Získat srdce lva LII. - Bubbletea

12. března 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Získat srdce lva
Shisui dojde na návštěvu k Sasukemu na brigádu a dostane pro chlapa nepřehledný seznam chutí k výběru.


Shisuiovi a Sasukemu všichni postupně gratulovali k úspěšnému zakončení školního roku.
Mladý Uchiha měl volno, ale ten starší musel hned v pondělí nastoupit ve veterinární ordinaci, kde mu Itachi milosrdně vyřídil praxi. Byl mu vděčný. Mohl si tam zajít sám, ale jak znal Itachiho, bylo lepší, když tam šel on. Měl pohotového a diplomatického ducha. Teda pokud se zrovna neřešil jeho mladší bráška. Od té bitky se k tomu ani slovem nevrátili, tvářili se v přítomnosti toho druhého neutrálně a napětí postupně opadalo, protože ani jeden z partnerů zakázaného vztahu dlouhovlasému Uchihovi nedal žádný podnět k podezírání.
Shisui na čtrnáct dní zastoupil Itachiho. Ordinaci vedl starší pán s nerudným výrazem, který měl zájem na tom, aby mu předal, stejně jako bratranci, co nejvíc vědomostí a zkušenosti. Proto ho nechal dělat snad úplně všechno, jen mu stál po boku a udílel rady.
Nad oholeným břichem mladé fenky poněkud zaváhal. "Pane Onoki, jste si jistý?" On si totiž nebyl jistý ani trošku.
"Věřím vám, taky tu nejste první den," snažil se ho povzbudit a bodře mu sevřel rameno. Chvilku to vypadalo, že si snad bude muset stoupnout na špičky, protože byl vysoký jen sto čtyřicet centimetrů, takže byl Shisuiovi s bídou pod ramena.
"Ale to je poprvé, co bych měl operovat sám… prostě jsem nervní."
"Shisuii, kdybych si nebyl jist, že to zvládnete, tak vám to nenabídnu." Úplně operovat by ho nenechal, ale dneska ho šíleně brala záda, takže se moc nechtěl nad operačním stolem ohýbat. Bude jen dávat pozor, aby se nic nestalo.
"T-tak dobře." Otřel si rukávem z čela imaginární pot a vzal do ruky skalpel. Ostrý nůž hladce rozřízl kůži a dutina břišní se otevřela. Měli fenku vykastrovat.
S posledním stehem si Shisui úlevně oddychl. Měl to za sebou.
"Vidíte, mladíku, ani to nebolelo. Jste šikovný, probuďte tu maličkou, za chvíli si pro ni přijdou," pochválil ho Onoki, což u něj bylo s podivem, protože si většinu času něco brblal pod nosem a nahlas vyslovených pochval by se dalo počítat na jedné ruce.
Shisui si stáhl zakrvácené rukavice, píchl psíkovi antibiotika a pak něco na probuzení. Mezitím pouklízel operační stůl a po očku sledoval probírající se zvíře.
~~~
"Prosím," přistrčil Sasuke dva umělohmotné kelímky s pestrobarevným obsahem a želatinovými kuličkami u dna ke dvojici rozhihňaných holek, které si ho měřily s neskrývaným zájmem, "techniku propíchnutí znáte?"
Dívky se na sebe podívaly a koutky jim šibalsky zacukaly, když ta smělejší z nich rádoby cudně zamrkala na mladého Uchihu zpod mascarou prodloužených řas: "Ne… předvedete nám to?"
Sasuke si zachoval na tváři mírný profesionální úsměv, když od oné dívčiny přebral speciálně rozšířené brčko a se zašustěním ho vytáhl z obalu. "Musíte přiložit tím zaostřeným koncem a trochu prudčeji bodnout, nepoužívat pomalý tlak, aby vám to nevystříklo," vysvětloval a měl co dělat, aby neprotočil oči v sloup, když holky po jeho slovech vyprskly v další salvu významného smíchu. Jedním rychlým pohybem zápěstí propíchnul folii přesně veprostřed a podal nápoj světlovlásce.
