Získat srdce lva XXVI. - Následky

20. srpna 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Získat srdce Lva 2
Sasuke se Shisuiem stvrdili svůj styk spánkem. Jenže na druhý den to pro ukeho, který něco tak intenzivního ještě nezažil bývá krušné.


Shisui spal celou noc, jako když ho do vody hodí. Příjemně unavenému se mu snilo lehce, ale k ránu měl pocit, že ho něco tlačí na hrudi. V prostoru podvědomí si vzpomněl, že takhle se naposledy cítil, když byl u Madary a Persefona si z něj udělala polštář. Kde by se tady ale vzala? Pootevřel oko a viděl záplavu černých vlasů. Na jeho hrudi si ustlal Sasuke a evidentně se mu moc dobře leželo.
.
Mladšímu Uchihovi se spalo dokonale. Shisuiovo tělo příjemně hřálo a jeho fyzická blízkost byla na podvědomé úrovni spojená s pocitem bezpečí a útěchy. Vůbec nevadilo, že se museli tísnit na jednolůžkové posteli, zas tak malý prostor to nebyl, třebaže určený jen pro jednoho člověka. Aspoň se k bratránkovi mohl beztrestně tisknout, jeho hrudník vydal za nejlepší polštář, ačkoliv se neustále mírně nadzvedával.
.
Shisui přemítal, jestli ho má vzbudit, ale raději ho nechal dál chrupkat. Rukou ho obejmul a druhou přebíral Sasukeho vlasy různě rozhozené po jeho hrudi a mírně lechtající, jak se při každém nádechu a výdechu mladíkova hlava pohnula. Bratránkovi jeho péče zřejmě nevadila, protože ani nezachvěl víčky. Měli by ale vstávat. No, možná jeden by stačil. Bylo potřeba pouklízet pokoj a zlikvidovat všechny předměty doličné. Ať už se jednalo o svíčky nebo kondom. Opatrně podebral Sasukeho a položil jej do peřin, aby on sám mohl vstát.
.
Mladší Uchiha se nespokojeně zavrtěl, když zdroj toho hezkého teplíčka kamsi zmizel. Navíc musel změnit polohu a vzít zavděk obyčejným polštářem! Ten byl sice v jistém ohledu měkčí, ale nehřál tak pěkně a nevydával onen uklidňující zvuk bušícího živého srdce. Podvědomě zašmátral rukou vedle sebe, jako by chtěl Shisuie najít, třebaže byl pořád v polospánku, nahmátl ale jen vyležený důlek. To mu moc po chuti nebylo, takže si místo bratránka nachumlal k boku peřinu, aby měl co objímat, a bezstarostně, i když už ne tak spokojeně, chrněl dál.
.
Shisui pozoroval jeho chování s mírným úsměvem. Sebral svoje oblečení na podlaze a nasoukal se do něj, aby po domě neběhal nahý. Navštívil koupelnu a od ní si to rázoval přímo pro odpadkový koš. Zpátky v Sasukeho pokoji na něho šly mírné mdloby, jak vrátil do mírné řečeno - puchu, že by i mrtvý utekl. Okamžitě otevřel okno, aby tam bylo dýchatelno. Postupně začal sbírat svíčky a uvadlé okvětní lístky. Taky jich mohl natrhat míň, kdo to měl sbírat! Přihodil tam použité kapesníky. Posbíral skleničky a láhev s nedopitým vínem. Sešel do kuchyně, kde sklenice omyl. Flašku držel nerozhodně v ruce. Vypít ji nechtěl, schovávat ji bylo příliš rizikové, takže zbyla jediná možnost, vylít. Všechny předměty doličné přesypal do odpadkového pytlíku a ihned vynesl do popelnice. Oddechl si, už může kdokoliv dojít a nikdo nic nepozná. Zkontroloval Sasukeho, který dál nerušeně spal. Jemu samotnému začínalo hlady škrundat v břiše. Učinil tedy nájezd na ledničku, kde přemítal, co si dá dobrého… a mohl by donést Sasukemu snídani do postele. Namazal si chleba s medem a pro bratrance vybral třešňový jogurt, Mikoto ho kupovala hlavně pro svého syna, tedy pokud mu ho někdo nestihl sežrat. Na talířek mu k tomu nakrájel jablko ze zahrady a už si to šinul nahoru. V jedné ruce Sasukeho snídaně a v druhé jeho, ze které pravidelně ukusoval, takže než si sedl ke spáči na postel, už ho měl snězený.
.
