Láska v sedle XI. - Prozrazení a Kurama

8. dubna 2014 v 12:57 | Ivanitko + Asway |  Láska v sedle
Všechna tajemství vyjdou jednou na povrch, i když se tomu brání všemožnými prostředky.


Kakashi sleduje, jak jeho žák ladně otáčí Pandoru okolo své osy. Jezdí už na takové úrovni, že to bere dech. Vypadají jako jedno tělo a jedna mysl. Blonďáčkovy oči se plně soustředí pouze na prostor před hlavou koně, ničeho jiného si nevšímá. Jsou tak sladění, že se snad nadechují a vydechují stejně.

Šedovlasý si povzdechne a podívá se na oblohu, která je bez mráčku.
Poslední dobou je Naruto velmi zaneprázdněn. Končí školní rok, nechce dostat od otce vynadáno. Studuje, co nejvíc to jde, někdy však učení spíš nejde. Na vysvědčení se mu podaří nedostat žádnou čtverku. Je sám se sebou spokojený, i když otec se netváří moc valně, ale matka je ráda, že to dopadlo aspoň tak. Ví, že se moc snažil. Na farmě je také kupa práce a kvůli tomu musí i některé tréninky odložit. S Kakashim se potkávají pouze na farmě, kde neustále hrozí, že je uvidí buď Minato, nebo Kushina. Většinou se zmůžou pouze na krátké uspěchané líbání v tajnosti mezi balíky či za vraty stodoly.
Ale jak to bývá obyčejem, matky si všimnou i těch věcí, které by měly zůstat v tajnosti.
Šedovlasý jde už domů, když ho zavolá do kuchyně. Udělá čelem vzad a s představou, že potřebuje s něčím pomoct, nakráčí dovnitř. Ještě cosi kutí u kredence, zřejmě přerovnává nádobí. Proto přítomnost šedovlasého zpozoruje až po chvíli. Postaví se a se zvláštním chladným výrazem, který ji snad ještě neviděl použít, se na něj podívá. Úplně ho zamrazí v zádech.
"Chci s tebou mluvit, Kakashi," prohlásí rázně a založí si ruce na prsou. "A byla bych ráda, kdybys mluvil pravdu a nesnažil se mi lhát. Jinak se totiž budu muset obrátit na Minata!"
Polije ho imaginární studený pot a chtě nechtě sklopí pohled na zem jako malé provinilé děcko. Je to jasné - všechno ví.
"Vím, že to táhneš s mým synem. A aby bylo jasno, vůbec se mi váš vztah nelíbí!" Vypadá opravdu rozzlobeně. "Tady nejde ani tak o to, že má poměr s mužem, ale uvědom si, že je mu teprve sedmnáct! A kolik je tobě? Třicet, mohl bys mít už za ta léta rozum!" Skutečná lvice chránící svoje mládě. "Umíš si představit, jaké bude pro Naruta peklo, až ho odkopneš? On si určitě myslí, že jde o vážný vztah!"
Teď se musí bránit. "Myslím to s ním vážně!" hájí se. "Nikdy bych tohle neudělal!"
"Ano? A copak tě k němu tak asi táhne?" pronese s kapkou ironie. Ale přestane křičet. "Je to jen puberťák tebou poblouzněný. Sám neví, co to znamená někoho milovat."
"Já," co jen má říct, aby ji přesvědčil o svých čistých úmyslech? "Vím, jaké to je. Sám jsem zažil, když tě milovaná osoba odkopne jako zatoulaného psa. Bylo to v době, kdy jsem začal u vás pracovat. Nikdy bych nechtěl, aby Naruto to pocítil," snaží se mluvit věrohodně.
Rudovlasá ještě víc zrudne, studem to rozhodně nebude. "Takže si z něj děláš náplast na bolístku, pěkné."
"Ne, tak to není! Sama víš, že jsem u vás přes tři roky. Nikdy jsem na něj nepomyslel jinak než na tvého syna až… poslední dobou. Nedokážu to vysvětlit. Když jsem ho viděl se smát, smál jsem se také. Když plakal, snažil jsem se ho utěšit. Když tu nebyl, cítil jsem se neúplný. I přesto, že ti náš vztah vadí, neukončím ho! Byla by to pro Naruta moc velká rána a já… nechci vidět, jak se trápí," hlesne a bojí se podívat Kushině do očí.
Ta si ho nejdřív pozorně a nazlobeně prohlíží. "Vyhrožuješ mi tak? Že vás mám nechat spolu, aby ho rozchod nezranil?" optá se následně.
"Tak to nemyslím!" zazoufá si a zaboří tvář do dlaní. "Jen ho nechci JÁ zranit, když mi tolik věří!" dodal důrazně.
Chvíli je ticho. Šedovlasý stále nesundal ruce ze svého obličeje, radši nechce nic vidět. Kushina se otočí a očima sleduje děje za oknem. Tohle je pěkně nepříjemná situace, do které se dostali. Na jednu stranu spadne Kakashimu ze srdce alespoň část té tíhy, kterou zatajování způsobilo, ale na druhou se bojí, že o svého milovaného přijde. Což by ho asi pěkně srazilo na kolena.
"Myslím…" ozve se najednou červenovlasá váhavě. "Neřeknu to Minatovi. Zatím. Nechci, aby se Naruto trápil, a ty moc dobře víš, jaký postoj jeho otec zaujímá vůči homosexuálům." Zase ta tichá výčitka, kterou ho donutí stáhnout ruce z očí. "Ale…" Otočí se na něj s výhružkou. "Ale jednou jedinkrát se kvůli tobě bude můj syn soužit, jednou jedinkrát ho uvidím brečet nebo uvidím, že jsi ho… při tom…" Nejde jí to přes pusu. "zranil… Přísahám Bohu, Hatake, že tě zničím."
Naprázdno polkne. Obává se té ženy snad ještě víc, než samotného Minata. Tváří se tak výhružně, až si myslí, že když se otočí, urazí mu hlavu pánví. Ale zároveň ucítí žár v oblasti srdce. Dostal od ní… povolení.
"Rozumíme si? Jednou něco a jdu za Minatem." Odtáhne se a zjevně se snaží uklidnit si tep. "A nebylo by… moudré, abys tím, že všechno vím, Naruta zatěžoval," prohodí už tišším tónem.
Přikývne. "Rozumím."

