Nenávidím Uchihy II.

28. listopadu 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Nenávidím Uchihy
Izuna a Tobirama se konečně mohou k sobě chovat, jak se jim líbí. Není tu jejich klan, jejich životy, jen milovaná polovička, s kterou si můžou užít, než je zase čas donutí se vrátit.


Tobirama se nechal obnažit a jeho svršek přistál na kopě modré zbroje a chlupatém bílém límci. Přitiskl si muže k sobě a zatáhl za jeho culík, aby Uchiha zaklonil hlavu. Přitiskl rty k jeho hrdlu, jakoby ho chtěl zakousnout. Pokožka byla úplně horoucí, ostatně Uchihové byli plní vášně a ohně, jen ho správně rozdmýchat.
.
Černovlasý muž slastně vydechl a ovinul stehna kolem Tobiramových boků. Už toho na sobě moc neměli, o to to bylo zajímavější. "Ne že mě orazítkuješ jako minule," varoval svého milence, "Madara strávil půl měsíce vyslýcháním všech žen v okolí, která to se mnou táhne…" Jeho bratr se nesměl dozvědět pravdu, která byla o moc horší, než si myslel.
.
"To přeháníš, určitě se neptal každé. Nechápu proč se tak stará, pokud vím, jsi dospělý a můžeš si dělat, co uznáš za vhodné. Neměl by se o tvůj intimní život zajímat." Byli jako oheň a led. Navíc led teď tál pod plameny vášně a Tobirama odkládal svoji věčně přísnou a chladnou masku. Nahmatal Uchihův opasek, obratně ho povolil a stáhl spolu s kimonem. Stačilo jej jen obnažit od pasu dolů.
.
"Je to… aaah… můj bratr," zasténal Izuna a horečnými prsty se také snažil svého společníka zbavit dalšího oblečení, "je přirozené, že se zajímá… aah, bože…" Válka nebyla ideální dobou pro uzavírání sňatků a vůbec pro příliš bohatý intimní život. Jenže tělo si vyžadovalo své, bez ohledu na to, zda byl mír nebo boje. A jeho tělo konkrétně si vyžadovalo své v poněkud neobvyklé chuti… "Jak to dneska chceš?" zašeptal.
.
"Rychle a tvrdě, nemůžu se tě dočkat," zavrněl Tobirama, když byli oba nazí a rozpálení. Škoda jen, že se museli zabývat přípravou. Jednou to udělal Izunovi bez ní… ty nadávky, které od něho slyšel, by si za rámeček nedal. "Otoč se a vyšpul zadek," přikázal nadrženě a zohnul se pro Uchihovu tornu. Uvnitř bylo mimo obvyklé ninjovské vybavení a maličká placatka s olejem.
.
Izuna sklouznul ze stolu a poslušně se k Tobiramovi otočil zády, což by bylo na bojišti to nejpošetilejší, co by udělal, ale tady to bylo jiné. Opřel se podbřiškem o hranu stolu a roztáhl nohy jako nadržená čubička. Za takovéhle chování by ho snad v klanu Uchihové zlynčovali. "Tak se předveď, co umíš s tou tvojí žížalkou…" zasmál se zastřeně a nedočkavě se zavrtěl, "snad povyrostla natolik, aby mě uspokojila, co myslíš?"
.
"Já ti ukážu, že ta žížalka ti to dokáže udělat, tak, že na to bude ještě dlouhou dobu vzpomínat," ujistil ho bělovlasý muž a z placatky si nalil trochu oleje na prsty. Nemohl se dočkat, jak brzy pronikne pěkně zezadu do svého nepřítele a obsadí jedno z nejlepších území, které kdy našel.
.
"Tak to jsem - uuuh! - na tebe zvědavý," vzdychl Izuna přerývaně, zatímco do něj vnikl první z Tobiramových prstů. Dřív to bylo pomalejší, zkoumali, objevovali, ale teď už jeden druhého po tělesné stránce znali naprosto dokonale. Rozkročil se ještě trošku víc a položil se přední polovinou těla na desku stolu. "Jak dlouho ses na tohle těšil? Přiznej se!"
.
"Už co jsem odtud naposledy vyšel," zavrněl Tobirama a zkušeně si připravoval svého milence. Zatláčel do Uchihy postupně prsty a přidával olejíček, aby ho nezranil. "A co ty? Taky tak nebo až tě přestal bolet zadek?" Nerozdávali si to tak často, aby si Izunův zadek přivykl a snášel anální sex bez následných problémů.
.
Izuna shovívavě přešel drobné popíchnutí bez poznámky. "Kdyby to šlo, vůbec bych tě pryč nepouštěl, prošukali bysme se do té doby, kdy tahle zatracená válka skončí… během té schůzky jsem měl hroznou chuť se na tebe vrhnout a strhat z tebe šaty," prohlásil vzrušeně a drze začal jeho chtivým prstům vycházet vstříc. Nebyla to samozřejmě tak docela pravda, byla to dost vážná situace, ale kdyby to jednání bylo probíhalo mírněji, tak by na to jistě došlo.
.
