Nejsilnější cit V.

9. června 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Nejsilnější cit
Itachi hořce zapláče, jakmile otevře dveře k bráškovi do pokoje. Ani Fugakovi se ženská návštěva ani trochu nelíbila a pozve si syna na kobereček.


Tayuya nebyla žádná stydlivka, a jakmile poznala, že Sasuke není tak docela nepřístupný k jistým věcem, neváhala s tím pracovat. Sice jí přišlo, že je možná mladík trochu nervózní, asi proto, že to dělali v jejich domě a přístup jeho otce byl dostatečně výmluvný, ale rychle ho takových myšlenek zbavila, když si svlékla letní šatičky. Nedovolila mu ani zamknout, docela měla ráda ten adrenalin, že někdo může přijít.
Když Itachi vstoupil, právě se docela vášnivě muchlovali, Tayuya jen ve spodním prádle a Sasuke do půl těla nahý. Nejmladší Uchiha sebou polekaně cukl, když se otevřely dveře, měl za to, že to bude určitě otec, ale zrak mu padl na Itachiho. Lehce se mu ulevilo, ale opravdu jen trochu, protože Itachi se zdál být naprosto šokovaný tím, co vidí.
"Ehm… ahoj, Itachi, já… uhm, seznamte se. Tohle je Tayuya, moje přítelkyně, a Itachi, můj starší bratr," představil je vzájemně.
.
Dlouhovlasý Uchiha měl prvně pocit, že má mžitky a určitě špatně vidí. Srdce se mu sevřelo v ocelovém stisknutí smutku a v okolí se vzňal plamen nenávisti k dívce. Scéna se mu vypalovala přímo do duše. Nenávistně hleděl na bratrovu rádoby přítelkyni. "Těší mě," procedil mezi zuby, skoro jakoby chroustal písek. Musí odejít. Pohled mu padl na Sasukeho. Oči zjihly a byl v nich viditelný bezbřehý smutek, on nikdy nebude jeho. Nikdy! Měl takový ten pocit, jako když před křesťanem rozbijete svatý grál. Otočil se ke dveřím, vteřinku zaváhal a rychle vypadl ven.
.
"Itachi…" hlesl Sasuke napůl udiveně napůl s obavami, protože když se jejich oči střetly, vyčetl v těch Itachiho něco zvláštního, nějakou podivnou bolest. Co se to tady proboha dělo?!
"Teda, Sasuke," prohodila Tayuya a zakroutila nechápavě hlavou, "jako já chápu, že patnáct je pro tyhle věci hranice, ale kristepane, neděláme přece nic špatného. Proč z toho celá tvoje rodina tak strašně vyšiluje? Moje matka mi akorát řekla, ať použijeme ochranu a ať si to užijeme."
"Asi… oni jsou asi jenom trošku zaskočení, ještě nikdy jsem si sem holku nepřivedl," odkašlal si Sasuke a v duchu nad tím mávl rukou. "Tak kde jsme to přestali?"
.
Itachi urychleně zapadl do svého pokoje, kde se zhroutil na zem. Paže si položil na kolena a o ně si opřel čelo. Tohle zjištění, hlavně když se ujistil na vlastní oči, ho úplně vnitřně drásalo. Co on vlastně žádal? Skoro nic, jen trochu lidského citu a lásky, bohužel od svého bratra. Asi fakt zajde k psychologovi. Vypovídá se a třeba mu něco poradí nebo napíše nějaký prášek na oblbnutí… nebo by si mohl uvařit nějaký čaj na snížení sexuálního libida. Tohle všechno byly hlouposti, ale ve své bolesti o nich Uchiha přemýšlel jako o reálných věcech.
.
"Tak ahoj, Sasuke," zavrněla Tayuya, když ji o dobré dvě hodiny později vyprovázel na zastávku autobusu a věnovala mu ještě poslední hluboký polibek, než nastoupila do dopravního prostředku a ještě mu z něj zamávala. Sasuke jí to opětoval a ve výborné náladě se vydal zase domů. Musel uznat, že to není vůbec špatné, provozovat takové věci jako sex, uvolnilo mu to do krve velkou dávku endorfinů, takže byl spokojený jako želva, a dokonce si pohvizdoval. Tenhle euforický stav ovšem poněkud opadl ve chvíli, kdy se vrátil do domu a v chodbě už na něj čekal jeho otec.
.