Naruto nebyl nikdy moc ctižádostivý, ale když se do něčeho pustil, tak s plnou vervou. Ovládání koně mu jde na jedničku. Hatake v něm cítí potenciál a zkusmo ho přihlásí do závodů. Vystřídají parkur, dostihy, country-cross, až nakonec skončí u steeplechase, který mu vyhovuje po všech stránkách. Jako nováček se umisťuje na úžasných místech. Potíž je s Pandorou, je to starší kobylka. Sice je rychlá a houževnatá, ale bohužel mladším koním nestačí. Blonďáček ji má moc rád a při závodech ji šetří. Byla by mu hanba, kdyby ji uštval. Nicméně jiného koně ze stájí zkusit nechce. Právě tento problém leží Kakashimu už delší dobu v hlavě. Jak Narutovi nějak nenápadně či nenuceně pomoci? Dívá se na prodej závodních koní, ale když uvidí ceny, tak se mu protočí panenky. Jsou v řádech desítek až statisíců. To si prostě dovolit nemůže. Propadne trudomyslnosti, nikdy nesežene vhodného koně, se kterým by blonďák mohl ukázat svůj talent.
Náhoda tomu chtěla, že se od majitele stáje dozví o nadějném šampionovi, který už vyhrál pár závodů a dokonce jeden kvalifikační. Nejdivnější na tom je prodejní cena, která je až směšně nízká. Kakashi si však řekne, že se na něj aspoň zajede podívat. Cestou pořád špekuluje nad tím, proč za něj chtějí tak málo. Musí v tom být zádrhel a hodně velký.

