Získat srdce lva VII. - Špion

19. června 2014 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Získat srdce lva
Shisui musí i přes ledové zimní počasí do tajemné a otravné práce, při jejím výkonu na někoho narazí a ten někdo nebude sám.


Shisui plánoval zbytek dne promarnit brouzdáním na internetu a válením se na posteli. Ve zmuchlaných peřinách do sebe cpal zbytky brambůrek a jiných slaných dobrůtek k zakousnutí. Při zuřivém klepání do klávesnice si ani nevšiml drobečků dopadajících na pracovní plochu a zapadajících do mezer mezi tlačítky. "Sakra, to je šrot, už abych si vydělal na nový," zanadával a až teprve teď si všiml kupícího se bordelu. Zašklebil se, obrátil notebook vzhůru nohama a vyklepal smetí na podlahu. Kdyby si ho polil, tak se ho nemusí ani pokoušet zachraňovat. Po dlouhém načítání se konečně objevila stránka s modrým záhlavím. Okamžité vyskočila ikonka se zprávou. Někdo mu píše. S radostným pocitem, že je žádaný, na ni klikl. Úsměv mu pohasl. Itachi.
Itachi Uchiha: Shisuii, kde je ten soubor?!
Shisui Uchiha: Já jsem ti ho ještě neposlal O_o?
Itachi Uchiha: Nedělej ze sebe vola a okamžitě ho pošli!
Shisui Uchiha: Jo, jasně, hned ho někde vyhrabu.
Itachi Uchiha: Trvá ti to nějak dlouho, že tys ho ještě ani nezačal psát!
Shisui Uchiha: Ne, jasně, že to mám, ale asi se mi nějak zaviroval pc.
Itachi Uchiha: Už mě pěkně sereš, dělej, dneska to chci!
Shisui se odpojil a frustrovaně vyfoukl vzduch nosem. "No, tak jsem se trošičku zapomněl, aby ses taky neposral, šprte," řekl si pro sebe. Rozjel Google a začal vyhledávat nějaké informace o vezikulárních nemocích krav. Projel databázi ve škole, článků kopa, ale všechno anglicky. Na to měl tak čas se rýpat s překladem. Okamžitě tento zdroj zavrhl. V půli zpracovaného článku mu došla SMSka. Šátral pod postelí, kde slyšel přístroj zvonit. Než se mu ho podařilo dostat na světlo boží, vytáhl před ním pár pomuchlaných papírových kapesníků, špinavé tričko, smradlavé ponožky a dokonce trenýrky jeho poslední pánské návštěvy. "Fakt bych si mohl někdy pořádně uklidit." Pak zkonstatoval, že dneska to určitě nebude a z vlastních zkušeností věděl, že bordel sám od sebe nemizí, jen bují a požírá věci.
Odemkl klávesnici a otevřel zprávu. To, co se tam dočetl, ho moc nepotěšilo. "Fakt, lepší čas si nemohl vybrat!" Nedalo se nic dělat, musel jít. S povzdechem uložil rozepsaný soubor a zaklapl noťas. Dodělá to, až se vrátí.
Zvedl se z postele a došel k oknu, které otevřel a vystrčil ruku ven. Rychle ji vrátil zpět. "Vždyť tam umrznu," zabrblal si pod nosem a chtěl si ze šatní skříně vylovit tlustou mikinu. Ale zapomněl na jednu důležitou věc. Jakmile zprudka otevřel dveře nábytku, z vnitřku na něj poslušně vyskočila kopa schovaných věcí. Hromada dopadla k jeho nohám. "Kdybych měl matku, tak by mě asi za bordelářství zabila," řekl úsměvně s bolestným podtónem. Vyhrabal mikču, ze stolu sebral peněženku a mobil, oboje si strčil do kapsy. Když šramotil v předsíni, došel se podívat jeho otec, co se děje.
"Shisuii, ty zase někam jdeš? Myslel jsem, že se dneska spolu koukneme na nějaký film." Poslední dobou se ztrácel z bytu často a nikdy se přesně nevyjadřoval, kam jde a co tam bude dělat. Jako bral, že si chce vydělat na notebook, který mu odmítl koupit, aby se naučil, že peníze se netisknou, ale zdálo se mu, že to trochu přeháněl.
"Mám dneska ještě nějakou práci," odbyl ho a soukal se do zimních bot.
