Pod vlajkou Uchihů XX. - Vášeň a trest

24. května 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Pod vlajkou Uchihů
Zákaz, který mezi oběma bratry stále visí je frustrující a oddalování nevyhnutelného je doslova a do písmene mučením. Proč jim to dělají, když cit mezi nimi je tak čistý a krásný. Potlačovat ho dál prostě nedokáží.


Madara zaujal místo po Sasukeho boku. Itachi ho chtěl napodobit, ale pod přísným otcovým pohledem si to rozmyslel a spokojil se s metrovou vzdáleností. Kapitán si užíval, že má oblíbence u sebe. Nebyla mezi nimi žádná mezera, přitom okolo byla spousta místa. Všiml si, že má nejmladší Uchiha ve vlasech list a pomalu ho vytáhl. Neopomenul se s těmi černými pramínky pomazlit.
Naruto do sebe nacpal šťavnaté ovoce a pokukoval po ostatních pirátech. Oči mu zabloudily k Madarovi, zase na Sasukeho tak divně sahal a ve tváři měl ten podivný výraz. Minule měl pocit, že je to jen náhoda, ale pořád mu to vrtalo hlavou. Když měl možnost, tak kapitána sledoval, a nikdy se takhle netvářil. Jen když u něj byl Sasuke. Mohlo by to být to, co si myslel?
.
Nejmladší Uchiha strýcovo probírání jeho vlasy skoro ani nevnímal, jen krátce k němu zalétl pohledem, když slyšel šustění listu, který mu Madara vytáhl z černé hřívy. Už si zvykl, že mu neustále někdo hrabal do vlasů - jak byly vzadu rozježené, posádku to svádělo, aby mu je ještě více rozcuchali, u Itachiho zpozoroval, že se jimi prostě rád probíral, což bylo v tomto případě vzájemné, a Fugaku to dělal jako projev otcovské lásky, u kapitána to tedy zřejmě bylo něco podobného. Nechal to být a soustředil se jen na ovoce, jak bylo mango hodně zralé, musel dávat bacha, aby mu šťáva netekla po bradě, takže se neustále olizoval. Měl následně upatlané všechny prsty, ale to nevadilo, jeden po druhém si je hezky jazykem očistil. Teprve po otcově napomenutí, že se nemá chovat jako prase, se sehnul a omyl si je ve vlnách.
.
Madara zaujatě sledoval, jak ten rozkošný růžovoučký jazýček neustále vykukuje v pusy, a když si zasunul jeden prst po druhém dovnitř, evokovalo to v něm úplně něco jiného. Místo synovcových prstů si dosadil něco jiného a najednou se zdálo, že mu budou kalhoty o hodně těsnější. Naštěstí to nebylo nic vážného, protože ukázku nemravnosti ukončil Fugaku. Za chvíli se dotáhli Kisame se Shisuiem, který vypadal jako hodně vyžraný starosta. Za košili si nastrkal plody, které se mu do břicha prostě nevešly. "nenažranec se nám vrátil, tak můžeme vyjet." Každý člun vezl jeden sud s vodou a pádlovali k Tsukuyomi.
~~~
Sasuke nebyl zrovna dvakrát ve své kůži. Uplynul další měsíc. Nejenže nastával podzim a dny začaly být temnější, studenější a kratší, ale navíc to byly další čtyři týdny, po které na sebe s Itachim nemohli sáhnout. Ty tři noci v přístavu v Mlžné nedokázaly plně ukojit jejich nastřádaný chtíč, a tak se u nich teď dřív než předtím projevovaly příznaky frustrace. Sasuke byl popudlivější než jindy a na provokace posádky reagoval útočněji, což bylo ostatním ještě více k smíchu než obvykle - bylo to k popukání a všichni věděli, z čeho to pramení, protože teď každé ráno buď jeden nebo druhý Uchiha vstával s odstávajícími kalhotami.
.
