Vězeň ve své mysli IV.

5. května 2015 v 7:00 | Ivanitko + Shirayuki |  Vězeň ve své mysli
Sasuke se rozhodně v rámci terapie vzít Itachiho ke koním. Hippoterapie se přece používá na nejrůznější tělesné neduhy, tak proč ne na tohle. Za zkoušku nic nedá. Shisui a Kiba jim budou na cestě nápomocni.


Sasuke vzal Itachiho ke koním. Dlouhovlasý Uchiha se těšil, jakákoliv změna prostředí se mu zamlouvala, pokud tam nebylo moc lidí, kteří by o něj jevili zájem. Zaparkovali na vyhrazeném prostoru a vysedli. Jakmile se přiblížili ke stájím, vznešená zvířata natahovala krky a sledovala, kdo se blíží. Itachi automaticky zamířil k prvnímu z boxů a trochu nejistě natáhl ruku ke koni. Okamžik na to zvídavé jemné pysky zkoušely, jestli nemá v dlani něco dobrého. Příjemně to šimralo a starší Uchiha se tvářil uvolněně a klidně.
"Vyber si někoho, možná by to pro začátek chtělo klidnější povahu." Sasuke zamířil ke svému zvířeti, se kterým se už za tu dlouhou dobu, co sem chodil, vlastně dali dohromady. Byl to hravě vypadající vraník s bílou lysinou a fešnými punčoškami, na pozdrav člověku potřásl hlavou a začichal, co mu mladík nese. Dočkal se menšího jablíčka z pytle v rohu.
.
Itachi by si rád vybral, ale jako úplný cizinec, neměl šanci rozpoznat charakter zvířete. I to největší zlatíčko ve stáji mohlo být pod sedlem pěkný zmetek. "Sasuke, nemohl bys mi někoho vybrat? Nemám totiž páru kterého." To už se k nim blížil stájník s bílými ulíznutými vlasy.
"Ahoj Sasuke," zahalekal vesele na Uchihu. "To je ten prďola co si ho mám vzít na starost?" zvědavě si prohlížel druhého muže. "Kurva, vždyť jste si úplně podobný? Není to někdo z rodiny?"
.
"Neřeš to," odvětil Uchiha tónem, který značil, že je to momentálně citlivé téma. "Potřeboval by vybrat koně, ne moc divocha." Mezitím si vzal věci na svého miláčka a připravoval ho na jízdu. "Itachi, Hidan ti tu bude k pomoci, je taková místní holka pro všechno."
.
"Běž do prdele, kdo je u tebe holka pro všechno? Kdyby tu byl Deidara, tak si myslím, že mluvíš na něj," prskl ohnivě Hidan a propaloval Sasukeho pohledem. Mávl na Itachiho: "Tak pojď, nějakou herku ti najdem." Rozešel se kolem boxů a přebíral: "Moc mladý, moc bujný… moc starej, ten už sotva chodí… moc malý… ta je březí, tu ti taky už dát nemůžu… tento by šel, ale vlastně nemá podkovu… tyhle tu mají ustájení zazobaní snobi… Itachi s takovou budeš muset pěšky." Zašklebil se a zastavil u posledního boxu, který vypadal neobydleně. "Kiba bude akorát pro tebe. Jenom mu nedávej ruce k tlamě, kouše. Dojdu pro sedlo."
Itachi se držel rady a jen nakukoval do stání. Musel rychle uhnout, protože bílý koník neměl asi návštěvy zrovna v lásce a ohnal se po něm zuby. S tímhle má jezdit?
To už se svižně blížil bělovlasý chlapík. Položil se sedlo a postroje na branku. Chtěl vlézt dovnitř, ale zvíře se k němu stavělo zadkem. Po mírném přesvědčování a pár jadrných nadávek ho začal čistit. Kůň měl zřejmě za ušima a snažil se ošetřovateli jeho práci znepříjemnit. Pořád popocházel, zkoušel okusovat kožené popruhy na jezdeckých pomůckách a s oblibou čekal na chvíli, kdy mohl stoupnout Hidanovi na nohu.
"Myslíte, že je to dobrý nápad, mě na něj posadit? Nikdy jsem nejezdil," pronesl Uchiha poněkud úzkostně. Nechtěl, aby se na vyjížďce něco stalo.
