Získat srdce lva XXVI. - Májales

16. října 2014 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Získat srdce lva
Ve městě se každoročně koná zábava spojená s hudbou, veselím, alkoholem a kamarády. Sasuke si uvolněně užívá v kruhu svých přátel, ale Shisui má trošku jiné plány.


Víkend přežili tak nějak bez úhony. Dělali všechno možné i nemožné a byla sranda. V pondělí se Shisui kroutil a moc se mu do školy nechtělo, Itachi na to měl jiný názor a v podstatě ho tam dokopal. Na přednáškách to bylo v pohodě, spolužáci se ptali, kde se zase válel, a on jim něco neurčitého nakecal. To ještě prošlo, ale na cvičeních mu učitelé dali pěkný záhul. Prvně musel vysvětlit, kde byl. Nikomu pravdu natvrdo neřekl, ale spousta vyučujících si to domyslela a buď na něj koukala jako na zjeva nebo chudáčka. Ani jeden z extrémů se mu moc nelíbil, ale co se dalo dělat. Nakonec skoro všechno nějak ukecal a nedopadlo to nejhůř. Některá ušlá cvičení absolvoval s jinými skupinami, takže měl nabitý celý týden. Domů se vracel úplně vyřízený. Prostě tolik školy už dlouho neměl a odvykl si.
.
V průběhu týdne se objevil Itachi se zprávou, že jdou o víkendu na Májales a bez řečí. Oznámil jim to bez předchozího zeptání, jestli mají vůbec zájem. Na otázku, kde sehnal na poslední chvíli lístky, se významně pousmál: "Musíš znát ty správné lidi." Bylo rozhodnuto za ně, navíc se na zábavu chystala i většina jejich ročníku, takže minimálně Deidara a Sasori jim už dopředu hlásili, že jdou s nimi.
.
Sasuke Shisuiovu zaměstnanost se školou vcelku uvítal, protože díky tomu měl bratránek napilno a nemohl se mu věnovat tak, jako by asi chtěl. Ne snad že by se nevídali, to samozřejmě nebylo dost dobře možné, když teď zase žili ve stejném domě, ale tenhle týden se dost míjeli, a když ne, tak byli stejně ve společnosti nějakého jiného člena rodiny, takže mezi nimi k ničemu nedošlo. Sasukemu to takhle vyhovovalo, ale bylo mu jasné, že po bratrancových zkouškách se to pravděpodobně změní, a moc se na to netěšil. Stejně jako Shisui a Itachi se i on chystal následující víkend na květnovou slavnost, i když v trochu jiné skupině, s Narutem a svými spolužáky. Měl tyhle akce pod širým nebem rád, vždycky bylo fajn poslechnout si živou muziku, pobýt venku s kamarády, seznámit se s novými lidmi. Doufal jenom, že nebude pršet, to by mohlo tu skvělou atmosféru nevhodně narušit, ale předpověď počasí vypadala slibně.
~~~
V sobotu hned po obědě na sebe tedy Sasuke hodil černé tříčtvrťáky a světle modré tričko s veselou karikaturou Barta Simpsona, rozloučil se s rodiči a vyrazil do města. Majáles se sice konal v jednom z těch velkých parků zbudovaných nedaleko centra, ale s partou si dali sraz na náměstí, protože ve velkém davu lidí, který už v tuhle dobu zřejmě okupoval místo slavnosti, by se jen těžko hledali. Když tam dorazil, zjistil, že už tam na něj čekají Naruto, Suigetsu a Juugo, který si udělal čas mezi učením na maturitu. Nějakou dobu tam stáli a klábosili ve čtyřech, dokud se k nim nepřipojili i Kidoumaru a Kimimaro, čímž byli kompletní a mohli se vydat do parku, odkud už se zdálky ozývala hlasitá hudba a nepřeberné množství hlučících hlasů.
.
Itachi se Shisuiem tak nespěchali, byli s klukama domluvení na pozdější hodinu. Váleli se u anime ze školního prostředí, kde ruce a hlavy létaly vzduchem a po chodbách tekly hektolitry krve, když se Itachi podíval na hodiny. "Měli bychom se začít chystat, nebo to nestihnem!" popohnal bratrance, který jako vždy měl na všechno dost času. Ten přešel ke skříni a začal se nonšalantně přehrabovat v kopě tmavého prádla.
