Získat srdce lva VI. - Minulosti neunikneš

7. května 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Získat srdce Lva 2
Shisuiovy pletky v minulosti nejsou jen pouhou minulostí a znovu se připomenou v plné kráse v tu nejnevhodnější chvíli.


Při večeři samozřejmě museli nahlásit svůj pozdní odchod z domu.
"Teto, beru Sasukeho do kina, takže se vrátíme pozdě v noci, tak abys to věděla a nedělala si o nás starosti," předestřel Shisui plán jejich večera.
"A na co jdete? Itachi, jdeš taky?" zeptala se zvědavě Mikoto a nabrala si zeleninového salátu, který hrál všemi barvami.
"Já nejdu," odpověděl Itachi, "jdou na pokračování animáku, u kterého mi už v první díl nelíbil." Možná teď trošku zalitoval, že Shisuiovu nabídku odmítl tak rychle.
"Tak dobře, užijte si to." Mikoto se usmála. Aspoň budou mít trochu té kultury.
.
Po jídle pomohli kluci Mikoto s nádobím, načež se rozprchli zpátky do pokojů. Krátce před devátou se Sasuke začal pomalu připravovat, autobus jel do města dvacet minut, ze zastávky to do budovy kina trvalo dalších patnáct. Venku bylo pořád ještě poměrně dost světlo, teď uprostřed léta se stmívalo až později. Aspoň už nebylo takové horko. Vzhledem k bratránkovu prohlášení, že se budou vracet až v noci, si na sebe Sasuke vzal černé tříčtvrťáky a bílé tričko s potiskem. Mikinu snad potřebovat nebude, leda že by se chtěl ochránit proti náletům komárů, ale ve městě jich stejně tolik nebývalo.
.
Shisui se přehraboval v šatníku a netypicky si oblékl červené tričko a plátěné tmavé kalhoty. Do zadní kapsy si strčil peněženku a mobil. Přehraboval se v šuplíku s ponožkami, když zaznamenal Itachiho zvídavý pohled. "Děje se něco?"
"Ne, jen… ale nic, to neřeš." Ať už chtěl říct cokoliv, svou větu nedokončil.
Krátkovlasý Uchiha nad tím jen pokrčil rameny a šel si vyzvednout bratránka. "Ťuky, ťuk, už můžeme jít?" Vcelku zbytečná otázka, neboť Sasuke stál v pokoji převlečený a připravený.
.
"Jo, jasně," souhlasil Sasuke a následoval ho ven z pokoje, přičemž za sebou zavřel. V přízemí se sehnul, aby si nazul svoje plátěné conversky. O chviličku později shledal, že nebyl úplně nejlepší nápad dělat to tak blízko vchodových dveří, protože se znenadání otevřely a praštily ho do hlavy, až vyjekl bolestí.
"Jejda. Promiň, Sasuke," omluvil se Fugaku, který se zrovna vrátil z práce, a duchapřítomně zatlačil synovi nabíhající bouli obouvací lžící. "Kam se chystáte?"
"Do kina," informoval ho nejmladší Uchiha a třel si pohmožděné místo ve vlasech.
.
"Ahoj strejdo," pozdravil příchozího Shisui, urychleně se také obul a se Sasukem vypadli ven z domu. Venku panovala příjemná teplota, blaženě se protáhl, konečně se venku nebude cítit, jakoby měl za chvilku pojít. Za veselého hovoru došli se Sasukem na zastávku, kde je nabrala stará karoska a po necelé půl hodině vyplivla v blízkosti centra. "První zajdu pro lístky, aby nám je neprodali, a pak máme ještě chvíli čas, než to začne."
.