Mladší Uchiha intuitivně zaznamenal, jak se okraj matrace prohnul pod váhou něčího těla. Pravděpodobně by ho možná nevzbudilo ani to, kdyby se v tu chvíli nepřetočil na druhý bok, v čemž mu Shisui svojí polohou bránil, což ho konečně probralo z libého snění. Pomalu otevřel svoje velká černá kukadla, několik okamžiků nechápavě mžoural do nečekaného světla, než se trochu rozkoukal a byl schopen rozpoznat okolí. Například svého bratrance, který ho svou přítomností na lůžku vzbudil. "D-dobré ráno," pozdravil ho Sasuke a zívl při tom na plnou pusu jako mladý lev. Trošku neohrabaně se vyškrábal do sedu, byl nějaký přeleželý a přitom se mu spalo tak krásně! Při letmém pohledu na hodiny se zhrozil. Bylo deset pryč! Ne že by to jeho organismus vnímal nějak negativně, o prázdninách a víkendech to byla tak typická doba, kdy vstával, ale dneska to asi nebylo úplně na místě, kdo ví, kdy se měl vrátit Itachi a jeho rodiče. S překvapením ale zaznamenal, že jeho pokoj je kupodivu uklizený, respektive zmizely všechny důkazy jejich nočního intimního sblížení. Sexuálního sblížení… Při vzpomínce na všechny ty společné včerejší chvíle a na to, co s ním Shisui všechno prováděl, se Sasukemu do tváří nahrnula už takhle po ránu červeň. Panebože! Úplně ho polévala horkost, když si to vybavil. Musel vypadat vážně legračně, jak tam tak seděl, rozcuchaný a červenající se, pár minut po probuzení.
.
Shisuiovi došlo, o čem přemýšlí, ihned jakmile zčervenal. Dozajista to byl včerejšek. Vesele se usmál a pohladil Sasukeho po rudě žhnoucí líci. "Jsi tak roztomilý, když se červenáš." Nemohl si pomoct, aby mu to nepředhodil. "Donesl jsem ti snídani do postele. Vím, že jí obyčejně moc nedáš, tak jsem ti vzal jogurt a jabko." Položil mu do klína talířek a mléčný produkt se lžičkou.
.
Sasuke se nedokázal podívat bratranci přímo do očí, na to se moc styděl, a jeho poznámku se raději rozhodl přejít mlčením. "Díky, jsi hodnej," pousmál se místo toho, aby zahnal rozpaky, a natáhl se pro kelímek a lžičku. Měl v plánu se lépe uvelebit a spořádat třešňovou ňamku, sotva se ale zavrtěl a dosedl plnou vahou, překvapeně vyjekl bolestí a upustil jogurt, naštěstí dosud neotevřený. Zatraceně! Zadek ho pěkně bolel.
.
Shisui se strašlivě lekl, když bratranec tak nahlas zničehonic vyjekl bolestí. "Sasuke, stalo se ti něco? Co tě bolí?" vyhrkl bez rozmyslu a vyděšeně se díval do jeho tváře. Postupně se mu to v hlavě skládalo dohromady. A on, debil, se na to ještě tak blbě zeptá! Vždyť to bylo úplně jasné, že se to neobejde bez následků, zvlášť když se tomu mladý Uchiha tak bránil. Provinile si skousl ret. Sasuke bude mít nejspíš pár dní problém se sezením.
.
Sasuke s pevně stisknutými zuby rychle změnil polohu a složil nohy pod sebe, aby největší váha spočívala na jeho kolenou a ne na jisté zadní části jeho těla. Sakra, tak tohle nebylo vůbec dobré, doufal jen, že to hodně rychle odezní, protože by zbytku rodiny mohlo být divné, proč si nemůže pořádně sednout. Například při večeři, u které se obvykle sešli všichni, by to asi bylo dost nápadné. "N-nic…" hlesl směrem k bratranci v naivní představě, že před ním ten fakt utají.
.
Shisui, se staženou tváří úzkostí, pozoroval bratránkovy manévry v posteli. Příště musí Sasukeho donutit, aby se uvolnil hned ze začátku. Jenže problém měli zrovna teď. "Sasuke, nemusíš se bát, za pár dní to přejde jak nic," snažil se ho utěšit. Pohled mu sklouzl k mladíkovým bokům, kde se na krémové lehce opálené kůži skvěly výstavní modrofialové otisky prstů.
.