Itachi byl zamlklejší a skoro nemluvný. Už na žádné dobírání nereagoval, a když už musel mluvit, tak heslovitě bez jakéhokoliv zájmu o konverzaci. Dokonce už i Fugaku si stěžoval, že to s ním nejde vydržet, protože ho propaloval mrzutým a nepřátelským pohledem. Itachimu už nic nebylo dobré a další přístav byl v nekonečnu, teď se číhalo na lodě. Takže se k pevnině ani na míli nepřiblížili. Zrovna byl ve skladu kontrolovat stav vody a potravin, když za sebou uslyšel kroky.
.
"Ahoj," vydechl Sasuke a složil do kouta soudek s námořnickou smolou, kterou na lodi používali k zaspárování nejrůznějších prasklin a puklin, případně s ní někdy Kabuto v roztavené formě vypaloval rány. Mladší Uchiha si otřel z čela pot a pousmál se na svého bratra. "Tohle čekání na lodě je pěkně otravný, docela bych už přivítal nějakou akci," prohodil a protáhl si svaly. Sice při přepadení hrozilo velké nebezpečí a kdesi cosi, ale aspoň by se nemusel soustředit na svoje nadržené hormony.
.
"Já taky, to čekání je nekonečné a všichni už se začínaj nudit." Sasuke byl jediný, s kým Itachi mluvil rád a souvisle. Přešel k bráškovi, chvíli na něho koukal. Byl tak nádherný, úžasný a divoký, měl co dělat, aby se udržel na uzdě. Doslova mladšího Uchihu propaloval pohledem. "Sasu… já to nevydržím," zašeptal nakonec. Odpírat někomu lásku byl zločin a připadal si, jako by byl roztržen vedví. Chyběl mu jakýkoliv kontakt s bráškou.
.
Sasuke si olízl rty. Bráška ani nemusel přesně specifikovat, co vlastně nevydrží, protože i bez upřesnění věděl, že tohle se netýká vyčkávání na akci. Zachvěl se při tom Itachiho toužebném pohledu a v břiše se mu zatřepetala motýlí křídla, tak strašně by ho chtěl líbat, dotýkat se ho, tisknout se k němu… "Já taky ne," odtušil a znělo to malinko chraptivě, jak se v jeho velkých tmavých duhovkách odrážela ta zoufalá potřeba být s Itachim taky trochu tělesně.
.
"Asi brzo zešílím touhou po tobě." Itachi udělal pár kroků, až bráška byl nucen ustoupit a opřít se o stěnu. Sám se zapřel o dřevo rukou a druhou vzal Sasukeho tvář do dlaně. V jeho očích se zřetelně přelévala magická čerň, která lákala a přitahovala ty druhé temné hloubky. "Nikdo nám naši lásku přece nemůže zakazovat." Což byla pravda, ale oba dva sourozenci si potřebovali svoje city dokázat i tělesně, ne jen slovy a pohledy.
.
"Nemůže," vydechl Sasuke, aniž by se ale popravdě příliš soustředil na Itachiho slova, protože ve chvíli, kdy mu byl takhle blízko, že skoro až cítil jeho dech ve své tváři, a jeho krásné černé oči se na něj dívaly tímto způsobem, nebylo zkrátka možné, aby mohl uvažovat nad něčím jiným, než nad tím, jak hrozně rád by teď po něm skočil a nechal se jím ušukat třeba do bezvědomí. Namáhavě polknul, jeho tělo se vyloženě bolestivě dovolávalo kontaktu s tím Itachiho. "Bráško…"
.
Stalo se to snad ve vteřině. Itachiho rty se přimkly k Sasukeho a vášnivě si přivlastnily jeho ústa jako dobyvatel nové území. Natiskl se na to tělíčko, po němž bažil, o němž každý den snil, s nímž by chtěl být do skonání světa. Dlouhé odříkání si vybíralo daň. Dlouhovlasý Uchiha se choval jako utržený ze řetězu, ovládaný jen tělesnými touhami, které pramenily z oddanosti a lásky k vlastní krvi.
.
Sasukeho ústa mu oplácela polibky snad s ještě větší vášní, tohle nebyl jen nějaký rozmar, tohle bylo prostě uspokojování potřeby. "To nesmíme… nesmíme…" opakoval nejmladší Uchiha stále dokola, ale zároveň Itachiho objímal tak silně a tak těsně se k němu vinul, že zněla ta slova spíš jako souhlas. Nakonec už neříkal vůbec nic, jenom se jazykem proplétal s tím Itachiho a horečně mu vytahoval košili z kalhot, aby se mohl dotýkat jeho nahé kůže pod ní. Hodlal z téhle chvilky vytěžit maximum.