"Počkej, půjdu s tebou, ať si ten svůj zaplatím," prohlásil Sasuke se samozřejmostí, rozhodně nechtěl nechat bratrance, aby za něj něco platil, to byla taková… řekněme mužská výsada, zatáhnout útratu za svůj protějšek. Jenže to bylo zvykem u těch ženských protějšků, a on přece žádná holka nebyl, proto se mu ta myšlenka dost příčila. Vzhledem k tomu, že dosud randil pouze s dívkami, to byl vždycky naopak on, kdo zacvakával lístky do kina.
.
Shisui jenom protočil oči. Jednou by ho mohl nechat něco zaplatit. Hádat se o tom nemínil, tím by si akorát uškodil. "Jednou by tě to nezabilo, nechat to na mně," neodpustil si poznamenat. U sličné prodavačky nahlásil jméno a každý si zaplatil vlastní lístek. Schoval si ho do kapsy, ani ne za půl hodiny ho bude potřebovat. "Co budeme dělat, než to začne?"
.
"Můžem si dát džus," navrhnul Sasuke, nalákán rotující oranžovou tříští u jednoho z přilehlých stánků, který se mohl chlubit tím, že v něm míchali ovocné koktejly ze skutečně čerstvě vymačkaných produktů, jež pracovníci schraňovali v bednách za pultíkem. Mladší Uchiha zvědavě přejel tmavýma očima nabídku kombinací. Hmm, tropický mix by nemusel chutnat špatně.
.
"Nejsem proti." Objednali si vychlazené osvěžující pití. Shisui byl se svými jahodami a ananasem spokojený a Sasukemu to taky evidentně chutnalo. Zbytek času strávili ucucáváním nápoje a sledováním lidí pod sebou, protože kino bylo v patře, měli přes zábradlí pěkný výhled dolů. Malá holčička tam pobíhala mezi lidmi a schovávala se své matce za květináči, aby na ni vzápětí mohla bafnout. Žena se vždycky hraně lekla a dítko z toho mělo neskutečnou radost. Shisui mrkl na hodinky. "Můžeme se jít usadit, za šest minut to začíná." Vešli do lehce osvětleného sálu a vyhledali správnou řadu, načež se usadili do polstrovaných sedaček.
.
Sasuke se pohodlně uvelebil ve vidině zhruba devadesátiminutové sedící poloze. Díkybohu, že teď už všude fungovala multikina, která v tomto ohledu poskytovala docela luxus, sám si ještě z dětství pamatoval na staré kino s dřevěnými sklápěcími sedátky, kde každý už po půl hodině umíral na přesezení. Tohle bylo mnohem lepší. Rozhodně nebylo narváno, takhle pozdě na animáky chodil opravdu málokdo, tím víc ale v poloprázdném sále vyniklo chroustání labužníků, kteří se cpali zakoupeným popcornem za nekřesťanské peníze. Když se plátno konečně rozhrnulo a světla zhasla, byli pochopitelně nejdříve přinuceni zhlédnout tuny reklam, propagací sponzorů a několik upoutávek na další filmy, než konečně pustili snímek, kvůli kterému sem přišli.
.
Shisui využil přítmí k ataku na Sasukeho ruku. Nenápadně ho chytil a sevřel v dlani. To byl jediný projev náklonnosti, jinak jako všichni ostatní sveřepě hleděl před sebe na rozbíhající se děj. Film měl pomalý nástup, až začal pochybovat o tom, jestli neměli jít na něco jiného, ale potom se na scéně objevila chodící jahoda. Pěkně je tam trolila. Musel pustit Sasukeho, aby v sobě ukrotil salvy smíchu. Nejenom, že ta malá jednohubka byla pěkný uličník, ještě navíc byla roztomilá. Celý film měl na co koukat a podařilo se mu rozeznat podobné scény ze čtyř dalších animáků, které v minulosti viděl.
.