"Kdy se vrátíš?" Izuna si připadal trochu jako policajt, ale když se nezeptá, tak mu to Shisui sám neřekne.
"Nevím, snad zavčasu. Uvidím, jak to půjde." Dopl zip černé bundy, krk omotal žlutou palestinou. Na rozloučenou líbl otce na tvář a s rychlým ahoj se vytratil do ulic.
~~~
Zimním městem procházel rychle. Jednak aby mu nebyla zima a měl to rychle za sebou. Po tři čtvrtě hodině se zastavil před domem s bílou fasádou. Zmáčknul zvonek, ozvalo se typické zařinčení. Hned na to se chodbou na druhé straně ozvaly spěšné kroky. Otevřely se dveře a Shisui byl rychle vtáhnut dovnitř.
"Tobě to trvalo!" pokáral ho mladík přibližně v Sasukeho věku.
"Hlavně, že jsem tady, ne?!" Nemá v zadku vrtuli, aby sem doletěl okamžitě, jak si mladý pán zamane.
"Máš práci," oznámil mu suše.
"Hej, ne asi. Jinak bych tu přece nebyl." Někdy si připadal zneužívaný.
~~~
"Jak dlouho děláš aikido?" zeptala se Temari, zatímco si Sasukeho měřila přes okraj svého šálku horkého kapučína.
"Zatím jen pár měsíců, ale docela mě to baví," odpověděl mladý Uchiha a usrkl doušek kávy. "Dostal mě k tomu bratranec, ten tam chodí už několik let. Předtím jsem hrál florbal. Ty jsi zase ve volejbalovém kroužku, ne?"
"Jo," přikývla Temari a pousmála se jeho informovanosti, "věnuju se tomu skoro od dětství. Hraješ volejbal?"
"No," uchechtl se Sasuke, "nijak profesionálně, jestli mi rozumíš. V létě si ho občas pinkneme na nějakým hřišti, ale jenom tak amatérsky, pro radost."
Temari nechala své rty lehce zvlnit. Oceňovala jeho upřímnost, nedělal ze sebe pana Dokonalého. Taky se jí líbil, jako mnohé další ji učarovaly jeho jasné tmavé oči a pohledné rysy. Ale na rozdíl od spousty ostatních holek svojí generace si partnery nevybírala jenom na základě vzhledu. Pěkná tvářička není všechno, důležitější pro ni bylo, aby si s ním takzvaně "sedla". A měla za sebou už dost vztahů, aby věděla, na co se zaměřit. Se Sasukem se to však vyvíjelo slibně, navzdory tomu, že byl o dva roky mladší než ona, nebyl to takový ten typický pubertální výrostek se spoustou oplzlých vtipů a poznámek. Naopak, byl inteligentní, zábavný, pozorný a uměl diskutovat. Ano, možná by si s ním mohla začít.
"To je nejlepší, když člověk dělá sport pro radost," usoudila v návaznosti na jeho předchozí konstatování, " a ne, protože ho k tomu někdo nutí. Proto se mi zamlouvá ta možnost volby, co máme ve škole ohledně bloků na tělák. Tebe to čeká příští rok, ne?"
"Správně," přisvědčil Sasuke, "já si dal na zimu posilování a na léto tenis. Chci zkusit zase něco novýho."
"Rád zkoušíš nový věci?" nadhodila Temari nevinně, ale zadívala se mu do očí zpod přivřených víček, aby si ho malinko otestovala. Mladík narážku pochopil a přistoupil na ni.
"Jistě," pravil s významným úsměvem, přičemž neucuknul pohledem a chvíli se měřili kdo s koho. Po nějaké době to Temari vcelku spokojeně uzavřela rezignací a Sasuke měl dojem, že v její zkoušce obstál.
"No, budu muset jít," prohlásila potom světlovláska při pohledu na displej mobilu, "ráda bych ještě pokecala, ale bráška chtěl ještě vysvětlit něco z matiky."
"Ty máš bratra?" zaujalo Sasukeho, ale po jejím vzoru se zvedl a začal si oblékat bundu.
"Dokonce dva, oba mladší," uculila se Temari, "Gaarovi je jako tobě, chodí na obchodku, a Kankurou je na strojárně."
"Hmm… dva ochránci. To abych si dal pozor, co?" zažertoval Sasuke, zatímco prošli z poměrně vyhřátého prostoru kavárny do mrazivého světa venku. Ve čtvrt na sedm už byla pořádná tma.
