Pod vlajkou Uchihů IX. - Vášnivá koupel

22. prosince 2015 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Pod vlajkou Uchihů
Uchihové si užívají přístavních vymožeností jako je chutné jídlo, teplá voda, postel a hlavně neomezené možnosti ve vzájemném muchlování a dráždění.


Sasuke si vytřel celé tělo do sucha a následně zůstal nahý. Nechtěl na sebe znovu navlékat špinavé oblečení, když se teď čerstvě umyl. Přistoupil k Itachimu a pomohl mu, mnoho z těch pramínků s korálky totiž splétal sám, naučil se to v dětství od matky. Postupoval obzvlášť citlivě, aby bratra netahal, ale u některých uzlíků bylo jasné, že se budou muset napřed namočit, aby šly rozdělat.
.
Co se dalo rozplést, to udělali. Zbytek se nějak poddá, při nejhorším si prostě ty uzlíky uřízne nožem. Sundal boty a kalhoty. Nacpal oblečení do košíku a společně s koženými botami je vyhodil v košíku na chodbu před dveře. Služka si je vezme, jak půjde okolo. S blaženým povzdechem zaujal prázdné místo v kádi. "Tohle mi na moři tak chybí." Miloval koupání a toho se jim při plavbě hrubě nedostávalo.
.
"To mi povídej," povzdechl si Sasuke. Sdílel se svým bratrem lásku k vodě, ale třebaže to bylo paradoxní, na moři si moc nezaplavali. Loď byla neustále v pohybu a nebylo možné si jen tak odskočit zaplavat, navíc kvůli různým splaškům a zbytkům z kuchyně se často v blízkosti drželi mořští predátoři, takže zvláště za soumraku bylo něco takového značně riskantní.
Mladší Uchiha převzal již předtím použitou houbu a pořádně ji namydlil, než zezadu přistoupil ke svému bratrovi a začal se mu věnovat tak jako předtím on jemu.
.
Itachi pod těmi příjemnými pohyby vláčněl. Bylo to příjemné. Před odjezdem si to určitě ještě zopakují, protože vyplují určitě nejmíň na dva měsíce nebo i dýl na moře. S přimhouřenýma očima sledoval brášku, jak ho soustředěně drhne. Byl tak krásný, nezbednými prsty si pohrával s jeho vlasy na zátylku a rozdělával je na jednotlivé prameny.
.
Sasukeho náramně bavilo dotýkat se Itachiho mokrého těla, bylo to značně stimulující, jak jeho zvlhčená kůže pod jeho dlaněmi hladce klouzala. Pořádnou dávkou mýdla obdařil Itachiho bujnou hřívu a párkrát to zopakoval, než se mu podařilo rozplést všechny neposedné uzlíky a bráškovy vlasy teď byly krásně poddajné. Putoval posléze znovu houbou na jeho ramena, prsa, až dolů k podbřišku…
.
Itachi ho nechal, věděl, že ho Sasuke provokuje. V nestřežený okamžik brášku strhl za sebou do kádě, až mohutná vlna vody vyšplíchla ven. Spadl mu v podstatě do klína a nohy měl pořád venku. "Copak mi to tu spadlo za koťátko," zamručel spokojeně. Někdy by mohli jít do nějakých soukromých lázní.
.
Mladší Uchiha byl nejprve lehce v šoku, že se tak náhle ocitl znovu ve vodě, že jen překvapeně zamrkal, ale jakmile se vzpamatoval, přimhouřil laškovně oči. "Uličníku, pěkně jsi tomu koťátku napomohl. Jenom doufej, že ta voda, kterou jsme vylili, neproteče někomu pod náma na hlavu." Ne že by se tím teď chtěl nějak moc zabývat, protože sezení v teplé vodě na bráškově klíně, obzvlášť když byli oba nazí…
.
"Třeba se to cestou někde vsákne," otřel se Itachi nosem o bráškovu líci. Držel ho, aby se nedřel zády o hranu kádě, byť byla vyložená plátnem. "Nemohl jsem odolat, víš. Producíruješ se tu jen tak nahej, a co mám dělat jinýho, než si tě přitáhnout k sobě." Setřel bráškovi několik mydlinek z vlasů.
