Vůně třešní V.

30. prosince 2014 v 7:00 | Ivanitko |  Vůně třešní
Tlupa se přesune do mládeží oblíbeného baru, kde se oddá všem neřestem mládí. Pro Sasukeho to bude mít trochu nepříjemné vyústění. Je objektem zájmu hned několika osob.


"Čau, Sasori, naleješ nám čtyři frťany Kapitána?" Hodil očkem po rudovlasém barmanovi. Znali se už nějaký ten pátek.
"Že jsi to ty," koukl po zbytku party, "začínáte se rozrůstat," okomentoval přítomnost Uchihy. Otočil se a začal nalévat alkohol do štamprlí. Bylo docela vtipné, jak byl malý, o moc nepřevyšoval výšku baru.
Suigetsu je pobídl, aby si každý vzali svého, první runda šla na něj. "Tak si přiťukneme na Sasuke, jako nového člena party, a na jeho narozky, které bude mít za chvilku." Postupně si se všemi cinkl a nechal sklouznout štiplavý alkohol do žaludku. Dneska to rozjedou ve velkém stylu a mohli by si třeba i zahulit, pěkná představa.
Sasuke jeho představu nesdílel, neměl v plánu se ztřískat pod obraz. S alkoholem jako takovým problém neměl, ale nesmělo se to přehánět. Bude se muset hodně vzpírat, aby do něj kámoši nenalili všechno, co v baru teklo. Konečně měl chvilku se porozhlédnout po okolí. Bylo to tam zařízené jednoduše a nezničitelně. Dřevěné lavice okolo stolů imitovaly boxy, skoro každý byl obsazen nějakou partičkou. Oni sami také hledali nějaký flek, což chvilku trvalo, než se jeden uvolnil a zabrali ho. Objednali si piva, protože podle vedoucího party nemohli sedět jen tak nasuchu. Karin nenápadně pomrkávala po černovláskovi, který se tvářil, že ji nevidí. Moc si ale nepomohl, když se díval do strany, protože uviděl hned několik hladových pohledů místních slečen, které okamžitě zmerčily nové nad míru uspokojivé masíčko. Každá v srdci zadoufala, že by mu mohla stát za pohled.
"Sasuke, netvař se jako bych ti dupl na kuří oko. Měl by ses bavit, nepřišli jsme sem sedět a tvářit se jako medvěd vykopnutý z brlohu." Suigetsu šťouchl do mladíka loktem. Musí ho ožrat, aspoň bude nějaká sranda.
"Já se tvářím normálně, ty máš furt nějaký problém," bránil se Uchiha sveřepě. Jako on nemohl za to, že mu ty chtivé pohledy nedělaly dobře.
"Sasuke, a půjdeš si se mnou trsnout? Prosím." Karin zkusila své štěstí. "Přece bys mě neodmítl, aspoň jeden tanec." Kdyby mladík urychleně nestáhl ruce ze stolu, tak by se ho dotkla… nejradši by se dotkla úplně někde jinde.
Samotný Uchiha ji chtěl okamžitě odpálkovat, ale zmerčil v uličce holku na vysokých podpatcích, která si to evidentně šinula k němu. Vybral si tedy menší zlo. "Tak pojď," zabručel a odvedl si parťačku na parket, kde jí věnoval opravdu jen jeden tanec. Ostatně hned potom se hrály takové songy, kde by byl těsnější kontakt nemyslitelný, i tak na sobě občas cítil rádoby nevinný dotek. Bylo tam těsno, ale moc dobře rozeznal, kdy ho někdo ošahával a kdy ne.
Suigetsu jim prokládal trsačku alkoholem a jednou si museli zapálit, jinak prý s nimi už nepromluví ani slovo. Sasuke byl v lehkém rauši. Pití na něho působilo uvolňujícím účinkem a THC to jenom umocnilo. Proto se notně divil, když si uvědomil, že mu na klíně sedí teplé dívčí tělo a náruživě se s ním vykusuje. Překvapeně se odtrhl, ale Karin byla jako chobotnice, nemínila ho pustit ze svých spárů a vehementně se s ním francouzsky líbala, než ji Uchiha kousl, aby se stáhla.
"Co blbneš, Sasu, nedělej, že se ti to nelíbí… pojď, odskočíme si na chvíli někam bokem," zavrněla mu do ouška a jeho ruce si tiskla na boky a prso. Byla svolná k čemukoliv.
