Překvapení pod stromečkem 1/2

6. ledna 2015 v 7:00 | Ivanitko + Shirayuki |  Krátké povídky
Vánoční povídka, s kterou přišla Shirayuki, a byť jsem se zařekla, že SasuNaru psát nebudu, abych nerozšiřovala řady nekonečného množství povídek na tenhle pár, tak je to tady. Člověk míní, yaoi mění :D. Obsadila jsem roli Naruta, ztřeštěného blázínka, který si pro svého miláčka vymyslí pikantní vánoční dárek.


Město pod nánosem sněhu ztichlo, utlumilo se. Mrzlo, až praštělo. Holé větve stromů vězely pod nánosy nadýchané hmoty a občas pod náporem větru ji sesypaly dolů na chodník či procházející chodce. Krkavci hladově krákali a načepýřeně seděli na římsách domů. Čekali na nějakou příležitost k ukradnutí jídla spadlého na zem. Museli být rychlejší než městští holubi. Při nejhorším si můžou ulovit nějakého slabšího jedince a zdlábnout ho.
Jak se den nořil do tmy, ve městě začaly rozsvěcovat pouliční světla včetně vánoční výzdoby. Stříbřitě lesklý sníh se díky nim barvil do všech odstínů žluté a občas i do jiných rozličných barev. Byl Štědrý den a po chodníku, okolo té nádhery, se ploužil blonďatý mladík. Do rozčepýřených vlasů mu dosedaly nezbedné vločky. Neradoval se z okolí, spíše byl zahleděn do sebe, přemýšlel. Jak se často stávalo, zapomněl, ale teď to bylo o to hloupější, že i když si vzpomněl, tak nevěděl, co by svému černovlasému příteli koupil. Strčil ruce hlouběji do kapes. Uchiha sice Vánoce považoval za komerční svátek, ale pro Naruta samotného to bylo o něčem jiném. Chtěl si užívat chvíle volna a těšit se z přítomnosti svého partnera. Sedět s ním u televize, slupnout sváteční večeři a pak mu dát nějaký dárek. Musí mu dnes něco koupit. Přišlo by mu to hloupé, kdyby mu Sasuke něco dal a on nic, jen kvůli své neschopnosti něco vybrat. Procházel kolem nasvícených výloh, uvnitř vybavených nejrůznějšími světýlky a vánoční dekoraci. Zatím mu nic nepadlo do oka, ani ho neosvětlila spásná myšlenka, co dát někomu, kdo nic nechtěl, všechno považoval za šum světa a nelpěl na fyzických věcech. Naruto frustrovaně vydechl, to nemohl Sasuke aspoň něco sbírat, třeba svíčky, propisky… nebo něco obdobného? Výběr dárku by byl mnohem snazší. Nevrátí se do bytu, dokud něco nevybere.
.
Po dlouhém týdnu školy před prázdninami bylo poslední, po čem Sasuke toužil, vydat se do ulic, pozorovat světla a všudypřítomnou pohodu. S tím osudným dnem se to snad ještě znásobilo. Uchiha svým způsobem bojkotoval svátky. Tolik lidí v obchoďácích, sněží o sto šest, a když už přestane, udělá se námraza a chodit ven je o zdraví. Ale musel jít na nákup, večer by neměli co jíst, sám neměl vaření moc rád, ale z nouze by něco ukuchtil vždycky. Od doby, co se odstěhoval od rodičů, kde dostával úplný servis, uplynul už rok. Byl rád za ten pocit emancipace. I když se častým telefonátům a návštěvám nevyhnul. Nechtělo se mu trávit venku moc dlouhou dobu, takže zase vyrazil po nákupu domů a děkoval bohům, že dárky nakoupil s dostatečným předstihem. Rodiče byli na Floridě, zrovna včera dostal pohled. Asi si užívali hezky v teple.
Po příchodu domů se svlékl z několika vrstev přebytečného oblečení a uklidil nákup, přitom ještě postavil na čaj, ale vodu ještě neohřál, nejdřív potřeboval dlouhou teplou sprchu. Pod proudy vody se mu lépe přemýšlelo a nemusel čelit křiku, ať už to vypne, že se rozpustí a kdo má platit ty účty za vodu. Opřel se rukama o kachličkovanou zeď a nechal si na hlavu stékat miniaturní vodopády. Jak dlouho už byl se svým rozkošným šíleným sluníčkem? Všechny ty hezké dny i noci splývaly do jednoho. Byli jako oheň a voda, optimismus a pesimismus. Vzájemně se ovlivňovali, a přesto k sobě necítili nenávist. Byl to takový přátelský vztah, prošli si mnoha hádkami, kdy se třeba nemohli na něčem shodnout, ale právě ta rozdílnost je posilovala jako celek, nebyla nuda a měli si co říct, nebyla to taková ta láska se sladkým cukrováním a vrkáním jak dvě hrdličky. Sasuke sám pochyboval, že by to v nějakém vztahu vůbec dělal, včetně holek, byl spíše odtažitý a hlavně svůj. A zvláště ten sex, prostě boží.