.
"Sasu… Bože, stůj chvíli při nás," zašeptal Itachi prosebně, protože už neplánoval brášku pustit od sebe. Horečnatě se dobýval pod jeho oblečení a nestále se s ním francouzsky líbal. Odtrhl se jen na maličkou chvilku, aby si mohl stáhnout košili. Nutně potřeboval své partnera cítit tak blízko jak jen to bylo možné.
.
Sasukemu okamžitě stoupla tělesná teplota a tep jeho srdce se rapidně zrychlil. Dotýkal se Itachiho odhaleného torza, jeho dlaně po něm přejížděly intenzivně, náruživě, až uspěchaně. Věděl, že nemají čas, každým okamžikem mohl někdo přijít, ale teď prostě nemohli přestat. Jeho penis už stál v pozoru a nešťastně se tísnil ve vězení kalhot.
.
Itachi se k bratrovi tisknul jako pijavice. Skoro to tak i vypadalo, jak se mu přisával na ústa a tlumeně do nich vzdychal. Klínem se otíral o ten Sasukeho a naprosto nutně něco chtěl. Nadrženě bratrovi rozepnul pásek a dostat jeho mužství z kalhot už byla jen chvilka. Bylo tvrdé a teplé, přesně jak si často představoval.
.
Sasuke zasténal, panebože, tohle tak nutně potřeboval! Ale k dokonalosti mu ještě chybělo něco, chtěl se Itachiho dotýkat zrovna tak, chtěl slyšet, že se mu to líbí. Nejprve ho masíroval jen přes látku, ale to mu nestačilo, takže brzy už stáli oba s obnaženým klínem a Sasukeho prsty se obmykaly kolem toho vztyčeného tuhého nástroje.
.
"Sasu… jsi tak tvrdý…" zasténal mu od úst Itachi a stáhl bráškovi kalhoty až ke kolenům. Zvídavými prsty sjel od jeho šíje, kde si pohrál se těmi bodlinkami, přes linii páteře a k rozkošnému důlku nad zadečkem, než projel mezírku mezi jeho hýžděmi. Špičkami jemně zatlačil na sevřený prstenec.
.
Sasuke zakňučel jako štěňátko, tak moc Itachiho chtěl, až cítil na jedné straně malátnou slabost po celém těle a na druhé nesnesitelné napětí ve slabinách a podbřišku. Mohli by si dovolit natolik zariskovat, že by si to rozdali…? Nebylo to už příliš? Když jemu stačilo jen pomyslet na to, že by ho teď Itachi přes něco ohnul a divoce si ho vzal, a v klíně už mu vzrušením tepalo.
.
Itachi už věděl, že to musí udělat. Musí si brášku vzít se vším všudy. Prostě tohle jinak nešlo. Otočil Sasukeho čelem ke stěně a trochu prohnul v zádech, aby na něj vystrčil ten svůj rozkošný zadeček. Hraně proti němu několikrát přirazil. Natiskl se na něj a nechal svoje mužství projíždět tu škvíru mezi hýžděmi. Rukama putoval po celém Sasukeho obnaženém těle a na ramena mu vtiskával polibky.
.
Sasuke měl dojem, že se zblázní jen z těch vjemů, jak mu bráškova chlouba klouzala mezi půlkami, bylo to tak rajcovní a dráždivé. Představoval si, jak krásně by ho Itachi zaplňoval, kdyby se teď do něj vnořil, pěkně až po kořen… Zaklonil hlavu a musel se kousnout do rtu, aby nezavyl rozkoší. Lehce proti němu dozadu přirážel a vždycky, když se bratrův žalud otřel o nervová zakončení jeho svěrače, tiše zasténal.
.
Itachi se musel hodně krotit, aby neudělal okamžitě to, co si oba tak intenzivně představovali. Zprudka se odtáhl, až mezi nimi projel závan chladné vzduchu. "Bráško, řekni, chceš mě?" zašeptal hříšnosti prosyceným hlasem. "Protože já tebe úplně strašně." Podle jeho odpovědi se zařídí pro následující věci.
