Vábení krve III.

13. února 2016 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Krátké povídky
Sasuke Naruta nevědomě ovlivňuje. Je příliš mladým a chráněným upírem, který k lidem přičichl jen jako k večeři. Nemá ponětí o všech svých schopnostech, které činí Naruta, tak přítulným a ochotným. Jenže tahle situace se velmi nelíbí jednomu Uchihovi, který ji jde rázně vyřešit.


Mladý Uchiha se pousmál, to téměř dětské nadšení a vděk bylo hezké. Protáhl se a shledal po posteli své oblečení. "Dojdu ti pro vodu, aby ses mohl umýt," odtušil, asi by bylo dobré dát Naruta i sebe do pořádku, než se Itachi vrátí. Sice mu nebude moct ujít, co se tu dělo, ale aspoň po sobě uklidit.
.
Naruto ležel na posteli a hleděl do prázdna. Jeho pán nebyl u něj, takže omezil svou činnost na minimum. Mezi půlkama cítil něco lepkavého a dost ho to začínalo pálit, ale bral to jako součást svého poslání, takže si nestěžoval.
.
Dveře komnaty se krátce po Sasukeho odchodu znovu otevřely, nestanul v nich však nejmladší Uchiha, nýbrž ten nejstarší. Dobře slyšel, o čem se tu Sasuke s tímhle klukem bavil, a ani trochu se mu to nelíbilo. Rozhodně neměl zájem o dalšího konkurenta v ohledu Sasukeho přízně.
.
Blonďáček zvedl hlavu a vida, že to není Sasuke, posadil se na postel a pokusil se chatrně přikrýt. Co jen tu může nejstarší upír chtít? Necítil z něho nic dobrého, kdo ví, co měl za lubem. "Co chcete?" zeptal a přeměřoval si vzdálenost ke dveřím, nebo by mohl vykřiknout.
.
"Hmm, jen tak si popovídat," protáhl Madara zdánlivě nevinně, ale jeho rty byly zlověstně zvlněné, když se pomalým tempem dravce přiblížil k posteli a založil si ruce na prsou. "Naruto, co?" ujistil se o jeho jménu a hned pokračoval: "Takže ty si myslíš, že jdi pro Sasukeho dost dobrý?"
.
"Jsem pro něj důležitý, potřebuje mě," odpověděl Naruto sebevědomě a odtáhl se, co nejdál. Divokost v černých očích mu naznačovala, že tohle nebude přátelské popovídání. Nechápal, proč se Madara cpe někam, kde ho nikdo nepotřebuje. Sasuke se několikrát vyjádřil, že je mu strýc spíše na obtíž.
.
"Omyl, Sasuke tě nepotřebuje. Ani netušíš, jak snadné pro něj je si někoho ulovit," ujistil ho Madara s jízlivým pobavením, "naopak, bude mu spíš na obtíž, že se z tebe nebude moct nasytit docela, aby tě nezabil. Ale o to nakonec zas až tolik nejde." Zdánlivě nevinně si přisedl na okraj postele a téměř shovívavě se na Naruta usmál: "Potíž je v tom, že Sasuke je náš." Rád by řekl, že jenom jeho, ale bohužel, Itachi měl v životě nejmladšího Uchihy pevnější místečko, což ho štvalo. "A ani já ani Itachi nestojíme o nikoho třetího, kdo o něj má zájem."
.
"Sasuke mi řekl, že můžu zůstat s ním. Myslím, že jeho názor je důležitější než ten váš," odfrkl si Naruto, "až mě nebude chtít, tak o mém osudu rozhodně on sám a ne vy." Vůbec se mu nelíbilo, co to tady Madara vykládal. Navíc se tvářil tak podivně, skoro jako, kdyby na něco čekal. Jako lovec na číhané. "Běžte pryč, tohle je Sasukeho pokoj," zkusil upíra vyhnat.
.
"Půjdu," souhlasil Madara klidně, načež se jeho oči krutě přimhouřily, "ale napřed se postarám o to, aby se Sasukeho přízeň nedělila už mezi nikoho dalšího. Promiň, chlapče, neber to osobně." Pohybem rychlým jako blesk zacpal Narutovi pusu dlaní a přimáčkl ho k posteli. Jeho ostré špičáky vyjely z dásní a neomylně našly krční tepnu. Ústa mu zaplavila lahodná kovová chuť.
