Láska z hlubin II. - Mořský muž

22. března 2016 v 7:03 | Ivanitko + Smajli |  Láska z hlubin
Sasuke stále v duchu doufal, že se nezbláznil, ale Kakashi ho vyvede z omylu. Mořského muže totiž hodně zajímá, cože to mladík čte a nejenom to. Lidský svět ho fascinuje a zatím ho pozoroval jen z dálky.


Mořského muže to zaujalo. Co si čte? Měl lidské knihy rád, byly zajímavé, ale ve vodním prostředí moc dlouho nevydržely. Sice si je schraňoval na jednom místě, ale vlhko bylo neúprosné. Nalákán knihou se přesunul tiše blíž. "Co to čteš?"
.
Mladého Uchihu to vyděsilo málem k smrti. Právě když došel k názoru, že to byl jen přelud, na něj ten přelud promluvil! Vytřeštěnýma očima zíral na vodního muže a Kakashi měl jediné štěstí, že byl příliš šokovaný, než aby křičel. Když konečně našel hlas, první, co z něj vypadlo, bylo: "Co jsi… co seš… co jste ZAČ?!"
.
Kakashi si v duchu povzdechl. To se ho museli lidi tak děsit? Jeho zajímala ta knížka, kdyby na ni aspoň dosáhl, tak by se mohl podívat sám. "Co s-si mys-slíš?" zeptal se nevinně a chytil se okraje skály a jen pomalu vlnil ploutví, aby se udržel na hladině.
.
Sasuke zaváhal. "Popravdě? Že mám vidiny," přiznal upřímně a měřil si Kakashiho, jako by se po něm měl každou chvilku vrhnout a sežrat ho, "ale vidiny by se mnou asi nemluvily. Já… tohle přece není… není možné. Vy přece doopravdy neexistujete, to je… jste iluze? Nebo je to nějaký blbý vtip?"
.
"Co je blbý vtip?" zeptal se stříbrovlasý muž nechápavě a z vlasů mu kapala voda. "Jes-stli s-se bojíš, tak já poplavu pryč," nabídl mladíkovi, když se mu zdálo, že se tváří hrozně vykuleně, skoro až vyděšeně. Má snad pocit, že mu chce něco udělat?
.
Černovlasý mladík si nebyl jistý, jestli by nebyl raději, kdyby ten muž odplaval a nikdy ho už neviděl, nebo jestli chce překonat ten úlek a zjistit o něm víc. "No, blbý vtip je… třeba kdybyste byl nějaký potápěč, co mě chce schválně vyděsit, abych si myslel, že jste… no… něco jako rybomuž," spokojil se prozatím s tím, že mu odpověděl na otázku.
.
"Rybomuž," zasmál se od srdce Kakashi, "to zní zajímavě… nedělám s-si z tebe vtipy. Jen mě zajímá, co čteš." Jeho lid také uměl zaznamenávat příběhy, ale dělal to takovým způsobem, že kromě nich to nikdo nepřečetl a text byl napsán jen na jednom jediném místě, kam musel jedině doplavat.
.
Sasuke sklouznul očima ke knížce ve své ruce. "Ehm, Monzun. Je to dobrodružný román, konec sedmnáctýho století, námořní plavba, boje ve vnitrozemí, horké pláně Afriky…" rozpovídal se o své četbě, ale pak se zarazil. Vážně se tu baví se svými halucinacemi o knize?! A proč mu to všechno ještě navíc přišlo tak skutečné?
.
Muže ve vodě to hodně zaujalo a během vypravování se trochu vytáhl na skálu, aby se nemusel furt vrtět. Miloval knížky a zaujatě poslouchal mladíkovo vypravování. "S-stalo s-se něco?" zeptal, když Sasuke tak zčistajasna přestal. Rád poslouchal vypravování, znělo moc zajímavě.
.
"Já jen… řekněte mi popravdě… jste skutečný?" zeptal se Sasuke tiše. Věděl, že je to debilní otázka, protože i kdyby byl stříbrovlasý muž přelud, bude mu tvrdit, že není. Nebo teda… asi. Ovšem pokud je to jen iluze, pak se přece nemusí bát, ne? Malilinko se poposunul blíž, patřila k těm halucinacím i vůně rybiny?
.
"S-sáhni s-si a uvidíš," řekl jednoduše Kakashi a natáhl k mladíkovi ruku. Docela se mu tu s ním líbilo. Obyčejně všichni ječeli a utíkali nebo vytahovali takovou divnou věc z kapsy a o cosi se snažili. Pak nadávali, ale on netušil proč. Lidé jsou občas divní.
