Nenávidím Uchihy III.

5. prosince 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Nenávidím Uchihy
Madara má jisté podezření, že jeho bratr něco tají. Nesnáší, když jde něco mimo kontrolu, co se týče klanu i rodiny. Nezbyde mu nic jiného, než se to pokusit zjistit.


Madara už delší dobu pozoroval, že se s jeho mladším bratrem něco děje. Jenže na všechny jeho otázky odpovídal vyhýbavě nebo vůbec. Už tak si dost v tomhle směru pošramotil pověst, když vyzvídal u každé ženy, která padla v úvahu, jestli s jeho bratrem něco nemá. Kdyby mu ukázal na kteroukoliv a řekl: Ta je moje, tak neřekne ani půl slova a pochvalně ho poplácá po zádech. Jenže tohle tajnůstkaření mu lezlo na nervy, prostě potřeboval mít o všem přehled a o svém bratru zvlášť. Miloval ho nadevše a chtěl ho chránit za každých okolností. To však nemohl zaručit, když se Izuna každý týden ve čtvrtek odpoledne ztratil a objevil se až další den ráno. Musí tomu přijít na kloub. Dokonce se uchýlil až k takovým činnostem jako je prohledávání cizích věcí. Nenašel nic zajímavého. Jen placatka s olejem mu přišla divná, na co ji může mít? Umanul si, že dneska mu bratr neunikne, bude ho stopovat.
.
Izuna měl pocit, že je snad týden od týdne netrpělivější, když spěchal na jejich pravidelné milostné schůzky. Sex s Tobiramou byl pořád lepší a navíc měl dojem, že to není jenom tělesné uspokojení, kvůli kterému tam chodí. Když odsunuli stranou tu rivalitu mezi jejich klany a nebyli Izuna Uchiha a Tobirama Senju, ale prostě jen Izuna a Tobirama, tak se vlastně dokázali i skvěle bavit. Bez zášti. Kolikrát ho jen napadlo, o kolik by to bylo jiné, kdyby mezi sebou jejich rody neválčily. Nemuseli by se tak důsledně vyhýbat různým tématům, dokonce by se možná nemuseli ani skrývat. Dorazil ke srubu a jenom zběžně sharinganem propátral okolí, nikde nikdo, načež nedočkavě zaškrábal na trouchnivějící dřevo dveří. O pár vteřin později byl vpuštěn dovnitř. "Ahoj," stačil pouze vydechnout, než byly jeho rty uvězněny v hladovém polibku. Samozřejmě se nijak takovému postupu nebránit a s chutí se vpil do Tobiramových teplých úst.
.
Madara nenápadně vyčkával a když se Izuna vydal pryč, následoval ho. Jaký byl jeho údiv, když bratr zamířil nejkratší cestou z vesnice a brzy byl ještě větší, když byli úplně blízko hranice s klanem Senju. Jenže… jeho mladší bráška byl mrštný a rychlý, ztratil se mu a skoro po sobě nezanechal žádné stopy. Nemohl udržet směr a několikrát si zašel někam do houštin, než se vydal na správnou cestu. Po té dlouhé cestě a snad ještě delším hledání je docela unavený a absolutně netuší, kam mladší Uchiha šel… sakra, takhle to podělat. Zkoušel znovu a znovu jít po stopách.
"Izuno," zasténal Tobirama nadrženě a stáhl mu kalhoty dolů. Stůl si zničili a teď museli využívat postel nebo šukat vestoje. "Dneska tě opíchám nejmíň čtyřikrát," přislíbil a znovu a znovu okoušel horkost černovláskových úst.
.
"Nevím, jestli mi to bude stačit," vydechl člen klanu Uchiha, "mám pocit, že sex s tebou je jako drogové pilulky… pořád musíš zvyšovat dávku." Bylo obtížné mluvit, když k sobě měli rty jako přilepené a neustále se dožadovali polibků. Nemohli se nabažit. Izuna si nebyl jistý, co se to s ním děje, ale i když miloval svůj klan a svou příslušnost k němu by nikdy nezapřel, čas od času, když byl s Tobiramou, zalitoval, že se nenarodili ve stejném. Momentálně si však hodlal užívat vše, co jim situace poskytovala, a rukou leštil erekci svého milence, aby byla ještě tvrdší a připravená k pořádné akci. "Kterou polohou chceš dneska začít?" zavrněl svádivě a lehounce kousnul Tobiramu do ucha, aby ho vydráždil. Už během svých schůzek vyzkoušeli snad všechny myslitelné i nemyslitelné pozice, ale měli pár oblíbených stálic.