"No to si piš!" ujistila ho Temari ve stejném duchu. "Kdybysme spolu něco měli, musel by ses napřed podrobit křížovému výslechu těch dvou. Nejlépe na detektoru lži."
"Vážně, jo?" protáhl Sasuke s hranou zděšeností a oba se zasmáli. "Já bych to risknul," mrknul na ni potom, čímž ji k jejímu samotnému překvapení donutil se začervenat. Vážně jí imponoval. "Kam jdeš na zastávku?" otázal se pak věcně.
"Na náměstí na tramvaj," odtušila Temari.
"A můžu tě doprovodit?" zeptal se.
"Jestli chceš," pousmála se dívka.
"Chci," ujistil ji Sasuke a bok po boku se tedy vydali ulicí směrem k samotnému středu města, který nebyl nijak vzdálený. Po cestě se ještě bavili o všem možném a Sasuke si brzy všiml, jak si jeho společnice mne zkřehlé prsty. "Proč nemáš rukavice?" poukázal na její holé dlaně.
"No… a proč ty ne?" oplatila mu Temari stejnou mincí.
"Jedna nula," přiznal jí Sasuke bod a světlovláska se potěšeně zazubila. "No, když je teda nemáme ani jeden… co to dát dohromady?" navrhl Sasuke a natáhl k ní ruku v gestu nabídky.
Temari nadzvedla koutky, ale neváhala příliš dlouho a docela ochotně se se Sasukeho dlaní spojila. Dál už kráčeli ruku v ruce.
~~~
Shisui si protáhl ztuhlé svaly. Někdy si připadal na některé věci starý. S pohledem na hodinky se rozhodl, že to dneska zabalí. Byl promrzlý na kost, ještě si tak uhnat rýmu, to by mu chybělo. Vyšel z temné postranní uličky, ale okamžitě se zarazil a vrátil se zpět. Naštěstí ho neviděli. Sasuke šel s nějakou dívkou. Viděl je už v kavárně, kolem níž procházel. Zprvu si myslel, že je to kamarádka, ale to, jak jí nabídl ruku, a jeho celkový postoj tuto teorii vyvracely. Zatnul ruce v pěst, někdo si chce uzurpovat Sasukeho pro sebe. Pranic se mu to nelíbilo. Nejraději by tam naběhl a holčinu protáhl ve sněhové závěji za to, že si dovolila sáhnout na jeho objekt zájmu. Nechal je přejít a nenápadně je začal sledovat. Asi ji jde někam doprovodit, protože pokud potom pojede domů, musí jít na druhou stranu. Třeba by se k němu nenápadně mohl přidat.
"Tak… díky za doprovod, Sasuke," zašveholila Temari, když se v dálce objevila příslušná tramvaj. "A za kafe. Ráda jsem tě viděla, hrozně hezky se s tebou povídá."
"Nápodobně," mrkl na ni Sasuke, a jak se dopravní prostředek blížil, pustil ji. Temari se sama pro sebe v duchu usmála, bylo milé, že si na ni nedělal přehnané nároky a nechával jí její osobní svobodu. Nesnášela, když se nějací kluci k holce chovali jako ke svému majetku. Možná právě proto se, když tramvaj se skřípotem zastavila asi dva metry od nich, k tmavovlasému mladíkovi otočila a jen krátce mu vtiskla na rty letmý polibek, i když by se to spíš dalo nazvat pouhou pusou.
"Tak čau," vyhrkla pak ještě a nastoupila do vozu.
"Ahoj," stačil na ni ještě Sasuke zavolat, než se dveře zaklaply a MHD se dalo do pohybu. Ještě chvilku se za mizejícím dopravním prostředkem díval, než se obrátil a vydal se na opačnou stranu. Na tváři se mu usadil poněkud zasněný, spokojený výraz.
.
Shisuiovi, nenápadně schovanému za nedalekou telefonní budkou, ztvrdl výraz v obličeji. Kdyby jeho pohled uměl zabíjet na dálku, nezbyla by z dívky ani hromádka popela. Docela dost ho to namíchlo. Musí zjistit, kdo to je, a odklidit ji z cesty. Dokud Sasuke bude mít pocit, že u ní má šanci, nikdy ho pro sebe nezíská. Než se stihl bratranec na zastávce otočit, Shisui přeběhl do postranní uličky přes cestu. Bude dělat, jakože se náhodou potkají. Za malou chvilku uslyšel chroupání sněhu pod podrážkami bot. Nasadil obvyklý výraz a vyšel do světla v ulici.