Zaparkuje před rozlehlými stájemi. Rozhlédne se po okolí, a jakmile spatří chlapce přibližně Narutova věku, zeptá se ho, jestli je tu správně.
"Ano, jistě. Majitel stájí je vevnitř, zrovna čistí box," prohodí mladík a se slušným kývnutím na rozloučení si jde svou vlastní cestou.
Šedovlasý tedy zamíří dovnitř. Téměř nikdo tam není, jen z jednoho stání se ozývá nadávání a šustění podestýlky. Kůň se zřejmě pase, protože muž s rozeklanou jizvou přes obličej tam je sám. Nejprve zakašle, aby upoutal jeho pozornost, a teprve když se na něj otočí, promluví. "Dobrý den, slyšel jsem, že prodáváte koně."
"Tak to jste tedy slyšel správně. Zrovna je na louce, zavedu vás k němu," zabručí, ale v očích se mu mihl záblesk naděje. Má za sebou dlouhý den. Kakashi je čtvrtý zákazník a neustále dokola opakovat ty samé věty o hřebci, kterého prodává, ho unavuje.
Za chvíli skutečně stanou před ohradou, za kterou se pasou ušlechtilá čtyřnohá stvoření.
"To je on," kývne prodávající k jednomu z nich.
Kakashimu spadne brada. Mohutný ryzák s nádhernou lesklou srstí. Na těle se mu rýsují pevné svaly. Neposedná hříva vlaje ve větříku a ocasem šlehá ze strany na stranu. Po chvíli k nim zdvihne oči, ale jen na pár vteřin, pak se znovu věnuje zelené šťavnaté trávě. Trošku popojde a návštěvníky dále okázale ignoruje.
"Je nádherný," hlesne uchváceně. Nikdy si nepřestavoval, že by byl k mání tak úžasný kůň. "Jen mi řekněte na rovinu, jaký je s ním problém, protože za takové peníze byste ho tu už neměl." Otočí se zpět na majitele.
Chvíli se k ničemu nemá, ale pak se vyjádří. "Vypadáte jako čestný chlap, tak vám řeknu pravdu. Byl to nadějný šampion po dobrých rodičích. Už jel pár závodů, na kterých se umístil na předních příčkách. Bohužel jeho jezdec, to byla katastrofa. Rozmazlený synáček bohatých rodičů. Koník poslouchal jako hodinky, ale jemu pořád něco vadilo a často zbytečně a velmi hrubě Kuramu mlátil, ať už bičíkem nebo něčím jiným, co se mu dostalo pod ruku. Kůň se začal bránit. Zprvu kousal a kopal jen jezdce, ale později to rozšířil i na cizí lidi. Hajzlík, takhle zkazit koně," odplivne si do trávy. "Tatíček se ho chce zbavit, aby mohl synáčkovi koupit poslušnějšího. Záleží na vás, jestli si ho koupíte. Budete mít fůru starostí, ale myslím, že s citlivým přístupem by se postupně mohl zklidnit."
Kakashi je na vážkách. Moc možností ale nemá. "Chtěl bych vidět, jak chodí pod sedlem."
"Dobře, zajdu pro něj a pokusím se nasedlat."
Pokusí, no nazdar, prolétne šedovlasému hlavou.
Za chvíli je muž zpátky a přehoupne se přes ohradu. Kurama, jakoby něco vytušil, se přestane pást a zamíří dál od nich. Prd je mu to platné, protože stejně je za chvíli muž u něho a odvede ho k úvazišti, kde se zkouší nasedlat. Kůň se cuká, snaží se vzepnout, ale nakonec je stejně přemožen. Uzdečku už si nechá nasadit dobrovolně, nicméně na chlapa zírá, jako by mu sebral mrkev přímo z tlamy. Další problém nastane, když chce nasednout. Ryzák neustále ustupuje, snaží se ho od sebe dostat. Přesto se ale muž ocitne v sedle a s vítězným výrazem se podívá na šedovlasého.
Ten se tváří, jako kdyby mu zemřela matka. To už rovnou může svého milého posadit na býka, s tím to snad bude i lepší. Jakmile ale vidí, že na povely poslouchá poměrně slušně a běhá ladně, musí své názory přehodnotit. Ten kůň je dobrý. Je sakra dobrý, ale nejde, aby takhle vyváděl pokaždé, když ho někdo bude chtít osedlat. Ten parchant, co ho měl předtím, ho musel pěkně týrat.
Moc dobře ví, že Pandora už stačit nebude. A tenhle není drahý. Už teď ví, že nezbývá nic jiného, než se spokojit s tímto a… a najít si spolu s Narutem čas ho převychovat. Obzvlášť se bojí toho, že kůň nejspíš nenávidí mladé kluky, protože ten, co ho měl původně, byl v blonďáčkově věku. To znamená, že by ochočování Uzumaki mohl mít sakra těžké, když už reaguje takhle na dospělého člověka, co teprve na teenagera?
Když muž seskočí, je řada na něm. Chlapík mu koně přidrží, aby se mohl v klidu vyhoupnout nahoru. Pevně vezme otěže do rukou, ale než stihne dát nějaký povel, kůň otočí hlavu a zakousne se mu do jezdeckých bot, až svými zuby udělá pořádné rýhy. Kakashi se lekne a kopne koně patami, pro kterého to je jasný povel - rychle vpřed. Rozeběhne se s ním jako blesk. Nedbaje pobídek a tahání za uzdu si vesele při běhu pohazuje hlavou. Vytušil cizího a tak se snaží ukázat, co všechno umí. Pro Hatakeho to je divoká jízda, která i přes svou neovladatelnost má něco do sebe. Nicméně nechce, aby se něco stalo a čekat až se zvíře unaví, by mohlo být nadlouho. Pravou otěž zkrátí na maximum, aby kůň začal běhat do kruhu a tím se postupně zpomalil. Když konečně přejde do kroku, jsou už docela daleko od hospodářských budov. Zamíří zpět. Kakashi se snaží mít ho pěkně na uzdě. Jak zvíře postupně přijde na to, že na něm sedí zkušený člověk, trochu zkrotne a podvolí se pokynům. Při návratu poslouchá pobídky jedna báseň.
"Bál jsem se, že vás zrání," oddechne si nervózní muž, že se nic nestalo.
Sesedne, pohladí mu nozdry, které se široce rozevírají. Vzápětí musí ucuknout před zuby toho monstra. "Beru ho. Zítra přijedu s veterinářem, a když bude všechno v pořádku, tak si ho hned odvezu."
Majiteli stájí se viditelně uleví. Konečně se zbaví té potvory, která na sebe pomalu nechce nechat sáhnout.