"Můžete mi to taky udělat?" požádala se zaculením i druhá dívka a podávala mu svoje brčko. Sasuke se řídil heslem náš zákazník - náš pán, takže bez mrknutí oka obsloužil i ji, popřál jim oběma dobrou chuť a vymluvil se na další práci. Holkám se očividně moc nechtělo loučit, ale Sasuke musel míchat další nápoj, takže nakonec přeci jen neochotně odešly.
Tmavovlasý chlapec do nádoby s ledem natočil čerstvý čaj, přidal podle nalepeného lístku ovocné sirupy maliny a kiwi, sladidlo, všechno důkladně protřepal, dle postupu provedl ochutnávku a připravenou směs pak nalil do dalšího kelímku s tapiokovými perlami. Ten následně opatrně vložil do přístroje, který k vršku přivařil umělohmotný obal. Nad umyvadlem zkontroloval, zda nikde nic neprotéká a poté s přáním dobré chuti předal drink čekajícímu zákazníkovi.
"Prima, nikde nikdo," pochvaloval si vedle Naruto nulový stav lidstva v krámku, který znamenal, že mají aspoň na chvilku volno. Blonďák momentálně obsluhoval u pokladny, střídali se v přípravě nápojů a přijímání objednávek vždycky po hodině.
"Paráda, další rozhýkané fúrie bych asi nevydejchal," prohlásil Sasuke a třel si zápěstí. Byl to už týden, co mu Jiraiya sundal sádru s nabádáním, aby ještě ruku moc nenamáhal. Kdyby ho teďka viděl, jak čtyři hodiny denně tráví mícháním koktejlů, kdy každý z nich musel ve speciální nádobě ručně protřepat, nejspíš by se zhrozil. Ale na druhou stranu to bylo jen dvakrát týdně. A zápěstí už se zdálo v pořádku, bolelo ho vždycky akorát po směnách, jak měl namožené svaly. Každopádně byl rád, že konečně může zase používat pravačku, málem v ní za těch čtrnáct dní ztratil všechen cit. Bylo úžasné být zase samostatná fungující zdravá bytost.
"Udivuješ mě," nadhodil Naruto ke svému kamarádovi, "ty holky byly dost pěkný. Ostatně, od tý doby, co jsme tu my dva… no… možná spíš ty, tak se sem stahuje podstatná holčičí část města a přilehlého okolí." Uzumaki se smál. Zpočátku, když se Sasukem začínal kamarádit, mu byl neustálý dívčí zájem o Uchihu hodně proti srsti, ale za ta léta si zvyknul a teď už mu to připadalo spíš legrační. "Každopádně jsou tu denně příležitosti k nějakýmu flirtu," protáhnul pak, "ale tys ještě ani jednou nezareagoval, co se to s tebou děje?"
Sasuke se malinko zamračil a pohodil hlavou. Teď, když to Naruto vyslovil, si skutečně uvědomil, že má pravdu. V poslední době opravdu tak nějak ztrácel zájem o nezávazné laškování s něžným pohlavím, obzvlášť s děvčaty podobného typu, jako byly ty dvě kokety před chvílí. Zvláštní, nikdy dřív mu takové chování nevadilo, a teď najednou mu lezlo na nervy. Možná dospíval…? Nejspíš. Ostatně mu do osmnáctky zbývaly zhruba dva týdny, i když měl nejasný dojem, že za tím stejně bylo něco jiného. Nedokázal ale rozluštit co. K Narutově tázavě nadzvednutému obočí jen pokrčil rameny.
~~~
"Shisuii, dneska je to všechno. Můžete jít domů, už vás nebudu potřebovat." Starší pán se probíral formuláři a něco hledal na stole, nejspíš propisku, kterou měl za uchem.
"Tady." Krátkovlasý Uchiha si významně poklepal prstem na boltec. "Pane Onoki, jste si jist, že nic nepotřebujete?" Práce v ordinaci ho bavila, bylo to něco jiného než se jen válet na lavici a jednou za týden se dostat ke zvířeti a změřit mu tep. Dohodl se s dědečkem, kterým Onoki bezesporu byl, že se budou s Itachim střídat v ordinaci. Naplňovalo ho to.
