Nejsilnější cit VIII.

7. července 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Nejsilnější cit
Shisui se rozhodne jednat, protože už se nemůže dívat na to, jak se Itachi užírá vlastními pocity, které považuje za to nejodpornější, co v sobě chová. Bude mu Sasuke věřit?


Sasuke na sebe s požitkem nechal dopadat křišťálový proud. Byl si dneska s kamarády zahrát basket a docela se u toho zpotili, takže bylo příjemné ze sebe ten slaný povlak smýt. Mydlil si celé tělo sprchovým gelem a přes šum vody málem přeslechl zaklepání na dveře koupelny. "Dále," zavolal hlasitě, aby ho bylo slyšet.
.
Itachi pomáhal matce na zahradě a potřeboval si umýt ruce od hlíny. Nerad brášku rušil, ale v koutku duše ho prostě chtěl vidět. "Promiň, je si umyju ruce a hned vypadnu," řekl na vysvětlenou a otočil se k umyvadlu. Nemohl si pomoct, aby v lehce zamlženém zrcadle nešpehoval bratra ve sprše.
.
"V pohodě," pokrčil Sasuke rameny, neměl pocit, že by se musel před svým bratrem stydět. Jako děti si ostatně občas v létě hráli na zahradě a v bazénku i nazí, takže se navzájem znali. Nerušeně pokračoval v hygieně, přejížděl svýma namydlenýma rukama po svém vlastním těle, po pažích, hrudi, břiše… když se natahoval pro šampon, otočil se k Itachimu zády a poskytl mu perfektní výhled na ladnou křivku zad a pevný kulatý zadeček.
.
Itachi ten výjev hltal jako hladový pes piškoty. Nemohl se nabažit. Vida, že ho Sasuke nevidí. Otočil hlavu k němu, aby měl jeho krásu zprostředkovanou z první ruky. V duchu si nadával, že to nemá dělat. Ještě chvíli se kochal a po dlouhé době pro mytí rukou odešel. Vpadl do svého pokoje. "Já to nevydržím," zaúpěl.
Shisui zrovna v notebooku kontroloval stav svého účtu. Bylo to k uzoufání. Nemohl se dočkat, až mu přijde první výplata. Už měl vybraný skromný podnájem, už chybělo jen zaplatit zálohu na dva nájmy dopředu. Itachi mu přislíbil, že mu půlku půjčí, i když ho upozorňoval, že by ho tu rodiče klidně nechali ještě další měsíc. "Stalo se něco?"
.
"Jo, stalo," zakňučel Itachi, několika kroky přešel ke své posteli a plácnul sebou na ni, přičemž zabořil obličej do polštáře. "Byl jsem v koupelně," zahuhňal sotva srozumitelně, "a… a Sasuke se zrovna sprchoval a… on má tak nádherný tělo! Je tak hezky stavěný a ten zadeček…" Itachi zoufale zakvílel. Strašně se za svoje myšlenky styděl, bylo mu špatně z toho, jak na Sasukeho myslí, ale bylo to čím dál intenzivnější. Sasuke rostl jako z vody a rostl do neobyčejné krásy. Ztrácel dětské rysy a Itachimu se líbil pořád víc a víc. Teď navíc věděl, že už není… pod zákonem. Každou noc ho ty představy mučily, jak strašně po něm toužil. Ne jen v tom fyzickém smyslu, ale celkově. Přál si, aby jeho zamilované pohledy, jeho úsměvy, jeho city patřily jemu. Dal by za to cokoliv. "Shisuii, co mám dělat?" vyhrkl.
.
"Pytlík ledu ti asi stačit nebude viď?" prohodil ve vtipu. Mrzelo ho, že Itachi je ten nejhodnější kluk, kterýho kdy potkal, a tak trpí tím, že nemůže být se svým milovaným, tak jak by si přál. Už chtěl jejich situaci řešit, ale mezitím se mu do ní zamotaly jeho problémy a prostě nebyl čas. "Nezkusil bys mu říct, jak to s tebou je?"
.