Sasuke na staršího Uchihu vytřeštil oči v upřímném zděšení. "Za pár dní?!" zopakoval mírně otřeseně a zapomněl se i podivovat nad tím, jak Shisui ví, co mu vlastně je. "Chceš říct, že do večera nebudu v pohodě?!" Jestli ho bude zadek v sedících polohách tak bolet, tak si tu rodinnou večeři raději nepředstavoval. A kdyby jen to! Zejtra už měl začít chodit do školy, copak takhle mohl strávit bůhví kolik hodin ve školní lavici na tvrdé židli?
.
Shisui se vůbec nepodivoval jeho zděšení. Bolest konečníku byla dost ošemetná záležitost. "Normálně by to nic nebylo nebo by tě to za pár hodin přešlo, ale protože jsi byl včera tak strašně stažený, tak to vypadá, že ti to vydrží pár dní." Chvíli přemýšlel, čím by Sasukemu pomohl. "Mohl bych ti to namastit mastičkou, třeba by to urychlilo hojení. Mám se po ní skočit podívat?"
.
Sasuke sice neměl ani ponětí, že existuje nějaký balzám přímo na tyhle problémy, ale vítal každou možnost, která by mu mohla trochu ulevit. "Jo, díky…" hlesl rezignovaně a upřímně doufal, že se v jejich lékárničce požadovaná mast nachází. Aby se mezitím nějak zaměstnal, sloupl obal od jogurtu a za pomoci lžičky se pustil do růžovobílé hmoty s třešňovou příchutí, kterou měl tak rád.
.
Starší Uchiha seběhl do kuchyně, kde se chvíli přehraboval v krabici s nejrůznějšími prášky a mastmi. Nakonec vytáhl jednu z nich, určenou k tlumení zánětlivých procesů. Vrátil se s ní do pokoje, kde Sasuke do sebe ládoval poslední lžičky mléčného výrobku. "Mám ti to namazat nebo chceš radši sám?" Dal mu na výběr, on by ho klidně ošetřil, neměl by s tím problém.
.
Sasuke měl co dělat, aby se po té Shisuiově nabídce neudusil posledním soustem jogurtu. Chvilku ho vyhekával z plic, než se mu podařilo se ovládnout, třebaže studem zčervenal jako rajské jablíčko. "Uhm… díky, zvládnu to," zamumlal rozpačitě a natáhl k němu ruku, aby krabičku převzal. Asi to nebude dělat v pokoji, skočí si do koupelny, ostatně ze sebe potřeboval smýt všechny stopy včerejší noci.
.
Shisui si mezitím lehl do postele a talířek s jablkem odložil na stoleček. Přemítal, jestli nemá skočit za Sasukem do sprchy, ale nakonec uznal, že by to nebylo vhodné, zvlášť když si měl bratranec sám ošetřit konečník. Při ležení ho začaly svrbit záda, poškrabal se a s údivem zjistil, že tam má úplné škrábance jako od kočky. Nečekal, že by Sasuke mohl být tak energetický.
.
Sasuke se zavřel v koupelně a bez otálení pustil sprchu. S povděkem si vlezl pod proud tekoucí vody a začal se drhnout. Na jednu stranu to bylo příjemné, na druhou stranu mu bylo skoro až líto smývat Shisuiovy doteky. Překvapeně zamrkal, když na bocích objevil podlitiny ve tvaru lidských prstů. Páni, vůbec netušil, že ho v zápalu vášně bratranec stiskl tak silně… no, aspoň že tohle se dalo pod kalhotami v pohodě skrýt, aby si nikdo ničeho nevšimnul. Sasuke dokončil sprchování a vylezl ven, aby se mohl osušit. Pečlivě si vydrhl osuškou celé tělo a druhým ručníkem vytřel vlasy skoro do sucha. Pak teprve se skousnutým rtem pohlédl na inkriminovanou mastičku.
.
Staršího Uchihu už nebavilo se rozvalovat v posteli. Sice bylo příjemné ležet a přehrávat si včerejší vášnivou noc, ale mohli by něco uvařit, než se vrátí zbytek členů rodiny. Sasukeho rodiče tipoval, že dojedou jako první, hodně záleží na tom, kolik toho Fugaku vypil, aby byl schopen řídit. No a Itachi, to byl jeden velký otazník. Jak znal Deidaru, střízlivého ho určitě nenechal, takže s velkou pravděpodobností mu právě teď mohlo být pěkně šoufl. V kuchyni se rozhodl oloupat brambory, ale po prvních třech hlízách stál s tou čtvrtou a byl duchem úplně mimo. Myšlenky se točilo okolo jeho partnera, který mu vyznal lásku.
.