.
Sasuke zaváhal, ale pak se pomalu chvějícími se prsty dotkl Kakashiho předloktí. Páni. Prostě… páni! Byl mokrý a studený, ale živý! Takhle detailní přece žádné halucinace nebývaly! Jeho velké tmavé oči povyrostly ještě víc a zahleděly se na muže před ním. "To je neuvěřitelné! Jak to, že o vás lidé nic nevědí? Jste víc člověk nebo ryba? Žijete výhradně pod vodou? Je víc takových, jako jste vy? Jak se jmenujete? Jak to, že umíte mluvit lidskou řečí? Dýcháte nad vodou i pod vodou… to jsou žábry?!" zahrnul stříbrovlasého otázkami.
.
Kakashi popravdě skoro všem otázkám nerozuměl, protože je mladík vychrlil hrozně rychle za sebou, a ani nevěděl, na kterou má odpovědět prvně. Zvedl ocas z vody a ostříkl mladíka mořskou vodou, než ho s plácnutím nechal zmizet pod vodou. "Js-si jako plůdek, zvědavý a hravý."
.
Sasuke se zasmál, jak na něj dopadla sprška slané vody. Buď to bylo skutečné a měl před sebou úplný zázrak, nebo se dočista zbláznil. V obou případech už si mohl dovolit se smát. "Nesežerete mě?" zeptal se s nadzvednutým obočím, "mořské panny prý mládence svedou, utopí a sežerou… dělají to i mořští… no… panicové?"
.
Mořskému muži se líbil Sasukeho zvonivý smích. "Kdybych tě chtěl s-sníst, tak už bys-s tu nebyl. S-stačilo by tě s-strhnout ze s-skály do vody," poznamenal Kakashi věcně. Pak se ještě zvídavě zeptal. "Co je to panic?" Uměl mluvit lidsky, ale mnoho slov, které se běžně nepoužívalo, mu unikalo.
.
"Tak já se radši budu držet zpátky," ujistil ho Sasuke a skutečně se malinko stáhl. Pokud tu před ním ožívala mytologie, pak nebylo od věci být obezřetný, i když ho hrozně lákalo prozkoumat toho mořského muže blíž. "Panic je… no, to je… ehm… to je muž, který ještě s nikým nespal," vysvětlil trošku rozpačitě.
.
"Nespal… hm, to jich asi moc lidé nemají. Spíte spolu v těch srandovních domečcích, ne?" zeptal se Kakashi, naprosto mu unikal význam těch slov. "Už odmalička, vaše matky jsou s plůdkem pořád." Počítal s tím, že i v noci. Určitě své plody nenechávaly někde odložené. Lidské děti vypadaly hrozně nemohoucí, určitě by neplavaly, kdyby je někdo hodil do vody.
.
Sasukemu zacukaly koutky. "Tak jsem to nemyslel," prohodil a podrbal se vzadu v rozježených vlasech, což u něj byl výraz rozpaků. "Lidé mají mnoho výrazů, kterými chtějí popsat, že… no, zkrátka spát s někým může znamenat ten proces, kdy… kdy plodí děti. Ale oni to vlastně lidé většinou nedělají jenom kvůli rozmnožování, ale pro potěšení," zamumlal se začervenáním, "a muž, který ještě s nikým… tohle nedělal, je panic."
.
"Aha," zazubil se Kakashi, když se mladík konečně vymáčkl, navíc se tak roztomile červenal. To u nich nebylo úplně zvykem. "Mys-slíš s-se milovat, viď," pronesl jen tak, aby se utvrdil. Bylo to v nějaké knížce, co četl. Lidi dělali zábavné věci, i když občas přesně nerozuměl, co a kde se v knihách odehrává, protože to nikdy neviděl. "A ty jsi panic?" zeptal se naprosto bez obalu. Nepřišlo mu to nijak trapné či nevhodné.
.
"Myslím, že tuhle otázku raději vynecháme," odkašlal si mladý Uchiha. Nebyl panic, zkoušel to s několika dívkami, než zjistil, že to pro něj příliš není. Ne že by se neudělal s ženou, to ne, ale s klukama to bylo prostě lepší. On měl ale spoustu dotazů, z nichž mu ještě Kakashi na žádný neodpověděl. "Jak to, že o vás lidé nevědí? A jste víc ryba nebo člověk?" Rozhodl se, že mu zopakuje všechny, jenom postupně a pomaleji.
