Dračí jezdci VI.

10. března 2015 v 7:00 | Ivanitko + Shirayuki |  Dračí jezdci
Jezdci se stanou terčem útoku. Jejich svitek je zajímavý i pro jiné skupiny operující v zemi. Někteří budou mít namále.


Do rána přestalo pršet, ale venku bylo hodně bláta a mokro. Deidara se probudil docela pozdě a divil se, že je draci nevzbudili. Posadil se a protáhl. Křídla se roztáhla a do očí ho bodlo světlo plně rozkvetlého rána. Tráva byla vlhká a vzduch voněl deštěm. Pohled mu padl na pochrupujícího parťáka vedle. Docela by se i vsadil, že je draci nevzbudili ani jednoho. Usmál se, sklonil se k němu a políbil ho.
.
Katsu se vzbudila ráno brzy a už se jí nechtělo spát, tak vzala hlídku za Hidana, který ji měl jako poslední. Ten to vzal s povděkem a zakutal se. Potom ho vzbudilo ostré světlo, jak blána křídla odtáhla a ucítil něco měkkého na svých rtech. Polekaně sebou škubl a otevřel oči. "Fuj, už jsem se lekl, kdoví co mě tady olizuje."
.
"Debile," otituloval ho Dei a zase se odsunul. Tak nějak si na takovéhle chování zvykl, harmonický vztah by byl nudný.
.
"Tss, nějakej po ránu ostrej," zabručel Hid a protáhl se, až mu zapraštělo v kloubech a jal se sklízet jejich ležení.
Za to ty jsi otravnej, přizvukoval Jashin a také si protáhl křídla a několikrát s nimi zamáchal, aby z nich setřepal ztuhlost.
.
"Včera ti nevadilo, že tě něco olizuje." Rozpustil si dlouhé světlé vlasy, urovnal je a zas svázal do svého typického culíku. Pak se napil a dal si pár kousků sušeného ovoce jako snídani. Měli by vyrazit co nejdříve, lovit se může pak. Aspoň už mezi nimi nebylo takové ticho. Byl rád, že se Katsu zdržela poznámek, ale vnímal její potutelný pohled. Podrbal ji na místečku za krkem a dračice potěšeně zabroukala. Odpoledne byste si měli jít něco ulovit.
Měla bych ti přinést taky? Ta guma ti asi moc nesvědčí a ovoce je leda tak pro elfy. Po takovým tréninku potřebuješ přísun energie.
Deidara si něco zabručel pro sebe a mírně zčervenal.
.
Hidan něco nesrozumitelně zabrblal a jeho líce také trochu znachověly. Sám snědl jablko a napil se vody. Jeho drak si odběhl k blízkému potoku, kde dokonce chytil i menší rybu, což pro něj bylo jako dát si malilinký předkrm na podráždění žaludku. Přichytali se na cestu a vzlétli. Po dešti byl krásný svěží a čistý vzduch. Na obloze byla jen malinká oblaka, kterými ho musel Jashin protáhnout a trochu si na začátek dne zablbnout.
Zbytek dopoledne letěli už v klidu, až Hidanovi přišlo něco zvláštního. "Neviděli jsme ten strom už jednou?" zeptal se všech přítomných a bedlivě pozoroval vysoký dub uprostřed louky. A taky se mu zdálo, že jsou příliš nízko. Normálně by byli o několik sáhů výš. Měl pocit, že se něco děje.
.
I Dei zneklidněl, cítil působení kouzla. Chtěl se zeptat Katsu, ale to už přistáli. Co se děje?
Nevím, ale někdo nás sleduje. Dračice zavrčela a upřela pohled mezi stromy.
.
