Získat srdce lva IV. - Oslava narozenin

29. května 2014 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Získat srdce lva
Na oslavě se potkají všichni Uchihové. Někteří se vidí rádi, jiní zase moc ne.


Začátek oslavy byl naplánován na šest hodin. Byli pozvání oba bratři s rodinou, několik známých a přátel, tak všeho všudy deset až patnáct lidí. Oba muži se celé odpoledne činili, nachystali prostory pro příchod hostů, chlebíčky a další potřebné věci. Stihli to krásně, ještě si vyšetřili hodinu, aby se dali alespoň trochu do kupy.
Shisui se vracel z koupelny a pohledem přelétl pokoj. Jedním slovem - bordel jako po průjezdu tanku. Moc se mu do uklízení nechtělo, měl toho za dopoledne plné zuby. Vyřešil to docela ladně. Otevřel šatní skříň a do ní narval všechno, co mu přišlo pod ruku. Věci z pracovního stolu shrnul do prvního šuplíku svrchu, moc se s tím nepáral, takže některé papíry budou trošku víc skrčené. Místnost vypadala celkem uklizeně až na podivně uschlou rostlinu v květináči od bývalého, který si potrpěl na přítomnost zeleně. Odpadkový koš to jistil. Ze skříně, kterou opatrně otevřel, aby se z ní všechno nevysypalo zpět, si vytáhl přiléhavé černé tričko a tmavé rifle, chtěl vypadat dobře. Když odnášel osušku do koupelny, ozvalo se cinkání zvonku. První hosté stáli za dveřmi.
~~~
Když Sasuke, Itachi a jejich rodiče dorazili na oslavu, polovina všech hostů už tam byla. Otevřel jim Shisui, jenž se zjevně dobrovolně ujal role vrátného, a uvedl je dál. Nastalo radostné vítání a gratulování. Fugaku, který si obvykle tolik potrpěl na důstojné chování, stisknul svého mladšího bratra v medvědím objetí a Mikoto ho políbila na obě tváře. Darovali Izunovi zbrusu nový luxusní kávovar, jelikož měl ten starý už nějakou dobu v opravně. Itachi a Sasuke mu zase věnovali poukaz na masáž, jelikož od Shisuie věděli, že si jejich strýček poslední dobou stěžuje na bolesti zad.
"Koneckonců, má to své výhody," zašeptal Sasuke potichu svému bratrovi, "třeba tam pozná nějakou mladou, hezkou masérku a kdoví? Možná budeme mít i tetu."
"Ty taky myslíš furt jenom na to jedno," zabručel Itachi ke svému bráškovi a Sasuke s andílkovským výrazem pokrčil rameny. Oba sourozenci se poté připojili k Shisuiovi, což byl momentálně asi tak jediný další člověk přibližně v jejich věku. Sasuke si od svého bratrance vzal namíchaný drink, o kterém doufal, že ho trošku vzpruží. Včera totiž hrál s Narutem online WOWko do čtyř do rána a v osm hodin ho vzbudila Mikoto na snídani. Měl tedy poměrně spánkový deficit a konverzaci prokládal častým mohutným zívnutím.
"Co to máš za morbidní tričko, Sasuke?" nadzvedl strýc Madara obočí, když si jeho synovec sundal mikinu a odhalil tak černé triko s bledě žlutým potiskem karikatury kočičí kostry, která v tmě dokonce fosforeskovala, což ovšem tady nikdo nemohl postřehnout.
"Cože? To není morbidní…" namítl Sasuke. Pravda, byla to sice kostra, ale poměrně eufemisticky ztvárněná. A navíc k těm světlým šedobílým džínsům se opravdu hodila.
"No, hlavně je to nepřesný," neodpustil si Itachi podotknout a jedním prstem přejel po obrysu končetin, "koneckonců, kočka ti normálně na zadních nestojí."
"Taky to není obrázek z učebnice anatomie, trotle," ohradil se Sasuke a rýpnul svého bratra loktem do žeber, "nerozumíš umění!"
"No, hlavně že ty mu rozumíš až moc," oplatil mu Itachi herdu.
"Nechte se, vy dva," všiml si jejich pošťuchování Fugaku a obrátil se s útrpným výrazem k Izunovi, "bráško, ty máš takový štěstí, že Shisui je jedináček. Nedovedeš si představit, co to je, mít doma dva kluky."
"Aspoň je u vás veselo," pousmál se Izuna.
"Někdy až moc," přisvědčila Mikoto, ale na obou partnerech bylo vidět, že by svou malou rodinku za nic nevyměnili - oba své syny milovali, "zato Shisui ti určitě dělá samou radost."
