Získat srdce lva X. - Opalování

4. června 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Získat srdce Lva 2
Kluci blbou v bazénu, aby se zabavili a že ta zábava stojí za to. Shisui si chvíli hraje na ublíženého a jde se opalovat... bohužel pro něj usne a to na hodně dlouho.


Sasuke dokončil hygienu, pečlivě se otřel do jedné z velkých tmavých froté osušek, které byly složené na polici, načež si ji omotal kolem pasu, posbíral svoje oblečení a přeběhl do pokoje. Tam si ještě jednou pečlivě vydrbal vlasy, aby mu nestékaly kapičky vody za krk, a rozložil osušku na radiátor. Oblékl se, zasednul k pracovnímu stolu a zapnul notebook. Výborně, strejda tu měl wifi. A nezaheslovanou, to se divil, že mu jí ještě někdo nehacknul. Ale na druhou stranu stála jeho vilka poměrně izolovaně, nejbližší sousedy dělil od baráku velký lán Madarova pozemku a také jejich vlastní zahrady. Připojil se tedy na internet a nejprve projel některé své oblíbené stránky, chvilku si četl články na Idnesu, aby měl taky nějaký přehled o světě, načež se připojil na sociální síť a začal opět vyřizovat vzkazy. Lajknul Narutovu novou profilovku, okomentoval slovy Ty zvíře! Suigetsův status o tom, že jde dneska večer do baru lovit nějaký buchty, a popřál jedné spolužačce k narozeninám. Potom laptop zase vypnul a z batohu vytáhl knížku, tentokrát Hrdého Budžese. Chtěl se s ní usadit na posteli, když si všiml na peřině zaschlé bělavé skvrnky, památky na dnešní noc. Kruci, ještě to nestačil dát do pořádku, měl by to rychle napravit. Několika kroky přešel opět do koupelny, namočil do vody jakýsi hadřík a vrátil se, aby zlikvidoval škody.
.
Starší Uchihové si užívali všech výhod venkovního koupání, neopomněli vyzkoušet prkno ke skákání. Dělaly se s tím perfektní skoky ve všech možných i nemožných polohách. Jednou z těch horších byl placák nebo uklouznutí na mokré odrážecí desce. Když pominulo první vzrůšo, chtěli zavolat Sasukeho ven, ale ani jednomu se nechtělo utírat a jít mokrý by byla sebevražda.
"Itachi, nemá Sasuke okno naším směrem?"
"Já myslím, že jo. Počkej, hvízdnu na něj, třeba se objeví." Pronikavě párkrát zapískal a čekali, jestli se Sasuke někde objeví.
.
Nejmladší Uchiha zaslechl ostrý zvuk, který rozhodně nebyl přirozeným zvukem v okolí domu. Neměl problémy vystopovat, odkud to vychází, takže několika kroky přešel k oknu a otevřel jej dokořán. Ovanula ho vlna dusného horka, až překvapeně zamrkal. Stěny Madarovy vily skvěle izolovaly, takže uvnitř se udržovala příjemná teplota navzdory tomu, zda byla venku zima nebo šílené vedro jako teď. Očima vyhledal svého bratra a bratrance, kteří se pohupovali v bazénu jako bójky na moři, hloubka byla asi taková, že nedostoupli na dno. "Co je?" zavolal z okna.
.
"To je ale blbý dotaz," prohodil Shisui směrem k dlouhovlasému Uchihovi. "Polez dolů, přece nebudeš sedět na pokoji jak pecka. Čekáme!" zahalekal nahoru do okna, aby ho bylo slyšet. "Nebo můžeš zkusit skočit z okna, třeba bys to dal."
"Žádné takové. Shisuii, chceš, aby se zabil?! Sasuke, ať tě ani nenapadne to zkoušet. Pěkně to oběhni dokola." Jeho bratranec měl někdy šílené nápady, ale tohle předčilo všechno.
.