"Přece jsem ti vysvětloval, že to nejde," odsekl Itachi prudčeji, než sám chtěl. Copak to Shisui nechápal? Kdyby to Sasukemu prozradil, tak by o něj přišel a to se nesmělo stát. To by nepřežil. "Já to nezvládám," zašeptal nešťastně, "dokud byl ještě dítě, tak to šlo… víš, jak to myslím. Tolik jsem to neprožíval, nebylo tak těžké se uhlídat. Ale teď… jak vyrůstá, je to pořád horší."
.
Shisui neviděl jiné východisko, než to Sasukemu říct. Itachi sám se k tomu neměl, bylo mu jasné jaké má obavy, ale tahle situace byla neřešitelná. Kdyby to šlo jen udělat jinak. Bál se, aby Itachi neudělal nějakou blbost ze zoufalství. Udělá jim medvědí službu, buď se všechno posere, nebo to vyjde.
.
Itachi bral Shisuiovo mlčení jako potvrzení své bezvýchodné situace. Tohle prostě nemělo řešení. Chvilku ještě zhrouceně seděl na své posteli, než shrábnul do kapsy klíče a vyhrknul, že se jde projít. Potřeboval vypadnout, vydýchat se z toho, aby byl vůbec schopen po návratu zase předstírat, že se vůbec nic neděje.
.
Shisui ještě chvíli dumal, co a jak. Nejlepší bude, když to nebude moc prodlužovat a řekne to Sasukemu, co nejdřív. Poslouchal, jak došuměla sprcha, a bratranec přešel k sobě do pokoje. Dal mu dostatek času, aby se pooblékal. Teď bude záležet na Sasukem, jak to pochopí. Přešel k jeho dveřím. Zaklepal a po pozvání vešel. "Sasuke, chtěl bych s tebou mluvit o něčem důležitém."
.
Sasuke nebyl ani tak překvapený návštěvou bratrance, jako spíš tím jeho vážným výrazem, který jako by k němu ani nepasoval, když byl pořád samý smích a legrácka. Posadil se lehce zděšeně na své posteli, protože si myslel, že se stalo tragického, když se Shisui takhle tváří. "Co se děje? Stalo se něco?!" vyhrknul malinko napjatým tónem a upřel na Shisuie zmatený pohled. Snad někdo neumřel…
.
Shisui si nervózně skousl ret a jeho přesvědčení Itachimu pomoct, tady před Sasukem lehce zakolísalo. Jazykem si zvlhčil rty. "Víš, chci si promluvit o Itachim," nakousl své povídání trochu nejistě, "on… no, prostě všechno není, jak se zdá. Není jen tvůj milující bratr, je i něco víc."
.
Sasukeho obličej byl jeden velký otazník. Absolutně nechápal, co se mu tady Shisui pokouší sdělit. Jak to myslel, že všechno není tak, jak se zdá? "O čem to mluvíš?" nadzvedl obočí a snažil se nějak si přehrát jeho slova. Co víc by Itachi asi tak byl? Vůbec mu nebylo jasné, kam tím vším bratránek míří.
.
Shisuiovi bylo jasné, že kdyby se takhle předvedl jako manažer tak letí, ale tohle bylo něco spojeného s emocemi a ne s obchodem. "Itachi tě miluje," řekl nakonec natvrdo, "ale ne jen jako svého bratra, ale i milence či partnera. Trvá to už několik let." Chvíli počkal, jak to Sasuke vstřebá a čekal, jestli se nějak vyjádří, protože se tvářil šokovaně.
.
Nejmladší Uchiha měl napřed dojem, že se Shisui zbláznil. Doopravdy regulérně zbláznil, asi z přemíry učení nebo tak něco. Potom si ale připomenul, jaký bratránek doopravdy je a ústa se mu roztáhla do širokého úsměvu. "Shisuii, nejdeš trošku s křížkem po funuse?" rozřehtal se, "hele, nerad ti to říkám, ale prvního Apríla jsi prošvihnul skoro o čtyři měsíce."
.
