Uzly a sex

25. února 2016 v 21:07 | Ivanitko |  Krátké povídky
Madara se svým bratrem stojí v čele firmy a leží na nich velká zodpovědnost. Potřebují povinnosti vyvážit i něčím příjemným a dráždivě lechtivým. Starší Uchiha ovládá zajímavou techniku japonského svazování a doslova Izunu oplete, tím ale jeho rafinovanost a prohnanost tím nekončí.


"Už ho prosím tě vypni!" ozval se vrčivý hlas černovlasého muže, který šťouchl nohou do rysově velmi podobného spolunocležníka, jen poněkud staršího. Už mu tolikrát nadával, že si má nastavit budík na stejnou dobu jako on, ale to ne. Pan Uchiha musí vstávat o čtvrt hodiny dřív a třikrát zmáčknout tlačítko dospat! On ho jednou udusí polštářem, jak ho to dožere.
"Izuno!" zavrčel nepříjemný hlas zpod peřiny. Vykoukla ruka, která si vtáhla vyhrávající mobil pod deku.
Melodie utichla. Jenže téhle budící serenády nebyl konec, po pěti minutách se ozvala znovu.
"Madaro!" štěkl už mladší muž rozezleně a bez skrupulí sebral bratrovi peřinu, aby ho potrestal.
"Hej, tos posral," osočil se okamžitě starší Uchiha a začal se s ním přetahovat o přikrývku. Miloval ranní teplo pod peřinkou, pomalé probouzení, a tohle byl krutý zásah do jeho soukromí. Vyhrál, ale všechno drahocenné teplo bylo pryč. Rozhodl se, že si teda půjde vzít to cizí. Vsoukal se Izunovi pod deku a přitulil se k jeho teplému tělu. "Neměl bys mě takhle ráno zlobit. Budu pak v práci protivný."
"To jsi i normálně," odfrkl si Izuna, ale nechal své partnera se k němu tisknout. Příliš ho miloval, než aby na něj byl dlouho naštvaný. "Ale fakt ti naposledy říkám, abys vstával stejně jako já. Vždyť to nemá žádnou logiku, to tvoje dospávání," frflal a lepl tu ruku šmátralku, která ho hladila po břiše až příliš blízko podbřišku.
"Ale má, vždycky mám bezvadný pocit, že můžu ještě chvilku spát a nemusím hned vstávat," odtušil Madara spokojeně a líbal bratra na krku. Někdo by si mohl myslet, že jejich vztah je zvrácený a nečistý. Byla to pravda, ale ani jednomu nevadilo, že si našel zalíbení ve stejné krvi. Žili spolu už hodně dlouho a zatím nikdo nepřišel na to, co se v tomhle bytě děje. A bylo to tak dobře. Mohlo by to uškodit pověsti jejich firmy, kterou s Izunou vedli.
"Ale pro mě už to tak úžasný pocit rozhodně není," odtušil mladší z mužů už méně ostře a snažil se odehnat dotěrného bratra. "Hej, nech toho, musíme do práce, s takovou bysme došli pozdě," snažil se ho donutit myslet racionálně.
"Máme čtvrthodinku k dobru, když už ses také vzbudil," zašeptal starší Uchiha hříšně, "co ji takhle využít k zajímavým věcem?" nadhodil s pousmáním. Už dlouho si plánoval jednu menší hříšnost, která se mu dneska zdála víc než slibná.
"Ne, zase to bude nějaká perverznost," protestoval Izuna a otočil se k Madarovi čelem. Vzal jeho tvář do dlaní a prohlížel si jeho rysy. Ostře řezaná tvář, živé nezbedné oči a rty, které uměly stejně dobře jako dštít nepříjemná slova, říkat i ty nejněžnější věci. "Proč mám pocit, že vždycky, když se ti podívám do očí, tak bych souhlasil se vším?"
"Třeba proto, že mě miluješ?" broukl Madara a natáhl k těm rtům, které ho nedočkavě očekávaly. Znal je jako svoje vlastní a přesto po nich neustále toužil. Dotýkat se, laskat a pořád znovu a znovu. Navíc bratr byl vždycky tak natěšený, že velice rychle sklouzli k vášnivému francouzskému líbání.
"Madaro, když už jsi ráno tak otravný, tak pojď to dodělat do konce," vydechl slastně, když se kulili jeden přes druhého a uzamykali svá ústa v tom druhém. Byl nažhavený a zcela jistě cítil, že i klín druhého muže disponuje zvětšenými přednostmi.
"Tohle jsem chtěl slyšet," pronesl Madara spokojeně a klekl si na postel. Špičkami přejel Izunovi po hrdle a zvedl si jeho tvář k sobě, aby ji ještě mohl políbit, než odejde. "Vysleč se," rozkázal následovně a přešel ke skříni, kde měl schované všemožné věcičky.
Mladší z bratrů popravdě měl rád, když mu ten starší rozkazoval. Rajcovalo ho to, byť zase se sebou nenechal zacházet jako s otrokem. V mžiku ze sebe stáhl pyžamo a provokativně se rozvaloval na posteli, když viděl, co Madara vybral, tak ho zachvátilo jisté zklamání. Asi si bude muset nechat ranní rychlovku na jindy. "Ach jo, nechceš to nechat na večer?"