"Ale kdeže, pod sedlem je jako beránek… fuj, hajzle, nežer to nebo tě přetáhnu!" vyhrožoval koni a začal sedlat.
.
Sasuke už byl hotový a přemýšlel nad trasou, rozhodl se jít omrknout situaci vedle. "Kiba? To bude teda legrace," zkonstatoval s úsměvem při pohledu na koně. "Bez obav, nic se nestane."
.
"Jak jsem říkal, je to zmetek, ale chodí jako hodinky," prohodil Hidan a nauzdil. "Tady máš kokosák, kdybys náhodou chtěl obdivovat zem z intimní vzdálenosti." podal mu helmu a vyvedl koně ven. Tam pomohl nervózně se tvářícímu Itachimu do sedla. Dotáhl mu podbřišek, aby po cestě nesletěl i se sedlem, protože Kiba měl blbý zvyk při sedlání nafukovat břicho. Vysvětlil dlouhovlasému Uchihovi, co má a co nemá dělat. Vypadalo to idylicky do té doby, než koník otočil hlavu na bok a zakousl se do jezdcovy boty.
Itachi se samo sebou hrozně lekl a zvíře nakopl, až několikrát poskočilo, div nespadl. Kdyby ho Hidan nedržel za uzdu, tak by s ním určitě utekl.
.
"Kůň cítí tvůj strach, jen buď v klidu." Černý kůň si to nakráčel se svým jezdcem na hřbetě a zdálo se, že oba se tím pohledem baví. "Neublíží ti, jen si hraje. Jako tady Hid."
.
"Sasuke, někdy bys měl držet klapačku. Všem v okolí by se děsně ulevilo," popíchl ho Hidan a poplácal černé zvíře po zadku, až se nespokojeně ošilo. "Žádný vylomeniny, nepoletím vám nikde zachraňovat zadky. S tím nepočítej."
.
Vraník udělal krok a nešetrně stoupl stájníkovi kopytem na nohu. Sasuke se pokusil zakrýt úsměv a lehce plácl koně po boku. "Shisui, fuj je to, do hromady koblih se nešlape."
.
Hidan vytrhl nohu zpod několika metrákového zvířete. "Já ti dám takové hovno, až se z toho posereš. Jeďte nebo se neznám," doporučil jim nabroušené a zapadl do maštale, kde bylo slyšet lítat peprné slova.
Itachi se nejistě podíval na Sasukeho. "Jsi si jistý, že nemáme zůstat radši na jízdárně?" Prvně se těšil, ale po tom, co viděl, se mu koně zdály trochu nebezpečné.
.
"Jen pojeď, po prvním strachu je to super zážitek." Popojel k jeho boku. "Pokyny už máš, tak se jen uvolni a věř trochu Kibovi."
.
"Tím si právě nejsem jistý." Dál seděl jako zařezaný a než se stihl odvážit koně pobídnout tak, se rozešel sám spolu se Shisuiem. Itachi zatnul prsty do rozsochy, protože měl pocit, že každou chvíli sletí, jak se zvíře sunulo vpřed.
.
"Nebraň se tomu a slaď se s jeho pohyby, nenechá tě spadnout, pokud nechceš." Šli nejdříve pomalým krokem, aby si Itachi zvykl, první vyjížďka ani neměla být nějaký závod. Sasuke vypadal úplně klidně, jako by k sedlu přirostl.
.
Itachi se snažil, ale pořád byl křečovitě ztuhlý a spíš, než aby koně ovládal, tak ten šel poslušně vedle Sasukeho a nevypadalo, že by mu vadila nepřítomnost vedení.
Uchiha se po čtvrt hodince klidné chůze přece jenom otrkal. Trochu uvolnil svůj posed a narovnal se. Musel uznat, že takto se jede mnohem příjemněji, než doposud. Nakonec hippoterapie byla skvělým pomocníkem v léčbě různých poruch, ať už duševních či tělesných. Dlouhovlasý muž si začal jízdu užívat, jakoby mu to něco připomínalo, něco známého.
.
"Zkusíme trochu klusat?" navrhl Sasuke beze stopy netrpělivosti, přestože sám by se už cvalem proháněl po lese. Byl rád za společnost, jakou už dlouho neměl.