Následující ráno dojede Kakashi i s přívěsem a veterinářem. Ačkoliv už Kuramu zná, znovu ho ohromí, jak je pěkný. Když se posnaží v jeho přechování, jistě se bude blonďáčkovi zamlouvat. A sám viděl, že jakmile vzal včera otěže pevně do ruky, kůň začal poslouchat. Dle jeho teorie ten chlapec, co na něm jezdil předtím, ani nedokázal správně držet uzdu, a když kůň nedělal, co chtěl - protože mu koneckonců ani nedal správný povel - tak ho něčím flákl, jako by to byla ryzákova chyba. Vlastně se ani nediví, jak je nyní vznešené zvíře nepřátelské. Jaký by byl asi on, kdyby ho někdo pořád bil?
Nezdá se však, že by Kurama šedovlasého vítal. Tváří se stále stejně temně jak na něj, tak i na veterináře a prodávajícího, který jej drží za vodítko a dává pozor, jestli ho nechce pokousat.
"Dobrý den," pozdraví přicházející muže se značnou úlevou. Obával se, že nepřijdou, zřejmě ale zbytečně. Nemůže se dočkat, až téhle příšeře zamává na rozloučenou. Upřímně se diví, že se ho Kakashi přes to všechno rozhodl koupit. Vymlouvat mu rozhodnutí však vůbec nemá v plánu.
"Dobrý," odpoví unisono šedovlasý i veterinář a oba se pousmějí legrační shodě.
"Takže tady ho máme," konstatuje zvířecí lékař. "Nádherný kůň." Vzápětí musí uskočit, aby nedostal kopytem. "Ale trochu vzpurný."
"Musíte opatrně, je prudší," omluví se majitel stájí.
Prohlídka se obejde bez dalších vážnějších problémů a nezbyde nic jiného, než podepsat smlouvu, zaplatit a koně naložit. Poslední úkon se ukáže jako pěkný oříšek. Jakmile Kurama položí kopyto na rampu, ztuhne a ani párem volů s ním nikdo nehne. Snaží se ze všech sil, ale nehne se ani o píď. Poslední spásou je mu přehodit přes hlavu deku a rozběhnout se do přívěsu. Ukáže se to jako dobrý nápad, než kůň zjistí, kam běží, je zavřený uvnitř.
Doma vyjde už v pohodě, odvede jej do přiděleného boxu, umístěného bokem hlavního dění. Nechce, aby k němu někdo chodil.
Odpoledne si ho vezme do parády na lonž. Nemusí se obtěžovat sedláním, které si hřebec zprotivil. Nechá ho pěkně kráčet na kruhu, reaguje i na hlasové pobídky, což ho potěší, protože nechce používat lonžovací bičík.
Uteče ale ještě hodně vody, než z něj bude hodný koník.
Po práci vezme hadici, je léto, tak si může dovolit okoupat ho, aniž by se bál, že se nachladí. Stáhne stěrkou vodu ze srsti a nechá ho stát venku u úvaziště. Než se vrátí ze sedlovny, kam zanesl čištění, s hrůzou zjistí, že u koně postává Gaara. Na poslední chvíli přiskočí, aby ho uchránil před pořádnou ránou kopytem.
"Ty jsi ale zabedněnec!" vyštěkne na něj podrážděně. "Myslel jsem, že někomu jako ty by už mohlo být jasné, že se k cizím koním nemáš přibližovat, když o nich houby víš," dodá už mírněji než prvně, ale přesto tam je jistý rozzlobený tón.
"O-omlouvám se," zakoktá, zjevně ještě ne tak úplně vzpamatovaný ze šoku. "Neměl jsem tušení, že takhle zareaguje. S koňmi jsem byl vždycky zadobře… Čí je?" zajímá se hned zvědavě a ještě jednou - radši už z dálky - si ryzáka prohlédne. Docela majiteli závidí.
"Gaaro, obávám se, že tohle není zrovna tvoje starost," odpoví a zamyšleně na koně hledí. "A teď upaluj tam, kam jsi měl původně namířeno." Nijak netouží po tom, aby se rudovlásek nechal přizabít. Teď, když ví, že dal Narutovi pokoj, ho moc nezajímá. A na svědomí ho mít také nechce.
Přikývne a otočí se směrem ke stájím. Cestou se neustále ohlíží a znovu a znovu si zvíře zkoumá. Má v plánu zjistit, komu patří. Může se přece zeptat Uzumakiho, konec konců ho Kakashi pořád trénuje, mohl by o něčem vědět…

