Vůně třešní

1. listopadu 2014 v 7:00 | Ivanitko |  Vůně třešní
Po hodně dlouhé době jsem konečně začala tvořit sama. Nechala jsem se inspirovat Orgiemi, kde vystupuje Kakuzu a mě přišlo zajímavý ztvárnit vztah, tak dvou odlišných lidí (děj nemá s orgiemi nic společného). Mají velký věkový rozestup - Sasuke má s bídou patnáct a Kakuzu dejme tomu… přes čtyřicet a víc. Původně jsem plánovala jednorázovku, ale bude z toho víc dílů. Sem tam se nějaký objeví, podle toho, jak mi to půjde.

Děj: Sasuke se musí s rodiči přestěhovat do nového města. Opustí všechno, kamarády, školu. Jediné, co ho v rodině těší, je jeho fenka Murasaki, která napomůže k bližšímu seznámení s nerudným sousedem.



Sasuke zarytě hleděl z okýnka rychle jedoucího auta. Byl naštvaný na celičký svět a hlavně na svého otce, kvůli kterému se stěhovali do Mlžné. Normálně byl upovídaný, ale dnes dokázal sotva utrousit jen jedno či dvě slova. Rodiče vpředu něco důležitého mezi sebou probírali a začínalo to mít nádech hádky. Nejradši by utekl někam hodně daleko nebo za svým blonďatým kamarádem, kterého nechal ve svém rodném městě, Konoze. Znuděně vyfoukl vzduch nosem. Ani za ním nemůže sám jet na návštěvu. Budou bydlet daleko a ve čtrnácti ho matka nikam samotného nepustí, ba ani Kushina nebude vstřícná tak dlouhé jízdě přes celý stát. Je sice hodná, ale pečlivě dohlíží na svého jediného syna. Mohli by si pořídit ještě jednoho, aspoň by konečně Naruto přestal básnit o sourozenci, jak to musí být bezva mít někoho k sobě. Sasuke se ještě víc zachmuřil a úkosem pohlédl vedle sebe. Itachi měl sluchátka v uších a mírně pohupoval hlavou do rytmu, milovaný bratříček. Nejradši by vystoupil. Všichni si vždycky mysleli, že když má staršího bratra, tak je to něco úžasného, mladý Uchiha tohle nikdy nepochopil. Itachi k němu nikdy nepřistupoval bez problému. Furt mu něco vadilo, hlasitá hudba, bordel po pokoji, který sdíleli dohromady už od útlého věku. Nikdy ho bezvýhradně nepřijal, často musel Sasukeho hlídat, což mu bylo jen na obtíž. Venku byli kámoši, spousta srandy a doma usoplený sourozenec, který si vynucoval jeho pozornost. Rád mu utíkal nebo ho škodolibě trápil oblíbenými sourozeneckými úskoky. Schovávání hraček a svádění nehod na mladšího brášku bylo na denním pořádku.
Sasuke odvrátil oči zpět, měl přislíbený pokoj pro sebe, alespoň tak unikne tomu otrapovi. Tak by si přál, aby měli normální sourozenecký vztah, o kterém všichni tak básní. Nasadil si pecky do uší a přidal metalové písničce na hlasitosti, aby omezil vnější zvuky na maximum. Jediné, co ho doma těšilo a vítalo, byl jeho fenka dlouhosrsté kolie, Murasakiirono - fialová, jeho oblíbená barva.
Matka sice prskala, že si vybral hrozně, sice její nechuť ke zvířeti se už otupila, ale když si ho poprvé dovedl domů, tak myslel, že ho bude muset odnést zpátky. Prosil a po tvářích se mu koulely slzy, zatímco ten malinký uzlíček tiskl k sobě pod mikinou. Mikoto byla lehký předkrm, Fugaku nechtěl ani slyšet. Měl ho odnést, ale nemohl. Když si ho šel vybrat, tak si maličkou ihned zamiloval. Byla to kolie, kterou si jako štěňátko vyprosil u kamarádky. Chvíli s ní chodil po venku, ale nakonec se protáhl domů a vzal si ji do postele. Ani nechtěl vzpomínat na ráno, když ho matka přišla vzbudit. Nakonec mu pomohl Itachi, který v psovi viděl možnost, jak se svého bratra zbavit.