"Tak jo, připravte mi dole žíněnku, kdybych se náhodou netrefil," křiknul Sasuke ještě se smíchem a zalezl. Schválně nechal okno otevřené dokořán, aby si bratr myslel, že to chce vážně udělat. Jeho výhrůžky a varování slyšel až do pokoje. Nehodlal samozřejmě riskovat svůj život takovým skokem, bazén byl poměrně daleko, spíš by se pořádně rozsekal na dlaždičkách. Převléknul si plavky, svižně seběhl do přízemí a odtud na zahradu.
.
Itachi si oddechl, když ho viděl přicházet normální cestou. Už jsem se děsil, že vážně skočí. Slezl z dlaždiček do bazénu. Původně stál pod oknem a čekal, aby Sasukeho chytl, kdyby to náhodou vážně udělal.
"Sasuke, nemůžeš takhle děsit brášku, není na to stavěný. Co kdyby ho kleplo?" vesele pronesl Shisui, než se jeho hlava dostala pod vodu za to poučování.
.
"Itachi, snad jsi vážně nevěřil, že bych něco takovýho udělal?" rozesmál se Sasuke a palcem u nohy zkusil teplotu vody. No, bylo to studenější, než si myslel, i když za to možná mohlo hlavně sluníčko, které mu pražilo do zad. Sedl si na okraj bazénu a spustil nohy do pleskajících vlnek. Hmm, takhle to nebylo vůbec špatné, pěkně pomalinku se osmělovat, žádné šoky.
.
Shisui se zákeřně pousmál, něco vyvede. Nadechl se a do pusy si nabral vodu. Ponořil se pod hladinu, kde udělal pár temp a vynořil se přímo pře Sasukem, kde celou dávku vystříkl na bratránkovu hruď. Taková osvěžující sprška. Jeho uši pohladil následný jekot.
.
Sasuke srdceryvně zavřeštěl, jako by ho starší Uchiha polil minimálně kyselinou. "Ty… ty zatracenej bídáku!" S krvežíznivým výrazem se vrhnul do vody, kde samozřejmě zažil další chladový otřes, takže na chviličku ztuhnul, když se ale trochu oklepal, okamžitě se pokusil Shisuie utopit.
.
Nejstarší Uchiha obratně uhýbal před tím divým zvířetem. Jakmile se přidal Itachi, raději rychle opustil vodní prostory. Proti dvěma neměl šanci. "Klid, pohodička, to se všechno srovná. Přece byste neublížili vlastní rodině." Snažil se je uklidnit vemlouvavým hlasem. Stál minimálně dva metry od kraje bazénu.
.
"To je ale pech, mít za rodinu takovýho trotla. Navrhuju ho nejdřív vydědit a pak zabít," prohodil Itachi škodolibě.
"Já mám lepší nápad. Nepustíme ho do bazénu a necháme ho upéct na sluníčku," zašklebil se Sasuke a vyplázl na Shisuie jazyk. "A když sem vleze, tak ho utopíme."
"To beru," uchechtl se Itachi, "slyšíš, Shisuii? Máš po legraci."
.
"Somáři jedni nepřející. Kašlu na vás, stejně mám rozmočené prsty." Prohlídnul si ruce, nic hrozného, ale něco jako důvod uvést musel. Popošel o kus dál a plácl sebou do vyhřáté trávy. Však ona chvilka na sluníčku ho nezabije, prohřeje si staré kosti a nachytá alespoň trochu záření na přeměnu vitamínu D.
.
Itachi se Sasukem mezitím pořád ještě blbli v bazénu. Vzájemně se podplavávali, cákali na sebe a nadělali hluku jako malé děti. Nedaleko ležel na trávě nafukovací míč, který si ihned přivlastnili a pokoušeli se hrát vodní pólo. Šlo to dost špatně, obzvlášť když nedostoupli na dno, ale o to větší to byla zábava, když neustále zapadali pod hladinu.
.