"No, ujde to s ním," zazubil se Izuna žertem a o něco tišeji dodal: "Podobá se své matce." Očima zabloudil k jedné vyřezávané skříňce, kde na čestném místě stála v rámečku fotka pohledné tmavovlasé ženy.
"No jo, ženský!" prohodil Fugaku bodře ve snaze vytrhnout oslavence z truchlivých vzpomínek, "ty tenkrát byly! Nezdá se ti, že ta dnešní generace je, co se tohohle týče, nějaká opožděná? Považ, my už jsme byli v osmnácti ženatí. Itachimu je dvaadvacet a ještě pořád nemá holku."
"Tati!" protočil Itachi otráveně oči v sloup.
"No a co?" přispěchal Sasuke svému bratrovi na pomoc, "strejdovi Madarovi je přes čtyřicet a taky pořád ještě nemá holku."
"Sasuke!" vyhrkla káravě Mikoto, ani ne tak proto, že by to nebyla pravda, spíš proto, že zmíněný "strýček" byl na doslech.
Madara šlehl popuzeným pohledem po svém synovci, který si ho vyzývavě poměřoval, rysy jeho tváře ztvrdly, ale výrok mladíka nijak nekomentoval a raději se otočil zpět k ženě v přiléhavých tygrovaných šatech, držící sklenku růžového vína a házející na něj nesmělé pohledy.
Fugaku se otočil na svého syna: "Víš, že nemáš strýce provokovat, stačí, že je už tak pořád popuzený a často s ním není rozumná řeč." Obrátil se k mladšímu bratrovi. "Izuno, nechápu, jak spolu můžete vydržet v jedné firmě. Já bych ho asi za dva dny zabil nebo si šel hodit mašli," zakroutil hlavou v úžasu nad jeho trpělivostí.
"Už toho mám taky plné zuby. Madara si dělá, co chce, a vůbec se mnou neřeší důležité věci. Teď objednal celý kamion stavebního materiálu, a ani mi to neuráčil oznámit. Teprve když došla faktura, tak na půl slova cosi zamumlal a zmizel. Rozhodl jsem se, že se od něj odtrhnu a budu dělat na vlastní triko. Firma je dost velká, aby každému zůstala životaschopná část," postěžoval si rozohněně a vypil celou sklenku vína naráz, aby se trochu uklidnil.
Mikoto ho povzbudivě stiskla na paži. "A ví to?" kývla hlavou směrem k nejstaršímu švagrovi.
"Ne, ještě jsem neměl příležitost. Chci se prvně poradit s právníky, protože Madara mi nic nedá zadarmo," zachmuřil se. Vůbec se mu nechtělo do něčeho takového pouštět a obzvláště ne proti vypočítavému podnikateli, s kterým byl pokrevně spřízněný.
Izuna si trochu vylil srdíčko a hned mu bylo líp. Šel si popovídat i s jinými hosty, aby jako správný hostitel podělil svou pozornost mezi všechny. Shisui ještě otevřel pár lidem, než se konečně mohl připojit k oběma bratrancům, rozvalujícím se na obrovském gauči v obýváku.
.
"Hotovo, došel poslední. Už se vám můžu věnovat," usmál se a přisedl si vedle Sasukeho. Veselá tvář mu vydržela jen do té doby, než se podíval na Itachiho, který měl na jazyku něco nepěkného.
"Shisuii, neměl jsi mi něco poslat?!" obořil se na něj.
Ihned věděl, co myslí. "Myslíš tu práci o kulhavce. Poslal jsem ti ji včera, jak jsi chtěl." Nebyla to pravda, ale zatloukat by mohl.
"Kecáš, ráno jsem se díval do pošty a nic tam nebylo," zachmuřil se, jestli lže, tak si ho pěkně podá.
"Vážně, ale já jsem to opravdu odeslal. Možná se to někde ztratilo, to se občas stává. Zítra ti to pošlu znovu." Po dnešní oslavě bude muset rychle sesmolit nějaký text? Trošku se mu přitížilo, ale nedal na sobě nic znát.
"To je možné, ale zítra to tam bude, jasné?!" Bez debat, musí mu stát na krku nebo ten projekt budou dělat věčně.
"Jistě, není problém." Je to problém a sakra otravný.
.
Sasuke znovu mohutně zívl a pak se s mrknutím obrátil ke svému bratranci: "Hrozný s ním, co? Tohle já musím snášet odmalička. Itachi je děsnej diktátor." Okamžitě schytal od zmíněného lehký bratrský pohlavek.
"Hele, ty! Někdo z nás všech tří musí bejt ten zodpovědnej. Ty nejsi schopnej ani jít večer spát a pak to takhle dopadá," zamračil se Itachi a poukázal na slabě se rýsující kruhy pod Sasukeho očima, "kdybys furt někde nelajdal…"
"Co kecáš?" podivil se nejmladší Uchiha, "včera jsem byl přece celou noc doma."