.
Stříbrovlasý muž nakonec usoudil, že nebude vůbec špatné si s mladíkem povykládat. Dlouho neměl možnost si s někým popovídat, teda jen s Kisamem, ale ten někam odplul, že prý se brzy vrátí, a měsíc už ho nebylo. Jenže potřeboval se o něčem ujistit, než odpoví na Sasukeho dotazy. "Prvně chci vědět, co budeš dělat až s-se vrátíš domů… víš, nechci, aby o mně někdo věděl, je to potom dos-st nepříjemné, když mě lidé hledají."
.
Sasuke zaváhal. Samozřejmě, měl trochu rozpor, jestli si to nechat pro sebe nebo o tom říct doma. Mohl by odhalit senzační objev a proslavit jméno Uchiha. Otec by na něj byl pyšný… Zahleděl se na stříbrovlasého muže a uvažoval, co by to pro něj znamenalo. Pronásledování a nakonec ulovení, zkoumání v laboratoři, možná by pak dělal atrakci… "Budu mlčet," slíbil. Jestliže to byla myslící lidská… no, nebo aspoň napůl lidská… bytost, pak mu nemohl takhle ublížit.
.
Kakashi si ho zkoumavě prohlížel, jestli nelže. Nakonec usoudil, že to mladík opravdu myslí vážně. "Jestli, ale promluvíš, tak moře je ti zapovězeno," odtušil výstražně a sliboval tím mnohé. Nechal slova správně doznít, než se pousmál na zaraženého mladíka. "S-snad bych ti mohl prozradit s-své jméno. Jmenuju s-se Kakas-shi."
.
"Kakashi," zopakoval Sasuke, jako by ten zvuk zkoumal. Uvědomil si, že není zdvořilé se sám nepředstavit, takže to hned napravil. "Já jsem Sasuke," pravil a chvilku nejistě přemítal, jestli mu má podat ruku nebo něco takového, ale nakonec si to raději rozmyslel. Ta slova o stáhnutí ze skály mu ještě teď jaksi zněla v hlavě.
.
"S-sas-suke," zazubil se muž, když sykavě zopakoval Uchihovo jméno. "Odpovím ti teda na pár otázek a pak mi budeš vykládat o té s-svojí knížce," ponoukal ho Kakashi s nadějí. Chtěl vědět, jak ten příběh pokračoval.
.
"Dobře," souhlasil Sasuke a potřetí se zeptal na to samé: "Jak je možné, že si vás nikdo nikdy nevšiml? Nakonec procent jste ryba a nakolik člověk?" Nenápadně hleděl na jeho dlaně. Divné, předpokládal by, že by měl mít plovací blány mezi prsty.
.
"Všiml, už s-se to s-stalo několikrát. Dokonce mě naháněli lidi i pod vodou, ale umím s-se dobře s-schovávat," pronesl Kakashi hrdě a zvedl ocas nad sebe, až se mu jedna špička ocasní ploutve dotýkala hlavy. "Nevím, co jsou to procenta, ale co je ryba a co člověk? Jak to chceš rozlišit?" On sám byl prostě mořský člověk, nikdy o sobě neuvažoval jako o slepenině ryby a člověka.
.
"No, nevím," vydechl Sasuke a překvapeně si prohlížel masivní rybí ocas. Páni, to bylo úžasné. Hrozně by si ho chtěl prohlédnout, sáhnout si, prozkoumat oblast, kde se mužské torzo napojovalo na rybí ocas. "Žijete asi víc pod vodou… jak často jste nad hladinou? Můžete dýchat i vzdušný kyslík?" Oči mu zabloudily k tomu, o čem teď stoprocentně věděl, že jsou to žábry.
.
"Žiju pod vodou… potřebuji vodu kvůli kůži, ale chodím s-se na břeh zahřívat. S-slunko pěkně hřeje. Dýchat můžu i pod vodou i nad vodou. Nemám s-s tím problém." Mořští lidé neměli potřebu vylézat na břeh, ale jemu se to líbilo. Ostatně v jeskyni, kde si skladoval poklady, tak tam bylo relativně sucho. Schovával se tam, bylo to jeho obydlí, i když občas tam zabloudil zvídavý potápěč.
.