.
Mladší Uchiha se nespokojeně zavrtěl, k čertu, to se musel Itachi vzdálit zrovna teď?! Další slova ale vyvolala příjemný mrazík, který mu přejel od šíje po páteři. Věděl, že po tom oba moc touží, ani se přece nemusel ptát, ale ihned mu to potvrdil: "Chci tě víc než cokoliv jiného! Víc než vzduch, vodu nebo jídlo. Potřebuju tě v sobě…"
.
"Tak to tě budu muset uspokojit, jinak bys mi mohl umřít." Itachi se porozhlédl, čím by brášku promazal, protože olejíček měl v torně u postele a běžně ho nenosil sebou. Byli ve skladu jídla, určitě tu něco najde. Chvíli procházel kolem poliček, snažil si pospíšit, protože bráška tam stál tak nádherně s odhaleným zadečkem. Byl tu jen velrybí olej. Sakra, ale pro jednou…
.
Sasuke se nenadšeně zašklebil, když viděl, co to Itachi nese, ale nic neříkal. Velrybí olej bylo pěkné svinstvo, které používali hlavně na svícení, ale těžko po něm teď mohl chtít, aby šel do noclehárny pro jejich osvědčený přípravek. Nějak to holt bude muset přijmout, i když se pak bude muset umýt, protože ten rybí zápach nebyl dvakrát příjemný. Ale když už doplnili zásoby s vodou, tak to snad nebude takový problém.
.
Se zašklebením do hmoty Itachi ponořil prst a jen tím nejnutnějším množstvím promazal Sasukeho. Námořníci si určitě budou myslet, že se někde najedli slanečků. Dvěma prsty pěkně roztahoval ten těsný otvůrek, který měsíc nepoctil svou návštěvou. Nemohl se dočkat a navíc musel spěchat, nebylo radno se zdržovat.
.
Mladší Uchiha poslušně držel s nestoudně roztaženýma nohama a čelem se opíral o dřevěnou stěnu. Sem tam tiše zavzdychl, jak se Itachi činil. Věděl, že nemůžou přípravu moc protahovat a zdržovat se, už tak nesmírně riskovali. Ale veškeré obavy, že je někdo nachytá, byly prostě přehlušeny tím nesnesitelným chtíčem, který je spaloval.
.
Itachi v rychlosti potřel tvrdé ztopoření tím smradlavým, ale mastným, olejem a špičkou se otřel o vstup. Příliš se nezdržoval a pronikl za hradbu pevných svalů, kde ho přivítala horkost Sasukeho tělíčka. Zmučeně zasténal, znělo to minimálně, jako by o něho přišel, ale opak byl pravdou.
.
Sasuke zasyknul a malinko se napjal, ale hned se zase snažil uvolnit. Bylo to kvůli časovému presu obtížnější než jindy a víc to bolelo, ale za nic na světě by s tím teď nepřestal. Mělce a rychle oddechoval, zatímco se do něj Itachi nořil, a zatínal prsty do dřeva. Roztřeseně vydechl, když v něm byl bráška až po kořen, a ohlédl se. Štěněcím pohledem poprosil staršího Uchihu o uklidňující polibek.
.
Starší Uchiha by mu ho dal, i kdyby ho neprosil, ale ty rozkošná očka ho tak lákala, že se chvatně dostavil k těm ústům, aby bráškovi dal čas na uklidněnou. Byl jím uvnitř sevřen a mačkán. Vzrušovalo ho to, že se skoro nemohl dočkat, než mu bráška dovolí si ho vzít a ošukat ho.
.
Krátkovlasý mladík si rychle zvykal. Itachiho měkký teplý jazyk působil proti bolesti jako hotový balzám, takže jím podstatně zkrátil čas, po který by se musel obyčejně vzpamatovávat. Brzy se neochotně odtrhnul a přikývnul, aby dal bratrovi najevo, že už může začít. Preventivně si přitiskl jednu dlaň k ústům, aby nesténal nahlas.
.