"Jenom proto, že taťka chtěl, abysme mu pomohli odnést ten nábytek do sklepa, až se vrátí z práce," pravil Itachi, "jinak bys zase lítal bůhvíkde. A dělal bůhvíco."
"Pak kdo tady myslí furt jenom na to jedno," zašklebil se Sasuke.
"A nemám snad pravdu?!" rozčiloval se Itachi nad mravní zkažeností mladšího brášky, "ostatně ti to prochází jenom proto, že o tom naši neví."
"Třeba by měli radost, slyšels, ne?" rozesmál se Sasuke, "mohli by bejt prarodiče…" Itachi, který se právě uklidňoval douškem martini, se málem zalknul a divoce se rozkašlal.
"Sasuke!" vypravil ze sebe následně sípavě, ale s patřičnou otřeseností, "to nemyslíš vážně. Je ti sedmnáct let, proboha! A navzdory tomu, co naši říkali, nepochybuju o tom, že by tě přerazili, kdyby se dozvěděli, že už jsi vůbec… no to. Natož kdybys snad nepoužil…"
"Ježiši, Itachi," přerušil Sasuke otráveným tónem Itachiho rozhořčenou přednášku, "to byl vtip. Jasně, že vždycky používám kondom."
Navzdory ujištění si ho Itachi pořád nesouhlasně měřil pohledem zúžených černých očí. "Přísahám, že tě jednou přestanu krejt a naši se zcvoknou. Honíš se za každou sukní."
"Mohlo by bejt hůř, ne?" uchechtl se Sasuke, "taky bych se mohl honit za každýma… kalhotama."
.
Itachi vypadal, že se o něj každou chvilku pokusí mdloby a Shisui při tom prohlášení vyfoukl vzduch z nosu takovým způsobem, až většina brambůrků z misky, z které ujídal, vyletěla a popadala na podlahu. Mohl zakrýt svou tvář tím, že se snažil posbírat všechny plátky do dlaně. Postavil poloprázdný podnos na stůl a ledabylým tónem prohodil: "Nechtěl by sis to někdy vyzkoušet?" Vskutku zajímavá otázka, na kterou by rád znal odpověď.
.
"Co? Sbírat čipsy po podlaze?" nadzvedl Sasuke obočí, který si zjevně nevšiml, že reakce obou starších Uchihů se týkala jeho posledního prohlášení. Pohodlněji se uvelebil na pohovce a jedním lokem vyprázdnil zbytek své skleničky. Vzpomněl si na nedávnou konverzaci při hodině angličtiny a mimoděk se uculil. Tohle byla jedna z těch zvláštních příležitostí, kdy pil alkohol. Naštěstí tady z toho nikdo nedělal scény, i když mu ještě nebylo osmnáct.
.
Oba starší mladíci se po sobě podívali, věděli o sobě, že to mají jinak, a bavilo je provokovat okolí řečmi, co by bylo kdyby… a tak podobně. Nejinak tomu bylo i dnes.
"Shisui měl na mysli, jestli by ses někdy dobrovolně nevyspal s mužem?" přetlumočil Itachi otázku do srozumitelnějšího podání.
.
"To je otázka. Jasně že ne," odfrkl si Sasuke, ale pak nad tím trošku víc zauvažoval, "i když… možná. Ale mělo by to dvě podmínky."
"Jaký?" zajímalo Itachiho.
"Zaprvé bych byl ten nahoře," odtušil Sasuke bez mrknutí oka, "zvedá se mi žaludek, když si představím, že by mi měl někdo něco strkat do zadku. A zadruhé bych musel bejt totálně na šrot, takže by se mi asi nepostavil a k ničemu by nedošlo. Takže vlastně když to shrneme, tak ne. U mě žádnej sex s chlapem fakt nehrozí."
.
Shisui se zarazil. "Když myslíš…" řekl si více méně pro sebe. Dostat to rajcovní koťátko do postele a dobrovolně přinutit k povolnosti bude tvrdý oříšek. Musí na to jít fikaně. "Co se takhle zdejchnout ke mně do pokoje, mám pár her na konzoli, kde může hrát víc hráčů najednou. Nebo chcete zůstat tady a sledovat, jak se tady všichni baví o něčem veledůležitém?" navrhnul příjemněji strávenou verzi dnešního večera.
"Já jsem rozhodně pro," ozval se Itachi, "Madara se po mě podezřele dívá, beztak zase bude chtít něco vědět. Už mě s tou svojí vypelichanou starou kočkou sere. Pořád má nějaký problém, i když kočce vůbec nic není." Ale v duchu uznal, že vypelichaná nebyla ani trošku. Byla krásná a obrovská, co taky čekat od mainské mývalí. Může mít i jedenáct kilo, naštěstí to byla samička a ta disponovala jen sedmi. A hlavně neměla ráda cizáky. Ještě teď cítil její drápky na zádech.
.