Fugaku vypadal docela v ráži. Moc dobře slyšel, co se nahoře v patře děje. Zdálo se mu to nedospělé, to dělat, když jsou ostatní v domě. Sice, když on chodil s Mikoto, tak taky párkrát… ale to byl jiný případ. "Sasuke, pojď se mnou do obýváku, promluvíme si."
.
Sasukemu se moc nechtělo, bylo mu jasné, že pochvaly se zrovna nedočká, ale Fugaku mu stejně jako Itachimu už v dětství vštípil zásadní pravidlo, že otce se musí poslouchat. Nenápadně se rozhlížel, jestli není poblíž Mikoto, která by případně manžela trochu zkrotila, ale zdálo se, že doma není. Nervózně se posadil na pohovku a zatěkal k Fugakovi očima.
.
"Tak… co mi k tomu řekneš?" uhodil na něho otec přísně. Ani si nesedal a s rukama založenýma za zády se postavil k oknu. Byl zvědav, co mu Sasuke řekne. Přes bílý závěs koukal na zahradu. Měla by se poséct tráva, začínala divočet.
.
"Uhm… no… a co chceš slyšet?" zeptal se opatrně Sasuke, protože opravdu nechápal, co mu má jako vykládat. Jak si báječně zašukal? Popravdě doufal, že je nebylo slyšet, on vlastně do toho jít původně nechtěl, ale Tayuya tvrdila, že budou jako myšky.
.
"Třeba to, že souložit ve dne, kdy tě všichni v domě mohou slyšet je trochu neohleduplné, nemyslíš? Myslel jsem, že jsem vám vštípil dobré zásady nejen chování, ale i etiky. Evidentně se to u tebe moc neuchytilo." Neměl prostě rád, když jeho synové měli sklony k vztahům. Určitě by jednou byl rád dědečkem, ale rozhodně ne teď u Sasukeho. Má na to času do aleluja. "Za trest běž posekat zahradu a přemýšlel u toho, jak se máš chovat, abys nám nedělal ostudu." S těmito slovy jejich rozhovor skončil.
.
Sasuke si oddechl, dopadlo to líp, než čekal. Pravda, neobešlo se to bez bububu a tytyty, ale nakonec mohl být rád, že to nebyl hodinový proslov. Ze zkušenosti věděl, že i toho je jeho otec schopný. A taky mu bylo jasné, že nemá cenu s ním moc diskutovat nebo mu snad odporovat, aspoň v těchto věcech, takže se beze slova sebral a po špičkách opustil obývák. Vrátil se na zahradu, kde se mu opět na tváři rozlil široký úsměv, když měl nepříjemný rozhovor za sebou, a šel splnit otcův příkaz. Sundal si tričko, protože venku bylo opravdu docela vedro.
.
Itachi zkroušeně seděl u postele, když zaslechl vrčení sekačky a štěkot sousedova psa, který neměl sekací stroje rád a dával to hlasitě najevo. Malátně se zvednul, bylo mu po těle tak nějak mdlo a nechtělo se mu skoro žít. Jeho plané naděje byly v prachu. Poodhrnul záclonu a zjistil, že se na trávníku činí Sasuke a navíc do půl pasu nahý. Ne, dnes už ne.
.
Sasuke zalitoval, že si nemohl nasadit sluchátka, přes ten kravál by stejně žádnou hudbu neslyšel. Na dobrou čtvrt hodinku byl odkázán pouze do říše gest, protože cokoliv by snad chtěl někomu říct, by v tom rachotu zaniklo. Obratně se vyhýbal matčiným záhonům s okrasnými květinami i bylinkami a mlsně pokukoval po skleníku, ve kterém už pomalu začínala zrát rajčata. Jak tak přejížděl očima po okolí, všiml si pohybu v Itachiho okně a vesele na staršího bratra zamával.
.
Itachi stál v okně tak dlouho, až si ho Sasuke všiml. Na tváři se mu rozlil ještě smutnější výraz, což ale nemohl Sasuke vidět. Odvrátil se a zapadl zpět do pokoje, bez jediného slova, či spíše mávnutí. Lehl si na postel jako při poslední hodince a přemýšlel, jestli má brečet nebo křičet nad svou vlastní blbostí, která živila naději jménem vztah se Sasukem.
.