"Běžte, beztak vás někde čeká nějaká pěkná slečna." Uculil se starší pán a spiklenecky na mladíka mrkl.
Shisui se musel přemáhat, aby nevyprskl smíchy. Byla to sice pravda, čekala ho láska, jen trochu jiného pohlaví. "Tak děkuju." Skočil se převléct do šatny a vypadl ven. Bylo něco málo po třetí hodině. Bezmyšlenkovitě si to šinul k zastávce, když mu v hlavě blesklo vnuknutí. Byla středa, z toho plyne, že Sasuke by měl být v práci. Zatočil tedy na druhou stranu, než měl původně v plánu. Budova obchodního centra ho pohltila. S povděkem přijal chladnější klimatizované prostory oproti výhni panující venku. Zhruba věděl, kde by se prodejna Bubbletea měla nacházet. Prvně chtěl zkontrolovat bratrancův pracovní prostor. Stoupl si o kus dál nenápadně za nějakou ozdobnou zeleň a sledoval mladého Uchihu při práci. Zrovna obsluhoval partu uhihňaných holek, které na něj upíraly laškovné pohledy. Moc mu nebylo po chuti, jak si ho mlsně prohlížely, ale proti tomu nezmohl nic. Jakmile vypadly ven z obchodu, vešel dovnitř. Přistoupil k pultu a Naruta u kasy okázale ignoroval. Sasuke byl zrovna otočený zády a něco tam kutil. "Dobrý den, dal bych si něco ledově sladkýho."
.
Mladší Uchiha zcela neomylně jeho hlas poznal, zůstal ale schválně otočený zády a jakoby nic prohodil: "Naruto, máš přijímat objednávky, ne? Proč už nenabízíš příchutě?"
Blonďák přelétl očima ze Shisuie na Sasukeho, který nerušeně oplachoval mixovací nádobky, pak se pobaveně podíval na displej svého mobilu a prohlásil: "Vlastně potřebuju pauzu, vezmi to prosím na chvíli za mě, jo?" S těmito slovy se škodolibě posadil na vysokou barovou stoličku a zkřížil paže na prsou ve významu: Nehodlám hnout prstem. Sasuke po něm mrsknul bočním, předstíraně nasupeným pohledem a konečně se obrátil čelem k zákaznickému pultu. Otřel si mokré ruce do utěrky a přistoupil ke kase, kde se na svého příbuzného uculil stylem: Jste náš nejlepší klient, jak to ostatně měli nařízené. Příjemnost především!
"Dobrý den," pozdravil napřed způsobně, "tak tedy - říkal jste něco ledově sladkýho? Máte spoustu věcí na výběr. Záleží na tom, jestli chcete mléčný nebo ovocný koktejl, pokud máte rád cukr, tak ty mléčné bývají o něco sladší. Jak vidíte, tak z mléčných si můžete vybrat různé příchutě: kokos, vanilku, mandle, papáju, moka a další. Je možné i mixovat dvě příchutě najednou, některé kombinace jsou chuťově opravdu vynikající. Pokud byste rád spíš něco ovocného, tak si můžete dát jahodu, bílou broskev, liči, mango, marakuju… Mimochodem máme nově i kiwi a malinu. Kumquat bych vám nedoporučoval, je o něco kyselejší. Sice se může něčím zjemnit, ale výrazně sladší je třeba bílá broskev, ta by vám možná sedla. V kombinaci s marakujou je opravdu skvělá, marakuja je zase trošičku do hořka, takže se to dobře vyváží. Taky si můžete vybrat, co chcete dovnitř, jestli kuličky nebo želé, můžete mít i oboje, je tam ale příplatek deseti korun. Jak vidíte, máme i různé příchutě těchto doplňků, třeba by vám chutnaly tapiokové perly…" Sasuke poskytl Shisuiovi vyčerpávající výběr a musel se držet, aby ovládl cukající koutky.