.
"Noo…" protáhnul Sasuke a v hlase mu zazněl nezaměnitelný podtón vzrušení, "věděl bych, co jinýho bys ještě mohl dělat…" Teď, když byli oba najezení a vykoupaní, by mohla začít ta hlavní část večera, na kterou se těšil nejvíc. Nalepil se na staršího mladíka jako malá chobotnička a políbil ho na krk, přesně na to místečko, kde se ještě znatelně rýsovala červená skvrnka.
.
Dlouhovlasý Uchiha zaklonil hlavu do boku, aby Sasukemu umožnil, ještě snadnější přístup k tomu místečku. Spokojeně zavzdychal, když se ty teplé rty a jazyk začaly činit. "Sasuke… nedělej to," zakňoural s těžkým podtónem vzrušení. Měl pocit jako by bráška lízal samotný nerv slasti.
.
Jeho rádoby odmítavými slovy se samozřejmě Sasuke nedal v nejmenším odradit od téhle rajcovní činnosti. Kmital jazykem a něžně svého brášku oždiboval, lehounce sál a při tom všem se na něj tiskl a pomalými pohyby se o něj otíral. Nespěchal, konečně totiž nemusel, měli pro sebe moře času.
.
Itachi skoro zoufale kňoural, jak to bylo příjemný a hladil brášku všude, kam dosáhl. Z dráždění toho místečka slasti začínal být solidně vzrušený a Sasukeho vrtění a otírání bylo víc než dobré. "Sasuke, chci tě," vzdychl to, po čem jeho tělo toužilo.
.
"Hmmm," zapředl souhlasně Sasuke a jakoby mimochodem zabloudil rukou pod hladinu a rádoby neúmyslně se letmo dotknul Itachiho mužství. "A jak mě chceš? Tady ve vodě, na stole nebo v posteli? Chceš mě zepředu nebo zezadu? Dlouze, jemně a něžně nebo rychle, tvrdě a zvířecky? Vyber si…" Jemu by nevadila ani jedna varianta.
.
"Sasu… nejlépe všechno najednou." Itachi si nemohl vybrat. Chtěl nejlépe ihned, protože se na tuhle chvíli těšil nejmíň celý týden a dneska mu myšlenky lítaly jen kolem toho, až konečně dostanou volno. "Bráško, mučíš mě jen tím, že se na tebe můžu dívat, ale teď když si tak blízko," přejel po jeho těle dlaněmi, "a nabízíš se mi jako na zlatém podnose," zabloudil rukou mezi jeho hýždě, "bysme s tím mohli něco udělat hned teď a tady."
.
"Mluvíš mi z duše," vydechl Sasuke a na okamžik se opřel čelem o Itachiho čelo, takže mu mohl hledět zpříma a hluboko do očí. Vyměňovali si tímto způsobem svoje city, Sasuke si byl jistý, že veškeré emoce, které ke svému bratrovi choval, se odrážejí v jeho vlastních tmavých duhovkách a zrcadlí se v Itachiho. Krátce a hebce ho políbil na ústa, než zašeptal: "Počkej vteřinku, dojdu pro tu lahvičku." Voda sice částečně zvlhčovala, ale potřebovali něco klouzavějšího.
.
Jen nerad Sasukeho pustil z náruče a nechal ho na pár vteřin odejít k jeho opasku, kde v malé brašničce byl flakonek. V cuku letu byl bráška zpátky a on si nechal před ním kápnout na prsty olejíček. "Otoč se," Potřeboval si ho připravit mimo vodu, aby se mastnota neodplavila pryč.
.
Sasuke se lehce přehnul přes okraj kádě a poslušně se rozkročil, aby poskytl svému bratrovi co nejlepší manévrovací prostor. Přes rameno se po něm ohlédl a měřil si ho jiskřivýma očima v očekávání věcí blízkých. Srdce mu divoce tlouklo v hrudi a nutilo jeho dech zrychlit tempo. Olízl si horké rty a zachvěl se vzrušením.
.
Dlouhovlasý Uchiha prvně promastil kůžičku v okolí svěrače, než s další dávkou zamířil přímo dovnitř. Uvolňoval ten kruhový sval a postupně ho roztahoval. "Sasuke, jsi tak úzký." Měl pocit, že dva prsty musí být maximum, co se do jeho brášky vleze. Když uznal, že by příprava mohla stačit, tak se odtáhl. Pohladil ty smyslné obliny a do jedné z nich se neškodně zakousl.