Murasaki bude zřejmě nejšťastnější člen rodiny, protože se z bytu stěhovali do malého domečku se zahradou. Bude si moct lítat celý den po venku.
Sasuke se v duchu modlil, ať už jsou na místě. Zdálo se mu, že vzduch v autě je čím dál hustější a fenka neklidnější. Kdyby ji aspoň mohl mít na klíně, byť se svými dvaceti kily nebyla žádný drobeček, ale musela se tísnit v kufru auta v cestovním boxu.

Znovu v duchu zaprosil, aby tam už byli. Taky otec mohl se změnou práce počkat aspoň ten jeden blbý měsíc, který mu chyběl do konce školního roku. Bylo hodně nepraktický měnit školu před koncem devítky. Nabízel rodičům, že by ten zbývající čas, přežil na internátu, ale bylo mu řečeno, že v žádném případě. Za prvé by mohl zvlčit, což jako připomínku moc nechápal, když se mu doma příliš nevěnovali, a za druhé měl Murasaki. Dokonce mu Naruto nabídl, že by mohl bydlet u nich i s pejskem, ani Kushina se netvářila zamítavě, ale jeho rodiče prostě řekli ne a přesto nejel vlak. U Itachiho to bylo jedno, měl jako vzorný student po zkouškovém a jen si domluvil přechod na blízkou univerzitu, která se dokonce těšila lepšímu uznání. Místní lékařská fakulta patřila k nejlepší v zemi. Za pár let z něj bude pan doktor, jako z jeho matky. Sasuke sám měl zařízený nástup na střední policejní, prý aby šel ve šlépějích otce. Ušklíbl se. Nechtěl tam, snažil se přemluvit matku, aby mohl na něco s biologickým zaměřením, tedy kromě doktořiny, nebo něco uměleckého. Rád kreslil, ale tento jeho koníček zůstával nepochopen. Musí vystudovat něco, čím se uživí, a malíř tuhle představu nesplňoval. Nezbylo mu nic jiného, než poslechnout. Jaksi nebyl ještě plnoletý, aby s tím dokázal něco udělat. Bylo to k vzteku, dokonce se v poslední chvíli uchýlil i k slzám, ale otec byl neoblomný. Sklesle koukal z okna a snažil se nemyslet na věci budoucí.
Za další dvě hodiny přijeli k velkému městu. Válelo se v mlze, která znemožňovala jakýkoliv výhled na jeho panorama. Jen šedé stěny mrakodrapů, občas nástin menších domů. Ještě půl hodiny jim trvalo, než objeli centrum a prodrali se provozem k okrajové části. Zastavili před menším domkem, před kterým byl neudržovaný trávník, kde bujelo všechno možné a stáčel se okolo boků domu až dozadu. Zahrada byla obehnána starším laťkovým plotem.
"Už jsme tady!" oznámil slavnostně Fugaku a vystoupil z auta.
Sasuke neváhal ani minutu a vypadl rychle ven. Obklopila ho vtíravá vlhkost. Otřásl se a ihned otvíral kufr, aby mohl svou chlupatou přítelkyni pustit ven. Chudinka musela mít na krajíčku, protože se okamžitě na trávníku u silnice vyčurala a pak se zvesela pustila do zkoumání nového místa. Lítala jak namydlený blesk.