Po potřebné očistě vypnul vodu, osušil se a nahodil domácí oblečení, pak si sedl do kuchyně, kde čekal, až se voda v konvici bude vařit, nechal ji odstát a zalil pytlíček v hrníčku. Netušil, kdy se Naruto vrátí, tak aby mu to nevystydlo, stejně nechal v konvici vodu pro další osobu. S čajem, neslazeným s příchutí jablka a skořice, když už byla ta zima, se usadil na gauč a ponořil se do děje knihy.
.
Naruto už si docela zoufal, než u jedné výlohy dostal spásný nápad. Vešel dovnitř a nechal si ustřihnout kus heboučké modrosti, co měli ve výloze. Pak se ještě stavil v pár dalších obchodech, aby si doplnil potřebné věci. Dáreček měl tedy rozhodně zajímavý, hlavně mu na něho Sasuke nesmí přijít. Odemkl si vstupní dveře do bytovky a po mokrých schodech vyklusal do posledního patra. "Sasuke, jsem zpátky," zahlaholil hned ve dveřích a vklouzl dovnitř, do útěšného teplíčka. Skopl ze sebe boty, odhodil baťůžek a vydal se hledat svého přítele. Nemusel se moc snažit, protože měli jen kuchyň a jeden pokoj, v které ho našel.
.
"Ahoj." Uchiha zašel k rádiu na stolku ztlumit rockovou hudbu, která se z něj linula. Mnohem lepší než nějaké tisíckrát ohrané koledy. "Koukám, že už začalo sněžit. Vypadáš jako Jack Frost." Ukázal na jeho vlasy, jako poprášené moučkovým cukrem, avšak tenhle už tál. "Dáš si čaj?" Zapnul hořák pod konvicí s teplou vodou.
.
Naruto si rozcuchal vlasy a rozpuštěné vločky se rozprskly široko do okolí. "Uvař mi brusinkový." Měl ho moc rád, voněl a chutnal skvěle. Postavil se za Sasukeho a chvíli ho sledoval, než mu pod tričko vklouzl studenýma rukama. Chtěl si je ohřát a břicho černovlasého bylo tak krásně teploučké…
.
Černovlásek sebou cukl, když na těle náhle ucítil studený dotek. "Trotle, nechal bys mě zmrznout místo sebe," zabručel, ale neodstrčil ho. Měl sice omezený pohyb, ale ze skříňky vzal pytlíček s čajem z krabičky a dal ho do hrníčku, kolem ouška omotal šňůrku s papírkem. "Jak bylo ve městě?"
.
"Fajn, je to tam hezký. Taky bys mohl někdy vystrčit nos a projít se. Večer je to nejhezčí," zavrněl mu blondýnek do rozčepýřených vlasů v zátylku a pak si položil hlavu na jeho rameno, aby mu viděl pod ruce. "Vezmeš mě letos na návštěvu k tvým rodičům?" Paní Mikoto na Vánoce pekla božské cukroví.
.
"Byl jsem na nákupu a to mi stačilo," odvětil Uchiha a při zmínce o rodině si povzdechl, když zaléval čaj. "Itachi jim dal dovču na Floridě a budou tam až do Novýho roku. Ale cukroví mám ve špajzu."
.
"Tak to, abych se do ní koukl." V Narutově hlasu bylo slyšet, jak se na to těší. "A co Itachi? Nezastaví se za svým malým bráškou, aby se podíval, jestli jsem mu ho nesnědl?" Samozřejmě žertoval. Starší z bratrů byl moc fajn a on sám ho měl rád.
"Kdo ví, jestli nemaká i dneska, workoholik jeden." Raději si vzal misku sušeného ovoce, sladkému moc neholdoval. Vlastně už by to chtělo dělat večeři. Tak si z lednice vyndal marinované maso a jal se rozpálit olej na pánvi. "Dáš si k tomu hranolky?"
.
"Ty by byly fajn," přitakal Naruto a aktivně šel do spíže pro brambory. Neopomenul tam zabloudit do krabice a nacpat si pár kousků lineckého do pusy, takže vypadal jako křeček. Se spokojeným výrazem a naditými tvářemi se vrátil a začal z hrbolatých hlíz vyrábět hranolky.
.
Když to Sasuke uviděl, musel se zasmát a plácl ho vařečkou po hlavě cestou do lednice. "Na úly mi nesahej, ty křečku," napomenul ho skoro až mateřsky.
.
"Nho jahsně," zamumlal blondýnek s plnou pusou. Intenzivně se věnoval své části kuchaření. Moc toho neuměl, většinou něco instantního a to složitější nechával na Sasukem. Za to jako jedlík by obstál na jedničku. Stačilo jenom zašustit sáčkem a přiběhl jako poslušný pejsek okouknout, jestli na něj taky něco nezbyde.
