Dračí jezdci VII.

17. března 2015 v 7:00 | Ivanitko + Shirayuki |  Dračí jezdci
Hidan a Deidara předají svitek a sami si užijí příjemných služeb, které město nabízí. Třeba horké prameny, kde to začne být opravdu žhavý.


Ráno zdárně doletěli do Jižního města, kde je přivítali. Měli draky v úctě. Předali svitek a s pánem města probrali útok a debatovali o tom, kdo to mohl být. Padlo tam pár návrhů o pár určitých lidech, kteří to měli na svědomí. Dostali list se zprávou pro Peina a byli propuštění z jednací síně. Draci venku vzbuzovali povyk. Děti z okolí si je samozřejmě chtěly prohlédnout a ty odvážnější i sáhnout. Jashin je hlasitým zařváním vyděsil, takže už to potom nezkoušeli. Hidan si zašel k místnímu kováři opravit sedlo a Deidarovi doporučil návštěvu lázní, které byly ve zdejším městě vyhlášené. Ještě mu chtěl říct, že si může zajít do bordelu, ale zjistil, že by mu to bylo krajně nepříjemné.
.
Deidara původně nechtěl, radši by si trochu zatrénoval, než odjedou, ale na druhou stranu… jestli se vyléčí, nemusí ze sebe dělat ten slabší článek. Tak se vydal do lázní. Nejprve si odložil oblečení do přihrádky a opláchl ze sebe špínu z cesty, aby koupel byla spíše uvolňující než umývající. Pak se odebral do tůňky, z vody se vznášely obláčky páry a chvíli trvalo, než si zvykl na její teplotu. Opřel se o kameny podél břehu a zavřel oči. Snad se nerozpustí.
.
Hidan mezitím u sedláře projednával cenu opravy sedla. Byť to pro řemeslníka byla čest, tak za práci mínil dostat dobře zaplaceno. Dohodli se na slušné sumě plus příplatek za rychlost. Měli se dnes vrátit. Draci mu sdělili, že budou u lesa za hradbami, protože je všichni očumovali a bylo jim to nepříjemný. Bělovlasý jezdec se tedy vydal hledat horké prameny. Taky by se jim někde u hnízda hodilo takové místečko. Klan jedno měl, ale postoupili ho Uchihům při vyjednávání, takže se tam mohli ráchat jen Temnošupináči, ale kdyby tam šli na tajnačku… to nebyl špatný nápad. Zaplatil lazebníkovi za služby. V šatně ze sebe shodil zbroj a oblečení dal na vyprání. Měl rád krev a nechtěl v tom být ještě další dva dny. Přidal i Deidarovo, vida, že tam má kopku. Poletí domů jako ze škatulky. Nakonec nebylo špatné, že ty lapky obral. Oni už zlato potřebovat nebudou a jim se to bude hodit. Nahý jen s plátnem okolo boků proklouzl k přírodnímu jezírku, kde proudila horká voda. "Nerozpustil ses už tady?"
.
"Přiznej, že bych ti chyběl." Blonďák zněl klidně, i když se popichovali, odpočinek byl příjemným balzámem na rozjitřené nervy. "Co sedlo?"
.
"Do poledne to bude hotové. Do té doby máme čas." Se slastným zasyknutím se ponořil do vody o kousek vedle a jeho první větu ignoroval. "Draci jsou u lesa, prý jim příliš nesvědčí zájem místních lidí."
.
"Ani se nedivím. Kdyby ze mě místní měli podívanou, asi bych se na to taky vykašlal." Deidara měl rozpuštěné vlasy, ale neponořil se úplně, jen po prsa nejvíc,
.
Bělovlasý muž se s úlevou nechal prohřívat. Každičký sval volal úlevou, jak to bylo příjemný. Tohle by si nechal líbit častěji. Sám se ponořil až po krk, aby prohřálo i rameno, které si zasloužilo nejvíc péče.
.
"Chceš to namasírovat?" navrhl Dei, když si všiml, že Hidana pořád bolí rameno.
.
Hidan k němu překvapené vzhlédl, nečekal takovou vstřícnost. Rozhodně to bude lepší, když mu to udělá Deidara, měl s tím už zkušenosti, když ho ošetřoval. "Rád." Přisunul se tak, aby na něj plavovlasý bez problému dosáhl.
.
Neměl poblíž nic jako masážní olej, tak to musel udělat jen rukama. Vzal rovnou komplet masáž, když už byl u toho, jen u zranění malinko opatrněji. Uvolňoval svaly a jemně hladil po vodě hladkou a teplou kůži.