"Ne, teď je víc než vhodné," usmál se starší Uchiha ďábelsky a rozmotal červený provaz. "Já stejně vím, že se ti to líbí, když ho máš na sobě," broukl mu do ouška, než mu vtiskl jeden teplý polibek na tvář.
Izuna protočil oči, ale nebránil se. Nechal se svázat po japonském způsobu. Vždycky se mu líbilo, že Madara u toho měl takový natěšený až rozjařený výraz, jak na jeho těle splétal mozaiku z rudého lana. Určitě ho v tom nechá až do večera. "To si nemůžu vzít do práce, co když někdo pozná, že to mám na sobě," vzdychl, když se mu lano zařízlo do slabin, jak ho starší Uchiha provokativně víc utáhl. Nedalo se nic dělat, vzrušovalo ho to. Měl silně nutkání se aspoň třít o postel, o cokoliv, nebo se honit, ale Madara mu v tom vždycky zabránil.
"Tak si vezmeš tu sexy černou košili, co máš ve skříni, a sako samozřejmě," odtušil starší muž jednoduše. Nejradši by to svoje pískle ošukal, ale věděl, že oddalování toho příjemného vyústí v něco jedinečného a intenzivního. Utáhl poslední uzlík a zhodnotil svoji práci jako velmi uspokojivou. Takhle technika svazování byla úžasná v tom, že nositel se mohl volně pohybovat a nijak ho to v podstatě neomezovalo, přesto měl stále pocit, že je svázaný a poddán někomu druhému. Mělo to svoji účelnost i estetičnost. Mnohokrát překládané lano zvýrazňovalo mužské svaly a tvary. "Tak, prdelko," plácl Izunu po zadku, "obleč se a jde se do práce… a opovaž na sebe sáhnout!" Neodolal, aby mu neolízl rty. "Večer to dodělám," přislíbil.
"Madaro, přísahám, že jednou se s tebou rozejdu a odstěhuju se!" zavrčel mladší muž nevrle. Měl šílené nutkání se jít dodělat. Prvně ho vyrajcuje a pak si odejde do koupelny. S nepěkným brbláním se navlékal do spodního prádla a kalhot. Následně vystřídal bratra v koupelně, kde při čištění zubů po chvíli zjistil, že ho ten perverzák sleduje! A jakým lačným pohledem. Připadal si jako kus masa v krámě. Kopnutím zabouchnul dveře, aby měl aspoň chvíli klid. Ještě se vrátil do ložnice pro košili. Připadal si tak necudně, když pod černou slušivou látku schovával tělo omotané lanem ve složitém vzoru. Na chodbě měl nutkavou potřebu se pořád vzhlížet ve velkém zrcadle, jestli přece jenom není nikde patrný nějaký suk či uzlík. Stehna dobrý… jen když si vysvleče sako a bude se ohýbat, tak je zcela jasně patrný vzor lana. Sakra! Musí si na to dát pozor. "Moc se na mě neuculuj," zavrčel, když vešel do kuchyně a kupodivu měl nachystanou snídani. Podezřívavě přimhouřil oči, tohle Madara dělal jen, když si chtěl něco vyžehlit. Jednou ho taky sváže! Zatím toho moc neuměl, ale trénink dělá mistra. Jen kdyby se ten jejich trénink nezvrhával do milostných hrátek, tak by se toho naučil mnohem víc.
"Já? Jenom jsem ti udělal snídani, na tom přece není nic špatného?" bránil se Madara s úsměvem. Koťátko vystrkovalo drápky, ale on ho uměl zkrotit.
"U tebe je to vždycky známka něčeho podivného," zdvihl varovně prst, "na tohle si nezvykej, nejsem panenka na hraní." Nebyl, ale odolat těm velkým hřejivým rukám a úsměvu, z kterého mu měkla kolena, bylo občas nad lidské síly.
"To jsem nikdy neřekl," odtušil Madara potutelně a upil kávu z hrnečku. On moc snídani nedal, ale jeho bratr zastával myšlenku, že snídaně je základ dne, a dával si něco zdravého a chutného. On potřeboval jen nabudit a mohl jít makat. Jako šéf si mohl dovolit si udělat přestávku, kdy se mu namanulo, i když povětšinou pomalu nestíhal ani oběd, kdyby ho Izuna nehlídal. V klidu snídal svou dávku kofeinu a koutkem oka sledoval hodiny. Svazování zabralo jistý čas, ale nemeškali. Aspoň ten jeho budík je někdy k něčemu dobrý. Bydleli v pěkném prostorném bytě s krásným výhledem na město. Nebyli v nejrušnější čtvrti města, takže tu bylo i více zeleně, méně lidí a čistější vzduch. Na druhou stranu to měli do práce dál, než kdyby bydleli v centru, což si se svým platem mohli dovolit, ale