Tobirama už měl na jazyku, že kdyby měli spoléhat jen na Madarovu náladu, jak se probudí a konečně se s Hashiramou domluví, tak by mohli umřít vyčerpáním. "Opravdu," zašeptal nakonec spokojeně a políbil Izunu na šíji "teď ti to všechno vynahradím." Už se nemohl dočkat, Uchiha byl tak nadržený. Stejně jako on. Promnul svoje ztopoření v ruce a zaplašil ty řečičky ohledně jeho velikosti.
.
Černovlasý muž se netrpělivě ošil, dokud mezi půlkami neucítil horký oblý dotek. Tobirama na něj sice délkově neměl, ale zato byl o něco macatější, i když průměr si teda nikdy neměřili. Jemu to tak vyhovovalo, možná by to bylo i nepříjemné, kdyby byl jeho milenec až moc vyvinutý, to nevěděl, nikdy s nikým jiným nebyl. "Dělej," pobídl ho vrčivě a sjel mezi svoje hladká stehna, aby se mohl začít honit "chci šoustat."
.
"A pak kdo je tu nedočkavý," vydechl spokojeně bělovlasý muž, když se začal nořit dovnitř horkého těla. Postupoval centimetr po centimetru. Žádná ženská mu nikdy nemohla dát tak těsný styk, ostatně po tom nikdy nebažil. Měl několik málo tajných milenců, aby na to nikdo nepřišel, než ho vítr zavál k Izunovi a s ním zůstal. Byl to ten nejproblematičtější vztah, který kdy měl. Mohli by ho popravit za velezradu, ale Hashirama by ho určitě ušetřil, byl moc měkký, aby ho pořádně potrestal.
.
Izuna zatínal zuby, jak ho Tobirama roztahoval, ale radši by si ukousl jazyk, než aby mu unikl jeden jediný bolestný sten. Už si koneckonců celkem zvykl a tu první pálivou fázi neměl problém vydržet, snažil se uvolnit a neklást mu žádný odpor, zatímco se honil o sto šest. "N-aaah," zasténal, když byl Tobirama celý uvnitř. Ještěže si na sebe tak zvykli, že bělovlasý Senju už věděl, jaké tempo zvolit, aby mu nepůsobil zbytečně bolest. A to mu to vlastně ani nikdy neřekl, poznal to sám. Sledovat reakce druhého patřilo k základním dovednostem.
.
"Teď ti ukážu, co moje žížalka dovede," zašeptal podmanivě a zkusmo se pohnul v Uchihově sevřenosti. Promazal si cestičku, než se pustil do svého oblíbeného tempa. V rychlém sledu pronikal dovnitř a způsoboval černovlasému muži slastná muka. Držel si ho za boky, i tak stůl vrzal jako okamžik před rozpadnutím.
.
"Hááá-áá…" Izuna se přidržoval jednou rukou okraje stolu, zatímco druhou pilně kmital ve vlastním klíně. Jeho zadek byl drancován přesně tak divoce, jak to měl rád, jen to mlaskalo. V tuhle chvíli by byl schopný odpřísáhnout, že Tobiramovu žížalku miluje. Napínal se pod svým milencem a několik černých pramenů se uvolnilo z jeho culíku a spadalo mu do tváře.
.
Nábytek vrzal čím dál víc, ale v návalu vzrušení si toho ani jeden z mužů nevšímal. Ostatně, i kdyby před okny stála armáda, tak jim to bylo v tu chvíli úplně fuk. Šoustali jako o život, život ninji je krátký, je třeba ho vyplnit příjemnými věcmi mimo povinností. Hlasitě zapraskání učinilo jejich spojení přítrž. Stůl to nevydržel a zhroutil se i s Uchihou k zemi. Tobirama, ač vyklouzl ven, tak už nestihl udržet rovnováhu a spadl na koleno a tak tak, že nepřimáčkl černovláska k rozpadlému nábytku.
.
Izuna zasyčel, pádem narazil bradou o zem, div si nepřekousl jazyk a ústa se mu zaplnila krví, zatímco do předloktí si zadřel solidní třísku. Krucinál! Měl jediné štěstí, že k úhoně nepřišly jisté jeho partie… "Kurva," zasyčel a vyplivl chuchvalec krve, "kdo tohleto stavěl…" Ne že by se bylo čemu divit, ten stůl už měl zřejmě svá léta. Ostatně celý srub, mohl snad možná pamatovat i dobu míru, ale během války se hranice na téhle části mnohokrát posunula, takže původní obyvatelé dávno stavení opustili a už jenom chátralo.
.
"Teď by se nám hodil Hashirama se svým mokutonem," prohodil ve vtipu bělovlasý muž a neobratně se postavil na nohy. Naražené koleno ho solidně začínalo bolet, takhle si jejich hrátky teda nepředstavoval. Pomohl Izunovi na nohy a prohlédl ho, jestli je v pořádku. Opatrně mu vyndal třísku z ruky a chvíli to místo podržel palcem, aby se rána zalepila vlastní krví.
.
