Pod vlajkou Uchihů XIX. - poklad

10. května 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Pod vlajkou Uchihů
Na lodi se strhne mírná vzpoura a kapitán přemýšlí jak jen potrestat toho viníka. Pověsit za kotníky na ráhno, nebo přímo za koule? A mnohem lepší by bylo protáhnout ho pod kýlem. Škeble, které na něm rostly, by jistě udělaly z jeho kůže fašírku. Anebo mnohem lepší podívaná by byla… posádka mu jistě poděkuje.


Madarovi však nebylo dovoleno kochat se nějak moc dlouho, protože krátce nato se ozvaly dusající kroky po schodech a na můstku se objevil Fugaku. "Kapitáne, Izuna by si s vámi přál mluvit," oznámil bratrovi a s překvapením u kormidla zaznamenal synovu postavu. "No ne, strýc tě nechal řídit loď?" podivil se a s mírným úsměvem pocuchal Sasukemu vlasy, "to se divím, že jsme ještě nenajeli na nějaký útes." Byla to samozřejmě hloupost, byli na otevřeném moři a tady jen těžko nějaké útesy mohli hledat, ale chtěl syna jen trochu popíchnout. "Jak mu to jde, kapitáne?" obrátil se s úsměvem k Madarovi.
.
Madara si mírně odkašlal, aby předešel případnému chrapotu. "Není to špatné, když se bude snažit, dotáhne to vysoko, klidně i na kapitána," ocenil Sasukeho snahu. Šlo mu to, ale pravé dovednosti se prověří na neklidném moři a při bouřce. Tehdy je důležité zúročit veškerý svůj um. "Říkals, že mám jít za Izunou, tak tu Sasukeho pohlídej."
.
Fugaku přikývl a postavil se za Sasukeho, aby mu mohl koukat pod ruce, na rozdíl od Madary se na něj však vilně nelepil, jen ho kontroloval. Se shovívavým výrazem pozoroval jeho nadšení. "Cítíš, jak ta loď žije?" brouknul a položil mu ruku na rameno, "nejsou to jen kusy dřeva, plachet a šroubů. Má duši."
"Ano," přitakal Sasuke fascinovaně a obličej mu úplně svítil nadšením.
.
Madara sešel dolů do podpalubí. Izuna byl ve skladu, kde s ním chtěl něco nutně zkonzultovat. Potkal cestou pár svých lidí, kteří ho pozdravili a šli si dál po svých. Když tu na něj někdo z boční uličky skočil. Nečekal to a spadl i s útočníkem na zem. Šel mu okamžitě s nožem po krku. Uchiha se ho snažil skopnout, ale byli si dost silově podobní. Zaútočil na něj jeden z otroků. Pořádný vazoun, Rumkage nebo Raikage, jaksi takhle se jmenoval, byl prvním důstojníkem na lodi, kterou zabrali, a rozhodně si ten post zasloužil, protože i když mu vyrazil nůž z ruky, tak jeho pěsti byly pořádně nebezpečné. Několikrát dostal pořádné dělo a ani on sám se nekrotil. Po urputném soupeření začínal mít Madara navrch. A když k němu přiběhli piráti, už jenom dokončoval úpravy na nepřátelském obličeji. Namáhavě vstal a otřel si krev ze rtů. "Vyveďte ho nahoru!" zasyčel nasraně. Spolu s dalšími muži seběhli dolů, aby zjistili, jak to že se jim po palubě pobíhá otrok a ještě má nůž. U dolního schodiště našli bezvládného Deidaru. A dál byl nějaký humbuk. Okamžitě tam nacválal se závěsem mužů za sebou.
.
Sasuke s Fugakem se rychle ohlédli, když se zezdola ozval řev. "U všech ďasů, co se to sakra dole děje?" zaklel Fugaku a naklonil se z můstku dolů, aby viděl ke vchodu do podpalubí.
Také Sasuke byl tak zaujal ohlížením, že se úplně zapomněl soustředit na kormidlo, čehož spodní proudy okamžitě využily a Tsukuyomi se prudce stočila na západ. "Sasuke!" okřikl ho hned Fugaku a vyhodil ho od kormidla, aby sám napravil škody, "nesmíš se nechat rozptýlit!"
"Omlouvám se, otče," zamumlal Sasuke zahanbeně, ale starostlivě pokukoval po pobíhajících mužích dole. V podpalubí je Itachi, co když se mu něco stane? Chtěl se mu hned rozběhnout na pomoc.