"Kurva, tohle nebude dobrý," zahudroval Hidan a slezl z draka a tasil meč. Vůbec se mu nelíbilo, že je někdo dostal dolů. Takové kouzlo už chtělo někoho hodně zkušeného, čaroděj na vyšší úrovni. S napětím čekal, kde se objeví útočníci.
.
Na prostranství vyšel jeden muž. Byl od nich dál, než dovolovalo jezdcům použít kouzlo s velkou šancí na úspěšný zásah. Ale ve skutečnosti nebyl sám, Deidara cítil přítomnost dalších, zatím pozorovatelů, připravených k boji. Zaměřil pozornost na muže. Mohlo mu být tak čtyřicet, měl tmavé vousy i vlasy, ty byly svázané, na tváři měl jizvu a oblečený byl prostě. U boku se mu houpala dýka. "Vydejte svitek a necháme vás v pořádku odejít," pronesl bandita klidným hlasem.
.
"Víš, co si můžeš? Škubnout nohou, ty hajzle. Nic takový ti nedáme." Hidan byl pěkně napružený. Dost ho štvalo, že je tak jednoduše dostali na zem. Sice nebyli bezbranní, ale přišli o dost podstatnou výhodu a navíc se zdrželi.
"Jak myslíte. Máme prostředky, kterými si ho vezme, ať se bude bránit nebo ne." Shikaku mávl rukou a lesa vystřelila mohutná síť, která spadla na Jashina. Okamžitě se jí chtěl zbavit, protože z lesa vyběhla tlupa lapku v čele s vysokým mužem se zjizvenou tváří a šátkem na hlavě. Hidan se snažil proseknout šit, ale brzy se musel potýkat s prvním bojovníkem. Ani Katsu a její jezdec nebyli o svůj díl banditů připraveni.
.
Byli vyzbrojeni poměrně jednoduchými zbraněmi - od nožů a seker po palice ne nepodobné právě uřezaným větvím. Šlo to snadno, ale pak blonďáka překvapili vyslaným kouzlem, které bylo v nějakém šípku, nevycítil ho v pravou chvíli a zabodl se mu do stehna. Bolest byla tak silná, že bezděčně vykřikl a poklesl v kolenou. Musel doufat, že nezasáhla nějakou životně důležitou tepnu, to by vykrvácel dost rychle. Katsu zakňučela a vrhla se svému partnerovi na pomoc.
.
Hidan si dovolil na malý okamžik otočit hlavu ke svému parťáku, ale byť byli bandité vyzbrojeni jednoduše, tak se svým zbraněmi uměli zacházet až moc dobře. Navíc, on sám měl pořád oslabenou ruku a draka, který právě přepaloval síť, aby se dostal ven. Oplácel rány a sám přijímal, až se jeho ostří zbarvilo rudou krví. Navíc čaroděj se nemínil lehce vzdát a ustoupit. Zkoušel na něj seslat kouzla. Už myslel, že podlehne, než jako rozběsněný býk k němu přiběhl Jashin a začal likvidovat maskované týpky. On sám šel do přímého útoku na čaroděje. Jen těsně unikl ohnivému kouzlu a sám čekal na vhodnou příležitost.
.
Se zraněnou nohou měl Dei značně omezenou pohyblivost, každý krok dost bolel, ale zvládal se bránit. Nesměl šíp vytáhnout, takhle omezoval ztrátu krve. Odmítal si přiznat slabost a zhroutit se, držel se se svou typickou zatvrzelostí. Hlavně museli dát pozor na svitek. Katsu tak odvedla většinu práce, když rány dopadaly na její tvrdé šupiny. Ocasem se oháněla jako kyjem, zuby i drápy měla brzy celé od krve, jako smrtící stroj rozsévala smrt a na několika místech v křídlech měla rány, ze kterých do ušlapané trávy padaly kapky horké krve.
