Získat srdce lva XXVII. - Temari

23. října 2014 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Získat srdce lva
Sasukemu vejde do cesty jeho blonďatá skoro přítelkyně. Má s ním něco v plánu?


Sasuke si oddechnul, že se mu podařilo Shisuie tak snadno odradit od jeho záměru. Sám určitě musel přiznat, že to riziko bylo nezanedbatelné. Nechal se odvést ze skrytého místečka a bok po boku se vydali zpátky k centru dění. Už se skoro setmělo a ve večerním tichu zněla hudba linoucí se z pódia hlasitěji než za odpoledního svitu. Když se dostali zpátky mezi davy lidí, které přeci jen za tu dobu nepatrně prořídly, Sasuke se Shisuiovi omluvil a vrátil se zpátky ke svým kamarádům.
.
Shisui si zklamaně povzdechl a vydal se hledat zbytek svojí party. Nemusel se tak moc snažit, protože červené a blonďaté vlasy svítily jako majáky. Proplul mezi prapodivně se kymácejícími lidmi k těm svým.
"Shisui, kdes byl?" škytl Sasori, který vypadal, že už má hodně přes míru.
"Potkal jsem někoho ze školy, tak jsem se zakecal," snažil se z toho obratně vyvléknout.
"Tak pokecat… přes hodinu… je fakt, že rozhovory se dají vést různě," uchechtnul se Deidara a Shisui jenom protočil oči. Itachi se jenom přiblble usmíval a neříkal nic. Hlavně že došel celý. Prvně se po něm sháněl, ale nikdo ho neviděl odejít, co také čekat od pivařů, kteří hledí jen na dno kelímku. Koneckonců je dospělý a nemůže ho pořád hlídat jako malého.
.
Sasukeho čekaly podobné všetečné otázky, s pobaveným nádechem od kluků a s žárlivým podtextem od holek. Ne že by jeho výmluvě někdo věřil, protože vlahý květnový večer přímo sváděl k nějakým těm hrátkám a při zjevném dívčím zájmu o mladého Uchihu bylo nasnadě, co si mysleli, že celou tu dobu dělal. Sasuke sice jejich dotírání odbyl, ale nemohl se ubránit lehkému začervenání, o kterém doufal, že se v šeru ztratí. Sednul si zpátky mezi ně a poslouchal jejich veselé žvatlání, i když byl myšlenkami stále ještě u toho, co se mezi ním a Shisuiem před chvílí odehrálo. Nemohl uvěřit tomu, že to málem zašlo tak daleko. Navíc ho malinko děsilo bratránkovo konstatování, že si to nechají na jindy. Vážně Shisui plánoval zajít dál? Chtěl si snad zopakovat to, co už spolu jednou v podroušeném stavu dělali? To bylo ale sakra hodně intimní! Když na ten vztah Sasuke přistupoval, nějak mu nedocházelo, že to asi bude taky znamenat, že s ním bude chtít Shisui být… sexuálně. Že se ho bude chtít dotýkat i tam dole a pravděpodobně to samé bude požadovat od něj. Sasuke se sám pro sebe mimoděk znechuceně zašklebil. Nedokázal si představit, že by snad někdy měl tohle dělat. Dotknout se přirození jiného kluka. Náhle mu hlavou bleskla myšlenka tak děsivá, že ho to donutilo vytřeštit oči. Naštěstí si toho nikdo nevšiml. Proboha… čekal snad Shisui, že s ním bude spát?! Že si od něj nechá strčit… do zadku…? Fuj! To byla pěkně nechutná představa. Něco takového rozhodně odmítal. Jazyk v puse mu nevadil, ale na to druhý si bude muset bratránek najít někoho jiného!
.
Večer se pomalu chýlil ke konci. Shisui se děsil cesty domů. Musel Itachimu dělat opěrný bod v jeho zvláštně se ohýbajícím světě. Funěl pod tíhou bratrance a v duchu mu spílal do všeho možného. Dlouhovlasý Uchiha si z jeho brblání nic nedělal a rozdával úsměvy na všechny strany. Deidaru postihl podobný osud s tou výjimkou, že on měl taky upito, takže jejich dvojice postupovala stylem jeden krok dopředu a dva dozadu. Nechali je jejich osudu. Po dlouhé cestě plné zastávek se ocitli před jejich domem. Shisui se chtěl potichu proplížit do pokoje, ale Itachi mu to velmi znesnadňoval. Několikrát upadl na zem a vrcholem bylo zakopnutí na vrcholu schodiště a hlasitá tupá rána, jak je oba strhl na podlahu. Střízlivý Uchiha se jen modlil, aby ho ráno za to pořádně bolela hlava. Shodil ho do postele, vysvlékat se ho nenamáhal, ať si trhne nohou. Přehodil přes něj přikrývku a odebral se na své lůžko. Před spaním si promítl akci se Sasukem, těšil se, až budou mít pro sebe dostatek volného času.