jemu se tu líbilo mnohem víc. Ještě se zašel podívat do obývacího pokoje na drobné plazy, která choval v pěkných dobře udržovaných teráriích. Šoupnul ještěrkám do mističek malé červíky a těm býložravým trochu salátu a jablko. Chtěl by si pořídit nějakého hada, ale to mu Izuna rezolutně zakázal. Prej mu uteče a ještě někoho bude chtít sežrat. Prostě mu nedokázal vymluvit, že to tak nebude, a kdyby teda, tak si pořídí škrtiče… a zase byl oheň na střeše. Když tak moc chce zvířátko, tak ať si pořídí rybičky. Jenže Madarovi přišlo příliš obyčejný a nudný chovat sladkovodní rybky. Tudíž už delší dobu studoval chov mořských potvůrek. Takových pár perutýnů v obrovském akváriu… snad by podlaha vydržela tu zátěž. Případně se tedy spokojí s menším objemem nádrže.
"Zase se s něma mazlíš místo toho, abychom už jeli?" vytknul Izuna bratrovi, když ho přistihl, jak drbe jednu z agam na hlavě. Někdy by snad zapomněl i hlavu. Možná si to jen namlouval, ale občas měl pocit, že bez něj Madara bude jako nemožný mužský, který má hlavu v oblacích, ale jedno mu nemohl upřít, vařil úžasně. "Tak pojď, nebo ti ujedu," zavyhrožoval s uculením a zatočil klíčky na prstu. Občas se hádali o to, kdo bude řídit jejich černé BMW do práce.
"Hej, dneska řídím já," protestoval Madara a snažil se hmátnout po klíčích. Měl jen jednu volnou ruku, v té druhé držel misku s červíky, a tudíž se mu to nepodařilo. Řídil rád, až moc. Nejradši by si vždycky ze silnice udělal malý rally závod. Škoda, že to bylo nereálné. Svoje papíry měl docela rád.
Nakonec tedy musel obsadit pozici spolujezdce a nabručeně koukal z okna. Sice to mělo menší výhodu v tom, že měl spoustu času se věnovat okolí, kdežto za volantem se musel spíše soustředit na provoz a nekoukat jinam. Ale dneska se do práce těšil, jeho ďábelský plán zahrnoval samé zajímavé věci.
Izuna si moc dobře všiml bratrova výrazu, určitě kul nějaké pikle. Docela se bál, co to bude tentokrát. Trochu ho tlačily uzly na zádech, když se zapíral do sedačky. Pohodlí, ale bylo vyváženo dost zajímavým pocitem. Zaparkoval na vyhrazeném stání pro jejich firmu a po boku Madary vešel do budovy, kde je všichni uctivě zdravili. Bodejž by ne, starší Uchiha byl postrach, který neváhal někoho vyhodit na hodinu z práce. I když popravdě tím hlavně často vyhrožoval, ale stalo se to jen dvakrát za historii jejich firmy a to z odůvodněných důvodů. Jeden chlápek jim kradl nejrůznější věci a jedna žena několikrát přišla opilá. Vyjeli do patra, kde měli kancelář, a Izuna se ještě zastavil u jejich sekretářky. "Konan, máte pro mě něco?"
"Ale jistě, pane Uchiho, jako vždycky," zavrkala mladá žena, která si dělala zálusk aspoň na jednoho muže z jejich vedení. Jenže ani jeden na její nenápadné náznaky neletěl, zvláštní, přitom si o sobě myslela, že je dost atraktivní. "Máte tady poštu," vytáhla tlustý štůček obálek, "také bych potřebovala, abyste se s panem ředitelem poradil o schválení těchto papírů," podala mu další pořádnou kopu, "a nakonec už tu zbylo jen pár žádostí o zvýšení platu," zacvrlikala a přidala nahoru pár složek s papíry. "A mimochodem jen abyste nezapomněl, tak dneska v deset je porada ohledně financování toho nového projektu."
"Ano, to vím, nemusíte mi to připomínat," odtušil Izuna, "mám ho na starost, takže už jen doladím pár maličkostí… a kdybyste byla tak hodná, tak mi udělejte kávu," požádal sekretářku o voňavý mok a zaplul za polstrované dveře. "Mám pocit, že těch papírů je čím dál víc," povzdechl si, když stoh složil na pracovní desku stolu.
"Tak se tím prohrab a pak se mnou prober, co potřebuješ," odtušil Madara, který se už přebíral ve vlastní kopě materiálů. Chtěli sice rozjet nové odvětví jejich firmy, ale museli myslet i na to staré. Nic se nesmí zanedbat.
Jejich pracovní nasazení bylo vyrušeno jen Konan, která donesla Izunovi kávu a laškovně na něho mrkala. Madara si jí samozřejmě všiml a přestože věděl, že jsou si s bratrem oddaní, tak pocítil bodnutí žárlivosti. Nedokázal si představit, že by žili jeden bez druhého. Následně dlouhou dobu nebylo slyšet nic jiného než šustění papírů a cvakání propisky. Když se blížila desátá, tak si mladší z mužů začal chystat podklady k projektu.