Sasuke možná čekal, že se Shisui přidá, ale ten zůstal ledově vážný. Čekal, až se bratranec vychechtá. "Myslím, to vážně. Takovou věc bych ti neříkal ani ze srandy. Navíc mi to Itachi zakázal, ale myslím, že to není dobré. Měl bys to vědět."
.
Sasukeho překvapilo, že se Shisui nesměje. Přestal se tlemit a chvilku se na něj koukal, jako by ho vyzýval, ať s tou komedií přestane, ale když to nepomáhalo, zavrtěl odmítavě hlavou a vrátil se k první teorii. "Shisuii, ty jsi cvok, to je přece nesmysl," snažil se mu jemně podsunout.
.
"Vážně si to myslíš? Přemýšlej trochu o tom, jak se k tobě Itachi chová. Nezdá se ti někdy zvláštní. Netváří se, jakoby něčím trpěl anebo ta líbačka? Myslíš, že jsem to dělal jen z hecu? Ne, dělal jsem to kvůli Itachimu, protože se hrozně bojí na tebe sáhnout, má pocit, že by se nemusel udržet a pak by toho litoval." Shisui se snažil Sasukeho donutit, aby nad tím přemýšlel trochu jinak, než bratr.
.
"Ale… to je hloupost, Itachi by nikdy…" vypravil ze sebe Sasuke zmateně a pořád se snažil najít v Shisuiově tváři nějaký náznak legrace a žertování. Nenacházel ho, tím víc byl vyvedený z míry. Co mu to tady vykládal za blbosti? Itachi nikdy neprojevil… nic, co by naznačovalo… Sasuke znejistěl. Pravdou bylo, že se možná jeho starší bratr choval malinko divně poslední dobou. Ale určitě to nebylo proto, že by… měl takovýhle problém. "Ne," zavrtěl Sasuke rezolutně hlavou, "já tomu nevěřím, vymýšlíš si."
.
"Tak ty mi nevěříš," řekl Shisui a v jeho tónu bylo slyšet lehké rozladění. On se tady snaží a nakonec prý mu nevěří. Založil si ruce na hruď a přemýšlel, jak by bratrance přesvědčil, že má pravdu. Chtělo by to něco hmatatelného…a! už to má. Najde ten skicář. Vysmahl z pokoje rychlostí blesku a začal se hrabat v Itachiho pokoji.
.
Sasuke šel za ním, protože předpokládal, že je Itachi také u sebe a hodlal s ním probrat tu kravinu, o které se ho Shisui snažil přesvědčit. K jeho překvapení však staršího bratra nenašel, místo toho tady akorát bratránek něco horečně hledal. "Shisuii, o co ti jde?" zeptal se, "víš, já chápu, že jsi srandista a tak, ale tohle popravdě ani není moc vtipný."
.
"Musí to někde být," brblal so Shisui pod nosem a zkoušel typické schovky, kam by to dal on. Pod matrací, pod postelí, mezi papíry v šuplíku, prostory mezi oblečením. Zkoušel i skříně zezadu, jestli ho tam nemá přilepený. Na chvíli se zastavil. Musí myslet jako Itachi a ten všechno dělá pečlivě, zvlášť v takovém případě, kdy musí mít sto procentní jistotu, že to nikdo nenajde. Zaměřil se na knihovnu, hlavně na vědecké knihy. Začal jednu po druhé, které velikostně odpovídaly skicáři otevírat. Bylo jich hodně a tu pravou našel až úplně dole. Historie abdominálních vyšetření. Byla v ní schovka jako za starých časů, kdy tam v historii schovávali jedy, věci, které se v té době neslušely. Z pečlivě vyřezaných stránek podal Sasukemu blok a vítězným úsměvem na tváři.
.