Dlouhovlasý Uchiha si svého milence přidržel za boky a několika pomalými tahy si ozkoušel cestičku, než to rozbalil v plné síle. Prudce přirážel pánví a tlumeně sténal do kůže na Sasukeho krku. Připadal si nadpozemsky. Před ním se svíjelo něco, co by klidně mohlo mít andělská křídla.
.
Sasuke ještě z počátku chvíli křivil obličej, ale vzrušení bylo daleko silnější, obzvlášť po tak dlouhé době, kdy si nemohli užívat. Nechával se pohltit tím nejstarším a nejsladším spojením, spojením dvou těl v prvotním hříchu, který se v jejich případě násobil hned ze dvou důvodů. Musel se pevně zapírat nohama, a dokonce se i volnou rukou trochu odtlačovat od zdi, protože Itachi ho šoustal tak dravě, že ho k ní neustále narážel. Jeho slastné kňourání tlumily prsty, oba Uchihové funěli jako rozzuření nosorožci a místnost naplňovalo mlaskání soulože.
.
Itachi si byl jedním naprosto jist, že dlouho nevydrží. Bráška byl prostě báječný a jejich abstinence příliš dlouhá. Zvlášť když se vídali denně a toužili po sobě. Bylo to mučení, ale to co teď prožíval svým způsobem taky. S blížícím se vrcholem, byl jako hluchý a slepý. Soustředil jen na tu jednu věc.
Madara s Fugakem šli zrovna okolo skladu a slyšeli zevnitř podezřelý šramot. Kapitánovi to nedalo, aby nevešel dovnitř a docela zamrzl na místě, když si uvědomil, co přesně ty zvuky znamenají, protože jejich původce měl jako na dlani. Vůbec si jich nevšimli.
.
Sasuke měl zavřené oči a jeho líce, které částečně zakrýval dlaní, jak si ji tisknul k ústům, se červenaly přívalem vzrušení. Vydatně vycházel svému bratrovi vstříc a přirážel i do jeho ruky, sám se tentokrát honit nemohl, protože by to při tom všem nezvládl. Itachi do něj bušil takovým tempem, že snad i divoká zvířata by se styděla, bráška zahanboval i ty nejnáruživější milence. Ze všech těch vjemů byl tak vydrážděný, že neměl k orgasmu daleko, vlastně už se pomalu napínal k závěrečnému prožitku.
Fugaku strnule zíral na své dva syny, jak si to mezi sebou rozdávají, jako by se nechumelilo. Byl z toho tak v šoku, že ze sebe nedokázal vypravit jediné slovo… kdyby se jen milovali! Oni šoustali jako dva hřebci!
.
Madara jenom zíral, jak si Itachi bere svého bratra. Tak divoce a nespoutaně. Sasuke byl naprosto úchvatný, když si na okamžik představil, že by ho takhle mohl mít on, tak ho zašimralo v podbřišku. Nejprve chtěl kopnout do prázdného vědra, aby se ti dva vzpamatovali, ale nemohl. Musel to vidět, musel vidět, jak se Sasuke udělá. Byl jeho oblíbenec a zajímal se o něj ze všech lidí na lodi nejvíc. Dokonce ho mladík přesvědčil i k činům, které by jindy neudělal.
.
Nejmladší Uchiha už to nemohl déle vydržet, tohle bylo prostě příliš dobré. Jeho pronikavý výkřik utlumila dlaň do přijatelně hlasité tóniny a mladé pružné tělo se elegantně prohnulo do oblouku, když horká sprška spermatu opustila jeho erekci v několika kaskádách, které částečně zachytily Itachiho prsty a částečně zem pod nimi. Každičký sval v těle se mu napnul jako tětiva luku a div si nezadřel třísky pod nehty, jak zaryl prsty do stěny před sebou. Takhle bouřlivý orgasmus už dlouho neprožil.
.
Někde v Itachiho podvědomí vyskočil hlásek a volal, že se musí stáhnout, aby se udělal vedle. Jenže pozdě… Sasuke ho sevřel uvnitř a on blahem vystříkl. Proto se většinou snažil udělat jako první, aby ho bráška uvnitř nestiskl. Položil si zpocené čelo na bratrův zátylek a hlasitě oddechoval. Tohle byla opulentní večeře po měsících hladovění. Vtiskl udýchaný polibek do kůže sálající horkem.