.
"Jak se cítíš?" neodpustil si nezeptat se. Jednak aby řeč nestála a jednak ho to svým způsobem zajímalo. Navíc Deidarovy ruce byla příjemné a skoro se přistihl, že má chuť ty ruce cítit i úplně někde jinde, než jen na zádech a rameni.
.
"Už je to lepší, asi jsem si fakt jenom potřeboval odpočinout." Dei se zdržoval na ztuhlých místech, dokud je plně neuvolnil, opatrně se dotýkal okolí již zacelené rozeklané jizvy.
.
"To jsem rád… totiž ráno jsi nevypadal nejlíp," rychle se opravil Hidan, aby nevyzněl příliš starostlivě. To by mu chybělo, aby se ještě nakazil mateřskou péčí, to tak. Pootočil se, chtěl se na Deiho podívat. Vypadal dobře, tváře měl horkem červené a okolí šrámu bylo jen lehce zarudlé a pak mu oči sklouzly k jeho rtům. Sakra, zase v tom lítá.
.
"Stává se z tebe starostlivá kvočna," poznamenal blonďák s poťouchlým úsměvem, než zvážněl. "Nedělej ze sebe nedobytnou pevnost, jak se k tobě pak mám jinak dostat? Přijde mi, že to předtím byl jen úlet, když na tebe nemůžu skoro ani sáhnout."
.
"Nemůžeš nebo nechceš? Protože já se nebráním, jsem teď a tady, máš mě na dosah ruky a přece tě neodháním nebo ti to nezakazuju." Na chvíli ztuhl a nechal slova vyznít do ticha lázně, kde jen tiše šuměla voda a pára odcházela otevřenou střechou ven. "Pojď blíž," zavrněl tiše a otočil se, aby k sobě byli čelem.
.
"Nechceš se třeba sebrat a zase jít spát, když jsem skoro jak malomocný?" odsekl Deidara nakrknutě, to předtím ho docela zklamalo.
.
"Jestli takhle vypadá malomocenství, tak se chci nakazit taky." Vpletl prsty do blonďatých vlasů na zátylku a přitáhl si Deiho k sobě, aby ho vášnivě políbil.
.
Konečně taky nemusel něco iniciovat sám. Nechal se, ale jen chvilku. "Zacházíš tak se mnou." Zadíval se mu vyčítavě do očí a přejel si jazykem po rtech. "Štveš mě, hodně."
.
"Asi to lepší nebude." Znovu si přivlastnil jeho rty a přetáhl ho k sobě, aby mu seděl na klíně. Sjel po těch útlých bocích až na zadeček a sevřel ho v dlaních. Navíc zuby štípl do nenechavého jazýčku.
.
Taková poloha nebyla nejlepší, když byli na místě, kde je mohl kdykoliv někdo nachytat. Dei sykl a trochu se stáhl, kousání měl docela rád, ale ne do jazyka, chuť krve nesnášel. Přisunul se k němu blíž a přestal hrát mrtvého brouka, sám prohloubil polibek, a jelikož se to k tomu skoro vybízelo, začal se lehkým třením vzrušovat.
.
Hidanovi se to líbilo tak moc, že skoro přeslechl, jak někde v chodbě za nimi bouchly dveře a začaly se přibližovat dvě osoby. Bylo slyšet pleskot čtyř nohou. Urychleně ze sebe sundal Deiho a snažil se nahodit normální kyselý obličej jako vždycky. Tváře měli začervenalé, což se dalo v klidu svést na horkou koupel.
.
Vody naštěstí bylo dost, ale nebyla studená, tak nemohla chladit. Deidara váhal, jestli si udělat dobře nebo to zkusit rozdýchat, ale nakonec zvolil více hygienickou druhou možnost a odsunul se od parťáka dál, snad jako by ho vzrušovala už jen jeho blízkost.
.
Hidan na tom byl lepší, nebyl příliš vzrušený, aby odtamtud nemohl v klidu odejít. Solidárně, ale čekal, až se Dei uklidní. Asi to bude na dlouho, jak zjistil při pohledu přes zvlněnou hladinu vody. Nově příchozí mezi sebou tiše debatovali a nijak si jich nevšímali. Oba dva teď vypadali obyčejně, žádní dračí jezdci.
.