"Nechceš si konečně obléct i něco jiného než černou? Mohl bych ti půjčit něco barevného a…"
"Ne, díky, mě to takhle vyhovuje," zabrblal a navlékl se do vybraných svršků. Zápěstí si tence přetáhl obvazem a schoval pod černá potítka, jak to praktikoval celý týden. V pondělí mu mají vytahovat steny, těšil se, protože ty modré nitky byly poněkud nepříjemné.
"No, jak myslíš…" Nutit ho nebude. Sám si vybral modré džíny a svíťavě žluté tričko. Pobral si do kapes, co potřeboval, a vyrazili do ulic. Spolužáci na ně čekali na smluvené lavičce u kraje parku.
"Čau kluci, už jsme mysleli, že ani nedorazíte," pozdravil je Deidara a zeširoka se usmál.
"To víš, když s sebou máš takovýho slemejše… au, a ještě je nějakej vzteklej!" odpověděl Itachi a mnul si bok, kam dostal loktem od svého bratrance. "Kam jdeme jako první?"
"Na pivo!" zavelel Sasori a už je táhl směrem k centru dění.
~~~
Sasuke s ostatními už se mezitím propletli hlučícím davem blíže k velkému pódiu, na kterém se střídaly živé kapely, většinou skupiny mladých kluků a dívek ne o moc starších než byli oni sami. Samozřejmě se vyskytly i některé ty známější grupy, které sklízely obzvláštní úspěch a mohutný aplaus po každé skladbě. Nejmladší Uchiha se stejně jako jeho kamarádi zapojil do hlasitého povzbuzování svých favoritů, pochvalně hvízdal, křičel a tleskal v pocitu sounáležitosti se všemi těmi lidmi okolo, kteří tam přišli za stejným účelem. Bylo to úžasně povznášející. Počasí se navíc opravdu vyvedlo, bylo jasno a slunečno, ale květnové paprsky ještě nepálily, pouze příjemně hřály. Stromy byly obalené listím, některé dokonce ještě kvetly, hlavně plané jabloně a lípy. Všude panovala uvolněná a přátelská atmosféra, třebaže spotřeba zlatohnědého hořkého moku věstila potenciální pozdější nesnáze v podobě opilců. Ale to k tomu prostě patřilo. Ostatně, Sasuke a jeho přátelé taky nebyli na suchu, všichni svírali povědomé kelímky, z nichž nezřídka upíjeli, čímž pomaličku stoupala i jejich nálada, ačkoliv znali svojí mez a nehodlali to vyhrotit do extrému. Potkávali velkou spoustu známých, tahle akce měla vysoký ohlas a účastnila se jí podstatná část mládeže blízkého i přilehlého okolí.
.
Starší Uchihové na tom byli podobně, akorát prvně se museli zastavit u stánku s pivem a vystát dlouhou frontu - a o to pak pěnivý mok chutnal lépe. Itachi brblal, že mu to za to nestálo, ale nakonec se tvářil spokojeně. Dav je strhl a oni se přizpůsobili. Shisui se po očku díval, jestli někde neuvidí Sasukeho. V tom moři lidí se mu to zdálo zhola nemožné. Chvíli ještě zkoumal okolí, než otočil hlavu na stranu a střetl se s bratrancovým pohledem. Oba vyprskli smíchy.
"Taky hledáš Sasukeho?"
"Jasně, musím dát na brášku pozor. Kdo ho první objeví, tak to může nahlásit tomu druhému," rozhodl s úsměvem Itachi. Dva páry očí vidí víc než jeden.
Deidara je za chvíli opustil, našla si ho přítelkyně. To by jeden nevěřil, jak jsou ženy šikovné. Pařili ve třech, když Shisui zpozoroval známý rozčepýřený účes. Šťouchl bratránka do boku a ukázal mu směr.
.
Parta, s níž Sasuke na Majáles přišel, se za tu dobu rozrostla, přibylo do ní pár spolužáků i spolužaček. Veselé historky a vtipné průpovídky nebraly konce, pusy měli neustále od ucha k uchu a smíchy už je bolela břicha. Na Sasukeho si jako vždycky dělalo zálusk několik nezadaných holek, afektovaně se hihňaly jeho připomínkám a doslova mu visely na rtech. Sasuke už si za ta léta navykl to ignorovat, takže to teď pomalu ani nevnímal, prostě se jen bavil. Uprostřed jedné obzvlášť bouřlivé debaty intuitivně vycítil v zádech čísi oči a ohlédl se, aby se jeho pohled na krátký okamžik střetl s o kus dál stojícím Shisuiem a Itachim. Zazubil se a zamával jim, aby jim dal najevo, že je všechno v nejlepší pohodě a skvěle si to užívá, načež ho jedna z dívek lehce zatahala za lem trička, aby ho opět vtáhla do hovoru, tudíž byl nucen se znovu odvrátit a věnovat se partě.