"Hustý," vyhrkl Sasuke, jak vstřebával všechny ty nové informace a snažil se neprohlížet si Kakashiho příliš zvědavě, i když to bylo hrozně těžké. Něco takového bylo senzační, kdyby ho neviděl na vlastní oči, nikdy by neuvěřil. No, možná spíš kdyby si na něj předtím nesáhl. "Kde jste se naučil mluvit lidskou řečí? A je vás víc? Máte nějaké… hejno nebo tak?" Zajímalo ho, jestli žijí pospolu jako jiní mořští savci.
.
Kakashi se pousmál jeho zvědavosti. Opravdu jako plůdek. "Je nás-s víc, ale ne mnoho," odtušil krátce, tohle neměl v plánu nijak rozebírat, kdyby Sasuke zradil jejich úmluvu. "Mluvit js-sem s-se naučil od jednoho s-starého muže. Uměl celkem s-slušně a zbytek js-sem pochytil odpos-sloucháváním v přís-stavech a tak."
.
Sasukeho na jazyku pálila ještě velká spousta otázek, ale nechtěl Kakashiho zpovídat jako u nějakého výslechu. Prostě to jen bylo hrozně zajímavé! "Uhm… aha," odvětil a kousl se do rtu. Chvilku oba mlčeli, než se mladý Uchiha usmál. "Dobře, takže… Monzun." Pozvedl knihu o trošku výše. "Je to prostřední ze tří knížek, které na sebe navazují…"
.
Stříbrovlasý muž zaujatě naslouchal a soustředěně si překládal slova, když něčemu nerozuměl, tak se Sasukeho přeptal na jejich význam. Objasnil si hodně nových slov. Lidi byli tak zábavní. V průběhu vyprávění střídavě namáčel a vytahoval ocas s pěkně do modra vybarvenou ocasní ploutví. Nebyla na jeho těle jediná. Po páteři se mu táhla hřbetní ploutev a měl dvě menší na bocích. Na slunci se jeho šupiny jen leskly. "Umíš moc pěkně povídat," pronesl, když Sasuke skončil.
.
Černovlasý mladík pokrčil rameny, jemu to ani tak nepřipadalo, ale všiml si, že Kakashi byl dost vděčný posluchač, i když pro něj muselo být zvláštní a nepochopitelné slyšet o věcech, které nikdy nepoznal. O pouštích a lesích, o zvířatech s choboty nebo hrby na zádech, o lidských nástrojích, materiálech, dobrodružstvích… "Dnešní svět už je moc jiný," pravil Sasuke ledabyle a stále po očku sledoval Kakashiho spodní polovinu těla. Nemohl si prostě představit, že by neměl nohy, ale ocas.
.
"A jaký je?" zeptal se Kakashi. On měl občas pocit, že lidé jsou sobečtí a bezohlední, když objevil ve vodě podivné věci a odpadky. Nejhorší, když se ocitl v nějakém odporném přístavu, kde do vody ústily roury s hrozně špinavou vodou. Od takových míst se rychle stáhl pryč. Jednou zažil i havárii tankeru s ropou. Pobřeží bylo úplně černé a on musel dlouho plavat, než se dostal do míst, kde se mohl vynořit, aniž by se bál, že se na něj to svinstvo přilepí.
.
"Lidé stále vymýšlejí nové a nové věci, které jim usnadňují život," prohlásil Sasuke a zaváhal, než se o trošičku přiblížil, sice pořád tak, aby na něj Kakashi nedosáhl, ale on si mohl lépe prohlédnout modravé lesklé zbarvení šupin, to, jak přiléhají jedna k druhé. "Vynalézají nové léky na nemoci, nové stroje, přes které spolu mohou komunikovat, přestože jsou třeba každý na úplně jiném světadílu," pokračoval v odhalování tajemství lidského pozemského světa.
.
"Hm, a je to k něčemu dobré?" On sám si vystačil s málem. Pěkná jeskyně a dostatek potravy v okolí, neměl potřebu vymýšlet, kdo ví co. "Lidé ubližují přírodě, ve vodě je s-spous-sta s-smetí a nepřirozených věcí, které ubližují." Občas měl chuť zatáhnout je dolů, aby viděli, co způsobili.
.
"Netvrdím, že je to vždycky k užitku," odtušil Sasuke, "život je dnes… prostě jiný. Ale myslím, že na nás není to rozhodnutí, jestli je to špatné nebo dobré. Je to dobré i špatné. Do jaké míry dobré a do jaké špatné, to vy ani já nedokážeme zhodnotit, nevidíme do budoucnosti." Čím dál lépe. Kdyby někomu řekl, že si dal filozofický rozhovor s mořským mužem, mohl by si rezervovat místo v blázinci.