Po pár dlouhých minutách už Dei mohl vylézt, aniž by se to nějak projevilo, akorát musel pomalu, aby z té doby v horké vodě neomdlel. Vydali se osušit a obléknout, překvapivě už měli čisté oblečení. Hidan mu musel dát vyprat i to jeho, hm. Kdo ví, kdy zase budou mít možnost být sami bez draků.
.
Hidan se ustrojil a nasadil si zbroj. Úlevně zaznamenal, že nemáchla po krvi a jiných tělesných tekutinách nepřátel, ale příjemně po oleji. V bitevní vřavě ho tyhle pachy vzrušovaly, ale o několik hodin či dní později, kdy začaly rozkládat, dost zaváněly. "Zajdeme někam na jídlo před odletem, nebo chceš okusovat králičí kosti v pustině?"
.
"Jestli nikam nespěcháš, tak bych si něco dal." Blonďák si pořádně utáhl šněrování na botách, a když už měl plnou výbavu na sobě, mohlo se vyrazit. Takhle čistě se už dlouho necítil, chtělo to jen naplnit žaludek, pak do jedné ruky korbel piva a do druhé nějakou pěknou slečnu. Na to si od teď bude muset nechat zajít chuť, holt monogamie.
.
Zašli do taverny na předměstí, kde si objednali kus pečeného masa a skývu chleba. Nemuseli moc dlouho čekat, protože vůně pokrmu byla cítit až na ulici a přehlušovala i pach odpadků. Zamířili tam. Samozřejmě neušli okukování místních, protože informace o dračích jezdcích se městem šířila jako požár.
.
Deidara měl dobrý pocit, že po něm holky pořád pokukovaly, hlavně taková hezká šenkýřka. Napadlo ho, že by mohl parťáka trochu provokovat k žárlivosti a tak, když byl po jídle a přišel čas zaplatit, mrkl na dívku s modrýma očima a usmál se. "Copak že taková pěkná princezna pracuje v hospodě?" broukl neodolatelně.
.
Hidanovi okamžitě zmrzl úsměv na rtech. Tohle se mu ani za mák nelíbilo. Jako okukování ještě snesl, protože hleděli i na něj, ale takhle otevřená provokace, byla něco jiného. Sevřel ruku v pěst, až kožená rukavice zavrzala… Nakonec vždyť nebyli oficiální pár či tak něco, takže by neměl mít žárlivosti důvod.
.
Blondýnka se zachichotala dívčím způsobem, že se z toho až ježily vlasy. "Ale jděte." Rozkošně se začervenala.
"Kdybych měl vaši krásu přepočítat na zlaťáky, musel bych několikrát vyhlásit bankrot," pokračoval a jelikož byl gentleman, nedíval se dívce do výstřihu, i když z předchozího hodnocení ho označil jako nejvýš průměrný. Přidal na útratu ještě pár peněz navíc, aby se neřeklo. "Škoda, že odsud dnes odjedu. Zdejší slečny překypují krásou, až je mi teskno z návratu domů."
Objekt jeho zájmu však musel jít obsluhovat, tak se nemohla zdržovat. "Večer je tu tancovačka, můžete přijít," špitla, shrábla peníze a odešla i s nádobím, avšak Deidara si ještě neodpustil ji plácnout přes zadek, až vyjekla a pohoršeně se na něj ohlédla.
.
Bělovlasý jezdec měl za to, že mu to Deidara dělal schválně, s cinkotem praštil penězi o stůl a vydusal ven, kde okamžitě zamířil k městské bráně. Kypěla v něm krev, žárlil tak strašně, až se Jashin divil, co tam vyvádějí. V tom vzteku si až u průchodu ven vzpomněl, že si má ještě vyzvednout sedlo. Zabočil tedy do uličky a vracel se jinou cestou, než šel dolu. Nejvíc byl nasraný sám na sebe, že mu to tak vadilo.
.
Na chvíli si Deidara pomyslel, jestli to nepřehnal, ale pak si řekl, že si to zasloužil. Vydal se z hospody ven, aby našel Katsu a mohli vyrazit. Musel jí ještě zkontrolovat zranění, jestli se dobře hojila. Dělalo mu dobře vědomí, že o něj Hidan stál tak moc.
.
Hidan si vyzvedl u sedláře sedlo a s těžkým nákladem a mrzutou náladou se vydal k lesíku, kde čekali draci. Na náladě mu ani nepřidala drobotina, která škemrala o nějaký ten peníz. Dal jim váček se zbylými penězi po banditech, aspoň ty krvavé peníze posloužily dobrému účelu. Už z dálky ho vítal Jashin, ani oni dva nezaháleli a intenzivně se věnovali odpočinku a blbnutí v potůčku.