"Zapomeň," zavrčel Uchiha nepřátelsky a shodil ji ze sebe. Odrazil její ruce, kterými se ho snažila zadržet, a utekl. Vyběhl ven, aby se trochu uklidnil. To byl vážně tak opilý, že se nechal olizovat od holky a bylo mu to jedno? Zhluboka se nadechl chladného nočního vzduchu, mohlo být něco okolo dvou ráno, možná víc, což mu bylo v tu chvíli jedno. Rozešel se směrem od lidí před diskotékou, nutno říct, že byli zkalení pod obraz a hluční až za roh budovy. Chudáci místní obyvatelé, nezáviděl jim. Trošku se mu motala hlava, ale ještě se opilecky nepotácel. Brzy za sebou zaznamenal kroky, což by nebylo nic zvláštního, kdyby z nich neměl blbý pocit. Chvíli se uklidňoval, že je paranoidní, ale když byl chlápek téměř za ním, otočil se. Ihned ho napadlo, že měl dát na první dojem a zdrhnout. Muž okolo čtyřicítky, dlouhých havraních vlasů a divokých očí, v kterých se zračilo všechno možné jen ne přátelské úmysly. Chtěl se dát do běhu, ale ztratil drahocenné sekundy tím, že se otáčel a posuzoval útočníka. Na paži ucítil drtivý stisk a chtěl vykřiknout o pomoc. Kus tkaniny se zapáchající látkou na ústech mu zabránil ve výkřiku. Tušil, že to bude něco omamujícího a nechtěl se nadechnout, všemožně se kroutil, aby se nějakým způsobem osvobodil. Měl smůlu, se svou dospívající silou se muži nemohl rovnat a docházel mu kyslík. Nadechl se, nezbylo mu nic jiného, a potom ještě několikrát, než jeho tělo zvláčnělo a chlápek ho sevřel v náruči. Dneska si našel krásný úlovek, byl spokojen s roztomilým mladíčkem. Chtěl odejít, když zaslechl, jak se k němu blíží těžké kroky.
.
Kakuzu šel zrovna z nedalekého baru domů. Jiraiya ho pozval na doušek něčeho dobrého a jemu to samozřejmě nebylo proti mysli. Ostatně, znali se dost dlouho. Uznal, že pro dnešek už to stačilo a on potřeboval být fit, až půjde do práce. Nechal bělovlasého přítele v obležení žen a sám se vydal domů. Cesta ho vedla okolo diskotéky, kde povykujícím výlupkům nevěnoval příliš pozornosti. Zaujalo ho spíš, jak se od výklenku přes ulici odlepil tmavý stín. Začichal něco podezřelého, dělal vyhazovače, takže na takové lidi měl čich. Vysledoval směr jeho chůze, která přímo křičela, že si jde pro kořist. Byl to ten malý smrad, co mu pravidelně vyžíral zahradu. Chvíli se rozhodoval, co má dělat, než je začal stopovat. Podařilo se mu je ztratit, než z jedné uličky zaslechl přidušený křik. Pak je uviděl a nemínil toho hajzla nechat Sasukeho odnést. "Hej ty, okamžitě ho nech!" výhružně k nim doběhl.
"Vypadni, tohle není tvoje věc!" štěkl po něm neznámý ostře a pustil mladíka s žuchnutím na zem. Tohle mu neprojde jen tak, rozmáchl se pěstí a zaútočil.
Kakuzu ho ohodnotil jako dost silného protivníka, neměl v plánu mu však Sasukeho přenechat. Strhla se bitka, rána střídal ránu, vypadalo to nerozhodně. Dostal do čelisti, až se mu na chvíli zatmělo před očima a neznámý toho využil k útěku, on si chytí něco příště. Kakuzu se za ním chtěl rozběhnout, ale nakonec to nechal plavat, ještě by musel volat fízly a vyřizovat s nimi výpověď. To se mu teď, ve stavu mírně podroušeném, moc nechtělo. Sklonil se k bezvládnému mladíkovi a zkontroloval základní životní funkce. Zkusil s ním zatřepat, aby se probral, ale moc to nepomáhalo. S povzdechem si ho přehodil před rameno, aby se mu dobře nesl, a šel domů. Doufal, že aspoň někde chytne noční rozvoz, aby se nemusel celou cestu táhnout pěšky. Což se mu podařilo až po dvaceti minutách chůze.