.
Hidan myslel, že mu umdlí ruka, než se dostal k samotnému čaroději. Bolest v rameni ho úplně ochromovala, když vykrýval silné rány svým mečem. Dokonce tak, že si meč přehodil do levé ruky a zúročil všechem čas, který věnoval tréninku. Jashin mu vydatně pomáhal a podpaloval ty bídáky jedna radost. Útočné bleskové kouzlo ho srazilo na kolena a před jistou smrtí probodnutím kopím ho zachránil jen mrštný dračí ocas. S hlasitým řevem se rozeběhl kupředu. Čaroděj byl nejen zkušený v kouzlech, ale i tancem s mečem. Ovládal zajímavý styl, který Hidan nemínil dlouho studovat. Vyměnili si spolu prvně několik testovacích ran, než se do toho opřeli natvrdo. Hluk bojiště pronikl hlasitý výkřik a brzy se změnil v chroptění, až tělo spadlo na zem a znehybnělo. Hidan vytáhl meč z mrtvoly.
.
Brzy poté bylo po boji, několik banditů uteklo, ale nemínili je pronásledovat. Oba draci i jezdci byli znavení bojem, tráva byla více rudá než zelená. Deidara se s konečnou platností zhroutil na zem, mezi zuby cedil nadávky, v ráně mu tepalo a kalhoty měl slušně nasáklé krví. Katsu mu půjčila trochu své energie, aby alespoň zmírnil to krvácení, ale šíp vězel dost hluboko. Na tváři měl mělký šrám, štípal a byl otravný, asi od špičky kopí. V trávě i křoví pohasínaly plamínky dračího ohně.
.
Hidan se ohlédl zpět, kde Jashin svým řevem vyprovázel pár zbylých lapků. Na louce, nebo spíš tratolišti krve, leželo dobrých dvacet mrtvol. Přehlédl očima zbytek planiny a hledal druhého jezdce. Byla u něj Katsu, ihned k nim vyrazil, protože to nevypadalo dobře. "Sakra, Dei." Tohle nebylo dobré, jeho parťák byl zraněný.
.
"Jo tohle. Pohoda, ani jsem si nevšiml." Rozpačitě se zasmál, motala se mu hlava a ze vší té krve cítil nevolnost, ještěže měl ráno jen to ovoce.
.
"Jo jasně, takže bude úplně v pohodě, když tě tu nechám a odejdu," odvětil ironicky bělovlasý muž. Jeho typický účes seznal trochu rozcuchu při boji a bílé pramínky mu padaly do obličeje. Jashine, hlídej okolí. Ošetřím ho. Doběhl do torny na drakových zádech a podal si balíček pro takové případy. Odtáhl Deidaru do stínu blízkého stromu, aby měl prostor v práci. "Bude to bolet," varoval plavovlasého a vytrhl šipku. Měla zpětné háčky a při cestě zpět trhala svalovinu. Okamžitě na ránu přitiskl smotanou látku a začal šeptat zaklínadlo pro léčení.
.
To už ani Dei nevnímal, bolest taky jen okrajově, protože někde tam omdlel, jelikož ležel, tak se aspoň nepraštil.
.
Hidan se snažil ze všech sil a dělal mu starost Deidarův stav, tedy spíš jeho bezvědomí. Rána se hojila velmi pomalu a draci přidali taky dráp k dílu. Společnými silami dokázali ránu dostat do takového stavu, aby přestala krvácet. Vyčistil ji a obvázal, jenže blonďáček byl pořád mimo a to dělalo Hidanovi starosti. Snažil se ho tedy probrat, třepal s ním, dokonce ho i propleskl a nic. Co když ho otrávili a on teď pomalu umírá. Bledý na to byl dost, skoro by předčil barvu nejjemnějšího lnu. Srdce mu pokleslo, copak to skončí takhle? Stiskl zraněného muže do náruče. "Slíbils, že se ti nic nestane! Do prdele aspoň jednou bys měl dodržet slovo a bez řečí mě poslechnout. Prober se."