.
Sasuke vyjekl, jak to nečekal, ale nebylo to bolestivé, spíše vzrušující. "Itachi, jestli máš ještě hlad, měl sis říct…" uculil se přes rameno na svého bratra a přimhouřil svádivě oči. On sám taky hladověl - po Itachim. Po jeho tvrdém vzpřímeném mužství, které se do něj už za chviličku vnoří a pak… Po páteři mu přejel příjemný mrazík, jedním si byl zcela jistý - dnešní noc bude zatraceně dlouhá.
.
"Hladovím… hladovím po tobě." Nechal svůj žalud neškodně otírat o Sasukeho vstup. Protahoval čekání na příjemné chvíle a bráška se mu přímo nastrkoval do klína, aby si ho konečně už vzal. Začal se dovnitř plynule zasouvat. Ač si ho dostatečně připravil, tak to šlo pomalu. Snažil se být co nejjemnější. Když v něm spočinul celý, neodolal, aby si Sasuke částečně k sobě neotočil a nespojil s ním rty v jedno.
.
Mladší Uchiha do jeho rtů div nezakňoural slastí. Konečně byl v něm! Na světě nebyl lepší pocit. Jazykem se neuspěchaně vnořil do jeho úst a provokativně se mazlil s tím jeho. Byl na jednu stranu rád, že mu Itachi nechává chvíli, aby si přivyknul na jeho velikost, protože to počáteční roztažení bylo pro jeho tělo vždycky nepřirozené. Zrychleně dýchal, částečně i kvůli tomu líbání, ale každá jeho buňka byla naprosto šťastná.
.
"Sasuke, jsi jak to nevzácnější ovoce. Sladké a nedosažitelné," zašeptal mu Itachi do rtů, "a čerstvé utržené je nejlepší." Myslel to v žertu, protože Sasukeho si utrhl už dávno, ale pořád to pro něj byl nejžádanější věcí na světě. Pomalu se rozpohyboval, teď když měli spoustu času, tak nemuseli nikam spěchat a užívat si sebe navzájem.
.
"Nhhh… taky jsi… aaah… jediný, kdo si mě smí utrhnout," zasténal Sasuke roztouženě. Věrnost pravděpodobně zdědili po otci, ale byli si vzájemně tak oddaní, že nejmladší Uchiha od té doby, co chodil s Itachim, nikdy na nikoho jiného v tomto smyslu nepomyslel. Sice oba věděli, že někteří z jejich posádky by si klidně dali říct, ale naštěstí dávali svůj vztah dostatečně najevo, aby ostatní respektovali, že tady nepochodí.
.
"To jsem rád." Itachi by šíleně žárlil, kdyby si Sasuke někoho namlouval byť třeba jen na sex. Šel by to okamžitě vyřešit, ručně stručně. Ale teď musel myslet na úplně jiné věci, třeba jak se Sasukeho tělíčko poddajné a chtivé a jak ho šíleně miluje. Neváhal a ihned ty myšlenky bráškovi zopakoval.
.
"Já tebe taky… hrozně moc…!" zavzdychal mladší Uchiha a užíval si to pronikání po celé délce, kdy mohl cítit každičký Itachiho centimetr, každou pulsující žilku jeho zbytnělého údu uvnitř sebe. Přerývaně oddechoval a sem tam zasykl rozkoší. Tak nějak tušil, že asi nebyl jediným milencem v Itachiho životě, ale nikdy se nezajímal, s kým Itachi nasbíral zkušenosti. Určitě to nebyl nikdo z posádky, to by se k němu už dávno doneslo, takže nejspíš někdo bezvýznamný v nějakém přístavu.
.
Itachi se pomalu hroužil do toho nevinného mladého těla, ale toužil Sasukemu vidět do tváře. Vyklouzl ven a sedl si zpět do lázně. "Sasuke, pojď si mě osedlat," vybídl svého mladšího sourozence ke změně polohy. Chtěla na něj vidět se vším všudy.
.