Shisui se dál rozvaloval na zemi, sem tam odpinkl nějakého hmyzáka či mravence a opaloval se. Jen měnil polohy břicho a záda. Bohužel z toho lenošení usnul. Při poledním slunci nebyl naprosto žádný problém, aby se během hodiny připálil. Vzbudilo ho podivné svrbění na zádech a stehnech. Rozespale si sáhl na kůži, která sálala horkem. "Doprdele, určitě jsem se připekl." Vstal, aby se mohl rychle schladit v bazénu a tím zachránit, co se dalo.
.
"Jééé, Shisuii, víš, že vypadáš jako uvařený rak?" divil se Itachi se smíchem. "Proč ses nenamazal, ty troubo? Mohls chytit třeba rakovinu kůže."
"Ty jo, odteď ti asi budeme říkat Shisui Rudokožec," poznamenal Sasuke, ale v jeho hlase kupodivu zazněl daleko větší spodní podtón starostlivosti než u Itachiho, když znaleckým okem zhodnotil stav bratránkova opálení. "Měl by ses natřít Panthenolem, jinak se do večera oloupeš jako banán. Pojď se schladit, než chytneš úžeh."
.
"Hm, to opalování je zrádný. Nic, nic a pak z čista jasna je to moc," postěžoval si a pomalu se nasoukal do bazénu. Chladná voda dělala pokožce úžasný zábal. Ani se jí nedotýkal, jen čekal, až se teplota srazí dolů. Jestli ho to bolelo teď, tak nechtěl vidět, co to bude dělat v noci. S největší pravděpodobností se posere bolestí. To byly vyhlídky. Po půl hodině chlazení spolu se zbytkem osazenstva vylezli ven. Osušil se a na spálená místa raději nesáhnul.
.
"Možná by ses měl taky popatlat jogurtem," nadhodil Sasuke směrem ke svému bratranci, sotva vešli do příjemně chladného klimatu domu. "Četl jsem, že je to taková nejrychlejší pomoc, bílej jogurt prej vytahuje teplo." Měl o Shisuie docela obavy, dovedl si představit, jak je takové spálení nepříjemné, sám si tímhle procesem několikrát prošel.
"To je docela zajímavý, ale něco na tom může být," usoudil Itachi, "akorát si nejsem jistej, že by tu měl strejda tolik jogurtu na celý jeho záda."
.
Shisui s obavami otevřel dveře černé ledničky. Očima jel od vrchu dolů - sýr, sýr, sýr. "Panebože, proč tu má tolik druhů sýra, copak je strejda převlečená myš?" Nějaká zelenina, včerejší zbytek lasagní a k jeho štěstí úplně dole byl velký kelímek Hollandie. "Tomu říkám klika." Vytáhnul s úsměvem jogurt ven. "Sasuke, napatláš mi to na záda?"
.
"Jasně," přikývnul nejmladší Uchiha, "ale asi si na to radši lehni. Pojďme třeba na terasu do stínu, strejda by nás pravděpodobně zabil, kdybysme mu tady nadělali."
Společně se přesunuli na vydlážděnou podlážku před domem, napůl krytou vkusnou bambusovou pergolou. Přetáhli si lehátka do jejího stínu a Sasuke převzal od svého bratrance kelímek se studeným bílým obsahem. Oddělal víčko a na chviličku zaváhal, bylo zvláštní, že by měl do jogurtu hrábnout, když měl zafixováno, že se to jí lžičkou. Nakonec ale se smíchem vykydnul část bílého krému na bratrancovy zarudlé lopatky.
.
"Ááá, dělej, šíleně to studí," vykviknul Shisui a celý se napnul. Jak Sasuke roztíral bílou hmotu po kůži, začalo mu to dělat dobře, jen občas, když nejmladší Uchiha přitlačil, tiše usyknul. Vypadal vtipně, jak byl namazaný bílým od vrchu až dolů. "Snad to zabere a nic z toho nebude," zadoufal a odevzdaně ležel na lehátku.
.