.
Shisui nad výběrem jenom protočil oči, jestli vyjmenovává takovýhle seznam každému, tak se podivoval, že z bratrance doma vypadlo ještě nějaké to slovo. Hraně si povzdechl: "A nemohl byste mi něco namixovat podle vlastního uvážení?" Totálně se v těch chutích ztrácel a popravdě nevěděl, co Sasuke říkal na začátku. "Budu důvěřovat vašim zkušenostem."
.
"Když myslíte," pousmál se Sasuke, naťukal do počítače objednávku, zinkasoval od Shisuie peníze a dal se do přípravy. Napřed pomocí dírkované naběračky vhodil do kelímku želatinové kuličky, mix všech příchutí, aby bratránek o nic nepřišel, a přihodil ještě několik kostek ledu. Pak natočil čaj, do kterého přidal směs sirupů bílé broskve a marakuji, osladil a důkladně protřepal s dalšími kostkami ledu. Chlazenou směs světle oranžové, mírně zakalené barvy pak tradičně musel ochutnat, než ji nalil do připravené nádobky a během chvilky byla i folie přitavená. Zkusmo obrátil kelímek nad umyvadlem dnem vzhůru, aby zkontroloval důkladnost uzávěru, načež vykouzlil na tváři zářivý úsměv a podal namíchaný drink Shisuiovi. Poukázal na široká brčka, která byla k dispozici ve velkém džbánku, a jako každého nového zákazníka se zeptal: "Znáte techniku propíchnutí?"
.
Shisui sledoval bratránka, jak se činí na druhé straně pultu a trochu si připadal jako sedlák ve městě. Takže aby si trochu nahodil ego, na otázku odpověděl: "Ne, ale přijdu na to sám." Vzal si kelímek a vytáhl jedno z brček. Chvíli na to koukal. Pomalým postupem se určitě nic nezkazí. Udělal do víčka malou dírku, aby se uvnitř vyrovnaly tlaky a pak protlačil i zbytek brčka. Asi si měl nakonec nechat poradit, protože obsah si usmyslel, že vně kelímku je mnohem líp než uvnitř. "Jaká byla ta technika propíchnutí?" zeptal se se zoufalým výrazem.
.
Sasuke se rozesmál a konečně zahodil neosobní masku: "No, musíš rychlejš, víš. Ta folie se pak trhá, když takhle pomalu tlačíš, udělá ti to v důsledku větší díru." Sáhl pod pult a vytáhl štos papírových ubrousků, z nichž dva nabídl Shisuiovi. "Na, otři si to, ať se ti neulepí prsty. Mimochodem bych vás taky mohl představit," napadlo ho, když už s bratránkem skončili s tou hrou na netečnost, a kývnul na svého blonďatého společníka, "Naruto - Shisui, můj praštěnej bratranec, a Shisuii - Naruto, můj hyperaktivní nejlepší přítel."
"Hej!" ohradil se Uzumaki a chtěl Sasukemu vlepit pohlavek, ale Uchiha se smíchem obratně uhnul, takže se Naruto obrátil s přátelským úsměvem k Shisuiovi: "Čau, rád tě poznávám."
.
"Já taky." Potřásl mu rukou. "Hodně jsem o tobě slyšel." Což byla pravda, když mu Sasuke vykládal eskapády ze školy, tak tam blondýnek měl vždy důležité místo. Podle slov s ním šili všichni čerti a výmluv nosil plnou kapsu.
"Tak doufám, že samé pěkné věci," ozval se Naruto a s podezřívavým pohledem se podíval na vedle stojícího Sasukeho.
"Kdy končíte? Počkal bych na tebe," zeptal se starší Uchiha a usrkl ze svého pitíčka. "Není to vůbec špatný," ohodnotil čaj, ač obsah kelímku tento nápoj připomínal jen vzdáleně.
.