.
Sasuke vydržel na akci déle než jeho dva starší příbuzní, ani ne tak z vlastního přesvědčení, jako spíš kvůli partě, zejména jejímu dívčího složení, která ho odmítala propustit domů, ačkoliv hudební produkce už skočila, a dokonce i stánky s pivem pomalu zavíraly. Kidoumaru nakonec navrhl, že by mohli ještě na chvíli zajít do některého z barů ve městě, aby za hezky stráveným odpolednem udělali takovou malou tečku. Neexistovalo, že by se Uchiha mohl odtrhnout, Naruto ho chytil kolem ramen z jedné strany, Suigetsu z druhé a už se ubírali do města. Sasuke neprotestoval, ale rozhodně se nehodlal ztřískat, nechtěl totiž celou neděli proležet s mokrým hadrem na hlavě, případně ji strávit nahnutý nad záchodovou mísou. Symbolicky si s ostatními přiťukl, vypil dva panáky a přes veškeré námitky jeho přátel se měl k odchodu. Podařilo se mu chytit poslední autobus, který ho dopravil na zastávku nedaleko jejich domu. Tiše vklouznul dovnitř, ani si nerozsvěcoval a popaměti se dostal do svého pokoje. Převlékl se, vyčistil si zuby, aby se ráno nemusel probudit s pachutí zvětralého alkoholu v ústech, načež spokojeně hupsnul do postele a během několika minut se propadl do říše snů.
~~~
Shisui ráno spokojeně chroustal snídani v kuchyni a dělal společnost tetě. Jak jí synovec předestřel, tak Itachi dneska v nejlepším případě bude hodně dlouho spát a rozhodně nebude nic jíst.
"Nemohl jsi ho pohlídat? Já vím, že po tobě takové věci chtít nemůžu, ale stojí mu to potom za to?" rozčilovala se Mikoto a energeticky míchala kávu v hrnečku, až to vypadalo, že brzy trocha vyšplíchne na stůl.
"Mohl jsem, ale je dospělý," hájil se Shisui. "Navíc vymlouvej veselému, že už má dost a další by si rozhodně neměl dávat."
Povzdechla si, s tímto problémem měla dost zkušeností se svým manželem. "Vím, ani mi to nepřipomínej, stačilo mi to naposledy u Izuny na oslavě," vyhrkla bez přemýšlení. "Promiň," hlesla. Nechtěně se podřekla.
"Nic se nestalo. Nemůžete kolem mě chodit po špičkách celou věčnost." Byla to pravda, a navíc teď měl Sasukeho a svět se mu zdál mnohem hezčí. Bolest po otci se obalila novým citem, který ji dokázal překrýt.
.
Sasukeho ráno probudily sluneční paprsky, jak včera zapomněl zatáhnout žaluzie, protože když se vrátil z pařby, byla už tma. Slastně se na posteli protáhnul a nějakou dobu se ještě povaloval v zahřátých peřinách, než mu zakručelo v žaludku, protože předchozího dne samozřejmě vynechal večeři. Zato toho dost vypil, což se ostatně taky začalo projevovat, byl tedy nucen vstát a odskočit si nejprve do koupelny, načež se rozhodl dát si rovnou nějakou snídani. Sešel tedy do kuchyně v přízemí, stále ještě ve zmuchlaném spacím oblečení, bosý a s rozcuchanými vlasy, které mu trčely na všechny strany. Překvapilo ho, že už tam seděl Shisui a jeho matka se otáčela u kuchyňské linky. Bylo mu záhadou, proč si vlastně myslel, že ještě nikdo nebude vzhůru.
"Dobré ráno," pozdravil vespolek a potlačil mohutné zívnutí.
"Ahoj zlatíčko. Jak ses vyspal? Kdy jsi včera přišel? Co budeš jíst?" zasypala ho Mikoto sprškou otázek v rámci její někdy až přehnané mateřské lásky.
"To je jedno. Cokoliv, co je poživatelný," prohlásil, protože hlad je nejlepší kuchař.
"Udělala jsem včera tvarohovou pomazánku, jestli chceš. Dáš si chleba nebo rohlík?" nabízela mu rovnou Mikoto, protože dobře věděla, že je to Sasukeho oblíbená.
"Chleba," odsouhlasil jí Sasuke a chtěl jí pomoct, ale byl nekompromisně odkázán ke stolu. Posadil se tedy na židli naproti bratránkovi a pobaveně zvedl oči v sloup.
.
Shisui pobaveně vyprskl smíchy, protože v Sasukeho rozježených vlasech se vyjímaly dva prameny tak dobře, že vypadal jako čert. "Víš, že vypadáš jako čertík? Ještě ti chybí kopýtko," zazubil se a nohou pod stolem zkusil, jestli mu nějaké neroste. Mikoto se také zasmála, schválně syna zatahala za oba výrůstky a předložila před něj krajíc chleba a misku pomazánky.
