Pod vlajkou Uchihů XXII. - Znásilnění

21. června 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Pod vlajkou Uchihů
Sasuke by měl vzít rychle do zaječích, ale k jeho smůle je kapitán na tuhle možnost připravený. Touží po mladíkovi čím dál víc a nyní ho má před sebou hrdého a nahého. Co víc si přát? Snad jenom povolnost, s kterou jaksi nemůže počítat. Přesto mu to příliš nevadí a zařídí se podle svého.


Sasuke z toho všeho přestával mít dobrý pocit. Ne že by ho předtím měl, ale teď ještě méně. Jeho instinkty začaly být ve střehu, něco se mu v tom Madarově výrazu nezdálo, jako by ho znal, ale v nějakém úplně jiném kontextu, než mu momentálně přicházelo na mysl. Někde vzadu v hlavě začaly blikat varovné signály, kterým nerozuměl, ale které způsobovaly, že se v téhle pozici najednou necítil vůbec v bezpečí. Takhle ještě aspoň na strýce viděl, ale pokud se k němu obrátí zády, bude ještě zranitelnější než teď, a ta myšlenka se mu nelíbila. Nasucho polknul a krátce rychle zvedl ke svému strýci oči. "Kapitáne…?" vypravil ze sebe tiše.
.
"Otoč se," zopakoval Madara netrpělivě. Jeho dech se zdál těžší než před chvíli, ostatně měl před sebou lahodný podnět, který zaměstnával většinu jeho smyslů, ale oči by se ještě chtěly chvíli pást. Toužil vidět synovce ze všech stran. A chtěl to ihned.
.
Nejmladší Uchiha vůbec nechápal, co to s ním strejda hraje za zvrácenou hru. Jestli ho chtěl vydeptat nebo ponížit, tak si mohl gratulovat, protože se mu to dost dařilo. Skoro si sám teď připadal jako otrok, který se draží na tržišti. Silou vůle tuhle myšlenku zahnal a prkenně se otočil.
.
Konečně! Madarovy černé dravčí oči první upoutal drobný pevný zadeček. Doslova nad ním slintal několik dlouhých chvil. Donutil se prohlédnout si i zbytek toho rozkošného těla. Rozježený zátylek, který mu tak rád prohrabával, mužná záda, útlý pas a hmm, to už jednou viděl. Stehna jako socha z mramoru a štíhlá lýtka. Nutné se ho potřeboval dotknout. Vstal a postavil se za Sasukeho. Prvně se nechával opájet jen tím pocitem, že téměř u něj je něco, co si brzy uchvátí pro sebe. Vztáhl ruce dopředu a natiskl si mladíka na sebe.
.
Sasuke sebou cuknul, jako by ho uštknul had. Co to sakra Madara dělal? Proč to dělal?! Tohle se mu už vážně ani trošku nezamlouvalo, ještě tak možná kdyby byl řádně oblečený, tak by to bral jako projev… strýčkovské náklonnosti, ale takhle mu to připadalo příliš intimní, příliš důvěrné a nechtěl to. Zcela samovolně mu v mysli vytanulo Narutovo varování před několika dny. Připadalo mu směšné a absurdní, ale to, jak se teď nejstarší Uchiha choval… Vnitřnosti se mu zkroutily podvědomou úzkostí a nehledě na následky se Madarovi vyškubnul.
.
Nejstaršímu Uchihovi bylo jasné, že ta lehčí část právě skončila, ale že taky stála za to. V kalhotách začínal mít těsno, protože při okukování Sasukeho těla si už představoval všechny perverznosti, které by mohl se synovcem dělat. "Nehraj si na netykavku," sykl tiše Madara a pomalu se rozešel vpřed, chtěl si ulovit svůj sladký předkrm.
.