.
Naruto leknutím ztuhl, ale bolest ho rychle probrala a začal se zmítat. Křičel, ale nebylo ho moc slyšet. Vymanit se upírovi bylo skoro nemožné, držel ho pevně jako v kleštích. On měl být Sasukeho, nikdo jiný na něho neměl právo si vzít jeho krev. Jenže právě to Madara dělal. Bránil se čím dál méně, až přestal úplně a ruce mu neužitečně klesly na postel. Začínalo mu být chladno a jeho oči jen nečinně koukaly do prázdna. Slyšel nechutné mlaskavé zvuky, které mu něco připomínaly… minulost… Gaara, upíři! Těsně před smrtí se vymanil z vlivu a těžce si uvědomoval, jak se choval. Nemohl už nad tím příliš dlouho přemýšlet, navíc jeho mozek nějak zamrznul a nechtěl pracovat. Bylo mu hrozně chladno, vůbec necítil ruce a nohy. Přemáhal padání víček, než se zavřela navěky.
.
Madara se zadostiučiněním zaznamenal, že srdce blonďáka přestalo bít. Vypil mladíka do poslední kapičky a olízl si rty. Vynikající, cítil, jak po té lidské krvi sám ožil, už to potřeboval, ta jelení krev, jak byli se Sasukem v lese před třemi dny, nebyla tak dobrá. Bez zájmu nechal Narutovu bílou mrtvolu ležet na synovcově posteli a odešel z místnosti. Věděl, že mu za tohle Sasuke moc nepoděkuje a pár týdnů bude pravděpodobně trucovat, ale bylo to to menší zlo, než se dívat, jak pořád tráví čas s tím blonďatým nedochůdčetem.
Nejmladší Uchiha se vrátil asi o pět minut později. Sám se u potoka umyl, proto mu to trvalo déle. Na prahu své komnaty se zarazil. Jak to, že zevnitř neslyšel vůbec nic? Nic, ani tlukot srdce… Prudce otevřel dveře a šokovaně zůstal zírat na mrtvého blonďáčka. To snad… tomu nemohl uvěřit! Trhaně nasál pach toho lotra, co tohle provedl, i když ani nemusel, byl jediný muž, co to mohl provést. "STREJDOOO!!"
.
Nejstarší upír ho slyšel přes celý hrad. Právě totiž dlel v knihovně, kde se usídlil. Měl to místo rád. Navíc tu bylo i něco k přečtení, i když všechno přečetl už před několika lety. Možná by se přece jenom mohli někam přestěhovat. Velké město by je mohlo snadno uživit a byl by tam přístup k čemukoliv, co by se mu zamanulo.
.
Sasukemu trvalo jenom pár vteřin, než po pachové stopě nalezl Madaru. Stanul proti němu sice na délku celé místnosti, ale pro upíry to byla vzdálenost, kterou mohl jeden nebo druhý ve zlomku sekundy překonat. Rozzuřeně si ho měřil tmavýma očima, které div nedštily oheň. "Proč?!" procedil mezi zuby, "nepokoušej se mi nalhat, žes měl takovou žízeň!"
.
"Tu největší, samozřejmě. Pořád jsem čekal, že si ho dáme třeba napůl, ale zaslechl jsem něco o tom, že chceš mazlíčka. Na takové věci se lidi nehodí… navíc byl fakt dobrý. Jeho krev byla ještě rozbouřená," poukázal na fakt, že věděl o tom, co tam s ním Sasuke prováděl. Klidně by si dal za týden dalšího takové ňoumu.
.
Sasuke pobouřeně zalapal po dechu. "Nejenom, že jsi udělal něco neodpustitelného, ale ještě jsi nás špehoval?! Za to zaplatíš, ty jeden hajzle!" Ta Madarova ležérnost ho vážně naštvala. Ohrnul rty a z jeho úst se vydralo temné hrdelní zavrčení. V něčem měli v přirozeném chování blízko ke skutečným šelmám, skutečným predátorům.
.
Madarovi došlo, že musel Sasukeho opravdu hodně popudit, a bleskově vyskočil na nohy. Očekával střet a byl si celkem jistý svou silou, byť to byl jen odhad. I on ukázal své ostré zuby a hrdelní vrčení připomínalo přicházejícího temného tvora z žhnoucích hlubin.