Sasuke nadzvednul obočí, nechápal, co to má zase znamenat, ale nakonec svou pozornost zaměřil na skicář. Otevřel ho. S mírným překvapením se díval na svůj vlastní portrét, kreslený pouze tužkou, ale vyvedený do detailu. Určitě to musel dělat Itachi, kdo jiný by s takovou přesností znal jeho obličej? Prolistoval pár dalších stránek, nic hrozného, na všech byl on, většinou v nějakých běžných denních činnostech… už už chtěl Shisuiovi říct, že na tom nic podezřelého neshledává, když najednou kresby přestaly vyhlížet tak nevinně a začínal na nich být jaksi… méně oblečený. Užasle zíral sám na sebe bez trička, bez kalhot… Ostře se nadechl, když narazil na zlomovou stránku, kde byl úplně nahý. Prolistoval pár dalších a s každou se mu o něco víc rozšířily oči. Panebože… Tváře se mu zbarvily horkostí, všude byl nahý a… a vzrušený… a na některých se nacházel v naprosto necudných pózách s vyšpuleným zadkem! "Co to sakra je?!" vyjekl vyšším hlasem než normálně.
.
"Když to řeknu jednoduše, tak asi Itachiho sexuální fantazie, kde hraješ hlavní roli. Kdyby tě Itachi nemiloval, tak tohle dělat určitě nebude," poukazoval na fakt, že tohle normální bratři nedělají. Snad to bude jako důkaz Sasukemu stačit.
.
"A-ale… t-tohle je…" Sasuke si sám nebyl jistý, co vlastně chtěl říct. Zvrácené? Tak to určitě. Pořád byl úplně v šoku, nemohl tomu uvěřit. Kreslil to Itachi, určitě to kreslil Itachi. Ale proč?! Proč by to dělal, vždyť… leda, že by snad Shisui mluvil pravdu. Taková blbost! "Ne, vy jste… u-určitě jste se na mě domluvili…" snažil se to všechno nějak vysvětlit, i když sám cítil, že je to hloupost, do něčeho takového by Itachi kvůli pár minutám zábavy nešel.
.
"Vážně si myslíš, že by tohle Itachi udělal jen tak, pro zábavu? Sasuke, pochop to, že tvůj starší bráška tě miluje a ničí ho jen pohled na tebe. Už je v koncích, týrá sám sebe a hrozně moc se bojí ti cokoliv říct. Považ, už tě miluje skoro čtyři roky a za celou tu dobu jsi mu rostl před očima do krásného mladého muže. Mám pocit, že už nemůže dál a nechci vědět, co udělá, až to nedokáže vydržet." Narážel tím na možnost, že by se mohl odstěhovat nebo si ublížit.
.
Sasukemu to vyrazilo dech. Měl chuť s Shisuiem zatřást a zařvat na něj, na co si to hraje a ať s tím okamžitě přestane, ale něco mu říkalo, že mu bratranec říká pravdu, i když byla naprosto absurdní. Proč by si z něčeho takového dělal legraci? Ale pokud ty Itachiho city, které mu teď předestřel, byly skutečné… pak byli v pořádném problému. Dřív než nad tím stačil jakkoliv pořádně zauvažovat, ozvalo se tlumené bouchnutí domovních dveří, neidentifikovatelný šramot a kroky, které směřovaly po schodech do patra. Vypadalo to, že bude moci probrat celou záležitost přímo se zdrojem, protože po několika dalších vteřinách se jeho starší bratr objevil na prahu pokoje. "Itachi!" vyjel na něj Sasuke naléhavě, "Shisui se zbláznil, říká, že mě miluješ… no, ne jako bratra! Řekni mu, že mu přeskočilo!"
.
Itachi se chvíli tvářil vykolejeně, než mu mi pohled padl na skicář v Sasukeho rukou. Ne! Tohle Sasuke nikdy neměl vidět. "Shisuii! Co jsi to udělal! Myslel jsem, že umíš držet hubu a ne, že všechno vyžvaníš! Zakázal jsem ti to komukoliv říkat a ty takhle. Už se nedivím, že tě Madara vyhodil." Byl v ráži a lomcoval jím vztek na toho nezvedence. Tohle by si on nikdy nedovolil.
Shisui se zatvářil jakoby ho Itachi liskl. Tohle tedy bolelo. Bylo mu jasné, že to bratranec řekl v afektu, ale bylo to hnusný. "Chtěl jsem ti pomoct…"
"Ale já jsem se tě o žádnou nežádal!"