Otec rodiny jim slavnostně otevřel vstupní dveře. "Nový dům, nový život. Tak vykročte pravou nohou, ať se nám daří." Měl silný pocit zadostiučinění. V práci ho povýšili a díky nové funkci se musel přestěhovat k nové vojenské posádce, kterou měl na starost. Nejradši by syna poslal na vojenskou školu, ale tomu se bránil tak urputně, že se nakonec dohodli alespoň na policejní, byť se to neobešlo bez silných protestů. Vždyť to bylo krásné povolání. Pomáhat a chránit. V předsíni se kolem něj prořítila chlupatá koule a za sebou na podlaze zanechávala mokré otisky. "Sasuke! Okamžitě si zpacifikuj to zvíře, dělá tu bordel."
"Promiň, tati, nestihl jsem ji zastavit. Já to potom vytřu, stejně se bude stěhovat nábytek, co za chvíli dovezou, tak se našlape," snažil se otce uklidnit, protože nebylo dobré ho popouzet, i jeho podřízení v práci z něj měli hrůzu.
Fugaku se zachmuřil a dál už nic neříkal, protože výjimečně uznal, že jeho syn má pravdu, pro jednou to přežije, a když potom vytře, tak mu to aspoň nemusí nakazovat.
Sasuke vyletěl nahoru do schodů, kam utekla fenka. Začal zkoumat pokoje, aby si stihl zabrat ten lepší, než dojde bratr. Okamžitě se mu zalíbil ten s výhledem na zahradu. Vykoukl z okna, sotva viděl přes mlhu na konec zahrady, a snažil rozpoznat ty sousedovic. Z jedné strany to vypadalo na posekaný úhledný trávník. Tu jejich buš nijak nekomentoval, ale za to na druhé straně zaznamenal svůj nejoblíbenější strom - třešeň. Škoda, že rostla daleko od plotu, určitě na ni nedostane.
"Co tam vidíš?" ozval měkký tenor hned za ním. Itachi vystrčil hlavu z okna a zhodnotil zahradu jako něco otravného. "Doufám, že otec najme nějakou zahradní firmu, protože tenhle prales fakt sekat nechci."
"Itachi, vždyť je to super, sice to vypadá, jako by tu nikdo roky nic nedělal," rozložité šípkové keře tomu napovídaly, "ale třeba je tam něco schovaného." Vypadalo to tam jako v nějaké tajemné zahradě z dobrodružných knížek.
"Třeba Šípková Růženka, co?" uchechtl se a cvrkl bratra prsty do čela. "Pořád jsi ještě naivní děcko. Měl bys trochu dospět, ať otci neděláš ve škole ostudu." On sám mu šel vždy příkladem, vzorný syn, poslouchající na slovo a ještě šel ve stopách svojí matky. Chtěl být chirurg a zatím mu všechno hrálo do karet. Navíc ta změna školy mu přišla víc než vhod. Právě se rozešel s přítelkyní a ta mu dělala jen peklo. Navíc byla ze stejné studijní skupiny jako on, takže bylo těžké se jí vyhnout. Bude rád, když už ji nikdy neuvidí.
"Hej, to, že si jen o pět let starší neznamená, že si na mě můžeš pořád vyskakovat." Sasuke tohle absolutně nesnášel. Jeho úžasný, starší bratříček ho pěkně sral. "Víš co, běž pěkně do svého vlastního pokoje a tam se zavři, protože jestli neumíš nic jinýho než mě urážet, tak se s tebou odmítám bavit."
"Čím si větší, tím jsi otravnější. Jdu, než to od tebe chytím." Odešel povýšeně z místnosti.
"Blbečku," utrousil tiše. Murasaki ho vlhkým čumákem šťouchla do ruky, aby si vynutila jeho pozornost. "No, jo aspoň, že ty mě máš ráda." Objal ji kolem huňatého krku a hladil po lesklé srsti. "Pojď, půjdeme na zahradu."
Slovíčko pojď ve fence vyvolávalo souvislost s vycházkou, začala nadšeně skákat po svém páníčkovi a utíkala ze schodů dolů. Jen drápky cvakaly.