Po skončení filmu se Sasuke blaženě protáhnul. Docela příjemně strávený čas, tyhle typy můvíček měly jednu výhodu: Člověk nad nimi nemusel příliš přemýšlet, jen se bavit. Bylo to fajn na odreagování. Zatímco běžely závěrečné titulky, lidi kolem nich se zvedali a hrnuli k východu. Počkali se Shisuiem, než pominul největší nával, opravdu se nechtěli mačkat v davu. Nakonec se také dostali zpátky do obchodního centra a následně ven na čerstvý vzduch. Bylo půl dvanácté, do okolí se snesla sametová tma, přesto nebyla taková zima, ulice byly zřejmě ještě vyhřáté celodenním horkem. Nejvyšší čas chytit nějaký poslední autobus, aby nemuseli čekat na enko.
.
Vlahá letní noc je objímala svou náručí, nejraději by vzal Sasukeho za ruku, po ulici skoro nikdo nechodil. Jen občas se ukázal nějaký zamilovaný pár nebo potácející se opilec. Měl za to, že by mu bratranec moc nepoděkoval. Cesta jim rychle ubíhala, zvlášť když si mezi sebou vyměňovali názory na zhlédnutý film. Skoro by si ani nevšiml, ale v hlavě se mu rozblikala nepříjemně známá žárovička značící problémy. Zaostřil zrak na dvojici mužů, opírajících se o zeď kus před nimi. Měl chuť se otočit na patě, až příliš dobře se s oběma znal. Bohužel bylo pozdě, chtě nechtě kolem nich museli projít. "Sasuke, kdyby se něco semlelo, utíkej, co ti nohy budou stačit," šeptl směrem k chlapci po svém boku. Nebál se o sebe, ale o mladého Uchihu, netušícího nic o jeho minulosti.
.
"O čem to mluvíš?" podivil se Sasuke, který si sice neznámé muže měřil s jistou obezřetností, ale s bezprostředním nebezpečím si je nespojoval, minuli už přece i týpky, co vypadali daleko agresivněji. Tihle dva se ani nezdáli být v natolik podroušeném stavu, ovšem zdání někdy klame. Trošku se zamračil při pohledu do bratránkova obličeje, nebylo u něj zvykem, že by se tvářil takhle vážně. Možná právě Shisuiovo podivné chování donutilo Sasukeho smysly zostřit se. Jeho pohyby zostražitěly. Tak nějak tušil, že muži asi nebudou staršímu Uchihovi úplně neznámí, a dle toho varování si uměl spočítat, že přátelé ze školy to asi úplně nebudou. Neměl samozřejmě v nejmenším úmyslu začít zdrhat, kdyby k něčemu došlo, jeho mozek nicméně pro jistotu vydal podvědomý signál k mobilizaci sil, kdyby bylo potřeba se prát.
.
Vypadalo to, že nakonec přejdou v klidu. To by si však jeden z mužů nesměl stoupnout přímo před ně a tím je zastavit.
"Ustup, jenom procházíme," zavrčel starší Uchiha temně se silnou stopou autority. Měl v plánu se co nejrychleji vypařit z jejich dosahu. Zatím to tak nevypadalo.
"Ale, ale, někdo si tady hraje na drsňáka. Navíc máš po boku takového pěkného mazlíčka." Muž upřel zrak na Sasukeho a Shisui si stoupl mezi ně.
"Jenom procházíme, dej nám pokoj." Zkusil kolem muže projít, ale ten ho chytil za triko.
"Nějakej vostrej, co kdybychom se ti podívali na zoubek?!" Přiblížil se obličejem k staršímu Uchihovi a pronikavě mu hleděl do temných očí.
"Myslíš jako minule? Pokud si dobře pamatuju, tak jsi to byl ty, kdo si prohlížel zuby." Poukázal na chybějící trojku v mužově skusu.
Chlápek se chtěl prát a tohle mu jako záminka bohatě stačilo. Udeřil Shisuie do břicha, až se zlomil v pase a bolestně hekl.
.
"Hej! Co to má sakra znamenat?!" Do Sasukeho hlasu prosákl vztek. Měl v plánu okamžitě přiskočit svému bratranci na pomoc, ale cestu mu zastoupil druhý muž a chytil ho za paži.