Sasuke se zasmál. Sice měl v plánu podniknout vyjížďku na skutečném koni, ale na tomhle hřebci se projede víc než rád. "Jak si přeješ," přisvědčil hlasem prosyceným chtíčem a poslušně se přesunul nad něj. Voda sice odplavila část olejíčku, až se na její hladině utvořila mastná kola, ale snad to nebude tak zlé. Navedl Itachiho žalud zpátky ke svému otvůrku a pomalu se skousnutým rtem začal dosedat.
.
Itachi měl obě ruce volné, takže toho ihned využil. Nechal brášku dosednout a začal se věnovat jeho mužství. Nechal si ho prokluzovat rukou a rozkošně naběhlou špičku promnul palcem. Sasuke se mu zdál ještě užší než předtím.
.
Mladší Uchiha táhle zasténal. Tlak jeho vnitřních orgánů byl v téhle poloze větší, takže nebylo divu, že Itachiho cítil ještě těsněji a intenzivněji. Chviličku si na to zase zvykal a užíval si Itachiho ruční prácičku, než se začal pravidelně nadzvedávat a dosedat.
.
Dlouhovlasý Uchiha hltal každý záchvěv emoce v Sasukeho obličeji. Venku bylo ještě dost světlo, na to, aby viděl všechno. Na lodi se pokoutně oddávali hrátkám v šeru skladu a většinou si to rozdávali zezadu. Trestuhodně brášku hodil a voda v kádi kolem nich jen vřela, jak ji svými pohyby rozviřovali.
.
Po Sasukeho lících se rozlévala červeň a vlhké rty měl pootevřené, protože se z nich každou chvíli vydralo nekontrolovatelné zasténání, kterým dával najevo, jak moc ho sex s bráškou rajcuje. Nemohl se ho nabažit, a i když věděl, že mají před sebou ještě spoustu podobných radovánek, vychutnával si to, jako by další neměly přijít.
.
Taky by nemusely, kdyby je tady v přístavu vyhmátlo královské námořnictvo. To by potom měli napilno, aby utekli a nechytili je. Sice o dva, teď tři piráty v zapadlém hostinci by nebyl takový zájem jako o kapitána. Na druhou stranu byli Uchihové, rod, k němuž se pojila nelítostná pověst. Itachi si musel na chvilku uzurpovat ty skvostné rty a zase je rychle opustit, aby se mohl nadechnout, protože jeho tělo tou intenzivní činnosti spotřebovávalo hodně vzduchu.
.
Sasukeho rajtování na Itachiho klíně bylo čím dál divočejší, jak postupně vzrůstala jejich naléhavá potřeba se udělat. Opíral se Itachimu o ramena, doslova do nich zarýval prsty, takže jen doufal, že jeho bráškovi nezůstanou modřiny, ale musel to všechno prostě nějak ventilovat mimo stále hlasitější vzdychání. Nakonec už byla jejich soulož tak zběsilá, že voda kolem nich šplíchala po okrajích ven a i mezi jejich spojenými těly. Ne že by si toho nějak moc všímali, byli plně zaměstnáni sami sebou.
.
Itachi svého brášku ručně uspokojoval a stisk skoro vůbec necítil, byl příliš omámen slastí. Bráška se na něj tak divoce nabodával, že bylo jen otázkou času, kdy se udělá. Ostatně Sasuke vypadal, že už taky brzo bude. Intenzivně třel ten roztoužený penis. Pohrával si s ním a nakonec ho silně stiskl.
.
Mladší Uchiha vykřikl a následně se hryznul do rtu. Něco takového už nemohl vydržet, zprudka dosedl co nejtěsněji k Itachiho klínu a celé jeho tělo se jako na povel napjalo. Jeho nehty zanechaly na ramenech dlouhovlasého mladíka drobné mělké škrábance, zatímco na hladinu vody vyplavaly mléčné stříkance jeho produktu.
.
Dlouhovlasý Uchiha se udělal téměř ihned, jak ho bráška v sobě sevřel. Byl to skvělý pocit se nijak neomezovat a nemuset se hlídat, aby se neudělal dovnitř. Přitiskl si brášku na hruď, tohle bylo skvělé. Ztěžka oddechoval a snažil se uklidnit. "Bylo to skvělý," zamručel do kůže Sasukeho krku.
.