Museli jít předním vchodem, ten zadní nebyl ještě odemknutý. Sasuke ji s úsměvem pozoroval a sám se prodíral vysokou trávou. Po chvíli ze svého psa neviděl nic, jen pohybující se vrcholky travin. Zahrada byla jediná věc, která se mu na novém bydlení líbila. Pěkný oplocený plácek, kde si mohl se svou fenkou hrát beze strachu z toho, že se někam zaběhne nebo ji někdo srazí na silnici či napadne cizí pes. I tak na ni po chvíli zapískal a čekal, odkud se vyřítí. Zapískal po druhé a nic. Začal se tedy prodírat zahradou a hledat tu neposlušnici. Za sousedovic plotem se něco mihlo. "Murasaki?!" Byla to ona. "Co tam děláš? Jak ses tam dostala?"
Pes spokojeně vrtěl ocasem, chtěl za svým pánem a vůbec mu nepřišlo divné, že tam nemá co dělat. Pobíhal kolem dřevěných latěk a hledala díru, kterou se tam dostala.
"Murasaki, tam nesmíš," pokáral ji přísně, i když… kdo říkal, že by se tam nemohl podívat sám. Třešeň vypadala velmi lákavě, byla obsypána rudými plody, přímo si volaly po tom, aby je šel sníst. Sasuke se rozhlédl, jestli se nikdo nedívá a proklouzl na druhou stranu. Kradl se mezi ovocnými stromy jako zloděj, tiše a nenápadně… jen celé jeho snažení hatilo chlupaté zvíře. Nemělo nic pilnějšího na práci, než lítat od všeho zajímavého k páníčkovi a zpátky. Tím pádem byli nenápadní jako bomba v kredenci.
"Seš hrozná," zašeptal mladík tiše a začal se škrábat po větvích nahoru, aby dosáhl na zralé červené plody. Mňam, byly šťavnaté jedna radost. S nezřízenou chutí je cpal do pusy a cvrnkal pecky po okolí a několikrát trefil fenku pod ním a náramně se tiše smál tomu, jak se vždycky ohlédla a hledala tu věc, co ji trefila. Měl pocit, že už musí prasknout, jak byl najedený, když se pod ním ozval ne moc příjemný hlas a štěkot Murasaki zesílil.
"Co tam děláš?!" spustil vysoký muž, dost nepříjemného naladění. Kakuzu neměl rád, když k němu někdo lozil a navíc si bral něco, co nebylo jeho. "Okamžitě slez dolů a ty mě nech na pokoji," ohnal se po psovi, který na něj dorážel s pronikavým štěkotem.
Sasukemu se dolů zrovna přestalo chtít, byť před okamžikem se už viděl dole. Dál si měřil muže o kus níže. Zřejmě to bude jejich soused a tvářil se tak nabručeně. Měl silný pocit, že když sleze dolů, tak z toho bude solidní průser, ale zase na stromě nemohl viset věčně. To bylo zatraceně blbé dilema.
"Tak co, skrčku, jdeš dolů, nebo ti mám pomoct… nebo tady tvůj mazlík by se rád viděl na pekáči." Nemyslel to vážně, ale už ho to nebavilo. Měl doma rozdělanou práci a náhodou si při ní všiml mladíka vylezeného na stromě.
"Zkus to a seš mrtvej!" vyhrožoval Sasuke a sjel dolů rychle jako užovka, aby mohl případně bránit svého miláčka před tím chlápkem. Na poslední větvi mu uklouzla ruka a rozplácl se pod stromem. Murasaki to brala jako hru a okamžitě začala okolo a po svém pánu přebíhat.
"Vstávej, usmrkanče!" rozkázal Kakuzu nekompromisně a zvedl mladíka za paži na nohy. Tohle si s ním pěkně vyřídí. "Počítám s tím, že jsi odvedle. Slyšel jsem o tom, že se tam nastěhuje rodina s děckama, ale že budou takhle oprsklý, jsem netušil."