.
"Nevidíme, ale teď lidé dělají moc špatných věcí, které tvorům ve vodě ubližují," zakončil Kakashi debatu na tohle téma, bylo jasně vidět, že se v tom neshodnou. On viděl lidskou činnost jako zlo, ale na druhou stranu, někdy dělali zajímavé věci a uměli napsat moc dobré knihy nebo časopisy, co se mu podařilo najít.
.
Oba se následně odmlčeli. Sasuke získal dojem, že Kakashi lidské rase není moc nakloněn, takže se pro jistotu zase stáhl dál od něj a jen si ho z bezpečného metru a půl měřil. Vážně mu nešiblo? Pověsti o mořských lidech se sice tradovaly už od dávných dob, ale myslel si, že ve světě vědy a pokroku takové tajemství nemůže zůstat utajeno.
.
Stříbrovlasý muž viděl, že se mladík stáhl a tváří se zadumaně, přitom mu nic neudělal, nebo měl aspoň ten pocit. "S-sas-uke, nepůjčil bys-s mi tu s-svou knížku?" zeptal se opatrně. Chtěl si přečíst to, o čem mu mladík vyprávěl, sám. Toužebně hleděl na předmět v mladíkově ruce.
.
"Hmm…" Sasuke si nejistě olízl rty. "Já nevím… ne že bych nechtěl, ale není moje. Mám ji z knihovny a musím ji vrátit. Půjčil bych vám ji, ale když se namočí, tak bych ji musel zaplatit," vysvětloval, jak to chodí s těmihle věcmi. Většinu knížek si půjčoval, a teprve když usoudil, že jsou opravdu dobré a chce si je přečíst víckrát, tak si je koupil.

.
"Škoda," povzdechl si zklamaně Kakashi, když nebylo vyhověno jeho prosbě. Bude se muset poohlídnout někde v okolí pláží, ale teď se lidé už moc nekoupali, takže asi těžko jen tak nějakou sežene. Zrovna tyhle věci se lidem málokdy ztrácely. Třeba takový velký papíry s informacemi, co se děje ve městě, bylo jich hodně, ale hned se rozmočily a roztrhaly.
.
Sasukeho napadala spousta dalších věcí, na které by se rád zeptal. "Čím se ve vodě živíte?" nadhodil. Nechtěl položit přímo otázku, jestli loví ryby, protože to vypadalo, že je Kakashi na mořskou ekologii poměrně dost citlivý, asi se nebylo čemu divit, ale přišlo mu zvláštní, že by se někdo, kdo je napůl člověk, živil jenom chaluhami. Teda, jasně, taky existovali vegetariáni, ale stejně…
.
"Já nevím, jak s-se to v tvojí řeči jmenuje, ale je to ježatý na dně. S-sem tam ryby, ale víc dávám přednos-st rostlinám. Je jich tady hodně a jsou moc dobré." Možná si potom zaplave nasbírat na mělčinu. Škoda, že teď není sezóna červených chaluh. Mohl by je jíst každý den. Snad mu posledních pár, co včera viděl, nesnědly mořské želvy.
.
"Mořské ježky?" vykulil na něj Sasuke oči. Jako jasně, po určitých úpravách se taky daly najít v nějakých restauracích, ale pochyboval, že má Kakashi pod vodou možnost nějak vařit. "Nejsou jedovatí?" nadhodil. Nebyl si jistý, biologii sice na střední měli teď, ale nemohli pochopitelně probírat všechna zvířata v oceánech a na souších.
.
"Určitě ne, včera jsem s-snědl dva a nic mi není," pronesl s úsměvem mořský muž a plácl ocasem do vody. "Možná lidé nemůžou jís-st to, co já," poznamenal přemítavě. Znal některé rostliny, které byly pro ostatní ryby jedovaté, jen jedna je pojídala s velkou chutí a nic jí nebylo. "Jí lidé ježky? Co všechno lidé jí?" zeptal se ze zajímavosti. Ostatně občas ve vodě něco plavalo, ale chutnalo to divně.
.
"No, lidé jí… hodně věcí. Pěstují speciální rostliny, říká se jim obilí. Když uzrají, z klasů dostanou zrno. To pak rozdrtí a říkají tomu mouka. Z mouky se dělá chléb, rohlíky a další pečivo. Taky chovají různá zvířata… krávy. Z jejich mléka vyrábějí spoustu věcí, máslo, sýr, tvaroh… Taky pěstují ovoce a zeleninu, plody, které rostou buď na stromech nebo pod zemí," vysvětloval, co mu tak přišlo na mysl.