"Nepleť se do toho, pusinko, byla by škoda zmalovat ti tu pěknou tvářičku," uchechtnul se škodolibě a Sasukeho ovanul nezaměnitelný zápach alkoholu.
"Trhni si, ty debile," zavrčel a pokusil se vyškubnout. Když se mu to nepodařilo, ohnal se pěstí, tak tak že stačil muž ucuknout.
"No ne. Takový pískle a ono by se to chtělo rvát," podivil se nahlas, ale oči se mu zúžily, "tak uvidíme, jak seš rychlej, chlapečku." Vyrazil proti Sasukemu a strhla se šarvátka. Mladší Uchiha byl z tréninků poměrně dobře vycvičený a oproti svému útočníkovi měl výhodu mrštnosti, muž byl ale zase fyzicky daleko mohutnější, což jeho úderům propůjčovalo mnohem větší sílu a razanci.
.
Shisui se rychle vzpamatoval a druhou ránu odrazil. Chlápek byl vazba, nebál se ho. Už minule ho porazil a nyní to nebude o nic těžší. I když z muže táhl alkohol a cigarety, tak v pohybech měl razanci a švih. Nic opileckého. Slyšel za sebou zvuky druhé potyčky, chtěl se ohlédnout. Série ran a úderů mu to znesnadňovala. Sasukeho bolestné vyjeknutí ho donutilo automaticky zkontrolovat dění za sebou. Bratránek právě vyinkasoval ránu do čelisti a tekla mu krev. Chtěl se vrhnout na protivníka mladšího Uchihy. Jeho vlastní soupeř na to měl dost jinačí názor. Napůl otočeného Shisuie chytil do kravaty a začal škrtit.
"Nikdy se k soupeři neotáčej zády. To tě doma nenaučili!" zavrčel mu u ucha a zesílil stisk.
"H-hajzle," sykl starší Uchiha přidušeně.
.
Sasuke si prokousnul ret a zuby mu zrůžověly krví, v ústech cítil její kovovou chuť.
"Vida vida, to máme první kapku," posmíval se muž, proti kterému stál, "než spolu skončíme, bude to celý potok, to mi věř." Chlapec uhnul dalšímu úderu a využil protivníkovy setrvačnosti, aby s ním smýkl. Na zem se mu ho ovšem dostat nepodařilo, chlápek byl o dost těžší. Musel ucuknout hlavou dozadu, aby unikl mužově pěsti, což ale ubralo na jeho stabilitě, takže se lehce zapotácel a útočník toho okamžitě využil, popadl ho vepředu za tričko a přirazil ho ke zdi. "Moc se cukáš, je na čase tě trošku zkrotit, ty malý drzý štěně," ušklíbl se, sevřel prsty kolem Sasukeho hrdla a znepřístupnil mu tak dýchací cesty. Automatickou reakcí mladšího Uchihy bylo popadnout ho za zápěstí a pokusit se uvolnit jeho stisk, jeho hrubé fyzické síle se ale nemohl vyrovnat. S nedostatkem kyslíku nabývaly jeho pokusy na naléhavosti, zoufale se potřeboval nadechnout. Zdálo se, že soupeř vůbec nevnímá jeho nehty, zarývající se mu do předloktí. Sasuke věděl, že tímhle způsobem se mu to nikdy nepodaří, musel se uchýlit k něčemu jinému. Před očima už se mu dělaly mžitky, když nahmatal mužův pravý palec, zajel pod něj prsty, aby ho mohl pořádně obemknout a pak ho vší silou ohnul do protisměru, až se ozvalo ošklivé zapraskání. Chlap zařval bolestí, okamžitě ho pustil a klesl na kolena, svíraje zraněnou ruku. Sasuke se trochu třásl a lapal po dechu, jak se snažil dohnat kyslíkový dluh, udržel se ale na nohou. Potlačil chuť do svého protivníka kopnout, navzdory vší té zuřivosti mu připadalo zbabělé a nedůstojné udeřit někoho, kdo měl zrovna co dělat sám se sebou, ačkoliv dost silně pochyboval, že by muž projevil stejnou vstřícnost vůči němu.