Sasuke se okamžitě zatvářil rozhořčeně. Co si to k němu dovoluje, no tak mu sežral trochu třešní, z toho se svět přece nezboří. "Pusť!" snažil se vysmeknout jeho hrubému stisku. Ošíval se, ale nebylo mu to nic platné.
"Půjdeme se podívat za tvými rodiči, co si neumí ohlídat jednoho smrada." Smýkl s mladíkem směrem k silnici, aby vyšli na chodník a následně chtěl zazvonit na vchodové dveře. Což nebylo ani potřeba, protože přijel stěhovací vůz a rodiče, bratr a stěhováci začali s prací.
Sasuke měl při nechtěné cestě domů možnost si souseda prohlédnout. Byl o dobrých čtyřicet centimetrů větší než on, takže mu byl s bídou po ramena. Vypadal zvláštně. Tvrdé rysy, jak vídal u svého otce, sem tam tmavá šmouha. Dlouhé hnědé vlasy až k lopatkám, na tváři stříbrné nitky jizev. Fakt podivín každým coulem, ale měl krásné smaragdově zelené oči. Paže jako kdyby denně rubal dříví v lese, dotáhl ho k Fugakuovi.
"Je tohle váš syn?" Počkal na drobné přikývnutí druhého muže. Už předtím si byl téměř jist, protože měli určité podobné rysy. Škubnutím ho téměř hodil otci do náruče. "Měli byste si ho líp hlídat. Lozil u mě na zahradě po stromě a ojídal třešně. Takže bych byl rád, kdyby se to neopakovalo." Hodil po hlavě rodiny přezíravý pohled a otočil se na patě, aby mohl jít domů pokračovat v práci, termín se neúprosně blížil.
Zmetek!, odplivl si za ním v duchu mladinký Uchiha a zvedl pohled k otci, který tvářil hodně nesmlouvavě.
"Sasuke! Chvíli tě nechám bez dozoru a hned něco provedeš. Měl by ses stydět." Ještě chvíli ho peskoval, než ho popohnal ke stěhování objemných krabic do útrob domu. On mu ještě udělí nějaký trest, ale to až později. Měli na práci důležitější věci. Bylo třeba se zabydlet. Než vystěhovali celý náklaďák, uplynulo moře času, potu a unavený povzdechů.
.
Sasuke se večer úplně vyřízeně rozvaloval na své posteli. Jediném složeném nábytku, připraveném k použití. U jeho boku v podobném duchu ležela kolie. Taky toho měla za celý den dost, od cestování, po zkoumání nového domova. Svými dlouhými chlupy lechtala mladíka na nahé hrudi. Byl konec května, bylo teplo a s vlastním ohřívačem do postele se mladý Uchiha nemusel bát, že by umrzl. Byť mu matka zakazovala brát psa do postele, tak je lehce přikryl a oddal se posilujícímu spánku po vyčerpávajícím dni. Na druhý den ho čekalo něco obdobného, potažmo celý víkend měl být vyplněn intenzivní prací a přivykáním na nové prostředí.
~~~
Po neděli nastal den, kterého se Sasuke celkem obával. Jeho první školní den. V duchu spílal otci, že to nemohl nějak zařídit, aby ten poslední měsíc nemusel do školy. Známky měl z minulé školy uzavřené. Všechny na výbornou, nemohl si dovolit nic horšího, aby si nepopudil rodiče. Nerad poslouchal jejich výtky, takže se tomu snažil předcházet.
Když si myslíte, že jste na tom špatně, tak věřte, že může být ještě hůř. Mladý Uchiha měl v plánu nějak nepozorovaně vklouznout do školy, najít si třídu a tam hibernovat po zbytek vyučování. Jeho plán mu překazil Fugaku, který ho bral autem a šel s ním do ředitelny vyřídit vše potřebné. Brblal nad výběrem otcova auta, protože jím samozřejmě vzbudili před školou pozornost. Kdo by si taky nevšiml černého nablýskaného BMWéčka, které do okolí křičelo: Koukejte se, snobi přijeli. Někdy si přál být nenápadným, ale dnes mu to nebylo přáno. Jejich příjezd zaujal spoustu lidí, zvlášť když se objevil někdo nový. Doufal, že ten měsíc nějak v klidu přežije. Neměl v plánu se příliš přátelit, ale kdyby se našel někdo místní, nebránil by se.