Sasuke se mezitím trochu probral, ale jen tak, že zjistil, že ho někdo drží. Bylo mu hrozně, šíleně ho bolela hlava a nedovolovala mu jasně myslet. Matně si vzpomínal, že ho někdo napadl, a zkusil od sebe odstrčit toho muže, ale byl slabý jako muška.
"Buď v klidu, nikdo ti nic nedělá," snažil se ho Kakuzu uklidnit, když zaznamenal, že se probral. Držel ho pevně u sebe, aby se mu při dravé jízdě v dopravním prostředku nesložil na zem. Vystoupili a on chtěl mladíka donutit k chůzi, což byla jen jeho představa. Znovu si ho přehodil přes rameno a rozešel se domů. Řešil mírné dilema. Má teď tak pozdě v noci, či spíš brzo ráno, někoho u sousedů budit? Uznal, že to radši zkoušet nebude, a vzal Sasukeho k sobě. Hodil ho na půl manželské postele, až mladík žalostně zakňoural. Cítil z něj hrozný smrad z kouře, alkoholu a slabý pach trávy. Rozhodně to nebyl žádný svatoušek. Vysvlekl ho do spodního prádla a přikryl. Sám se šel vysprchovat a pak zmoženě zalehl vedle. Usnul snad téměř okamžitě.
~~~
Sasuke se ráno zavrtěl a víc se natiskl k něčemu teplému, měl za to, že je to Murasaki, zvlášť když ho něco lechtalo na nose. Ještě více se zavrtal a postupně mu nějak pod rouškou probouzející mysli docházely určité skutečnosti. Prudce se odtáhl a zděšeně zíral na rozložitá záda a dlouhé vlasy. Byl… byl to ten samý chlápek, co ho včera napadl? Nebo ne? Začal pod stresem zrychleně dýchat a zaznamenal, že je skoro nahý! Chtěl vyskočit z postele a utéct, když se muž vedle pohnul, aby se otočil na druhý bok. Ztuhl a skoro se bál otevřít oči. Nic se nedělo a on si dovolil pootevřít kukadla, která vyvalil, jak si uvědomil, že je to Kakuzu. Zahořely mu tváře, když si uvědomil, že je s ním v jedné posteli a ještě ke všemu se k němu v noci tulil jako ke svému psovi. Jenže jak se k němu vůbec dostal. Soused nevypadal vůbec jako ten příšerný chlápek ze včerejška. Opatrně se posadil, ještě v něm doznívaly účinky všech pozřených věcí. Bolela ho hlava. Žaludek si tak trošku plaval a rozhodně by snesl jedině doušek vody. Sasuke tiše vstal a vydal se na průzkum domu. Jazyk se mu lepil na patro a prvně se mu podařilo narazit na koupelnu, kde si opláchl obličej a z dlaní se žíznivě napil. Po odbytí hygieny se tiše proplétal domkem. Už se chtěl vrátit do ložnice, sebrat věci a zmizet, když ucítil zvláštní pach vycházející z pootevřených dveří. Něco mu to připomínalo, ale nebyl si jist, co to přesně je. Opatrně vešel a jeho srdce zaplesalo. Dostal se do Kakuzuova ateliéru. Tohle bylo něco pro něj. Zvídavě přistoupil ke stolu, kde bylo tolik různých výtvarných potřeb, až mu oči přecházely. Nejrůznější barvy, štětce, chaos. Byly tu i rozdělaná plátna, jedno s krajinou a jedno s nákresem aktu. Brouzdání místnosti ho zavedlo i ke kupě skic. Uchváceně se jimi probíral, necítil studenou podlahu pod nohama, neslyšel přicházející kroky.
"Ale, ale, kdopak se nám to tu potuluje." Před chvilkou se vzbudil, a když zaznamenal, že mladíkovo oblečení je pořád v ložnici, šel ho hledat.
Sasuke sebou tak polekaně trhl, až se pokreslené papíry nejrůznější hrubosti a velikosti rozsypaly po podlaze. "P-promiňte," zrudl jako rajče, co je vyjídal ze zahrady, a dal se do zbrklého sbírání. Nechat se tak hloupě načapat, jak šmejdí po domě!
Starší muž ho jenom pobaveně pozoroval. Byl bledý, asi mu nebylo zrovna nejlíp. Nechal ho kresby a skici posbírat, byť to vypadalo, že se za chvíli sesypou znovu na podlahu. Potom k němu přistoupil, až se chlapec zachvěl strachem čí bázlivostí? Chytil ho za bradu a zvedl ji, aby mu viděl do tváře. Opravdu, mladík se ho bál. "Co kdybych tě teď ohnul přes koleno a všechno ti pěkně spočítal, ty rajčata se určitě samy neztrácej."