"Přinejhorším budeš pár dní vypadat jako indián," zazubil se Sasuke a se škodolibým výrazem nadzvednul lem Shisuiových plavek, aby vyprsknul smíchy při pohledu na ten kontrastní přechod spálené kůže a bílého pozadí. "Hahaha, máš to jak vytetovaný!" Posadil se na svoje místo, a aby se zbavil jogurtového nánosu, olízal si všechny prsty.
.
"Hahaha, to je fakt vtipný, ale co už, za blbost se platí," povzdechl si otráveně. "Jak dlouho to tam mám mít?" zeptal se do éteru.
"Řekl bych, dokud tě to bude chladit a než to začne přisychat, ale měl by sis takový zábal dát minimálně ještě jednou a možná i zítra," kumštoval nad tím Itachi a pobaveně se díval, jak má na bedrech ostrý barevný přechod. "Možná bych měl brnknout strýčkovi, aby nějaký po cestě koupil. Ten bude rád, ale že jsi to ty, tak se obětuji." Zvednul se, aby mu šel zavolat.
.
Sasuke se mezitím pohodlně rozvalil na lehátku, lehnul si bokem, aby na Shisuie viděl, a opřel si hlavu o loket. "Ty seš pako, viď?" protáhl s lehkým poloúsměvem, ale jeho hlas zněl mírně. "Takhle se zřídit… teď abys v noci spal jenom na břiše. Doufej, že tě strejda nezjebe, už ho slyším, jak vykládá něco o zodpovědnosti, koneckonců nás má na starost." Nejmladší Uchiha se natáhnul pro kelímek od jogurtu, nabral si na prst část zbytku, který se usadil na plastových stěnách a strčil si ho do pusy. Zalitoval, že nemá lžičku, ale nechtělo se mu pro ni do kuchyně.
.
"To je fakt, co se dá dělat. Jednou to přežiju a přes koleno mě snad nezohne." Zasmál se nad tou představou a podložil si hlavu pažemi. Tím se mu napnula kůže na zádech a začalo to svrbět. Shisui trochu ztišil hlas, nechtěl, aby ho bylo slyšet. "Aspoň za tebou nebudu v noci chodit, protože by mě potom mohla dobře tlačit matrace." To by byl dost neveselý stav, erekce v pozoru, nikde nikdo a dlouhá noc před sebou. "Je ten jogurt aspoň dobrej? Když ho tak do sebe cpeš."
.
"To je útěcha," zazubil se Sasuke v návaznosti na Shisuiova slova o noční návštěvě, ačkoliv si dělal samozřejmě legraci. Protože i když to bylo vždycky nečekané, nemohl říct, že by bratránkova přítomnost v posteli byla nepříjemná. Ale chtěl ho trochu popíchnout. "Vynikající," odpověděl pak na Shisuiovu otázku, pohlédl směrem do útrob domu, aby se ujistil, že Itachi pořád telefonuje, poté s nevinným výrazem nabral na ukazováček další vrstvu bílé hmoty a přistrčil jej Shisuiovi před obličej: "Dáš si?"
.
Shisui se na něj nevěřícně podíval a přizvednul se na pažích. Na rozdíl od Sasukeho on si v noci užil, takže svoje chutě dokáže udržet na uzdě. Teda aspoň na určitou dobu. Chytnul bratránkovu ruku a laškovně olíznul vrcholek prstu. "Chutná to dobře." Pojmul celý prst do úst a uvnitř ho ochutnával jazykem. Nenuceně si začal prst zasouvat dovnitř a ven. V malém měřítku předváděl orální sex.
.
"Dobře, dobře, tak to by stačilo!" přerušil asi po minutě Sasuke jeho postup a vyškubnul mu svoji ruku. Do tváří mu totiž začala nebezpečně stoupat horkost, která neměla nic společného s letním sluníčkem. Bratránkova činnost nenechávala jeho představivost úplně v klidu, ještě takhle po té noční akcičce… Odkašlal si a snažil se raději navázat nenucený hovor, když nadhodil: "Jaký máte s Itachim příští tejden rozvrh?"