Sasuke s povzdechem odšrouboval uzávěr nádobky s názvem Žindavová mast a nedůvěřivě se zadíval na žlutavý polotuhý obsah. Trochu k tomu přičichl, no, nevonělo to tak zle, ačkoliv nebyl schopen rozpoznat žádnou známou bylinku, možná tak slabý závan řepíku. Nasucho polknul a nabral si trošku na prst. Raději si klekl, aby měl lepší přístup, vestoje se to aplikovalo docela špatně. S nepříliš nadšeným výrazem zavítal ukazováčkem mezi své vlastní půlky a začal vazkou, mírně olejovitou hmotu nanášet do intimní oblasti. Uvítal by nějaký chladivý účinek, kterým se ovšem tahle mastička zrovna nevyznačovala. Zaváhal, jestli by jí měl vetřít i dovnitř, ale moc se mu do toho nechtělo. Nakonec ji tedy vetřel jen v oblasti otvoru a poté si důkladně umyl ruce. Zašrouboval uzávěr, strčil kelímek do přihrádky ve skříňce, rozložil použité ručníky a odpochodoval zpátky do pokoje, aby se mohl obléci. Díkybohu, že při chůzi to nebolelo, nikdy by rodičům a Itachimu nevysvětlil, proč chodí jako naprcaný kačer. Hodil na sebe spodní prádlo, orvané domácí kraťasy a volné černé tričko. Pak teprve sešel dolů do přízemí, kde tušil Shisuiovu přítomnost.
.
Shisui se stále věnoval bohulibé činnosti a tou bylo snění. Vznášel se na růžovém obláčku skoro jako v ten den, kdy Sasuke přistoupil na jejich vztah. Uculoval se jako čerstvě zamilovaná patnáctka a nepřítomně sledoval své ruce, které okrajovaly bramboru pořád dokolečka, i když slupka už byla dávno pryč. Příchod bratrance nezaregistroval.
.
Sasuke vstoupil do kuchyně a chvilku postával na prahu a pozoroval staršího Uchihu. Musel se držet, aby nevyprskl smíchy, jeho příbuzný si zřejmě vůbec nevšiml jeho přítomnosti a ta ubohá hlíza se v jeho rukou pořád zmenšovala. Tichounce k němu přistoupil, což šlo bosky prakticky bez hlesu, zezadu ho objal kolem pasu a natiskl se k němu. "Jestli chceš, aby z tý brambory ještě něco zbylo, tak bych jí být tebou nechal na pokoji," zavrněl.
.
Shisui sebou polekaně trhl a věci mu vypadly z rukou na kuchyňskou linku. "S-sasuke, nemůžeš mě takhle děsit. Co kdybych dostal infarkt?" vyjekl a srdce mu prudce zabušilo. Otřel si ruce do utěrky a v bratrancově sevření se otočil, aby stál čelem k němu. Opětoval jeho objetí a láskyplně si ho přivinul k sobě. "Všechno v pořádku?" zeptal se na ošetření jistých partií mladého Uchihy.
.
"Promiň," omluvil se Sasuke, ale v jeho hlase zazněla jistá pobavená škodolibost. Shisui sám mu podobné věci nejednou udělal, tak si aspoň vyzkoušel, jaké to je z té druhé stránky. "Hmm, snad jo," odpověděl pak na jeho otázku s pokrčením ramen. Popravdě si nebyl jistý, jestli na bolestivě namožené svaly tohle zabere, a pokud má poraněnou sliznici, musel by mast aplikovat dovnitř. "Ty se tak máš," snažil se honem odvést řeč na jiné téma, "ještě měsíc si budeš užívat, já už pomažu zítra do školy."
.
Starší Uchiha se spokojeně usmál, tohle byla na vysoké jedna z výhod. Jinak těch dalších pozitiv bylo méně, někdy by se radši vrátil na střední, zvlášť když ho čekal závěrečný ročník a první státnice se měla odehrát už v polovině prosince! "Ale taky to má své nevýhody. Budu doma, ale ty zase ve škole a pak mi začne hodně učení, protože závěrečné zkoušky musím udělat napoprvé. Fakt by se mi nechtělo jít na opravné, je to otravné a na pěst."
.
"Neboj, jsem si jistý, že Itachi tě donutí se učit," zakřenil se Sasuke, i když si nebyl jistý, jestli je to pro bratrance útěcha nebo tragédie, protože jeho starší bratr byl v tomhle dost nekompromisní. "Jsem zvědavý, jak bude vypadat, až dorazí," zapřemítal potom a opřel si hlavu o Shisuiovo rameno, "řekl bych, že mu bude pěkně zle." Snad dost zle na to, aby se nezajímal ani o jednoho z nich a příliš se nepídil po tom, co tady spolu včera dělali. Ne že by mu přál něco špatného, ale bylo by lepší, kdyby měl starosti s něčím jiným.