Od včerejška přemýšlel, jak dostat Sasukeho do postele. Bude to oříšek, protože u Uchihů skoro nikdy nebyl dům prázdný tak, aby byli sami. Zvednul se, aby pomohl Mikoto aspoň umýt brambory k obědu.
"Huš," odehnala ho teta, "ještě si rozmočíš stehy."
"Ale už je to zahojený, navíc zítra mi je budou vytahovat," zabrblal, ale rozhodné ženě ustoupil a sedl si zachmuřeně zpátky na místo a prohlížel si modré nitky, pravidelně vykukující z jeho kůže.
.
Sasuke se pustil do snídaně s apetitem vychrtlého vlka, za včerejšek mu pořádně vyhládlo a nechlastal tolik, aby se mu teď žaludek houpal nevolností. Mikotinu tvarohovou pomazánku s čerstvou pažitkou ze zahrady navíc naprosto miloval, ještě se sklenicí vychlazeného mléka, kterým nepohrdal tak jako většina spolužáků. Spokojeně žvýkal, když do kuchyně přišel také jeho otec, už ustrojený a v očividně výborné náladě.
"Nazdárek!" zahalekal a dle letitého zvyku krátce láskyplně políbil svou manželku, tentokrát jí ale ještě k tomu něco velice tiše zašeptal do ouška a Mikoto se potěšeně a trochu cudně začervenala. Sasuke radši nechtěl moc přemítat nad tím, co to asi znamená, pravděpodobně ale jeho rodiče včera využili nepřítomnost svých synů a synovce k… jistým činnostem. Fuj. Přestože nejmladší Uchiha věděl, že na tom není nic špatného a ostatně by se ani nenarodil, kdyby to jeho rodiče nedělali, připadalo mu to nechutné, protože to prostě byli máma s tátou.
.
Příjemně se mezi nimi rozproudil rozhovor a nejspíš by si mysleli, že do kuchyně vstoupil duch, nebýt hlasitých kroků na schodech. Itachi byl bledý jako stěna, pivo mu včera vůbec nesedlo a ten rum, co do něj narval Sasori, radši ani nebude vzpomínat nebo… rychle zaplašil myšlenky na včerejší pití. Sedl si na volnou židli a upřel vodnaté oči na desku stolu.
"Itachi, asi nebudeš jíst, že?" zeptala se pro formu Mikoto a odpovědí ji bylo opatrné zakroucení hlavou.
"Jen sklenici vody," zaprosil ochrapěle. Za chvilku před ním stanula sklenička s nějakým šumákem.
.
Sasuke se musel přemáhat, aby nevyprsknul smíchy při pohledu na svého mrtvolného bratříčka. Až na to, že neměl na těle otevřené rány, vypadal, že by mohl dostat hlavní roli v kterémkoliv béčkovém hororu o zombie. Docela ho překvapovalo, že Itachi nezná svou vlastní mez, nejspíš konečně našel oblast, ve které svého staršího bratra dokázal předčít. I když zrovna tohle nebylo moc k chlubení. Taktně se zdržel nějaké vtipné poznámky stejně jako zbytek rodiny, protože Itachiho zjev byl vážně velmi dojemný. Soucitně ho tedy poplácal po stehně.
~~~
Shisui si první den nového týdne zašel k obvodnímu lékaři nechat vytáhnout stehy a také navštívit psychiatra. Měli debatu na vysoké úrovni. Brýlatý doktor se podivoval nad zlepšením jeho stavu, když se podíval na to, co si zapsal minule. Přesto všechno ho objednal za měsíc na kontrolu, u psychicky nemocných lidi se příznaky a poruchy chování často vrací.
Ve škole zapadnul zpátky do vyjetých kolejí, nadále nosil na zápěstí potítka a všichni si vcelku zvykli a tiché debaty o jeho problémech ustaly. Každý si o něm myslel svoje. Když na jedné z přednášek byla nuda k uzoufání, napadla ho spásná myšlenka. Vytáhl mobil a pod lavici začal ťukat zprávu pro Sasukeho. Snad mu odpoví brzy, záleží na tom, jestli má hodinu nebo přestávku. Od jeho školních let na střední uplynulo dost času a už si to nepamatoval. Nečekal dlouho a za chvilku mu zavrněl přístroj v ruce. S radostí otevřel zprávu a okamžitě odeslal odpověď.
"Komu píšeš?" zeptal se Itachi. Neušlo mu, že někomu posílá zprávu a navíc s takovým zápalem a ten jeho obličej… vypadal jako zamilovaný.
"Nikomu důležitému," prohodil ledabyle a doufal, že bratránek nebude dál vyzvídat.
"No jasně…" Kdyby řekl, že si píše třeba se Sasukem, tak by to vyznělo líp než tohle. Schválně zjistí, s kým má co do činění.
.