.
Shisui se snažil povolit železný stisk drtící jeho krk. Zjistil, že tudy cesta nevede. Protočil se v sevření tak, aby svému útočníkovi viděl do tváře. Kolenem se ho snažil razantně udeřit do rozkroku, ale muž něco takové předpokládal a povolil kravatu, takže se Shisuiovi podařilo vyklouznout. Okamžitě zaútočit nepřetržitou sadou úderů. Chmatem dostal chlápka k zemi, zasedl ho a svými pěstmi mu začal dělat novou plastiku obličeje. Když se osoba, ležící pod ním, přestala bránit, teprve tehdy se probudil ze zuřivého stavu. Zhluboka dýchal a prohlédl si své dílo. Zkrvavená masa, co dříve bývala obličejem, nos lehce zatočený na levou stranu. Vstal a zrakem vyhledal svého bratrance. Lehce se mu ulevilo, vypadal celkem v pořádku. Přeběhl k němu, o kousek dál si muž svíral ruku. Vzedmul se v něm šílený vztek, jak si mohl dovolit sáhnout na jeho lásku a ještě jí ublížit?! S děsivým pohledem vytáhnul chlápka na nohy. "Ještě někdy na sebe narazíme a šetřit vás rozhodně nebudu!" zasyčel mu do obličeje. Kdyby Shisuiovi z očí šlehaly blesky, tak by z muže zbyl jen uhlík.
"Ale já…" Zbytek věty zanikl v tichém zadunění, jak jeho hlava silně narazila na blízkou zeď. Pustil bezvládné tělo. Ulice se s nikým nemaže, vyhrává ten nejsilnější nebo nejlstivější. Otočil se k Sasukemu. "Jsi v pořádku?"
.
"Jo," odtušil samo sebou mladší Uchiha a hřbetem dlaně si otřel krev, která mu tenkým pramínkem stékala po bradě, ale už pomalu zasychala. V ústech pořád cítil její železitou chuť, ale zranění se rychle zatáhlo, naštěstí jeho největší část byla uvnitř, takže navenek byl znát akorát otékající ret a drobná krvavá ranka v místě, kde zuby poškodily tkáň. Ani bolest nebyla zdaleka tak strašná, spíš to dost pálilo. Sasuke sjel pohledem po obou mužích a lehce se zamračil, Shisui je tedy vážně nešetřil, musel se až podivovat jeho agresivitě. Původně chtěl bratránkovi navrhnout, jestli by neměli zavolat třeba záchranku, jejich útočníci totiž zcela evidentně potřebovali lékařské ošetření, ale nakonec to zavrhnul. Jen by si tím zadělali na problémy, i když jednali v sebeobraně. Doufal tedy, že budou muži schopní si nějak poradit sami. "Vypadněme odsud," zahučel, nerad by, aby je tady někdo spatřil postávat u dvou bezvládných, domlácených těl, třebaže okolí se zdálo liduprázdné. Popadl Shisuie za ruku a rozběhl se, aby měli místo činu co nejdříve za sebou. Teprve o tři bloky dál zvolnili v úprku, zastávka jejich autobusové linky byla nedaleko, došli k ní už volným krokem, zatímco se vydýchávali. Sasuke nejprve zkontroloval, jestli jim neujel poslední spoj, a k velké úlevě zjistil, že mají ještě deset minut k dobru. Posadil se na lavičku a teprve teď se obrátil k Shisuiovi s ironicky nadzvednutým obočím: "To byli tvoji kamarádi?"
.