"Tati, fakt jsi musel se mnou? Nemohl jsem si to vyřídit sám?" Věděl, že by mohl dost, ale otec si zakládal na uhlazeném vystupování, takže se nemusel bát.
"Máš osmnáct? Ne, takže být tebou, jsem ticho a poslouchám na slovo," doporučil mu otec a společně se svým synem procházel plnými chodbami k ředitelně.
Sasuke si myslel, že školu bude vést muž, ale překvapila ho za stolem žena s poprsím nebývalých rozměrů. Měl co dělat, aby na ně nezíral s otevřenou pusou. Fugaku se tvářil, jako že se nic neděje. Rychle vyřídil všechny potřebné záležitosti ohledně přestupu. Oba byli srozuměni, že i když má Sasuke ukončené známky, tak se bude muset ve škole snažit stejně jako ostatní studenti. Nebude mu nic prominuto. Dostal rozvrh, kopu knih a pro mladíka to nejzajímavější, list s dobrovolnými předměty, sporty a jinými zájmovými kroužky. Fugaku si to odfrčel do práce a Tsunade zavedla mladého Uchihu do třídy.
"Doufám, že se ti tu bude líbit, i když si tu jen tak nakrátko, tak se snaž a věřím, že si najdeš nějakého kamaráda. Sice devátá bé není jedna z těch nejhodnějších, ale podle tvých výsledků a posudku z minulé školy nejsi žádný výlupek. Takže šup, mám ještě práci," popohnala ho dovnitř velké místnosti, kde se na něj okamžitě upřely pohledy všech žáků.
Sasuke se neklidně ošil, neměl přílišnou pozornost rád. Na výzvu sympaticky se tvářícího učitele s tmavými skly v kulatých obroučkách se představil. Následně zaplul na volné místo vedle vysokého zrzka. Zbytek hodiny proseděl v tichosti a děsil se přestávky. Přesně podle očekávání se na něj sesypali jako hyeny na mršinu. Spolužáci byli hodně zvědaví a některé dívky hodně vtíravé. Zvlášť ta růžovovlasá, asi jí padl do oka. Jenže mladík měl poněkud jiné zájmy, co se týkalo vztahů. Sice s nikým ještě nechodil, ale věděl, že s děvčaty to nikdy nebude. Nedávno se o tom utvrdil, protože si chtěl být stoprocentně jistý. Doma zatím nic neřekl, měl oprávněný strach, že nebude s tímto oznámením přijat otevřenou náručí.
Po několika hodinách se o něj všichni přestali tak okatě zajímat. O předposlední přestávce se k němu přitočil mladík s bílými vlasy a fialovýma očima.
"Čau, vole, kouříš trávu?" vybafl na něj nový spolužák bez obalu a pronikavě si ho měřil.
Sasuke se málem celý polil vodou z petky, ze které pil. "Jsi normální? Za to se zavírá." Rodiče mu už několikrát dávali přednášku na téma drogy a alkohol. Navíc mu Fugaku přislíbil, že jestli někdy zjistí, že si něco vzal, tak mu udělá ze života galeje.
"Seš nějakej upjatej. Dneska po škole dáme jednoho džojnta. Co na to říkáš? A mimochodem, já jsem Suigetsu a to tiché stvoření vedle tebe je Juugo. Dej si na něho bacha, jak se nasere, tak se nezná. No a ještě k nám patří Karin, to je ta červenovlasá holka, co na tebe civí a div jí slina nekape od huby." Kývl směrem k předním lavicím. Docela se mu nový spolužák líbil, konečně někdo, kdo byl jako nepopsaný papír. Tvářil se slušnácky, ale on měl v plánu ho zkazit na ultimum.