Gaara je u svého koně, když uslyší Narutovo veselé povídání. Musí si na něj počíhat a zeptat se, jak je to s tím ryzákem. Schválně se zdržuje, co nejvíc to jde, aby to nevypadalo, že na něco čeká. Je to solidní záhul, přetvařovat se. Nicméně vytrvalost nese ovoce. Blonďák zrovna prochází okolo prázdného boxu, v kterém je schovaný. Rychle ho vtáhne dovnitř a přitiskne k deskám stěny. Naruto se hrozně lekne, že mu chce znovu ublížit, až se mu začnou třást ruce.
"C-co chceš?" dostane ze sebe a pokusí se ho od sebe chabě odstrčit. Měl by začít křičet?
Zamračí se, nestojí o to, aby zbytečně přilákali pozornost, a moc dobře v pomněnkových očích vidí, co má vězeň v plánu. "Chci jen vědět, čí je ten novej ryzák," zavrčí proto rychle - zrovna na něj nebude nepříjemný.
Naruto na něj chvíli nechápavě kouká. "Ryzák? Jaký ryzák?" optá se opatrně. Nemá o žádném novém koni nejmenší potuchy.
Chvíli ještě skenuje blonďákovu tvář, než usoudí, že nelže, a pustí ho. Odstoupí od něj a zamíří ven. "To je jedno, asi jsem se spletl," zahučí ještě za rameno a rychle se vzdálí.
Stojí tam jako opařený. Neví, jestli se má divit nebo strachovat.
Podruhé za den mu příšerně zabuší srdce, když ho za rameno chytí jeho trenér.
"Naruto, co tak vyvádíš?" Udiveně si prohlíží zmatený výraz svého žáka.
"Ni…nic," zakoktá.
"No, to určitě. Okamžitě mi to vyklop." Už je to tady zase. Nějaké tajnosti.
Chvíli neurčitě přešlapuje. "Odchytil si mě Gaara. Chtěl vědět něco o novém ryzáku. Nevíš, co tím myslel?"
Šedovlasému nervózně zatiká oko. Nemůže mu o něm cokoliv říct, ještě je moc brzo. "Je tu nový kůň, ale brzy bude měnit majitele. Víc nevím."