.
"Nemůžu se rozhodnout, ale mohl bys jít na zem a udělat ze sebe nadrženého pejska," navrhl chtivě Tobirama a promnul v dlani neukojené ztopoření. Na chvíli je vzal oba do dlaně. Nenápadně se mrkl dolů, jestli se ten jejich velikostní rozdíl nezměnil, ale vypadalo to jako vždycky. Nevadí, Izuna si nikdy nestěžoval, že mu to nestačí, jen ho občas popichoval.
.
"Pokud mě nebudeš nutit i štěkat," uchechtl se Izuna a laškovně mu olízl tvář jako pravý pes, jen zavrtět ocasem. Přesunul se z postele na zem, asi to chtěl dneska Tobirama zase tvrdě, jen doufal, že si neodře dlaně a kolena. Spustil se na všechny čtyři a provokativně vyšpulil zadek. Ohlédl se, aby si ověřil, jaké to má na jeho bělovlasého společníka účinky, a zvrhle se pousmál: "Chceš ho do mě strčit, viď?"
.
"Nejlépe teď hned," poznamenal bělovlasý muž a přiklekl za něho. Svým roztouženým ztopořením se otíral o rýhu mezi půlkami a sevřený prstenec. Dráždivě na něho přitlačil špičkou a slastně vzdychl. Rychle si podal olejíček. "Máš tak sexy prdelku, měl bys na ní mít vypsaný papír."
.
"To tak, ještě bys usiloval o vlastnická práva," zavrněl Izuna a nemohl se dočkat, až ho zase bude Tobirama projíždět jako zvíře. Kousl se do rtu, když se do jeho dírky vnořil Tobiramův ukazováček. Kdyby se tak nemuseli zdržovat přípravou, ale na vlastní kůži poznal, že je to doopravdy nutné.
.
"Samozřejmě, byl bych první, kdo by o ně zažádal." Činil se rychle a pečlivě. Uchiha sténal pod jeho péčí, kdy uvnitř hladil to zajímavé místečko. Penis mu cukal při představě, že za chvilinku vymění prsty za něco vzrušenějšího. Jeho mužství se lesklo olejem, když se začal dobývat dovnitř Uchihova těla.
.
"Mhmm," zavzdychl Izuna, jak do něj pronikal ten tvrdý klacek. Roztahoval ho, vyplňoval a už teď jím kolovala slast, co teprve až to pořádně rozjedou… "T-Tobiramo, prosím… píchej mě," zakňučel, byl po tom týdnu tak hrozně nadržený, a přitom teď míval sex mnohem častěji než kdy dříve, přesto mu to nestačilo.
.
"S radostí ti vyhovím." Tobirama se už nemohl dočkat, až bude moct rozjet jejich sex jako obvykle. Prvně si se zatajeným dechem několikrát projel cestičku. Téměř vyklouznul, než se rychle prodral zpátky. Prvně chytil Izunu za rameno, než neodolal a zneužil jeho culík černých vlasů. Přidržel si ho za něj a šukal ho o sto šest.
.
Izuna byl tímto počinem nucen zaklánět hlavu a obnažovat hrdlo, což by nepochybně bylo lákavé místečko pro nějakou šelmu, ale jediné šelmy tu teď byli oni dva. Mlaskavé přírazy byly provázeny duetem roztoužených stenů a občasného pobídnutí k větší rychlosti. Izuna měl dojem, že mu snad Tobirama vyšuká mozek, ale moc ho to netrápilo, naopak, ještě ho v tom podporoval.
.
Madara bloumal lesem a už se tak zešeřilo, že se musel uchýlit k používání sharinganu, aby viděl na stopy, které ho dovedly k polorozpadle vyhlížejícímu srubu. Cítil zevnitř dvě čakry. Jednu znal velmi dobře, byla jeho bratra a ta druhá… no to snad ne! Byla klanu Senju! Polekal se, že se Izunovi něco stalo a rozeběhl se ke stavení. U dveří se zastavil, protože byly zapečetěné a snažil se co nejrychleji rozlomit pečeť. Zevnitř jasně slyšel milostné vzdechy. Nevěřil vlastním uším… prostě nevěřil tomu, co si myslel. Vpadl dovnitř jako velká voda a dech mu uvázl v hrdle, když viděl tu necudnou a ponižující pozici svého bratra.
.
Dvojice milenců si uprostřed vášnivého sexu hrozícího nebezpečí vůbec nevšimla a teď oba muži ztuhli tak, že skoro připomínali realistické šoustající sousoší. Na okamžik zavládlo v malém srubu takové ticho, že by člověk jasně slyšel spadnout špendlík.
