Pod vlajkou Uchihů II. - Sklad

25. srpna 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Pod vlajkou Uchihů
Itachi s bráškou se konečně můžou věnovat jen a jen sami sobě. Na jejich tajném místečku si spolu náruživě užijí.


Itachi se stáhl a chvíli šramotil, než z vaku, pověšeném na podpěrném sloupu u hlavy lůžka, vytáhl skleněný flakonek a strčil si ho koženého váčku u pasu. Nechtěl, až později budou opouštět místnost, někoho probudit zbytečným šustěním. Musí se ztratit nenápadně a rychle. Zůstal tedy v klidu ležet a nemohl se dočkat, až bude čas odejít. Opájel se vidinou společných intimních chvil se Sasukem a čas plynul tak zoufale pomalu.
.
Sasuke byl podobně netrpělivý jako Itachi. Normálně byl spánek víc než vítaným, celodenní plavba si vyžadovala spoustu práce a každý musel přiložit ruku k dílu. Posilujících několik hodin odpočinku jim dodávalo energii, ale dneska ne… dneska si ji s bráškou dobijí jinak. Postupem času, i když se vlekl jako jejich galeona v úplném bezvětří, se všude kolem nich začalo ozývat pravidelné chrápání. Většina posádky už tvrdě spala.
.
Pro Itachiho to byl signál k odchodu. Potichu se vyhrabal z lůžka a dotkl se bráškovy paže, aby na sebe upozornil. Pomohl mu seskočit neslyšně dolů a už jen ta kratinká chvilka, kdy ho mohl svírat v náruči, pro něj bylo jako dar z nebes. Při cestě ho zastavila něčí ruka. Šíleně se lekl, ale nakonec to byl jen Shisui.
"Pořádně ho vyšukej," zašeptal černovlasý mladík a litoval, že nevidí bratrancům do obličeje. S tichým uchechtnutím se stáhl zpátky.
Itachi se začal znovu tiše proplétat mezi pohupujícími se spáči a sotva se dostali do chodby, tak si oddechl, to nejhorší měli za sebou.
.
Sasuke litoval, že nemohl Shisuiovi něco kousavého odpovědět. Jejich bratránek byl obecně jedním z největších provokatérů na lodi, ale měli se rádi. Shisui byl mrška nenažraná, takže když zrovna nebyl problém se zásobami, Itachi i Sasuke mu čas od času přihráli i něco málo ze svého přídělu. Každopádně s ním byla legrace, na všelijaké skopičiny ho vždycky užilo, a to i přesto, že ve svém věku už mohl mít rozum.
"Se divím, že je Shi ještě vzhůru po práci v podpalubí," poznamenal tichounce Sasuke, zatímco s Itachim našlapovali jako myšky, aby se dostali ke skladu. Ten se samozřejmě zamykal, ale za tu dobu už se naučili otvírat zámek i jiným způsobem.
.
"Asi ho tak bolej ruce, že kvůli tomu nemůže spát," poznamenal Itachi a procházel trupem lodi skoro na druhou stranu, kde se zastavil před dřevěnými dveřmi. Poodešel dva kroky do boku a z tajné škvíry vytáhl paklíč. Chvíli se s ním šťoural v zámku, než kovovým cvaknutím povolil a mohli dovnitř. Dal věcičku zpátky, aby se mu v té tmě neztratil. Zamykalo se, aby nikoho nenapadlo vyžírat v noci sklad. Občas se něco ztratilo i tak, ale těžko někoho vinit, když u činu nikoho nechytli, ale hlavním podezřelým byl Shisui. Vpadli dovnitř do úplné tmy. Poslepu nahmátl lucernu a snažil se ji zapálit.
.
Sasuke mezitím nasál dobře známou vůni. Aróma soleného masa a sucharů na jedné straně se mísilo s pachem střelného prachu na straně druhé. Právě kvůli té poslední položce museli se světlem zacházet velmi opatrně, jejich galeona jakožto pirátská loď vezla tolik střeliva, že by to stačilo vyhodit do vzduchu dvě takové, kdyby se náhodou stalo nedopatření. Rozhlédl se po místnosti a oči mu na okamžik zabloudily k bednám se zbraněmi. Meče, šavle a pistole se zamykaly zrovna tak, jen tři nejstarší Uchihové měli výsadní právo nosit na palubě zbraň. Obyčejní členové posádky u sebe směli mít jenom nůž, zbytek měli mít schované.