.
"Moment, moment!" Nejmladší z mladíků těkal očima od jednoho příbuzného k druhému. Čekal, že se Itachi pokusí Shisuiovi domluvit, možná mu vynadá, ale ze všeho nejvíc čekal na to, až mu potvrdí, že je to absolutní nesmysl a výplod bratránkovy choré mysli. Nic takového se ale zatím nestalo… "Itachi, to je hloupost. Řekni, že je to hloupost," vyzval svého bratra a propaloval ho pohledem. Nechápal, proč před ním Itachi provinile uhýbá očima. "Co to tady na mě vy dva hrajete?!" rozčílil se nakonec a více pozvedl inkriminovaný skicář. "Proč si mě takhle kreslíš, Itachi?!"
.
Itachi byl nucen bráškovi odpovědět, teď už se nemohl vymlouvat na to, že si Shisui dělal srandu, když tu ztropil takovou scénu. Pravda byla venku a on už stěží dokáže ovlivnit, jak se Sasuke zachová. Zkusí mu alespoň vysvětlit, proč to dělá. "Protože se mi líbíš a chtěl jsem mít něco, co nemůžu mít. Miluju tě a… vzrušuješ mě," hlesl úplně tiše poslední slovo.
.
Sasuke na něj zůstal bez dechu zírat. Takže to nakonec byla pravda?! Všechno, co mu Shisui řekl… ale jak to?! Na něco takového by přece přišel, Itachi by… "Ne," hlesl třesoucím se hlasem, a protože se mu roztřásla kolena, musel se posadit na Itachiho postel. "T-to přece…" Itachi byl jeho bráška, byl mu nejbližší ze všech lidí na světě, právě s ním vždycky sdílel všechno, všechny svoje pocity, přání, sny… to právě jemu se svěřovat a měl v něj absolutní důvěru. Jak se něco takového mohlo stát, co udělal špatně?
.
Itachi si nervózně skousl ret. Nikdy nechtěl, aby na to bráška přišel. "Sasuke, promiň. Pochopím, když mě budeš ode dneška nesnášet, ale… pamatuj, já tě nikdy nepřestanu mít rád. Udělal bych pro tebe cokoliv." V duchu proklínal den, kdy nechal Shisuie samotného v pokoji. Nemusel by teď nic podobného řešit.
.
Nesnášet? Sasuke zmateně nadzvedl obočí. Nechtěl Itachiho nesnášet, byl to jeho bráška, vždyť ho měl rád. "N-ne, tak to není… já… já prostě jen chci, aby…" Sasuke doufal, že to Itachi nějak pochopí. Zhluboka se nadechl a podal mu skicář. "A-asi bude nejlepší, když budeme dělat, jako že jsem se nic nedozvěděl," odkašlal si.
.
Itachi se zatvářil, jakoby mu vrazil do srdce nůž. Někde v koutku duše čekal, že se mu Sasuke vrhne do náruče a ulíbá ho k smrti. Nestalo se tak. Smutně pokýval hlavou. "Asi to tak bude nejlepší," zamumlal bolestně. Jeho naděje byly v tahu, ztratil brášku, určitě se k němu už nebude chovat jako předtím.
.
Sasuke si nebyl jistý, co má dělat. Potřeboval se s tím nějak srovnat, ale když teď odejde, nebude to Itachi brát jako že ho to znechutilo? Ani sám nevěděl, co si o tom myslí. Na jednu stranu měl vštípeno, že incest je nepřípustný a kdesi cosi… ale na druhou měl Itachiho moc rád a nechtěl mu ublížit. Jak se měl sakra zachovat?! Bezradně pohlédl na Shisuie.
.
Shisui jenom sledoval, co všechno způsobil a nijak do toho nezasahoval. Proto, když se na něj němě obrátil mladší bratranec, tak nevěděl, co má dělat. Itachi vypadal zlomeně. "Sasuke, nech nás o samotě." Tím si podepsal ortel smrti. Počítal s tím, že ho dlouhovlasý mladík uškrtí při první příležitosti.