Sasukeho trošku zklamalo, že mu starší bratr neodpověděl. Co provedl tak strašného, že mu nemohl ani zamávat? Určitě si ho všiml, díval se přece přímo na něj. Snad netrpěl takovými předsudky jako otec, aby byl naštvaný kvůli tomu, že si sem přivedl dívku. Netušil, že je bylo opravdu tak moc slyšet, nechtěl členy rodiny uvádět do rozpaků. Asi by za ním měl zajít a omluvit se mu.
.
Ač byl pěkný den, tak pro Itachiho bylo bouřlivý večer s těžkými ocelovými mraky a šíleným skučením větru. Zavřel oči a odevzdal svou duši mysli, která ji začala cupovat na kousky a vykřikovat věty typu: Bylo to přece předem jasný, tak čemu se divíš? Je to tvůj bratr! Incest. Nikdy by tě nemohl milovat. Když mu to řekneš tak tě bude nenávidět!
.
Sasuke rychle dokončil zahradu, nadával, že ji musí mít tak velkou. K čemu, když stejně neměli žádného psa, který by se v ní proháněl, a ovocných stromů tam bylo jen pár. Jakmile byl hotový, uklidil sekačku zpátky do garáže a vrátil se do domu. Kolem obývacího pokoje raději prošel po špičkách, ale následně svižně vyběhl schody do patra a zaklepal na dveře Itachiho pokoje.
.
Dlouhovlasý Uchiha ho chtěl prvně poslat pryč, ale pak si uvědomil, že bráška nechápe, proč se chová, tak divně a bude to považovat za svou vinu. To nemůže připustit. "Dále," zavolal a snažil se na tváři vykouzlit příjemný výraz. Měl pocit, že to bude spíš škleb.
.
Sasuke vklouznul dovnitř a zavřel za sebou dveře. Na rozdíl od Itachiho se mu podařilo zvlnit rty do sympatického úsměvu, protože se k tomu nemusel přemlouvat, i když bráškův výraz mu jej trochu zchladil. "Ahoj," zkusil to ale ledabylým tónem, jestli se Itachi chytne, "odpočíváš?"
.
"Tak trochu," odpověděl tiše Itachi a opravdu se snažil tvářit uvolněně, ale uvnitř byl napjatý jako struna. Nechtěl brášku peskovat jako otec, bylo by to zbytečné. Chtěl s ním být zadobře. "Sekání jsi dostal za trest?" Věděl, že dobrovolně by to nedělal.
.
Sasuke se smíchem pokrčil rameny: "Lepší, než kdyby taťka nasekal mně. Docela jsem se bál, že to tak dopadne, ale naštěstí se akorát krátce vyjádřil, pokáral a poslal mě na zahradu. Dokonce ani nekřičel." Bez okolků si přisedl k Itachimu na postel a následně se na ní pohodlně vleže uvelebil.
.
Ne, zaúpěl Itachi v duchu. Tohle je příliš blízko, skoro cítil, jak ze Sasukeho sála teplo, které nachytal venku na sluníčku a z námahy. "Asi se snaží. Třeba mu mamka něco řekla, než odešla." Čím byl bráška starší, tím bylo všechno těžší a bolestivější.
.
"No jo, je to možný," připustil Sasuke, ostatně to byla asi ta nejpravděpodobnější teorie. Špičkou jazyka si trochu olíznul rty, než úkosem pohlédl na svého staršího bratra. "Ehm… chtěl jsem se ti omluvit. Nechtěl jsem nikoho tady… no, však víš. Uvádět do rozpaků nebo tak něco," zamumlal.
.
"V pohodě, rozpaky jsem necítil. Jen bych možná mohl vědět dopředu, že tam někoho máš, abych ti tam nenaběhl." Rozhodně nestál o takovou další scénku. Nejradši by o ní ani nevěděl. Snad ho to brzo přejde.
.
"Rozkaz, budu ti příště každou svoji dámskou návštěvu hlásit," zasalutoval žertem Sasuke, ale myslel to vážně, asi by to bylo lepší. "Každopádně mám dojem, že po dnešku už si ji sem asi budu radši vodit jedině, když naši nebudou doma," zasmál se.
.
"Hh, asi to bude nejlepší," prohodil tiše starší z bratrů. On se asi taky zdejchne, když to bude vědět. Zase mu do tváře nechtěně prosákla psychická bolest. Bránil se, ale Sasuke tu byl už moc dlouho a on se nedokázal ohlídat.
.