.
Sasuke vystartoval. Jednal možná impulsivněji než za normálních okolností, ale Naruta si za těch pár dní vážně oblíbil, navíc teď, když se do něj blonďák zamiloval… Jak to mohl Madara udělat?! To mu zaplatí! Rychlost jeho pohybů byla sice pro lidské oči nepostřehnutelná, ale nejstarší Uchiha byl upír jako on.
.
Starší muž to očekával a odrazit Sasukeho útok. Odhodil ho do knihovny, která ho celičkého zasypala starými knihami, až se zvedl stoletý prach. "To je všechno? Myslel jsem, že toho zvládneš víc," popichoval Madara a těžil z toho, že synovec v amoku nedokáže jasně myslet.
.
Sasukemu ten náraz neublížil, zabolelo to, jasně, ale jeho tělo už nebylo tolik zranitelné jako ve své bývalé smrtelnosti. V mžiku byl zase na nohou a šel po něm znovu. Tentokrát věděl, že na něj musí jinak. Madarova výhoda byla ve fyzické síle, ta jeho zase v rychlosti. Předstíral frontální útok, ale když ho chtěl strýc znovu odrazit, mrštně proklouzl pod jeho pažemi dozadu. Skočil mu na záda, nohy i ruce ovinul kolem jeho hrudi a zakousnul se mu do krku.
.
Madara ucítil bolest na krku a snažil se Sasukeho setřást. Několikrát naběhl zády na zeď, než se mu podařilo malého pomstychtivce shodit. Nábytek v místnosti už bral za své a vypadalo to tak jako po výbuchu v alchymistické laboratoři. Nejstarší Uchiha věděl, že pokud chce zvítězit, tak musí Sasukeho uzemnit. Skočil po něm a snažil ho povalit pod sebe na zem.
.
Byla to dost děsivá podívaná. Dva divoce se rvoucí upíři, kteří na sebe vrčeli a měřili se temnýma očima, s obnaženými špičáky a Sasukeho ústa i zuby se leskly krví. Mladšímu Uchihovi se při jednom zpětném manévru připletl pod nohy nějaký kus nábytku. Nezakopl, ale zarazil se, i to však Madarovi stačilo k dokončení plánu ho srazit na zem. Sasuke se jen tak nenechal, takže se po sobě váleli a kouleli se sem a tam, mladší černovlásek občas po svém strýci na zkoušku rafnul, jestli by se mu nepodařilo zas někam kousnout.
.
Nejstarší Uchiha musel obdivovat Sasukeho mrštnost a ladnost s jakou se vyhýbal jeho výpadům. On mladšího upíra nekousal, nechával si to na jistou situaci. Navíc mu mladík neustále unikal a zraňoval ho po těle. Na podlaze bylo jasné, kdo má navrch. Madara přimáčkl synovce čelem k podlaze a ruce mu sevřel za zády, aby se o ně nemohl opřít. To koulení a tření o osobu, po které toužil, ho vzrušilo. Sklonil se a vdechl tu děsivou nebezpečnou auru přímo u zdroje. Tiskl se na to pískle a zabořil tesáky do mladíkova krku. Byl sice plný Narutovy krve, ale tuhle trochu ještě zvládne, šlo hlavně o gesto.
.
Sasuke zavrčel hlasitěji, až to skoro připomínalo rozzuřený ryk. Ne kvůli bolesti, ale že ho Madara opanoval. Bylo to zvláštní, ale od začátku jejich pranice ani jeden nepoužil jediné lidské slovo, nebylo to třeba. Všechny nadávky, všechna zlost se dala vyjádřit těmi temnými zvuky, vrčení se mohlo odehrávat v několika různých tóninách a pokaždé znamenalo něco jiného. Teď to bylo naprosto jasné. Mladík se škubal, aby ho Madara nemohl sát. Pití krve bylo hodně osobní, dělo-li se to při sexu, byla to známka naprosté oddanosti, toho, že té druhé osobě věří. Pokud ovšem ne, byl to symbol ponížení a tomu se právě teď bránil.
.
Madara se nenechal odehnat a dokazoval si na Sasukem dominanci. Navíc konečně měl možnost ochutnat jeho krev. Byla sladká a plná vzdoru. Nemohl se jí nabažit. Hltavě jí lízal a sál, až byl úplně přeplněný. Měl možnost si to mládě prozkoumat. Přitahoval ho, chtěl ho šukat a teď měl nakonec nejlepší možnou příležitost. Byl vzrušený a měl svou oběť chycenou.