"S tebou to ani jiný bejt nemůže," ujistil ho Sasuke a jen pozvolna se vzpamatovával, bradu opřenou o Itachiho rameno. Všiml si, jak je má chudák poškrábaná a hned mu je starostlivě pofoukal. "Promiň," zamumlal lehce provinile, "tolik mě vzrušuješ, že jsem se nějak neuhlídal…" Tohle kdyby viděla posádka, to by zase byly řeči.
.
Itachi se zaměřil na místečka, která teď po opadnutí vzrušení začínala svědit. "Nic se nestalo," zabroukal a nijak se na brášku nezlobil, ostatně kdyby ano musel by vyhubovat i sám sobě, že mu to tak dobře udělal. Mimo to i cítil, že voda v lázni se dost ochladila a už nehřála. "Měli bysme vylézt ven, ať se mi ještě nenachladíš."
.
"Jsi vždycky tak starostlivý," zasmál se Sasuke, ale poslechnul ho. Neochotně ze sebe nechal vyklouznout Itachiho již ochablé mužství, nesnažil se ale očistit od jeho spermatu. Tak nějak tušil, že tohle nebyla poslední dávka, kterou od něj dneska zinkasuje, umyje se tedy až naposledy, nebo ráno, pokud toho nebude po několika souložích schopný.
.
Itachi mu podal plachtu a sám se utřel do druhé. Snažil se co nejvíc vyždímat vlasy, aby mu co nejrychleji uschly. Bylo v nich vody, jako by si odnesl půl lázně. Zvedl flakonek s olejem a sedl si na postel. Budou spát nazí, ale to jim ani v nejmenším nevadilo.
.
Sotva se Sasuke usušil, následoval Itachiho vzoru. Promnul mezi prsty jeden z jeho dlouhých černých pramenů. Byly stále ještě vlhké, ale jen trochu. Už se těšil, až mu je bude zase zaplétat před odjezdem na další plavbu. "Miluju tě," zašeptal a otřel se lící o jeho tvář jako mazlivý kocourek.
.
"Já tebe víc," odpověděl v obdobném duchu a společně s bráškou se vykulili do postele. Itachi se nadzvedl na lokti, aby na Sasukeho viděl. Ukazováčkem přejížděl po hraně jeho čelisti, kopíroval ten tvar, až přejel k jeho rtům a bříškem mapoval tu měkkou hebkost. Pořád byly pěkně začervenalé.
.
"Nemohl bych žít bez tebe," prohlásil tiše mladší Uchiha a špičkou jazyka se dotknul Itachiho nezbedného prstu. Byl si tím naprosto jistý, bráška byl alfou i omegou jeho života, nedokázal si představit, že by tu pro něj někdy nebyl. Bohužel i to bylo možné vzhledem k nebezpečí, která na ně na lodi číhala.
.
Itachi věděl, že on také ne, ale dal Sasukemu slib, že si nic neudělá, kdyby se mu něco stalo, jenže když nad tím přemýšlel, tak jeho bráška takovým slibem vázaný nebyl a to ho v nitru děsilo. Že by si sáhl na bráška na život, kdyby umřel. Dostal skvělý nápad, jak spojit víc věcí do jedné. Z váčku na odloženém opasku vytáhl dva polodrahokamy na šňůrce a vrátil se zpátky do postele. "Nastav ruku."
.
Sasuke nadzvedl obočí, ale v Itachiho případě se nemusel bát, že by mu udělal nějaký naschvál, třeba mu vložil do ruky pavouka nebo tak něco. Obrátil tedy ruku dlaní vzhůru a zvědavě na brášku hleděl. Když tak nad tím přemýšlel v návaznosti na předchozí konverzaci, třeba mu chce dát Itachi něco na ochranu, když teď bude smět bojovat v první linii po jeho boku - třeba nějaký nový nůž jako poslední záchranu nebo tak něco.
.
Itachi se pousmál jeho zvědavosti a do dlaně mu přesypal studené kamínky. "Šel jsem po městě a úplně náhodou jsem narazil na stánek s kameny a nakonec jsem tam vybral tento. Symbolizuje nadpozemskou a smyslnou lásku. Chtěl bych, aby to byl takový náš malý trvalý symbol, který nám bude připomínat, že na nás ten druhý myslí."
.