.
"No já nevím, jestli je to nejlepší nápad." Itachi nebyl nijak zkušený v oblasti jezdectví. Teoreticky asi věděl, co by se po něm požadovalo, ale jistý si nebyl vůbec. Vždyť teď měl s koněm plné ruce a ne tak, když by jeli rychleji a on by musel omezovat Kibu, aby s ním, nedej bože, nacválal.
.
"Jen se trochu nakloň ke koni a drž ho ne moc křečovitě." Sasuke pobídl Shisuie k rychlejšímu tempu, byla to taková už ne procházková chůze. "Jen nemysli na to, že spadneš."
.
Než se Itachi stihl nějak připravit, tak se Kiba poslušně rozeběhl za svým zvířecím kamarádem. Přišlo mu, že z něj za chvíli kůň vytřese duši. Držel se sedla a hodně se předkláněl dopředu a napínal nohy ve třmenech.
.
Po chvíli poklusu zase zpomalili, protože Sasuke vycítil, že to pro jeho pacienta není zrovna pohodička. Dali si takovou okružní cestu a zastavili u hezkého malého jezírka, kde si koně mohli odpočinout. Hezky uprostřed přírody. Voda byla ještě dost studená na koupání, ale jindy sem Uchiha chodil při svých vyjížďkách. Spíš to byl takový rybník, v téhle oblasti jich bylo hodně.
.
Itachi vzal zastávku s povděkem a seskočil trochu neobratně na zem, a kdyby se nedržel sedla, tak by se mu podlomila kolena. Chvíli se ještě držel, než si všiml, že se Kibova tlama podezřele rychle blíží k jeho noze. Rychle ho odehnal, nechtěl, aby ho zvíře štíplo zuby. Přehodil mu otěže přes hlavu a pozoroval, jak tvor okamžitě strčil čumák do hebké trávy, a začalo se pást.
.
Sasuke se posadil do trávy a nakonec si i lehl, Shisui se jal procházet kolem, nikdy mu neutekl a tady moc nebylo kam, žádná silnice a jen les. "Jak se cítíš?" zeptal se po chvíli.
.
Itachi pořád držel otěže, aby si do nich Kiba nešlápl. "Je mi fajn, mám takový pocit, jakoby mi to něco připomínalo, ale… je to mlhavé, nezaostřené. Čím víc se soustředím, tím je to horší." Přemítal, jestli koni nevadí při žraní udidlo v hubě, ale obě zvířata se tvářila pokojně.
.
"Tak se nesoustřeď a nech to volně plout, po malých krocích." Usmál se na něj, utrhl stéblo trávy a dal si ho do úst po vzoru kovboje.
.
"Hm, ale štve mě to. Mám pocit, že něco vím, něco důležitého, ale je to jak roztříštěná mozaika, která nejde složit." Itachi si taky utrhl stéblo, ale proto, aby jím mohl škádlit koňské ucho a bavit se Kibovými reakcemi.
.
"Děláme pokroky a to je nejdůležitější. Bylo by nejlepší zkoušet různé aktivity a třeba si postupně vzpomeneš. Něco, co ti navodí minulost." Sám měl co říkat. Ale už to tak nějak neřešil, aspoň neměl psychickou nemoc.
.
"Kdybych aspoň věděl, kde začít bylo by to jednodušší," povzdechl si Itachi a hladit koníka po šíji. Srst mu hladce podkluzovala pod rukou a bylo to velmi příjemné. Možná by nebyl úplně proti, kdyby sem zase někdy zajeli, ale se sto procentní jistotou věděl, že ho zítra budou šíleně bolet nohy. Nebyl na ježdění ani za mák zvyklý.
.
"Možná bychom mohli jít na hřbitov a podívat se, jestli tam nenajdeme nějaký náhrobek se jménem, co by ti pomohl." Sasuke se rozesmál nad tím nápadem, bylo to až takové dětinské a naivní. To jen při té možnosti, že by se s Itachiho příbuznými něco stalo, taková pesimistická vize.
.
Itachi neurčitě pokrčil rameny. "Když myslíš." Bránit se nemínil, nakonec zkusit se má všechno a on si opravdu chtěl vzpomenout na minulost.
.