.
Mladší Uchiha na vteřinku přestal vrčet, když nasál Madarův pach a s pobouřením ho identifikoval. No to si snad z něj dělal prdel! Těžká nezaměnitelná vůně touhy a vzrušení se mu v téhle situaci zdála tak nepatřičná, zjevně však ne jeho strýci. "Ty!" zasyčel, "tak na to teda zapomeň, ty úchyle! Nic nebude, pusť mě!" Na tohle už musel použít slova, to se nedalo vyjádřit jen zvířecími zvuky.
.
"Neměl sis začínat," odfrkl si Madara, "mám tě tu pěkně chyceného a nemíním tě pustit, než ošukám ten tvůj zadeček, který mi už tak dlouho odpíráš." Klínem se otřel o prdelku, která neměla kam utéct. "Neboj, jsem si jistý, že se ti to bude líbit víc, než s Itachim." Potřeboval by synovce trochu vysvléct. Nebude to jednoduché.
.
"Vážně?! Nerad tě zklamu, ale tenkrát jsem zrovna dvakrát nadšený nebyl!" prsknul Sasuke jako vzteklý kocour, čímž mu jedovatě připomněl, že jednou už spolu tu čest měli. Nerad na to ale vzpomínal. "PUSŤ!" Snažil se mu nějak vytrhnout, k čertu, kdyby ležel na zádech, šlo by to snadněji. Čekal na ten okamžik, až bude Madara musel použít jednu ruku k něčemu jinému.
.
Nejstarší Uchiha počítal s tím, že Sasuke bude v jeho oslabení chtít utéct. Přilehl ho přední polovinou těla. "Když jsi byl člověk, bylo to mnohem snazší," zkonstatoval, když jednou rukou rozerval synovci kalhoty a sám se dobýval do svých. Byl tvrdý, jeho mužství už si hodně dlouho si s nikým neužilo.
.
Sasuke se snažil ve strýcově jednání vycítit jakoukoliv stopu po tom, že to nemyslí vážně, že ho chce jenom potrestat za ten souboj, ale žádnou nenašel, o to víc se začal mrskat. "To ani náhodou!" zaryčel vřeštivě, nebyl to už tak hluboký zvuk jako vrčení, spíš vyšší, míněný jako silný protest, "to ti prostě nedovolím!"
.
"Ne? A jak mi to zakážeš? Stáhneš zase tu svoji prdelku a nebudeš mě chtít pustit dovnitř stejně jako minule? Máš štěstí, že jako upír se hned zahojíš," zasmál se chraplavě, jak se staršího upíra zmocňovalo vzrušení. Napasoval se mezi Sasukeho nohy a jednou rukou navedl svoje ztopoření do lákavého úžlabí, kde stačilo jen přirazit proti drobnému svěrači.
.
Mladší Uchiha pootevřel ústa a vyšel z nich nějaký divný zvuk, takové kvíknutí, a sám nejprve vůbec nechápal, co to je za odporný pocit, který se mu najednou rozlezl po celém těle. Teprve po pár vteřinách si uvědomil, že je to strach. Strach! Nebál se už takovou dobu, celých pár desetiletí, úplně tomu pocitu odvyknul. V jeho novém životě se jaksi nebylo čeho bát, ale teď to vypadalo, že něco se přeci jen najde…
.
Madara přerývavě dýchal, jak cítil, že špička jeho mužství narazila na odpor, který začala nekompromisně překonávat. Věděl, že Sasuke už nikam nepůjde, na to si ho drží pevně a také se nepodvolí. Brzy poctí jeho zadeček návštěvou.
Nebylo mu to však dovoleno. Ode dveří se ozvalo temné vrčení posledního upíra, který dorazil domů z vycházky. Itachi se šel hlavně vyvětrat, nic neulovil. Byl stále sytý, když vysál toho rudovlasého mladíka. Naruto byl s nimi tak krátce a už mu lezl krkem. Prvně zamořoval vzduch svým strachem a pak neustále visel pohledem na bráškovi, který si ani neuvědomoval, že si za to může sám. Vešel do pokoje, kde našel jen mrtvého Naruta a následně začal hledat Sasukeho. Našel ho velice rychle podle zlostných slov, když se dostal do části hradu s knihovnou. Když mu došlo, co se děje, tak v něm zaplál mocný hněv a šel Madarovi po krku. Strhl ho z brášky a divoce se pustil do bitky.