.
Shisui sledoval jeho doprovod vražedným pohledem. Jak si mohli dovolit sahat na jeho černovlasou svátost. Vůbec se mu to nelíbilo, ale dělat scény nemohl. Vypadalo by to dost blbě a podezřele. Uchýlil se tedy k pokoutnému pozorování a vždycky, když se jedna z mnoha ženských tlapek ocitla na Sasukeho těle, celý se napjal. Měl tendenci tam skočit, vytrhnout jí ruku z kloubu a zahodit míli daleko. Horší než Othello, ale on by ji neuškrtil. S postupujícím časem se začalo šeřit, světla z podia na fanoušky v hledišti házela směsici barevných světel. Shisui jako jediný z party pil nejmíň, chtěl mít čistou hlavu. Nechtěl, aby pod vlivem alkoholu udělal nějakou hloupost, které by mohl později litovat. Díky své rádoby abstinenci se stal terčem posměchu zbytku skupiny, ale nic si z toho nedělal. Někteří už byli v dost podroušeném stavu, takže bylo zatěžko jim něco vytýkat.
"Na chvíli si odskočím," zahučel Itachi a mátožně se prodíral davem k hranatým budkám.
.
Sasukemu a ostatním se podařilo obsadit strategické místo ne přímo v hledišti, ale v mírném svahu nad ním, kde si bez okolků posedali na nedávno posečený trávník, aniž by se starali o to, jestli zeleň zanechá stopy na jejich oblečení. Děvčata s tím dělala největší scény, ani ne tak kvůli hrozícímu zašpinění, většina z nich měla vcelku odvážné minisukýnky, takže při většině pohodářských posedů, které volili kluci, by asi mužské části partičky poskytly zajímavé výhledy. Ne že by to holky tak trošku neměly v plánu, když se konečně spustily k nim na zem a rádoby cudně si stahovaly okraje sukní, mrkaly nalíčenými řasami a stále se chichotaly. Davy lidí ani teď navečer neprořídly, malinko se ale přeci jen ztlumila jejich hlasitost, protože na některé z nich už počala působit únava. Zhruba po půl hodině sezení Sasuke dopil svůj kelímek a zvednul se, aby jej šel vyhodit do odpadkových košů dole u aleje. Protože se nikomu jinému nechtělo vstávat, solidárně posbíral prázdné nádobky i od ostatních a svižně seběhl dolů mezi lidi.
.
Shisui seděl na kraji jejich skupinky a pohrával si s kelímkem od piva, aby se nějak zabavil, než se Itachi uráčí dojít zpátky. Co tam tak dlouho dělá? To by musel mít močový měchýř jak kráva, i ta by to stihla rychleji. Pohledem zabloudil k Sasukeho skupince. Ať hledal, jak hledal, on tam s nimi nebyl! Vyskočil na nohy a rozhlížel se kolem. Kluci na něj udiveně koukali. Rozešel se směrem dolů, kde viděl občas hlavu nejmladšího Uchihy. Střetl se s ním, až když se Sasuke vracel zpět ke kámošům. Chytl ho za ruku, protože to vypadlo, že by prošel kolem něj, aniž by si ho všiml.
"Sasuke, nechceš mi chvíli dělat společnost? Nechtěl jsem tě tahat od tvých kámošů, ale taky bych si s tebou chtěl pokecat. Tenhle týden jsme se doma jen míjeli."
.
Sasuke musel chtě nechtě obdivovat bratránkovu schopnost orientace v davu, on sám by určitě nikoho mezi všemi těmi lidmi nenašel, kdyby tedy někoho hledal. Shisuiova slova ho poněkud zaskočila, popovídat si přece mohli doma v klidu kdykoliv během zítřka, ne? Nejistě se zadíval směrem nahoru do svahu, kde rozpoznal své přátele, kteří se právě zplna hrdla řehtali nějakému povedenému vtípku, a pak zpátky na bratrance, do jeho uhlově černých očí. Dalo se samozřejmě počítat s tím, že Shisui s ním nyní bude chtít trávit víc času. Koneckonců spolu teď přece… no, tak nějak chodili. A on s tím souhlasil, takže by se podle toho asi měl trochu chovat. "No… jasně, proč ne," souhlasil tedy s odkašláním a podařilo se mu vykouzlit na tváři mírný úsměv. "Kdes nechal Itachiho?"