.
"No, přesně nevím, určitě budem u Onokiho, ale jak přesně, to si nepamatuju…"
Itachi se vrátil z vnitřku domu. "Vyřízeno, počkej, až tě strýc uvidí na vlastní oči. To bylo lamentování. Fuj, ještě teď mi brní ucho." Natáhnul se na volné lehátko. "Jo, vrněl ti mobil, tak jsem ti ho dones." Podal mu mobil do ruky a podíval se na své brášku. "Sasuke, ty jsi taky nějaký připálený, dneska už žádné slunění. Do vody až tak odpoledne a povinně namazat, kromě Shisuie, ten nepáchne ven," nakázal dlouhovlasý Uchiha a spokojeně se rozvalil. Možná by si mohli udělat něco ledového k pití.
.
Shisui něco klubal do mobilu, než se otočil k staršímu bratranci. "Itachi, Deidara nám píše. Jedou příští víkend na raft, tak jestli nechcem jet s nima. Jede ještě Sasori a pár dalších lidí z ročníku. Pojedem?" zeptal se natěšeně. Měl vodu rád.
"Zní to dobře. Dokdy jim to máme potvrdit?" zajímal se. Výlet do přírody by byl bezva. Voda, sluníčko, spaní pod širákem…
"Co nejdřív, a nejpozději do pondělí, aby zamluvili, co bude potřeba. Můžu jim napsat, že to berem?" Visel na něm pohledem, chtěl moc jet.
"Klidně, já nejsem proti. Aspoň taková malinká dovolená. S rodičema už nejezdíme a sami jsme nikde nebyli. Bude to fajn."
Shisui urputně psal odpověď pro blonďatého přítele.
.
"Půjdu se něčeho napít," zvednul se Sasuke, protáhnul se a zapadnul do útěšně příjemného chládku domu. Několika kroky přešel do kuchyně, aby znovu prozkoumal obsah ledničky. Hmm, mléko, nějaká minerálka, energy drink… škoda, že strejda neměl nějaký džus nebo tak. Nejmladší Uchiha zabloudil pohledem k velké míse různého ovoce, mezi kterým bylo zhruba sedm pomerančů. Vida, stačilo by je jenom vymačkat a džus by byl na světě. Teď ještě zjistit, jestli Madara disponuje i takovým tím šikovným odšťavňovačem. Sasuke prohledal několik skříněk s nádobím a různými kuchyňskými pomůckami, z nichž některé dokonce ani neznal, než našel to, co hledal. Posbíral do náruče plody s výrazně oranžovou kůrou a na dřevěném prkénku je keramickým nožem rozkrojil napůl. Pak po jednom strkal poloviny do šikovného přístroje, v jehož plastové nádobě se začala hromadit ovocná šťáva. Když už jí bylo dostatečné množství, rozlil ji do tří vysokých skleniček a z mrazáku vytáhnul několik kostek ledu, které do nich rozdělil. Sklo se okamžitě orosilo chladem, což pití dodávalo v horkém létě na neodolatelnosti. Opláchl ve dřezu všechny nástroje, které použil, a uklidil vše na místo. Pak vyrovnal sklenice na tác a zamířil zpátky na terasu.
.
Shisui s Itachim stále řešili výlet na rafty.
"A co si máme vzít?"
"Nevím, Dei říkal, že mi zbytek informací pošle e-mailem večer. Budeš muset vydržet, ty zvědavče."
"Já nejsem zvědavý, jen praktický. Až nám bude něco chybět, moje chyba to nebude…Sasuke, co nám to neseš?" zahleděl se na barevné skleničky na podnose.
Shisui se opatrně ohlédnul, němě ptal svou porci.
.