.
Půjčování taky nebylo bez rizika, protože ztráta nebo poškození se strhávalo dotyčnému z podílu na kořisti.
Itachi se otočil k rozhlížejícímu se bráškovi a pomalu si ho vtáhl do náruče. Chvíli se těšil jen tím, jak oddaloval nevyhnutelné.
.
Mladší Uchiha se k němu ochotně přivinul. Vždycky si byli velice blízcí, ale od jisté doby ta náklonnost nebyla čistě jen bratrská. Byli si oddáni po všech stránkách a Sasuke nikoho na světě nemiloval víc než svého bratra. Opřel si hlavu o jeho rameno a spokojeně vzdychnul: "Tohle mi chybělo." Vzhledem k okolnostem jejich vztahu a životem mezi piráty si samozřejmě nemohli dovolit příliš časté intimní sblížení na lodi. Jednak kdyby je ve skladu načapal Madara nebo otec, určitě by je neminul trest, jednak Fugaku nad jejich vztahem skřípal zuby, homosexualita nebyla sice na mořích nic neobvyklého, ale incest byl brán jako těžký hřích, i když z posádky si z toho nikdo nic nedělal, málokdo z nich se ještě držel náboženských představ.
.
"Mně taky," přizvukoval Itachi a hladil svého brášku. Na palubě trpěl, protože si nemohl dělat, co by se mu líbilo. Prsty zkoumal jeho šíji, až přejel na bradu a natočil Sasukeho víc k sobě. Sklonil se, téměř neznatelně se dotýkal měkkých rtů, než velice pomalu na ně přitlačil. Poddávaly se jeho snaze, vystrčil špičku jazyka a přejel po nich, zkoumavě, než drze zajel mezi ně.
.
Sasukem projelo známé zachvění vzrušujících pocitů. Bylo to minimálně tři týdny, co tohle mohli dělat naposledy, a on by přitom nejradši trávil sexuálními hrátky s bráškou polovinu svého času. Chviličku si vychutnával Itachiho nenásilný pomalý postup, kterým ho starší bratr mučil, než nadrženě zakňučel a naléhavě se k dlouhovlasému mladíkovi přitiskl těsněji. Pootevřel pusu a přivítal jeho jazyk ve své horké vlhké dutině, ani dnes nevynechal pravidelnou hygienu, takže vnitřek jeho úst chutnal po bylinkách.
.
Itachi neváhal ani na okamžik a s počínající divokostí prozkoumával tu báječnou jeskyňku. Nemohl se nabažit a natiskl Sasukeho k sobě. Jednou rukou si ho přidržoval za zátylek a druhou zatáhl za jeho košili. Vytáhl ji z kalhot a ihned zamířil pod ni. Šmejdivou rukou se snažil obsáhnout celé to úchvatné tělo, které se k němu vilně tisklo.
.
Sasukeho dech se zrychlil, když cítil bráškovy ruce. Vůbec se nezdráhal napodobit jejich pohyb, Itachimu musel ale napřed uvolnit pás, aby se dostal na košili a poté na holou kůži. Horečně se vpíjel do jeho úst, jako by si chtěl vynahradit celé ty týdny střádání, a dobře vnímal, jak na to jeho organismus reaguje… napjatě, tvrdě, vzrušeně. Odlepil se na okamžik od Itachiho rtů, aby mohl polaskat pokožku jeho hrdla, chutnala slaně od potu i mořské vody, ale nevadilo mu to. Škádlivě našel to místečko, které Itachiho tolik rajcovalo a polechtal ho na něm hrotem jazyka.
.
"Ahm, Sasuke…" zavzdychal spokojeně starší Uchiha. Měl co dělat, aby se udržel v tichosti. Tohle s ním mávalo, a i když se Sasuke po chvíli odtáhl, tak ještě několik sekund stál se zastřeným pohledem. Svázal pohled s bratrovým, kde přísahal, že viděl jiskřičky a jestli vzrušení nebo škodolibosti, to nevěděl, protože se rozhodl okamžitě brášku vysvléct. Košili odhodil na nejbližší bednu a sám odhalil svou hruď.