Fugaku vycítil synův neklid a kývl na něj: "Utíkej zjistit, co se stalo."
Nejmladší Uchiha na nic nečekal, honem sbíhal schůdky, ale zdálo se mu to moc pomalé, takže v půlce mrštně přeskočil dřevěné zábradlí a lehce dopadl na palubu jako kočka. Zezdola se ozývalo vzteklé ječení, nadávky a práskání biče. Do háje, co se to…? Právě když chtěl vrazit dovnitř do chodby, Kisame a Hidan odtamtud vyvlekli statného muže tmavší pleti. Byl to jeden z těch zajatých otroků z královské galeony. "Co se stalo?!" vyhrknul k oběma pirátům.
.
"Tenhleten zdrh našemu orlímu očku," ujal se slova Hidan, "a pustil svoje kumpány ven. Kapitán to tam dole řeší." Chlapík, ač byl pobitý od Madary, tak s nimi dobře cloumal. Měli co dělat, aby ho udrželi.
Dole nastala v těch úzkých prostorech solidní pranice, ale přece jenom pirátů bylo víc a postupně zběhlé otroky zvládli. Madara je přepočítal, čtrnáct, žádný se jim nikam nezaběhl. U dveří do jejich cely nechal stát dva muže, kterým nic nebylo, a sám se zbytkem vyšel na palubu. Po cestě si porovnával oblečení, protože vypadal notně pocuchaně. Sasori mu úslužně donesl klobouk, ale podlitinu pod okem a roztržený ret nikdo zamaskovat nemohl.
.
Sasuke těkal očima po jednotlivých námořnících a hledal jednoho jediného… "Itachi!" vyhrknul, když konečně v davu objevil svého bratra. Ještě nebyl úplně v pořádku, trošku na zraněnou nohu napadal, ale Kabuto tvrdil, že sval se dobře hojí a do týdne už bude úplně zdravý. Proklestil si k němu cestu a lehce ho objal kolem pasu. "Není ti nic?" zajímal se hned starostlivě, nevěděl, jestli se přimíchal nebo nepřimíchal do bitky, každopádně vypadal nezraněně, což ho uklidnilo. Ani se moc nedivil, že tohle potkalo zrovna Deidaru, neměl s hlídáním otroků zrovna moc zkušeností a popravdě se na to ani moc nehodil. V tom se vyžívali jiní pořízci jako byl třeba Kakuzu.
.
"Není," odtušil měkce Itachi a pohladil bratra po líci. Měl o něj vždycky takovou starost, i když on dělal úplně to samé. Až teď na světle pořádně viděl, jak strýc vypadá. Zachmuřený pohled podbarvený kvetoucí modřinou a rozšmudlaná krev na bradě a rtu. Vypadal děsivě, jak si měřil toho vazouna.
Madara měl v následujícím postupu jasno. "Doneste prkno, nakrmíme žraloky!" Odpovědí mu byl radostný hukot mužů. Bude sranda.
.
Sasuke se ošil, když slyšel kapitánův verdikt. Neměl tohle divadlo rád, bylo to nechutné a brutální. Dokázal si ale představit, jak Madara musí zuřit, nesnesl neposlušnost, natož dokonce útok na jeho osobu. Díval se, jak Pein a Sasori odvázali jedno z děl a do otvoru pro hlaveň upevnili dlouhé silné prkno. Lodní kuchař mezitím připravil dvě vědra nejrůznějších zbytků jako rybích hlav, vnitřností a podobně. Museli skasat plachty a Tsukuyomi zůstala stát na místě. Nevábně páchnoucí obsah vylili do moře a nezbylo než čekat, až se objeví nějaký z obávaných mořských predátorů.
.
Mezitím, než se objeví nějaká vodní bestie, nechal Madara sejít tucet chlapů do podpalubí, aby v okovech přivedli ostatní zajaté námořníky. Nejstarší Uchiha měl chuť tomu zlosynovi utnout na místě hlavu za jeho opovážlivost, ale tohle bude mnohem lepší. Evidentně pověsit kapitána nestačí. Příště si na to musí dát pozor. Ještě musí později, až se uklidní, vyšetřit, jak se vůbec mohlo něco takového stát a proč Deidara, taková sušenka, hlídal takového udělaného týpka. Snad po hodině se pod hladinou mihl stín.
"Už je tady!" křikl nadšeně Kisame a úplně rozzářeně sledoval nenápadný temný pruh, který byl občas k zahlédnutí pod hladinou.