"M-M-Madaro," vyhrkl následně Izuna a v jeho očích se odrážela poplašenost, "to se ti jenom zdá… chci říct, to není, jak si myslíš… co tu proboha děláš?!?" Ze všech lidí, kteří je mohli tady objevit, zrovna ta nejhorší varianta! Moc dobře věděl, jak nesmírně Madara dbá na čest a hrdost jejich rodu, kterou zachovávali po generace… Skoro se až bál, jestli ho z toho neklepne pepka.
.
Ty… vy… zvrhlíci!" dostat ze sebe Madara přiškrceně a začínal notně brunátnět. Stočil svou zlobu na toho, kterého nesnášel snad ze všech Senju nejvíc. "Tobiramo," zavrčel nepříčetně a v očích se objevil rudý sharingan, "tohle je tvoje poslední hodinka. Nikdo nebude prznit můj klan, mého bratra!" štěkl rozzuřeně a šel si vyřídit účty.
Tobirama svého milence pustil a vyklouzl z něj ven. Vyskočil na nohy a cítil se hrozně zranitelně proti rozlícenému Madarovi. Byl nahý, vzrušený, měl jen své tělo a ninjutsu, které neváhal použít.
.
"Ne! Madaro, dost!" Izuna honem vyskočil na nohy a i jeho oči zaplály rudou červení. Síla Madarových očí byla větší, ale dokázal by ho slušně zdržet, aby Tobirama mohl případně utéct. Srub se zachvěl přívalem dvojité zlověstné čakry Uchihů. Dva sharingany se měřily, připraveny ve vteřince použít ochromující genjutsu nebo snad i něco horšího. "Madaro, přestaň," hlesl do toho všeho Izuna, "můžeme si promluvit v klidu…" Tohle nebyla neutrální půda, ale uchihovské území. Dle nepsaného zákona měl Madara právo Tobiramu zabít.
.
Tobiramovi bylo jasné, že by mu Izuna nepoděkoval, kdyby se vehementně snažil Madaru zabít nebo zranit, byť by to bylo v sebeobraně. Využil toho, že se oba muži měřili plamennými pohledy a zcela nehrdinsky shrábl svoje věci do náruče a použil techniku problesknutí. O malý okamžik se objevil pod stromem na půdě jejich klanu. Tohle se teda opravdu posralo, doufal jen, že se jeho milému nic nestane.
"Ten parchant utekl! Nemá ani trochu cti, aby se mi postavil. Přesně jak jsem si myslel, členové klanu Senju jsou pěkní zbabělci!" vykřikoval Madara pěkně nahlas. Na zemi spatřil Tobiramovy kalhoty a ve vzteku je podpálil černým ohněm, aby z nich nezbylo absolutně nic. Možná to trochu přehnal, pocítil slabost a na chvíli přestal vidět, měl by se krotit.
.
Izuna, jakmile viděl, že je jeho milenec v bezpečí, ihned uvolnil bojový postoj a sharingan v jeho očích vyhasl. Vycítil Madarovu slabost a spěchal ho podepřít. "Šetři oči," nabádal ho. Byl jediný, kdo věděl o bratrově začínající slepotě, nikomu jinému to Madara nesvěřil a nikdo jiný se to ani nesměl dozvědět. Vůdce klanu musel být ten nejsilnější, k tomu slepota jaksi nepasovala. Byla to jedna z věcí, která Izunovi nedávala spát a na které myslel v bezesných nocích. Zastyděl se, že kvůli němu dneska Madarova síla možná zase o něco zeslábla. Kéž by si byl dával větší pozor, když sem šel, bylo jasné, že ho bratr musel sledovat… byla to všechno jeho vina. "Omlouvám se," hlesl, "vím, že je to pro tebe šok, ale… nechtěl jsem tě zklamat, proto jsem ti o tomhle neřekl." Ještě větší hanbu cítil z vědomí, že jinak si říkali všechno.
.
Madara se ještě chvíli nechal podpírat, než se jeho smysly vrátily do normálu. Sice neviděl úplně dobře, ale to ostatně už každý den. Bál se dne, kdy neuvidí vůbec. Odstrčil svého bratra od sebe. "Uprav se, počkám na tebe venku."
.
Izuna s bolestivým bodnutím v hrudi začal sbírat po zemi své svršky a oblékal se. Věděl, že ta nepříjemnější část rozhovoru ho teprve čeká a vůbec se na ni netěšil. Neprotahoval to ale, nemělo smysl couvat před něčím, čemu neuhne. Během pár minut vyšel před srub, kompletně ustrojený.