.
Dei čistil svoje sedlo, naštěstí nebylo poškozené, drhnul z něj krev a kontroloval řemínky. Příchozího si nevšímal záměrně, bylo to lepší než nejapné poznámky.
.
Což bylo jen dobře, protože Hidan svého parťáka propaloval pohledem. Neurvale nahodil sedlo na draka a zapínal ho tak silně, až Jashin protestně zabručel a ohnal se po svém jezdci, aby se zklidnil. Nasupeně, ale umírněněji dokončil sedlání a připevnil tam dokoupené zásoby a zbytek zavazadel.
.
"Fakt tu nemůžeme zůstat do zítra?" optal se blonďák, když dokončil úpravy sedla a připevňoval ho na hřbet své dračice.
Nech ho, napomenula jezdce Katsu.
Kdyby mě znal, věděl by, že ta holka vůbec není můj typ.
.
"Klidně zůstaň, běž si zašukat, když po tom tak prahneš," odsekl mu jezdec štěkavě a švihl po něm zuřivým pohledem. "Však já tě přece k ničemu vůbec nepotřebuju!" Obratně se vyšvihl nahoru. Bláznivě si myslel, že by spolu mohli něco mít. Leť! rozkázal drakovi. Chtěl být co nejrychleji z blonďákova dosahu.
.
"Tys to fakt bral vážně? To mě dojímá." Mrkl na Jashina, který jen nezúčastněně odvrátil pohled a ani se nehnul, protože s Katsu usoudili, že by si to měli nejdřív vyříkat. "Navíc, když ty se k ničemu nemáš, musím si najít potěšení jinde. Kdyby ses mi otevřel, bylo by to lepší."
.
Hidan se na něho ušklíbl. "To je pěkné, takže když se na tebe hned nevrhnu a nevyšukám ti mozek z hlavy, tak se půjdeš kurvit někam jinam. Jsi povrchní." Tak už sakra vzleť! Vnitřně křikl na Jashina, docílil akorát toho, že si drak lehl a dělal, že neslyší. No jak myslíš, klidně půjdu pěšky! Odepnul a sjel dolů a opravdu se rozešel pěšky. Třeba za několik týdnů dojde do hnízda.
.
"A co jsi ty? Myslíš, že když jsi přišel o rodinu, všichni kolem jsou ti zlí. Nevěříš mi a to mě štve. Přitom, i když jsi udělal sebevětší kravinu, byl jsem s tebou. Nemusel jsem se o tebe starat, Pein by to přidělil někomu jinýmu, ale já chtěl. Záleží mi na tobě a na rozdíl od tebe se to už nebojím říct."Přišel k němu a chytil ho za paži. "Žárlíš, protože mě miluješ a nesneseš představu, že bych byl s někým jiným."
.
Hidan sebou škubl, když ho Dei chytil, ale nepodíval se na něho. Každé jeho slovo bylo jako ostrý zářez do hrudi, protože to byla pravda. Bál se někoho milovat, někomu se otevřít a odevzdat. A ač to nedával najevo, tak jeho srdce se rozhodlo i bez jeho rozumu. Kurva, kdyby se nevsázel s tím uchihovským frackem, tak si mohl klidně dál žít životem samotáře. Místo toho mu někdo ukradl srdce a on si toho ani nevšiml. Pomalu se otočil. "Nejsem moc na sladký řečičky, takže to vezmu přímo. Ano, žárlím, a asi k tobě cítím něco, co by někdo nazval láskou, ale ještě bych si to sladkobolné slovo nechal na později. Jsi pro mě důležitý a chci být s tebou, byť mi rozum napovídá, že to není dobrý nápad, ale tady," položil si ruku na hruď, "v tom mají jasno."
.
Deidara se znatelně uvolnil, už nebyl jako šelma připravená ke skoku. Proč prostě ani jeden nemohli říct, co cítili a místo toho kolem sebe jen kopali a kousali? Objal ho a tiše si povzdechl. "Ty seš fakt děsnej vůl, víš."
.
Trochu nejistě mu opětoval to objetí. "Zřejmě." Nechal si položit Deidarovu hlavu na rameno, byl kousek vyšší než jeho parťák. "Víš, ty jsi zase otravný." Nemyslel to zle, spíš jako konstatování, než výtka.
.