Sasuke těkal očima všude možně, jen aby sousedovi nemusel opětovat pohled. Úplně cítil, jak mu žhnou tváře. Bylo mu trapně jako už dlouho ne, vůbec by se nedivil, kdyby Kakuzu svoje slova splnil. Třešně mu ojídal z principu, aby ho nasral, ale rajčata byla tak dobrá, že si nemohl pomoct.
"Copak, přišel jsi o řeč?" popíchl ho starší muž a prohlížel si jeho znachovělou tvář. Vypadal hodně mladě, tipoval by mu tak s bídou patnáct. Měl pěkné tmavé oči, tak černé duhovky se hned tak neviděly. Za svůj život viděl hodně barev, ale tak antracitově černé ještě nikdy. Trochu se přihnul, aby si je mohl prohlédnout z blízka.
Uchiha začínal panikařit, ten upřený pohled byl nepříjemný a on ho snad… chtěl Kakuzu políbit? Tohle vypětí mu nedělalo vůbec dobře. Ještě… ještě chvíli a určitě mu povolí kolena. Nebylo mu vůbec dobře.
Kakuzu zaznamenal, že chlapec výrazněji zbledl, měl takový nazelenalý odstín. Odtáhl a nadechl se, aby se mohl zeptat, jestli mu není špatně. Na poslední chvíli zachytil omdlévajícího mladíka, jinak by sebou sekl na tvrdou podlahu. Na stole měl nedopitou skleničku s vodou a pocákal Sasukeho. Sledoval, jak se pomalu probírá. Vzal ho do náruče a odnesl do postele, kde ho složil.
Uchihova bledá tvář dostala zase lehounký ruměnec, když byl tisknut k mužné nahé hrudi. Kakuzu tak šíleně hřál, až se divil, že se jejich pokožky od sebe nezapálily. Trochu si oddechl, když ho pustil z náruče. Bez protestů přijal donesenou sklenici studené vody. "Já… moc se omlouvám, nechci vám dělat potíže." Třepetavě přivřel oči a oddechoval.
"V podstatě si za to můžu sám, kdybych včera nešel kolem diskotéky a nevšiml si toho chlápka, co tě chtěl někam odvléct, tak bys tu nebyl." Tenhle klučina byl zajímavý, uměl dost dobře kreslit, rodiče ho v tom nepodporovali a měl ho na zahradě jako doma.
"Děkuju," špitl Sasuke vděčně, moc dobře si byl vědom, že by mu dneska nemuselo být jen šoufl, taky by se v klidu jeho mrtvola mohla někde válet a hnít. Postupně si v hlavě přehrával, co si pamatoval a co se zřejmě stalo potom. "To jste mě donesl až sem?" Zpod peřiny mu koukaly jen unavené oči. Zapřísahal se, že už trávu nevezme nikdy do pusy, bylo mu po ní na druhý den vždycky všelijak, jako na horské dráze.
"Naštěstí jsem chytil pouličku, i tak ses mi pronesl… Klidně tu můžeš zůstat, než se ti uleví, a pak jít domů." Nabídl mu velkoryse. Mohl ho odnést domů, ať se o svého povedeného synáčka postarají rodiče, ale asi to doma neměl růžový a nakonec ho neubyde, když ho tu nechá.
Sasuke jenom přikývl na srozuměnou a pomalu nechal svoje víčka klesnout. Hned, jak se prospí, tak vypadne. Zatím se na to vůbec necítil a doufal, že Suigetsu nebude vyšilovat, aby ho šel hledat domů. Itachi by byl v pohodě, ale kdyby mluvil s rodiči… nemuselo by to dopadnout nejlíp.
Kakuzu chlapce chvíli pozoroval, jak sní. Vypadal tak bezbranně. Zvedl se, aby si něco nachystal k jídlu a nakonec ho tu čekala zakázka, která dost spěchala, blížil se termín a večer musí do práce. V ateliéru se ztratil v čase, ostatně jako vždycky.
.
Sasuke se ještě prospal dobré dvě hodiny. Koukl na ciferník na zápěstí, čas se chýlil k poledni. Už by se měl sebrat a jít. Mrzutě se vyhrabal z vyhřáté postele a natáhl na sebe smradlavé oblečení. Vydal se hledat Kakuzua, chtěl se rozloučit. Tiše prošel domem a nohy ho prvně zavedly přesně do místnosti, kde byl majitel domu. Stoupl si za něj a sledoval jeho úžasnou malbu. Hltal každý jeho tah. Toužil si to také zkusit.