.
Starší Uchiha nechal bratra, aby se k němu připojil. Popošli pár kroků, než se nadechl a pomocí pár pečetí poslal na chatrný srub velkou ohnivou kouli. Domeček vzplál a spálil místo, kde se stalo něco tak ohavného. Bez dalšího zájmu se otočil a rozešel směrem domů. "Izuno, jak jsi mohl pošpinit čest Uchihů? A ještě takovým způsobem!" Kdyby to byl někdo jiný, kdyby to nebyl Senju nebo snad kdyby jeho bratr byl ten, kdo dává.
.
Mladší z bratrů se s bolestí v srdci díval na planoucí zbytky místa, kde zažil nejhezčí okamžiky od chvíle, co dospěl. Jediné okamžiky, ve kterých na chvíli ustala válka, smrt a utrpení. Asi mu nebylo souzeno takové chvíle prožívat. Roztřeseně se nadechl a s podivnou prázdnotou se připojil ke svému bratrovi. "Můj milostný život přece nemá nic společného s hrdostí klanu…" hlesl, i když věděl, že takový argument by v jejich rodě neobstál a ani před Madarou.
.
"Ne, takže že tě píchá úhlavní nepřítel, který by každému Uchihovi vrazil kudlu do zad je teda v pořádku?" odpověděl Madara jízlivým tónem a mračil se jako sto čertů.
Popravdě, když se vydal za Izunou, tak netušil, co všechno může objevit. Navíc, zcela určitě Tobirama jeho bratra využíval, musel, proč by jinak dělal něco tak riskantního.
.
"Byl bys snad radši, kdyby mě píchal nějaký Uchiha?" nadzvedl Izuna obočí, "nemohl jsem si najít nikoho z našich, přiznat se k tomu, že mě zajímají muži, by v našem klanu bylo jako dostat cejch. S Tobiramou to byla dobrá situace pro nás dva - ani jeden jsme o tom tajemství nemohli mluvit, protože by nás naše klany zavrhly, takže to bylo v bezpečí."
.
"Neměl ses o muže zajímat vůbec! Je to zvrácené a nepřirozené. Měls mi o tom prvně říct, než to začneš řešit tak… tak hloupě! Vždyť tě Tobirama," div to jméno nevyplivl s odporem, "využíval. Určitě z tebe vytáhnul nějaké informace, které by mohl využít proti nám." Nakonec klika, že na to přišel, kdo ví, co by se kvůli tomu mohlo ještě stát.
.
Izuna se začervenal. Pro bratra byl teď nepochybně jako nějaká děvka, co se nechává šoustat. Možná… možná to tak bylo… "V tomhle se mýlíš," pravil se sevřeným hrdlem, "dali jsme si slib, že když budeme spolu… náš původ půjde stranou. Já nesměl mluvit o ničem, co Uchihové plánují, on zase o ničem, co by poškodilo Senju. Věř mi, nikdy bych náš klan neohrozil vlastními zájmy!"
.
"Jenom aby, Tobirama je proslulý svou sveřepou nenávisti k Uchihům, proč by se tedy uchýlil k něčemu takovému? Nevěřím, že by to udělal naprosto nezjištně." Ať už mu bude Izuna tvrdit cokoliv, tak z něj bude mluvit jen pokroucená přízeň k tomu bastardovi. "Jak… jak dlouho už to trvá?" Popravdě si nebyl úplně jist, jestli to chce vůbec vědět.
.
Izuna nasucho polkl. Nikdy se vlastně Tobiramy nezeptal, proč to dělá, proč on je jediná výjimka v jeho nenávisti. Byl vůbec výjimka? Nebo ho nenáviděl stejně jako ostatní a tohle dělali jen z nouze, aby se to nerozkřiklo v jejich klanech? Najednou zjišťoval, kolik si toho nestačili říct. "Několik měsíců," zašeptal směrem k Madarovi, "záleží snad na tom?"
.
"Záleží," odtušil tiše starší z bratrů. Pro něj to mělo nedozírný význam, jak mohl tak dlouho něco tak odpudivého přehlížet. Vůbec nebyl dobrým bratrem, měl na to přijít už hned v zárodku. "Můžeš mi vysvětlit, jak jste se k sobě dostali?... Ne, vlastně tohle mi neříkej, je mi to jedno… Zakazuju ti v tom pokračovat. Na Tobiramu zapomeneš a budeme se tvářit, že se nic nestalo."
.