"Kapitáne!" vyjekl Sasuke a zorničky už tak velkých očí se mu rozšířily. Nemohl uvěřit tomu, co se tady právě dělo. On snad… on snad vážně chtěl…! Ne, to prostě nebylo možné, musí mu připomenout, že to není možné. "Kapitáne… kapitáne, mějte rozum… neuvědomujete si, jak to vypadá!" snažil se Madarovi předestřít, že by se měl rychle vzpamatovat.
.
"Ale uvědomuju, Sasuke, až moc dobře. Neboj se, mám bohaté zkušenosti, když se nebudeš cukat, můžeš si to užít stejně dobře jako já," předestřel v jedné větě věci následujících chvil. Chřípí se mu rozšiřovalo, jako kdyby dokázal cítit Sasukeho strach na dálku, jako ladná puma před skokem na nebohého jelínka.
.
Sasuke pootevřel ústa, nevyšel z nich však ani hlásek. Couval před svým strýcem jako kořist před lovícím leopardem, až jeho postup zastavila stěna kajuty. "Kapitáne, prosím… n-nemůžu to udělat, miluju Itachiho, zachováváme jeden druhému věrnost," vypravil ze sebe vyděšeně. Věděl, jaké pověsti kolují o Madarově orientaci, ale až do téhle doby mu to bylo jedno, jestli píchá muže nebo ženy. Byla to jeho věc, ale teď se ho to osobně dotýkalo… Celý se napjal, připraven kdykoliv mu jednu ubalit, jestli se moc přiblíží, tady už se nemohl řídit nějakou hierarchií, tady už to byly obranné instinkty.
.
"To nevadí, já tě nechci pro sebe nastálo. Klidně potom můžeš jít za Itachim. Když budeš hodný, tak ten Fugakův zákaz zruším. Můžete si dělat, co uznáte za vhodné, samozřejmě v tajnosti," navrhl Madara, i když by byl mnohem radši, kdyby mu Sasuke sám dobrovolně dělal šukacího mazlíčka. Nemusel by utrácet v bordelu a to nejkvalitnější by měl neustále u sebe. Nezadržitelně se blížil.
.
Tmavovlasý mladík si živě představil, jak by asi Itachi reagoval, kdyby slyšel tuhle Madarovu nabídku. Na členy posádky měl spadeno už, jen když o sexu s ním žertovali a strýc to myslel vážně. "O-omlouvám se, kapitáne, ale tohle opravdu nemůžu udělat, Itachiho by to zaručeně ranilo," hovořil chvějícím se hlasem a nenápadně se přitom přesunoval podél stěny blíž ke dveřím. I kdyby měl vyběhnout nahý, lepší než tady zůstat s tím úchylem. Rukou za zády nahmatal zámek.
.
Madara viděl, že se Sasuke dobrovolně nepodvolí, ostatně ani s tím příliš nepočítal a navíc se mu snaží zdrhnout. Chytil ho za paži a trhnul s ním k sobě. "No jak myslíš, já už se zařídím." Šťouchl ho do postele, až se na ní mladík rozplácl. "Ošukám tě tak, jak ti to ještě nikdo nikdy neudělal," přislíbil nadrženým hlasem a šel za ním.
.
Sasuke se skoro ihned po dopadu zase vymrštil jako na pérkách, Madara mu ale zahrazoval únikovou cestu. Jen těžko mohl uvěřit tomu, co od něj slyšel, dosud jako by ještě udržoval jakési zdání nějakých mravů, ale teď mu připadalo, že úplně odhodil masku šlechtice a byl jako každý jiný neuchihovský člen posádky - hrubý necitlivý chlap, kterému šlo opravdu jenom o jedno. Nemohl připustit, aby si ho Madara vzal! "Já nejsem žádná děvka!" křikl na staršího muže, a sotva se přiblížil, vypálil pěstí jako útočící had. Zasáhl Madaru do brady, až měl dojem, že mu snad praskly klouby. Neměl dokonce ani čas polekaně ztuhnout, že uhodil kapitána, protože se mu v těle zvedla vlna adrenalinu.
.