"No… já, já určitě kouřit nebudu. Co kdyby nás někdo chytil." Sasuke si nechtěl hned první den ve škole dělat problémy, taky by to mohlo skončit nějakým trestem a hlášením rodičům. "Mám doma psa, musím ho pustit, jak dojdu domů." Snad ho povinnosti přesvědčí a přestane na něj naléhat.
"Hmm, takže zoofil, co nikdy nekouřil trávu," zachechtal se světlovlasý mladík následovně.
"Hej, ty! Nejsem žádný zoofil, jen evidentně mám smysl pro povinnost," štěkl rozhořčeně mladý Uchiha. Co si to vůbec vůči němu dovoluje.
"Klid, ty nemáš vůbec smysl pro srandu. Tak si skočíš domů pro psa a můžeme se sejít v městským parku," nabízel Suigetsu neodbytně plán společně stráveného odpoledne.
Sasuke mu chtěl něco nepěkného odseknout, ale nakonec jen odevzdaně povzdechl. "Tak dobrá, v kolik a kde? Neznám to tady, tak abych tam trefil." Třeba to bude dobrý začátek nového života.
"Tak se mi líbíš, kámo,… no, sejdem se u lípy." Na nechápavý Uchihův pohled se dal do vysvětlování, ale bral to složitě a i místní člověk by s tím měl asi problém.
"Suigetsu, myslím, že ses do toho zamotal," ozval se Juugo, dosud tiše sedící vedle. "Sasuke, stačí, když sedneš u vás doma na čtyřicet jedničku a vystoupíš na zastávce Červený les, ve čtyři si tě tam vyzvedneme." On byl v jejich partě ten rozumný a často držel svého rozjíveného kámoše na uzdě, aby nevyváděl hlouposti.
"Dobře, díky moc. Takže ve čtyři." Sasuke si od nich vzal ještě mobilní čísla, kdyby se náhodou něco zvrtlo a musel by zůstat doma.

Poslední zvonění ho vysvobodilo a konečně se mohl rozjet domů. Po cestě v kodrcající se pouličce luštil jejich rozvrh a konečně se dostal k listu zájmových kroužků. Přelétl seznam pohledem a s nadšením zaznamenal, že na škole je kreslení. Určitě se tam přihlásí, pokud to nebude vyučujícímu vadit, že se k nim přidá až teď ke konci. Musí toho využít, protože na policejní škole takový kroužek určitě nebude… i když mohl být třeba portrétista a skicovat zločince podle výpovědí svědků a obětí, nebo kynolog, když už musí jít na něco, o co nemá žádný zájem, tak by si to měl nějak zpříjemnit a pracovat se psy by se mu moc líbilo. Už se těšil na Murasaki.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Smajli Smajli | Web | 1. listopadu 2014 v 10:44 | Reagovat

Jajajaja!!! Je to přesně takové, jak jsem si to představovala - boží! *_* Já ten pár budu sakra milovat, prostě je hrozně vtipnej a má svý kouzlo (i když do budoucna... hehe... Kakuzovi sedmdesát a Sasukemu nějakejch třicet, no LOL =D). A Suigetsu má dost, na toho se v týhle povídce taky těším =D

2 Akira Akira | 1. listopadu 2014 v 19:15 | Reagovat

Kaku-chan :3 Tohle se mi líbí, jen tak dál! A Suigetsu s trávou XD. Musím ale přiznat, že když chvíli mluví spisovně a potom celou dobu nespisovně, tak mi to moc nesedí. (Ta část, jak představuje Juuga)

3 Ája Ája | Web | 1. listopadu 2014 v 20:29 | Reagovat

No je to rozhodně originální, to se musí nechat, jen pro mě je Kakuzu taková postava... zkrátka ne moc přitažlivá, ale Suigetsu mě vážně dostává, prdlej jako vždycky :D.