.
Shisui se zakřenil: "Myslím, že má problém vyprázdnit svou vesicu urineu." Na Sasukeho nechápavý pohled vysvětlil: "Močový měchýř, promiň, nemoc z povolání. Šel si odskočit a už je tam docela dlouho, možná máme v rodině prostatika." Už se těšil, jak ho uvidí, aby mu mohl nabídnout nějakou léčbu, třeba nejlépe operativní. Zasmál se, Itachi ho zabije. "Nemohli bysme jít kousek bokem, abych na tebe nemusel tak hulákat. Je tady docela ruch," nabídl Sasukemu lepší variantu jejich rozhovoru v klidnějším prostředí.
.
Sasuke nejprve vyprsknul smíchy při té narážce na Itachiho, i když ve své mysli spíš přičítal jeho zdržení nějakému nenadálému setkání, jako se to často stávalo jemu. Anebo šel možná jeho starší bratr sbalit nějakou pěknou holku, ostatně to jeho věčné samotářství už mu taky muselo lézt na mozek. "Jo, tak se můžem kousek projít," pokrčil rameny v odpovědi na Shisuiův návrh a vykročil po jedné z cestiček, které se stáčely trošku hlouběji do parku, kde postupně ubývalo lidí a hluk koncertu byl o dost tlumenější, takže se navzájem dobře slyšeli.
.
"Těším se, až spolu zase půjdeme na aikido. V pondělí půjdu na vytažení stehů, dávám tomu tak týden a snad bych už mohl začít s vámi cvičit. Byl bych nerad, kdybys mě doběhnul a já si ani nevšim." Vzpomněl japonský bojový sport, měl ho rád - a teď ještě radši, protože po cestě do cvičení bude mít Sasukeho vždy jen pro sebe. Šli po štěrkaté pěšince mezi stromy a kamínky jim křupaly pod nohama. Ještě potkávali sem tam někoho, a Shisui potřeboval absolutní samotu.
.
"To se ti může lehce stát," vypláznul na něj Sasuke z boku rozpustile jazyk. "Sensei náhodou říkal, že se trénink od tréninku zlepšuju." Nedalo mu to, aby se nepochlubil, vlastně se taky docela těšil, až s ním bude moci zase změřit síly. Měl v plánu dostat se na stejnou úroveň jako on, a to nejlépe za co nejkratší čas. Práce s tělem mu nikdy nedělala problémy a aikido ho bavilo. Vzhledem k Shisuiově indispozici teď na lekcích spolupracoval s Kibou a v poslední době nad ním získával jasnou převahu.
.
"Si nějak věříš, stejně budeš pořád moje malé pískle." Objal ho z boku kolem ramen a vytlačil z cestičky do boku mezi skupinu kvetoucích stromů. Opřel Sasukeho o široký lipový kmen, rukama se opřel o kůru vedle jeho hlavy a chvíli ho upřeně pozoroval. Sklonil se, opřel si čelo o jeho rameno. "Musím se ti přiznat. Žárlím na tvoje kamarádky. Můžou se tě beztrestně dotýkat přede všemi, zatímco já tě můžu leda tak sledovat a to ještě nenápadně, aby to nikomu nepřišlo divné."
.
Sasukeho Shisuiův nenadálý postup překvapil a jeho slova ještě víc. V životě ho nenapadlo, že by snad na ty štěbetalky, co ho neustále obletovaly, mohl někdo žárlit. No, aspoň teda co se kluků týkalo. I když u Shisuie to asi divné nebylo, jestli k němu cítil to, co tvrdil. Málem mu na to poněkud jízlivě odpověděl, že se v tom případě neměl zamilovat do vlastního bratrance, ale včas se stihnul vzpamatovat. To by bylo vůči Shisuiově psychice opravdu kruté. "Ale jdi," prohodil místo toho ledabylým tónem. "Důležitý je to slovo kamarádky," zdůraznil svůj vztah k těm flirtujícím nanynkám.
.