Sasuke z kapsy svého pláště vytáhl mobil, aby zkontroloval časový údaj. "Za půl hoďky," informoval svého bratrance, "tak deset minut před zavíračkou tu ještě musíme vytřít. Ty jsi dneska skončil nějak brzo, ne? Se divím, že tě stařík pustil, podle bráchova vyprávění je to dost nerudnej dědula." Co si pamatoval, tak Shisui i Itachi se většinou vraceli domů déle než on ze své směny. V tu chvíli se do obchůdku natlačila nová banda holek, podle všeho ještě puberťaček ze základky, protože se chichotaly ještě nápadněji než děvčata ze střední.
.
Shisui ustoupil od pultu, aby ho dívky neušlapaly. Potupná smrt pod stádem kobyl nebylo to pravé ořechové. Sednul si k zapadlému stolečku a sledoval kluky při práci. Jako naschvál se před zavíračkou pořád někdo objevoval. V tichosti počkal, než padne čtvrtá a bude moct se Sasukem vypadnout. Při vytírání jim solidárně pomohl zvednout židličky a potom raději vyšel ven, aby jim tam nedělal zbytečné šlápoty. Ve vedlejší výloze knihkupectví si prohlížel nejnovější tituly, než to kluci dodělali.
.
Sasuke s Narutem se po šichtě rychle převlékli z bílých pracovních plášťů, uzamkli krámek a připojili se k Shisuiovi. "Tak můžeme vyrazit," hlásil Sasuke vesele a ve třech si to zamířili z rušného obchodního centra do žhavé letní výhně venku.
"Uff, to je vedro," postěžoval si blonďák, "to abych si dal doma studenou sprchu."
"Můžeš zajít k nám, naložíme se do bazénu," navrhnul Sasuke, který měl v plánu přesně tohle udělat hned, jakmile dorazí domů.
"Někdy příště, mám stejně ještě nějakou práci," odmítl Naruto a na zastávce se s nimi srdečně rozloučil, když mu přijela tramvaj, zatímco oba Uchihové čekali na autobus.
.
"Za to já bazénem rozhodně nepohrdnu. Už se těším." Protáhl si ruce, až mu zapraštělo v kloubech. "V těhle vedrech uvažuju o tom, že zima není zas až tak špatné období, ale v rádiu ráno říkali, že příští týden má přijít ochlazení a trošku na nás sprchne. Aspoň se všechno trochu zaleje." Přikodrcala se stará karoska a pohltila je do svého, sauně podobného vnitřku. Přestože byla všechna okna otevřená, nemělo to na výměnu vzduchu žádný vliv a za pár minut jim slušně tekl pot po zádech.
.
"Tak já jsem stejně celkem rád, pořád je mi léto milejší než zima," pokrčil Sasuke rameny, "i když nějakou tu přeháňku uvítám. Jenom bych byl nerad, aby celý prázdniny propršely." Byl spíš teplomilný typ. Když je dopravní prostředek vyflusnul nedaleko jejich bydliště, v družném hovoru se rozešli směrem k jejich rodinnému domku. Jak se dalo čekat, doma byli přítomni Itachi i Mikoto, zatímco Fugaku stále ještě trčel v práci, což byl pro tuhle dobu běžný stav. Sasuke dostál svým slovům a hned poté, co se pozdravil se zbytkem rodiny a vypil sklenici vody, si šel do pokoje převléknout do plavek. O pět minut později už rukou zkoušel teplotu vody v bazénu na zahradě.
.
"Itachi, nejdeš taky do bazénu?" vykoukl Shisui z okna, "Sasuke se už rochní ve vodě."
Dlouhovlasý Uchiha neodolal a stoupl si vedle bratrance. "Vypadá to, že voda je akorát," poznamenal, protože nejmladší se bez osmělování vnořil do vody. "Půjdu."
"Kdo bude poslední, je stará padavka!" vykřikl Shisui slova výzvy. Pak nastala rychlá akce, oba se sháněli po svých plavkách a překotně se do nich soukali. Schody sbíhali pomalu zaráz, až se Mikoto vyšla podívat, co se děje. Vyběhli ven a skoro to vypadalo, že Itachi to vyhraje. Shisui na to měl rozhodně jiný názor a podkopl dlouhovlasému Uchihovi nohy. Ten se rozplácl do zelené trávy a Shisui se smíchem doběhl k bazénu. Očistil si nohy od ulpělého bordelu a bez rozpaků skočil do bazénu bombu, až se zvedla vysoká vlna tsunami.
