Ohnivé inferno

19. prosince 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Krátké povídky
Kakashi a Iruka pracují v hasičském záchranném sboru. V jejich oboru není o napětí, akci a zachraňování nevinných tvorů či lidí nouze. Občas vyčerpávající směny je třeba zpestřit něčím žhavým a intimním.


Kakashi koukal na vyděšené zvířátko, bylo příliš daleko. Takhle to nešlo. "Iruko, skočím tam. Dones lano. Budeš mě pak muset vytáhnout nahoru," přikázal, vida, že na štěně krčící se na naplavenině dřeva u stěny nedosáhne. Muselo spadnout do nádrže už před delší dobou. Vypadalo unaveně a vysíleně.
.
"Ne," zavrtěl Iruka hlavou a také se nahnul, aby viděl, jak je to hluboko, "jsem lehčí, půjdu já.". Obzvlášť takhle, když byli bez těžké ohnivzdorné hasičské výstroje, Kakashi byl navíc o něco fyzicky silnější, bude se na spouštění a vytahování kolegy hodit víc. Začal si kolem sebe vázat lano tak, aby z něj nevyklouznul, měli na to kurzy.
.
I tak Kakashi svého kolegu zkontroloval. Jako velitel zásahu si nemohl dovolit žádnou chybu. Společně s Asumou pomalu spouštěli nejmladšího člena jejich týmu dolů. Okolo stálo dost přihlížejících, kteří si nemohli záchrannou akci nechat ujít. Čekali, až na ně Iruka houkne, snad to štěně bude chytré a zůstane na místě, jinak by si jejich kolega slušně zaplaval.
.
Iruka míjel vlhké stěny a tiché občasné zakňourání toho tvorečka dole ho utvrzovalo, že tohle chtěl vždycky dělat. Pomáhat těm, co to potřebují, ale ne jako doktor nebo zvěrolékař. Takhle. Chtěl zachraňovat životy. Když už byl tak hluboko, že by mohl na štěně dosáhnout, křikl nahoru, aby postup zastavili. "No tak, kamaráde, pomůžu ti," promlouval vlídně ke zvířátku a opatrně vztáhl ruku. Pes nebyl agresivní, ani když byl vyhublý a vystrašený. Podrbal ho na hlavě a získával si jeho náklonnost, aby ho o chvíli později mohl oběma rukama vzít do náruče. "Nahoru!"
.
Chlapi nahoře zabrali a vytahovali ho nahoru. Dalo jim to zabrat, Iruka nebyl žádná sušenka, ale pěkně rostlý hasič. Po chvilce se objevila nahoře hnědá kštice a pomohli mu přes okraj na pevnou zem. "Ukaž, cos to tam dole vylovil?" broukl Kakashi a podíval se na umolousané štěně nějakého křížence. Pohladil ho po hlavě. "Ty nezbedníku, jak ses tam dostal, co?" Okolo se ozval potlesk od publika, které na ně koukalo. Bylo to příjemné ocenění za tak jednoduchou práci. To když někde hořelo…
.
Iruka se šťastně zazubil, nejradši by se s psíkem pomazlil, jenže štěně bylo špinavé, mokré a třáslo se, takže by to asi nebylo nejlepší.
"Odchytová služba by tu měl být každou chvíli," informoval je Asuma, který, když viděl, že práce pro teď skončila, si v klídku zapálil cigaretu a také si prohlížel ten uzlíček, pro který zburcovali celou stanici. Ale lepší, než kdyby to bylo něco horšího, třeba ošklivá bouračka nebo lesní požár, ty nesnášel úplně ze všech nejvíc.
"Neměli bysme mu dát napít čisté vody?" navrhl Iruka, "tam dole byly jen splašky…"
.
"Můžeme to zkusit," odtušil souhlasně Kakashi a zašel pro petku s vodou. Počkal, než Iruka postaví drobečka na zem, a do dlaně si nalil vodu. Štěně už dokonce vrtělo ocáskem a skutečně se trochu napilo. "Bude potřebovat vyživit, ale to už není naše starost… Iruko, ani na to nemysli. Už máme doma jedno. Nemůžeš si vzít domů každé zvířátko, které zachráníme."
"A proč ne, třeba ten kůň minulý týden by se ti v bytě určitě vyjímal," zachechtal se Asuma od srdce a potáhl si z cigarety, "byste si mohli zařídit zrovna balírnu hnojiva. Jak by vám nadělal na podlahu."