.
Kakashi zaujatě poslouchal. Znal jen rostliny, které rostly u pobřeží, a zbytek si jen mlhavě představoval. Občas nějakou znal z obrázků v časopisech, i když tam povětšinou byly jen lidské ženy, které řešily divné věci. "Vidím, že lidé s-sní opravdu všechno," zasmál se, "i když většinou nevím, o čem mluvíš, tak je to moc zajímavé."
.
"Můžu vám někdy něco přinést na ochutnání," zasmál se Sasuke. Taky ho zajímalo, jak se liší jejich… kultury? Pokud se tomu dalo tak říkat. "Myslel jsem, že žijete v hejnech jako třeba kosatky nebo tak," přiznal popravdě, "lidé žijí v rodinách. Otec, matka a jejich děti. Často spolu bývají dlouho, třeba i dvacet let. Když pak děti dospějí, odejdou od rodičů a založí si vlastní rodinu." Jasně, nebylo to tak vždycky, byla tu rozvrácená manželství, děti v sociálních ústavech… ale takový ten tradiční model měl na mysli.
.
"My se s-sdružujeme hlavně v době rozmnožování. Ženy pak vychovávají dítě s-samy nebo ve s-skupině jiných žen." Tenhle systém byl pro ně nejpřirozenější. Mohli být rozptýlení po celém oceánu, ale v určitém období je to táhlo do jednoho místa. Třeba on tu přebýval sám a občas za ním připlaval Kisame.
.
Sasuke na Kakashiho zaraženě zíral. To jako vážně? Ani trochu nelitoval, že se narodil jako člověk. "To mi připadá… trochu smutné," nadhodil opatrně, "nebo minimálně dost osamělé. Lidé jsou společenští tvorové. Být sám je pro ně… nepřirozené. I když mezi nimi občas vznikají různé spory…" Na chviličku se pozastavil, když si vzpomněl na své vlastní problémy. "I přesto lidé patří k sobě."
.
"To je možné. Pro nás-s je to výhodnější, zvlášť v pos-slední době. Lidé js-sou totiž moc zvědaví, a kdybychom žili ve velkých s-skupinách, tak by nás lehčeji našli. Kohokoliv objevili, tak už ho nikdo nikdy neviděl. Nevím, co s-s ním udělali, ale nic pěkného to určitě nebylo," hlesl Kakashi a podíval se bokem. Takhle přišel o jednoho přítele, ale bylo to už hrozně dávno.
.
"To mě mrzí," hlesl Sasuke, "lidé se vždycky báli toho, co neznali nebo nedovedli pochopit. Takové instinkty bohužel přetrvaly až dodnes. Ale všichni lidé nejsou zlí. Existují skupiny, které protestují proti znečišťování moří, vybíjení velryb a dalším věcem." On se chtěl jako malý přidat ke Greenpeace, ale rodiče mu to rázně zatrhli, že je to moc nebezpečné a zbytečné.
.
"Hm, ale naše zvyky s-se as-si nezmění," odtušil Kakashi a prohrábl si stříbrné vlasy, které už stihly proschnout a prameny mu trčely na všechny strany. "A co ty? Jak se chováš k něčemu divnému, co plave v moři?" zeptal se zvídavě a čekal, jak se mladík vyjádří.
.
"No, právě si s tím povídám, ale přiznám se, že tohle je trošku výjimečný případ," zažertoval mladý Uchiha, "obyčejně se s mořskými tvory nemám jak dorozumět. Co vy? Kolikrát vy jste mluvil s nějakým člověkem?" Zajímalo ho, jestli už někdy dřív Kakashi navazoval kontakt.
.
"Párkrát jsem to zkoušel, ale většinou začali ječet a utíkat nebo jenom ohromeně s-stáli. Pak přišli další lidé a hledali mě. Nakonec jsem to už radši nezkoušel, abych s-se nemusel s-stále s-stěhovat na nová místa. A tady s-se mi docela líbí," pronesl Kakashi nakonec a zazubil se.
.
"Jak jste tu dlouho?" nadhodil Sasuke zvědavě. Určitě ne moc dlouho, protože on sem chodíval s Itachim už jako malé děcko, takže by si přece takového zjevení s bráškou všimli. "Tak dva, tři měsíce?" odhadoval ve své naivitě, protože víc tomu určitě nedával, jistě připlul teprve před nedávnem.