"Budeš tam stát dlouho?" Neslyšel ho přicházet, byl moc zabraný do malování, až za krkem cítil teplý dech, tak si dal dohromady, že tam není sám. Pootočil hlavou do boku, aby viděl na toho malého nezbedu.
"Hh, já… promiňte… jen já… nemůžu si pomoct, všechno je tady úžasné, kresby jsou úžasný, vy jste úžasný…" zmlkl, nechal se trošku unést. Snad nikdy se necítil tolikrát za den na rozpacích.
Kakuzu se jenom pousmál, mladík opravdu vypadal dychtivě, vážně ho to umění tak bralo? "Prominuto, ale aspoň bys mi nemusel funět na krk." Tím dosáhl ještě silnějšího zabarvení Sasukeho lící. "Jestli chceš, tak se můžeš dívat, židle je hen." Mávl rukou k oknu, kde byla ještě jedna židle, trochu zaházená vším možným.
Sasuke opatrně sundal věci na zem a natěšeně se posadil po Kakuzuově boku. Dychtivě ho celou dobu pozoroval, oba tiší jako myšky. Skoro až zklamaně sledoval, jak se malíř podepisuje. Znamenalo to konec malování a on bude muset jít domů. Moc se mu nechtělo, ve skrytu duše doufal, že tu může ještě chvíli zůstat. Na tváři se mu usadil takový smutný výraz. Kakuzu ho tam určitě nenechá, proč by taky měl. Dělá mu jen potíže.
"Hotovo," oznámil spokojeným hlasem hnědovlasý muž. Odložil barvou potřísněný štětec a protáhl se. Kouknul na chlapce vedle, který tam seděl jako úkropek. "Sasuke, stalo se něco?"
"Nic, jen je to moc krásný, taky bych chtěl takhle jednou malovat. Jenže to nepůjde, otec mi barvy nekoupí a na brigádu mě nikde nevemou, protože mám málo roků. Přitom by ho vůbec neubylo, kdyby mi vyhověl, když ho musím poslouchat jako hodinky… promiňte, zbytečně váš zatěžuji svými problémy. Měl bych radši jít." Než zase ze sebe vypustí nějakou blbost.
Starší muž si ho jen překvapeně prohlížel. Pamatoval si, že ho nechtěl poslat na uměleckou, ale že mu nekoupí nic k tvorbě, to je jako naschvál. Vstal, aby doprovodil mladíka, ke dveřím. Bylo mu mladíka docela líto, takový talent a nikdo se mu nevěnuje.
Sasuke se trochu ošil, když se blížili ke vstupním dveřím. "Nemohl bych jít zadem? Nechci, aby mě někdo viděl jít od vás." S hrůzou si uvědomil, že to vyznělo hrozně blbě. "Tedy, ne že by na tom bylo něco špatnýho," urychleně se snažil to rozmazat, "ale kdyby byli doma rodiče, tak nechci, aby přišli na to, co jsem v noci dělal. Měl jsem být jakože u kamaráda na noc." Nejistě přešlápl s pohledem upřeným na podlahu.
Kakuzu se posměšně uchechtl, ale vyhověl mu. Sotvaže otevřel zadní dveře do zahrady, tak dovnitř vlítla Murasaki a začala svého páníčka vehementně vítat. Měla pocit, že je u souseda, a čekala před dveřmi. Olizovala ho jako by byl z nejlepších psích granulí, až ho porazila na zem a tulila se k němu. Neviděli se tak dlouho a navíc musela spát venku.
"Murasaki, nech mě, fuj!" snažil se ji Sasuke ukrotit, ale byla jako tornádo. Neměl šanci, když se po něm válelo dvacet kilo živé váhy. Musel počkat, než se ho fenka nabaží, aby se konečně mohl postavit na nohy.
Kakuzu to nesl trochu nelibě, že má psa v baráku, ale bylo jasné, že ji ven dostane jedině se Sasukem. Založil si ruce na hruď a čekal, až se vyblbnou. Pak fenka musela pozdravit i jeho, přece se znali. Tak teda, aby nežral, pohladil ji taky. Byla tak prodejná, vždyť byl úplně cizí.
Uchiha vyšel na terasu a kolie s ním. Netušil, jak mohla vědět, že je tady, asi šestý smysl nebo něco takovýho. "Ještě jednou vám moc děkuju za všechno." Tohle mu nikdy nezapomene.