.
Fugaku byl otřesený z toho, čeho byl právě svědkem. Něco jiného bylo se skřípěním zubů ten jejich vztah tiše tolerovat a něco jiného takhle přímo před očima vidět své syny šukat. Obličej mu zbrunátněl zlostí, takovou ostudu mu udělali a ještě před Madarou! "Vy zvrhlíci!" zařval hromovým hlasem, až se to rozlehlo po celém skladu.
Sasuke sebou tak trhnul, že div Itachimu nevyrazil zuby a zorničky se mu rozšířily naprostou hrůzou, když jako v nejhorší noční můře spatřil jen kousek od nich stát otce se strýcem.
.
Itachi se úlekem ohlédl, až mu luplo za krkem. Okamžitě od brášky odskočil. "Otče," vydechl s naprostou hrůzou vepsanou ve tváři a začal si krkolomně natahovat kalhoty. Studem okamžitě doslova znachovatěl, protože to vypadalo, že tu už stojí delší chvíli. Tohle bude pěkný průser. Neuposlechnutí kapitánova rozkazu a ještě načapání při činu zrovna jimi. Bůh k nim nebyl vůbec milosrdný.
Madara si založil ruce na hrudi a kochal se. Nejenom jejich vystrašeností, ale i Sasukeho nahotou. Jeho bílá prdelka se rychle ztratila v kalhotách, což ohodnotil jako hroznou škodu.
.
Sasuke měl dojem, že by si na tváři mohl usmažit vajíčko, jak byl rozpálený předešlou činností a teď i rozpaky. Ksakru, nic horšího se jim stát nemohlo, u kohokoliv jiného by to nebylo tak vážné, ale už jen z otcova výrazu, který vypadal jako maska boha pomsty, mu bylo jasné, že tohle si zatraceně odskáčou. Nemělo vůbec smysl cokoliv zapírat nebo se nějak ospravedlňovat, když je viděli na vlastní oči. Sklopil provinile hlavu a vnitřnosti se mu svíjely úzkostí.
Fugaku se obrátil ke svému bratrovi. "Kapitáne, nechte je oba zmrskat jako psy!" štěknul, až Madaru celého poprskal, "taková hanba! Čím jsem si takové syny zasloužil?!"
.
Madara si utřel sliny z tváře. Schválně nechával dlouhou odmlku, než vyřkne nad těmi uličníky, kteří si urputně prohlíželi boty, ortel. Kdyby je nechal zmrskat, jistojistě by to byl dostatečná trest, ale devítiocasá kočka byla zrádná. Nechávala po sobě nejenom bolest, ale i roztrhlou kůži do masa. Když si představil svého oblíbence po vykonání toho krvavého trestu… nemohl tohle dopustit. "Nevím, číms sis je zasloužil, ale mrskat je nebudeme," pousmál se, když zahlédl v očích těch dvou uličníku naději, "půjdou navštívit Mito. Necháme je tam až do večera. Třeba se to z nich vymyje."
.
"Ze Sasukeho něco určitě!" zavrčel jízlivě Fugaku, stále ještě vztekem celý naježený, "že se nestydíte, vy zvrácení zmetci, takové donebevolající krvesmilství! Kdyby vás viděla matka! Je to nepřirozené a hříšné!" Pravda, byl trošku nespravedlivý, protože v hloubi duše věděl, že i když se mu to nelíbilo, Itachi a Sasuke nejsou milenci jen z rozmaru, nýbrž z opravdové lásky, stejně takové, jakou on choval k Mikoto. Jenže to pořád nemohl překousnout, jak se takhle jejich rod měl dočkat nějaké příští generace?
Sasuke měl tak stažené hrdlo, že nedokázal vůbec promluvit. Otcova slova byla horší než jakýkoliv trest, který jim Madara přichystal… a že tenhle teda nebude vůbec příjemný.
.
Madara se jenom podivoval, jak se jeho bratr rozlítil, i když vlastně ne. Vždycky se snažil být ten nejsprávnější, i když s pirátstvím byl jeho štít trochu víc pošramocený.