Sasuke překvapeně zůstal zírat na světle zelené kameny na kožené šňůrce. Byly asi pěticentimetrové a překrásné, takové ještě nikdy neviděl. "Itachi…" hlesl poněkud rozhozeně a rychle ke svému bratrovi vzhlédl. Nikdy o moci polodrahokamů neslyšel, leda tak co se ceny týkalo, ale tohle znělo hezky. "Jsou nádherné," šeptl s posvátnou úctou.
.
Starší Uchiha se něžně usmíval a vzal jeden z nich ze Sasukeho dlaně a pověsil ho bráškovi na krk. Přejel prstem po jeho lesklém povrchu až na hruď, i kdyby nefungovaly, tak jeho lásku nic a nikdo nezmění. Je jako skála a odolá zubu času. Nikdo pro něj nebude důležitější než Sasuke.
.
Sasuke neváhal a brzy nato měl i Itachi svůj amulet na krku. Teď už je nikdo nerozdělí, všichni budou vědět, že patří k sobě. Až navěky. "Nikdy tě nepřestanu milovat," brouknul a pronikavě se na něj zahleděl. Jeho oči byly velké, vážné a plné citu, téměř jako oči laně. I kdyby zemřel, odnese si lásku k Itachimu do hrobu.
.
"Je tu ještě jedna věc, kterou chci, abys mi slíbil… slib mi, že si nic neuděláš, kdyby se mi něco stalo." Itachi věděl, že je to skoro až dětinské, že po bratrovi vyžaduje naprosto stejný slib, který musel přislíbit i on. Ale bylo to pro něho důležité.
.
"Itachi…" zamumlal Sasuke a uhnul pohledem. Věděl, že on po něm chtěl to samé, ale moc se do toho slibu nehrnul. "Vždyť jsem ti říkal, že bez tebe nemůžu žít…" Ta představa, i když byla jenom v jeho mysli, byla tak strašná, že se mu z ní dělalo mdlo.
.
"Ani já bez tebe a přece jsem ti to samé slíbil." Itachi drásalo to, že Sasuke by si mohl něco udělat. "Prosím, Sasu…" zaškemral city protkaným hlasem a chytil brášku za ruku. Nic většího už si navzájem slíbit nemusí. Tohle je dostačující důkaz oddanosti.
.
Mladší Uchiha se ošil. Na jednu stranu ho chápal víc než dobře - ani on by nemohl přenést přes srdce fakt, že by si Itachi sáhl na život, kdyby on zemřel. Protože někdo takový jako Itachi byl na světě potřeba, skoro jako by bez něj měla nastat apokalypsa nebo tak něco.
.
Itachi sklopil oči a zoufale vydechl. Bráška… jeho malý bráška mu to neslíbí. Zevnitř mu to vědomí způsobovalo hotová muka. Stáhl ruku zpátky k sobě. Myslel, že jsou si oddáni až za hrob, ale Sasukeho evidentně příliš děsil život bez něj, než aby mu to slíbil. Chápal to, ale bolelo to.
.
Sasuke nemohl cítit jeho vnitřní bolest, která se na něj přenášela. Věděl, že by to Itachi přežil, kdyby mu to odmítl slíbit, ale bylo by to kruté. Třebaže se mu z myšlenky života bez Itachiho dělalo zle, pokusil se na věc dívat bráškovýma očima. Vždyť on po něm vyžadoval totéž. "No dobře," hlesl neochotně, "slibuju."
.
Srdíčko dlouhovlasého Uchihy vesele poskočilo, když uslyšel ten slib, sice pronesený velmi neochotně, ale platil a to bylo důležité. "Děkuju," šeptl, "ale takový slib se nedává jen tak, musí se stvrdit krví." Skočil ještě pro krátký nůž, který nosil u pasu a jako první říznul sebe zespodu do zápěstí. Jen lehce, aby to dlouho nekrvácelo. Podal nůž bratrovi.
.
Sasuke se zasmál. Itachi si to chtěl zřejmě pojistit tímhle starým domorodým zvykem, který byl braný jako nejzávaznější přísaha. "Jseš hroznej," obvinil svého bratra pobaveně. Bylo mu všelijak, když od něj přebral nůž. Ne že by chtěl slovo porušit, ale přeci jen… kdyby to bylo bez tohohle rituálu, bylo by to případné porušení snazší. S povzdechem nařízl kůži na svém zápěstí.