.
"Uděláme i svařák nebo ti stačí vaječňák? Možná by to chtělo něco na zahřátí." Sasuke zatím soustředěně pokládal masové nudličky do hluboké pánve a k tomu pak nakrájel zeleninu.
.
"Anebo grog, dáme tam trošku rumíčku a pak z nás budou víly Ruměnky," zachechtal se plavovlasý mladík. Celkem mu bylo jedno, co si dají. Hlavně se nesmí opít moc, má v plánu večer malou akcičku a ta s hojností alkoholu moc neslučuje.
.
"Když budeš mít v krvi víc alkoholu než vody, můžeš si hrát třeba na jednorožce. Až to doloupeš, můžeš jít připravit zeleninu na talíř, ju?" Vzal si od něj zatím něco málo syrových hranolek a přidal je do friťáku, sice to mělo větší spotřebu oleje, ale za to měly lepší chuť.
.
"Jo pořád, hned to bude, pane Uchiho." Už se na jídlo těšil. Z toho chození po městě jednomu vyhládne a navíc se nemohl dočkat toho, až si Sasuke rozbalí jeho dárek. Vrhl se na zeleninu, aby byla večeře už hotová.
.
Během ani ne hodiny bylo vše hotovo a mohli podávat slavnostní večeři, na tradici se moc nehrálo, Sasuke využíval toho, že je letos bez vlivu rodičů, prostě svoboda. Trošku se mu stýskalo, ale nebude muset sedět u stolu, dokud ten poslední nedojí. "Chceš se jít pak projít nebo tak?"
.
Naruto nad tím zapřemýšlel, nebylo by to špatné se provětrat a pak si rozbalit dárečky. "Půjdeme, venku už určitě nikdo nebude. Všichni snad budou doma s rodinou." Tak určitě potkají pár jedinců, co budou mít třeba pracovní povinnosti, protože Štědrý den nebyl žádný svátek, tedy podle kalendáře.
.
"Dobře." Po jídle se tedy převlékli do teplejšího a vyšli do zimy. Po silnicích jezdila auta, ale provoz byl výrazně menší, jak si každý seděl doma nebo případně v baru. Tak šli ruku v ruce. Sasukeho napadlo, že by si klidně mohli skočit užít do křoví, kdyby nikdo nešel kolem.
.
Naruto na to ani nepomyslel a užíval si toho, že si na něj Sasuke udělal čas a dokonce ho držel za ruku. To se moc často nestávalo, asi duch svátků či co, ale byla to příjemná změna. Pacičková vycházka měla občas něco do sebe. Na tváři měl i přes mráz spokojený úsměv a oči mu jiskřily jako malému dítěti.
.
Zašli nakonec do parku, bylo tu zamrzlé jezírko a stromy pokryté sněhem. Takové Vánoce byly fajn, ne jako ta břečka, co napadla a pak zase roztála. Asi na něj šla sentimentalita, ale při pohledu na sníh Uchihu napadlo, že by si i mohli postavit sněhuláka. Jako děti. Sice sám sobě říkal, že nic jako je rodina nepotřebuje a svátky jdou tak nějak mimo něj, jenže nostalgie je holt nostalgie, tak si vzpomněl, když s Itachim sáňkovali a váleli se ve sněhu. Ta doba se zdála jako před milionem let.
.
Střelený blonďáček si všiml, že Sasuke je tak trošku mimo a okamžitě toho využil. Rychle se sehnul k zemi a do hrsti nabral sníh a strčil ho černovlasému mladíkovi za krk. Rychle odskočil, aby náhodou nedostal a radši si začal připravovat munici.
.
Sníh začal tát a stékat téměř okamžitě a to i v tom největším tvrďákovi vyvolalo otravný pocit, automaticky se snažil to vytřepat ven a u toho s nadávkami poskakoval, jak to příšerně studilo. "Pokoušíš se vyvolat válku, Uzumaki?" štěkl na něj černovlásek s nebezpečným pohledem.
.
"Ne, já už ji začal," odvětil mu mladík s úsměvem od ucha k uchu. Napřáhl se a mrštil bílou koulí na svíjejícího se Sasukeho. Zasáhl ho přímo do hrudi v oblasti srdce, že by náhoda? Možná, každopádně teď to vypadalo na regulérní bitku.
.
Nejdřív to působilo jako dětinská hra, ale proč si na svátky taky trochu neužít? V parku nikdo nebyl, tak se rozpoutala koulovačka, přičemž využívali stromů k úkrytu. Pak nastal boj tváří v tvář a to už se váleli ve sněhu, až okolí znělo smíchem a oba byli jako sněhuláci.
.