Mladší Uchiha na to nic neřekl. Mohli se samozřejmě tvářit, že se nic takového nestalo, možná ho dokonce bratr mohl ohlídat natolik, aby se nemohl s Tobiramou stýkat, ale jedno Madara ovlivnit nemohl - na Tobiramu nikdy nezapomene. To, co s ním prožil, bylo tak silné, že neexistovala naděje, aby si to vymazal z paměti. Hrozně by ale chtěl dostat odpovědi na svoje otázky… podaří se mu to ještě někdy?
~~~
Tvrz nebeského zpěvu se hrdě tyčila nad okolní krajinou a plály na ní standardy klanu Senju. Stále byla v jejich državách. Jenže to se mohlo dnes změnit. I přes další pokus o mírovou dohodu se Uchihové nedali přinutit k podpisu a chtěli si vzít tvrz silou. Bylo jich nepočítaně stejně jako nepřátel. Madara stál v čele svého klanu a po boku jeho bratr. Od té nepříjemné události už uplynulo půl roku a on si Izunu hlídal jako oko v hlavě. Nedovolil mu kontaktovat toho parchanta. Ostatně viděl ho v dálce. Modrá zbroj, albín v záplavě hnědé.
.
Izuna také viděl svého bývalého milence a v srdci cítil zároveň radost i smutek. Tak přeci jen se dnes možná znovu setkají, ale úplně jinak, než by si byl přál. Musel ale zachovat chladnou hlavu, hlavně se nesměl od svého bratra hnout ani na krok. Madarův zrak se povážlivě zhoršil, teď už nejenom při aktivaci sharinganu, ale i běžně. Musel ho ochránit, byl to vynikající vůdce a pro svůj klan byl schopný udělat cokoliv, nemohli ho ztratit. Dá na něj pozor!
Na druhé straně před řadu svých válečníků předstoupil Hashirama. "Madaro!" zavolal hlasitě, "ty víš, že k této bitvě nemusí dojít. Žádám tě - zastav to zbytečné krveprolití."
.
"Ještě ti to pořád nedošlo. Přišli jsme sem dnes zvítězit!" Za ním se ozvalo burácení hlasu ostatních Uchihů, kteří se nemohli dočkat, až prolijí krev pro svůj klan. "Vidíš, můj lid se mnou souhlasí. Vezmeme si co je po právu naše!" Musí vytrvat, aby svým lidem ukázal, že je silný vůdce, i když jeho zrak byl slabý, ale pořád dokáže bojovat.
Tobirama přistoupil k Hashiramovi. "Bratře, je to zbytečné, nebudou ti naslouchat. Říkám to vždycky, jsou to proradní, nepřejícní bastardi." Nechápal, jak může Izuna pocházet z takového klanu. Museli ho určitě v mládí vyměnit.
.
Hashirama smutně zavrtěl hlavou. "Pak nám nezbývá než bojovat," povzdechl si a obrátil se ke svým mužům. "Jednotky ovládající vodní živel dopředu!" vyzval část svých bojovníků, proti ohnivým technikám klanu Uchiha museli použít vodu. Voda oheň porazí. "Ostatní tvoří obrannou linii, snažte se za každou cenu ochránit uživatele Suitonu!" pokračoval v rozkazech. Problém byl v tom, že i když vodní jutsu bylo silnější než ohnivé, sharingan byl oční technika, proti té nebyl v bezpečí nikdo, nehledě na živlovou podstatu.
Izuna se po boku bratra věrně napjal. Čekali už jenom na Madarův rozkaz, bitva byla na spadnutí.
.
Madara moc dobře viděl o co se Hashirama snaží, zase budou mokří jako myši, ale dnes je udolají. "Rozdělte se do dvojic!" Už předtím bojovníkům vysvětlil, co se od nich bude očekávat. Jeden ze dvojice bude požívat na povel jutsu a druhý ho bude chránit. Samozřejmě v bitvě bude všechno jinak, ale uživatel techniky se může spolehnout, že než provede správné pečetě, tak ho nepřítel nepodřízne jako podsvinče. Zvlášť u těch silnějších, kdy je třeba mít připravenou velkou zásobu čakry, ti lidé kteří jí disponovali, měli i dva ochránce slabší v těchto technikách. "Kupředu!" rozkázal a mezi prvníma se vrhl na bojiště.
.
Bitevní pole se naplnilo bojovým řevem všech zúčastněných. Izuna se držel u svého bratra, a třebaže si sám hleděl nepřátel, kteří proti nim, jakožto proti nevýše postaveným Uchihům, hned vyrazili, dával pozor i na bratrovy protivníky. Společně tvořili skvělou dvojici, trénovali spolu odmalička a některá jutsu měli dokonce secvičená společně. Dva byli ještě silnější, než když byli sami.