.
Sasuke skoro až s povděkem přikývnul a rychle se zvednul. Připadal si jako zbabělec, ale prostě se nedokázal Itachimu ani podívat do očí, když odcházel, a honem přeběhnul zpátky do svého pokoje, kde se zamknul. Kéž by to všechno byl jenom nějaký výplod jeho fantazie, ale Itachiho kresby a jeho nešťastný obličej se mu vypálily do mysli.
.
Itachi tam ještě chvíli schlíple stál, než utichly poslední kroky na chodbě. Otočil se k bratranci se zuřivým výrazem. "Demente! Tohle jsi teda pěkně posral! A žádná tvoje omluva mě nezajímá!" přerušil jeho snahu něco říct a výhružně se přiblížil. "Jak sis mohl dovolit něco takového. To nevíš, že šťourat se v cizím soukromí je zakázané!" Neudržel a jednu mu vrazil, potřeboval nějakým způsobem vyventilovat svou bolest.
Shisui se chytil za tvář, ta teda sedla. Ostatně už byl docela zvyklý. "Klidně mi ještě jednu vraz, jestli se ti uleví." Myslel to vážně. Místo toho ho Itachi chytil vepředu za tričko. Vztek z něj rychle opadal, nechtěl ho bít. Položil si čelo na jeho rameno a tiše zašeptal: "Cos to udělal?" Opakoval to tiše jako mantru.
Shisui ho lehce objal, snad aby mu tělesný dotek pomohl překonat psychickou bolest. Jestli dneska vztah mezi bratránky zničil, tak si to bude nadosmrti vyčítat.
~~~
Sasuke měl už od rána špatnou náladu. Krásné slunečné letní počasí vystřídaly plískanice, takže se pomalu nedalo vylézt ven, a od té doby, co se před čtrnácti dny dozvěděl o Itachiho citech, se k sobě s bratrem chovali tak odporně napjatě, že mu z toho bylo zle. Jasně, oba se snažili předstírat, že se nic nestalo a všechno je v nejlepším pořádku, ale celá ta událost mezi nimi náhle ležela jako stěna a nedovolovala jim vrátit se do starých kolejí. Prostě to nešlo, když spolu byli sami v jedné místnosti, byla tam tak hustá atmosféra, až se Sasuke divil, že se nezačala srážet na skle. Strašně ho to štvalo, protože o Itachiho nechtěl přijít. Nechtěl, ale stalo se, nedovedl si představit, že by se to někdy mělo zlepšit. A bráška vypadal den ode dne nešťastnější, což mu taky zrovna nepřidalo. Mrzelo ho, že on byl tou příčinou, ale co s tím měl dělat? Nebyl na kluky, nebo si to aspoň myslel. A i kdyby byl, přece by si nemohl začít s vlastním bratrem, to bylo nezákonné! Nikomu o tom samozřejmě neřekl, ale první tři noci probrečel do polštáře, protože mu bylo líto, že se jim něco takového muselo stát.
Momentálně měl namířeno k Tayuye, potřeboval teď útěchu někoho, kdo nebyl z rodiny. Ani neměl náladu na sex, prostě si s ní chtěl jen povídat, držet ji, být v její přítomnosti. Protože už doma nemohl vydržet, vyrazil o něco dříve, než se původně domluvili. No co, Tayuya říkala, že má byt volný, tak spolu aspoň budou o něco déle. Šikovně se prosmeknul dovnitř paneláku, když nějaká paní zevnitř otvírala, ani nemusel zvonit. Vystoupal do druhého patra a pracně nasadil na tváři ledabylý úsměv, načež zabouchal na dveře. Chvíli se nic nedělo, než mu jeho dívka konečně otevřela. Její výraz byl podivně nervózní a byla rozcuchaná. Že by spala?
"Sasuke," zacvrlikala Tayuya podivně zvýšeným hláskem, "neměl jsi přijít až za půl hodiny?"