.
Sasuke se musel nejprve vzpamatovat z toho šoku, že byl podruhé v životě málem znásilněn. Za ty dlouhé roky už vzpomínky na celou tu hrůzu poněkud vybledly, ale teď se mu zase oživily v celé obludnosti. Otřásl se a rychle se snažil zase obléct kalhoty, bohužel se s nimi Madara příliš nepáral, bude potřebovat nové. Obrátil svou pozornost ke dvěma zápasícím upírům. Nemohl v tom Itachiho nechat samotného! Jakmile to šlo, postavil se mu po boku a připojil se k němu. Byli jako dvě útočící šelmy, každý na nejstaršího Uchihu dorážel z jedné strany, chňapali po něm a vrčeli. Takhle v přesile byla i jeho fyzická síla dost oslabená a musel si to zcela určitě sám moc dobře uvědomovat.
.
Nejstarší upír si byl jist, že ti dva mají navrch a teď záleželo na tom, co s ním udělají. Neměl moc šancí, jestli ho budou chtít roztrhat. Obratně se vyhnul Sasukemu, ale spadl do spárů Itachiho, jestli má přežít, musí zaútočit na toho, kdo ho míň nenávidí. "Sasuke šukal s Narutem," vykřikl nahlas, aby ho starší synovec dobře slyšel, "chtěl si z něho udělat mazlíčka na šukání."
Itachi se zarazil, čekal od Madary nějaký útok, ale ne tohohle typu. Neměl v pokoji moc času a kromě prokousnutého hrdla víc na mrtvole nezjistil. Koukl na Sasukeho, jestli je to pravda.
.
Nejmladší Uchiha stisknul rty pevně k sobě a uhnul pohledem před Itachiho očima. Ne že by nepočítal s tím, že by to Itachi tak jako tak zjistil, ale nechtěl dovolit, aby to Madara používal na svou obhajobu, vždyť to s tím nemělo nic společného! Skoro, no, kromě toho začátku, kdy se na něj vrhl. Ale i kdyby, tak ho to neomlouvalo, mohli se prostě jenom porvat. "A to je pro tebe důvod, aby ses mě pokusil… znásilnit?!" zasyčel na strýce a každý sval měl napjatý, jak by byl po něm nejraději skočil.
.
"Ty ses na mě vrhl, já jsem se jenom bránil a pak mezi náma vzniklo takový zajímavý tření. Nemohl jsem za to… Itachi, jen si představ, nechá tě odejít do lesa. Užije si s člověkem. Slíbí mu svobodu a nakonec si ho nechá, aby mu sloužil pro potěšení," vrtal se v tom neustále Madara, vycítil, že Itachi zaváhal.
Staršího z bratrů bodlo u srdce, když slyšel ta slova od Madary a Sasuke uhnul pohledem, což bylo to samé, jako kdyby se přiznal. "Sasuke, co mi k tomu řekneš?"
.
"Takhle to nebylo!" bránil se Sasuke dotčeně. To se mu snad zdá, nakonec se tu bude obhajovat on místo Madary! "Naruto se do mě zamiloval a mně bylo líto, že by měl umřít… no, jako panic. Chtěl to se mnou dělat, tak jsem prostě jen svolil, nebyly v tom žádný city, Itachi, šlo jen o tělesnou záležitost… netvař se tak, s tebou asi těžko můžu bejt dominantní, tak buď rád, že jsem něco takovýho nechtěl po tobě. Naruto chtěl s námi zůstat, říkal, že by mohl být jako permanentní zdroj potravy… co by na tom bylo špatnýho?! A tenhle hajzl ho zabil!"
.
"Opravdu," přemítal nad odpovědí chvíli Itachi. "Madaro, máš dneska štěstí. Měl jsem sto chutí tě zlikvidovat tak, že už by ses nikdy nedal dohromady, ale že jsi ho zabil, tak tě nechám žít, ale musíš se vzdát a přijmout trest," pronesl dlouhovlasý mladík odhodlaně. On by Naruta nezabil, Sasuke by mu to hrozně vyčítal a jak tak slyšel, otravoval by je tu hodně dlouho.