.
Itachi přitiskl své zápěstí k Sasukeho. Slib byl zpečetěn, on si ho dovolil okořenit ještě vášnivým dlouhým polibkem. Opřel si čelo o bráškovo. "Děkuju, moc to pro mě znamená." Teď si byl jist, že kdyby se něco stalo, tak si bráška nic žalem neudělá.
.
Sasuke přikývl. Věděl, že to Itachi myslí upřímně, teď jenom doufal, že nikdy nedojde k situaci, kdy by musel jeden z nich ten slib splnit. V ideálních, i když zřejmě značně naivních představách si maloval, že zemřou s Itachim spolu jako staříci. Kdyby měl zemřít jen on sám, tak nejlépe v boji, ale pro brášku si přál poklidnou nebolestivou smrt, ale nejdřív tak za šedesát let.
.
Itachi si sedl, zápěstí by se hodila obvázat. Z použitého prostěradla utrhl dva suché proužky, při nejhorším škodu hostinci zaplatí a prvně Sasukemu pečlivě obvázal zápěstí a pak svoje. Sice nechal brášku, aby si ublížil, ale bylo to jen povrchové a brzy se ranka zatáhne.
.
Mladší Uchiha se rozhodl, že dál už se pochmurnými myšlenkami o ztrátě milovaného zatěžovat nebude. Dnešní nic rozhodně sváděla k daleko lepším věcem. Škádlivě se nahý posadil na Itachiho klín. "Co budeme dělat?" zavrněl a přivřel lehounce oči jako kočka, která zbystří vrabce.
.
"Cokoliv budeš chtít." Itachiho ruce samovolně zkoumaly Sasukeho boky. "Mohl bych splnit to, co jsem ti slíbil," zašvitořil tiše, ale perverzně, "někomu jsem slíbil něco o tom, že bude prosit o smilování." Rozhodně by to chtěla zkusit.
.
"To je pravda," přitakal Sasuke a s hranou nevinností přejížděl jedním prstem přes Itachiho hrudník a jen tak mimochodem dráždil jeho bradavky, "ale abys mě donutil prosit o smilování, musel by ses zatraceně snažit… něco takového totiž udělám jenom v případě, že bude hrozit, že mi vyšoustáš mozek z hlavy."
.
"Neboj se, ukážu ti to nejlepší, co umím." Shodil Sasukeho ze sebe a nechal ho povalit do lůžka. "Udělám ti to tak, že tě budou slyšet až na Tsukuyomi," zašeptal mu do ouška. Měl v plánu brášku pořádně vydráždit a pak si ho dravě vzít. Nechal svůj dech tříštit o kůži a dlani mapoval nahé tělo.
.
Sasuke se té představě musel uchechtnout. "To bude mít Deidara na hlídce radost," poznamenal se smíchem, "kdo ví, třeba mají s Kakuzem podobnou zábavu jako my." Nikdy se moc nezajímal o to, jak je na tom který z námořníků s orientací. O některých se to obecně vědělo, u některých to zase byla záhada.
.
"Pochybuju, Kakuza zajímaj jen peníze, takže z jeho strany bych se ničeho neobával." Itachiho zvídavý jazýček si našel u Sasukeho ouška moc pěkné místečko a okamžitě ho začal zkoumat a oblizovat. Palcem obkroužil jednu z bradavek a trochu ji zmáčkl mezi prsty.
.
Sasukemu skrz rty uniklo slastné zakňučení. Byl tak citlivý na stimulaci v oblasti ucha, že účinky Itachiho péče se dostavovaly rychle - začal tvrdnout. "Bráško," zasténal nadrženě a ihned se zapojil do činnosti. Jeho ruce se rozběhly po Itachiho těle, hladily, laskaly, dráždily a mapovaly si každičké zákoutí.
.
Itachimu se líbilo, jak bráška vyluzuje ty rozkošné zvuky. Chtěl jich slyšet ještě víc, slastnější, procítěnější, nadrženější. Taky se o to snažil, lízal bráškovo ouško jako turecký med. Jenže to, co měl přímo před sebou, bylo mnohem sladší, víc po tom toužil, než po obyčejné sladkosti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 22. prosince 2015 v 9:06 | Reagovat