.
Mladší Uchiha si prohlížel svého bratra se zatajeným dechem. Byl nádherný, aspoň jemu vždycky připadal. Práce na lodi byla těžká, ani jeden z nich neměl na těle miligram přebytečného tuku. Mihotavé světlo lucerny poskakovalo po pevných vyrýsovaných svalech a Sasuke neodolal, aby si bráškovu hruď okamžitě znovu nezmapoval svými dlaněmi. Tentokrát se ve snaze poskytnout Itachimu co největší rozkoš zaměřil na vzrušením ztvrdlé hroty bradavek, které se v příšeří zdály docela černé jako Itachiho vlasy.
.
Itachi nechal brášku dělat, co uzná za vhodné. Sám ho hladil po odhalených zádech až bedrům, která si natiskl k sobě. Zřetelně cítil, že nebude jediný, koho to jejich dostaveníčko vzrušuje. Z blízka si v pološeru prohlížel Sasukeho přitažlivé rysy. Toužil po něm a miloval ho jako nikdy nikoho v životě. "Sasuke…" nechal vyznít do ticha bráškovo jméno. V podtónu bylo slyšet něco nadrženého, žádostivého a zároveň milujícího.
.
Krátkovlasý chlapec k němu vzhlédl a pousmál se. Nebyl to veselý rozpustilý úsměv, jaké u něj byla zvyklá vídat posádka, byl to úsměv, který měl vyhrazený čistě jen pro Itachiho a také jen jeho bratr tomu mírnému zvlnění rtů rozuměl. Ve spojení s citem, který se odrážel v jeho velkých tmavých očích, to vytvářelo harmonickou kombinaci lásky a důvěry. Vzal Itachiho za ruku a odvedl ho do zadní části skladu, kde se bez okolků vyhoupnul na jednu z vysokých beden, stehny obemknul bráškovy boky a toužebně se znovu přitiskl k jeho rtům.
.
Dlouhovlasý Uchiha si pohrával s tím rozkošným hebkým jazýčkem, který ho tak nenechavě ponoukal ke hře. Sykavě se nadechoval, kdykoliv se odtáhl, aby mohl nabrat novou várku vzduchu. Dlaněmi třel brášku po celém těle, skoro jako by ho chtěl zahřát, ale to určitě nebylo třeba. Oba byli rozpálení vzrušením a jejich těla žadonila po pokračování. Vjel rukou mezi jejich klíny a přes pevnou látku mapoval jedno výsostné území.
.
"Ahh…" utekl Sasukemu tichý povzdech, když se jeho bratr poprvé dotknul místa, kde to nejvíc potřeboval. Nedokázal ovládnout prvotní reakci lehce se proti němu vybídnout pohybem pánve, byl tak nadržený a tvrdý… Ústa měl permanentně spojená s Itachim, zatímco jeho prsty jezdily po pokožce staršího mladíka všude, kam dosáhly. Když se přesunuly k okraji kalhot, skoro se mu až rozklepaly nedočkavostí. Chtěl Itachiho, strašně moc, takže se zbrkle začal dobývat pod ně.
.
"Počkej, ty divochu," zarazil ho starší bratr a chytil ho za ruce. Každou z nich políbil na hřbet a pustil. Trochu poodstoupil a za Sasukeho pomoci mu vyzul boty a následně i stáhl kalhoty. "Bráško," zasténal. Sourozencova nahota pro něj byla silným afrodiziakem. Skoro se bál dotknout, i tak se jeho tělo přimklo k tomu chlapeckému jako dva magnety k sobě. "Strašně moc tě chci."
.
"Určitě ne tolik jako já tebe," vydechnul Sasuke a znělo to tak roztouženě, jako by mu už jen to prodlévání působilo bolest. Objal Itachiho a co nejtěsněji přitiskl k sobě. Bylo tak rajcovní cítit jeho naběhlé mužství, zatím ještě pořád skryté pod látkou, jak proti němu tlačí. Bezděčně zaryl Itachimu nehty do zad, jak jím projel další nával vzrušení, když pomyslel na to, co spolu za chvíli budou dělat. "Jestli mě okamžitě neopícháš, tak asi zešílím!"
.