Madara se uculil, teď byl jeho čas. Přešel ke dveřím, kde houkl na Konan. "Slečno, do desáté se nikdo nesmí, ano? Budeme probírat něco důležitého."
"Dobře, pane řediteli," odtušila mladá žena a modlila se, aby zrovna někdo nedošel, že potřebuje urgentně mluvit s vedením. Nesnášela ten nátlak ze strany některého zaměstnance, že to prostě nepočká a má zavolat řediteli, který potom býval často nepříjemný.
Izuna jenom udiveně pozvedl obočí. "Co se děje?" zeptal se, když se zaklaply dveře. Čul nějakou podpásovku.
"Nic, jen jsem si říkal, že bys určitě potřeboval jisté uvolnění před poradou, abys nebyl nervózní." Madara přešel ke stolu mladšího bratra a opřel se o tmavě červenou desku stolu. Nahnul se dopředu a svůdně se usmál.
"Zapomeň," zavrčel mladší muž a stoupl si, "za dvacet minut máme poradu, teď TO přece nemůžeme dělat." On z něho jednou dostane nějaký nervový záchvat. Jak může teď myslet na něco takového. "Říkal jsi, že to doděláš večer."
"To je pravda, ale mám v plánu něco trošku jiného," odtušil Madara tajemně a bleskově přeběhl za Izunův pracovní stůl a po drobné potyčce, kdy ani jeden do toho nevkládal maximum, ho ohnul před dřevěný nábytek. "Neboj se, slibuju, že se ti to bude líbit," pronesl hříšností prosyceným hlasem a přejel po tmavé látce košile, pod kterou cítil svoje mistrovské dílo. "Pravda, nejradši bych tě ošukal, ale na to nemáme to správné množství času." Natiskl svůj rozkrok k vystrčenému zadečku.
Izuna se lehce kousl do rtu. Jeho bratr byl tak perverzní! A nejhorší na tom bylo to, že on to taky chtěl. Chtěl ho, co nejtěsněji, nejintimněji a nejlépe hned teď. Cítil Madarovo mužství, jak se o něj otírá. "A co tedy chceš dělat?" vydechl, když ho ty velké dlaně hladily po zádech a následně po hrudníku až ke knoflíčkům. "Jestli přijde Konan, tak tě zabiju!" Nebyla v tom ta správná výtka, ale spíš nedočkavost.
"Neopováží se sem strčit ani nos." Brzy byla černá košile hozená mezi papíry na projekt a Madara fascinovaně přejížděl spletité vzory vázání na těle. Tak hříšně končilo v pase schovaném kalhotami. Neodolal a zatáhl za dvě lana vedoucí přes rozkrok dozadu. Asi se uměly zaříznout mezi půlky, protože Izuma překvapeně vyjekl.
"Madaro, máme málo času," snažil se jen velmi chabě odehnat ty nenechavé ruce, které ho už zbavovaly kalhot. Sakra, vždycky si připadal až příliš povolný a poddajný. Sám se položil předloktím na stůl a vystrčil svůj zadeček. Provokativně s ním zavrtěl. Moc dobře viděl, jak se bratr přemáhá.
Starší Uchiha jen namáhavě polkl. Začínal mít v kalhotech těsno, ale ne, ještě nebyl ten správný čas. Z kapsy saka vytáhl malou tubu s lubrikantem a neváhal ji použít.
Izuna se prohnul a zasykl, jak ho penetrovaly Madarovy prsty. Nejvíc ho štvalo to, že pořád vlastně neví, co mu chce bratr udělat. Jenže se brzy poddal tělesným vjemům, které ho nutily myslet na něco úplně jiného. "Madaro, chci tě… ošukej mě," zasténal, když se vybídl jeho necudným prstům.
Ředitel společnosti se jen ďábelsky pousmál, jak mu všechno šlo na ruku. "Až večer, ale abys neřekl, že tě tu jenom zlobím, tak ti něco dám." Znovu sáhl do kapsy a než se stihl mladší muž na něj podívat, tak zatlačil zvláštní vajíčko dovnitř jeho těla.
Izuna zasténal, jak jeho tělo uzamklo ten předmět uvnitř. "Co to je? Cos mi tam dal?" zeptal a vůbec se mu nelíbil Madarův vítězný úsměv a malý ovladač v ruce. O pár vteřin později už naprosto přesně věděl, co má uvnitř. Vibrace jím projeli tak vzrušivě až zalapal po dechu. "Madaro, to ne, vyndej to!" Tušil, už jaký bude další plán a rozhodně ho nechtěl podstoupit. Zkusil se ho zbavit sám.
Starší Uchiha zatlačil ten vykukující a vrnící předmět zpátky. "Zapomeň, necháš si ho uvnitř, dokud neřeknu, že stačí." Chvíli zápolil se vzrušeným bratrem, který si to prvně nechtěl nechat líbit, než rezignoval. "Tak je to správně," políbil ho na rozdychtěná ústa a zároveň ho šukal prsty.