"Jeden stačí, snad bude dost hladový, když mu dáme tolik masa, aby nepřišlo na zmar." Piráti se chechtali, když dotáhli vzpírajícího se Raikageho k prknu. Madara se otočil k zajatcům. "Takhle skončí každý, kdo se mi opováží vzepřít poslušnost. Je vám to jasné, vy smradlavé tresky! Zkusíte si něco a jdete za ním."
.
Žralok se objevoval a střídavě mizel jako zlověstná šmouha, jen párkrát se dostal tak vysoko, že trojúhelníková hřbetní ploutev prořízla hladinu. Byl to docela slušný kousek, mohl mít tak pět metrů a jeho tělo se pohybovalo s hrůzostrašnou elegancí. Dravec přilákaný páchnoucími zbytky ryb kroužil okolo a čekal, jestli se nebude moci přiživit na nějakém lepším soustu. Kvůli všelijakým splaškům a zbytkům z lodní kuchyně obvykle tihle dravci táhli za loděmi v hejnech, Tsukuyomi byla ale na pronásledování příliš rychlá, takže je pro tuhle krvavou zábavu museli lákat.
Jakmile dostali Raikageho za hrazení na prkno, vytasili námořníci meče a nedovolili mu vrátit se zpátky, naopak ho různými výpady nutili postupovat ke vzdálenějšímu konci. Panovala u toho vzrušená atmosféra, piráti byli vesměs smečka vlků libujících si v krvi a zas tak často jim tuhle zábavu kapitán nedopřával, protože se kvůli tomu značně zdržovali. Sasuke se přitiskl blíž k Itachimu.
.
Dlouhovlasý Uchiha si brášku jednou rukou přitiskl k sobě. Stejně jim nikdo nevěnoval pozornost. Oči všech se upíraly střídavě do vody a na vojáka. Už neměl vojenský kabát, protože Madara z nich nechal všechny známky o postavení či předchozím zaměstnání strhat. Nejradši by si stejně jako bráška divadlo odpustil, ale byli by zase terčem posměšků posádky a to jim nestálo za to.
Chlapi už to nemohli vydržet a Raikagemu se do vody evidentně nechtělo. Proto o patro níž, kdosi zacloumal deskou a muž stojící na ní to neustál a právoplatně slítnul do vody s hlasitým čváchnutím. První důstojník vyplaval na hladinu a rozhlížel se kolem. Brzy kolem něj začal žralok kroužit, zkoumat svůj oběd. Střídavě se objevoval a mizel. Chlapi na zábradlí šíleli, když se tvor na dlouhou chvíli ztratil a pak z ničeho nic to muže stáhlo pod hladinu.
.
Sasuke se zachvěl, když se nejprve objevilo několik vzruchových bublinek, jak Raikage vykřikl pod hladinou. Byl by mu už raději přál, aby se dříve utopil, ale to se nestávalo. Gejzír bublinek byl následován krvavými koly a hladina se zvířila mrskáním zmítajícího se těla a žraločího ocasu, až se na ní tvořila rudá pěna. Chlapi vyli nadšením jako zvířata, zatímco Sasukemu se spíš zvedal žaludek. Pak zápas náhle ustal a nad vodou se objevila Raikageho vřeštící hlava. Hrůzou vytřeštěné oči mu lezly z důlků a z úst vycházel nelidský křik. Žralok si kousek stranou nesl svůj děsivý úlovek, aby ho mohl zhltnout - jeho pilovité zuby muži odtrhly nohu u samého stehna. Raikage se zoufale v agonii snažil uniknout, ale ztrácel příliš mnoho krve a dravec ještě zdaleka neskončil s hostinou. Během slabé půl minutky byl zpátky a chystal se znovu zaútočit.
.
Na žraločích útocích bylo zvláštní to, že se prvně přišli podívat na kořist a pak zmizeli, aby na ni mohli zákeřně zaútočit zespodu. Tak se stalo i podruhé. Po chvíli víření a smrtelném tanci pod vodní hladinou se znovu objevila světlovlasá hlava a v agonii kolem sebe máchal paži a okousaným pahýlem. Z oškubané tkáně trčela bílá kost a po zbytku se řinuly proudy krve. Nelidský jekot neustával a k němu se přidal hlasitější povyk pirátu, kteří zahlédli další tmavý stín. A ten byl pořádně hladový. Zaútočil na muže s takovým zrychlením, že se vynořil do poloviny těla z vody a stáhl Raikageho sebou do hlubiny. Všichni napjatě sledovali zrudlou hladinu. Vyšlo několik bublin, ale nic víc. Muž byl roztrhán a pozřen někde pod nimi. Posádka se zklamaně odlepila od boku lodi. Mohlo to být ještě delší, takové dobré podívané nikdy není dost.