.
Sasuke šokovaně zamrkal, poté co se mu přes hlavu přelila voda a smetla ho skoro až k okraji bazénu. Právě se chystal Shisuiovi vyčinit, když dorazil i Itachi, který si nespokojeně mumlal něco o nesportovním chování, avšak následoval bratrancova vzoru, takže byl nejmladší Uchiha znovu přiražen silou vodního živlu k zapuštěné stěně bazénu. Prskal, protože se mu tentokrát voda dostala do nosu a podráždila mu dýchací cesty. Z toho, jak Itachi Shisuiovi spílal, snadno uhodl, jaké soutěžení se mezi nimi konalo. Vytřásl si tekutinu z uší a protřel si oči, načež si založil ruce v bok, malinko výše pozvedl bradu a výborně zahraným shovívavým hlasem prohodil: "Jak malí kluci, fakt že jo. Když už konečně vyrostete z tý puberty?" Znělo to od něj samozřejmě naprosto paradoxně, vzhledem k tomu, že on sám ještě ani nebyl dospělý, do toho mu scházely dva týdny, a krom toho byl stejně o pět let mladší než oni dva.
.
"Asi nikdy, teda aspoň Shisui, podkopávat nohy je dětinské chování!" zavrčel Itachi směrem k svému bratranci. Vyhrál by.
"Byla to sranda, nemusíš se hned nafouknout. Teď ti, Sasuke, předvedu, jak by to vypadalo, kdybychom se chovali jako dospělí, můžeš si představit třeba svého otce." Shisui vylezl po žebříku ven. Postavil se na konec cestičky, která se napojovala na zámeckou dlažbu okolo bazénu. Nahodil lehce zapšklý výraz, jaký byl často k vidění u Fugakua. "Ahoj synu," řekl lehce mdlým unaveným hlasem. Pomalu slezl do vody, opřel se o stěnu a ponořil se až po krk. Chvíli zůstal v tomto strnulém postoji, ale brzy mu začaly cukat koutky. "Myslím, že takhle bych se ani chovat nechtěl." Rozřehtal se nahlas.
.
"Kdyby tě viděl otec, jak si z něho děláš srandu," ozval se Itachi a kroutil hlavou nad tím, jaký je bratranec pako.
"Ale, Itachi, vždyť to zahrál dokonale," zastal se Sasuke s chechotem Shisuiova hereckého umění.
"Ty radši vůbec nic neříkej, seš stejně praštěnej jako on," ujistil ho starší bratr, i když jeho hlas zněl o dost mírněji než v případě bratránka, "ani jeden z vás nemá kousek zodpovědnosti!"
Sasuke vykouzlil na tváři odzbrojující úsměv, doplaval k Itachimu a s lichotivým výrazem se k němu začal lísat.
"To jenom proto, že máme tebe, víš? Takovýho hodnýho, zodpovědnýho Itachiho, kterej nás vždycky vyseká z problémů. Co bychom si bez tebe počali!" Přesunul se za něj, objal ho rukama kolem krku a nohama kolem pasu, takže rázem Itachi vypadal, jako by měl na zádech přilípnutou malou chobotničku.
"No, to jsem teda dopadl," brblal si dlouhovlasý Uchiha, ale bylo na něm vidět, že mu takové břemeno není ve skutečnosti vůbec proti mysli.
.
"Ááááá, Itachí, něco ti leze po zádech! Musíme to zlikvidovat!" zaječel Shisui hraně, na obličeji vykouzlil vyděšenou grimasu a vodou si razil cestu k oběma Uchihům. Spiklenecky mrkl na Sasukeho, aby mu dal najevo, že si nejde pro něho, ale pro staršího brášku, kterého měl v plánu utopit a bratránek by mu mohl pomoct. Chytil dlouhovlasého za týl, smykl s ním dopředu a zároveň mu podkosil nohy. "Sasuke, na něj!"
.