.
Iruka se zatvářil dotčeně, akorát nechápal, jak je možné, že ho Kakashi tak prokouknul, vážně by si nejraději toho drobka vzal s sebou. Jenže takhle už měli doma mladého dalmatina, také jednoho uličníka, který uvízl v díře drátěného plotu. Chudinka se celý potrhal, ale veterinář ho dal dohromady a dneska jim už skoro rok dělal společnost.
"Hele, nemyslel jsem na to, že bysme si ho vzali," bránil se, i když to byla lež jako věž, "možná jen… víš, napadlo mě, že útulky dělají takové dobročinné akce. Vezmeš si nějakého zuboženého pejska k sobě… jenom dočasně, chápeš? A když se uzdraví a vykrmí, teprve ho tam umístí…"
.
"Iruko, sám moc dobře víš, že ty by ses s ním už nedokázal rozloučit. Jen si vzpomeň, když ses rozhodl chovat křečky. Měli jsme jich patnáct a ty ses nemohl ani s jedním rozloučit!" Jeho přítel byl prostě příliš útlocitný a miloval zvířátka celým srdcem. Kdyby ho nekrotil, tak už doma mají nejmíň pět psů, několik koček a kdo ví, co ještě. "Nezkoušej na mě ty svoje oči," pokáral ho následovně, "ostatně odchytovka je myslím tady. Neboj, bude v dobrých rukou."
.
"Hmm, jenom aby," zamumlal protestně Iruka, ale musel uznat, že na Kakashiho postřehu něco je. Nakonec museli záplavu křečků darovat zverimexu, přičemž majitele zapřísahal pod výhrůžkou kruté a bolestivé smrti, aby je neprodal žádnému chovateli hadů nebo podobné havěti, ale někomu, kdo se o ně bude láskyplně starat. Dodnes se utěšoval myšlenkou, že jeho malí drobečci určitě udělali radost nějakému dítěti nebo tak.
Sledoval, jak u nich zastavilo auto a vystoupil z něj člen odchytové jednotky.
.
Příchozí muž v nich příliš důvěry nevyvolal. Dlouhé černé vlasy, ostré rysy, bledá tvář a podivné skoro jakoby plazí oči. "Jedu si pro toho chlupatce," oznámil jim slizkým hlasem a mrkl na štěně. Zase další nenažraná bestie do fronty, kterou musí živit.
.
Irukovi se příčilo předat to zvířátko, které už si toho zakusilo dost, někomu, kdo se mu ani trochu nelíbil. Ještě jednou zkusil zoufale pohlédnout na Kakashiho a nesměle navrhl: "Možná… aspoň bysme ho mohli napřed zavézt k veterináři, než vám ho dáme…?"
.
"Iruko, jsme ve službě. Nemůžeme se psem jezdit po veterináři," odtušil Kakashi a přebral si drobečka, protože se k tomu Iruka neměl. Odnesl ho k autu, kde ho Orochimaru strčil do přepravky. Vrátil se zpátky ke skleslému partnerovi. "No tak, malý úsměv by nebyl? Přece jsme ho zachránili." Prsty mu nadzvedl koutky.
.
Iruka uhnul před dotekem. "No, výborně, jen aby to nebylo úplně zbytečné. Ten chlap vypadal, že má mrtvý psy radši než živý," odsekl. Věděl, že se ohledně těchto věcí chová trošku moc citlivě, ale copak na tom bylo něco špatného? Prostě jen měl s tím štěnětem soucit, jeho start do života nebyl moc růžový a teď ještě tohle…
.
"Neboj, zaveze ho do útulku, kde je určitě spousta hodných lidí, kteří se o něho postarají." Pobídl ho k autu. Sám vyskočil do tatry na řidičovo místo a zapásal se. Počkal, než nastoupí zbytek skupiny, a vyjel. Snad už dneska nebudou muset nikam, i když to bylo jen zbožné přání.
~~~
Na služebně se setkali se zbytkem útvaru. Všichni se samozřejmě hned zajímali o to, jak se jim mise podařila a jestli bude ten hafan v pořádku.
"Snad jo… ale málem kvůli němu vznikla partnerská hádka, co?" zazubil se Asuma a mrknul na Kakashiho s Irukou, jejichž vztah byl vděčným námětem pro legrácky.
.