"Odveďte je zpátky do podpalubí," rozkázal Madara a sám se šel zašít do mapárny, aby si dal na uklidnění láhev dobrého vína.
.
Sasuke polknul žaludeční šťávy, o kterých myslel, že je snad vrhne přes hrazení k té krvavé polívce. Naštěstí se mu podařilo v sobě snídani udržet, i když ho to stálo hodně přemáhání. Tohle byl opravdu odporný odchod ze světa, takhle by rozhodně nikdy nechtěl skončit, v žaludcích vodních bestií. Byl rád, že ho Itachi celou tu dobu držel kolem pasu, bráškova opora mu pomáhala to divadlo přežít. Vzhlédl k jeho pobledlému obličeji a chystal se něco říct, když se nedaleko od nich ozvaly typické dávivé zvuky. Ohlédl se po jejich příčině, i když měl jisté tušení, a to se vyplnilo. I když jemu se takováhle poprava ani trochu nelíbila, přeci jen už jich pár viděl, takže na to byl připravený. Naruto nikoliv a s udržením jídla v sobě měl tedy daleko větší problémy.
.
Naruto byl bledý jako stěna a zřetelně se třásl. Tohle bylo tak… nechutný. Jak to mohl někdo dělat, či spíš jak se to mohlo ostatním líbit. Nechápal. Když se jeho žaludek jaký takž uklidnil. Otřel si pusu a otočil se, aby ani koutkem oka neviděl na tu hrůzu.
"Ale, ale štěně se nám dáví. To bysme ho měli trochu častěji trénovat, když už nám dělá poskoka, tak musí něco vydržet," dorypoval Hidan a nadšením. Být srabem byla ostuda a výborný terč pro ostatní námořníky.
.
"Zmlkni, Hidane, ne každýmu se takovýhle jatka líbí," okřiknul ho Sasuke. To, že on sám neměl k zvracení daleko, samozřejmě nedodával, on si to na rozdíl od Naruta nemohl dovolit.
"No jo, aby ses toho svýho mazlíčka nezastal, co?" zachechtal se Kisame, zajel mu prsty do vlasů a vyrobil z nich hotové vrabčí hnízdo.
"Ty zatracenej zmetku!" rozčiloval se Sasuke. Každou chvíli mu někdo cuchal vlasy. Od některých mu to nevadilo, ale teď ano.
Kisame se smíchem uhnul před jeho útokem. "Radši se postarej, aby to ten hňup po sobě taky uklidil," zašklebil se ještě, než se vzdálil.
.
Itachi se jen znechuceně od Naruta otočil. Nechal brášku, aby mu donesl vědro a hadr. Fakt dáreček. V životě snad neviděl pitomějšího tvora. Přemítal, co by stalo, kdyby Narutovi trošku pomohl přes palubu. Sežrali by ho žraloci tak rychle, než by došel Sasuke? Zřejmě ne. Navíc se špatně pohyboval, takže by mu mohl mladík utéct.
.
Fugaku mezitím nechal znovu napnout plachty a Tsukuyomi opět vesele poskočila kupředu a pokračovala na své cestě. Rychle se vzdalovala od místa hrůzného činu, muži zase sklidili prkno a kromě vzrušeného hovoru námořníků a Narutovo drhnutí paluby už nebylo nic, co by krvavou popravu připomínalo. Vytrvale mířili na východ k Mlžné.
~~~
Tsukuyomi kotvila na mělčině a trpělivě čekala na svého kapitána, který se na člunu spolu se synovci plavil na Liščí ostrovy. Mladý blonďáček urputně vesloval a bojoval s vlnami. Madara si ho vybral schválně, bylo vtipné, jak se snažil a nešlo mu to. Občas ho svými rozkazy týral a dnešek nebyl o moc jiný. Seděl na truhle s pokladem. Před týdnem zpeněžili kořist a společně s bratry se domluvili, že by mohli společné jmění zase uložit někam na ostrov. Tenhle byl bezvadný. Příď po dlouhé době narazila na mělčinu. Druhý člun s Fugakem, Izunou a dalšími dvěma chlapy na ně už čekal. Vezli dva prázdné sudy, které potom musí naplnit sladkou vodou.