"Jo, já taky souhlasím," přidal se Sasuke, "ale navrhuju odplížit se nenápadně, po jednom. Asi by vypadalo blbě, kdybysme se všichni tři najednou zvedli a šli pryč. Tvýho táty by se to třeba mohlo dotknout. Koneckonců, je to jeho oslava."
Ostatní dva mladíci uznali, že to není marný nápad. "Hotová bojovka," podotkl akorát Itachi s mírným pousmáním. Shisui se vytratil jako první, ostatně měli se sejít u něj v pokoji. Sasuke a jeho starší bratr zůstali ještě chvíli sedět a bavili se o plánech na zítřejší den. Pak se zvedl Itachi a nenuceným krokem zamířil z místnosti. Než se však stačil dostat nepozorovaně do chodby, odchytil ho strýc Madara a dal se s ním do řeči. Asi netřeba dodávat, že to jeho dlouhovlasému synovci nebylo právě po chuti. Sasuke se musel smát, a jelikož k němu byl Itachi na rozdíl od Madary obrácený čelem, škodolibě svému bratrovi za strýcovými zády ostrouhal mrkvičku. Itachi mu sevřenou pěstí naznačil svoje pocity, čehož už si Madara všimnul a ohlédl se po svém nejmladším synovci. Sasuke se okamžitě zatvářil andílkovsky, s předstíraně sladkým úsměvem se postavil a s výmluvou, že potřebuje na toaletu, se kolem dvojice svých příbuzných prosmekl a nenápadně prošel do bratrancova pokoje.
Shisui začal kralovat ve svém pokoji, na stole se skvěl načatý Jägermeister uzmutý z obýváku a kartón plechovek Redbullu vytáhnutých zpod postele. Stačil už zapnout Xbox, najít druhý ovladač a přehrabovat se ve hrách. I přes šustění v šuplíku zaregistroval otevření dveří a příchozího vysmátého Sasukeho. Podezřívavě se na něj podíval. "Kde je Itachi?"
.
"V Madarových spárech," oznámil Sasuke hraně tragickým hlasem, ačkoliv mu to moc nešlo přes ty cukající koutky, "měli jsme ho rádi, bude navždy žít v našich vzpomínkách."
Sotva to ale dopověděl, dveře se znovu otevřely a zmíněný "zesnulý" se objevil na prahu.
"Ty malej prevíte," prsknul ihned rozhořčeně k Sasukemu, "seš pěkně drzej."
"Můžu já za to, že strýčkova velectěná číča si žádá tvé služby?" bavil se nejmladší Uchiha.
"No… aspoň trochu soucitu bys mohl mít," zatvářil se Itachi uraženě.
"Ale jdi, vždyť já ho mám," přestal Sasuke konečně žertovat a smířlivě plácl svého bratra po zádech, "všichni, kdo znají Madaru blíž, ho musí mít. Tak," zalétl pak pohledem od jednoho staršího mladíka k druhému, "co podnikneme?"
.
"První si dáme létajícího jelena." Hodili po něm udivené výrazy.
"To jako půjdem do lesa na zvěřinu, nebo jsi po cestě do pokoje neviděl dveře a napálil do nich?" zeptal se ho Itachi jako choromyslného.
Shisui si povzdechl, raději jim předvede, co měl na mysli. Sklonil se ke stolu, smíchal alkohol s energeťákem a každému dal do ruky skleničku plnou až po okraj. To, že to mají pít opatrně, raději neříkal. Ze zkušenosti věděl, že po třech a více drincích se začínají dít zajímavé věci a dneska toho chystal ještě využít. "Nečumte do toho, jakoby to bylo jedovaté!" pokáral je. "Než vám to vyschne, tak si přiťukneme," vybídl své návštěvníky. Sklo cinklo o sklo. Sám upil trošku, musí si udržet co nejčistší hlavu.
.
Itachi se Sasukem následovali jeho vzoru a oba dva se zašklebili ostré chuti, která jim sklouzla hrdlem.
"Hmm, není to špatný," uznal Sasuke a mrknul po svých společnících, "ale nesmíme to přehnat, nevím jak tvůj táta, Shisuii, ale nás by naši přerazili, kdybysme se ztřískali na rodinný oslavě."
"Natož když tu není jen rodina," potřásl Itachi hlavou. "Co už. Dáme nějakou hru?"
.
"Jasně, na multiplej mám střílečky Gears of War, Lost Planet 2 nebo závodničku Pure. Záleží na co máte chuť. Já osobně bych byl pro Ztracený svět, ovládají je jednoduché i pro ty, co to ještě nehráli," mávl rukou, aby umlčel staršího z bratrů, "na tebe se Itachi nedívám, už jsme to spolu přešli dva krát. Tak co chceš Sasuke, si sice nejmladší, ale pro dnešek ti dám přednost ve výběru." Podal mu do ruky ovladač a sednul si na postel. Itachi si usídlil na kolečkovém křesle tak, aby jim nezavazel ve výhledu na obrazovku, ale sám o nic nepřišel.