"Tak to abych si pospíšil." Itachi sáhl do koženého míšku u pasu a vytáhl jim oběma známý flakonek. Zhodnotil pomalým přeléváním hladinu vazké tekutiny uvnitř. Už jí tam mnoho nebylo. Můžou si spolu užít dnes a možná ještě dvakrát, ale tím si jistý nebyl. " S takovou brzo budeme na suchu…" Zaměřil se znovu na brášku a zvrhlé se pousmál. "Otoč se."
.
Sasukemu naskočila skoro husí kůže, konečně si zase užijí! Poslušně sklouznul z bedny, obrátil se k Itachimu zády a předklonil se. Opřel se podbřiškem o hranu dřevěné desky, musel stát na špičkách, jak byla vysoko, a rozkročil se. V dřívějších dobách, když se teprve začínali s Itachim intimně poznávat, mu něco takového připadalo zvrácené a styděl se. Dneska už ale podobnými myšlenkami ani za mák netrpěl, naopak. Věděl, že se to Itachimu líbí a jemu ostatně taky, takže vůbec nepociťoval rozpaky, že tam tak stál s nestydatě vyšpuleným zadkem jako hárající fena.
.
Itachi nábožně přejel po těch polokoulích rukou. Začínal ztěžka oddechovat, jen z té představy, co budou za chvíli dělat. Natiskl se k tomu zadečku v předzvěsti věcí blízkých. Musí si ho vzít, prostě musí. Ovlhčil si prsty v oleji a zamířil s nimi k Sasukeho nejintimnějšímu místečku. Přejížděl po tom otvůrku a než do něj pronikl prstem. Musel si ho připravit, jinak by bráška trpěl a to by on nesnesl.
.
"Nhh…" kousnul se mladší Uchiha do rtu, když Itachiho ukazováček objevil jeho jindy nepřístupný otvor. Vzhledem k nepříliš velké četnosti jejich styků si vždycky malinko na ten pocit odvykl, ale v natěšeném očekávání se snažil uvolnit a nesvírat zbytečně svaly, aby to bráškovi neztěžoval. S olejíčkem to šlo celkem dobře, tenhle byl původně určený na léčení popálenin a vyhovoval jim oběma, protože byl šetrný k citlivé sliznici Sasukeho konečníku a Itachi si s ním tak mohl bez obav užít.
.
"Ššš, to brzy přejde," uklidňoval ho Itachi a vysouval nezbedný prstík dovnitř a ven. Po chvilce zkusil přidat další dva prsty. Sasuke se činil a šlo to vcelku hladce. Napodoboval stříhání nůžek a roztahoval ten drobný otvor, aby dokázal přijmout jeho tvrdé mužství. Volnou rukou chvíli zápasil s opaskem, než těžká kovová spona klepla o zem s tlumeným bouchnutím. V ruce promnul tvrdé vzrušení.
.
Sasuke sevřel prsty okraj bedny, až mu zbělely klouby. Ohlédnul se, aby se pokochal pohledem na Itachiho nabuzený rozkrok. Bráška byl muž každým coulem, solidně vybavený, a jemu se hlavou honily nestydaté myšlenky jenom z té hříšné scény. Za chviličku už ten naběhlý macek bude projíždět jeho prdelku… Zachvěl se z té rajcovní představy a otřásl se vzrušením. "Itachi, dělej… narvi ho do mě…!" zasténal nadrženě.
.
Itachi ho hodlal uposlechnout do posledního slova. Zbytkem oleje na ruce promastil svoje ztopoření a navedl ho k tomu chtivému otvůrku. Špičkou se otíral a lehce tlačil na prstenec svalů, než se rozhodl proniknout dovnitř úplně. Pomalu a zvolna se sunul neústupně dovnitř. Bráškovo tělíčko ho tak silně obepínalo a stiskalo. Bylo to skvělé. Tlumeně zavzdychal, když se klínem dotkl jeho hýždí.
.
"Aghh… nhh…" procedil Sasuke mezi zuby, jak si Itachiho penis razil cestu jeho sevřenými útrobami. Byla to směs bolesti a rozkoše, o které věděl, že se během několika minut přemění na čirou slast. Zaklonil hlavu a zasténal, když byl jeho bratr uvnitř celou délkou. Tak ho vyplňoval, až by byl skoro přísahal, že k sobě Itachiho mužství a jeho zadek pasují jako dvě části jedné jediné věci. Po skráni mu stekla kapička potu.