Sasuke samozřejmě nehodlal zkazit legraci, takže se se smíchem vší silou opřel Itachimu do zad, tudíž byl jeho starší bratr s Shisuiovou vydatnou nápomocí katapultován čelem pod vodu, než si stačil pořádně uvědomit, co se to vlastně stalo. Sasuke a Shisui ho chvilku přidrželi pod hladinou, aby si užil té jejich praštěnosti, jak to sám nazval, načež se rozprchli každý na opačnou stranu bazénu, zatímco se Itachi vynořil jako naštvaná podvodní víla, prskal, kašlal a nadával jako špaček.
.
Cákali na sebe a blbli ve vodě minimálně další hodinu, než je Mikoto přišla vyhodit. "Nechcete už jít ven? S takovou se mi rozmočíte." Usmívala se na ty tři uličníky.
"Mami, nejsme už malí, abys nás musela vyhazovat. Sami víme moc dobře, kdy máme vylézt." Itachi se snažil poukázat na to, že opravdu nemají čtyři roky.
"Někdy mi tak nepřipadáte, navíc v kuchyni máte nachystaného něco dobrého," snažila se je navnadit.
"Tak už jdem." Jak se jednalo o jídlo, Shisui neměl problém opustit vodní radovánky. Mikoto mu podávala osušku. Střapatému synovci se zablesklo v očích záškodnictví. "Teto, nechceš se taky okoupat?" Kývl na dlouhovlasého bratrance, aby mu přišel na pomoc. Chytili ženu z každé strany do náruče a rozhoupali ji, jakoby ji chtěli hodit do vody.
.
"Okamžitě mě pusťte!" vypískla Mikoto mírně vyděšeně. Jen tak se nestávalo, aby ji někdo zdvihal do náruče, naposledy možná o svatbě, takže ji to poněkud vyvedlo z míry a snažila se oba kluky přesvědčit, že je oblečená a třeba půjde plavat později.
Vysoký hlas manželky přivábil Fugakua, který právě přijel z práce, na zahradu. "Okamžitě ji postavte!" rozkázal ostřeji. "Co vás to popadlo?" Chovali se, jako by jim bylo pět.
"To byla jenom sranda. My bychom tam mamku nehodili," bránil je Itachi.
"Hodil, nehodil. Takové srandy většinou končí pláčem," oponoval Fugaku.
"Ale, miláčku, nech je, vždyť jsou to kluci," přispěchala Mikoto na jejich záchranu a uhlazovala si sukni, "byla to legrace. A koneckonců, vy jste s Izunou a Madarou byli úplně stejní. Copak si nepamatuješ, jak jste se vždycky u vody navyváděli?"
Fugakuův výraz trochu zjihl nostalgickými vzpomínkami, když se tak postavil po boku své ženy. "No jo," vzdychl, "to už je moře let."
Manželka ho s láskyplným zvlněním rtů pohladila po paži a škádlivě poznamenala: "Opravdu? Mně to přijde jako včera."
Fugakuovi vesele zajiskřilo v očích a unavená tvář roztála skoro až chlapeckým úsměvem, což se nestávalo příliš často. Na okamžik znovu připomínal toho mladíka, který před pětadvaceti lety za Mikoto běhal s květinami utrženými potajmu v cizích zahradách. "Tak když myslíš…" protáhnul a než se Mikoto nadála, manžel si ji vyzdvihl do náruče, ovšem mnohem elegantněji než předtím její syn a synovec. Tohle bylo partnerské gesto, nikoliv uličnické. A taky s ní nehoupal, nýbrž zamířil zpátky do domu. Mikoto sice protestovala, ale na druhou stranu se potěšeně červenala. Jejich láska ani po tolika letech společného manželství nikterak neochabla, byli si navzájem oddaní.
"Viděli jste to, co já?" optal se Sasuke Itachiho a Shisuie s nevěřícným podtónem, protože málokdy mohli vidět, že by se jeho rodiče cukrovali před svědky.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adís Eliadora Adís Eliadora | E-mail | Web | 12. března 2015 v 17:41 | Reagovat