.
Blonďáčkova víčka se jemně zachvěla, jak se smysly zvolna vracely do normálního stavu. Pohled těch pomněnkových duhovek byl nejprve zmatený. První mělký nádech a pohnul rukou v trávě jako dlouho spící princezna. Pořád se mu chtělo zase usnout a taky byl zesláblý. Země se otřásla pod kroky jeho dračice, ucítil její horký výdech.
Vítej zpátky, řekla a v hlase jí zazněla úleva. Neuměla si představit, co by bylo, kdyby se neprobudil.
Pousmál se. "Ty ses o mě bál, to je tak rozkošný," pronesl ještě trochu ochraptěle, ale bavil se.
.
"Debile!" vrazil by mu pohlavek, kdyby neměl přilbici. "Taky bys měl někdy dodržovat to, co slíbíš," připomněl mu důrazně a díval se na jeho hruď, kde se na šupinách zbroje skvěly kapky cizí krve. Možná se mu i líce trochu zarděly, že se nechal unést situací. V tu chvíli se mu srdce sevřelo strachem, že znovu ztratí někoho milovaného, kterému otevřel své srdce. Opravdu o něm už uvažoval jako o svém… no do prdele, tohle bude opravdu vážný.
.
"Budu na to pamatovat." Ještě chvíli si Dei takhle hověl a užíval si, že ho někdo objímá. Někdo, koho by ještě před pár dny odstrčil a poslal zchladit do ledové vody. Nadzvedl se a chytil parťáka kolem krku. "Děkuju," broukl s úsměvem a nebylo to jen za záchranu, věděl, že je v tom něco víc. Ale přesto neodolal, i když byli stále na bitevním poli, a políbil ho.
.
Byl to polibek krátký, ale zato intenzivní. Bylo z něj cítit něco víc, než tělesná touha. "Odpočiň si a já zajdu prohledat ty zkurvysyny. Určitě tu nebyli jen tak na vycházce." Opřel Deidaru o strom a šel prohledat prvně mrtvolu čaroděje, jestli u něj nenajde něco zajímavého. Třeba kdo je poslal, vzkaz či něco od čeho by se to dalo dovodit.
.
"Rozkaz." Milerád si šetřil síly a při pohledu na krev kolem raději zase zavřel oči a soustředil se na svůj dech, jak se to učili na výcviku. Mrtvá těla se brzy začnou rozkládat a půda byla nasáklá životodárnou rudou tekutinou. Katsu se uvelebila vedle něj a položila velkou hlavu na přední tlapy jako pes. Kdybys počkal ještě chvíli, Hid by měl na krajíčku.
Tím chceš říct, že jsem měl radši umřít?
Lepší než omdlít jako princezna v náručí svého prince.
Deidarovi do pobledlých tváří stoupla barva a než by plýtval slovy, hrábl po šišce vedle a hodil ji po dračici, až se odrazila od jednoho z ostnů podél páteře. Katsu vydala pobavený zvuk vzdáleně podobný smíchu a párkrát švihla ocasem, až pokácela drobný stromek za sebou. Možná bylo lepší, když si ta mláďata zadováděla, než aby po sobě pořád rafali.
.