Mladší Uchiha si všimnul, že se Madara snaží nenápadně dostat do blízkosti Hashiramy. Znal jejich rivalitu a věděl, jak moc si jeho bratr přeje smrt vůdce klanu Senju. Jenže to zároveň znamenalo, že se přiblíží Tobiramovi… "Madaro, za tebou!" křikl na bratra, když zpozoroval ninju, který se mu vynořil za zády.
.
Madara se na poslední chvíli otočil a vykryl ránu, která mu měla rozseknout záda. Používal svůj oblíbený plochý meč, díky němuž občas slyšel od nepřátel posměšky, že bojuje s obří plácačkou na mouchy, než jim odsekla hlavu od těla. "Díky," prohodil k Izunovi a znovu se pustil do bitevní vřavy.
I Tobirama se oháněl a mocným používáním suitonu kropil všechny Uchihy okolo a hasil jejich směsné ohnivé techniky. Voda se tu tahala ze země snadno, půda byla vlhká a nedávno pršelo. Koutkem oka zaznamenal postupující bratry, z nichž jeden vypadal, že si jde pro něčí smrt. Nemínil ho pustit dál, ostatně měl s ním nevyřízené účty.
.
Izunovi se právě do cesty postavili hned tři soupeři a snažili se ho oddělit od Madary. Za normálních okolností by si toho možná jeho starší bratr všiml a počkal by, ale viděl na něm, že má před očima jenom Hashiramu. A také viděl, kdo se mu míní postavit, aby svého sourozence ochránil. Obestřela ho hrůza, jeho milovaný bratr a jeho milenec se střetnou v souboji! Obvykle by se bál spíš o Tobiramu, jenže teď, když měl Madara tak poškozený zrak, to dávalo šance spíš členovi klanu Senju. Tobirama používal problesknutí, což byla technika, která se dala lepším sharinganem sice prokouknout a vykrýt, ale ne s poloviční slepotou. "Ne - Madaro! Stůj!" zavolal zoufale na brášku, zatímco se oháněl katanou proti svým protivníkům.
.
"Hashiramo!" zaryčel Madara a pranic si nevšímal starostlivého hlasu za sebou. Viděl před sebou jen svého rivala. Musel se k němu dostat za každou cenu. V rozběhu zkřížil s Tobiramou meč. "Uhni, chcípáku," prskl mu do obličeje a odskočil.
Bělovlasý muž obratně přešel do útoku. "Kdo je tu tebe chcípák, bastarde, zameť si před vlastním prahem." Nenechal ho vydechnout a neúnavně na něho dorážel.
"Ty nejsi tím, s kterým chci dnes bojovat. Uhni mi z cesty, už tak tě mám po krk. Měl jsem tě naposledy ihned zabít!" Oběma bylo jasné co přesně má na mysli. Tehdy měl skonat a byl by pokoj.
.
Izuna probodl jednoho ze svých soupeřů a druhého se mu podařilo lapit do smrtícího genjutsu. Zbýval poslední, ale periferním viděním zaznamenal, že boj, kterému se tak snažil zabránit, právě začal. Jeho bratr a jeho milenec… jeho rodina a jeho srdce. Klan a milostný život. Tyhle aspekty se teď střetly a on se musel rozhodnout, čemu dá přednost. Ochránil se před protivníkovým vodním živlem a v nestřežené chvíli ho zasáhl černými nehasnoucími plameny, ale sebralo mu to víc čakry, než předpokládal… Prudce se otočil k zápasící dvojici nedaleko. Madara sbíral energii k aktivování Susana, Tobirama poznal ty ruční pečetě. V takovém stavu se Madara útoku nevyhne, jeho oči nebudou schopny obsáhnout tu rychlost! Měl pouhý zlomeček sekundy na rozmyšlenou a jeho tělo se pohnulo samo od sebe.
.
Tobirama si byl sebou jist a rychlostí blesku udělal několik pečetí. Vedle Madary byl zabodnutý kunai s jeho pečetí. V mžiku se přenesl a ránu mířil na Uchihovo hrdlo. Jeho katana ostře cinkla, když se mu do rány postavila cizí zbraň. Izuna přišel zachránit svého bratra, jak nemilé. Chtěl se vyhnout nevyhnutelnému.
.
Izuna po dlouhé době pohlédl do těch červených očí, které mu před půl rokem byly tak blízké. Neprosil Tobiramu, aby přestal, věděl, že by to ničemu nepomohlo. Oba dělali to, co museli. Jako Uchiha. Jako Senju. "Vypadá to, že jeden tvůj milenec se ti přeci jen v boji postaví," hlesl tiše, čímž připomněl jejich dávnou debatu. Tehdy si mysleli, že jen žertují.