Děkuji Rose Mallow za korekturu
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ája Ája | Web | 8. dubna 2014 v 17:37 | Reagovat

Vsadím se, že ten spratek, co toho koně tak týral, je Gaara :D

2 Smajli Smajli | Web | 9. dubna 2014 v 9:12 | Reagovat

Ty bláho, já chci taky takovou matku =D =D Ta moje se v otázce kluků vždycky staví na jejich stranu, zrádkyně! =D Kushina je teda bojovnice, aspoň někdo z Narutových rodičů byl ušetřen OOC =P (v dobrém, už jsem si na zlého Minata zvykla =D )

3 Ivanitko Ivanitko | Web | 10. dubna 2014 v 16:01 | Reagovat

[1]:Klidně se můžeme vsadit :) Co vyhraju?
[2]:Kushina je moje nejoblíbenější postava v Sedle.

4 Seiya Seiya | Web | 10. dubna 2014 v 19:54 | Reagovat

Zajímavě se to vyvíjí. Naruto se má, mít vlastního koně. Sice o tom ještě neví a potrvá něž na něm bude moc jezdit, ale stejně. Sakra, dneska všem závidím...

5 Ivanitko Ivanitko | Web | 11. dubna 2014 v 1:33 | Reagovat

[4]:Taky mu závidím. Kdyby mi stál před dveřmi i samotný Kakashi, tak nezavřu dveře :3

6 a2l a2l | E-mail | Web | 14. dubna 2014 v 18:34 | Reagovat

No Kushina teda, vidím v ní svoji matku :D Naštěstí to ví teda zatím jenom ona, já si už při přečtení nadpisu myslela, že se to provalí just! :D A Naruto má ale sakra štígro, že je Kakashi jeho trenér (lol, a má se i, že je to jeho milenec, chichi). Takovej krásnej kůň :3

7 Ivanitko Ivanitko | Web | 17. dubna 2014 v 11:47 | Reagovat

[6]:Ty jo mít Kushimu doma... to by bylo zajímavý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.