Sasuke měl v té době zrovna fyziku, což byl předmět, který ho jaksi příliš nebavil, obzvlášť když byly tzv. zkoušecí hodiny, kdy si většina třídy opravovala známky z písemných testů a ti ostatní dostali za úkol počítat nějaké příklady. Sasukeho samozřejmě ani nehlo se touto neužitečnou činností zabývat, ačkoliv jeho představy o budoucím povolání byly ještě dost mlhavé, jedno věděl s jistotou - rozhodně to nebude v oblasti přírodních věd. Normálně by tuhle hodinu strávil nějakou hrou se svým blonďatým sousedem, Naruto byl však bohužel jedním z těch, kteří si tu známku potřebovali opravit, takže se Uzumaki do poslední chvíle šrotil ze Sasukeho sešitu, protože sám na zapisování poznámek kašlal ještě výrazněji než nejmladší Uchiha. Zhruba po dvaceti minutách od zazvonění byl vyzván k tabuli a s lehce nazelenalým obličejem se tedy zvedl, aby se doploužil ke katedře. Ani on nikdy fyzice zrovna neholdoval. Sasuke mu zaťatou pěstí naznačil hodně štěstí a nějakou dobu soucitně sledoval, jak se potí u Keplerových zákonů, než mu na lavici zavibroval mobil. Překvapeně ho zvedl, aby zjistil, kdo mu píše. Vida, bratránek… Podle jeho slov měl stejný problém, nudil se. Sasuke s ním tedy přes SMSky nezávazně konverzoval v přátelském žertovném duchu, až úplně zapomněl sledovat Narutův výkon.
.
Shisui se dozvěděl jednu pro něj zcela zásadní a zajímavou věc. Na gymnáziu, kde Sasuke chodil, byly maturity, takže všechny nematuritní ročníky měly dva dny volno. Mohl… mohli by být doma sami! Ale potřeboval mít jistotu, že Itachi nepůjde domů, sice u takového šprta to bylo nepravděpodobné, ale náhodou to vyučující na přednášce mohl vzít šmahem a skončili by brzy. Navíc by mu bylo divné, kam jde. Nejlepší by byla středa dopoledne, ale zrovna v tu dobu měl tříhodinové cvičení. Jedině… jedině že by si ho nahradil - a pak by mu nic nebránilo, Itachi by byl zabavený. Tak skvělý nápad už dlouho neměl, snažil se trochu krotit, aby na něm nebylo vidět, jakou má radost. Cvika si nahradil hned druhý den. Itachimu vysvětlil, že jde na kontrolu s jizvami a ten neřekl ani puk.
Proč byla středa tak daleko, zazoufal si.
.
V závěru hodiny informatiky se Sasuke připojil na facebook, aby se mohl během programování v #C věnovat i zábavnějším věcem. Dělala to tak ostatně většina třídy, protože jejich profesorka byla ještě mladá a nedokázala si získat potřebnou autoritu. Nakonec byla ráda, že aspoň v učebně nedělají bordel, takže to vždycky tak nějak tiše tolerovala. Po několika minutách mu na modrobílé stránce vyskočilo okýnko se zprávami, což nebylo zas tak neobvyklé, ale překvapilo ho, kdo se to dožadoval jeho pozornosti. V modré liště se totiž bíle skvělo Temari no Sabaku.
Temari no Sabaku: Ahojky.
Sasuke Uchiha: Čauves, jak to, že se nešrotíš? Příští týden maturuješ, ne? :-)
Temari no Sabaku: Dávám si pauzu. A radši mi to moc nepřipomínej :D
Sasuke Uchiha: Jsi nervózní?
Temari no Sabaku: Jako prase.
Sasuke Uchiha: Kdy to děláš?
Temari no Sabaku: Ve středu :(
Sasuke Uchiha: To zvládneš. Budu ti držet palce ;-)
Temari no Sabaku: Díky, jsi hodnej. Hele, napadlo mě, že bysme třeba potom mohli… no, víš, někam zajít…? Oslavovat nebo zapíjet žal.
Sasuke mírně nadzvedl obočí. Zvláštní nabídka poté, co mu před dvěma a půl měsíci jasně naznačila, co si o něm myslí. Každopádně už se za tu dobu stihl s jejím odmítnutím smířit, měla na tom podíl hlavně strýčkova smrt, která mu tak přeházela priority. A koneckonců, proč ne? Hrát si na uraženého by přece bylo dost dětinské.
Sasuke Uchiha: Jasně, to by bylo fajn. Tak nezapomeň napsat, jak jsi dopadla.
V tu chvíli ovšem zazvonilo na přestávku, takže bylo na čase se odpojit.
Sasuke Uchiha: Hele, končí mi infárna, tak se zatím měj. A hodně štěstí!
Pak se odhlásil a po vzoru svých spolužáků vypnul počítač. Už se těšil na volno, které mu maturity slibovaly.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akino Akino | 23. října 2014 v 18:57 | Reagovat