.
Madara se chtěl do jejich boje vložit, ale nebyl mu dán prostor. Měl najednou plné ruce práce.
"Tak se aspoň tedy dozvíme pravdu," odtušil stejně tiše bělovlasý ninja a odskočil stranou. Musí si dát pozor, aby ho Izuna nechytil do genjutsu, v tu vteřinu by byl mrtvý.
.
Najednou Izunovi došla celá ta obludnost války. Nejen to, jak posílají na smrt děti, jak ženy přicházejí o své muže i potomky, jak rodiny ztrácí své členy. Ale i tohle. Jak jsou lidé donuceni bojovat proti tomu, kdo je jim blízký. A proč? Jaký to všechno mělo smysl? Vykryl několik kunaiů, které po něm Tobirama na zahřátí mrštil. Neútočil, zatím se jen bránil. Chtěl bránit svého bratra a bál se, že kvůli tomu bude muset Tobiramu zabít.
.
Tobirama viděl ve svém milenci tu nechuť bojovat. Nemohl ho jen tak nechat jít. Našel by si ho někdo jiný. V zápalu boje příliš nedomýšlel důsledky svých činů. Zaútočil na Uchihu a poměřovali se rychlostí svých zbraní. Zahleděl se do hlubokých černých tůní, když se zrovna přetlačovali. Vždycky v nich hořela divoká vášeň. Zaznamenal objevující se sharingan a zavřel oči a byl odmrštěn.
.
Izuna jednal naučeně, automaticky. Usilovně se před sebou snažil vidět nepřítele, ne milence. Ne muže, kterému prospal v náručí tolik nocí… Zaútočil na něj ohnivým živlem, věděl sice, že to Tobirama vykryje svým vodním, chtěl jen získat čas. Díky sharinganu dokázal předvídat jeho pohyby, takže viděl, že se chystá znovu použít techniku problesknutí. Měl v plánu udělat Kawarimi, náhradu, ale právě v tu chvíli zaslechl svého bratra bolestně vykřiknout. Ta vteřinka, během které mu oči automaticky cukaly k ohlédnutí, stačila, aby nedokončil poslední ruční pečeť. A stačila Tobiramovi k dokončení plánu. Mohl se jen pokusit uhnout, ale to nebylo dost. Cítil závan větru a ostří, které mu rozřízlo bok.
.
Bělovlasý muž se zastavil pár metrů za svým nepřítelem, teprve tehdy si uvědomil, že právě zranil někoho, koho šíleně miluje. Na čepeli se leskla Izunova krev. Chtěl se otočit a podívat se, jestli ho… jestli ještě žije. Něco nehmotného ho odhodilo kus daleko.
Madara sebral všechny své poslední síly a probudil svoje Susanoo. Ničil a zabíjel na potkání, šel ochránit svého bratra. Mávnutí obří paže odhodil všechny Senju okolo, sbíhali se k němu jako švábi k hostině. Nechal pohasnout modré světlo a přiklekl k svému bratru. "Izuno… bratře," vyhrkl a hrdlo se mu svíralo při pohledu na zakrvácený bok.
.
Izuna klečel na kolenou a přes prsty, které svíral na boku, se mu valila horká krev. Tobirama udělal to, co musel. I on by to udělal. Otupěle se rozhlédl po bitevním poli. Skupinky ninjů dosud bojovaly a zem byla poseta mrtvými těly Uchihů i Senju. Jejich řady pomalu řídly. I kdyby se jim podařilo vyhrát, nezbyde jich dost, aby byli schopní pevnost udržet, posily klanu Senju dorazí dříve, než ty jejich. Všichni zemřou. Obrátil zrak k Madarovi. "Zastav to," zašeptal slabě, "nemůžeme dnes tu pevnost dobýt. Nech zbytek mužů, ať se vrátí ke svým ženám… nedovol, ať je hrdost našeho klanu i nadále zabíjí."
.
Madara přikývl jeho bratr i v těžkém stavu myslel na všechny okolo. I jeho síly byly již vyčerpané a to ani nezkřížil meč se svým sokem. "Ústup! Velím k ústupu!" Za chvíli se ozval zvuk trubky, která všem na bojišti oznamovala, že Uchihové jsou poražení a stahují se. "Izuno, vydrž." Zvedl bratra na nohy a podepřel ho. Musí ho co nejrychleji dostat k medikovi.
.