"Maddie, já-ahh! S-stačí n-nebo ahh!" vyrážel ze sebe Izuna zajíkavě, jak právě prožíval jednu úžasnou neřest. Cítil se rozpáleně a toužil po tom, aby se mohl udělat, jenže najednou se ho bratr přestal dotýkat, i vajíčko se vypnulo a mezi půlkami ucítil zvláštní dotek. Ohlédl se a snad ještě víc se začervenal, když zjistil, že mu Madara otírá přebytečný lubrikant z půlek. On ho zabije.
"Co koukáš, prdelko," uculil se starší muž, "přece nepůjdeš na poradu takhle, ještě by ti to prosáklo přes kalhoty." Natáhl mu spodní prádlo a vzrušené ztopoření schoval pod něj. Stejně tak i kalhoty. Přešel k umyvadlu, aby si pořádně umyl ruce.
"To nemyslíš vážně!" štěkl na něj Izuna a měl šílenou chuť se třít přes kalhoty a udělat se. "Máme poradu a ty...!" ukázal na něj všeobviňujícně prstem, "máš v plánu mě tam určitě znemožnit!"
"Klid, určitě to nebude tak horký," zasmál se Madara a zkusil, jestli i na vzdálenost jedné místnosti, chytá ta potvůrka signál. Podle bratrovy škubavé reakce si byl jistý, že ano. "teď se trochu projdi, ať nejdeš ven s boulí v rozkroku, a za pět minut půjdeme," odtušil věcně, jako by se nic nedělo.
Izuna na něj skoro nevěřícně zíral. To si dělá… Ne, byl to prostě Madara, už od mládí byl takový vychcaný, prozíravý a sebestředný parchant, ale měl i své dobré stránky. Třeba mu byl věrný. Byl si jistý, že by se o něho postaral, ať by se stalo cokoliv. Navíc s ním byla i sranda, pokud zrovna nedělal nějaké zákeřné vtípky jako tento. A zároveň byl i dobrý milenec. Rozhodl se výjimečně poslechnout jeho rady a procházel se kolem oken a myslel na něco asexuálního. Přitom se mu do mysli nenápadně vtírala představa, jak si to, až se vrátí domů, pořádně rozdají.
Na desátou se přesunuli do zasedací místnosti, kde už čekali další zaměstnanci z finančního oddělení, ale také z vývojářského a ještě několik dalších, kteří se podíleli na zadaném oboru anebo měli vliv na chod firmy a její vedení.
Madara všechny přivítal a nechal rozdat secvaknuté papíry s nejdůležitějšími poznámkami. Rozvedl řeč o tom, co se připravuje nového a co by to mělo přinést jim i okolnímu městu za výhody.
Pak předal slovo Izunovi, který ho vraždil pohledem, jenž zcela jasně říkal, ať se o nic nepokouší. Mladý zástupce ředitele předstoupil před stoly, kde měl nachystanou tabuli a nějaké grafy. Zapáleně se pustil do vysvětlování. "…tudíž se nemusíme obávat, že by to nějak ovlivnilo zázemí firmy a mohlo zvrátit její stabilitu. Myslím, že takhle investice do tohoto odvětví, které každým rokem nabývá na důležitosti, není rozhodně-oh!" vyjekl Izuna až mu vypadl fix z ruky. Doslova probodl Madaru pohledem. Zrovna teď to musel zapnout! Zcela zřetelně a jasně cítil, jak mu v zadku vibruje hračka a jeho bratr to dělal rafinovaně. Chvíli trochu, pak pořádně přidat a vypnout. Silou mocí se přinutil pokračovat. "Není rozhodně krátkozraká a jistě nám přinese zisky v budoucnosti. Samozřejmě teď na začátku to chce jisté vložení finančního kapitálu, které je rozepsáno na listech, které jsem vám dal." Jeho líce nabíraly pivoňkovou barvu. A kdyby jen to! Měl pocit, že jestli brzo nedopřednáší, tak určitě všichni uvidí, jak se mu dmou kalhoty v rozkroku!
Madara si tu drobnou škodolibost užíval plnými doušky. Na dálku ovládat sexuální vzrušení partnera bylo opojné. Dával si však pozor, aby nikdo nic nepoznal, byť si s ovládáním hrál přímo na stole. Nakonec vypadalo jako flash disk. Jakmile se Izuna vrátil na svoje místo, ucítil rozhořčené nakopnutí do holeně.
Izuna si myslel, že když už netajtrlíkuje u tabule, tak bude mít pokoj, ale opak byl pravdou. Madara si zřejmě myslel, že když ho není od pasu dolů vidět, tak mu ukáže pravou moc vibrací. Doslova se potil a otíral si kapesníčkem čelo, jeho mužství byla pořádně napjaté a to přímo uprostřed porady. Jen s vypětím všech posledních sil, které mu zbyly, se snažil odpovídat na otázky mířené na něj. Ke konci všichni viděli, že s ním něco není v pořádku a Konan se ho dokonce decentně zeptala, jestli nepotřebuje pomoc. Potřebuje a to urgentně! V tu chvíli by nepohrdl ničím.