Naruto nebral boj nijak vážně, takže se nechal přeprat a uvěznit pod svým přítelem. Oba byli zadýchaní a líce měli červené jako rajská jablka. Od úst se jim linuly obláčky páry. Rozhodně to byl bezva nápad jít se projít, trochu se uvolnit a zablbnout si.
.
"Přiznáváš porážku, bačkoro?" zavrčel Sasuke jen kousek od jeho tváře a očividně se mu líbila vyhlídka na další pomstu, třeba by mu mohl ten sníh strčit do kalhot, hmm.
.
"Porážku? No já nevím… mám tě totiž tam, kde jsem tě chtěl mít," zavrněl Naruto tiše a zvedl, aby se mohl otřít rty o ty jeho. Vůbec se nesnažil být nějak průbojný. Schválně se držel zpátky a čekal, jak zareaguje Sasuke.
"Takže tohle byla součást plánu? Moc se mi to na tvůj primitivní mozeček nezdá." V takových chvílích to bylo těžké, protože oba byli skoro stejně tvrdohlaví a pokoušeli toho druhého tak dlouho, jak jen to šlo.
.
Naruto uraženě nafoukl tváře. "Hej, já nemám primitivní mozeček!" ohradil se okamžitě. "Pořád mě podceňuješ jako bych byl nějaký debil, co si neumí zavázat ani tkaničku." Zatlačil na jeho hruď, aby ho shodil.
.
"Hmm, a umíš i něco jinýho?" Sasuke ho chytil za ruku a přitlačil ji zpátky vedle. Pomalinku mu olízl dolní ret. Neužili si už tak týden určitě, s příchodem svátků bylo hektické období.
.
"Jasně, že jo," odfrkl si blonďáček a snažil se Sasukeho přetlačil, pak to vzdal a odevzdaně ležel pod ním. "Sasu, mohl by ses zvednout? Docela to začíná chladit a nerad bych nastydl." Ještě si tak něco uhnat na svátky, to by mu tak chybělo.
.
Zvedl se tedy jakoby rezignovaně, ale předtím si ještě neodpustil blonďákovi pod triko strčit hrstku sněhu, než vítězně odcupital stranou.
.
Naruto vypískl, jak to hrozně zastudilo, a s nadávkami začal lovit sníh pod tričkem. Hodil po partnerovi škaredý pohled, tohle si mohl odpustit. Oprášil ze sebe zbytek sněhu, měl ho snad všude a trochu zkulturněný vyšel zpátky na cestičku.
.
Potom už šli domů, o něco rychleji, aby zbytky sněhu na oblečení neroztály, pak by to mrazem ztvrdlo a prochladli by. Nejlepší prevencí proti tomu byla dlouhá horká vana s hromadou bublinek, čehož prvně využil Uchiha hned poté, co se vysvlékl a vyzul. Byl rád za to, že si prosadil dost velkou vanu, vždycky to byl jeho sen. Mohli by mít jen sprchový kout, beztak se většinou jen tak ošplíchli, ale dlouhé koupele právě po takovém dni, to bylo lepší než antidepresiva. Přidal si i voňavou sůl a donesl bačkůrky, aby cestou ven nemrzl od nohou.
.
Naruto nadýchané pěně nemohl odolat, prvně si chtěl připravit dárek, ale to počká. Přeběhl Sasukeho a hupl do horké vody. "To je žůžo!" Zanořil se, co nejvíc a podíval se na mladíka, který si ho nesmlouvavě měřil. "Sasuke, neškleb se a pojď za mnou. Oba se tu vlezeme jak nic." Skrčil nohy, aby mu udělal na druhém konci místo.
.
"Chtěl jsem sám, ty vždycky zabereš strašně místa." Založil si odmítavě ruce a propaloval Uzumakiho varovným pohledem. "Mimo to, ani ses nedovolil." Zabouchl za ním dveře, aby sem nešel průvan, a začal se svlékat.
.
"Právě proto jsem se neptal, ještě bys mi to zakázal a mě by to bylo moc líto." Nahodil na tváři takový výraz, jako když štěňátko dostane novinami a neví proč. "A já se scucnu, skoro jako bych tu ani nebyl."
.
To byla snad ta nejvíc dětinská výmluva. Neptal jsem se, protože bys mi to stejně nedovolil. Ach jo. "Fajn." Hladina vody ve vaně se o kus zvedla, když byla tekutina vytlačena vahou další osoby.
.
Blonďáček nechal vodu, aby ho pěkně prohřála, přece jenom venku mrzlo, a i když se teplé oblékl, tak to nestačilo. Nabral si pěnu na dlaň a pořádně do ní foukl. Kus nadýchanosti přistál Uchihovi na hlavě, bylo to k popukání.
.
"Haha." Sasuke si ji dotčeně setřel a cákl na Uzumakiho pořádnou tsunami. Potřeboval ze sebe nějak dostat tu depku, co na něm zase padala. Asi těmi svátky, jinak si to nedovedl vysvětlit. Chtělo to povzbuzení, jindy by už si užívali a teď si připadal jako kus kamene, jen ne tak tvrdý na chtěném místě.