Nejstaršímu Uchihovi se zlostně blýsklo v očích a jeho rysy tváře ztvrdly. Tohle si k němu nikdo dovolovat nebude! Začal se s mladíkem přetahovat, a čím dýl to trvalo, tím byl podrážděnější a hrubější. Přetočil Sasukeho na břicho a páčil mu ruku za zády nahoru, aby se necukal a byl povolnější. Konečně dostal trochu prostor podrobněji prozkoumat to tělo. Byť sebou furt cukalo. S fascinovaným pohledem hladil hřejivou pokožku a na šíji ji ochutnal rty.
.
"Kapitáne, prosím… zešílel jste, nemůžete mě… nemůžete mi tohle udělat! Můj otec by vám to nikdy neodpustil! A Itachi…" Ani si radši nepředstavoval, co ten by strýci udělal. Zasyčel bolestí, jak mu Madara posunul zápěstí ještě víc nahoru, takhle mu ho brzo zlomí nebo vykloubí. Bezmocně sebou škubal a snažil se vyprostit, pořád odmítal přijmout fakt, že se ho snad strýc chystá znásilnit. Nemohl to doopravdy udělat, určitě nemohl, tohle by přece otec nedovolil!
.
"Řeknu, že jsi mě svedl. Ostatně vysvlékat se jen tak před kapitánem a místo na můstek ho zvát do kajuty je jasné podbízení," pronesl Madara s uchechtnutím a klínem se otíral o synovcův zadeček. Natěšeně vydechl: "Tvůj otec mi uvěří, chtěl jsi přece zrušit ten zákaz, co máte s Itachim, a já jsem jen obyčejný muž, který má rád mladá a chtivá těla." Majetnicky Sasukeho osahával a přerývavě dýchal.
.
"Ne!" vřískl Sasuke a vzepřel se proti němu tak silně, že ho ze sebe málem shodil, "tomu můj otec nikdy neuvěří!" Volnou rukou se ho snažil odstrčit, i když zrovna tak by se mohl pokoušet odstrčit hlavní stěžeň nebo něco podobného. Vůbec se mu nelíbilo to chlípné otírání, navíc podle té boule odhadoval, že Madara bude zřejmě docela dost vyvinutý, pokud si to nějak nevycpával. I když dozadu neviděl, u pasu mu nahmatal dýku, rychle ji vytáhl z pochvy a poslepu seknul.
.
Madara hlasitě zasykl, jak mu kůži na boku rozřízlo ostří. Ihned mu dýku vytrhl z ruky a odhodil ji na zem. "Ty jedna malá děvko," prskl na něj pobouřeně. Jestli chtěl být ještě něžný, v rámci mezí, tak teď si to rozmyslel. "Ušukám tě do bezvědomí," přislíbil nebezpečně. Chytil Sasukeho ruce do jedné a rozvazoval si kalhoty, aby mohl přejít od slibů k činům. Ještěže nechal synovce vysvléct, bylo by otravné z něj strhávat hadry.
.
Sasuke sebou mrskal jako ryba na háčku a ani trochu to nejstaršímu Uchihovi neulehčoval. Kopal a svíjel se, přece se nenechá jen tak ojet, to v žádném případě! "Znásilnění je zločin!" křiknul, i když to vyznělo poněkud paradoxně ve světle toho, že pirátství bylo dle zákona daleko horší kriminální činností. Obestíral ho děs, od dlouhovlasého muže na něj doléhaly emoce, které byly snad vyloženě maniakální, nebo minimálně pudově zvířecí.
.
"Jsi směšný," zachrapěl se silným podtónem nadržeností v hlase. Koleny mu roztáhl nohy od sebe a plivnutím do dlaně dal zavděk celému zvlhčení. Nějakou přípravou se neměl v plánu vůbec zdržovat, protože si to mladík zasloužil. Kdyby podržel dobrovolně, tak by se snažil, ale takhle?... Neměl žádný důvod. Navíc byl ovládaný základními pudy a vyšší mozková činnost byla utlumená. Žaludem se otřel o tu sevřenou dírku. "Povol," zařídil chvilinku předtím, než zatlačil.