Starší Uchiha měl v plánu, že vyvrcholení si bratr nechá až na doma, tudíž dostatečně dlouho před koncem porady hračku vypnul a jeho bratr vychladl. Hned po návratu do kanceláře schytal pořádnou přednášku, která byla ale přehlušena jeho dlouhotrvajícím polibkem. Třebaže ho Izuna kousl, aby ho nechal být, tak se nakonec poddal jeho moci.
Mladší Uchiha musel přetrpět ještě zbytek směny, kdy několikrát ještě ucítil dráždivou sílu vajíčka v těch nejnevhodnějších situacích, třeba když přišla Konan pro papíry nebo stříbrovlasý zástupce prodeje, který si ho udiveně prohlížel, když sebou škubl jako po zásahu elektřinou. Ještě ho budou mít zaměstnanci za vyšinutého.
Nakonec po té strastiplné směně se dostali domů. Izuna byl za celý den tak předrážděný, že ani v nejmenší neváhal a jakmile si pověsil sako a kalhoty od skříně, aby se mu nepomačkaly, tak se rozvalil na postel a zajel si do rozkroku. "Přísahám, že příště tohle udělám tobě a to budeš koukat, jaký to je!" zavrčel na Madaru, který se musel smát.
Starší Uchiha si také odložil do půli těla. I on se neskutečně těšil, až si společně užijí. Ono slyšet bratrovy vzrušené steny celý den ho dráždilo a nutkalo k tomu, aby mu šel odpomoct. Jedním pohybem doodhalil to krásné mužné tělo. Široká hruď svázaná spletitým rudým lanem až dolů ke slabinám. Tohle si žádá pořádnou přípravu. Ve skříni si vzal další lana. "Ještě se pěkně nech. Nenechám tě udělat tak jednoduše.
"Ne, Madaro, já se musím udělat," zanaříkal slabě Izuna, kterému bylo jasné, že si bratr prosadí svou. Ostatně jako vždycky. A když nebylo po jeho, tak byl protivný jako Kakuzu, když nedostal osobní odměnu. Nechal si svázat ruce. Shibari se nedalo provozovat násilím. Byla to vždycky určitá cesta komunikace mezi ním a Madarou, která si dávala záležet na estetičnosti a vztahu mezi nimi. Postupně na pažích cítil lano, které se pevně obtáčelo okolo jeho rukou. Už nemohl udělat nic jiného, než bezmocně trhnout pažemi a nedočkavě se dívat na bratra. "Madaro, pojď, už mi to udělej. Celý den toužím po tom tvém klacku uvnitř sebe."
"Já vím. Taky po tom toužím ti ho tam vrazit a vyšukat tě," zavrněl starší Uchiha a políbil svého partnera na líc, "ale ještě není ten čas."
Izuna nadrženě zasténal a cukl pažemi. O minutku později už byl na posteli jako přivázaný motýlek ve sbírce zvráceného sběratele. Nemohl se skoro hýbat.
Madara si se zalíbením prohlížel to svázané roztoužené tělo, které přímo křičelo, aby si ho vzal. Přejel po rudých lanech na hrudi. "Jsi tak krásný," vydechl spokojeně a natáhl se k jeho rtům. Mohl by ho týrat, ubližovat a zkoušet nejrůznější sadomasochistické praktiky, ale milovaný partner toho nebyl hoden. Zasloužil si jinou péči.
Mladší muž spokojeně vydechoval do horkých úst svého bratra a měl neustále nutkání ho ponoukat, aby si už konečně pohnul a něco dělal, ale radši to nedělal. Užíval si vášnivý polibek, ze kterého mu bušilo srdce jako splašené.
Madara se po chvíli odtrhl a skoro se vrátil znovu k líbání. Izuna ho příliš přitahoval a to nutkání vyhovět jeho očím bylo příliš silné. Ne, ještě ne. Vtiskával polibky do jednotlivých volných míst mezi lany a neopomenul se zatavit u bradavek. Jednu po druhé dráždil a olizoval, než hezky ztvrdly a byly krásně citlivé. Intenzivně hladil milencovo tělo. U klínu zastavil a chvíli si hrál s Izunovou chloubou než s uculením vzal ovládání vajíčka a zapnul ho. Tuhle vnitřní techniku doplnil kouřením.
Mladší muž vyjekl, jak nečekal vibrace a téměř následně zasténal, jak ho Madara pohltil do pusy. Měl nutkání mu vycházet vstříc a všemožně se kroutit, jak ho to vzrušovalo. "Bože!" zasténal po chvíli, když ho takhle kombinovaná technika připravovala o rozum. "Už… už budu," kníkl naléhavě. V tu chvíli všechny dráždivě podněty přestaly. Ten zmetek ho nenechá udělat!