"Ani nevědí, co mají na dosah," povzdechl si a narovnal se. Zavál mírný větřík a přinesl sebou pár světle růžových okvětních lístků z nedalekých jabloní. Zavířily ve vzduchu a snesly se kolem nich k zemi. Pár jich přistálo na vlasech menšího Uchihy. Shisui je opatrně vybral a posledním přejel po Sasukeho rtech.
.
Mladší chlapec trošku sklopil oči, ani ne tak proto, že by se nedokázal dívat Shisuiovi do tváře, spíš jako by mu to velel instinkt… studu? Opravdu začínal být na rozpacích? Čím to? Možná proto, že bylo to bratrancovo gesto tak důvěrné? Ale on přece nebyl žádná holka! S rozhodností napřímil bradu a pohlédl přímo do těch černých duhovek, které ho propalovaly.
.
Shisui sledoval, jak se v něm odehrává nějaký emocionální boj, o čem - to netušil, ale výsledkem byl odhodlaný pohled. Sasuke byl vždycky energetický a málokdy se nechal vyvést z míry, někdy byl i dost umíněný. Shisuiovi to nevadilo, spíš naopak, jeho osobnost ho přitahovala jako magnet. Vzal jeho obličej do dlaní a zohnul se níž, Sasuke byl nejméně
o patnáct centimetrů menší. Přiblížil se k jeho obličeji a zašeptal: "Můžu tě políbit?"
.
Sasukeho srdce se rozbušilo nečekaným tempem. Bylo by to teprve potřetí v jeho životě, co se líbal s klukem. S jedním a tím samým. Zaváhal, protože polibek, obzvlášť francouzský, považoval už za dost intimní. Původně chtěl odmítnout s tím, že by je někdo mohl vidět, ale jelikož bylo aspoň to blízké okolí liduprázdné a oni byli skrytí za stromem, došlo mu, že by to bratránek stejně jako výmluvu asi moc nepřijal. Navíc… Shisui vypadal, že by mu záporná odpověď ublížila. Zhluboka se tedy nadechl a pomalu přikývl. Koneckonců… při těch minulých příležitostech to nebylo zas až tak… špatné.
.
Po Sasukeho souhlasu na nic nečekal a překonal tu pidi vzdálenost. Stočil hlavu mírně do boku a zprvu se lehce otřel o jeho rty, jemně jako tím okvětním lístkem, snad aby se mu bratránek nerozplynul. Trochu se na něj natiskl a vzal jeho spodní ret mezi své, zatáhl za něj a pustil. Špičkou jazyka přejel po měkké peřince a kousek po kousku se dostával dovnitř.
.
Sasuke zavřel oči ještě dřív, než došlo k tomu kontaktu. Dělal to při líbání vždycky, v případě Shisuie to mělo navíc i praktický účel. Lepší, když nebude vidět, s kým se to tady vykusuje… Musel ale přiznat, že se samotným polibkem už takové problémy neměl. Jistě, pořád si ještě nezvyknul na to divné postavení, kdy se musel naopak trošku natahovat, místo aby se skláněl. To se mu vážně nelíbilo, ale jinak… to bylo celkem příjemné. Shisui nespěchal, vypadalo to, jako by si to spojení vážně užíval, což bylo… No prostě hezké - to, že byl někdo tak šťastný jenom z polibku. A bratránkovy rty byly sice o něco užší než jeho, ale měkké a jemné, a špička jeho jazyka byla teplá a vlhká… Sasuke nevědomky povolil zpočátku stisknuté zuby a docela ochotně pootevřel ústa.
.
Shisui hladce pronikl za pootevřenou řadu bílých zoubků. Mazlivě si pohrával s jeho jazykem, byl potěšen, že ho Sasuke tak ochotně přijal. Minule to bylo spíš pod nátlakem situace, ale dnes mu dal na výběr. Prozkoumával každou skulinku jeho úst, bylo to tak hříšně dobré. Prsty, kterými svíral jeho obličej, přesunul na ladnou šíji a jednou rukou sjel k pasu, aby mohl vklouznout pod tmavé tričko. Chtěl se pomazlit s horkou a poddajnou kůži mladšího Uchihy.
.
Sasuke pochopitelně stejně tak jako u těch předchozích příležitostí nenechal Shisuie mít obrazně řečeno navrch, naopak se aktivně zapojil, protože pouze pasivně přijímat byla ryze dívčí výsada. S určitou dobyvačností tedy brzy na oplátku vytlačil bratránkův jazyk ze své ústní dutiny a naopak se vpil do té jeho. Dokonce mu ani nevadilo, jak se na něj starší Uchiha tisknul, ono nakonec cítit to ploché pevné tělo na svém nebylo zas až tak hrozné. Navzdory jeho obavám se mu to docela i líbilo.