~~~
"Bože můj," zaúpěl Sasuke o dvacet minut později, když jeho hrdinu už potřetí zasáhli, "mám dost. Tohle je fakt na draka."
"Trpělivost," radil mu Itachi, který se už dávno přemístil blíž a opíral se zezadu svému bráškovi o ramena, "musíš tomu dát čas. Rozehrát se."
"Víš, že zrovna trpělivost mezi moje vlastnosti nepatří," zašklebil se Sasuke, zatímco se jeho postava znovu objevila na obrazovce.
"Vím," připustil Itachi, "právě proto bys na tom měl pracovat, nemyslíš?"
"Možná, ale - doprdele, já se na to vykváknu. Končím!" pleskl se Sasuke dlaní do čela, když ve hře počtvrté umřel. "Itachi, nástup," přikázal velitelským tónem, kterému se dlouhovlasý Uchiha musel zasmát.
"Sasu, ty máš příšernej temperament," konstatoval pouze, ale zaujal bratrovo místo a ovladač, načež se na něj přezíravě zazubil: "Sleduj, jak se to dělá. Můžeme, Shisuii?" obrátil se posléze na svého bratrance, který s uchechtnutím přikývl.
.
Kluci byli sehraní, o co se snažil Sasuke dvacet minut, oni dva prošli během pěti a ještě nezapomněli vybrat všechny krabice s náboji. Sasuke jenom nafouknutě sledoval, jak jim to spolu jde, a ládoval se brambůrkama, které ukořistil ze stolu. Jelen mu docela zachutnal a nerozpakoval si namíchat druhého. Další čtvrt hodinu neslyšel nic jiného než: "Proboha, kde si? Nemám náboje. Do prdele, zase jsem umřel! Mám zdraví na minimu. Kde je ten robot, nevidím ho!" a podobně.
Když se blížili do závěru, znenadání se otevřely dveře a dovnitř napochodovala Mikoto.
"Itachi, strýc Madara s tebou chce mluvit," oznámila mu suše a pohled upřela na nejmladšího syna, který se tvářil přistižen při činu a nenápadně schovával ruku se skleničkou za bratrovy záda.
"Jestli chce zase řešit něco s kočkou, tak tam nejdu." Nebude pořád lítat kvůli nějakým blbostem. Vždyť ještě nemá ani titul.
"Ne, hádají se tam s tvým otcem, něco okolo týraní zvířat či co. Ty se to přece studuješ. Máš jim to dojít vysvětlit," nenechala se odbýt jeho matka a netrpělivě poklepávala nohou o zem.
"A proč pro jednou nemůže jít Shisui?" namítnul pobouřeně. "Chodíme na to samý, ale vždycky musím jít já." Odložil ovladač na postel, asi mu nezbyde nic jiného než jít.
"Protože to řekl tvůj otec, tak neodmlouvej a sypej za ním. Mají trochu upito, tak jim kdyžtak všechno odkývej." Dobře mířená rada od zkušené manželky.
"Pokračujte beze mě, budu se snažit dojít co nejrychleji zpátky," odporoučel se Itachi.
"Sasuke, když něco schováváš, tak zkus být příště míň nápadný. Jestli ti zítra bude zle, tak si mě nepřej," zahrozila Mikoto a spolu se svým synem opustila místnost.
.
"To je pech. Vážně ho docela lituju," prohodil Sasuke, když se za oběma zavřely dveře, "myslím, že by ti dva měli spíš dostat přednášku na téma týraní lidí, protože tohle by do tý kategorie určitě spadalo." Podíval se na skleničku ve své ruce, zaváhal, ale pak ji s povzdechem odložil na desku pracovního stolu. Beztak už se mu malinko motala hlava z dávky alkoholu ve své krvi. "No jo, máma má asi pravdu. Mám zejtra schůzku, tak se nemůžu zřídit. Nehledě na to, že taťka chce po dlouhý době uvařit guláš, což je asi tak to jediný, co umí, takže by mi neodpustil, kdybych místo toho zvracel," zazubil se na Shisuie a obsadil Itachiho uprázdněné místo, "nevím ale, jestli je nejlepší nápad, abych to za Itachiho bral. Obávám se, že bych vám to jenom kazil. Možná bysme na něj měli radši počkat."
.
"Klidně, nejsem proti." Pohodlně se uvelebil na vlastní posteli, aby dobře viděl na Sasukeho, až mu bude říkat to, co má v plánu. Musí ho vyhecovat, jinak se mu v životě nepodaří jeho vlastní záměr. "Hele, Sasuke, nechtěl by sis vyzkoušet líbání s klukem?" Uvnitř byla úplně malinká dušička, která prosila, aby to vyšlo.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Suki Ashikaga Suki Ashikaga | Web | 29. května 2014 v 21:02 | Reagovat