.
"NE!" Sasukeho hlas byl nasáklý slepou hrůzou, která mu sevřela vnitřnosti ledovou rukou strachu. V sázce nebyla jenom věrnost Itachimu, ale i jeho vlastní hrdost, vlastní mužnost a sebeúcta. Sevřel všechny svaly, co to šlo, až měl dojem, že už se pak té křeče nikdy nezbaví, a v nejvyšším stupni paniky oslovil Madaru hlasem podbarveným div ne pláčem: "Strýčku!" Ne kapitáne, ale strýčku. Tak mu říkal v dětství, ještě než se pořádně naučil pravidlům na lodi, tehdy pro něj ještě neexistoval Madara jako kapitán.
.
Madara ho slyšel moc dobře, byť v jeho urputném nasazení to vypadalo, že je zaslepený touhou. Bohužel pro Sasukeho neměl nikdy příliš empatie na rozdávání a nic si z toho oslovení nedělal. Snažil se prorazit ten sevřený prstenec svalů, ale příliš dobře to nešlo. "No tak, povol, ty jedna mřenko!" rozkázal nemilosrdně chladným hlasem. Měl na dosah něco žhavého. S neomaleností zarazil do Sasukeho dva prsty, aby si udělal jakýsi prostor pro špičku ztopoření a přirazil razantně dovnitř.
.
Celým podpalubím se rozlehl bolestivý výkřik. Sasuke zavřeštěl tak hlasitě, že se to zřetelně doneslo až nahoru a polovina posádky sebou úlekem škubla, co se to děje. Sasukeho otvor byl příliš úzký a příliš křečovitě stažený pro Madarovu obří erekci a hrubá síla způsobila, že se svěrací sval silně natrhl.
Fugaku u kormidla zaslechl synův jekot. Vůbec nechápal, co se mu stalo, ale určitě něco hrozného. Bleskově předal řízení Izunovi, který se taky nechápavě a zmateně ohlížel, a několika skoky překonal schůdky z můstku. Vřískání neustávalo, vběhl do podpalubí a jeho údiv byl pořád větší, když zjistil, že se to ozývá z Madarovy kajuty. Celý zděšený cuknul s klikou, ale bylo zamčeno. Naléhavě zabušil na dveře. "Madaro! MADARO! Co je se Sasukem?!"
.
Nejstarší Uchiha prvně zacpal Sasukemu pusu svou dlaní, protože myslel, že s největší pravděpodobností ohluchne. Netušil, že synovec má tak silný repertoár. Sasuke byl uvnitř tak horký a těsný. Ještě nikdy nikoho takového neměl a byla to slast sama. "Nic, vypadni," křikl na svého bratra stepujícím za dveřmi. Popravdě netušil, že tak brzy vzburcuje na lodi pozornost, ale co se dá dělat. Musí ze situace vytěžit maximum. Razantně se rozpohyboval.
.
"MHMMMP!!!" Sasuke měl dojem, že snad umře. Život na lodi, a obzvlášť pirátský život, se neobešel bez zranění. Drobné šrámy, odřeniny, zadřené třísky, popálené dlaně od lana… na to všechno byl zvyklý. Během bojů už absolvoval i řezné rány, byť nikdy nebyly zas až tak vážné, ale stejně by si byl myslel, že je na bolest tak nějak uvyknutý. Až doteď. Roztržený sval jako takový by možná nebylo samo o sobě to nejhorší - kdyby to ovšem zůstalo v klidu. Jenže ta příšerná bolest přicházela znova a znova, s každičkým dalším přírazem, kterým do něj Madara vecpal svoje tlusté péro, rozšiřoval a jitřil tržnou ránu. Navíc v průběhu boje nebylo zranění to dominantní, na co člověk musel myslet, zatímco teď se Sasuke nedokázal soustředit na nic jiného. Z očí mu vytryskly slzy, smáčely mu tváře a Madarovi prsty. Křičel do jeho dlaně, a i když se strýci podařilo utlumit to nejhorší, pořád to bylo dost slyšet.