Konečně. ^^ -nosebleed- A prej, že je ta káď pro ně dva moc malá. Jenom jestli za to nakonec nebyli rádi, mohli se na sebe hodně těsně načkat. :D A Naruto je určitě celou dobu tajně šmíruje někde u stěny. :D A zalíbí se mu to a bude se chtít přidat. ^^ No tak ne.. :D Jak asi vysvětlí Itachi se Sasukem personálu hotelu, co je ta bílá tekutina smíchaná s vodou... :D

2 Kačí Kačí | 22. prosince 2015 v 18:01 | Reagovat

Suprová kapča, řádění brášku je super :3 Ale zajímá mne co asi dělá Naruto :)

3 Nukiko Nukiko | 23. prosince 2015 v 8:23 | Reagovat

Ehm ehm Ivanitk dlužíš mi novou klávesnici ta nepromokavá promokla :-D

4 Nukiko Nukiko | 23. prosince 2015 v 8:24 | Reagovat

Ja už ani psat neumim :-D  *Ivanitko

5 Kai Kai | 23. prosince 2015 v 16:34 | Reagovat

super kapitola. :) jen je asi slyšel i naruto když ma pokoj hned vedle to bude sranda. těšim se na pokaračovani :-D

6 kyuubinka kyuubinka | 23. prosince 2015 v 18:04 | Reagovat

Nemůžu si pomoct, ale pořád přemýšlím, jak ten rámus asi snáší Naruto :D Jsem zvědavá, kdo vyhraje sázku :D

7 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 25. prosince 2015 v 9:49 | Reagovat

[1]:Tak ono po koupeli ta voda bude špinavá a mléčně zakalená od mýdla a všemožné špíny, co se sebe smyli, takže těch pár ml spermatu se ztratí.
[2]:[5]:[6]:Dočkej času jako husa klasu ;)
[3]:Pořiď si tu světelnou, co se promítá na desku stolu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.