"Jo, příště ho přizveme dopředu," odfrkl si Izuna, "no… asi se budeme muset přesunout na postel," zkonstatoval poté, co přehlédl žalostné zbytky toho kusu nábytku, na kterém si to ještě před chvílí dravě rozdávali. Tvrdost a brutalita patřila k jejich životu, ale možná že pro vášnivé hrátky byla lepší měkkost lůžka… minimálně by to nenadělalo takové škody, kdyby rozlámali tu.
.
"Asi budeme muset," odtušil Tobirama a natiskl si muže k sobě. Bez váhání spojil jejich rty a s překvapením zaznamenal jistou věc. "Ty ses kousnul?" Izuna to tu odnesl nejvíc. Škoda, že se jejich hrátky přerušily, přitom jim to tak pěkně šlo. Nic naplat, musí dneska zneužít postel i k něčemu jinačímu než ke spánku.
.
"Ne, měl jsem k večeři limonádu s příchutí krve," opáčil Izuna, "jasně, že jsem se kousnul. Ten pád jsem nečekal." Měl v jazyce málem díru, ještěže to nebylo tak hrozné, aby musel šišlat. "Ale není to nic, co by nám bránilo pokračovat," nadzvedl pak smířlivě koutky, "tvoje žížalka ještě zdaleka nepředvedla všechno umění…"
.
"To tedy nepředvedla, to nejlepší si nechávala na konec." Bělovlasý muž postrčil Uchihu k posteli, na kterou ho položil naznak. Přeopatrně si kleknul, jestli ho to bolí teď, tak nechce vědět, co to bude dělat zítra. Ani nemusel Izunovi roztahovat nohy od sebe, byl očekáván a ihned vnikl dovnitř. Rozpohyboval se stejně jako předtím.
.
Bylo to teď ještě náruživější, když viděl svému milenci do obličeje, když viděl, jak si to užívá. Šukal ho jako ďábel, takhle by mu to jistě ani sám satan nedovedl udělat. Zatínal prsty do jeho paží, kterými se opíral vedle jeho hlavy a naléhavě mu vycházel vstříc. Chtěl víc, víc a ještě… Jednu jeho ruku natlačil do svého klína, něco tam dost zoufale potřebovalo jeho pomoc.
.
Tobirama se obyčejně věnoval sám sobě a svému milenci, jen pokud to od něj vyžadoval. Vzal nedočkavé ztopoření to ruky a pohnul dlaní na horu a dolu. Uvědomoval si ten rozdíl mezi jejich erekcemi, byl zvyklý na svoje kratší mužství. Izuna ho vzrušoval nejen svým zjevem, tělem, ale i smyslně pootevřenými rty, odkud vycházely slastné steny. Mísily se s jeho. Přidal na tempu, aby byl co nejrychleji hotov. Koleno mu začínalo dělat hotové peklo.
.
Izuna slastně zakláněl hlavu a vzdychal, celkem dost se u toho potili, však to fyzicky bylo svým způsobem náročné. Zběsilost pohybů jeho milence se vystupňovala na maximum, to on, jakožto v mileneckých hrátkách s muži ten nezkušenější, nemohl moc dlouho vydržet. Brzy se zakousl do dlaně, aby nevykřikl moc nahlas a několikrát přirazil do Tobiramovy ruky, než z drobného otvůrku v jeho žaludu vystříklo bělavé sperma, které potřísnilo dlaň jeho milence a jeho vlastní břicho.
.
Senju ještě chvíli drancoval vrcholem stažené tělo, než to na něj přišlo také. S hrdelním zasténáním několikrát naposledy přirazil a udělal se dovnitř. Pár vteřin strnul, než se odkulil na bok a konečně ulevil svému bolavému kolenu. Po těle se mu rozléval příjemný pocit vysílení a ukojení. Poslepu nahmatal Uchihovu ruku a propletl si s ním prsty. Bratr by mu určitě nevěřil, že dokáže projevit i nějaký jiný cit než chlad, odtažitost a sýčkování.
.
"Dobře, beru zpátky to, co jsem řekl na schůzce," broukl Izuna a odhrnul si uvolněný pramen tmavých vlasů z obličeje, "občas je dobře, když myslíš jenom pérem…" Ještě byli dost rozhicovaní, aby přes sebe nemuseli házet peřinu, ale během deseti minut na to určitě dojde, noci už byly chladné. Izuna se překulil na bok a opřel se o loket, aby na svého milence viděl. "Řekni, jsi lepší na bojišti nebo v posteli?" zeptal se se smíchem. Viděl Tobiramu v bitvě jen párkrát a většinou zdálky, měli proti sobě jiné soupeře.
.
"Tak to nevím, žádný z mých milenců se mi v boji nepostavil, aby to mohl ohodnotit. Ale určitě ovládám obojí na dost vysoké úrovni," dodal bělovlasý muž spokojeně, že Izuna konečně odvolal své nařčení. "A co ty? Jsi lepší milenec nebo bojovník?" zeptal se škádlivě. Občas měl pocit, že na něho musel Uchiha použít sharingan, aby se do něj zakoukal, ale když na to šel logicky, tak by si tím přidělával jen starosti.
.