"Jé, ahoj Sasuke. Co ty tu?" dělal překvapeného kolemjdoucího.
.
Sasuke byl v myšlenkách pořád ještě u té nenadálé důvěrnosti, které se mu dostalo. Považoval to za nesmírný úspěch, protože o Temari bylo známo, že není z těch, které by líbaly kluky na potkání. Představoval si, jaké to asi bude, až se dopracují ještě dál, když ho přerušil Shisuiův hlas.
"A-hoj," oplatil Sasuke svému bratranci pozdrav s, na rozdíl od něj, nepředstíraným překvapením, "no, já… jsem měl s někým schůzku, jak jsem ti včera říkal." Nepokládal za nutné mu sdělovat detaily, Itachi taky neměl rád, když se mu se svými milostnými avantýrami svěřoval. "A co tady děláš ty?" oplatil mu následně otázku.
.
Shisui si prohlížel jeho překvapený obličej. Pouliční měkké světlo vytvářelo v jeho tváři zvláštní stíny a nemohl popřít, že vypadal dobře. "Měl jsem doučko a teď se vracím domů." Malá lež ještě nikoho nezabila. "Půjdu s tebou, jestli nevadí?" Přidal se k návratu po jeho boku. "Co to bylo za dívku?" Tak a teď si z něj vytáhne všechno, co potřebuje vědět.
.
"Ehm… co?" Sasuke v první chvíli doopravdy nechápal, k čemu se ta otázka vztahuje, protože vzhledem k tomu, že se potkali tak nenadále a Shisui navíc vyšel z postranní uličky, pokládal za nemožné, aby je s Temari viděl, pokud tedy nebyl bystrozraký a nedokázal vidět skrz budovy. Nechápavě tedy na svého bratrance zamžoural skrz snášející se vločky sněhu.
.
Shisui se trochu zarazil, tohle nějak nedomyslel. Teď to vypadalo nanejvýš podezřele, ale jak z toho ven. "Když jsem šel na hodinu doučování, procházel jsem okolo kavárny a viděl tě tam s ní. No, a jelikož zastávka k vám domů je na druhé straně náměstí, tak přepokládám, že jsi ji byl tady doprovodit. Jestli se nemýlím?" Pěkně to zakecal, jen co je pravda.
.
"Aha… jo. No, to byla… jedna kamarádka," odpověděl Sasuke vyhýbavě a uvažoval nad tím, čím to je, že tohle bylo už podruhé během jednoho týdne, co se stal Shisui svědkem jeho flirtování s dívkami. Náhody jsou někdy vážně na obtíž. Aby zabránil dalšímu vyptávání, raději honem změnil téma. "Z čeho ses byl doučovat?" zeptal se věcně, ačkoliv nenuceným tónem.
.
"Ts, za co mě máš. Já jsem byl doučovat jednoho kluka z angličtiny. Jeho rodiče slušně platí, takže když potřebuje, tak přijdu. No, ale zdá se mi, že něco zakecáváš. Jak jsem tě potkal, měl jsi na tváři blažený výraz a nemyslím si, že to bylo jenom ze setkání s kamarádkou. Znáš to, kamarád taky rád kamarádku na lehátku." Spiklenecky na něj mrkl. Tak schválně, co na to řekne. V duchu se musel pousmát.
.
"Nebuď zvědavej," odbyl ho Sasuke, ale chytil se toho posledního přísloví, "koukám, že ty seš zastánce názoru, že kamarádství mezi holkou a klukem nemůže existovat." Slyšel samozřejmě tuhle rýmovačku už několikrát, v prostředí svých spolužáků, z nichž s některými ještě pořádně mlátila puberta, se občas daly zaslechnout i daleko oplzlejší veršíky. Tohle bylo ale poměrně zajímavé téma.
.
Shisui se trošku zasekl a popřemýšlel nad tím, u něj to bylo normální, že holky byly jen kamarádky. Nikdy by do žádné nešel. I když některé spolužačky se nevzdávaly a neustále jemu nebo Itachimu ve škole dělaly nejrůznější návrhy. Jednou to pomalu vyvrcholilo v sexuální obtěžování jedné z těch více akčních a průbojných. Rychle ji uzemnil. "Mám za to, že opravdové přátelství se vždycky jednou zvrhne do vášnivého vztahu, ale hodně záleží na lidech." Na chvíli se odmlčel a pak s kouzelným úsměvem Sasukeho poškádlil: "Aspoň mi řekni, jak se jmenuje a kde jsi k ní přišel?"