.
Sasuke aktivně vyskočil z lodi, nehledě na to, že mu voda ještě sahala nad kolena, a společně s již připravenými muži na pobřeží pomohl vytáhnout člun na břeh, aby jim neuplaval za tu dobu, co budou na pevnině. Okouzleně se rozhlédl po pláži. Rostlo tu množství palem, možná budou mít čas vyšplhat pro některý z kokosových ořechů, jejichž mléko mu docela chutnalo. Hlouběji v lese by zase mohly růst nějaké banány nebo jiné plody. Zářivě se usmál na brášku, když Itachi vylézal ze člunu. Neměli sice v přístavu moc času, strávili tam pouze tři noci, ale i tak si stihli parádně zašukat, že ještě teď cítil mravenčení v podbřišku, když si na to vzpomněl. Kvůli tomu zákazu byli teď na souši vždycky jako utržení z řetězu.
.
Madara přehlédl očima jejich malou výpravu. "Naruto, ty pohlídáš čluny." Byla to ta nejjednodušší práce, kterou nemohl zkazit. "Kluci, vy půjdete s Kakuzem a Kisamem nabrat vody a my si tu něco uložíme." Společně s Fugakem zvedl těžkou bednu a rozešli se s lopatami hledat místečko, kde ji schovají a hlavně v případě potřeby najdou.
"A my půjdeme k prameni," oznámil jim Kisame, aby tam jen tak nestáli. Věděli, kde pramen je, takže se nemuseli zdržovat jeho hledání. "A ty," houkl na Naruta, "si dej pozor, ať tě nesežere liščí démon, prý má hrozně rád lidské maso z osamocených lidských mladíků," strašil ho a mělo to úspěch. Narutovy duhovky se rozšířily a lehce se chvěl.
.
"Kisame, seš hroznej!" šťouchnul ho Sasuke rozhořčeně do boku, "furt ho musíš nějak děsit, dej si už konečně pohov. Jste s Hidanem úplně stejní." Hidan a Kisame byli ti, před kterými musel chránit Naruta nejčastěji. Docela ho mrzelo, že se mu nepodařilo zařídit, aby posádka Naruta přijala, jenže když on byl takový ňouma, vůbec se mezi tvrdé chlapy nehodil a síly taky moc neměl, třebaže za těch několik měsíců se přece jen trošku vypracoval. Pořád byl ale hrozně ustrašený a bojácný, což námořníci prostě brali jako signál k šikaně. "Naruto, jen klid," mávnul Sasuke ledabyle rukou k blonďákovi, aby ho uklidnil, "přece nebudeš věřit babským povídačkám, jsou to jen domorodé tlachy, aby odradili piráty."
.
Naruto se netvářil dvakrát uklidněně, sice věděl, že si z něj dělají srandu, ale na každém šprochu pravdy trochu. Zapadl tedy k palmě, kde byly uvázané čluny, a čekal. Bojácně se rozhlížel kolem.
Chlapi společně se sudy vyšli na druhou stranu, než zmizeli nejstarší Uchihové. Za chvíli je pohltil spletitý prales. "Doufám, že nás tu taky něco neschlamstne," poznamenal Kisame klidně. Určitě tu budou nějací jedovatí hadi a podobné svinstvo.
.
"Nás ne, jenom tebe," uculil se Sasuke, který šel kousek napřed a mečem odsekával chuchvalce lián, přerostlé listy a nejrůznější větve, "na tobě je nejvíc masa." Občas bylo opravdu těžké uvolnit cestu, protože tohle nebyl zas až tak frekventovaný ostrov, tudíž cesta k prameni neustále zarůstala divokou vegetací.
"Na tobě by si zase víc smlsli, štěně," uchechtl se Kisame, který pomáhal nést Itachimu sud, "tvoje mladý masíčko by bylo jistě šťavnatější sousto."
.
"Kisame," zavrčel podrážděně Itachi zezadu, "dávej si pozor na jazyk." Nebylo mu vůbec po chuti, že si zase dělají srandu z jeho broučka. Hlavně v tom sexuálním smyslu.
Kakuzu se jenom ušklíbl: "Itachi, jsi hrozně majetnickej. Měl by ses naučit trochu se dělit o to nejlepší, co máš a co ti v podstatě ani nepatří." Pro něj byly důležité prachy a pro ty byl ochoten vraždit. Ostatně to bylo tím, proč byl u pirátů. Rychlý zisk peněz.