.
Dlouhovlasý Uchiha se naklonil, až mu pár pramenů obtěžkaných korálky spadlo na Sasukeho záda. Sklonil se ještě víc a vtiskl bráškovi pár uklidňujících polibku mezi lopatky. "Sasu, jsi tak úzkej," zavzdychal vzrušeně, když se zkusmo pohnul. Prvně se omezil jen na pár dlouhých a pomalých přírazů, než přidal na intenzitě přirážení. Sevřel Sasukeho v bocích a bral si jeho zadeček jako nadržený hřebec.
.
Sasuke nahlas zasténal rozkoší, ale hned vzápětí si preventivně zacpal ústa dlaní. Museli být co možná nejtišší, zdi mezi jednotlivými přepážkami podpalubí byly pochopitelně jenom dřevěné, takže tolik netěsnily, ale aspoň měli to štěstí, že sklad nesousedil s kajutami jejich otce a strýců, nacházel se vedle mrňavé kuchyně. I tak bylo zatraceně těžké se krotit, protože po třech týdnech abstinence byl sex náruživý a pořádně živočišný. Při každém drsnějším přírazu ho Itachi dokonce nadzdvihl tak, že se bosýma nohama vůbec nedotýkal paluby, jak i normálně stál na špičkách. Sasuke miloval ten pocit spojení, miloval, když se v něm Itachi pohyboval, když si ho bral, když ho šukal. Dohánělo ho to k šílenství a tavilo to jeho krev, že i v kráteru sopky byla nepochybně teplota nižší než momentálně v jeho těle.
.
Ještěže bedna, o kterou se Sasuke opíral, byla zatraceně těžká, protože jinak by ji určitě při té divoké souloži došoupali až ke zdi. Takhle stála a ani o centimetr se nepohnula. Místností se ozýval pleskot kůže o kůži, jak byly přírazy razantní. Navíc sykavé vzdechy a sténání dávalo znát, že se to oběma milencům líbí.
Itachi měl pocit, že kdyby mezi ně někdo hodil střelný prach, tak okamžitě se musí zákonitě vznítit. Byli rozpálení jako plotny. "Bráško…" Tohle nemůže dlouho vydržet.
.
"Ahh… ááá…" zajíkal se Sasuke a znělo to téměř jako nářek, ačkoliv žádná z emocí mu v této chvíli nebyla tak vzdálená. Připadalo mu, že ještě chvíli a Itachi mu určitě probodne zespoda srdce, tak intenzivní mu to všechno připadalo - stisk Itachiho prstů na jeho bocích, vzdychání, které na něj doráželo jakoby ze všech stran, a bráškovo mužství, které se nenasytně prodíralo jeho útrobami. Naléhavě sjel dlaní do vlastního vzrušeného klína, nutně si potřeboval odpomoct od vší té slasti, kterou mu soulož vháněla až do morku kostí.
.
"Bože… už budu," zaskuhral Itachi chraptivě. Vždycky když si na sebe konečně našli čas a byla příležitost, tak jejich spojení bylo vášnivé a divoké. Cítil, že má na krajíčku, ještě několikrát prudce přirazil než ze Sasukeho rychle vyklouzl a vystříkl na podlahu. Vždycky se snažil stříkat vedle, aby se potom nemusel bráška umývat. Na lodi to bylo s čistotou obtížné. Úlevně vydechl a vrátil se zpátky. Ještě tvrdým ztopořením zajel zpátky do brášky a odehnal jeho ruku, aby ho mohl ukojit.
.
"Ita… chi…" kňučel Sasuke a instinktivně mu přirážel do dlaně, byla tak horká a zkušená. Starší Uchiha se nemusel snažit nijak dlouho, nikdy neměl daleko k orgasmu už během sexu, a když mu teď Itachi věnoval plnou péči, nenechal na sebe vrchol dlouho čekat. Krátkovlasý mladík se během dvou minut napjal jako luk a zakousnul se do hřbetu ruky, aby co nejvíce utlumil hlasitý výkřik, který se mu vydral z hrdla. Teplá kaskáda mléčného spermatu dopadla na bok dřevěné bedny a Itachiho prsty. Ještěže ho bráška pohotově podepřel, protože jinak by se určitě neudržel na nohou.