.
"Js-sem tu už docela dlouho… tak des-set zim určitě," poškrabal se stříbrovlasý muž na bradě, "as-si tak nějak. Moc to nepočítám." Od minulého domova musel utéct kvůli té ropě, jak ji vzpomínal. Tady se mu líbilo, jezdili tu jenom rybáři, kteří měli obyčejné sítě. Dala se v nich udělat lehčeji díra, než v těch obrovských ocelových, a sem tam jim kradl ryby.
.
"Cože?!" vykulil Sasuke udiveně oči, "ale já… chodím sem s Itachim už skoro od narození a ještě nikdy jsem vás tady neviděl… jste v maskování lepší, než jsem si doteď myslel." Asi musel být, dovedl si představit, že pokud někdo o jejich existenci věděl, pronásledoval je, takže bylo lepší předcházet riziku tím, že se lidem nebudou ukazovat. Docela se cítil i poctěn tou výjimkou, které se mu dostalo.
.
"Js-si moc hlučný. Vždycky js-si na bratra něco pokřikoval a popoháněl ho. Nebylo těžké s-se před vámi ukrývat," zasmál se Kakashi a cákl na sebe vodu, zdálo se mu, že sluníčko ho příliš vysušuje. Nechtěl mít spáleniny od slunce, je to dost nepříjemné. Musel by spát ve vodě a dávat pozor, aby ho neodíraly na těch místech rostliny.
.
"No jo, z nás dvou jsem ten temperamentnější," zazubil se Sasuke, "Itachi zdědil všechnu klidnou povahu po rodičích a na mě zůstal ten zbytek. A bohužel i jiné věci…" Na okamžik se zachmuřil. Jeho otec nevěřil, že homosexualita je vrozená, myslel si, že je to nemoc. Nebo aspoň si to myslel dlouho, než ho matka přeci jen malinko zpracovala.
.
"Jaké jiné věci?" zeptal se zvědavě Kakashi, který zaznamenal, že to něco mladíka trápí. Sice mu asi nebude moct pomoct, ale zajímalo ho všechno okolo lidí, když tu měl sdíleného člověka, který se ho nebál, nebo aspoň natolik, aby s ním mohl komunikovat.
.
"To je osobní," zamumlal Sasuke, "a pro vás by to bylo asi nepochopitelné, nejsem si jistý, jestli se něco takového vyskytuje i ve vašem druhu." Pravda, našel si o homosexualitě spoustu věcí, aby otce přeargumentoval, podle různých zdrojů se vyskytovala i mezi delfíny, žirafami a mnoha dalšími… ale o mořských lidech tam nic nečetl.
.
"A nechceš mi to zkusit vysvětlit? Jsem chápavý," pobídl ho stříbrovlasý muž. Zajímalo ho, o co jde a proč mu to nechce říct. Určitě je to nějaké moc zajímavé lidské tajemství a on hořel touhou, aby se ho dozvěděl.
.
Sasuke sklesle zavrtěl hlavou. "To nejde, už takhle mě odsuzuje rodina, nechci, aby ještě…" Než však stačil dopovědět, v kapse se mu rozezpíval mobil. Hrklo v něm, sakra, chtěl přijít domů později, ale ne zas až tak moc, aby ho museli shánět… No jistě. Na displeji blikalo výstražné TÁTA. Nasucho polkl a se zmáčknutím zeleného tlačítka si přiložil mobil k uchu. "Tati…?" špitnul kajícně.
.
Kakashi se hrozně lekl, když z ničeho nic začalo cosi hrát a mladík vytáhl tu věcičku, do které lidi mluví. Jako kdyby na někoho mluvili, ale neviděl je. Zvláštní, když nějaký našel, tak mu nikdy nefungoval.
"Sasuke! Můžeš mi říct, kde se flákáš? Víš, kolik je hodin? Madara dneska přišel na návštěvu a já ti říkal, že máš být doma, tak jak to že tady nejsi?" pěnil Fugaku a poklepával prsty o stůl. Uličník, furt chtěl, aby s ním jednali jako s dospělým, ale neustále na něho museli dohlížet.
.