Izuna se mírně začervenal, pravdou bylo, že až tak velké zkušenosti v posteli neměl. Několik experimentů se ženami, ale Tobirama byl první muž, se kterým něco měl. Klan Uchiha byl velmi hrdý, vůbec se neodvážil hledat v něm někoho, kdo by snad měl zájem o tyhle věcičky. "Pro boj mě cvičili od narození," prohodil, aby se vyhnul přímé odpovědi, "a neboj, řeknu ti, co převládá u tebe, pokud se spolu někdy střetneme na bojišti."
.
"Snad se toho nikdy nedožiju," broukl tiše Tobirama a přitáhl si muže k sobě. Chvíli ho pálila na jazyku otázka, jestli má klan Uchihů v plánu někde zaútočit, ale udržel se. Místo toho něžně políbit to svoje černovlasé kuře. Kdyby je takhle viděl Madara, tak určitě zmodrá nedostatkem vzduchu, jak se bude dusit, pomyslel si. Šuká mu za zády bratra.
.
"Hmm," protáhl Izuna a spokojeně se k bělovlasému přivinul. Stulil se mu v náruči a zamyšleně si pohrával s jeho prsty. Byly to poklidné chvilky uprostřed pekla, ve kterém se každý den ocitali. "Můj bratr říká, že žijeme v nejhorší možné době," prohodil tiše, co mu zrovna přišlo na mysl, "přeju si, aby to byla pravda. Znamenalo by to totiž, že může být líp. Ne zítra nebo pozítří… ale jednou. Že budoucnost bude jiná a naše děti nebudou umírat v bitvách. Ani naši příbuzní, rodiče, bratři…" Hlas se mu zachvěl.
.
Tobirama chvíli mlčel i jeho tížil osud bratrů. "Uvidíme, co nám budoucnost přinese." On sám měl pocit, že za jeho života se míru určitě nedočká. Kdo ví, kdy si pro něho smrt přijde a čí rukou. Průměrný věk ninjů byl nízký a mohl za to vysoký počet dětí, kterým navlékali zbroje a činili z nich vraždící stroje. Ostatně on bojoval už od svých osmi let. Občas byl i půl roku pokoj s nepřáteli, zvláště po některé velké bitvě, kdy byly vysoké ztráty na obou stranách.
.
Izuna vycítil neochotu svého partnera pouštět se do téhle filozofické debaty. "Promiň, neměl bych s tím začínat," pokrčil omluvně rameny, "jen jsem chtěl říct, že chápu, o co tvůj bratr tolik usiluje… vážím si ho. I Madara si ho váží, svým vlastním způsobem… jenže Hashirama je jen jeden muž, zatímco ostatní jsou…" Včas se zarazil. Vážně by měl držet pusu zavřenou, dohodli se, že tady nebudou probírat jejich klany, k ničemu by to nevedlo, jen by se pohádali a to nechtěl.
.
"Nech to plavat," odtušil člen klanu Senju, "až zase bude čas vyjednávání, tak bys měl mluvit místo Madary, třeba by to mělo lepší účinek… ale už dost řečí o těch věcech. Ty jsme nechali spolu se svým životem před dveřmi. Jsme tady jen dva obyčejní muži na posteli příjemně unavení po dobrém sexu." Vtiskl Uchihovi polibek do vlasů a natáhl se pro přikrývku. Chodil by sem i častěji, ale netušil by, jak se vymlouvat, kam že jde. Navíc ještě těžší by to měl Izuna, kterého si Madara hlídá jako oko v hlavě.
.
"Máš pravdu," souhlasil Izuna a přitulil se k němu těsněji, "ale slunce teprve zapadlo a bude trvat zase nejméně týden, než se znovu setkáme…" Jemně se mu pokoušel naznačit, že až si trochu odpočinou, nebylo by špatné rozdat si to třeba ještě jednou. Hodně riskovali, když sem chodili, tak ať to aspoň stojí za to. Hlavou mu bleskla myšlenka navrhnout Tobiramovi, jestli by nechtěl pro změnu vyzkoušet, jak umí šukat Uchiha, ale tušil odpověď. Vlastně si ani nebyl jistý, co Tobiramu vedlo k tomu, aby s ním takhle byl, nenáviděl Uchihy a dával to najevo.
.
"To je pravda, bude to hrozně dlouhá doba a já… jsem nadržený," zavrněl podmanivě Tobirama. Už ukojil svou prvotní touhu po mužském těle a teď se může Izunovi věnovat i trochu víc něžněji, třebaže oba si libovali v divokém nespoutaném sexu. Netrvalo dlouho, než začal s drobnými doteky, které se brzy přetavily do dalšího žhavého milování… a pak dalšího. Mohli by šukat do rána?
.
Moc toho nakonec v noci nenaspali, usnuli až velice pozdě a s prvními paprsky se zase probudili, jak byli zvyklí vstávat brzy. I když byl normálně Izuna ranní ptáče, v teplé náruči se mu tak líbilo, že by v ní nejraději zůstal až do úplného rozednění. V příšeří se na sebe s Tobiramou dívali, skoro až důvěřivě a trochu smutně, nikdo jim nemohl zaručit, že se za ten týden znovu uvidí… na oba dva čekaly boje, ve kterých mohli ztratit život.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kačí Kačí | 28. listopadu 2015 v 8:05 | Reagovat