Kakashi ho varovně probodl očima, což neušlo zbytku osazenstva a začali se smát o to víc. "Měli byste se starat sami o sebe a ne se furt rýpat v něčem, po čem je vám velký prd," pronesl nepříjemně a založil si ruce v bok.
"A to už se chvíli nestalo, že máte službu dohromady, beztak ji prošukáte někde vzadu," popíchl je Kotetsu a spiklenecky mrkl na Izumu, kdysi je totiž nechtěně nachytali a od té doby to měli Iruka se svým partnerem často na talířku.
.
"Stalo se to jenom jednou a nebude se to opakovat!" bránil se Iruka, který zčervenal jako ředkvička, vždycky byl na tyhle typy narážek citlivější, respektive v něm vzbuzovaly větší stud. Pravda, jednou skutečně takový úlet dovolil, ale vzhledem k tomu, co pak následovalo, jak si z nich chlapi dodnes dělali legrácky, už si to raději zopakovat nechtěl, třebaže jinak by nejradši s Kakashim prošukal celé dny. "Přestaňte nám to už pořád předhazovat, jste jak malé děti!"
.
Ty malé děti se bezuzdě smály a vůbec jim nevadilo, jak na ně oba muži zahlížejí. Sranda musela být, i kdyby na chleba nebylo.
Kakashi se otočil na patě a nepěknou nadávkou opustil místnost. Přistoupil k tlusté tyči a sjel po ní dolů do garáží, kde se naštěstí nikdo nepotuloval. Copak jsem jen pro srandu králíkům?
.
Iruka vytknul nejbližšímu chechtajícímu se kolegovi pohlavek a sám následoval Kakashiho vzoru, protože tohle se mu nechtělo poslouchat. Samozřejmě tím vzbudil ještě větší řehot, protože to chlapi brali jako dotvrzení svých slov, a než se jeho nohy dotkly země, zaslechl Genmu: "Uzavíráme sázky. Kolikrát si to za chvíli rozdají?"
.
Kakashi stál u svého hasičského auta a kontroloval vybavení. Potřeboval se zabavit, i když věděl, že bude všechno perfektně seřazené, tak to dělal. Vždycky chtěl být hasič, ale občas to bylo těžké. Popichující parta, dlouhé směny či při velkém požáru skoro nekončící služba. Jak si potom měl vést nějaký plnohodnotný partnerský život, když se někdy s Irukou míjeli ve dveřích. Aspoň si nemohli navzájem stěžovat, protože na tom byli oba stejně.
.
Hnědovlasý muž s jizvou, která se mu táhla napříč přes nos, vyhledal očima svého milého a přešel k němu. "Jsou to volové," odfrkl si na adresu jejich kolegů a posadil se na krátkou podestu u auta. Za pár hodin jim ale naštěstí směna skončí, tedy pokud se nestane něco hodně vážného, u nějakého rozsáhlého požáru by asi museli zasahovat, ale byl vlhký podzim, v tuhle dobu aspoň nehrozilo, že se nějaký les vznítí suchem, jako museli párkrát zasahovat v létě.
.
"To je sice fakt, ale mohli by vědět, že opakovaný vtip už není vtipem," odtušil Kakashi mírně nakrknutě a zabouchl dvířka od skříně s vybavením. Přešel k Irukovi a dřepl si k němu. "Čekají nás dva úplně volné dny. Máš nějaký návrh, co bys chtěl dělat?" zeptal se zvídavě a chytil svého partnera za ruku.
.
"Mohli bysme vzít Berryho na nějakou dlouhou procházku," navrhl Iruka. Nebylo snadné věnovat jejich mazlíčkovi tolik péče, kolik potřeboval, když byl jeden nebo druhý pořád ve službě, případně i oba. "Víš, podívat se třeba na rozhlednu nebo někam, kde jsme dlouho nebyli." Idylický jejich pracovní rozvrh zrovna nebyl.
.
"Hm," zamrčel Kakashi nemastně neslaně, "a co kdybychom si udělali čas na sebe?" protáhl s příslibem perverzností šedovlasý muž. Ty kecy od kolegů ho nejenom popuzovaly, ale i připomínaly, jak Iruku miluje a bezmezně po něm touží.
.
"S tím se samozřejmě počítá," pousmál se Iruka, "sám říkáš, že ty dny jsou dva, takže jeden z nich můžeme věnovat procházce, jeden… však ty víš." Mrkl na svého partnera a významně si přitom olízl rty. Už se těšil, až se s ním zase bude milovat.
.