"Promiň, já jsem…" Sasuke krátce pohlédl na Kakashiho, který si zvědavě měřil jeho telefon. "Ehm… zdržel jsem se v knihovně. Už jsem na cestě domů, budu tam brzy, do půl hodinky!" sliboval svůj návrat. Raději hned poté rozhovor ukončil příslušným kliknutím, přestože věděl, že by ho tomu ještě otec rád něco dodal. Určitě nějakou výhrůžku nebo lamentaci na to, jak je strašně nezodpovědný a dělá samé lumpárny… "Budu muset jít," oznámil Kakashimu hned poté, vstal a oprášil si kalhoty.
.
Stříbrovlasý muž zadržel proud otázek, které mu vytanuly v mysli ohledně té věci, ale nechal si je zatím pro sebe. Mladík evidentně spěchal. "To je škoda, ale když mus-síš… a S-sas-suke, přijdeš ještě?" zeptal se s patrnou nadějí Kakashi.
.
"Vrátím se brzy," přikývl Sasuke, načež se trošku hořce pousmál: "Tedy, pokud nedostanu domácí vězení." Zastrčil si knihu, ze které dnes nepřečetl ani stránku, jen o ní Kakashimu vyprávěl, zpátky do batohu. Ještě naposledy se na stříbrovlasého muže podíval, než se rozloučil: "Pokud tohle celé nebyla halucinace, tak… tak se snad ještě uvidíme. Mějte se!"
.
Kakashi si slíbil, že se musí zeptat, co to je domácí vězení, to je nějaké jídlo? I když Sasuke to řekl ve smyslu, jako kdyby mu to mělo bránit někam jít. Příště. "Proudy s-s tebou," odpověděl mu mořský muž a zamával. Sám se sešoupl do vody a vklouzl do její chladivé náruče. Zajde si na ty červené chaluhy, už měl trochu hlad.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kačí Kačí | 22. března 2016 v 10:11 | Reagovat

Moc krásná kapitola, Kakashi je jako mořský psnic strašně roztomilý :3

2 Kai Kai | 22. března 2016 v 21:34 | Reagovat

Super kapitola. Moc se těšim na pokračovani. kakshiho jidelniček je zajimavy jen ti ježci musi bit pod možem dost špatni na uklohněni k jidlu pře jen maji trny. no moc se těšim na pokračovani. :-D

3 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 22. března 2016 v 22:47 | Reagovat

Ta Kakashiho neznalost lidských výrazů je rozkošká. :3 Jak někomu, kdo netuší, o co jde, vysvětlit význam slova spát. :D Asi u nás nemáme moc paniců. :D Jako... Ta povídka asi má být poměrně vážná, ale tomu se prostě nejde nesmát. :D Nebo teda já se tomu musím smát. Sice jsem se toho o rybí rase teď dozvěděla hodně, ale pořád nevím to nejdůležitější pro yaoi. Nějak se rozmnožovat musí, ale jak? O_o No, fakt mě zajímá, jak jste to vyřešily. I když to si asi budu muset ještě hodně počkat...

4 Nukiko Nukiko | 23. března 2016 v 14:43 | Reagovat

Hehehe... to je tak úžasní vy máte tolik nápadů doufám že tahle kapitolovka(?) bude mít hodně dílů protože je naprosto boží nejlepší je jak Kakashi mluví ale proč tak mluví? A jinak skvělý díl a těším se na další a doufám že Sasuke nedostane zaracha! :D

5 kyuubinka kyuubinka | 23. března 2016 v 20:30 | Reagovat

Nejdříve jsem měla lehké předsudky, ale teď mě to začíná i bavit :DD :)) Nevím, jestli se těším nebo jsem spíše zvědavá, co se v dalším díle stane.

6 draci-sestry draci-sestry | 27. března 2016 v 14:16 | Reagovat

[1]:To je, rybička moje.
[2]:Tak mořského ježka rozloupneš na půl  a vyjíš vnitřkem, on na to má Kakashi určitě svoje metody.
[3]:Kakashi si totiž domlnil svůj nejaký začátečnický slovník o néjakou rybářskou knížku a romanticka knihy, proto občas mluví tak zvláštně. Povídka není važná a ni komediální, ale je prostě reálná, jak by to opravdu mohlo vypadat. Na rozmnožování si musíš počkat, opravdu tam bude všechno, co budeš chtít vědět.
[4]:Má to tuším 15 dílů, takže se máš na co téšit. Njn, Kakashi má specifický slovník z knížek, které našel u moře, takže rybářstvi, časopisy a romanťáky.
[5]:Předsudky vúčoi čemu? To by mě zajímalo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.