.
"To je fakt," přidal se Kisame pobaveně, "však víš, jak to na lodi chodí mezi chlapy, Itachi. Všechno rovným dílem. Práce, jídlo, kořist… tak proč ne taky sex? Beztak máš teďka utrum kvůli tomu zákazu, tak bys nám ho mohl půjčit. My bysme ti ho vrátili a možná i celkem nepoškozenýho. Co ty na to, pískle?" Jen provokoval, ale připadalo mu strašně legrační, jak se dlouhovlasý Uchiha tváří, že po něm každou chvilkou skočí.
"Že by sis to mohl zkusit a tímhle mečem bych ti ufiknul koule," ujistil ho Sasuke nevzrušeně.
.
"Takže bys vykleštil celou posádku do jednoho?" zeptal se zvídavě bodrý obr a společně s ostatními se uchechtával. S bratry byla vždycky sranda, vůbec mu nevadilo, že spolu spí. Od té doby, kdy si spolu začali, bylo ještě mnohem vtipnější se s nimi přehadovat. Zrovna přelézali padlý strom, takže museli zpomalit. "Sasuke, máš na rameni pavouka!"
.
"Cože?!" zavřísknul vyděšeně mladší Uchiha, pustil meč a předvedl něco, co se při troše fantazie dalo považovat za zdařilou imitaci divokého domorodého tance. Sasukemu nevadily krysy, které s nimi v malém množství žily na lodi, neměl strach ani z hadů, ale pavouky z nějakého důvodu nesnášel. Když ovšem Kisame, Kakuzu a ostatní s výjimkou Itachiho popadali smíchy, došlo mu, že tentokrát se nachytal on. "Ty hajzle, já tě zabiju!" vrhl se na piráta, který ho tak napálil.
.
Kisame se se smíchem bránil, až mu z té veselosti tekly slzy z očí. Uhýbal před Sasukeho ranami, až ho prostě chytil zezadu a ruce mu přimáčkl k hrudi. "Jako ptáček v kleci." Mladík sebou notně cukal, ale proti jeho síle nic nezmohl.
"Pusť ho," řekl Itachi tiše, ale pevně. Už měl dneska těch jejich vtípků dost. "Nemáme tolik času tady dělat blbosti." Ledovým pohledem si vynucoval poslušnost.
.
"Itachi, ty seš ale strašnej suchar," uculil se Kisame, ale nakonec Sasukeho pustil, "já bych ti ho nesnědl, fakt bys měl s tou svou žárlivostí něco udělat. Člověk se nemůže ani trochu pobavit." Pusu měl ale stále od ucha k uchu, když znovu zvedl sud na své straně.
Sasuke si urovnal košili, pro jistotu se ještě jednou ohlédl na své rameno, že tam opravdu nic nemá, a zvedl meč ze země. Znovu jim začal klestit cestu.
.
U pramene jim trvalo dobrou půl hodinu naplnit sudy sladkou vodou. Itachi využil toho, že mají přístup ke sladké vodě, a svlékl se do půl pasu, aby se mohl trochu poumývat. Kisame uznal, že je to dobrý nápad, ostatně miloval koupání a plavání. Jen Shisui se někam zdejchnul.
"Doufám, že se neztratí, nemám chuť ho zrovna hledat," poznamenal dlouhovlasý Uchiha, když už byl pryč docela dlouho a nenápadně pokukoval po bráškovi.
.
Sasuke si taky nenechal ujít příležitost se vykoupat ve sladké vodě. Poodešel kousek stranou, aby na něj přece jen nebylo vidět ze všech stran, a pak se bez rozpaků svlékl do naha. Ostatně, neměl přece nic, co by ostatní neznali. Se slastným vydechnutím se ponořil do průzračné vody a mokrá náruč ho okamžitě přijala. Byla o něco studenější, než čekal, ale to nevadilo, zůstal stát po pás ve vodě a umýval se. Sice nebyl tak špinavý, protože v přístavu měli lázeň před pouhým týdnem, ale stejně si to užíval.
.
Itachi se začínal červenat, jak okamžitě pomyslel na nějaké perverznosti se svým bráškou. Nemohl a přitom ho tu měl jako na dlani. Nahého a přitažlivého, tohle mu snad dělal schválně. Snažil se k němu nedívat, protože jinak by se mu určitě postavil.