Hidan prohledal i několik dalších těl, ale nenašel nic použitelného. Když už nic, tak jim sebral zlaťáky. Aspoň si zaplatí výlohy za opravu zbroje a podobné věci. Protože jak se díval, tak Jashin si upálil některé popruhy, ale sedlo pořád jakžtakž drželo. Vrátil se k Deidarovi. "Jsi schopný letět?"
.
"No, jestli mi narostou křídla, tak bych mohl." Zasmál se, chytil se stromu a vstal podél něj. "V pohodě, nezasáhlo to kost, ale sviňsky to pořád bolí, asi na tom byl nějakej sajrajt."
.
"Vtipnej za každé okolnosti," odfrkl si Hidan a pomohl Deidarovi se dopajdat k dračici a vyškrábat se nahoru. Utáhl mu popruhy, akorát v místě zranění nechal řemínky povolenější. Sám na Jashinovi zkontroloval ještě jednou popruhy, nerad by sletěl dolů.
Já bych tě chytil.
Tomu věřím, ale není třeba to zkoušet. Vyhoupl se nahoru a mohlo se pokračovat v cestě.
...
Letěli několik hodin, dokud ještě bylo hezky. Přistáli jen jednou, aby si draci odpočinuli. Podle mapy by měli do cíle dorazit zítra ráno, když si udrží tempo. Na večer se utábořili v údolí, kde byl pro draky dostatek potravy a taky jen pár kroků od tábora se nacházel potok s čerstvou vodou. Dei si z brašny vzal bylinky a hodil je do horké vody, kterou si ohřál pomocí kouzla, odvar pak vypil. Bylo to proti únavě a případné infekci, nepotřeboval proležet čas v horečkách a ani nechtěl působit bezmocně, když se tak úžasně nechal zasáhnout šípem.
.
Hidan jenom nespokojeně bručel nad tou spouští, kterou utrpěli v boji a sundával Jashinovi postroj. Ti hajzlové je pěkně zdrželi, takhle si mohli užívat u pána města měkoučkou postel a horkou koupel a místo toho tu trčí v divočině. Nic naplat, stalo se. Nijak to nezmění. Ráno poletí ještě pár mil a budou tam, předají zprávu a můžou se vrátit. Ještě si zašel k potůčku navlhčit hadr, aby utřel ze zbroje, co nejvíc krve. Nechtěl, aby vypadali, jakoby přiletěli z jatek. Museli působit trochu na úrovni, ale z látky se to ani nesnažil dostat. Bude se to muset pak přeprat. Pak ještě zašel zkontrolovat Deidaru, který seděl opřen o Katsuino břicho a měl zavřené oči. Spí? zeptal se dračice.
.
Můžeš to zkusit. Katsu zabroukala a vyfoukla nozdrami horký vzduch. Hezky se nažrala, ale tu kozu bude ze zubů dostávat ještě pár dní. Začala si usilovně čistit drápy. Vzal si nějaký kytky, asi moc nevěří tvým léčitelským schopnostem.
.
Díky, broukl zpátky Hidan a přidřepl vedle blonďáka. Chvíli ho pozoroval, než se mu do hlavy začal vtírat jeho drak.
No tak, musíš ho vzbudit jako princeznu, potměšile se zachechtal a zkoušel si drápem vytáhnout kost mezi zuby.
Fakt vtipný, odsekl jeho jezdec a natáhl ruku, aby se dotknul jeho vlasů. Byly trochu do červena od krve z boje a šrámu na jeho líci. Odtud už byl jen kousek k jeho pobledlým tvářím.
.