Jazyk v puse mu nevadil, ale na to druhý si bude muset bratránek najít někoho jiného!... K tomuhle můžu dodat jen: Tomu ostatnímu přijdeš určitě na chuť, Sasíku :DDD
Tak Shisui si plánuje hezkou chvilku a Temari mu jí má překazit? Tak to nikdy! D:<

2 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | Web | 24. října 2014 v 16:07 | Reagovat

Temari pal do ****. Tohle je rána pod pás!!! Povídka byla výborná.(jak jinak) Už se nemůžu dočkat dalšího dílu!

3 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 26. října 2014 v 9:21 | Reagovat

[1]:Tomu říkám odhodlání, škoda, že jako čtenář máš malou šanci ovlivnit další děj :).
[2]::D Temari je bezva postava :3

4 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | Web | 27. října 2014 v 17:02 | Reagovat

[3]: NENI!!! Je to kazišuk. >:d

5 Ryunka Ryunka | E-mail | Web | 24. května 2015 v 17:37 | Reagovat

Hned na začátku jsem se musela zasmát. Rozespalý Sasuke s rozježenými vlasy, jak milučké :D :)
Úsměv opadl až při zmínce o Temari. Ne fakt. Holky v yaoi nedělají dobrotu :D

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 24. května 2015 v 22:45 | Reagovat

[5]:Holky jsou jenom na peklo :D nebo na naštvání čtenářů, kteří fandí yaoi vztahům.

7 vettany2 vettany2 | 23. února 2016 v 18:44 | Reagovat

Boží, možná bych navrhla, abys tady zavedla něco jako hvězdičky, co jsou třeba na wattpadu. Pak bys viděla svou podporu a oblíbenost. Jinak mně se tvoje povídky moc líbí.

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 23. února 2016 v 19:32 | Reagovat

[7]:Klidně ti hvězdičky přidám, jsem to zrušila, protože to skoro nikdo nepoužíval, ale jestli chceš, tak je už můžeš využívat.
Jsem moc ráda, že se ti tu líbí, tak můžeš číst, co oči ráčí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.