.
"Sasuke, se mi zdá, že jsi venku někde ztratil humor." Vždyť to byla jenom sranda. Nakonec jejich výlet měl takovou nepěknou dohru, mohlo… mohlo to být jím? Jako vždycky vymyslel nějakou blbost, možná to, že se mu nakvartýroval do vany, bylo trochu moc. "Ale jestli ti tu vadím, tak já půjdu." Začal se zvedat z horké vody.
.
"O to nejde." Zatáhl ho zase zpátky a zavrtěl hlavou. "Je mi nějak divně, nemám svátky rád a tohle je prvně, co je slavím bez rodiny."
.
Naruto mu položil ruce na kolena, která trčela z vody. "Tak jsi měl ukecat Itachiho, ať se přidá k nám." Sice by mu to teď moc nešlo do krámu, ale kdyby to jeho přítele potěšilo, tak by souhlasil. Dlaněmi sjel na štíhlá lýtka až ke šlapkám, kde ho zkusmo polechtal.
.
Vyvolalo to reflex a Uchiha málem blonďáka kopnul, radši spíš nohou uhnul. "Má dost práce i beze mě. Za jeden videohovor týdně jsem rád, jak nemá čas. A nechci se vracet, když už jsem z domova pryč."
.
"Jednou na to doplatí, taky by se měl na chvilku zastavit, užívat si s někým třeba jen tak nezávazně nebo si někoho najít." Pousmál se blondýnek potutelně a natáhl nohu víc dopředu, aby se mohl o Sasukeho otírat, zprvu na vnější straně stehna a potom na vnitřní.
.
"Dřív než z něj bude zahořklej šéf nějaký obrovský korporace jako Madara. Vlk samotář." Zasmál se krátce a chytil ho za nohu, aby jej mohl taky polechtat na chodidle. Pak mu vtiskl na kotník krátký polibek. "Nezlob nebo o ni přijdeš."
.
"Z tvýho strejdy mám vždycky husí kůži, snad se Itachimu nestane totéž, byla by to škoda. Je mladej, ale schopnej, když už se dopracoval na výkonnýho ředitele stavební firmy. Rozhodně by si měl o svátcích udělat chvilku čas a dojet. Rozptýlíme ho, ukážeme mu, jak se žije v normálním životě." Naruto si nedal pokoj a zkoušel to druhou nohou.
.
"Jo, rozptylování by ti šlo." Kdyby ho chytil i za druhou nohu, mohli by rovnou začít hrát twister. Měl by prostě přestat filozofovat a jen si užívat se svým miláčkem. Zvedl se na čtyři a přesunul se nad Naruta, při tom na něj upíral ten svůj známý ohnivý pohled a potutelně se usmíval.
.
"Vážně? Ani jsem si nevšim," pípl Uzumaki vesele. Měl v plánu Sasukeho trochu navnadit, a když by se to mělo zvrhnout, tak mu uteče. Nemíní mu dát dřív než po rozbalování dárků. Chytil Sasukeho za žebra až přejel na záda, kde občas ucítil kopeček pěny.
.
"A taky pokoušení." Už už to vypadalo, že chce své blonďaté sluníčko políbit, ale pak zamířil k jeho nádhernému krčku a začal se mu věnovat, měl tak volné ruce, jednou se zapřel o okraj vany a druhou zamířil pod vodou po až nožce výš a výš.
.
Naruto schválně otočil hlavu do boku, aby měl Sasuke místo pro svou velmi příjemnou práci, ale zvídavou ruku pod vodou chytl, aby se nedostala k jeho intimním místům. Na to je ještě čas.
.
"Ty si nechceš hrát? Naru, není ti špatně nebo tak něco?" Uchiha se na něj až vystrašeně zadíval, ačkoliv by se dalo přít o to, jestli to nebyla spíš ironie. Naruto byl většinou ten, co inicioval tyhle hrátky, provokoval, dokud nedostal, co chtěl. A teď dělal drahoty, po takové době?
.
"No víš já…" schválně uhnul pohledem. Chtěl na Sasukeho něco vyzkoušet. "Víš, někoho jsem potkal a…" skousl si, jakože nervózně ret, "hodně mě zaujal. Je takový zvláštní, nikdy se s ním nenudím… asi bych ti to neměl říkat, viď?"
.
"Cože? Jak jako zaujal? Se mnou se jako nudíš?" Sasuke okamžitě se vším přestal a sledoval každý blonďákův pohyb. "Koho?"
.
Blonďáčkova dušička se zatetelila, že by opravdu žárlil? Sklopil oči a sledoval svou hruď vystupující z vody. "Ehm, no já… to ti samozřejmě nemůžu říct…"
.