Kakuzu zastavil téměř odcházejícího chlapce. "Sasuke, jestli chceš, tak mě můžeš někdy navštívit. Učil bych tě." Pak ho napadlo, jestli to není příliš unáhlené, ale slova byla vyřčena.
Uchiha se zastavil v půlce kroku, slyšel dobře? Panenky se mu lehce rozšířily údivem, opravdu to pro něj udělá po tom všem? "Opravdu?" Nebyl schopen dalšího slova, po těle se mu rozléval zvláštní hřejivý pocit.
"Opravdu, neříkám sliby jen tak do větru, ale jestli nechceš, tak nech být." Možná se opravdu ukvapil, teď si na krk uváže tohohle výlupka. Povzdechl si, co se dá dělat, mladík nevypadal, že by se ho chystal odmítnout.
"Ne, to ne, já jen… nemůžu tomu uvěřit. Jste moc hodný." Nemohl si pomoct, aby toho morouse neobjal. Byl z té nabídky rozjařený. "Ještě jednou moc děkuju." Rozhodl se vypařit, aby Kakuzua náhodou nepadlo si to rozmyslet. Proletěl plotem k nim na zahradu. Nenápadně si odemkl zadní vchod a vklouzl dovnitř se psem. Ten okamžitě vlítl do kuchyně, kde se ozvalo dívčí vypísknutí. Sasuke se šel zvědavě podívat a taky fence nasypat granule, určitě musela být hladová. On sám určitě jíst nebude. V místnosti našel bratra a culíkatou blonďatou dívku, která se nechávala od kolie očichat. Sasuke ji sjel pohledem a ušklíbl se. "Ahoj," pozdravil se slušnosti, "Itachi, zas tu máš někoho na sex?" Neodpustil si dorýpnutí a nasypal granule do misky.
"Sasuke!" štěkl po něm starší Uchiha varovně. Tohle se mu snad zdá, nemohl se ten jeho povedený bratříček vrátit až pozdě odpoledne jako rodiče? "Nejsi tu nějak brzo?" Byl by nejradši, kdyby okamžitě zapadl do svého pokoje.
"Ani ne, vždyť máš skoro dvě hodiny." Dlouze se na dívku zadíval. "Neboj, třeba si tě nechá i na příště, ale vážný vztah od něj nečekej." Úplně viděl, jak bratrova milenka pootevřela údivem pusu a Itachi vypadal, že se po něm vrhne.
"Okamžitě vypadni nebo se neznám!" křikl na něho a výhružně vstal. Tohle vážně přepískl, později si to s ním vyřídí.
Mladší Uchiha se jen tlumeně zasmál a se psím doprovodem se vytratil do svého pokoje. Ještě za sebou slyšel, jak se bratr začal rychle omlouvat za jeho nevhodné chování. Měl docela dobrý pocit, ostatně to, co řekl, byla pravda. Na chvíli si ještě lehl, měl v plánu si chvíli poležet s chlupatým polštářem. Vezme fenku na procházku a vyzvedne si u Suigetsua věci a musí si pro něj vymyslet nějakou výmluvu, třeba že byl u nějaké holky či tak něco.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 30. prosince 2014 v 9:25 | Reagovat

Vyvíjí se to fakty zajímavě,  Madara s nehorázným zájmem o Sasukeho samozřejmě nesměl chybět a představa Jirayi a Kakuza jako kamarádů je taky zajímavá. Hele já tam vidím dokonalou příležitost, jak je dát dohromady. Sasuke může třeba ke Kakuzovi na to kreslení, to je spousta příležitostí, jak se dotknout, omdlí z toho a probudí se v Kakuzově postely s pocitem vděčnosti a jediným nápadem jak mu to splatit. ^^ Ok, už toho nechám, ale ať už vymyslíš cokoliv, bude to supr ^^ .