"To bude ale za dlouho. Co kdybychom to uspíšili," prohodil šedovlasý muž a natáhl se, aby byl úplně těsně před Irukovou tváří. "Je tu moc pěkná místnůstka s klíčem, do které bychom se mohli schovat," zašeptal a otíral se rty o hnědovláskovy. Nápad se mu zamlouval čím dál víc.
.
"Ty myslíš…" zadržel Iruka překvapeně dech, a když se ujistil, že Kakashi vážně má na mysli to, co tušil, mírně se začervenal. "Ale… co kluci a vůbec, nemáme tu lubrikant a tak…" zamumlal rozpačitě. V duchu si nadával, že nad tím třeba jen uvažuje, přece si minule slíbil, že už nikdy…
.
"Trocha adrenalinu nám neuškodí," zavrněl Kakashi a políbil Iruku na rty, "pojď dozadu," vrněl podmanivě a lákal svého milého k hříšným činnostem. Položil mu významně ruku na stehno, příliš blízko jeho klína. "Chci tě vidět vzrušeného." Hlavně, aby nebyl nějaký výjezd.
.
Iruka nasucho polkl a sváděl těžký vnitřní souboj mezi svou morálkou a chtíčem. Jasně, neměli by, ale copak tím někomu ublíží? Přece tím nikoho neohrozí a bude to jen chvilka. Nikdo se o tom tentokrát nedozví… "Tak jo," souhlasil následně, když podlehl svému sobečtějšímu já.
.
"Tak jdi napřed to zadního skladu vpravo, hned tam dojdu," broukl Kakashi a odešel. Potřeboval se ještě stavit ve skříni pro jistou pomůcku, bez které by to vůbec nešlo. Trvalo to chvilinku a nikdo ho neviděl. O minutku později už byl u skladu. Všichni byli nahoře a nikdo tady dole nebyl, jak příhodné.
.
Iruka už na svého partnera čekal. Pořád v něm trošku hlodalo svědomí, že dělají něco nekalého, ale snažil se to ze všech sil potlačit, takže když jeho partner vstoupil, nechal si na rtech zahrát jemný úsměv: "Máš štěstí, že to byla opravdu jen chvilička, jinak bych snad začal sám." No, to asi ne, ale kdo ví.
.
"To bys mi přece neudělal," zasmál se tiše Kakashi a moc dobře viděl partnerovu nejistotu. Přistoupil k němu a natiskl ho na sebe. I když přes dvoje hasičské montérky to nebylo ono, ale on si ho za chvíli vysvleče. "Kolik času si na to dáme?"
.
"Dvacet minut, maximálně půl hodiny," rozhodl Iruka, který nechtěl riskovat, že je někdo půjde později hledat, těch dvacet minut by bylo optimální. I když někdy byli s Kakashim schopní strávit intimnostmi třeba celý den, teď k tomu nebyla možnost.
.
"Tak to bude opravdu rychlovka." Dával si deset minut na předehru, deset minut na vlastní sex a potom za pár minut můžou být fuč. Kakashi uzamkl Irukovy rty ve svých, dravě se s ním líbal, když nemají ten čas, tak z toho musí vytěžit, co nejvíc. Rukama šmejdil po jeho těle až k zapínání popruhů. Ozvalo se tiché cvaknutí a mohl partnerovi stáhnout lacl a vjet pod šedé tričko.
.
Iruka nezahálel, se stejnou vášní opětoval Kakashiho polibky, ochutnával jeho ústa a užíval si jeho příjemnou péči, kterou mu samozřejmě hodlal náležitě oplácet. Jeho vlastní dlaně se brzy rozeběhly i po těle stříbrovlasého muže a snažily se ho zbavit hasičských montérek, bylo to, jako by vylupoval perlu z lastury, aspoň pro něj byl Kakashi vždycky tak přitažlivý. Musel se dotýkat jeho teplé nahé kůže pod oblečením.
.
"Máš tak horké ruce," zavzdychal spokojeně Kakashi. Jen málo lidí mělo ruce jako topení. Stáhl Irukovi kalhoty ještě níž a nedočkavě mu přejel po zadečku. Za chvíli bude zase jeho. Jeho nenechavá dlaň si našla i cosi nedočkavého vepředu. Promnula to a stiskl. "Jsi tak nadržený, že už ti stojí skoro jako svíčka."
.