Shisui si sedl vedle bratrance a zhluboka vydechl. Bláhově si myslel, že minulost, za kterou udělal černou tlustou čáru, zmizela. Opak byl tvrdou pravdou. Nikdy dopředu nemohl vědět, jestli někoho z podsvětí nepotká. Jak vidno, našli se lidé, kteří s ním měli nějaké nevyřízené účty. Kdyby šel sám, tak by to bylo v pohodě, ale měl u sebe Sasukeho. Mohli ho klidně pobodat nebo zastřelit. Jakoby nestačilo, že kvůli jeho vlastní neschopnosti zemřel otec. Kdyby si na vrub připsal ještě bratránka, tak si může jít s klidem hodit mašli. To by jeho svědomí nevydrželo. Už tak ho měl hodně pošramocené. A teď bylo potřeba to nějak vysvětlit Sasukemu, už nemohl zapřít, že je zná, takže musel podat nějaké vysvětlení, které my mladšího Uchihu uspokojilo. "Kamarádi je špatný výraz, spíš něco jako známí, se kterými jsem se v minulosti nerozešel v dobrém."
.
"Ty máš teda vztahy," zavrtěl Sasuke nad bratrancem hlavou, ale třebaže byl zvědavý, rozhodl se v tom dál nešťourat. Shisui vypadal, že se o tom moc bavit nechce, bůhví co mezi ním a těmi muži bylo. Klidně třeba jeden z nich mohl být jeho expřítel nebo tak něco. I když v tom případě by se tedy musel divit Shisuiově vkusu, takový gorily. Špičkou jazyka prohmatával vnitřek svých úst, snad to přes noc zmizí. Kdyby ho Itachi spatřil se zkrvaveným nateklým rtem, určitě by zase vyváděl a bratránek by to za své nebezpečné známosti schytal podruhé. Víckrát by je spolu samotné nikam nepustil. Zbývající čas do příjezdu autobusu proseděli mlčky, každý ponořený do vlastních myšlenek. Když se pak dopravní koráb přikodrcal a oni se usadili v jeho útrobách, stejně nebyla na nějaké rozhovory příležitost, protože tyhle pozdní spoje bývaly často obsazené partičkami opilých mládenců. Nejinak tomu bylo i teď, ale tihle chlápci jim naštěstí nevěnovali pozornost, zato hlučeli a překřikovali jeden druhého tak hlasitě, že by stejně nebylo slyšet vlastního slova, kdyby se chtěli bavit.
.
Domů proklouzli naprosto v tichosti, našlapovali jako myšky a vyhýbali se vrzajícím schodům. V patře si popřáli dobrou noc a každý zapadl do svého pokoje. Shisui opatrně zkontroloval Itachiho, spal jako dudek. Sám se jen svlékl do spodního prádla a lehl do postele. Nechtěl šramotit víc, než je zdrávo. Ještě stále byl plný adrenalinu a v duchu si nadával do všeho možného, protože kvůli němu byl Sasuke v ohrožení. Po dlouhém převalování usnul neklidným spánkem, který netrval dlouho. Po pár hodinách se trhnutím probudil. Srdce mu bilo jako splašené a hruď mu svíral silný pocit strachu o blízkou osobu. I když věděl, že to byl jen sen, co ho tak vyděsilo, musel se jít přesvědčit. U Sasukeho postele si oddechl, mladík spokojeně spal a nevypadalo to, že by mu něco chybělo. Pár minut ho pozoroval, jak klidně leží, než se odebral zpět k sobě.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Adís Eliadora Adís Eliadora | Web | 7. května 2015 v 15:39 | Reagovat

Oh, Shisui... :/
Tak to byla docela Hardcore rvačka. No, až se to dozví Itachi, to bude masakr. :D (Pokud se to vůbec doví.)
Prostě božíí ! >< :33

2 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 8. května 2015 v 13:29 | Reagovat

[1]:Myslím, že další díl tě tedy potěší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.