Shisuii, ty liško podšitá :D
Hm, tohleto bude ještě zajímavé :D myslím, že Sasuke je v podnapilém stavu schopný všeho...Ale zřejmě nebude ,,nahoře", jak by chtěl, jestliže Shisui plánuje něco jako znásilnění :DD
kdy se mám těšit na pokračko? :3

2 Ivanitko Ivanitko | Web | 3. června 2014 v 15:23 | Reagovat

[1]:Jasně Shisui si ho zohne přes křeslo a bude na oslavě aspoň vzrůšo :D

3 Ryunka Ryunka | E-mail | Web | 3. června 2014 v 22:17 | Reagovat

Sasuke mě tím svým vyjádřením o gay sexu pěkně vytočil, heteruna jedna :D Eh... Však ty otočíš, chlapče. Dřív nebo později :D
Ta Madarova kočka je docela děsivá... O.o Celý Madara :D Chudák Itachi, je mi ho líto O.o
Shisui převzal iniciativu! To se mi líbí, držím palce, Shisui ^^

4 Ivanitko Ivanitko | Web | 4. června 2014 v 8:20 | Reagovat

[3]:Co bys chtěla od kočky největšího badasse :D, nemůže to být milá a vlezlá kočička.

5 a2l a2l | E-mail | Web | 6. června 2014 v 16:41 | Reagovat

Jé, mainská mývalí! Takovou jsem taky měla, 'chjo... Teda ne že by mě uchvátila na celé kapitole nejvíc kočka!
Sasu to ještě neví, ale on se kouká za kalhotama, alespoň co se yaoi/shounen-ai fanfikcí s ním týče :D
Jsem zvědavá, co Sasu na tu nabídku :)

6 Ivanitko Ivanitko | Web | 8. června 2014 v 9:12 | Reagovat

[5]:Jé tys ji měla :3 taky bych chtěla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.