"Ale mám pravdu a to nepopřeš." Dei se uchechtl a vtiskl bělovlasému letmý polibek na krk. Bude zázrak, jestli spolu vydrží dost dlouho.
.
"Nepopírám to." Ještě chvíli ho držel a vychutnával si jeho blízkost, než ho pustil. "Měli bychom už vyrazit." Zjistil, že až neochotně spouští ruce dolů.
.
Dei přikývl a rozešel se ke své dračici. "Když zastavíme jen na noc, stihneme být doma zítra před večerem." Vyhoupl se do sedla a chytil se ostnu.
Jestli on je blbec, tak ty mu směle konkuruješ, poznamenala Katsu jakoby mimochodem, než vzlétli.
.
Hidan jen přikývl, ale nechtěl draky moc štvát. Uvidí se, jak let půjde a podle toho se zařídí. Vyletěli vysoko k oblakům a nechávali se unášet vzdušnými proudy. Tady nahoře nebyly problémy, nebyl tu kromě nich nikdo. Úžasný pocit.
~~~
Po návratu do základny zbývalo podat hlášení a vyřídit formality, pak měli volno. Ta nečinnost byla v prvních hodinách pěkná, mohli si svobodně dělat, co chtěli. Deidara pospával a pořádně se najedl, snažil se vrátit do kondice tak, aby ho nebolelo zranění nohy. Návštěva lázní mu pomohla, taky si dělal bylinkový odvar, takže by se to mělo dobře hojit. Začínal se hrozně nudit, občas chodil s Katsu na lov, aby se zabavil, ale po zhruba pár dnech ho to přestalo bavit a vydal se za svým parťákem. Zaklepal a pak vešel. "Nechceš si zatrénovat? Je tady hrozná nuda."
.
Hidan si zrovna hrál s mečem a rádoby vážně na vstupujícího blonďáka zaútočil. Zastavil těsně u jeho hrdla. "Jestli budeš mít postřeh jako teď, tak to mám předem vyhrané." V očích se mu šíleně zablesklo. Bude bezva si protrénovat nové finty na někom živém a ne jen na vzduchu či dřevěném panáku.
.
"Právě proto jsem tady, přijde mi, že moje instinkty zakrňují." Bylo tu dost místa a Hidan neměl jen pár kusů nábytku a obrovské dračí hnízdo s pochrupujícím tvorem. Přešel na volné prostranství, vytasil meč a zaujal bojový postoj. Už to potřeboval.
.
Muž s ulíznutými vlasy ho napodobil. Dával si pozor, aby nestoupl na nějakou větev z Jashinova hnízda a nerozplácl se díky ní na zemi. Prostoru měli spoustu i světla. Místnost byla vytesána ve skále, ale systémem zrcadel tam bylo dovedeno denní světlo. Jeho drak je zaujatě pozoroval. Hidan učinil výpad na levou stranu Deidarova těla, ale byla to finta, chtěl mu vyrazit meč z ruky.
.
Blonďák se nenechal oblbnout a udělal elegantní otočku, až mu zavlály vlasy, malinko se přikrčil a bodl přímo před sebe, mířil Hidanovi na pravou nohu.
.
Hidan se nemínil nechat zranit, odrazil meč, až jejich ostří o sebe kovově cinklo a odletělo pár jisker. Nenechával blonďáka vydechnout. Zasypával ho údery jeden za druhým. Ani jeho protivník nebyl pozadu. Bránil se, útočil jako divoký had, chtějící uštknout svou oběť. Několik dlouhých minut se bez přestávky neústupně mydlili, až oba od sebe odskočili a lapali po dechu. Hidan si přehodil meč do druhé ruky, protože se mu zdálo, že pravou začíná mít unavenou.
.
Takhle strávili další dobrou půlhodinu, než souboj skončil tak, že Dei držel meč jen kousek od Hidanova krku a ten ho zase držel v šachu s ostřím u břicha. Oba rychle oddechovali a dívali se na sebe jako dvě sochy, nikdo nepromluvil ani slovo.
.
Byli k sobě dost blízko. Hidan se o přes možnost pořezání naklonil blíž a otřel se rty o ty blonďáčkovy. Lehce je olízl a oddělal ostří od jeho boku. Za těch několik dní volna si všechno srovnal v hlavě. Když už si spolu začali, tak jim dá šanci. Netrval na slaďouškovském vztahu plného něžností, ale očekával partnera, o kterého se nebude muset bát, že se zabije a vždy u něj najde porozumění, i když s tím posledním bodem to u nich bude ošemetné.