"V pořádku, to nic není," zamumlal Izuna, ale bolest ho ochromovala. Říkal to jenom proto, aby Madaru uchlácholil. Kdysi slyšel, že každý dobrý ninja pozná, když přišel jeho čas. Až dosud tomu nevěřil, ale najednou měl pocit, že to chápe - že jeho čas nadešel. Cítil, jak mu s krví unikající z boku vyprchává i život. Bylo to rozsáhlé zranění, nebyl lékařský ninja, ale věděl, že rány, které vážně poškodily určitý počet orgánů, nelze uzdravit.
.
Tobirama se div nekousal do rtu, když viděl, jak Madara odvádí svého bratra pryč z bojiště. Nepronásledoval je, nikdo stahující se Uchihy nepronásledoval. Na poli posetém mrtvolami a umírajícími bojovníky se rozléhal vítězný ryk klanu Senju. Bělovlasý muž však v srdci cítil těžký žal, proboha co to udělal?!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nukiko Nukiko | 5. prosince 2015 v 8:50 | Reagovat

Ještě že jste je nenechaly chcípnout spolu! :-D  Doufám že se Izuna uzdraví válka přestane bude mír a ti dva se vrátí k sobě ale to se nestane já mám totiž takové tušení že je necháte chcípnout spolu

2 Kačí Kačí | 5. prosince 2015 v 8:51 | Reagovat

Skvělá kapitola, teď uvidíme zda to skončí jak Romča a Julča...Moc se těším na další, ale je mi líto že už bude končit...

3 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 5. prosince 2015 v 9:42 | Reagovat

[2]: A hele, další, co to přirovnává k Romeovi a Julii! :D

Madara je normální stalker! :D A nějak se mu to úplně nevyplatilo, viděl něco, co nechtěl. :D Vzato kolem a kolem, to tak muselo dopadnout, ale stejně jsem doufala, že by svůj vztah mohli Tobirama s Izunou nějak utajit. Co se dá dělat. Bylo by super, kdyby se zase dali dohromady, ale nějak vůbec netuším, co jste s tím v poslední kapitole mohly vyvést. Snad přežijou... Ani tím si teď nejsem jistá... Jo, jsem sice klidnější, že nepomřeli spolu v bitvě, ale tahle situace se mi vůbec nelíbí... Pokud Izuna přežije, válka skončí atd., snad by v tom vztahu mohli pokračovat, i když Madarovi se to asi moc líbit nebude. Spíš ale vidím jako pravděpodobnější variantu, že minimálně jeden z nich umře. Nevěřím, že byste tomuhle daly happy end.
Původně jsem podle názvu tuhle povídky typovala spíš na nějakou komedii. To jsem se hodně sekla... :D

4 hyuugacestcz hyuugacestcz | 6. prosince 2015 v 0:12 | Reagovat

Wow, uplne mi to lame srdce O_O

5 draci-sestry draci-sestry | 6. prosince 2015 v 18:00 | Reagovat

[1]:Nech se překvapit, ale jestli znáš anime...
[2]:Shakespeare: Žít či nežít!
[3]:Madara potřebuje mít všechno náležitě pod palcem. Neexistuje, aby šlo něco mimo něj. Smrt v bitvě by byla epická, vzájemně by se prokláli svými meči... btw, proč to zní tak perverzně? :D tak do komedie to má hodně daleko. Já mám ve wordu napsáný nadpis: Nenávidím Uchihy, ale jedno z nich šoustám.
[4]:Tak doufám, že tě to nezabije :D

6 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 7. prosince 2015 v 18:19 | Reagovat

[5]: Tak by se to mělo jmenovat i normálně. :D Meče se dají použít na mnoho způsobů... Aspoň by se nemuseli dohadovat o žížalce. :D

7 kyuubinka kyuubinka | 7. prosince 2015 v 21:47 | Reagovat

Než začnu psát názor na povídku, musím se omluvit za to, že jsem předchozí dva díly nečetla. Nějak jsem neměla náladu na nic nového, ale teď, když jsem si dosavadní díly přečetla, nelituji. Je to opět něco nového, na co nejsem až tak zvyklá. Doufám v brzké pokračování a ještě jednou se omlouvám :D

8 draci-sestry draci-sestry | 7. prosince 2015 v 23:39 | Reagovat

[6]:To je fakt, ale hodnotit protivníkovu výbavičku vždycky rozhazuje soustředění.
[7]:Nemáš se za co omlouvat. Nikdo ti tu hlavu neutrhne. Jsem rád, že ses odvážila zkusit něco i z jiného soudku. Poslední díl bude v sobotu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.