Deidara byl někde mezi světem snů a meditací, aby využil odpočinku co nejvíc. Teoreticky by cestou zpátky mohli zastavit jen jednou, když se na to bude cítit. Ale nepůjde to, dokud se nedá do pořádku s tou ránou. Ucítil takový lehký dotek, skoro jako by na něj sedla moucha. Pak si uvědomil, co to asi bude, ale rozhodl se hrát hru a dál dělat, že spí. Docela se divil, Hid by ho normálně přímo profackoval.
.
Hidan ho nechtěl moc budit. Musel být unavený. I když se snažil ho, co nejvíc vyléčit, tak nic nebylo zadarmo. Kouzla spotřebovávala jejich životní sílu. Sice si každý den odkládal svou přebytečnou do krystalu na krku, ale vybral by tuhle zásobu jen v nouzi nejvyšší. Navíc se teď nepyšnila vysokým stavem, protože skoro všechno padlo na jeho léčení. Když Jashin poradil Kakashimu, aby ji využil. Už chtěl odejít, ale přece mu to nedalo, aby se nepřiklonil k tiše oddechujícímu muži a nepolíbil ho na bledé rty.
.
Dei by rád takhle zůstal ještě chvíli a vyčkával, jestli nedojde ještě k něčemu víc. Od Hidana čekal, že půjde rovnou na věc a ne řešit city nebo tak, trochu ho štvalo, že se držel tak zpátky, ale chtělo to trpělivost. Oba ji budou potřebovat. Navíc měl dojem, že od včerejška se změnil jen jejich mírnější přístup k tomu druhému. Nechal oči zavřené, ale objal ho kolem krku a přitiskl k sobě, nechtěl, aby přestal po kratičké chvíli, hnala jej žízeň po kontaktu a ujištění, že jejich vztah bude něčím víc než přátelstvím, protože mu to tak nepřipadalo. Už od rána to toužil udělat.
.
Hidan překvapeně vydechl. "Myslel jsem, že spíš," zamumlal mu do rtů. Chvíli se s ním líbal. Bylo příjemné, podivně ho lechtalo po celé délce páteře. A ač to mělo samé klady, tak se bělovlasý muž po chvíli odtrhnul. "Měl bys odpočívat. Nevypadáš nejlíp." Odešel ke svému drakovi a zalehl do ležení u jeho břicha. Měli mít hlídku stejně jako včera.
Taky jsi mohl být trochu sdílnější. Chováš se jako šutrák, kterému je skoro všechno jedno.
To ho mám jako ošukat?
Tak jsem to nemyslel, ale klidně jste mohli ležet spolu. Myslím, že by Deidara nebyl proti. Určitě k sobě chováte podobné city, ale oba se bojíte otevřít tomu druhému. Jsi ten zatvrzelejší, měl bys vyjít Deimu vstříc.
Hm, ale nechám to až na zítřek. Hidan si lehl na levý bok. V boji ho dost bolela pravá ruka a bylo obtížné na ní ležet.
.
Dei si povzdechl. Přesně, jak si myslel. Chvíli přemýšlel, jestli by k němu neměl jít se přitulit, ale vyhrál hlásek hrdosti v jeho hlavě. Vzal si deku a posunul se níž, aby ho nedřely dračí šupiny, na břiše je měla Katsu měkčí, tak se to dalo snést. Měl vlastní topení, ale těžko se k němu lísat.
Spi, princezno. Vzbudím tě na hlídku. Dračice ho mateřsky drcla čumákem do tváře, raději nijak nerozebírala ty pocity, co se přelévaly v jejím partnerovi jako velká voda, až z toho měla špatnou náladu.
Díky. Zmučeně zavřel oči a soustředil se na spánek. Proč z něj dělá nemohoucího? Jako že kdyby nebyl po zranění, klidně by si to rozdali? Tsch, zatraceně blbej pocit.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 10. března 2015 v 17:01 | Reagovat