"Nemůžeš říct, koho, ale můžeš mi říct, že jsi někoho potkal a já ti nestačím? Naruto, neštvi mě a vybal to. Hned!" Třeba to bylo jen nevinné, nějaký kamarád, vůbec to nemuselo být tak, jak si to v první chvíli vyložil. Nikdo mu nebude brousit jeho sluníčko, nikdy!
.
"Ono je to vážnější, víš. Máme spolu poměr, už docela dlouhou dobu…" Naruto věděl, že se pouští na tenký led, ale Sasukeho zájem byl jako balzám na duši, prostě toho nemohl nechat. "Nemohl jsem si pomoct, je hrozně pěkný, mladý, je s ním sranda, má krásné černé vlasy a umí mě dobře vyšu…" připlácl si ruku na pusu v hraném gestu úleku.
.
Hmm, tak černé vlasy… "Nemáš něco s Itachim, že ne?" Madaru netipoval, ten nebyl ani mladý a jelikož ho nemohl vystát ani on sám, těžko by mohl Naruto. Jestli už dlouho, musel by si toho všimnout, ale Naruto s ním trávil více než devadesát procent svého času, kde by vzal další na bokovku? Jestli si dělal srandu… "Možná bys měl jít a strávit Vánoce s ním." Zvedl se k odchodu, nehledě na vodu, která z něj crčela.
.
Naruto vyskočil za ním a obejmul ho okolo hrudi. "Sasu, dělal jsem si srandu. Přece nevěříš tomu, že bych tě za někoho vyměnil. Mluvil jsem samozřejmě o tobě. Ty jsi můj miláček a nemohl bych tě podvést, jen… chtěl jsem zkusit, jestli bys žárlil, kdybych měl někoho jiného… promiň, bylo to hloupé."
.
Takže měl docela pravdu, hmm. "Bereš žárlivost jako důkaz toho, že mi na tobě záleží? Blázne." Sasuke si povzdechl a políbil ho na čelo. "Tohle už mi nedělej, klidně bych si najal detektiva a tu tvoji známost vykuchal osobně."
.
Naruto se pousmál. Zatím neměl žádné tendence od Sasukeho odcházet, takže jeho slova bral romanticky, a když už byl venku, tak si zajde všechno nachystat. "Sasuke, ještě se chvíli koupej a až tě zavolám, tak teprve můžeš přijít ke stromečku, ju?"
.
"Dobře. Ale chci ti pak taky dát dárek." Vtiskl mu na rty první polibek za celé odpoledne, ale nijak vášnivý, jen tak na rozloučenou.
.
"Jasně a teď si konečně můžeš užít sám vanu." Uzumaki se usušil a nahý přešel do pokoje, který využívali na všechno kromě vaření, koupání a podobné věci. Pečlivě zavřel dveře a z batůžků vytáhl tašky. Sám se moc oblékat nemusel. Temné modré tanga toho víc odhalovaly, než skrývaly a pověstnou jahodou na dortu se stala stejně barevná sametová stuha. Chvíli s ní zápasil, než se mu podařilo si okolo krku uvázat mašli jako by byl dáreček. Což on byl, záleželo na tom, v jakém smyslu se to vzalo. Nachystal si ještě ozdobnou krabici, na balení nikdy nebyl, a do ní naskládal zakoupené věcičky ze sexshopu.
.
Když uplynulo dost času a voda začala vychládat, rozhodl se jít Sasuke ven z koupelny, nahodil župan a pohodlné bačkůrky, aby venku nenašlapal. Ještěže topili, jinak by zmrzl, oba měli rádi teplo. Alespoň v tom se shodli. Vyrazil ke stromečku, uvnitř cítil takové zvláštní napětí, které by se neobjevilo, když se předem dozvěděl, co dostane.
.
Naruto nechal schválně Sasukemu čas, aby si užil vodu. Věděl, že je skoro převtělená vydra. Sám ležel tiše. Necudně rozložený na jejich posteli s krabicí před sebou. Byl zvědavý, jak se Sasuke bude tvářit, až vejde dovnitř. Jakmile zaznamenal šustění na chodbě, tak zavolal na Sasukeho. "Už můžeš." Tvářil se uvolněně, ale v očích mu jiskřila perverznost.
.
Vešel dovnitř a pohled mu padl na největší dominantu pokoje. Skoro tam i viděl světlo z protržených nebes a slyšel zvony vyzvánět haleluja. Skenoval blonďáka a párkrát se nadechl, aby něco řekl, ale nenalézal slova. Proboha, jak se vůbec jmenuje?
.
Naruto se musel trochu začervenat, jak si ho Uchiha nepokrytě prohlížel. Skoro jakoby viděl nějakou svátost či co. Trochu se zavrtěl a přejel prsem po krabici. "Sasuke, byl jsi celý rok hodný, aby ti tady Ježíšek něco nechal?"
.