.
Sasukeho aktivní spoluúčast Shisuiovi imponovala. Neměl rád partnery, kteří leželi jako deska a všechno si nechali líbit. Většinou takové lidi rychle opustil. Měl rád hry a činorodý zápal obou aktérů. Byl přístupný čemukoliv, když se to líbilo obou zapojeným. Rukou vyklouzl zpod trička a sjel po útlém boku pod zadek a zvedl Sasukeho stehno, aby se rozkrokem mohl natisknout na jeho.
.
Jak se do Sasukeho krve během toho prožitku vyplavovala vlna endorfinů, přestávala mu vadit myšlenka, že se tu líbá s vlastním bratrancem. Respektive na to nemyslel, zabýval se pouze tím tělesným kontaktem, který mu byl příjemný. Automaticky vztáhnul ruce, jednu ovinul kolem Shisuiova těla a mírným tlakem dlaně v oblasti lopatky ho k sobě přitahoval, druhou zabořil do jeho uhlových vlasů v zátylku. Tepová frekvence se mu zrychlila při tom bratránkově posledním počinu, bylo to… vlastně až rajcovní.
.
"Sasuke…" vzrušeně mu vzdechl do úst, když pocítil prsty na svém zátylku. To bylo jeho tajné místo a Sasuke na něj nechtěně přišel. Po páteři mu od onoho místa přejížděly vlny horka, natiskl se na bratránka ještě víc, pomalu to vypadalo, že ještě chvíli a bude ze Sasukeho placka. V návalu roztouženosti se od něho odtrhl, chvilku lapal po dechu a kochal se Sasukeho nachovou tváři a lesklými rty. V šeru vypadal tak neodolatelně. Kleknul si, při cestě dolů přejížděl po látce oblečení a zastavil se u kovového knoflíku riflí. Začal se mu dobývat do kalhot.
.
Jelikož měl Sasuke zavřené oči, tak bratrancovu reakci nejprve nezaznamenal, byl ještě omámený z těch smyslových vjemů při líbání. Dokonce, i když bylo velice těžké si to přiznat, ho vcelku i mrzelo, že se Shisui tak zničehonic odtáhl. Ovšem ve chvíli, kdy mu starší Uchiha horečně a nedočkavě rozepínal poklopec, se Sasuke vzpamatoval. "Ne!" zasyčel poplašeně a popadnul Shisuie za zápěstí, aniž by si uvědomil, že mu kvůli tomu zranění může způsobit bolest. To mu došlo až o několik vteřin později, kdy ho pustil, ale nedovolil mu zajít dál. "Neblbni! Jsme na veřejnosti!"
.
"Klid, nikdo tady není," namítl Shisui a tiše usykl, Sasuke mu stehy zmáčkl víc, než bylo zdrávo. Díval se do vyplašené tváře o kus výše. "Všichni paří na párty a my jsme daleko od nich, tady by v noci nikdo nešel." Co by tu dělal? Jedině, že by někdo měl podobný nápad jako oni a chtěl se zašít se svou drahou polovičkou za nějaký ten keříček. To by si jich určitě všimli, ale v té tmě by určitě nerozeznali, kdo tam stojí a s kým.
.
"To je fuk," odporoval Sasuke a odstrčil Shisuiovy ruce, aby si mohl upravit napůl rozepnuté kalhoty. Připadalo mu zvláštní, že právě on tady někoho poučuje o morálce, obvykle totiž neměl problém se zdravou hladinou exhibicionismu. Jenže to bylo v případě holek. Aby se nějak Shisuiovi omluvil, malinko se na bratrance pousmál: "Dovedeš si představit, kdyby nás načapal Itachi? Zabil by mě. I když možná nejdřív tebe a pak mě. Kdo ví."
.
"Ten by se asi hodně divil," potvrdil jeho myšlenku. Kdyby se dozvěděl, že mu okupuje bratra, nepřežil by ani minutu. Už tak se šklebil, když měl nedávno podezření, které se ale Shisuiovi podařilo vyvrátit. "Tak si to necháme na jindy, teď bychom se mohli vrátit. Asi jsme tu už dost dlouho." Narovnal se a naposledy Sasukeho líbnul na rty a za ruku ho vytáhl mezi keříky na cestičku vedoucí zpět.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Akino Akino | 16. října 2014 v 18:36 | Reagovat