.
Itachi brášku opatrně položil na dřevěnou bednu a o její hranu si otřel sperma, které mu ulpělo na ruce. Natáhl si kalhoty a utáhl opasek. Naklonil se k bráškovi a odhrnul mu zpocené vlasy z čela a zašeptal do ouška. "Bylo to úžasné, Sasu." Hladil ho po nahé linii zad a čekal, až se dá dohromady.
.
"Ano," vydechl Sasuke omámeně a obrátil hlavu do boku, aby mohl Itachiho políbit na zrudlé rty. "Tys byl úžasný," zdůraznil jeho osobu, "v žádném moři se nikdy neplavil lepší milenec, než jsi ty." Hledal trošku vrávoravě po zemi své oblečení, ale po očku si ještě brášku prohlížel, než se Itachi úplně zakryje.
.
Dlouhovlasý Uchiha mu podal košili, kterou mu předtím odhodil a ještě na chvíli přitiskl jeho nahost na sebe a krátce se políbili. Nechal ho obléct a sám se nasoukal do svojí košile. Počkal, než se k němu bráška připojí a zhasl lampu. Okamžitě se ponořili do úplně tmy. Na chodbě bylo trochu vidět. Měsíční světlo se odrazem dostalo až dovnitř. Ve schovce vyhrabal paklíč a v rychlosti zamkl.
.
Sasuke vyhledal Itachiho ruku a propletl si s ním prsty. Moc rád by tohle občas udělal i během dne, prostě ho jenom na chvíli vzal za ruku a cítil jeho teplou dlaň, ale nebylo jim přáno. Společně se proplížili zpátky do podpalubí, ze kterého se ozývalo sborové chrápání. Našlapovali tiše jako zloději, přesto jejich příchod nezůstal u jednoho člena nepovšimnut. Shisuiova postava na lůžku se převalila, když vešli.
.
Bylo vidět, že má otevřené oči, leskly se, ale nic neříkal, když se proplížili kolem něj. Zřejmě si posměšky nechával až na zítřejší den. Určitě si do nich neodpustí rýpnout. Itachi se jenom divil, že je vzhůru. Většinou spal mezi prvními, tak to bylo hodně zvláštní. Vysoukal se z bot a tiše nalehl do plachty. I tak látka zavrzala pod jeho tíhou.
.
Sasuke se vyškrábal do svého závěsného pelíšku nad Itachim. Byl nádherně uspokojený, určitě se mu bude skvěle usínat. Blaženě se trošičku protáhnul a zavřel oči. Zítra ho nejspíš bude bolet zadek, tak jen doufal, že nebude muset moc běhat, jinak si z něj posádka bude jistě utahovat a otcův kamenný výraz si radši ani nepředstavoval. Raději zaměřil vzpomínky na události před několika málo chvílemi, a během pár okamžiků spal jako kotě.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kasumi Kasumi | 25. srpna 2015 v 7:45 | Reagovat

Super a kdy bude další díl já se nemůžu dočkat :D jo a musela sem si koupit novou klávesnici protože sem ji zkazila když jsem se koukala na ty obrázky takže sem ji celou oslintala :D ano děkuji já vím sem úplný debil! :D

2 Kamila S Kamila S | Web | 25. srpna 2015 v 10:33 | Reagovat

Super díl!! :-)

3 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 25. srpna 2015 v 20:48 | Reagovat

Tak oni mají tajnou zašívárnu ve skladu! Ahaaa :D . To je tak roztomilý ^-^ . Hrozně se mi ty jejich tajnůstky líbí, prostě... Je na nich něco zvláštně hezkýho. A Shisui mi zase začíná být víc a víc sympatický (což znamená, že se mu stane něco hnusnýho, že? :D), ty jeho řeči jsou prostě nejlepší.

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 8:02 | Reagovat

[1]:Tak se ji opovaž proslintat znovu, abys mi mohla napsat! :D
[2]:Díky.
[3]:ItaSasu jsou samá tajnůstka :D Každá postava má nějakou úlohu v příběhu a samozřejmě ti to nemůžu vykecat dopředu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.