Tenhle pár se mi díky tobě zamlouvá čím dál, tím víc :3 .  I ty jejich charaktery jsou tu zajímavý, hlavně kvůli tomu, že to není tak, že v jednu chvíli se nenávidí a v druhou spolu spí... I když v to pořád doufám. :D A musím říct, že spojení -draci přidali taky dráp k dílu- se mi neskutečně líbí :D .

2 Adís Eliadora Adís Eliadora | E-mail | Web | 10. března 2015 v 18:39 | Reagovat

Krásné :3 Jak se Dei tak kawaii chová :3 Wrá .. :D :3 Těším se na další :3

3 Fidorka Fidorka | 10. března 2015 v 20:11 | Reagovat

Achjo tahle povídka je na nobelovku. Další díl !!!!!! Prosím...

4 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | E-mail | Web | 10. března 2015 v 20:27 | Reagovat

DOPRDELE ***VAFIX IV!!! Nejdřív Dračí Jezdci plus Vězněm ve své mysli a TEĎ ***VA NEJSILNĚJŠÍ CIT NEBO JAK'S TO POJMENOVALA?! Co to je a proč to nejde rozkliknout?! Já se z toho zbláznim!!! Vypadá to jako (radši napíšu jedna z) nejlepší povídka from u ever a nejde rokliknout. Já z toho zešílim!!! No nic tahle povídka se rozvíjí slibně a doufám že Hidan bude něžnej, aby si Deidara taky sednul. Jestli víte co myslim. *mrk mrk*

5 Kasumi Kasumi | 10. března 2015 v 21:25 | Reagovat

Páni už teď se těším na další díl prosím pospěš si a mohli by jste udělat zase nějakou kapitolovku s Narutem prosím? Jinak super díl :-)

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 11. března 2015 v 7:57 | Reagovat

[1]:Povídky, kde se v jednu chvíli nenávidí, za okamžik se si spolu zašukají a nakonec si vyznají nehynoucí lásku z duše nesnáším. Je to hrozné znásilňování charakterů postav a takové povídky velice rychle opouštím.
[2]:Děkuji a těš se :3
[3]:Nobelovky se dávají za objevy na poli vědy, takže nic nemůžu dostat a navíc jsem Kishimu sebrala postavy a to se nedělá.
[4]::D Já se ti ještě divím, že chodíš přes rozcestník, pro tebe by to měla být zakázaná cesta, abys ses zbytečně netrápil. Jako obvykle povídka je napsaná a proto mám vyrobený rozcestník, který nefunguje, protože ještě nevyšel žádný díl. Týden má jenom, pro mě, 3 dny pro vydávání povídek, takže už ty nové není kam vecpat. Budeš muset holt vydržet, než se dovydá Dračí jezdci a pak se teprve dočkáš. Každopádně si můžeš ukrátit chvíli staršími povídkami, záleží jaké postavy přeferuješ. Třeba Neřesti za katedrou se potýkají se zákonem ohledně incestu a to hodně intimně. Láska v sedle hýří mnoha rodinnými problémy a láskou nejen ke zvířatům, ale i stříbrovlasému senseiovi. Pokud bys chtěl trochu něco sadistického, tak Vždycky dostanu to co chci, tě uvítá s otevřenou náručí. A pokud by sis chtěl zkazit zuby sladkostí, tak Podzim nepřináší jen chmury je to pravé. :D
[5]:Bohužel posouvat čas neumím, takže musíš počkat zase do úterý.
Kapitolovka s Narutem, fuha, tak zrovna nic takového není v plánu, takže možná někdy časem, ale fakt nevím kdy.

7 Okami Okami | 11. března 2015 v 8:53 | Reagovat

Celkem klidnější díl (když nepočítám ty desítky mrtvolek). Zas vyčkávat jak sup, až padne další díl. To se zas nažeru *muhehehe* :D. koukám, že hodně lidí volá po třešních (včetně mě). Nejsou předepsané? Hádám, že toho máš hodně. Nechci rýpat, jen mě zajímá, co je příčinou (tohle dělám často). Promiň, jesti se v tom moc šťourám.

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 11. března 2015 v 8:56 | Reagovat

[7]:Za zeptání přece nic nedáš a já ti hlavu neukousnu :D. třešně píšu sama a nemám nic předepsaného dopředu, jinak bych nový díl samozřejmě vydala moc ráda, ale budeš si muset ještě počkat. Příčinou mé časové stísněnosti je učení na státnice a psaní diplomky, ta mě brzdí hodně. Takže až tu odpornost dodělám, tak už to bude veselejší a i mezi učením se vrhnu na Třešně, protože se jich opravdu nemůžete dočkat :D a to mě těší.

9 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | E-mail | Web | 11. března 2015 v 15:03 | Reagovat

[6]: Sakra všechno to mam třikrát přečtený!!!

10 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 11. března 2015 v 16:54 | Reagovat

[9]:A to ani nenapíšeš, žes tam byl? Fuuu, a  já myslela, že starší povídky nečteš jen ty nově vydané. :D

11 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | E-mail | Web | 11. března 2015 v 18:23 | Reagovat

[10]: Omyl. Když přečtu nově vydané tak čtu ty staré. Pravidelně. -ehm- často.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.