"Děje se něco, bráško?" všimnul si Sasuke záchvěvu v jeho tváři. Itachi se vůbec nějak poslední dobou chovat trošku divně, jenom nedokázal pořád přijít na to, čím to bylo. Podložil si hlavu jednou rukou a upřeně ho pozoroval.
.
Sakra, všiml si. "To nic, Sasuke, jen… jen asi na mě leze. Toho si nevšímej." Nesměl bráškovi přidávat starosti. Na tváři vykouzlil neupřímný úsměv, ale místo něho by mnohem radši pohladil brášku po tváři a hlasech, jen měl pocit, že by se neudržel.
.
Sasuke poznal, že Itachi nemluví pravdu, jen nechápal, proč mu to nechce říct. Váhal, jestli má dál vyzvídat a tlačit na něj, nebyl si ale jistý, jestli by to k něčemu vedlo. Místo toho tedy jen natáhl paži a chytil ho za ruku. "Víš, že mi můžeš říct cokoliv, že jo?" připomněl mu.
.
Ne, bráško tentokrát nemohu. Neunesl bys to, kdybys věděl, že máš za sourozence takovou zrůdu. "Já vím, ale jsou věci, které si každý musí vyřešit sám." Tím mu snad dal dostatečně najevo, že se v tom nemá vrtat.
.
Sasukemu se to moc nelíbilo, ale byl dostatečně inteligentní, aby si spočítal, že nemá cenu to z Itachiho páčit. "No dobře," povzdechnul si a měl se k odchodu. Předtím ale ještě krátce svého staršího bratra objal. "Mám tě rád, bráško," broukl mu někde v oblasti ramene, aby Itachi věděl, že je tady pro něj, kdyby to potřeboval.
.
"Já tebe taky," brouknul a řekl ty slova hřejivě. Pak už jen sledoval bráškova záda mizící ve dveřích. Plácl sebou na postel a intenzivně přemítal nad tím, jak to s ním bude dál.
.
Sasuke se vrátil k sobě do pokoje, kde byl ještě po Tayuye cítil květinový dívčí parfém. Ne že by mu to tak vadilo, ale raději otevřel okno dokořán, aby otec neměl kecy, kdyby k němu náhodou zabloudil.
~~~
Když Shisui zjistil, že rodiče bratranců jedou na výlet, kde přespí tak měl jasno, co se bude dít. Udělají si pánskou jízdu. Mají celý dům pro sebe, tak toho musí jaksepatří využít. Madarovi doma nahlásil, že přes noc zůstane u Itachiho. Strejda se zatvářil hodně potěšeně, což mu teda přišlo divný, ale radši se nevyptával, ještě by zase jednu schytal a nebylo mu to třeba. Nakoupil nějaké flašky s alkoholem a něco na zub se prý postará Itachi. Původně měli koupit každý něco, ale Shisui bratranci nevěřil. Určitě by koupil maximálně nějaký ovocný pivo nebo nedej bože Birell a pak by se vymlouval, že si nevšiml. Vybral samý tvrdý pití. O zlatý mok v obchodě nezavadil ani pohledem. Otec mu ho dostatečně znechutil navěky. Vybral Amundzenku, zlatou tequillu plus několik pomerančů, bez toho to není ono a nejradši by vzal whisky, ale na tu už mu nevyšly prachy. Obtěžkaný lahvemi se dostavil k Uchihům.
.
Sasuke mu šel otevřít, protože Itachi se patlal v kuchyni s obloženými chlebíčky. Sice mu to zkoušel vymlouvat, že je to hloupost, když mají nakoupeno asi tuny popkornu, čipsů a oříšků, ale Itachi trval na tom, že něco pořádnějšího k zakousnutí jim přijde k chuti. Nechal ho tedy při tom, starší bratr rád vařil, i když tomuhle se asi nedalo říkat přímo vaření, spíš míchání pomazánek. Ale rozhodně to uměl skvěle, například jeho tvarohovou nebo vajíčkovou si nemohl dost vynachválit.
"Nazdar, tak jsi konečně dorazil?" zazubil se na bratrance sotva se dostal do jeho zorného úhlu, "už jsme se báli, že tě strejda nepustil, možná bych se tomu při jeho povaze ani moc nedivil, tak jsme spřádali plány, jak tě co nejefektněji uneseme. Akorát jsme se nedohodli na výši výkupnýho, který bysme za tebe požadovali. Já chtěl pět korun, ale Itachi tvrdil, že by nám Madara spíš připlatil slušný prachy za to, abysme si tě nechali."