"Mám upřímně trochu strach. Někdy, když si třeba vzpomeneš najednou, můžeš se i zbláznit, je to jako příval vody z protrhnuté hráze." Dal si ruce za hlavu a zadíval se na nebe, země byla už měkká, ale pořád mírně studená, kolem slyšel zpívat ptáky, a co chvíli se v křoví něco šustlo. "Co když jsme vážně bratři?"
.
"Kdybys měl být můj bratr, tak bych určitě nebyl proti," prohodil zamyšleně Itachi. určitě by mu to nevadilo. Sasuke byl inteligentní, sebevědomý a měl svůj smysl pro humor. Rozhodně by se tomu nijak nebránil. Okázale ignoroval jeho strachy ohledně vzpomínek. Chtěl si vzpomenout za každou cenu.
.
"O důvod víc ti pomoct." Sasuke se přesunul blíže k němu, posadil se, opřel se o obě ruce před sebou a chvíli upřeně hleděl na staršího tmavovláska. "Neříkej už nikdy nic o tom, že kdybys odešel, zbavil bys mě trápení. Prosím."
.
"Já… dobře," neodporoval. Itachi vypozoroval, že se k němu Sasuke chová úplně jinak, než k obyčejnému pacientovi. Asi pro něj důležitý, opravdu, kdyby odešel, to by mu to tak vadilo? Asi ano, jinak by z něj nemámil dětinské sliby.
.
"Díky." Vděčně se pousmál a rozplácl se zase v trávě. Už ani nevnímal ten dospělácký hlásek v hlavě, že by si měl zachovávat odstup, jinak toho bude litovat.
.
Ještě chvíli setrvali v nečinnosti, než se zpět vyhoupli do sedel. Itachi měl nutkání Sasukeho prosit, jestli by to nemohl dojít pěšky, ale nakonec toho raději nechal. Vyjeli po lesní pěšině okolo hustého smrčí. Udržovali lehkou konverzaci, a tudíž se vyděsili stejně jako jejich koně daňka, který vyskočil z houštiny těsně před ně.
Kiba se vzepjal na zadní a jezdec se málem neudržel a spadl. Možná by to byla lepší možnost, protože pak se i s nebohým Itachim rozeběhl tryskem vpřed.
.
Sasuke zaklel a pobídl Shisuie, aby ho pronásledoval. Poslední, co teď potřeboval, bylo to, aby Kiba vběhl do silnice pod auto nebo si Itachi nějak víc ublížil, už jen ten pokus o podřezání byl dost vážný a Kakashi by ho sjel jako nezodpovědného fracka. Brzy koně dohonili a mohl začít kaskadérský kousek, totiž že se zvedl ze třmenů do podřepu v sedle, stále držel uzdu, a když byli koně na stejné úrovni, jednoduše přeskočil, hmátl po Kibově uzdě a zkušeně ho zastavil.
.
Itachiho během koňského zběsilého prchání obestřela panika, tak silná, že měl pocit, že každou chvíli vypustí duši. Šílené se bál a zmohl se jen na držení sedla. Křečovitě zatínal prsty do vyčiněné kůže, až mu zbělely klouby. Nevnímal okolí, ani když se za ním objevilo druhé tělo a ruce, které hmátly po otěžích, ho objaly. Začal se nezvladatelně třást a lapat po dechu. Kdyby tam nebyl Sasuke už by dávno ležel na zemi, protože v takovém stavu nemohl používat své svaly.
.
"Už je to v pořádku." Kůň přešel do poklusu a zastavil, těžce oddechoval skoro stejně jako jeho jezdec. Sasuke pevněji objal staršího a opřel si hlavu o jeho záda. "Jsem tady, Itachi," uklidňoval ho tiše a na mysl se mu vloudil dojem, že tohle už někdy zažil, jen… někdo objímal jeho. Cítil ten strach a věděl, že to bylo po té události, kdy na něj zaútočil sousedovic pes. Myslel si, že zemře, jak to bylo strašné. Tenkrát brečel a skrýval se v bezpečném náručí
.