Madara si to užíval a jeho ruce se rozeběhly po bratrových bocích a začaly ho lechtat. Ložnici se rozléhal smích a prosby, aby už přestal. Postel úpěla a vrzala, jak sebou Izuna cloumal a chtěl mu uniknout. Bez šance. Když už tekly muži pod ním slzičky, tak ho nechal vydechnout, než ho znovu začal dráždit na těch správných místech.
Izuna si to užíval a pánví přirážel proti těm spalujícím ústům, které kromě příkazů uměly i tyhle zajímavé věcičky. Sténal a zase se před vrcholem prokecl, že už bude a jeho bratr přestal. Znovu zakoušel tu mučící techniku, při které se chechtal jako blázen. Prosil, nadával, ale nic mu to nebylo platné. Zakusil to takhle ještě dvakrát. To už zmoženě Madaru prosil, aby ho už nechal udělat, jinak mu to určitě ublíží. Dočkal se. Jeho starší bratr mu odvázal nohy, aby je ve skrčené poloze mohl přitáhnout k čelu pelesti. Byl tak necudně napozicovaný, rozpálený a dychtivý konečně do sebe přijmout Madarovo mužství.
Starší Uchiha by bratra možná ještě chvíli potrápil, ale i on sám už to chtěl taky, chtěl s ním šukat. Dráždivě pomalu se vysvlékal a ještě tu chvíli prodlužoval. Ještě bylo třeba trošku promazat jistý vstup do těla. Činil tak účelné bez zbytečného dráždění prostaty, aby se mu bratr hned po průniku neudělal.
"Maddie, prosím, já tě prosím, pojď do mě!" naříkal Izuna nedočkavě a kdyby mohl, tak se na ty nezbedné prsty nabodával. "Vytáhni tu hračku a pojďme na to…" To neměl říkat. Dneska se vajíčko podívá zřejmě hodně hluboko do jeho těla.
Madara se chvíli honil, aby byl pořádně tvrdý, než se potřel dostatečným množstvím lubrikantu a přisunul se. Žaludem se otíral o svěrač a vždycky na něj lehce zatlačil a stáhl se. Dneska bylo všechno v jeho režii. Izuna nemohl nic a on všechno. Konečně udělal to, po čem toužil už ráno. Pořádně zatlačil a vnikl dovnitř. Pomalu, ale neúnavně postupoval. Narazil na oblý předmět, který zatlačil dál do těla.
Izuna roztřeseně vydechl, když v něm spočinul ten chlípník až nadoraz. Sakra, měl ho tak velkýho. "M-ahh!" vyjekl, když znovu ucítil vibrace a Madara si to zřejmě užíval, když se chvíli nehýbal, ale za to se mu dostalo utěšujícího horkého polibku. Teď už se konečně bude moct udělat.
Starší muž připravoval partnera o dech, než se rozpohyboval v tom nejočekávanějším aktu dne. Zkusmo několikrát přirazil, než se rozpohyboval v pravidelném tempu. Uznal, že oddalování vlastního sexu má příznivý dopad na jeho prožívání, ale kdo to má vydržet? Sténavě usykával a mimo horkou útlost Izunova pozadí pociťoval o vibrace, které zvyšovaly jeho touhu.
Izuna jen sténal, kroutil se a prosil, ať už konečně pořádně zrychlí. Což mu kupodivu bylo dopřáno brzy. Při každém rázném přírazu se téměř zajíkal a pokojem se nesl pleskot kůže o kůži a dvojí hekání a sténání. Když už myslel, že po tom celou denním sexuálním mučení musí zkolabovat, tak jeho hladinu rozvířené vášně zvýšila bratrova ruka ve slabinách.
Madara se blížil k svému závěru a už mohl milenci odpomoct. Netrvalo to ani půl minutku a tělo pod ním se napjalo a slastný křik vydrážděného muže se odrazil od stěn. Starší Uchiha si odbýval své a bušil do Izuny jako kovář do kovadliny. I jeho zachvátila ona slast. "Izuno!" vykřikl, když všechno své sémě dával do partnerova těla. Krátce na to se skulil vedle a zadýchaně rozháněl slabost těla. Tohle bylo skvělé a nejradši by se skulil na bok a nic nedělal. Jenže Izuna potřeboval rozvázat a hlavně vypnout hračku v jeho pozadí.
Mladší Uchiha už docela s úlevou vnímal, jak ho rudé lano pouští ze svých spárů. Bylo to extatické, vzrušující, ale už chtěl zpátky svoji osobní svobodu a hlavně navštívit koupelnu. Protáhl si končetiny, aby v nich pořádně obnovil proud krve a chytil Madaru za zátylek a uvěznil pod sebou. "Ty jeden nezvedenče!" peskoval ho mírně a prokládal to polibky. "Kdybych tě nemiloval, tak už tě nechci ani vidět, ale že jsi to ty, tak… hm, co kdybys mě doprovodil do koupelny? Pod podmínkou, že teď bude všechno v mých rukách."
"Pokud jde jenom o tohle, tak se rád přidám," zavrněl Madara, ani netušil, že by si to mohli rozdat ještě jednou. Po chvíli líbání a mazlení se přemístili do koupelny, kde se oddali dalším neřestem…