Kisame si nemohl pomoct a šplíchl po starším Uchihovi vodu. "Ty ho fakt jednou sežereš pohledem." Dostalo se mu škaredého pohledu, zřejmě byla škoda slov.
.
Sasuke nevystavoval svého bratra pokušení příliš dlouho, protože jakmile si chlapi odpočali, napili se a poseděli chvilku ve stínu, museli se vydat na zpáteční cestu. Nejmladší Uchiha se tedy vyhrabal z vody, na mokré tělo si navléknul oblečení a připojil se k nim. Neměl už tolik práce, když jednou prosekal stezku, jen tu a tam ještě zvětšil průchod mezi hustým zeleným porostem. Protože byly teď sudy daleko těžší, více se pronesly a dostat se na pláž jim tedy trvalo o něco déle.
.
"Vidíte to, co já?" zeptal se překvapeně Shisui, který měl ještě na tváři šmouhu od nějaké červeného ovoce. "Mám vidiny, nebo to jsou ty lišky?"
U uvázaných lodí seděl Naruto a kolem něj cosi poskakovalo. Bylo to drobné a s delším ocáskem. Jak nějaká zakrslá liška. A evidentně se k němu měly, jako by je něčím krmil.
.
Sasuke přimhouřil oči, aby lépe zaostřil. "No jo, vypadá to tak," připustil udiveně, sice za svůj život viděl jen dvě lišky a tyhle byly trošku jiné, ale podobaly se jim. Nejprve se trošku leknul, ale blonďáček kupodivu nevypadal, že by mu byla tahle společnost proti mysli. Zaplaťpánbůh, že aspoň něčeho se nebál, jako by měl raději zvířata než lidi.
.
Jak se začali přibližovat, tak se plachá zvířátka cizinců lekla a utekla. Naruto se posmutněle díval za ocásky, které zmizely v křovinách. Byly tak roztomiloučké, škoda, že utekly, ale na loď by si je taky vzít nemohl. Patřily tady. Měly tak měkké kožíšky. Nalákal je k sobě na suchý chleba, který našel na lodi a strčil si ho do kapsy.
.
"Koukám, že sis konečně našel kamarády," zasmál se Sasuke nahlas, když přišli blíž, aby je blonďáček slyšel, "možná to nakonec s tím liščím démonem bude pravda, když tady je tolik menších." Doteď si myslel, že mají ostrovy název jenom kvůli legendě, protože tu dosud žádné takové potvůrky neviděl, ale očividně právě ony byly důvodem pojmenování.
.
"Byly roztomilý," rozplýval se blonďáček zasněně a ještě pořád očima brouzdal po houštině na okraji lesa. Kdyby se vrátily a ještě s ním chvíli byly, vůbec by se nezlobil. Zvířátka všeho druhu byla něco pro něj. Lišky se mu líbily vždycky, ale otec je často chytal a zabíjel, protože jim kradly slepice.
Místo lišek se z lesa vynořili tři muži. Uchihové měli zakopáno a Madara něco nesl v náruči.
.
Sasuke se díval, jak se jeho otec a dva strýčkové přibližují. Škoda, tohle znamenalo, že zase budou muset vyrazit na loď, nestihnul vyšplhat ani pro jeden kokos, možná se měl raději v lese držet Shisuie, ten vždycky věděl, jak se někam zdejchnout pro jídlo. Ale aspoň se stihl umýt. Očima zvědavě přehlédl kapitána, zajímalo ho, co to nese, možná zakopali truhlu a vykopali něco jiného, co by mohli zpeněžit. Pousmál se té myšlence.
.
Jakmile Madara přišel blíž, bylo naprosto jasné, co nese. Nesl v ruce několik prozrálých mang a určitě měl nějaké i v kapse, protože je měl obě pořádně nadité. "Sasuke, něco jsem ti dones." Přihrál mu dva kousky. Při předávání si nemohl odpustit se ho nedotknout prsty a ještě mu pocuchat vlasy až na šíji.
.
"Jééé, děkuju," zajásal Sasuke a odměnil se mu zářivým úsměvem. Přemýšlel, čím si tuhle pozornost zasloužil, ale rozhodně nepohrdl, čerstvé ovoce bylo během plavby velice nedostatkové a mango měl rád, bylo výživné. Jeden plod hodil dál Itachimu, jinak si to ani neuměl představit, druhé rozpůlil svým nožem a polovinu nabídl Narutovi.