"Ahh! Divíš se?" zavzdychl Iruka, zatímco ho Kakashi honil, "když mám tak - nhh! - skvělou stimulaci od toho nejúžasnějšího…" Políbil svého partnera na čelo. "Nejpěknějšího…" Políbil ho na nos. "A nejbáječnějšího chlapa vůbec." Spojil svoje rty s jeho a nechal své prsty, aby rovněž prozkoumaly Kakashiho klín.
.
Hatake spojeně zamručel a proplétal s Irukou jazyk, až si na nich málem udělali uzel. Nedočkavě pohnul klínem proti partnerově dlani. Sakra, tohle bylo tak žhavý, že snad za chvíli zešílí, nebo ošuká Iruku tak, že se do konce směny neodplazí z místnosti. "Chci tě, jsi tak vášnivý a rozdychtěný, že ani celý sbor by tě neuhasil."
.
"Když jsem s tebou, tak určitě ne," souhlasil Iruka a s bušícím srdcem masíroval v dlani to tvrdé přirození, které se mu tak nedočkavě vybízelo. Už aby ho měl v sobě! V takových chvílích mu strašně špatně šel odhadovat čas, ale naléhavá potřeba a jistě i ubíhající minuty ho přiměly, aby se ke Kakashimu otočil zády a opřel se o bednu s nářadím. "Potřebuju uhasit vevnitř, nemáš nějakou šikovnou stříkačku."
.
"Něco by se tu určitě našlo," odtušil Kakashi spojen s tím rajcovním výhledem na odhalené Irukovy půlky. "Říkals stříkačku, jo?" pronesl s ďábelským podtónem v hlase, "nevěděl jsem, že máš takovou úchylku." Zvedl ze země hasičskou hadici a studený kovový konec přitiskl milenci mezi půlky. "Budeš hladit hasičkou hubici hýžděmi?"
.
"Kakashi!" vyhrkl Iruka mírně pobouřeně a začervenal se, "tohle je perverzní!" Ne že by svým způsobem všechno, co dělali, nebylo perverzní, ale tohle bylo ještě zvrhlejší, než co dělali normálně. "Dej to pryč, ta hadice se doopravdy používá, kdyby někdo věděl, co s ní teď děláš, měli bysme oba okamžitě padáka!" snažil se ho logicky varovat.
.
"Neříkej, že se ti to nelíbí," zavrněl Hatake, kterého bavilo milence provokovat, "nebo ji chceš cítit někde jinde?" Strčil Irukovi hubici mezi nohy a projížděl škvírkou mezi stehny, jako kdyby to bylo jeho přirození. Zároveň vzal do dlaně jeho ztopoření a honil ho. "Co kdyby tě ošukala?"
.
"N-ne! Ne, Kaka-shi…" zasténal Iruka, jak ho ta věc dráždila na těch nejintimnějších místech a on z toho šílel. Ale představa, že ji do něj vrazí, se mu už tolik nezamlouvala, byla širší než Kakashiho mužství, a i když nasazená proudnice byla tvrdá, zbytek hadice nebyl pro takové věci vůbec použitelný.
.
Šedovlasý muž se ještě chvíli opájel tou představou, že by to opravdu udělal, než hadici hodil zpátky na zem. "Neboj, namažu ti úplně jinou tyč, aby pěkně klouzala." Z kapsy vytáhl gel a vymáčkl si trochu na prsty. "Ukaž mi to místečko, o které se tak bojíš," zašeptal zadýchaně a přitiskl prsty k Irukově nejintimnějšímu otvůrku.
.
Iruka nadrženě zavzdychl a víc vyšpulil zadek, aby Kakashi mohl snadno ke každé skulince… Už se nemohl dočkat, až ho pořádně vyšuká. Měl za svůj život několik sexuálních partnerů, ale Kakashi jasně vedl, byl to ten nejlepší milenec, kterého kdy poznal. "Aaah, chci tě, Kakashi," zasténal, jak mu stříbrovlasý roztíral gel mezi půlkami, "každý tvůj centimetr…"
.
"Opravdu každý, úplně hluboko uvnitř?" Odpovědí mu bylo slastné zakňučení. "Jsi jako to štěňátko, co jsme zachraňovali," prohodil, když si hbitými prsty dělal uvnitř místo, "potřebuješ náležitou péči, abys nestrádal. Budu tě muset nakrmit, pohladit a ukojit každou tvoji touhu." Políbil svého milence na zátylek.
.