"Tohle spíš vypadá, že jsem dělal pro charitu, ochránce zvířat a stromů a prohlásí mě svatým." Skoro až bázlivě se k němu posadil. "Ty máš fakt tanga?"
.
"Mám, chceš se přesvědčit?" Uzumaki nečekal, jestli to zkusí sám od sebe a vzal jeho ruku a prsty mu na bedrech navedl k třem tenkým páskům a nechal ho sjet až mezi půlky. Sám se nahnul k jeho krku, horce na něj dýchl, zakmital lehce jazykem a rychle se stáhl.
.
"Tos nemusel." Ani Sasuke sám nevěděl, jestli myslí tohle gesto nebo že se mu Naruto takhle vyfikl. "Můžu si tě rozbalit?"
.
"Když jsem tvůj dáreček, tak na to máš plné právo," zavrněl blondýnek a vtiskl Sasukemu polibek ke klíční kosti a heboučkou mašlí ho musel polechtat na tváři. "Ale co kdyby ses koukl na příslušenství k tomu tvému překvapení." Pošoupl před něj krabici, teď to bude teprve zajímavý.
.
"To až potom, nejdřív si vynahradím, na co nebyl čas." Vyzul si bačkory a vyhoupl se nad blonďáčka, nechal ze sebe sklouznout župan a prudce ho políbil, jako by ho chtěl spapat.
.
Uzumaki pomohl huňaté látce sklouznout dolů a odhalit tak celou nahost svého přítele. Jednou rukou mu vjel na zátylku do vlasů a druhou si ho přidržoval za rameno. Sám také žíznil, žíznil po intimnostech se Sasukem.
.
Uchiha postupně prohluboval polibky, od něžných po dravější. Dívky prý považovaly za sexy dlouhé pomalé líbání a kluci prakticky závod o to dostat se druhému do krku. Sám tyhle stereotypy ignoroval, věděl, co má jeho milý rád a co si může dovolit. Zatáhl za jeden okraj mašle a rozvázal ji, odmotal z blonďáčkova krku a odložil vedle. Na svazování by mohla hodit, či případně na něco jiného.
.
Naruto se dychtivě jazykem otíral o černovláskův. Hruď se mu zdvíhala rychleji než normálně v předzvěsti věcí pozdějších. Už se těšil, jak si ho Sasuke vezme. Nedokázal si představit, že by ho někdo uměl uspokojit líp než Sasuke. Docela byl rád, že mašle sklouzla dolů. Utáhl si ji trochu těsně a teď když se mu začínal zvedat tep, tak měl pocit, že ho trochu škrtí.
.
V pravé chvíli přestat, všeho s mírou. Černovlásek se jal prozkoumat obsah krabice a na chvíli přestal laskat své zlatíčko.
.
Plavovlasý mladík se položil na bok a pozoroval, jak Sasuke jako u vytržení prozkoumával obsah dárku. Byla tam nová tuba gelu, kterou dnes určitě využijí a pár věciček na hraní.
"No, fantazii máš bohatou." Skoro jako by Naruto vyraboval festival sexshopů. Zatočil na prstě pouty a usmál se. "Myslíš, že to všechno vůbec využijeme?"
.
"Když mi necháš volnou ruku tak tě dovedu do ráje slasti a hříchu," zavrněl podbízivě Naruto. On už si s těmi věcičkami poradí. Zalovil v krabici a vytáhl masážní hřejivý gel. "Co takhle začít s tímto?"
.
Po těch stresujících svátcích to byla božská představa. Uchiha ho v náznaku ňufl na nos a přejel mu rukou po noze. "Jak si můj dáreček přeje." A položil se vedle něj.
.
Blondýnek si obkročmo klekl nad Uchihu a z tuby nechal stékat gel na svalnatá záda. Ruce se mu mazlivě rozeběhly po jeho těle. Masíroval a zkoumal každý kousek kůže a svalů. Občas se klínem laškovně otřel o pevný zadek a vtiskl mu pár drobných polibků na ucho a čelist.
.
Sasukemu už předtím došlo, že ta masáž nebude jen tak obyčejná, k Narutovi tohle škádlení už patřilo. Počítal s tím, že si dnes užijou a ne jednou, cítil to z něj. Chvílemi měl chuť se otočit a pořádně… Donutil se raději zhluboka dýchat a uvolnit se.
.
Naruto ho neustále laškovně dráždil, čekal, kdy se Sasuke neudrží a vyjede po něm. Zatím si užíval ten pocit, že je užitečný a dával si na své práci záležet. "Tak co, Sasu, líbí se ti to? Nebo se mám posunout někam jinam?" Skoro rádoby nevinně sjel dlaněmi na jeho boky a trošku zajel pod něj v oblasti klína.
.
"Ne, jestli nechceš přijít přinejmenším o ruku." Ohlédl se na něj, ale víc nemohl, maximálně by si ukroutil ruku. "Zahráváš si, Naru."