.
Madara natrhal akorát pro svého oblíbence. "Kdo by chtěl taky, tak hen za tím stromem ještě jsou." Mávl rukou k lesu a nejstarší synovec si to už šinul tím směrem a povykoval na Kisameho, že jestli si nepohne, tak mu je všechny sežere. Kakuzu se s nezájmem opřel o bok člunu, lítat za nějakým ovocem, to tak. Kdyby mu ale někdo řekl, že tam najde truhlu s pokladem, to by byla jiná.
.
Sasuke byl rád, že je Madara hned nežene zpátky, jak tak počítal, než se Shisui nasytí, mají nejméně dvacet minut. Posadil se na okraj člunu a s chutí se zakousl do svého přídělu. Mango bylo šťavnaté a krásně žluté. Nepotrpěl si sice normálně na přílišnou sladkost, ale u ovoce mu to nevadilo. Spokojeně pozoroval poklidný pohyb listů palem v mírném mořském vánku. Čára na pobřeží, která byla výše, než když sem přijeli, značila, že brzy přijde příliv.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Někdokohoznáš Někdokohoznáš | 11. května 2016 v 8:25 | Reagovat

Na tuhle povídku se celý týden těším, škoda, že vychází se zpožděními. Jsem moc zvědavá na další díl!

2 Kačí Kačí | 11. května 2016 v 15:52 | Reagovat

Suprová kapitola, ostrovní lištičky byly cute :3 Moc, moc se těším na další :33

3 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 11. května 2016 v 23:07 | Reagovat

Nebyl dobrej nápad si před spaním číst o hození člověka do moře žralokům... Fakt nebyl. :-P Proč jste přeskočily to část v přístavu? T-T Nad čím mám teď jako slintat? :D Stálo mě docela dost úsilí, abych si pod mangem fakt představila ovoce... :D Už je moc pozdě, už mi to nemyslí... Jé, lišky. ^-^ Že by Narutovi noví společníci na lodi? ^-^

4 Kai Kai | 12. května 2016 v 8:42 | Reagovat

Super kapitola. naruto a lišky :D škoda že si žadnou nevzal na lod... jsem zvědavy co se stane přiště  snad naruto zesilyjinmak madara bude pořad rejpak a i zbytek posadky. moc se těšim na pokračovani. :-D

5 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 12. května 2016 v 19:33 | Reagovat

[1]:Neřekla bych, že vychází se zpožděním. Je nastavená 1x za 14 dní.
[2]:Jj Lištičky :3
[3]:Před spaním to musela být rozhodně chuťovka. Nechtěla bych vědět, co se ti potom zdálo :D Každopádně se neboj, eroscén se v povídce dost a dost.
[4]:Byly divoké a čím by je krmil? Pirátama? Třeba by mohly někoho ohryzat.

6 Kai Kai | 12. května 2016 v 22:39 | Reagovat

[5]: hmmm třeba kisame ten by jim na chilku vydržel než by ho snědli XD A divoke byli ale ason by tam nebyl na lodi tak "sám" ale byl to jen napad aby měl naruto nějaky kamarady na lodi mimo saskeho. A divoke to je fakt ale to byl kurama ze začatku taky. No otom by se dalo polemyzovat dlouho. Mooooooc se těšim na pokračovani. :-D

7 Někdokohoznáš Někdokohoznáš | 13. května 2016 v 10:18 | Reagovat

[5]: Aha, tak to jsem nevěděla. Já myslela, že je to po týdnu. Takže to můžu být naopak ráda za občasné urychlení. No stejnak je to nekonečné čekání :). Díky za ni.

8 Ivanitko Ivanitko | Web | 13. května 2016 v 16:29 | Reagovat

[6]:Njn Madara by to stejně nedovolil. Lištičky jsou na okrasu ostrova ne na týrání na lodi. Beztak by je piráti sežrali.
[7]:Pod vlajkou Uchihů se střídá s Láska z hlubin.

9 kyuubinka kyuubinka | 17. května 2016 v 21:29 | Reagovat

Fuj, z toho Raikageho mi bylo zle... A ještě ze žraloků... Ble :D :D Madara si nedá říct a nedá, dokud mu asi Sasuke nedá :D :D

10 draci-sestry draci-sestry | 17. května 2016 v 22:14 | Reagovat

[9]:Život pirátů nebyl žádné med a to v naší povíde je ještě dost uhlazený.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.