Konec
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ivana-chan Ivana-chan | E-mail | 26. února 2016 v 8:37 | Reagovat

Hmmmmm madara z uplne ineho pohladu skoro mi to pripominalo vztah itachiho a sasukeho bolo to uzasne chudak izuna madara mu dal poriadne zabrat poriadne ho potrapil ale bola to nadherna poviedka

2 Kačí Kačí | 26. února 2016 v 14:49 | Reagovat

Moc krásná povídka :3 Je hezký vidět Maddieho i v jiné pozici než prznitele Sasukeho (uznávám, že v Nenávidím Uchihy, byl jen ochranitelský bráška, ale stejně)

3 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 26. února 2016 v 15:37 | Reagovat

Chudáček Izuna... O_O Jako sice lepší,než kdyby ho Madara znásilňoval, ale tohle... To muselo být šílený utrpení. Madara prostě vždycky musí mít nějakou úchylku nebo někoho týrat... Ať už jakýmkoliv způsobem. Asi mají hodně nevšímavý kolegy, že si těch provazů nebo Izunových kalhot nikdo nevšiml. To by asi Konan nevysvětlili. :D
Ale no tak. ˃˂ Proč jsi to ukončila těsně před tou scénou v koupelně? ˃˂ Teď mi bude vrtat v hlavě, jak se mu pomstil, protože jestli chce udělat něco stejně podlého, tak by mu musel minimálně narvat mýdlo nebo sprchu do zadku. :D

4 Nukiko Nukiko | 26. února 2016 v 17:59 | Reagovat

To bych nechtěla :D Madara je taký úchyl až jsem zahanbena super díl jak jinak jako vždycky že? :D A jako vždycky se těším na další :)

5 dadainka dadainka | Web | 26. února 2016 v 20:04 | Reagovat

Výbornej díl.

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 28. února 2016 v 9:53 | Reagovat

[1]:I Madara dokáže láskyplně milovat :D V anime měl svého bratra rád, takže je to opravdu podobné ItaSasu.
[2]:Škoda, že se objevuje tak málo, viď? Co se dá dělat. Madara je badass každým coulem.
[3]:Izuna si určitě zažil svoje. Myslím, že ty provazy být vidět nemusely. Možná jen v té chvíli když se ohýbal pro fixu, tak to mohlo být, záleží jak má volnou košili. A to že mu stojí pod stolem, určitě neviděli. Rádoby otevřené konce jsou nejlepší pro trolení čtenářů *ave já* 3:)
[4]:To se divím, že se cítíš zahanbena, přitom tady těch úchylností až zas tak moc není :D
[5]:Díky.

7 Aenai Aenai | 20. května 2016 v 14:15 | Reagovat

Ok jsem magor ale tohle je jedna z nej povídek co jsem četla

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 20. května 2016 v 16:05 | Reagovat

[7]:Magor bych neřekla, jen zastánce inovace v sexu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.