.
"Uličníci jedni, náhodou byl nějaký spokojený, že jsem vypadnul. Kdoví, co bude doma dělat." Následoval Sasukeho do kuchyně, kde vyložil nákup a přitočil se k lince, kde s radostnou rozkošností zabořil prst do vajíčkové pomazánky a následně ho olízl. "Mňám, to je dobrý."
"Ty prase! Dej si odchod, ještě tě sem nikdo nepozval, tak nic nežer," hájil svoje území Itachi. Shisui to byl nezmar a jídlo se před ním třáslo strachy.
.
Sasuke se zasmál Itachiho rozhořčení a ve chvíli, kdy Shisuie peskoval, mrštně se k němu připlížil z druhé strany a také tímto způsobem ochutnal. Bylo to vynikající, jako ostatně vždycky. Itachi se už odmalička točil kolem matky ve chvílích, kdy něco vařila a pekla, takže od ní leccos pochytil a také sám experimentoval, když byl trochu větší. "Jsi hotový umělec, bráško," pochválil Sasuke jeho výtvor, ale raději prchal z jeho dosahu, aby nedostal jako Shisui.
.
"Děláte, jako kdyby vám doma nedali najíst," vytknul jim Itachi, ale nemyslel to nijak zle. Dozdobil poslední chlebíčky, už neměl ani vajíčko, okurku a salám, tak to vzdával. Milostivě dal zbytek pomazánky Shisuiovi, který neustále brousil kolem a zkoušel sem tam něco uzmout. Jídlo to byla jeho vášeň. "Sasuke, chceš ještě tu tvarohovou? Je jí tu tak na tři lžičky."
.
"Jasně," souhlasil nadšeně nejmladší člen rodiny, ale pochopitelně ho ani nehnulo, aby použil nabízenou lžičku, jednoduše to odmítl se slovy, že přece nebude špinit další příbory. Poradil si i tak, od čeho měl na rukou deset prstů, že? I když k následující činnosti používal jen jeden. "Mmm… nějaká medicína, tss. Měl jsi jít někam na kuchaře, Iti, myslím, že by ses uplatnil," usmál se Sasuke na bratra a nestačil se olizovat.
.
Itachi sledoval každý pohyb prstu od misky k ústům a dovnitř. Občas ven vykoukl růžový jazýček. Jeho mysl mu místo prstu podsouvala něco úplně jiného. Musel se urychleně otočit, aby se nestalo to, co minule. Teď by to bylo ještě hloupější. Na co by se vymluvil, že se při přípravě chlebíčků zpotil?
"To je fakt." Snažil se na sebe strhnout pozornost Shisui. Sice taky podobným způsobem likvidoval pomazánku, ale v jeho případě to s Itachim nic nedělalo. "Ale když porovnáš platy, tak jsou doktoři na tom podstatně lepší. Navíc Itachi není ten typ, co by se do konce života zavřel do kuchyně."
.
"Pravda, to bych ti snad ani nepřál," připustil Sasuke a dolízal poslední dávku. Skoro by ani nemuseli tu misku mýt, vypucoval ji dočista, ale nebylo to právě tím nejhygieničtějším způsobem, takže ji radši přeci jen opláchl pod proudem vody s jarem v dřezu. Pak ji uklidil zpátky do kredence a obrátil se ke svým starším příbuzným: "Tak co budeme dělat? Mohli bysme dát asi nejdřív nějaký film, co vy na to?" Těšil se na pohodový večer ve společnosti těch dvou, sice občas pořádali podobné akce i s kamarády ze školy, ale rodina byla prostě rodina, nemusel se nijak hlídat a tolik se kontrolovat. V jejich společnosti ne.
.
"Bezva nápad, ale předem vás upozorňuju, že na horor se nedívám. Stačí, když jsem doma se strejdou to je horor sám o sobě," prohlásil Shisui a přeochotně pomohl Itachimu zanést chlebíčky do obýváku a pouklízet v kuchyni.
"Shisui, seš jako vysavač. Už se nedivím, že strýc je pořád tak zachmuřený. Asi je těžký tě uživit." Pleskl ho po ruce, když se snažil ulovit další s mňamku.
.