.
Sasuke nevěřícně pootevřel ústa a zahleděl se na svého bratra. Jak jako, že ho nechá být?! Vždyť zabil Naruta! A chtěl ho ojet, jen tak mimochodem. Založil si ruce na prsou a zamračil se. Jestli tím trestem nebude to, že ho bude smět přinejmenším pořádně nakopnout do koulí, tak si to s Itachim ještě vyřídí. Prasák jeden nadrženej, žárlivej… ještě je odposlouchával, když to dělali!
.
"Tak dělej, ať to mám za sebou," zavrčel Madara přišpendlený k podlaze. Věděl, že mu nezbývá nic jiného, než se poddat. Aspoň, že ho nechá Itachi žít, když mu sáhl na zlaté vejce.
"Prvně ti udělám tohle," sklonil se a zakousl se Madarovi do krku. Tělo pod ním se napjato a chtělo ho shodit. Pokoří ho a pak se uvidí. Strýčkova krev mu moc nechutnala, takže to nijak nepřeháněl. "To by bylo a teď. Sasuke, co s ním chceš dělat?"
.
"Chci ho nakopnout do koulí," odpověděl nejmladší Uchiha bez zaváhání to, co se mu před chviličkou honilo hlavou. Brrr, kdyby byl Itachi nedorazil včas, bůhví, jak by to s ním dopadlo. No, uměl si to dost dobře představit, a i když měl sex jako takový rád, s Madarou by to asi bylo o něčem trochu jiném, pokud si dobře vzpomínal. Ušklíbl se na nejstaršího člena jejich rodu, schválně, co si nechá líbit spíš, stejně nebyla šance ho zabít.
.
"To už trochu přeháníš," zavrčel Madara a zkusil ze sebe setřepat oba mladé upíry. "Měl jsem tě ojet už dávno! Stejně se na nic jiného nehodíš než na šukání," uchýlil se k urážkám a snažil se jim utéct. "Jseš upírská děvka."
.
Sasuke strnul. Tahle urážka našla svůj cíl. Třebaže po jiných by měl chuť Madarovi rozsápat hrdlo, teď z něj bojovnost vyprchala. Chvíli na strýce hleděl, tiše, smutně, vyčítavě. "Byla chyba s tebou tak dlouho zůstávat," hlesl nakonec, zavrtěl hlavou a vstal, "sbohem strejdo." Vydal se ke dveřím.
.
"Hajzle," štěkl po strýci Itachi a udeřil jeho hlavou o podlahu, "doufám, že jednou chcípneš!" pustil Madaru a vstal. Musí následovat Sasukeho, ať spolu půjdou kamkoliv. "Jestli půjdeš za námi, tak si mě nepřej!" vyběhl ze dveří hledat svého brášku. Vlastně už ani pořádně nevěděl, proč žili se strýcem pohromadě, asi nějaké ruiny jejich lidských vztahů.
.
Sasuke si v pokoji převlékl nějaké teplejší oblečení, no, hlavně potřeboval vyměnit kalhoty, když mu je Madara roztrhal. Snažil se nedívat na Narutovo mrtvé tělo, když v cuku letu sbalil svých pár věcí, moc toho už k životu nepotřeboval. Ani se neobtěžoval procházet celým hradem k východu, vzal to oknem. Dopadl pružně a lehce jako kočka. Slyšel, jak k němu spěchá Itachi, slyšel i Madarovo volání, že to tak nemyslel.
.
Itachi nepotřeboval nic kromě svého bratra a vyskočil hned za ním. Kdyby nešel trucovat do lesa, tak se nic z tohohle nemuselo stát, ale zase je to třeba cesta k novým zítřkům. "Sasuke, počkej na mě," křikl na svého bratra, který pelášil rovně hlava nehlava.
.
Nejmladší Uchiha se po pár set metrech na naléhání zastavil. Nebyl ani trochu udýchaný, tohle nebylo ještě nic, co by ho unavilo. Počkal, dokud k němu Itachi nedoběhl a mírně se na něj pousmál, i když stopa veselí v tom nebyla: "Nemusíš se mnou chodit, ten hrad byl pohodlný, vrať se."
.