.
Konec lekce. I Deidara zasunul zbraň, snad to v první chvíli vypadalo, že chce bez komentáře odejít, než se jednou rukou chytil bělovlasého jezdce kolem ramen a musel se nadzvednout, když ho dlouze políbil.
.
Hidan se sklonil, aby se nemusel tak natahovat a ruce samy od sebe sklouzly na boky plavovlasého. Natiskl ho k sobě, aby mezi nimi nebyl ani milimetr místa a dravě ho začal líbat. Mačkal ho k sobě a sám cítil, jak mu do vlasů pronikly hbité prsty a do pusy ještě hbitější jazyk.
.
Po celé té době to bylo jako studený průzračný pramen pro žíznivého z pouště. Ale zároveň to vyvolávalo touhu po dalším. Spíš bez použití zraku a jen podle paměti se Dei nasměroval na postel tak, že když se na chvíli odtrhl, aby parťáka strčil do peřin. Blonďák byl nahoře a už si sundával vršek.
.
Hidan se jenom pásl na jeho nahosti a za ruku si ho přitáhl k sobě. V mysli oslovil Jashina: Mohl bys na chvíli vypadnout?
Drak se jenom hrdelně uchechtl a vykráčel z pokoje ven. Nakonec trochu se proletět nebude vůbec špatné.
.
Deidara se na něj nalepil, ale on sám ho odtlačil zpátky. "Trochu mě tlačí tvůj meč," zavrněl dvojsmyslně a rukama zamířil do jeho klínu, kde ho promasíroval. Prsty mu vyběhly ke koženým řemínkům a za chvíli na zem s cinknutím dopadla pochva s mečem. Při té příležitosti zbavil i sebe toho obtěžkání a stáhl si tuniku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kasumi Kasumi | 17. března 2015 v 15:50 | Reagovat

Boží těším se na další pokračování a vymysli to tam nějak pěkně abyto bylo zajímaví :D

2 Okami Okami | 17. března 2015 v 21:18 | Reagovat

Ne, ty to prostě musíš utnout tady. Ale furt lepší než uprostřed ero-scény) :D.

3 leleia leleia | E-mail | Web | 17. března 2015 v 21:50 | Reagovat

proč? proč to vždycky utnete v takovejch situacích :D takhle budu našponovaná celý týden :D

4 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | E-mail | Web | 18. března 2015 v 7:20 | Reagovat

Sorry Iv ale si kazišuk. Člověk se těší že se dočká ňákýho toho lechtivýho obsahu. Ale ne. To ne.

5 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 18. března 2015 v 8:33 | Reagovat

[1]:Už je to dopsané, takže nic vymyslet nemůžeme ;)
[2]:Taky si myslím.
[3]:Protože někde ten díl prostě skončit musí.
[4]:Ale zase se můžeš příjemně těšit :D. A nejsem kazišuk, protože ten díl prostě někde skončit musí. Většinou vydávám 6-7 stran, maximálně a výjimečně 8. Kdyby to bylo delší, tak je zase problém s blogem ,protože by tam bylo moc znaků. Takže se to snažím utnout na nějakých logických místech.

6 Fidorka Fidorka | 19. března 2015 v 10:59 | Reagovat

Mně tam přijde strašně vtipná ta přítomnost těch draků, Iv asi tě nebudu plísnit za konec, to už udělali mnozí jiní... Suprová povídka ;) (já vím, píšu to pořád...)

7 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 19. března 2015 v 14:24 | Reagovat

[6]:Mě taky :D draci to musej mít těžký. Pochybuju, že se Hidan nebo Dei u sexu nějak myšlenkově krotí.

8 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 19. března 2015 v 14:26 | Reagovat

Jejej, to  se to hezky rozjelo. Deidara v tý hospodě mě teda dostal, provokatér :D . A žárlící Hidan je taky boží, vůbec bych to do něj neřekla. A musím se přidat k ostatním, takový ukončení O_o . Jako chápu, že je to blbý s tím rozdělováním jednostivých částí, ale stejně. Tohle je zkouška mojí trpělivosti...

9 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 19. března 2015 v 15:08 | Reagovat

[8]:Dobře tedy... příště to utnu v ero chvilce v půlce a potom mne ještě budete za takováto zakončení milovat :D

10 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 19. března 2015 v 15:54 | Reagovat

[9]: Ne, ne, ne, to ne :( , měj slitování, to nám nemůžeš udělat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.