Super kapitola ^^ Ta scéna se stolem byla suprová :D :D

2 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 28. listopadu 2015 v 8:23 | Reagovat

Je, hele, další díl yaoistického dramatu od Shakespeara! :D Tak se mi zdá, že Tobirama vzal větu "prošoustám tě stolem" příliš vážně :D . Je mi jich líto... :D Taková... jak to nazvat.... nehoda? To naštve. :D Z vášnivé noci si odnesli rozedřená kolena a třísky. :D Už vidím, jak to vysvětlujou. Aby Madara zase nezačal vyslíchat. Jen si nejsem tak docela, na koho by se tentokrát soustředil... :D I když ani to by ale nevysvětlilo, jak k tomu přišel... Holt má Madara smůlu.
Žížalka! Všude pronásleduje, není před ní úniku. Yey! :D

3 Nukiko Nukiko | 28. listopadu 2015 v 14:38 | Reagovat

Žižaky... gumoví? Asi ne co ale daly pořdaně Izunovi nazadek :D a ne že je necháte společně umřít! Oni musí byt spolu! :) :D :3

4 terik terik | 28. listopadu 2015 v 23:52 | Reagovat

Krásná povídka :3 ale takhle růžové to asi nebude pořád :( tuším špatný konec :'( ale třeba se pletu :D

5 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 30. listopadu 2015 v 9:55 | Reagovat

[1]:Občas se opravdu věci rozpadnou.
[2]:Myslím, že by Madara nebyl tak akční, ale rozhodně by projevil zájem, kdyby to mělo nějaké očividné následky. Ano, žížalka se nám opravdu vyvedla :D
[3]:Tak gumová moc nebyla, jinak by si spolu opravdu moc neužili.
[4]:Nebudu spoilerovat, ať se trochu těšíš na překvapení.

6 Amy Amy | 1. prosince 2015 v 7:37 | Reagovat

Uz od zacatku co to ctu na me jde smutek, ze to nejspis nedopadne dobre. Ale musim rict, ze je to hodne vydarena povidka a myslim ze na tento par jeste nikdo povidku nenapsal

7 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 1. prosince 2015 v 12:34 | Reagovat

[6]:O povídce nevím, aspoň ne v češtině, ale fanarty se najít dají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.