"Všechno pohodlí světa bych vyměnil za čas strávený s tebou," odpověděl Itachi a chytil brášku za ruku. "Prosím, už mi neutíkej. Teď půjdeme jen my dva tam, kam nás nohy zanesou," odtušil a doufal, že na to má Sasuke stejný názor. Utrhlo by mu to srdce, kdyby ho opustil.
.
"Vážně chceš někam chodit s upírskou děvkou?" zopakoval Sasuke hořce Madarova slova. Byla absurdní, samozřejmě, po celá desetiletí spal věrně jenom s Itachim, až teď se k tomu přimíchal i Naruto… ale to obvinění, že se nehodí na nic jiného, to ho zabolelo. Věděl, že uměl být Madara hnusný, ale tohle přehnal.
.
"Sasu, sám víš, že to není pravda," broukl Itachi a něžně brášku políbil. Nejradši by strýce zahrabal aspoň dvacet sáhů pod zem za ta hnusná slova. "Broučku, jsi moje jediná láska. Půjdu s tebou kamkoliv a na strýce nemyslí, už je minulostí." Půjdou někam daleko a zapomenou na všechno.
.
Sasuke na něj chvilku tiše hleděl, než se pousmál, teď už doopravdy. "Díky," zašeptal a přitulil se k němu, aby ho mohly obejmout bráškovy ochranitelské paže. "Miluju tě," špitl potom a zvedl hlavu. Chtěl, aby Itachi viděl dotvrzení těch slov v jeho očích, věděl, že je tam uvidí, miloval ho nade vše.
.
"Já tebe taky." Na stvrzení jejich slov Sasukeho láskyplně políbil. Nic je nezastaví, budou vždycky spolu, tím si byl jist. Bude bratra chránit před každým zlým slovem či činem a hlavně proradného stínu. Třebaže Madarovi vyhrožoval, tak počítal s tím, že se je bude snažit najít.

Konec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kačí Kačí | 13. února 2016 v 8:37 | Reagovat

A já tak doufala, že Naruto bude žít :( A kdyby měl umřít, tak ho zabije naštanej Itachi, že si vůbec dovolil se Sasukemu nabídnout. Většina věcí, se nestane tak jak bychom si přáli, ale to je jedno.
Další věc, trochu navazující na tu první, proč vlastně Itachi Madaru nezabil už dřív, když se pokusil Sasukeho znásilnit poprvé?
Ale jinak to byla moc hezká povídka. (Jen kdyby Naruto neumřel - dodává můj mozek.)

2 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 13. února 2016 v 11:56 | Reagovat

Ach jo, to byla hnusná smrt (Narutova)... Měl ho vysát Sasuke... Nebo Itachi... Nebo vlastně kdokoliv, jen ne Madara. Je to hroznej zmetek, fakt že jo. Proč sakra pořád znásilňuje Sasukeho? O_O :D Někdo by mu to péro měl uříznout a pak narvat do zadku. :D Sasuke to uzmutí svačinky a mazlíčka ale přestal řešit hodně brzo... Tak hlavně, že už od něj budou mít klid. Aspoň něco...

3 kyuubinka kyuubinka | 13. února 2016 v 12:34 | Reagovat

Poor Naruto :DD Upřímně jsem čekala, že nakonec budou žít všichni věčně, ale tohle mě mile překvapilo :))

4 Nukiko Nukiko | 13. února 2016 v 21:34 | Reagovat

NO COMENT. JAK JSTE MOHLY NECHAT ZEMŘÍT NARUTA! CHÁPU NEKLAPALO BY JIM TO ALE ASPOŇ MOHL ŽÍT A ODEJÍT! :( ale to je fuk i když jste mě tím hodně naštvaly a mám chuť vás zabít :D ale jinak super díl :D

5 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 14. února 2016 v 12:41 | Reagovat

[1]:Tak oni ti upíři jsou skoro nezničitelní. Takže Itachi by na Madaru sám nestačil. To první znásilnění bylo, když byli ještě lidmi, a přesně nevíme jak se to stalo.
[2]:Sasuke ho měl vysát, bohužel moc otálel. Madara je prostě badass, jak v anime, tak v povídkách, protože se na to hodí. Představ si hodného Madaru, to snad ani nejde.
[3]:To by minimálně Itachi nedovolil, aby měl konkurenci.
[4]:OMG, já se bojím :D. Naruto tu měl bohužel jasný úděl už od začátku. Gomene.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.