A slyšel to i Fugaku za dveřmi. "Madaro…! Madaro, ty svině, co mu to děláš?!" zařval rozlíceně a mlátil do dveří jako šílený. Měl velice ošklivé tušení, že přesně ví, co se za tou stěnou odehrává a zvedal se mu z toho žaludek. "Otevři! OTEVŘI, slyšíš?!"
.
Madara dělal, že neslyší. Dost ho rozčilovalo, že mu mlátí na dveře a nemá chvíli klidu na to božský šoustání. Proto přidal na rychlosti. Sice nerad, ale situace si to žádala. Mnohem radši by si to útloučké tělíčko vychutnával déle. Zkoumal a ojížděl donekonečna, ale jeho bratr na to měl jiný názor. Doufal, že to dveře vydrží. Chtěl totiž dokončit to, co začal.
Itachi zrovna v podpalubí přerovnával provazy, když slyšel Sasukeho tlumený křik. Přišlo mu to divný a hlavně se lekl, co se mohlo stát. Vyletěl nahoru na palubu a rozhlížel se, kde je jeho bratr. Naprosto zoufale hledal, odkud to mohlo jít, než mu Izuna poradil, kam má běžet. "Otče, co se děje?" vyhrkl, když viděl, jak Fugaku nepříčetně mlátí do dveří.
.
Neustálé vřeštění spotřebovávalo nejen spoustu energie, ale také kyslíku, takže jediné, co ho čas od času přerušovalo, bylo chrčivé zalapání po dechu. Jinak byl Sasuke tak ochromený bolestí, že hlasy za dveřmi ani nevnímal. Madara byl na něj tak velký a surový, že měl dojem, jako by ho šukal kůň, cítil ho snad až někde v žaludku. Zoufale se modlil, aby to konečně všechno skončilo, jakkoliv, hlavně aby už se zbavil té bolesti. Do uší mu kromě vlastního tlumeného řevu znělo Madarovo odporné hekání a vzdychání současně s vlhkými čvachtavými zvuky - ty způsobovala horká krev, která plnila ránu a kvůli Madarovým pohybům i celé jeho drancované útroby, zatímco na druhé straně mu tekla po stehnech.
Fugaku nevěděl, jak má synovi sdělit, co se pravděpodobně děje s jeho bratrem, jenom na něj zaječel, ať okamžitě sežene Kakuza a Kisameho - těm by se snad mohlo podařit dveře vyrazit.
.
Itachi chtěl vědět, co se kurva děje s jeho bráškou, ale otec byl tak naléhavý, že se neopovážil neposlechnout a letěl, jako by mu hořelo za patami. Kisameho málem porazil v uličce v podpalubí, kde sletěl ze schodů jako uragán. "Okamžitěmášjítsemnou!" vychrlil na něj nesrozumitelně Itachi a už postrkoval svalnatce před sebou, ještě křikl na Peina, ať okamžitě někde sežene Kakuza a valil zpátky.
Madara nemyslel na nic, šukal Sasukeho jako zvíře. Divoce, nespoutaně a hlavně rychle. Fugakovo řvaní odsunul bokem jako otravnou mouchu. Moc dobře věděl, že synovce natrhl, ale ani v nejmenším ho nenapadlo přestat a podívat se.
.
Nejmladší Uchiha myslel, že už z té bolesti zešílí, jak se do hajzlu mohla ještě stupňovat, když Madara přidal? Byl tak surový, tak brutální, že si to neuměl nikdy představit, a trhal snad jeho ubohou dírku vedví. Přes sliznici střeva, kterou tak neurvale roztahoval, zřetelně cítil, jak se ten monstrózní penis prodírá mezi orgány. Tohle určitě nepřežije, o tom byl přesvědčený, ale copak už nemohl umřít?! Tak strašně to bolelo!