Itachi se ale neuklidňoval, stupňovalo se to u něj. Doslova celý vibroval a končetiny občas samy od sebe sebou nekoordinovaně škubly. "Bráško…" vykřikl Itachi zmučeně a kdyby mu Sasuke viděl do obličeje, tak by viděl, že je jakoby v tranzu. "Bráško… zachráním tě!" slova byla prosycena naprostou oddaností. Ještě chvíli se celý třásl, než se uklidnil a byl jako hadrová panenka. Hlava mu klesla na hruď a nijak se nehýbal.
.
Sasuke sebou neprofesionálně škubl a vyjeveně se na něj podíval. Co to mělo znamenat? Ten hlas mu pronikl do hlavy a vyvolal ozvěnu z té hluboké černé díry, kam se tolik let snažil neúspěšně dostat. Objevila se malá prasklina světla, stačilo do ní jen zatlačit, aby se zvětšila. Ale byla příliš daleko, neměl se k ní jak spustit. Dlouze vydechl a na chvíli si dovolil zavřít oči, slyšel blízký tlukot druhého srdce.
.
Dlouhovlasý Uchiha se jinak nehýbal. Skoro jakoby se duše na chvíli oddělila od těla. Kůň pod nimi neklidně přešlápl, nebyl zvyklý na váhu dvou jezdců. Ani to nijak nepomohlo s jeho oživením. On sám byl uvnitř úplně ochromen. Odněkud z mysli se spolu s prapodivným kolotočem vzpomínek přihnala i ostrá bodavá bolest, která ho úplně vyřadila z provozu.
.
Když už to začínalo být docela dlouho, Sasuke věděl, že by s ním měl zkusit něco udělat. Narovnal se v sedle, vzal ho za rameno a zkusil s ním lehce zatřást. "Itachi?"
.
Itachimu se lehce zatřepetala oční víčka, jak přes tepající bolest v hlavě slyšel nějaká slova. Snad až při třetím oslovení pootevřel oči a trochu začal vnímat v jaké je pozici a kdo na něj mluví. Asi měl zase výpadek, protože naposledy si pamatoval lesní dlouhonohé zvíře, které jim skočil do cesty a pak zběsilý úprk. "Bolí… strašně to bolí," hlesl skoro neslyšitelně, bez určení, co má přesně na mysli.
.
"Vrátíme se." Uchiha sesedl z koně a přesunul se na toho svého. Za dnešní den toho bylo až moc. Raději to vzal bez sedativ, nechtěl ho moc dopovat. Sasuke si radši vzal Kibovu uzdu a vedl ho. Chtěl se uchránit dalších vylomenin.
.
Staršího Uchihu postupně začala bolest zmáhat, až klesl ne koňský krk, kde ho šimrala hříva. Vypadalo to, jakoby omdlel, ale o jeho vědomí vypovídaly otevřené oči, které sledovaly ubíhající zem.
U statku vyšel Hidan ven, aby si mohl zapálit a ohlédl se po zvuku koňských kroků. Hned jak přišli blíž, začal Sasukeho peskovat. "Kurva, neříkal jsem, že nemáš dělat bordel?!" Šel se kouknout na muže ležícího na koni.
.
"Přeběhlo něco přes cestu a Kiba začal jančit, musel jsem ho chytit. Nikomu se nic nestalo." Sesedl z koně a pomohl pak i Itachimu, byl jako chodící loutka. "Je trochu mimo, bude to v pohodě."
.
"Fakt? Protože mi připadá jako zdechlina, co ožila," okomentoval Itachi smrtelnou bledost, skoro až se zeleným nádechem. Pomohl Sasukemu odvést muže k autu a usadit ho do sedadla. "Fakt bude redy? Neměl bys s ním sfrcnout do špitálu?"
.
"Doma mu dám něco na uklidnění, beztak toho poslední dobou moc nenaspal a já taky ne." Uchiha si unaveně povzdechl a prohrábl si vlasy. "Jako by nestačilo, že je to ve škole na houby, s prací jsem nepokročil a k tomu zjeb od doktora, když se mi tenhle dáreček zkusil zabít. Připadám si jako chůvička."
.
Hidan se rozřechtal. "Ty jsi teda číslo, dobře ti tak. Měl ses dát na gynekologa. Rozhodně bys to měl lepší. Třeba by sis nabrnkl nějakou ženskou. Prvně bys jí zkontroloval nádobíčko, jestli to stojí za to a pak bys ji sbalil." Chechtal se dál, ta vize ho pobavila. "Takhle akorát zkysneš mezi dementama a úchylákama." Poplácal Sasukeho po rameni. Mrkl na Itachiho. "Zavez ho dom. Velmi výjimečně, takže si na to nezvykej, ti odstrojím Shisuie."