4 Akino Akino | 2. listopadu 2014 v 10:33 | Reagovat

Hodně zajímavá volba páru, sice mi tam nehraje ten věkový rozdíl, ale zajímá mě, jak je dáš dohromady.
Rebel Suigetsu, na toho se těšim :D

5 chikkuru chikkuru | Web | 2. listopadu 2014 v 10:33 | Reagovat

Poviedka sa mi veľmi páčila hlavne,tie nové pari kakazuxsasuke :) len som strašne zvedavá čím Sasuke ohúri Kakuzua že si sním začne ;)

6 Okami Okami | 2. listopadu 2014 v 20:02 | Reagovat

Zatím se mi to moc líbí, hrozně mě zajímá pokračování, jak dáš ty 2 dohromady a jak to s nima bude.
Už se nemůžu dočkat! :D
PS: piš,piš,piš!

7 leleia leleia | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 21:17 | Reagovat

Taky by mě zajímalo, jak je chceš dát dohromady :D Napadlo mě přes kreslení, když ses inspirovala Orgiemi :D a doufám, že Sasuke ožere Kakuzovi všechny třešně :D hrozně se těším na pokračování

8 Akira Akira | 2. listopadu 2014 v 23:28 | Reagovat

Sežere je všechny. Ikdyby je měl chodit trhat v noci. :D

9 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 3. listopadu 2014 v 13:46 | Reagovat

Moc děluju za tak žhavý ohlas :3, potěšili jste mě.
[1]:Představa stáří je zajímavá, ostatně v manze má Kakuzu okolo 100.
[2]:Každý mluví, jak mu zobák narostl, ale díky za výtku, dám si na to pozor.
[3]:Kakuzu je vždycky přezentován jen s Hidanem a ano, vypadá zapškle a staře :D není to uchihovský masíčko.
[4]:Věkový rozdíl je schválně tak veliký, ale v podstatě je Sasuke jen o pár let mladší než Hidan... jen o 7 :D
[5]:Sasuke? A co když si začne Kakuzu, nebo se Sasuke přidá k orgíím... všechno je možné.
[6]:Píšu, ale pomalu, jeden díl mám v záloze, ale dokud nedopíšu další tak nic nebude.
[7]:[8]:Vidím, že třešně mají úspěch, tak hodně záleží na tom kolik se jich urodilo :D, ale Sasuke se snaží.

10 Okami Okami | 3. listopadu 2014 v 20:07 | Reagovat

Tak mě teda zajímá, kdo si začne :D

11 Myschelle Tategami Myschelle Tategami | E-mail | Web | 3. listopadu 2014 v 23:03 | Reagovat

Tohle vypadá velmi zajímavě. Jen tak dál :D, tak jsem si vzpomněla, že bych mohla ty orgie dočíst...

12 chikkuru chikkuru | Web | 4. listopadu 2014 v 12:41 | Reagovat

Môžem vedieť kedy bude ďalšia časť ?? :D  :D  :D som nedočkavá dúfam že bude vychádzať aspoň 2 krát do týžňa lebo sa asi zbláznim od nedočkavosti :D

13 Narashi Narashi | Web | 4. listopadu 2014 v 17:00 | Reagovat

Povídku jsem četla už na tenrai, je to vynikající a moc se těším na pokračování :)

14 Ivanitko Ivanitko | Web | 4. listopadu 2014 v 18:41 | Reagovat

[11]:Tak to hned tak nebude :D, čeká se u Smajli na tři komenty, aby vyšel další díl.
[12]:2x do týdne? To je tak utopické :D, ale když jste mi to tak pěkně zkomentovali, tak bych ho tedy mohla příští týden vydat... možná :3
[13]:Jsem ráda, že ses koukla za mnou na blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.