2 Smajli Smajli | Web | 30. prosince 2014 v 10:11 | Reagovat

Maddie už dokonce používá i chloroform, jo? =D =D

3 Akino Akino | 30. prosince 2014 v 11:32 | Reagovat

Madara skor-únosce a Kakuzu, jako každý hrdina, na správném místě ve správný čas. :D
Třeba by se mohly Hidan s Kakuzem pohádat, Hidan by se dostavil zrovna při Sasukeho návštěvě, a obvinil by Kakuza, jakou si to za něj našel náhradu. Z toho by si už Sasuke snadno poskláddal, že je Kaku na kocourky, jako je on ^^
Tohle je první, co mě napadlo. Těším, se na pokráčko, ať se to bude dál odehrávat jakkoliv :)

4 chikkuru chikkuru | Web | 30. prosince 2014 v 14:33 | Reagovat

Na dopisanie potrebujes nieku pomoc a napad ,..... hlavne si zozen na pomoc niekoho takeho ktory by nemal problem s uchilnostamy... 15 a 45 to je dost velky vekovy rozdiel XD len neprestan pysat poviedka je dobra a zaujimava :) pysem cez mobil tak sa ospravedlnujem za chybi XD

5 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 8:58 | Reagovat

[1]:Zajímavá představa, kdyby byl Sasuke křehká květinka, tak by se o tom dalo uvažovat, ale líbí se mi ta posloupnost děje.
[2]:Jasný, vybaveníčko se vždycky hodí.
[3]:Uvažuješ správným směrem. Hidan tam určitě dostane nějakou funkci, ale zatím si ho ještě ponechám v zásobě.
[4]:Tak mě zajímalo, jak to vidí čtenáři :D

6 leleia leleia | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 13:30 | Reagovat

Líbil se mi Kakuzu jako zachránce :) mohl by Sasíkovi pomáhat častěji :D no a pokud ho bude učit, budou mít na sblížení spoustu času :D že by Sasukeho obdiv po čase přerostl v zamilovanost? :D

7 Akira Akira | 31. prosince 2014 v 13:43 | Reagovat

Že by Sasuke začal trávit víc času u souseda než doma?

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 15:47 | Reagovat

[6]:Kakuzu je bezva,ale musí se s ním pracovat opatrně, aby se mu zachoval charakter.
[7]:Já být v jeho kůži, tak určitě.

9 Okami Okami | 31. prosince 2014 v 21:53 | Reagovat

Co kdyby Kakuzu zapůsobil na Sasukeho svým intelektem a zkušenostmi ?
Je jako predátor jdoucí po kořisti. Vlk stalkující kolouška. A zároveň mu záleží i na Sasukemu (soudě podle toho, že ho zachránil před Madarou, neseřezal ho za rajčata a nepřehnul ho při 1. příležitosti atd. )Ještě k tomu je
taková temná, tajuplná postava. A k tomu je i hezkej (a netipovala bych mu jeho věk). No kdo by ho nežral ?

10 Okami Okami | 31. prosince 2014 v 22:23 | Reagovat

A Sasuke v něm může vidět náhradu otce a celkově mužský vzor. Je důležitý aby k sobě měli nějaký citový pouto. Pak už máš s čím manipulovat.

Kakuzu řekl, že ho bude učit. Neřekl na co se to vztahuje. Nemusí ho učit jen malovat. Může mu ukázat i něco víc... :3 - samozřejmě  ne hned, aby si Sasukeho nepoplašil :). A Sasan neni blbej, mohl by odtušit (možná už tuší), že Kakuzuovu pozornost přitahuje nejenom svým talentem :) .

Hádám, že Sasuke nebude malovat v plášti, takže si při malování může potřísnit věci barvami. Pokud nebude mít náhradní tričko (které nějakým rozmarem osudu zapomene) tak by to mohl být problém. Přece takhle nemůže domů - zjistili by, co dělal. Nepříjemné vyslíchání - jaktože se věnoval tvůrčí činnosti? apod. Kakuzu -jako správný hrdina- musí zakročit. Tohle by přeci nemohl dopustit...

tadááá - doufám, že jsem nějak pomohla
fu, to bylo dlouhý (ha, that's what she said :D )

11 Okami Okami | 31. prosince 2014 v 22:28 | Reagovat

povídka jako vždy super -to jsem ani nemusela psát, ale nikdy nevíš, kdy se takový malý egohoničský komentář může hodit-

jo, a taky se (dost) těšim na Hidana, to zas bude :D

- a co bude?
Žárlivá scéna? Vynadá Kakuzuovi do všemožných částí těla? Navrhne trojku?
úúú nechám se překvapit

tyvole... nemůžu se dočkat :333

12 Okami Okami | 1. ledna 2015 v 11:41 | Reagovat

Kakuzu by mohl Sasukemu vysílat (podvědomé) signály. Sasuke by je měl zaregistrovat (neboť ho holky zřejmě nepřitahují). Teď je na něm, jak s na ně bude reagovat.