.
"Nebo bych mohla na pediatrii a dát se na dráhu pedofila. Navíc jsem si zvykl nevidět ženský pod sukni dřív než po druhým rande." Mávl nad tím rukou a sedl si na místo řidiče. "Díky za všechno, zase někdy se uvidíme."
.
Hidan tomu příliš nevěřil a jen mávl rukou. Ve stáji se vždycky ženský kolem něj točily jako vody okolo kofoly. Určitě stačilo, aby jen kývl prstem a mohli ji hned za rohem vymrdat. Má ještě spoustu úkolu, tak by si měl pohnout, ať šéf nekafrá.
~~~
Když dojeli k domku, Sasuke zaparkoval a vypnul motor, na chvíli zůstal sedět a díval se na klakson. Byl ponořený v myšlenkách, poslední dny se toho seběhlo hodně. Otočil se na Itachiho a ani nepočítal s odpovědí. "Slyšíš mě, Itachi?"
.
Dlouhovlasý Uchiha se díky silné bolesti hlavy pohyboval někde na pomezí vědomí a nevědomí. Skutečně chybělo jen málo, aby omdlel. Ztěžka otevřel oči. Byly tou bodající trýznivostí rozostřené a tápavé.
.
Sasuke vystoupil a pomohl mu ven, šlo to ztěžka a ještě těžší bylo odvést ho do domku. Posadil ho do postele a přinesl sklenici s vodou a prášek na bolest hlavy. "Vezmi si to."
.
Itachimu se třásly ruce tak, že mu sklenici musel mladší Uchiha podržet. Namáhavě polknul medikament a klesl do peřin. Modlil se, aby to co nejrychleji zabralo a mu se ulevilo. Zatím se tedy soustředil, aby vůbec do toho okamžiku přečkal.
.
Uchiha chvíli váhal, ale pak si přilehl k němu na postel a pomalu staršího objal. Jednak potřeboval Itachi pomoc a oporu a taky se sám na něm stával závislým. Jestli… jsou opravdu bratři, měl by začít budovat vztah.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Okami Okami | 6. května 2015 v 22:04 | Reagovat

Hidan u koní? No, proč ne :D Konečně společný střípek, bude to ještě zajímavé :3
Jo - a vybíráš libový obrázky.

2 Okami Okami | 6. května 2015 v 22:08 | Reagovat

" Já ti dám takový hovno, že se z toho posereš!" :D chcípla jsem.
Vy jste z Kibouše udělaly koně? A z Shisuiiho taky? To bych nečekala, ale sedí jim povahy. Co budou příště, slimáci? Šutry? :D

3 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 7. května 2015 v 7:58 | Reagovat

Jé, Shisui a Kiba jako koně :3 . Tak proč ne, že jo. Akorát mám takovej pocit, že u Hida by hodně brzo chcípli... Že by byl pro jednou zodpovědnej? No teda...

[2]: Jasně, šutry vládnou světu ;D

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 7. května 2015 v 9:12 | Reagovat

[1]:Občas
[2]:Já ráda dávám zvířatům jména z anime, je to vtipný. Nebo mi to tak alespoň přijde. :D Shirayuki říkala, že teda příště někdy uděláme změnu. Kaktus jménem Sasuke.
[3]:Tak Hidan stáj nevlastní, jen tam pomáhá a krmí. Kdyby to dělal blbě, tak ho vyhodí, ne.

5 Aki Aki | Web | 11. května 2015 v 21:52 | Reagovat

Pri porovnani Hidan a hovno som sa nasmiala a pobavili ste ma,ze ste urobili s Kibi a Shisuia koña. Dielik opäť uzasni ,perfektni a ja horim nedočkavosťou čo sa stane nabuduce.

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 11. května 2015 v 22:49 | Reagovat

[5]:Tak doufám, že do té doby neshoříš na popel. byla by škoda přijít o tak komentátorsky aktivního návštěvníka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.