Nejmladší Uchiha se pohodlně uhnízdil na pohovce a přitáhl si do klína pořadač s DVD. "Dobře, takže co teda chceme? Horor jsme vyloučili, takže spíš nějakou komedii, drama?" zeptal se a přejížděl očima po jednotlivých sloupečcích. Měli doma možná stovky filmů, některé dokonce ještě na starých kazetách, nemluvě o jejich rodinných záznamech, které Fugaku a Mikoto pořizovali, když byli ještě oba dva malí. Dokonce měli natočeno i to, jak si Sasukeho přivezli poprvé domů z porodnice.
.
"Chtělo by to něco čerstvýho, co je teprve v kině," navrhl Shisui a podal Itachimu flešku. "Mám tam poslední díl Hobita. Ještě jsem ho neviděl a jsem celkem zvědavý, jak to s nimi dopadne." Epické fantasy to bylo jeho. Miloval ty nádherné světy, roztodivná stvoření a dech beroucí příběhy.
Dlouhovlasý mladík chvíli instaloval malou paměťovku do portu obrazovky, než tam vklouzla. Ovladačem najel do menu a na seznam filmů. "Shisui, ty hovado, na co sem táháš porno?" Rychle ťupal prstem na tlačítko a rozjel ten správný film.
"No co, kdybychom se náhodou nudili, a na začátek si nalejeme po panáku." Rozdělal tequillu a každému štědře nalil. Nabídl jim nakrájený pomeranč." "Tak na dnešní večer."
.
Sasuke se musel zasmát, bratránek měl vážně uvolněnou morálku. Ne že by mu to vadilo, ať už alkohol nebo to porno v jeho počítači, třebaže kvůli svému věku neměl ještě právo ani pít, ani se dívat na videa pro dospělé. Oboje samozřejmě porušoval, ne nějak moc, ale když byla příležitost, tak se alkoholu nevyhýbal, a občas sjel i nějaké to porno, i když si ho do počítače nestahoval, přece jen - když už jeho otci vadilo i to, že má dívku, pak by takové kompromitující materiály v jeho notebooku považoval za závažný neodpustitelný zločin. Ale stejně pochyboval, že na něco takového dnes večer dojde, měli tu spoustu filmů na výběr a nedovedl si představit, že by Itachi něco takového dovolil, i kdyby se nakrásně nudili, což nejspíš stejně nehrozilo.
.
Po prvních deseti minutách filmu Shisui zklamaně zkonstatoval. "To už je Šmak mrtvej? To je teda suchý." Ale vůbec ho to neodradilo od toho, aby měl přilepené oči k obrazovce. Uzurpoval si misku popkornu pro sebe.
Itachi se jen divil, kam to dává, protože toho sežral jako tele ve výkrmu. Seděli všichni tři vedle sebe na sedačce, takže na sebe bylo trochu natěsno. Ne úplně jako sardinky, ale dotýkali se. Měl chuť Sasukeho obejmout a přitáhnout k sobě.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 alicevlachynska alicevlachynska | 9. června 2015 v 10:41 | Reagovat

Jako vždy úžasné :D (a děkuju za zlepšení nálady po písemce). Musím se přiznat... Jak jste tam ze začátku popisovaly Itachiho pocity, tak jsem normálně začala slzet. Asi jsem divná, ale přijde mi to takové dojemné... :)

2 kyuubinka kyuubinka | 9. června 2015 v 17:42 | Reagovat

Hned jsem si vzpomněla na Neřesti za katedrou, jak šli spolu do kina na Hobita. Bylo to příjemně nostalgické :)) Jinak docela depresivní díl, alespoň pro Itachiho :D

3 Hinami-chan Hinami-chan | Web | 9. června 2015 v 18:37 | Reagovat

Né proč mi tohle děláš? Chudák Itachi :-D

4 Ash Ash | E-mail | Web | 9. června 2015 v 23:45 | Reagovat

Skvělé holky, jste jedničky :-D

5 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 10. června 2015 v 16:47 | Reagovat

Tayuyna matka je teda dobrá, ještě jim popřeje, ať si to užijou... Tak jo, no :D . Přístup Fugaka se teda dost liší.
Už jsem to řekla a řeknu to znova : chudák Itachi, proč mu to děláte T_T ?! Já tak moc chci aby de už přiznal...

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 10. června 2015 v 23:32 | Reagovat

[1]:Dojemné 3:), tak to asi budeš brzy potřebovat i toaleták místo kapesníčků.