:Q___ Páni, tohle bylo sexy.
Sasuke má ve svém proti Shisuiovském brnění spoustu děr. Ještě pár pokusů a mohly by se posenout dál než k pěkně žhavýmu líbání ^W^

2 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 18. října 2014 v 11:14 | Reagovat

[1]:Hodně záleží na Sasukem, co všechno Shisuiovi dovolí.

3 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | Web | 20. října 2014 v 16:44 | Reagovat

Ivanitko víš proč ti připadá že o tuhle sérii nikdo nemá zájem? Protože všechny komenty jdou k Smajli. Tím to bude. Každopádně, k povídce. Ostatně jako všichni doufám že Saskéé povolí a ... Dovedeš si domyslet. Nicméně Shisuiovi né přeju já mu nakazuju aby ještě zvýšil snahu a trpělivost. Jo a taky mi to hodně připomíná autoškolu u Uchihů.

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 20. října 2014 v 22:13 | Reagovat

[3]:To je sice možné, ale Smajli má svoje čtenáře a já svoje. Tento díl četlo přes 30 lidí a komentoval jeden, teď už dva. U Smajli je mnohem víc přečtení a horko těžko se tam složí na 10 potřebných komentářů. Konec spílání na zdechlost :D
Díky že si uděláš čas na koment, ale vysvětli mi, co v čem ti lev připomíná autoškolu? To moc nechápu, když v autoškole Iti a Sasu šukaj dobrovolně a s chutí.

5 Ryunka Ryunka | E-mail | Web | 24. května 2015 v 17:23 | Reagovat

"Pískle" - já si nemůžu pomoct, to oslovení je prostě rozkošné. :3 Stejně jako nejmladší Uchiha, který se nám tu tak trochu nechal unést...

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 24. května 2015 v 22:40 | Reagovat

[5]:Pískle je boží slovo a moc ráda ho používám snad ve všech povídkách, kde se objevuje Sasuke.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.