"Jo, promiň, vyšel jsem dřív," pokrčil Sasuke rameny, "doufám, že se nezlobíš, chtěl jsem…"
"Tayuyo, no tak, kde vězíš?" ozval se z chodby za rudovláskou nějaký chlapecký hlas a vzápětí se za jejími zády objevil kluk o něco málo starší než Sasuke s hnědými vlasy staženými v culíku a… jenom ve slipech.
Uchiha zůstal stát jako přimražený. Nejprve tomu nemohl uvěřit, ale pak mu začaly docházet souvislosti… jasně, věděl, jaké pověsti o Tayuye kolovaly, ale nikdy na pomluvy nedal. Byl tak naivní!
"Ehm… no… Sasuke, není to tak, jak to vypadá…" pokoušela se Tayuya celou věc ještě napravit.
"Ne, a jak to teda je?" opáčil chladně Sasuke, "ještě mi tvrď, že je to instalatér a někde vám teče voda!"
"Tayuyo, kdo je to?" zeptal se podezíravě druhý mladík.
"Bývalý přítel. Těší mě," zavrčel Sasuke. Vlastně by se podle zákonů telenovely měl na toho kluka vrhnout a dát si s ním po hubě, ale když tak nad tím přemýšlel, ani mu to za to nestálo. Místo toho se otočil na patě a měl se k odchodu.
"Sasuke, počkej, vysvětlím to!" volala za ním Tayuya, ale bylo mu to jedno. Všechno mu bylo jedno.
.
Itachi seděl sám na posteli. U nohou měl nějaká skripta, ale nevěnoval jim vůbec žádnou pozornost. Shisui se odstěhoval před třemi dny do svého a od té doby tu nebyl nikdo, kdo by ho vytrhl z depresivní nálady. Už mu odpustil, nikdy nebyl pomstychtivý či tak něco a bavili se spolu normálně, za to se Sasukem to bylo na ostří nože. Nemohl si pomoct, prostě se nešlo chovat jako předtím. Bráška věděl a to byl rozhodující a nezvratitelný fakt. Hrozně se bál, že to takhle bude napořád, dokonce přemítal nad tím, že přestěhuje na koleje. Třeba by to pomohlo, rozhodně by to stálo za zkoušku. Už asi hodinu, možná dvě, se hnípal a rýpal ve svých k uzoufání smutných pocitech, když uslyšel šramot v domě.
.
Sasuke si cestou domů ani neobtěžoval nasadit kapuci, takže promoknul skrz naskrz, ale ani trochu mu na tom nezáleželo. Z vlasů i oblečení mu kapalo a vidět ho takhle matka, nejspíš by ho okamžitě zahnala do koupelny, nejlépe do horké vany. Odkopnul boty a s náladou pod bodem mrazu se došoural do svého pokoje. Neměl ani tolik energie, aby ze sebe to mokré oblečení sundal, byl jaksi mimo. Zrada ho bolela, spíš tedy z principu, než že by to byla s Tayuyou nějaká kdovíjak žhavá láska. Jasně, měl ji rád, docela jistě ho přitahovala, ale ne že by ji přímo miloval. Byl naštvaný vlastně spíš na sebe než na ni, na vlastní hloupost a naivitu. V posledních dvou týdnech šlo všechno strašně rychle do kytek, posadil se sklesle na zem a opřel se zády o svoji postel.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 yaoi4ever yaoi4ever | 7. července 2015 v 12:41 | Reagovat

super díl, jako vždy - kdyby vycházely každý den bylo by to super :-D

2 Okami Okami | 7. července 2015 v 17:23 | Reagovat

[1]: To by se holky vyšťavily. A ani by jim to za to nestálo... Pochybuju, že by jim zo zvedlo komentovanost. Jako jo, nylo by to pěkný, kdyby tu bylo víc tvorby, ale je to (zatím) utopie. To by nebyly dračí sestry, ale dračí sesterstvo (jakože by jich muselo být víc :D ). I tak je toho tady dost a vychází to pravidelně. A je lepší kvalita než kvantita.