[2]:Njn, Pán prstenů a Hobit stále vedou v mém žebříčku oblíbenosti.
[3]:Já nerada :D
[4]:Děkujeme :3
[5]:To byste chtěly všechny, ale musíš vydržet. Tohle je povídka plná fanservisu.

7 Aki Aki | Web | 12. června 2015 v 14:24 | Reagovat

kya úplne mega, fantasticko úžasné. Len veľmi ľutujem chudáčika Itachiho ,ale možno väčšie množstvo alkoholu odhodí každému všetky zábrany a budú sa diať veľmi zaujímavé vecičky. :-D

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 12. června 2015 v 17:22 | Reagovat

[7]::3 zajímavá představa.

9 Okami Okami | 12. června 2015 v 21:52 | Reagovat

Úplně si umím představit Itachiho depku. Ty silné cloumající emoce, neschopnost myslet na něco jiného (pozitivního), pocit bezcennosti -už tam chybí jen myšlenky na sebevraždu, střídání vyplnění negativními pocity a následná prázdnota, kdy si člověk připadá jako šlupka. Opakování těchto pocitů a následná melancholická zahloubanost a jakoby "tmavým suknem potažená mysl".
Sasuke to jako bráška (a jakožto další člověk) to na něm poznal, je těžké to zakrýt a zhola nemožné pokud objekt jeho utrpení leží přímo vedle tebe... a ty víš, že nemůžeš nic udělat, i když moc a moc chceš. To vědomí, že to nemůže ani říct a kdyby to udělal, tak to uškodí všem, ho musí ničit. Itachi je vlastně něčím, co nenávidí. Nesnáší se za ty pocity. Musí ho to žrát zevnitř... ta obrovská tíha (jako v anime, kdyý byl donucen vyvraždit klan). Divím se, že si ještě nehodil mašli.
Alkoholové opojení je silná zbraň a odstraňuje zábrany. Sice pochybuju, že se Sasukemu přizná (vzhledem k událostem by sice bylo možné, že by to neunesl, ale to by musel mít hooodně upito a navíc by to bylo moc rychle a v tvé situaci bych čtenářky mučila ještě chvíli, povídce to prospěje a jim taky :D). Alespoň mu to pomůže se trochu odpoutat od depkaření. Jen aby neměl sklony k alkoholismu.
Shisuii jako správný predátor a rozený dohazovač určo využije situace a zas se pokusí brášky trochu víc sblížit.
Fugakuovu reakci jsem očekávala. Na moje očekávání byl docela mírný. Chápu, že Sasuke je v podstatě ještě dítě (je mu 15, že jo?), ale stejně to moc hrotí. Upjatá konzetvativní výchova, kdy se jeden (nedejJashin oba) rodič drží svých zkostnatělých principů a zásad bez nějaké snahy o pochopení a empatie, mi docela smrdí. Kdyby byl Fugaku můj otec, tak bysme si užili (v ironickém a nesexuálním smyslu, samozřejmě :D). No, když přihlédnu k tomu, že bych byla cepovaná odmala, tak bych asi nebyla takový neskrotný živel (no, možná jo). Chudáci.
Zajímalo by mě, jak se Itachi vypořádá s Tayuyou. Ta dračice mu uzurpuje jeho brášku! A v tomhle je dravější, než sám Sasuke, ví jak si ho omotat a jak s ním manipulovat. Itachi to jako 3. strana vidí a rozhodně mu to nebude po vůli.
Když si tohle uvědomím(e), tak to dává nový rozměr a má to větší grády. S Itachiho psychikou je to docela nářez.
No, bude tohle ještě zajímavé. Jen tak dál :3.

10 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 13. června 2015 v 0:03 | Reagovat

[9]:Tomu říkám psychologická epopej *:3 vrní spokojenosti nad tak dlouhým a zajímavým komentářem* Popisuješ to jako by jsi to zažila na vlastní kůži. A tvoje závěry, cože se tam má udát se mi líbí. Povídka je samozřejmě dopsaná, takže my už s ní nehneme. O to je to vtipnější.
Shisui by měl v téhle povídce opravdu dostat metál za dohazovačství :D se divím, že ještě nenabízí nějaké služby navíc jako bonus.
Také jsem se divila, že byl Fugaku tak mírný *psala za něho*, ale zase někdy stačí trest bububu a tytyty :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.