"Otče, ušetři Sasukeho, za všechno můžu já. Stačí, když potrestáš jen mě." Itachi se snažil aspoň pro brášku vyjednat lepší úděl. Klidně by pro něj snesl cokoliv, jen aby on zůstal ušetřen.
.
"Itachi," hlesl tiše, ale důrazně Sasuke, "nech toho, víš, že bych to nedovolil." I kdyby snad otec souhlasil, což nebylo ani za mák pravděpodobné, nenechal by v tom Itachiho samotného.
"Zavři zobák, Itachi! U toho, co jste právě provedli, těžko může být jen jeden viník! Pokud jsi svého bratra neznásilnil, a věř mi, že tak to teda rozhodně nevypadalo, oba máte stejný podíl viny - stejný podíl trestu!" okřiknul Itachiho Fugaku.
.
Itachi raději zmlkl, aby otce nerozlítil ještě víc, pokud to ještě bylo možné. Uhnul před jeho rozzuřenýma očima. Jejich trest bude zatraceně dlouhý, až do večera se máčet ve slané vodě. I když mnohem lepší vize, než kdyby je Madara nechal protáhnout pod kýlem. Už to několikrát viděl a nebyl na to pěkný pohled. Na dřevě lodi pod čárou ponoru hojně rostly mušle a ty byly zatraceně ostré. Pokud se nešťastník neutopil, tak byl vždycky celý dořezaný s postrhávanou kůží. Tento trest byl pro hodně těžká provinění - zrada, vražda či okradení člena posádky.
"K přídi," zavelel Madara a hned po cestě zaúkoloval Peina, aby dotáhl dvě pořádná lana.
.
Nemělo smysl se ani vzpírat, tím by si to jenom zhoršili. Šli s Itachim vedle sebe se sklopenou hlavou a s tvářemi v odstínu chilli papriček. Posádka nejprve absolutně nechápala, co se to děje a co ti dva provedli, ale nebylo těžké dát si dohromady dvě a dvě vzhledem k jejich předešlému chování. A ostatně, bílé mazlavé stopy, které si Itachi musel otřít do kalhot, byly více než výmluvné. Zakrátko už muži řvali smíchy a plácali se do stehen, když jim došlo, co se muselo v podpalubí odehrát.
Sasuke se vyhýbal pohledem komukoliv z členů, dokonce i Narutovi, zarytě hleděl do země a uvažoval, jestli vážně jde umřít na rozpaky.
.
Madara nakázal své posádce, aby oba bratry pověsili na přídi pod dřevěnou sochu krásné vodní panny, kterou se loď pyšnila. "Pověste je tak, ať se pěkně po cestě propláchnou, ale ne že je utopíte, vy smradlavá chásko!" Kapitán je kontroloval. Byl by nerad, kdyby je po cestě ztratili. Vázání se chopil Kisame a Kakuzu. Pevně utáhli smyčky z lana pod jejich pažemi a pobídli je, aby si vyskočili na zábradlí. Budou tam vesele plandat a namáčet se při každé vlně, která se roztříští o příď.
Itachi se smutně podíval na brášku. Bude mezi nimi příď a ani na něho neuvidí.
.
Sasuke opětoval Itachimu pohled. Bylo mu teskno, že si každou chvilku tělesného sblížení museli takhle odskákat. Copak na tom bylo něco zlého? Milovali se. Oddaně a hluboce, víc než kterýkoli z těch chlapů za nimi kdy zažil nebo pocítil. Očividně ale byla jejich láska otci a strýci trnem v oku. Původně chtěl Itachimu říct, aby byl opatrný, ale takové prohlášení nejspíš v téhle situaci nemělo smysl, takže na něj jenom mlčky kývnul. Doufal, že se mu nic nestane, jinak to snad nepřežije. Povzdechl si, když poté shlédl na zvlněnou hladinu pod sebou, co jim zbývalo. Zhluboka se nadechl a skočil. Pár metrů volného pádu zastavilo uvázání lana, které s ním tak cuklo, že kdyby Kisame a Kakuzu nebyli profesionálové, bylo by mu to utrhlo paže.