.
"To je tajemství. Děsně tajný," zarecitoval Sasuke hlášku ze známého komediálního filmu, aby mu už dal Shisui konečně pokoj. Ne snad, že by se o svých vztazích styděl hovořit, ale postoj rodičů a Itachiho v něm zkrátka vzbudil dojem, že o tomhle se s rodinou prostě nemluví. A i když byl Shisui jakožto bratranec spíš širší rodina, pořád to byl jeho příbuzný. Na svěřování měl Naruta, s tím dokázal o těchto tématech prokecat i dlouhé hodiny. To už se konečně dostali na zastávku příslušného autobusu a Sasuke s potěšením konstatoval, že spoj měl za dvě minuty přijet. Ještěže tak, byla pěkná zima.
.
Shisui se trochu zakabonil, tak jednoduchá informace a on to z něj není schopen vyrazit. "Ty si teda tajnůstkář. Máš pocit, že bych doletěl za vašima a všechno jim vyslepičil? No tak, pochval se, mě by to vážně zajímalo. Byla docela pěkná." Tak to už je prachsprostá lež. Ještě, že mu Sasuke nevidí do hlavy. To by se divil, co všechno by zjistil.
.
"No právě," zašklebil se na něj Sasuke a kývl hlavou k dopravnímu prostředku, který se právě přibližoval křižovatkou, "ještě bys mi ji přebral." Nebyl to sice ten pravý důvod, proč si o tom nechtěl povídat, tou byla již zmíněná představa, že intimní záležitosti do rodiny nepatří, ale třeba to Shisui takhle pochopí. Ostatně, on se ho na jeho zkušenosti taky nevyptával.
.
Staršímu Uchihovi zacukaly koutky. Musel se notně přemáhat, což se mu podařilo pouze po dobu nastupování. Jakmile zapadli do sedačky, spustil se v hurónský smích, snažil se krotit, ale moc dobře to nešlo. V buse jelo pár důchodkyň, které se na něho popuzeně dívaly a cosi si mezi sebou šuškaly o dnešní mládeži. Když se uklidnil a byl schopen se normálně vyjádřit, otočil se k sousedovi. "Promiň, já… jen mi to přišlo docela směšné, že bych ti ji přebral. Mám teď někoho vyhlídnutého, takže se nemusíš bát." Odmlčel se. "Kdo ví, kdes o ni zakopl, nebo ti spadla do náruče z nebes?"
.
"To je docela romantická představa," prohodil Sasuke vcelku pobaveně, ale protože vycítil, že mu bratranec nemíní dát pokoj, hodil po něm otráveným okem a neochotně vysvětlil: "Je to spolužačka, akorát o dva roky starší." Trochu ho udivovalo, jak se Shisuiův zvědavý přístup liší od toho Itachiho zatvrzelého. Byli nejlepší přátelé, takže předpokládal, že budou tuhle vlastnost sdílet. Ale možná že se za něj jen Shisui na rozdíl od Itachiho necítil tak nějak zodpovědný, koneckonců to nebyl jeho mladší bratr, ale jen bratranec. Takže možná proto.
.
Shisuiovi se v duchu rozlil vítězný pocit, konečně se dozvěděl, co potřeboval. Teď už bude jednoduché si na internetu vyhledat rozvrh a počkat si na tu holku před školou. Zavede s ní trošku vážnější rozhovor o Sasukem a vztazích. Docela se na to těšil, jak jí bratrance ukáže v těch nejlepších barvách. "To tak bývá, že vztahy se nejlépe navazují na škole. Velký výběr, beztak ti tam padají k nohám, takovému fešákovi." Nemohl si pomoct.
"No," pousmál se rozpačitě Sasuke, který nebyl zvyklý na lichotky od kluka, takže úplně přesně nevěděl, jak na ně reagovat. "Není to zlý. Akorát, že většina vztahů na škole bejvá omezená právě dobou studia. Jakmile se pak ty dva nemají kde vídat, tak to vyšumí. Znáš to, sejde z očí, sejde z mysli. Na druhou stranu," zamyslel se nad touto problematikou a krátce si olízl rty, "na střední už jsou ty možnosti taky jiný. A lidi jsou tam dospělejší, takže i vztahy nejspíš trvalejší."