"A na to všechno tohle máš tak deset minut," upozornil ho Iruka vzrušeně, "takže bych ti radil neztrácet čas a konečně mě pořádně protáhnout." Sám se proti němu pohnul pánví, prostě nemohl jinak, s vidinou toho, co spolu za chviličku budou dělat, nedokázal zůstat jen tak v klidu. Zároveň sjel rukou do svého klína a začal zpracovávat svoji erekci.
.
"Když už to nemůžeš vydržet, tak tě nechám vyzkoušet si moji hadici," zasmál se tlumeně Kakashi a potřel si ztopoření gelem. Navedl ho k jeho otvůrku a zatlačil. Pomalu vklouzával dovnitř. "Jsi tak horký a těsný," zavzdychal spokojeně Hatake, přidržel si milencovy boky, kdyby ho snad napadlo se mu vysmeknout.
.
Iruka však o něčem takovém ani v nejmenším nepřemýšlel, naopak, opatrně tlačil proti němu, se skousnutým rtem a zakloněnou hlavou. "N-aah!" vydechl, když ucítil Kakashiho stehna, jak se dotkla jeho hýždí. Perfektní, byl v něm až po kořen, krásně ho vyplňoval… Chviličku se mu přizpůsoboval, ale nebylo to těžké, byl na něj zvyklý.
.
Šedovlasý muž spokojeně pohladil tělo svého milého. Vtiskl mu za krk konejšivý polibek. Stáhl se a pomalu přirazil. Tohle už potřebovali jako sůl, celý minulý týden neměli na něžnosti vůbec čas. Rozpohyboval se v pravidelném tempu a odtlačil Irukovu ruku, aby se on sám mohl ujmout roztouženého orgánu.
.
"Mmm… ano, ještě! Ah!" vyrážel ze sebe Iruka, ale tlumil svůj hlas, nebylo by dobré, kdyby někoho přilákali, už takhle se jim všichni smáli. Zapřel se víc rukama o bednu, aby ho Kakashi nezatlačoval moc dopředu, protože se tedy vůbec nekrotil, což bylo jen dobře. "Ty draku!" zasténal po chvíli toho divokého sexu.
.
Kakashi v odpověď mnohem intenzivněji přirazil a bral si to tělo před sebou s vášní sobě vlastní. Musel se kousat do rtu, aby nevzdychal vůbec. Volnost v tomhle ohledu si nechají až na doma. Dávali si to tak vášnivě a až bylo Hatakemu jasné, že brzy se udělá. "Brzy ucítíš pořádnou dávku teplého mlíčka," upozornil milence.
.
"Jo! JO!" kňoural Iruka a vycházel mu vstříc, až to celým skladem hasičského vybavení mlaskalo přírazy, "vystříkej mě, dokaž, že jsi správný hasič!" Pravda, definicí správného hasiče asi nebylo zrovna to, že se udělal do svého milence, ale co už. Z té perverzní situace asi taky brzy dosáhne vrcholu, Kakashi ho honil o sto šest a on neměl k vlastnímu výstřiku daleko.
.
Kakashi už nemohl vydržet déle. Iruka byl příliš vzrušující a těsný, než aby to dál prodlužoval. Určitě je muselo být slyšet až na chodbě. V několika prudkých přírazech s partnerovým jménem na rtech vystříkl a pokropil to horké nitro. Kmital co nejrychleji rukou, aby ukojil i Iruku.
.
Hnědovlasý muž následoval svého milence jen o něco málo později, ono samo o sobě bylo dost vzrušující cítit v sobě partnerovo sperma, ale v kombinaci s Kakashiho ruční technikou se to opravdu nedalo vydržet a brzy i jeho semeno potřísnilo bednu s nářadím. Iruka prudce a mělce oddechoval, jak to bylo divoké.
.
Hatake spokojeně oddechoval a zapřel se rukama vedle Irukova těla. Pořád v něm vězel a vychutnával si poslední záchvěvy příjemného pocitu. Rozněžněle políbil milence na zátylek, a když k němu pootočil hlavu, tak zulíbal i jeho rty. "Tohle si večer musíme zopakovat."
.
"Rozhodně nejsem proti," usmál se Iruka mezi jednotlivými polibky, "ovšem teď mi rychle najdi něco, čím můžu otřít to nejhorší, než se dostanu do umývárny." Sice to byl skvělý zážitek a určitě toho nelitoval, ale z praktického hlediska to nebylo takhle úplně hygienické, když si nemohl dát hned sprchu.
.