3 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 7. července 2015 v 21:31 | Reagovat

Tak si nejsem jistá, jestli to Shisui nevzal trochu moc rychle... Nějaká taková Sasukeho reakce se přece jen dala docela očekávat, asi nikdo by nezačal skákat dva metry do vzduchu, když zjistí, že po něm jede vlastní bratr. Ale zase aspoň, že už se věci daly do pohybu. Jsem si jistá, že ho ta Tayuyna nevěra zasáhne dostatečně na to, aby si šel pokecat s Itachim. No a mým zbožným přáním zůstává že by se už mohli dát dohromady, přece jen, Itachi by Sasukemu nevěrný určitě nebyl, tak by možná mohl na nějaký vztah kývnout...

4 Okami Okami | 7. července 2015 v 23:35 | Reagovat

[3]: Taky si myslim
A přecejen má brášku rád, půjde se k němu "vybrečet" a Itachi ho jako správný bráška utiší. Sasukemu se jeho objímání taky líbilo (a ta líbačka mu nebyla proti srst) jen musí překonat vlastní ješitnost a předsudky. Musí být i pro něj těžké si přiznat, že se mu líbí to, co s ním/mu jeho bráška dělá.
Tohle by nešlo dávkovat po kapkách. Sasuke by to odmítal. Ty náznaky by se snažil vyložit jinak. Nakonec by to stejně takhle dopadlo.
S těma obrázkama to bylo docela drsný (ale jasnej a jedinej hmatatelnej důkaz). Sama vím, jak lidi nechtějí opouštět svoje pohodlné bubliny a přiznat si realitu. A i když jim předložíš jasný důkaz, snaží se z toho vycukat zpět. Tohle bylo dobrý probuzení. Sasuke už před tím nezavře. Ta hrůza z něj opadne, je to zatím ještě čerstvý.
Do konce už jsou 2 díly, myslím, že by se Sasuke mohl trochu poddat...

5 Okami Okami | 7. července 2015 v 23:36 | Reagovat

Dneska to neni tak dlouhý, začíná bouřka a já se klidim, zítra dopíšu zbytek.

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 8. července 2015 v 15:53 | Reagovat

[1]:Jak pro koho, většina lidí není schopná tak často přečíst tolik textu.
[2]:Víc tvorby? Tři povídky týdně je málo... no ty si teda pískáš :D
[3]:Shisui je ranař od přírody a jde na všechno zhurta, než to úplně domyslí do úplného konce
[4]:Tahle povídka dost postrádá na realističnosti, ale zase je plná fanservisu :D
Zajímalo by mě, jak jsi přišla na to, že budou už jen dva díly? :D Bude jich ještě 3x tolik.
[5]::D Jsem tě spíš čekala u Třešní, než tady.

7 Okami Okami | 8. července 2015 v 16:10 | Reagovat

[6]: Však já se zjevím i u třešní, ale počítám tak za 2 hodiny nebo večer (resp. v noci). Jdu si lehnout. Naberu síly na komentování. Až se vzbudim, máš ho tam :).

Já nenapsala, že jsou 3 povídky týdně málo. Nemyslím si, že nějak strádám(e). Je to jako s (dobrým) jídlem - 3x denně stačí, ale když je to častěji, tak nám to rozhodně vadit nebude :D. Možná budem tlustý,  ale to je už něco jinýho :D.

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 9. července 2015 v 11:10 | Reagovat

[7]:Přepapáme se yaoi povídkama :D

9 Aki Aki | E-mail | Web | 29. srpna 2015 v 12:44 | Reagovat

Bomba dielik. Neviem ,koho mám skôr ľutovať či viac Sasukeho ,ktorý prišiel o vrúcný vzťah s bratom. (dúfam ,že sa to čoskoro zmení( alebo Itachiho ,ktorý je s faktu , že Shisui všetko vyzvonil na mŕtvicu. Ako vidím , tak si pridala obrovské množstvo poviedok a ja mám čo doháňať. :-D

10 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 10:18 | Reagovat

[9]:Rozhodně bych litovala Itachiho. To je prostě chudák na kterého se všechno napráská.
Njn, jsme se Smajli hodně autorsky aktivní :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.