Kakuzu by mohl poznat, že Sasuke není heterák - občas (nebo často, teď nevim) gay na chlapovi (nebo klukovi :3 ) pozná, že je taky na kluky, i když se třeba vůbec neznají - což by mu hrálo do karet *muhahahaaa*
Taky by se mohl víc vyptávat - na rodinu atd., možná přijde řeč i na to, jestli už má nějakou holku. I když si nejsem jistá, jestli by Sasuke vůbec chtěl s někým rozebírat tyhle témata, ale musíme  vzít v úvahu, že nikoho jiného (možná krom Naruta) jeho situace nezajímala. Možná z něj něco vypadne, když se použije ten správnej fígl... :)

Doufám, že jsem na nic nezapomněla :D.

13 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 18:49 | Reagovat

[9]:[10]:[11]:[12]:Jsi dobrá. Moc děkuju za takovou myšlenkovou rozpravu. Tohle jsem ani v nejmenším nečekala a cením si toho, že ses tak rozepsala.
Tvé myšlenky se ubírají správným směrem jako ty moje. To potřísněné oblečení je docela zajímavá zápletka, ta mě tedy nenapadla.
Hidan určitě nepřijde na buben a malá část textu mu určitě bude věnována. Jen ještě nevím kdy a kde.
Rozebírání sexuálních zkušeností je docela zajímavý nápad, ale musím mít na paměti, že Kakuzu je docela mrzout a nemluva. takže ho nesmím lámat přes koleno.
Ještě jednou děkuju za vyčerpávající komentář.

14 Okami Okami | 1. ledna 2015 v 20:45 | Reagovat

Není zač :)

Taky píšu a vim, jak je těžký udržet charakter *mimochodem je to kakuhida, z Kakuzuova pohledu, takže si můžeš udělat obrázek, jak se u toho zapotim - udržet charaktery obou dvou a ještě, aby se mezi nima něco stalo, je fakt záhul. A držet správný pravopis to je trojitý mučení. Dělám si i vlastního korektora - mám to přečtený asi 8x (ale furt mě to baví - egoismus level nekonečno :D ).

Když nevíš jak pokračovat (ostatně, i když to víš) hodí se nějaký smysluplný názor 3. strany. A (podle mě) je fajn vědět, co si myslí čtenáři. Co očekávají, co jim přišlo divné, co naopak výstižné atd. atd.

Naprosto chápu tvé trápení.
-Jak jsem již psala - já to píšu střídavě z Kakuzuova a 3.ho pohledu, takže ty myšlenkové pochody - to je taky mindfuck  *a úchylárna, je to tak (ne)zdravě perverzní :3 :D kukukukukuku* -
Držím palce a když mě něco napadne, ráda se o své úvahy podělím a pomůžu, kde můžu.

Jo a jinak, šťastný nový rok 2015!

15 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 22:09 | Reagovat

[14]:Udržet Hidana je jednoduchý, prostě hovado bez skrupulí. Kakuzu je horší, zvlášť když dojde na eroscény. To je potom problém. (vědomosti z Vždycky dostanu to co chci)
děláš si sama korektora, to jsi dobrá. Já vzdala hned na začátku. Jako jo čtu to po sobě několikrát, aby korektorka měla co nejmíň práce, ale i tak tam toho vyšťourá. Ale taky mě baví číst svoje povídky, hlavně yaoi scény. Mám tam i mín chyb. Bývalá korektorka si toho i všimla, že kde je sex, tak tam nejsou skoro chyby :D

Mě vždycky zajímá, co si myslí čtenáři, i když je povídka dopsaná. Člověk získá nápady a zjišťuje jejich myšlenkové pochody.
Třeba v mých yaoihrách je už samotný výsledek cesty určitým znakem, jak čtenář uvažuje.
Ostatně další díl už dokončuji a nevím, jak se na to budete dívat, jestli to nebude moc přitažené za vlasy.

16 Okami Okami | 1. ledna 2015 v 23:01 | Reagovat

Zhodnotíme, uvidíme :D

17 Ája Ája | Web | 31. ledna 2015 v 11:10 | Reagovat

Nejdřív na mě Sasuke působil děsně uťápnutě, ale slušně se teda rozjel :D.

18 Ivanitko Ivanitko | 31. ledna 2015 v 15:14 | Reagovat

[17]:Puberťák ve vývinu :D vzpírá se a snaží proplout životem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.