.
"To je pravda. Ale ta tvoje spolužačka je o dva roky starší, nebude letos končit? Já jen, že začínat si se čtvrťačkou, když ti hned odejde někam na výšku, bůh ví kde. Stejně se divím, že se o tebe zajímá, si oproti ní mladší. Holky jsou většinou na starší a vyspělejší. Nebojíš se, že tě nechá?" Mohl by mu vnuknout myšlenku na rozchod. Třeba by se o ni přestal zajímat sám od sebe. To by bylo ideální.
.
"Víš, taky jsem si to říkal," připustil Sasuke a pohodlněji se opřel, "on to měl být původně jenom úlet, no, rád si užívám. Ale zase mě napadlo, že by nebylo špatný mít někoho… na delší dobu, chápeš? Navázat nějakej vážnější vztah. A Tema-… totiž, ta kamarádka… mi fakt přijde skvělá. A chce jít na univerzitu sem do města, takže loučit bysme se určitě nemuseli. No a co se týče toho věkového rozdílu… myslím, že i přesto jí mám co nabídnout, jestli mi rozumíš."
.
Určitě máš, co nabídnout, a nejen pro starší spolužačky, pomyslel si mlsně Shisui. "Vidím, že zkušeností máš dost ve všech ohledech. Uvidíš sám, jestli vám to spolu poklape nebo ne." Odmlčel se a koukl z okna. "Já budu vystupovat tady, mám to o kousek blíž než z tvojí zastávky." Vzdálenostně to bylo nastejno, ale už se potřeboval vyvětrat. Přetvářet se uměl dokonale, ale už toho bylo dost a nechtěl se před Sasukem prokecnout o něčem, co by neměl vědět.
.
"Jasně, měj se," rozloučil se s ním Sasuke a pokračoval dál sám. Naplněn příjemnými pocity z dnešního odpoledne se po dalších deseti minutách konečně dostal domů, kde ho přivítalo příjemné teplo. "Ahoj," zahalekal na pozdrav, ale hned si uvědomil, že měl možná malinko ztlumit hlas. Nevěděl, jak je na tom otcův zdravotní stav. Z kuchyně se mu každopádně dostalo odpovědi od obou rodičů, aniž by mu vynadali za hlasitost, vypadalo to tedy, že už se dal Fugaku víceméně dohromady. Přesto měl Sasuke dojem, že jejich tón byl malinko… nervózní? Byl ale v přílišné euforii na to, aby se tím zabýval, takže si jen sundal bundu a boty a rovnou vyběhl do svého pokoje, aby se vleže oddal rozjímání o světlovlasé spolužačce, k čemuž si pustil do sluchátek oblíbené písničky. Právě díky hudbě pak úplně přeslechnul klapnutí dveří a svého otce zaregistroval až tehdy, když mu Fugaku poklepal na rameno.
"Tati? Děje se něco?" otázal se Sasuke, posadil se na své posteli a upřel na staršího Uchihu překvapeně pohled, protože Fugaku své syny na rozdíl od Mikoto opravdu málokdy navštěvoval v jejich pokojích.
"No… ne, to ani ne…" Na jeho otci bylo vidět, že se stále ještě necítí ve své kůži, teď navíc v jeho postoji rozeznal i podivnou zdrženlivost, jakou u něj ještě nikdy nezažil. Fugaku jako by chvilku váhal, než se opatrně posadil na kraj synovy postele a s očima, rádoby ledabyle přejíždějícíma po veškerém nábytku, předstíraně nenuceným hlasem poznamenal: "Víš, to jen… tvá matka ti chtěla dneska vyprat nějaký ty kalhoty nebo co."
"Hmm… no a?" nadzvedl Sasuke obočí, protože neměl absolutně ponětí, kam tím jeho otec míří.