V tu chvíli se ozvala v hasičské zbrojnici siréna, která ohlašovala nástup všech jednotek k akci, určitě někde hořelo. "Kruci, to je snad zákon schválnosti," zabručel Kakashi a vmžiku na sebe vytáhl oblečení a otřel si ruku do kapesníku, který dal Irukovi, aby se zařídil dle potřeby. "Už letím, lásko, pospěš," líbl ho na rty a vypadl ven.
.
"To snad ne!" zasténal Iruka a honem se dával do pořádku. Otřel si rozkrok a jistá zadní intimní místa co nejvíc to šlo, ale větší část Kakashiho ejakulátu pořád zůstávala v něm. "Kakashi, já tě zabiju!" zavolal ještě za svým partnerem, když se soukal do oblečení. Prima, to bude skvělý výjezd, už se těšil, jak bude čerstvě ošukaný dělat svou práci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kačí Kačí | 19. prosince 2015 v 7:34 | Reagovat

Moc krásná oddechovka :3 Ten konec byl skvělej :D

2 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 19. prosince 2015 v 18:17 | Reagovat

No, tak zase jsem měla totálně špatnej odhad. Říkala jsem si, že to určitě bude něco temnýho, kde budou vystupovat třeba démoni, nadpřirozený bytosti... A ono ne... :D
Netušila jsem, že se v práci hasičů dá najít tolik příměrů. :D A tentokrát ne meč, ale hadice. :D Je jedno, v jakým prostředí se to odehrává, vždycky se prostě něco najde. :D A věčně provokující spolupracovníci jsou taky super. Izuna s Kotetsem jsou volové. Míso toho, aby je nenápadně sedovali nebo se přidali se jim posmívají. :D Jenom jestli ten poplach nespustil někdo z nich. :D

3 terik terik | 19. prosince 2015 v 19:32 | Reagovat

taky jsem netušila, že půjde o hasiče :-D skvělá povídka :-D

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 20. prosince 2015 v 9:11 | Reagovat

[1]:[3]:Děkuju.
[2]:Jsem si říkala, že už bylo dost policajtů, mafiánu a doktorů, ale nikde jsem nečetla, že by postavy dělaly tak zajímavé povolání jako je hasič. Ten fiktivní poplach mě ani nenapadl, brala jsem to jakože je to fakt výjezd :D

5 Nukiko Nukiko | 20. prosince 2015 v 11:59 | Reagovat

Ja už jsem tak unavená z toho čteni ale nemužu přestat je to jako droga :-D

6 Okami Okami | 25. prosince 2015 v 17:12 | Reagovat

Dobré, nečekala jsem, že to budou hasiči :D.

KakaIru už tu dlouho nebylo :3.

Ty Irukovy vzdechy jsou neskutečně
rajcovní 3;). Bejt Kakashi, tak se neudržim :33.

No, to fakt nasere :D. A určitě se mu budou všichmi smát. Beztak všichni vědí, co tam dělali :D.

Fiktivní poplach dobrej :D. To by nasralo ještě víc :D.

Popravdě mi je toho štěňátka líto. Akord když si pro něj přijel Orochimaru.

-kuturní vložka-

Jsem si vzpoměla, jak na nás každoročně volaj hasiče, protože pálíme ořezané věrve. Vždycky z toho je kopeček asi 1,70m vysokej a metr průměr. Letos nám to před zápalem zmoklo, tak to hulilo o 106 :D. Ještěže jsme to měli zabezpečený a nahlášený předem, volalo jim minimálně 25 lidí :D. Nojo, pár set metrů od nás je sídliště a sami žijem v takovým "baráčkovym oblouku" (nad sídlištěm, na svahu podél silnice). A stejně přijeli chlupatý :D. Naštěstí byl tenhle pán hodnej a chápavej. Nakonec jsme to uhasili (ale ještě asi hodinu to doutnalo :D). Tak máme na příští rok :DDD. Ty lidi se mohli zbláznit. Holt dobré sousedství. Ale co čekáte od Sudeťáků :D.

7 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 25. prosince 2015 v 21:58 | Reagovat

[6]:KakaIru je bezva, jen se musí sehnat lidi, co to napíšou :D
Máte to ale super sousedy, ale ani se jim nedivím, taky nesnáším, když někdo podpálí bordel a vydýmí celou dědinu. Ale že bych na ně volala hasiče... zas taková můra nejsem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.