"Kyselinu sírovou, chytráku," poučil Sasuke s úšklebkem svého bratra a počastoval ho jednou vychlazenou sklenicí, než přešel k Shisuiovi a nabídl mu druhou. Pak se svalil do svého lehátka a zhluboka si loknul připraveného moku. Bylo to tak nádherně osvěžující a lahodné! "Co vůbec říkal strejda? Kdy se vrátí?" obrátil se na Itachiho s otázkou. Ne že by nějak akutně toužil po Madarově přítomnosti, jen chtěl mít přehled.
.
"Říkal, že se Shisuiem provede krátký proces a přijede brzo." Jak brzo - to mu dostatečně nevysvětlil a Itachi se raději neptal.
"Tady jste!" ozval se dobře známý hlas nejstaršího z rodu Uchihů. Vyšel na terasu a pohled mu automaticky sklouznul na velkou svítivou bílou plochu.
Shisuiovi šíleně zatrnulo a tak sebou škubnul, až kostky ledu ve skleničce hlasitě zachřestily. S neblahým tušením se podíval svému strýčkovi do tváře.
.
"Copak vás člověk nemůže nechat ani jedno jediný dopoledne o samotě?!" zavrčel Madara ne zrovna přívětivě a založil si ruce v bok, což bylo v jeho podání průvodním znakem hněvu, až se všichni jeho synovci zachvěli. "Opravdu bych byl myslel, že když jste všichni tři dospělí, tak vám nemusím stát za zadkem, aby se vám něco nestalo, ale očividně jsem se mýlil. Tobě opalovací krém nic neříká, co, Shisuii? Jestli si chceš uhnat rakovinu kůže, doporučuju ti solárko, bude to jednak rychlejší a jednak to aspoň bude v době, kdy za tebe nebudu mít zodpovědnost. Doufám jenom, že budeš zítra vypadat líp, až tě budu vracet Mikoto. Příště taky trochu používej hlavu, než vylezeš na sluníčko!" Zpražil ještě svého nejstaršího synovce znechuceným pohledem, než se obrátil k odchodu. Předtím než zalezl do domu, se ještě obrátil přes rameno a poznamenal sice o něco mírnějším hlasem, ale pořád dost chladně: "V lednici máš další jogurt. Asi ho budeš potřebovat." Pak za sebou zabouchl prosklené dveře a na terase se rozhostilo ticho.
.
Shisui se zhroutil zpátky na lehátko. "Bezva, mohlo to být i horší," poznamenal do vzduchu. Nazlobený strejda vypadal vždycky drsně. Aspoň, že není žádný skrblík a koupil mu ten jogurt. "Myslím, že si skočím do sprchy umýt ten nános. Dám tomu oddech a později další vrstvu." Opatrně se zvedne. "Nepadá mi to někde, aby strýc neměl kydance po podlaze?"
.
"Běž si to umejt do bazénu, jestli ti tohle bylo málo, tak potom by tě strejda zabil," zasmál se trošku nervózně Sasuke, z Madary šel pokaždé respekt, natož v takových situacích. "Ne, nikde to neteče." Díval se za odcházejícím bratrancem, než se začal opět věnovat svému ledovému džusu.
"Zajímalo by mě, jak si asi naši užívají volno," nadhodil Itachi přemítavě. Jeho bráška se trochu znechuceně zašklebil:
"Dovedu si to představit."
.
Zbytek víkendu už proběhl bez dalších vylomenin, teda až na jednu, to když si šel Madara s nimi zaplavat. Strýc si schválně vyvázal vlasy nahoru, aby si je nenamočil. Aktivní Shisui, kterému po několika jogurtových zábalech okřílo a koupal se v tričku, letěl okolo kraje. Samozřejmě mu to podklouzlo a plácl sebou do vody. Nejstaršímu Uchihovi splaskl účes a hlavně úsměv. Ty nadávky by si za rámeček nikdo nedal. Shisui byl pro něj trnem v oku až do doby, než se kolem něho znovu začala motat Persefona. Trochu se uvolnil a netvářil se tak nabručeně.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.