"A… našla v nich… totiž… našla v nich tohle," k Sasukeho zděšení Fugaku sáhl do kapsy a vytáhl odtamtud nepříjemně známý čtverhranný obal. Tváře mladšího Uchihy okamžitě získaly krvavou barvu. Do prčic, jak si mohl v džínách zapomenout kondom?! Nezmohl se na slovo a Fugaku se taky k řeči moc neměl, takže na pár minut se mezi nimi rozhostilo napjaté ticho. Pak si jeho otec rozpačitě odkašlal. "Víš," začal přiškrceně, jako by se do toho musel nutit, "tvou matku napadlo, že… že bychom si měli… měli promluvit. O… no… víš, o těch věcech, co… co lidé občas dělají…"
"Ježišikriste, to ne!" vyhrkl Sasuke s nehraným zděšením. Vážně, ale vážně nechtěl probírat sex se svým otcem. To bylo… tak strašně nechutný. Nechutnější než probírat to s kýmkoliv jiným.
"Sasuke," Fugaku se neklidně ošil, "je mi to stejně… stejně trapné jako tobě, ale… hmm… už jsi ve věku, kdy se ti… chci říct… hormony a to všechno… a jsou určité věci, které bys měl vědět, než začneš… hmm… než budeš mít pohlavní styk… Vím, co jsem říkal včera na oslavě, ale upřímně… byl bych mnohem radši, kdybys s těmihle věcmi počkal… třeba než ti bude dvacet… nebo třicet…"
"Ó můj bože," zakvílel Sasuke a divil se, že mu ještě z uší nevyrazila pára, protože minimálně v obličeji se cítil jako vařený rak. Také jeho otec získal jakousi nepřirozeně ruměnou barvu a místo, aby se mu díval do očí, tak studoval vzor koberce pod svými pantoflemi. "Prosím tě, tati, tohle vážně není nutný. Nezlob se, že to říkám, ale internet tě asi tak o pět let předběhl."
"Ehm, takže… takže to znamená, že víš jak… hmm… jak to všechno funguje a používáš…" Fugaku malinko pozvedl inkriminovaný čtvereček, "používáš ochranu a… tak nějak…"
"Jo! Nemusíš mít strach, nejsem pako! Vím vše potřebné a chovám se… zodpovědně. Můžeme toho už nechat, prosím?" požádal úpěnlivě Sasuke, který by si z rozpaků mohl postavit pomník, kdyby to jen bylo možné.
"No… tak dobře," odtušil Fugaku se znatelnou stopou úlevy, ale s dalším odkašláním ještě nakřáple dodal: "Jen… prostě kdybys měl v tomhle ohledu nějakou… otázku… nebo problém… můžeš… můžeš se mi klidně svěřit, nemusíš… se stydět nebo tak…"
"Jo, jasně," zamumlal Sasuke, ale v duchu si říkal, že v takovém případě by byl jeho otec ten poslední člověk, za kterým by šel. Fugaku ještě chvilinku otálel, ale nakonec se zvednul, rádoby nenápadně upustil prezervativ na povlečení a rychlými kroky opustil místnost. Trvalo ještě velice dlouho, než ze Sasukeho tváří vyprchala červeň.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Simix Simix | Web | 19. června 2014 v 13:18 | Reagovat

Hezů blog :):)

2 nikisha nikisha | 19. června 2014 v 19:55 | Reagovat

libi se mi tahle povidka i kdyz tam neni zatim yaoi

3 Ryunka Ryunka | E-mail | Web | 20. června 2014 v 19:54 | Reagovat

Tak Sasu to s Temari bere vážněji, než jsem si myslela... A Shisui se nám taky začíná vybarvovat...
Ten rozhovor Fugaka se Sasukem :D Připomnělo mi to ten vtip:
Otec: "Synu, už je čas, abychom si spolu popovídali o sexu..."
Syn: "Dobře, tati, co chceš vědět?"
xD

4 Ivanitko Ivanitko | Web | 20. června 2014 v 20:41 | Reagovat

[1]:Dík :)
[2]:Neboj, všechno bude.
[3]:Shisui je pěkné kvítko a Sasuke zapřísáhlý heterák, tak co bychom od něj mohli chtít :D

5 a2l a2l | E-mail | Web | 5. července 2014 v 19:08 | Reagovat

To s těmi rukavicemi bylo docela "kjút" :3
A chudák Fugaku, no jestli budu mít děti... Bože, to bude takovej trapas! Asi něco podobnýho tomuhle! :D

6 Ivanitko Ivanitko | Web | 5. července 2014 v 20:28 | Reagovat

[5]:Třeba budeš uvědomělejší a nebudeš děti poučovat s křížkem po funuse.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.