.
Itachi následoval bratra o chvíli později a hned první vlna ho celého zmáčela. Sakra, a to tu má vydržet a do večera? Skrčil nohy, protože se mu máčely ve vodě, i když si byl jist, že to dlouho nevydrží. Moře nebylo vůbec klidně, ale pořádně zvlněné. Ještě se nalokají hodně vody, než je vytáhnou na palubu. S takovou budou promočení a prochladlí na kost. Doufal, že bráška na druhé straně se má líp, kdyby mu Kisame uvázal kratší lano, tak by se vůbec nezlobil.
.
Nejmladší Uchiha hned věděl, že těch několik hodin, než se zšeří, bude zatraceně dlouhých a nepříjemných. Každá větší vlna je ohodila takovou sprškou, že byli ve vteřině jako dva vodníci. Slaná voda Sasukeho štípala v očích i v nose a ústech, navíc byla pořádně studená. Aspoň si už pak nemusel dávat koupel, tahle vodní tříšť, které byl neustále vystavován, odplavila stopy spermatu. Každou zhruba půl hodinu křiknul na Itachiho, jestli je v pořádku, a minuty se mu nekonečně vlekly.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kačí Kačí | 24. května 2016 v 8:44 | Reagovat

Chudinky moje :( Tohle si nezasloužili :(

2 kyuubinka kyuubinka | 24. května 2016 v 22:10 | Reagovat

Ouuuuuu, to bylo slušný. Tak ti jsou v háji. Ne jenom, že z Madary mám čím dál větší strach (snad Naruto k něčemu bude a dá Sasukemu nějakou "nenápadnou" zprávu o tom, že jeho zadek je ve velice nebezpečné situaci a Itachi teď za to výjimečně nemůže :D), ale on jim dá ještě takovej trest! Teď je otázka, co je lepší. Být čí nebýt pověšen z lodi, toť otázka... Ale zas dostat od lišky a riskovat možnou infekci. Mno mno... Raději ani jedno a držet celibát :D, avšak v uchihovské situaci to je asi nemožné. Ale říkám si, že jestli to takhle půjde dál (jako že bez sebe nevydrží), tak se vytrénujou tak, že to bude pro ně jako denní chleba nebo maso, nebo co tam jí k snídani.  

Ta posádka mě už sere :D. Aby nedostala zápal kosti od blbosti! Furt nedá pokoj, že je mi trapně za oba Uchihy, i když, asi (určitě) bych se smála taky :D.
PS: #ShisuiStarostou

3 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 24. května 2016 v 22:31 | Reagovat

No tak to bylo... Podlý. Itachi se Sasukem si fakt neužijou, to naštve. :D Zajímala by mě Fugakova reakce, kdyby se dozvěděl o Madarových choutkách. :D To by byl poprask. Jak by asi potrestali kapitána... Chudák Fugaku, má tak zkaženou posádku. :D

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 25. května 2016 v 10:22 | Reagovat

[1]:Zaslouží, mají poslouchat rozkaz 3:)
[2]:Trestů na lodi je spousta a ani jeden není úplně ideální, aby se nikomu nestalo nic velkého, buďme rádi, že je neprotáhli pod kýlem. K snídani mají suchary :D
[3]:Fugaku má tu nejzkaženější posádku s nejzkaženějším kapitánem na světě :D

5 Kai Kai | 30. května 2016 v 14:37 | Reagovat

Jej chudaci ješětě se utopi. no ale to musel byt pohled na fugaka to mule být vyraz XD moc se těšim na pokračovani :-D

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 30. května 2016 v 17:14 | Reagovat

[5]:Výraz k nezaplacení, škoda, že neumíme předat přesnou a výstižnou představu, jak opravdu vypadal.

7 Kai Kai | 30. května 2016 v 20:40 | Reagovat

[6]: Jo to kdybi ho vifotily ( kdy v te době byl fotak a nebo kdyby ho měli) ta fotka by se prodavala  by z nich byly zachvilku milionaři XD takovou fotku bych si taky koupil to musel byt pohled pro bohy XD :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.