.
"Sám víš, že si rád zahrávám s něčím nebezpečným," přimhouřil oči a lehce ho políbil na rty. Odtáhl se, ale jen proto, aby si mohl z krabice podat pouta. Vybral schválně kožené, nechtěl, aby si Sasuke rozedřel zápěstí. "Otoč se."
.
Tohle zavánělo nějakou čertovinou. Ale co by pro své sluníčko neudělal. Uchiha si lehl na záda a díval se na blonďáčka v očekávání věcí příštích. Chtěl si sice hrát, ale taky už si konečně zasunout.
.
Uzumaki se až divil, že ho Uchiha poslechl bez větších keců, zvlášť když to zavánělo omezováním osobní svobody. Protáhl delší řetízek okolo čela postele a pak postupně a jemně uzavřel obě mladíkova zápěstí do pout. Teď mu byl vydaný na milost a nemilost. Posadil se na jeho klín a podal si masku přes oči. "Teď tě na chvíli připravím i o zrak." Natáhl se a nasadil mu ji na hlavu. Bezbranný a oslepený. Tohle se mu začínalo hodně líbit.
.
Ztráta zraku znamenala zesílení ostatních smyslů, hlavně hmatu. Mohl si jen představovat, co bude Naruto dělat. Ale v první chvíli se bál, nevidět a nemoct se ani hýbat. Nebránil by se, jen šlo o princip nadvlády. "Máš tělo anděla a duši ďábla, víš to? Stejně sexy."
.
"Vážně? Nevšim jsem si, že by mi někde trčely křidýlka," zahihňal se Naruto. "Co teď s tebou mám dělat? Mám tě první líbat?" Horce mu dýchl na rty a poškádlil je jazykem. "Nebo mám polaskat tvůj krk a tvoje oblíbené místečko?" Náruživě se tam činil. Rukama sjel na hruď, kde si prsty pohrával s hroty bradavek, sklonil se k nim, olízl je a škodolibě pofoukal. "Či se mám kouknout, co máš tady schovaného?" Pohladil ho po rozkroku, zatím schovaného ve spodním prádle.
.
"Copak mám právo rozhodovat, takhle bezmocný jak tele na porážce?" namítl černovlásek se stopou klíčícího vzrušení v hlase, takhle to cítil o dost jasněji. Chtěl se jej dotknout, obejmout ho a zlíbat všude, třeba vzít i ten bičík.
.
"Jistě, pořád jsem tvůj dárek, takže cokoliv si přikážeš, ti splním." Plavovlasý mladík zahákl prsty za tmavé boxerky a pomaloučku je stáhl dolů. Měl v plánu Sasukeho vzrušit k nepříčetnosti, zatím ho nechal přemýšlet a jen bříškem prstu jezdil po jeho délce.
.
"A kdybych ti přikázal mě pustit?" Nohy byly volné, ale moc k něčemu to nebylo. Leda ze sebe Naruta skopnout, hmm… Ne, blbost. Jak dlouho to potrvá?
.
"Zamítá se… budeš mě prosit, aby ses mohl už konečně udělat," sykl mu Naruto se silným podtónem nadrženosti do ucha. Chvíli se s ním líbal, otíral se jazýčkem o jeho a rukama bloudil po černovláskově těle. Svůj rozkrok přitiskl na jeho stehno a třel se.
.
Ta představa byla pro Sasukeho zvláštní, pověstná Uchihovská hrdost nedovolovala prosit, musel by být hodně vydrážděný. Brzy ztratil kontakt blonďáčkových rtů a začal je cítit jinde na těle. "A co když ne? Necháš mě tady takhle?"
.
"Je to velmi lákavá představa…" Naruto se mazlil s jeho kůží na podbřišku, "ale jsem tvůj dáreček, takže bych ti měl přinést jen slast." Svoje slova mínil dodržet. Vzal jeho penis do dlaně a chvíli si s ním pohrával, než svým rozkošným jazýčkem olízl žalud a začal ho ocucávat.
.
Dáreček, to určitě. Pěkný dáreček i mimo Vánoce. Díky zesíleným smyslům tmavovlásek cítil vzrušení ještě intenzivněji, kdyby měl volné ruce, zajel by mu do vlasů a potrápil tu chtivou pusinku. Zaklonil hlavu a zhluboka se nadechl, taky si uvědomil, že má docela blízko pelest a dost nerad by se o ni praštil.
.
Naruto se nemínil nijak upejpat a svým jazykem a rty rozehrával v Sasukeho klíně to nejlepší, co uměl. Lízal, sál, rychle si ho nechal pronikat do úst a pak se zase na chvíli uskrovnil na dráždění vrcholku. Špičkou nenechavého svalu ho lechtal na té malinké dírce nahoře. Ani jeho ruce nezahálely, dráždil jeho varlata a přejížděl po hladké vnitřní straně stehen.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.