.
"Uvidíme, až dorazí, třeba se nenechal zruinovat, přece jenom, když odcházel, tak měl o mě strach a možná si bude chtít pospíšit domů, aby mě mohl zkontrolovat," uvažoval nahlas nad svým dlouhovlasým bratrancem. "No, každopádně bychom měli uklohnit něco k obědu. Tvoje mamka to určitě ocení a strejda… hm, podle jeho stavu," pousmál se. Třebaže řekl něco o práci, nijak se k ní neměl a tiskl k sobě mladíka.
.
"Vidíš, možná jsme mu měli napsat aspoň SMSku, že jsi v pohodě… ty jeden podvodníku," zapředl Sasuke, ale navzdory obvinění nebyla v jeho slovech ani stopa skutečné výčitky. "Mohli bychom uzavírat sázky, kdo dorazí víc zničenej… jestli otec nebo Itachi. Beztak mám dojem, že cestu zpátky bude muset odřídit máma, jestli se táta se strejdou zase pustili do nějaký debaty, nejspíš si k tomu dávali jeden panák za druhým."
.
"Já hlasuju pro tvého otce, takže na tebe zbyl Itachi," pousmál se blahosklonně Shisui a rukou zajel do Sasukeho černých vlasů na zátylku a začal se jimi probírat. Druhou měl položenou na jeho bedrech, kde ho hladil. Nejraději by byl, kdyby to všem trvalo ještě hodně dlouho, ale na druhou stranu si museli dávat pozor, protože by se mohl každou chvíli někdo vrátit.
.
"Tak uvidíme… co když vyhraju?" zeptal se nevinně mladší Uchiha a zvedl k němu oči v šibalském uculení. Popravdě si svou výhrou vůbec jistý nebyl, protože Itachi byl v jádru dost slušný a většinou si s alkoholem dával bacha. Naproti tomu, jeho otec se zrovna při debatách s Madarou v pití nekrotil, a ne že by se mu Sasuke zrovna divil. Ono diskutovat se strýčkem byla dost vyčerpávající záležitost.
.
"Co by sis přál? Můžeš si svou odměnu vybrat," odvětil stejně nevinně. Byl si celkem jist, že strejda bude ve stavu, který předčí Itachiho, ale sázky měl rád, zvlášť když mohl něco vyhrát a dneska si byl docela jist. Prsty ze zátylku sklouzl k oušku mladšího Uchihy a lehounce přejel po jeho tvaru.
.
Sasuke se lehounce zachvěl pod tím dotekem a po páteři mu přejel příjemný mrazík. Při jisté vzpomínce na jejich jinou sázku, která se odehrála zhruba před půl rokem, mu však pobaveně zacukaly koutky rtů. "Hmm, tak počkat…" protáhl rádoby přemítavě, i když se musel držet, aby nevyprskl smíchy, "koho bys mohl políbit tentokrát…?"
.
"To je přece jasný. Budu líbat jen toho kdo si to zaslouží. Návrhy?" Také si vzpomněl na poslední sázku a Madaru rozhodně líbat znovu už nechtěl, navíc mu to přineslo jen nepříjemnosti. Doufal jen, že Sasuke nebude chtít nějaké šílenosti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akemi Akemi | Web | 20. srpna 2015 v 17:49 | Reagovat

Ahh, to je tak úžasné, jako každý jiný díl <33 Krásně píšeš :)

2 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 20. srpna 2015 v 19:19 | Reagovat

[1]:Děkuju :3 Jsem ráda, že tě těší to číst.

3 nikisha nikisha | 22. srpna 2015 v 9:00 | Reagovat

Užasnéé jako ostatní v minulem díle mi bylo chvíli líto shisue ale ted trochu i sasiho bobek maly O_O

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 22. srpna 2015 v 15:47 | Reagovat

[3]:Bobek malý a hlavně nezvyklý na takovéto věci :D

5 Kai Kai | 23. srpna 2015 v 10:28 | Reagovat

Chudak sasuke ... no to přejde :) perfektní díl .) už se moc těšim na další. To jsem zvědav kdo tu sázku vyhraje :) P.s. časem si sasuke zvikne :-P

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 11:54 | Reagovat

[5]: Nech se překvapit :D. Každopádně Sasuke si určitě zvYkne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.