Wáá ! :D Dovolíte mi zabíjet ? :D :3 To je prostě boží ! !:D :33

2 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | E-mail | Web | 12. března 2015 v 18:54 | Reagovat

Hej Hej Hej!!! Ty taky sleduješ Jasu? Ro je pro mě překvápko. To sem myslel že sem jeden z mála který  Yasuli sledujou. No a čteš Behind the Disguise (napsal jsem to správně?to je divný slovo). Každopáásně vážně po mě ještě chcete abych sem psal jak je ta vaše povídka úža nebo se to ode mě může brát jako samozřejmost? Přeci jenom napsat o tomhle něco jinýho : fíha rovnou do bohnic.

3 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 13. března 2015 v 7:57 | Reagovat

[1]:Nedovolíme ti zabíjet, nepodporujeme mladé vrahy:D
[2]:Jasu je naprosto boží, tak ji sleduji na Deviantu a tumblru. A její komix čtu, protože to nemá chybu.
Jako samozřejmost to neberu, protože člověk a názory se můžou měnit ;), a ty si jeden z pravidelných komentujících a ty máme hodně v oblibě a vážíme si jich.
Můžu se tě zeptat, jaký tvůj nejoblíbenější pár z Naruta?

4 Samyueru Okazaki Samyueru Okazaki | E-mail | Web | 13. března 2015 v 9:04 | Reagovat

U hentai bych se hlásil za NaruHina a asi... Já nevim ale nesnášim Saského s tou uřvanou nánou Sakurou. No a u yaoi asi...nó... NaruSasu u kterejch mě sere že je na ně tak málo Ang. doujinů a asi kvůli Lvovi ShiSasu  kde mě zase štve že si tam Shisui nevrzne. A ty?

5 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 13. března 2015 v 13:12 | Reagovat

[4]:Hentai neřeším, to mě nezajímá :D Sakuru více méně toleruju. A Naruto seme :3 to je bezva.
Shisui si vrzne, jen musíš vydržet, Sasuke svůj ctěný zadek hned tak někomu nedá.
Já tedy preferuju spíš ty starší ročníky, takže Kakashi :3 Takže když má být roztomilý pár, tak ho dám s Irukou, ale nebránila bych se k němu dát kohokoliv.

6 Okami Okami | 13. března 2015 v 14:27 | Reagovat

Super, alespoň mám co číst, když už jsem tak pěkně nachcípla. Nemarodim často, ale když už, tak minimálně týden... a o prázdninách :D. Na 2. stranu, já - jakožto fanatický student- nezameškám moc výuky. Yechééj. Ale dneska jsem přišla o bižuli, mám z toho tak trochu depku. To zas úču budou vyhrabávat z otázek, kterejma jí zasypu, až uspořádám nájezd na studium.

7 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 13. března 2015 v 17:02 | Reagovat

[6]:Když člověk marodí, tak je ke čtení dobré všechno :D a akčnost k učení to oceňuji, tak zapálený student se hned tak nevidí.

8 Okami Okami | 13. března 2015 v 19:20 | Reagovat

Nojo, z fanatických studentů většinou vyroustou zapálení učitelé :3.

-Nebo šilení vědci...-

:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.