Fugaku už měl obě dlaně odřené do krve, ale dveře byly pevné, z dubu z Ohnivé, zámek ocelový. Na to nestačil. Když k němu přispěchal Itachi s Kisamem, popadl obrovitého námořníka za košili a smýknul s ním ke dveřím. "Vyrazit! Hned to vyraž!" přikázal s co největší autoritou, i když se mu úzkostí třásl hlas.
.
Kisame na prvního důstojníka vyvalil oči. Naprosto netušil co se děje a proč se dobývají do kapitánovy kajuty. Neodvážil se, ale protestovat a zkusmo ramenem nabral dveře.
"Okamžitě všichni vypadněte!" ozval ze zevnitř Madarův autoritativní hlas, který nepřipouštěl odpor. Ještě chvíli a už bude. Teď si nemohl dovolit být vyrušen.
Svalnatý obr se zmateně podíval na Fugaka. Od kapitána dostal rozkaz, který měl nejvyšší váhu na lodi. Nemohl ho neuposlechnout.
.
"Kisame, hned to vyraž!" štěknul Fugaku hystericky, což u něj bylo zcela nevídané, vždycky se tak perfektně ovládal, "kapitán Sasukeho zn… ubližuje mu! Koukej ty zkurvený dveře vyrazit!" Jakoby na dotvrzení jeho slov se zevnitř ozvalo zoufalé bolestné zavzlykání - Madara na okamžik povolil dlaň. Bylo nesnesitelné být takový kousek od mučeného syna a nedokázat mu nijak pomoci.
"Prosím, DOST! TO BOLÍ! PROSÍM!" zakvílel Sasuke zevnitř v agonii.
V tu chvíli se konečně v chodbě objevil i Kakuzu.
.
"Ale důstojníku, nemůžu se vzepřít kapitánovi," vyhrkl Kisame. Prostě nemohl. Bylo jim věčně vtloukáno do hlavy, že kapitán se musí poslouchat na slovo za každých okolností. Tohle pro něj bylo skoro písmo svaté.
"Serte na příkazy, okamžitě vyraž ty pojebaný dveře!" zarval na ně Itachi, který už notnou dobu lomcoval klikou. Obyčejně se tak nevyjadřoval, ale teď šlo o jeho brášku, kterému ubližovali.
Madara už končil. Cítil, jak sladký orgasmus o pár okamžiků později přijde a jaký bude!
.
"Kapitán se vzepřel všem morálním zásadám! Koukej to do hajzlu vyrazit!" pěnil Fugaku, který dokonce už i zauvažoval, že by se rozběhl do skladu pro trochu střelného prachu, ale bál se, aby že v tomhle zmatku neodhadl množství a mohlo by to Sasukeho uvnitř zranit. Byl hrůzou a zlostí úplně bez sebe, moc dobře samozřejmě s Izunou věděli, jaké choutky má jejich starší bratr, ale v životě by si nepomyslel, že sáhne na některého ze synovců.
Sasukeho křik se zadrhnul, když se do něj Madarův klacek vnořil s takovou prudkostí a tak hluboko, až mu před očima vyskočily rudé hvězdy. Poslední, co si pamatoval, než zkolaboval, byla nesnesitelná bolest a něco horkého rozlévajícího se mu kdesi ve střevech.
.
Madara se dotkl nadoblačných výšin nebe blaženosti. Na pár vteřin strnul, když plnil to tělíčko pod sebou a pak ho ovládla příjemná malátnost. Zarazilo ho úplné ticho. Pustil Sasukemu pusu, evidentně dýchal, ale asi opravdu dostál svým slovům, že ho ušuká k bezvědomí. Vyklouzl ven z toho útloučkého tělíčka. Ihned se z rozdrásaného otvůrku vyřinula narůžovělá hmota. Pohledem zkonstatoval, že ho musel natrhnout dost silně, když pod jeho koleny bylo tolik krve. Ještě nikdy se mu nic podobného nepodařilo. Kabuto to snad spraví. Hadrem, který se povaloval na stole, si otřel slabiny a upravil se. Zvedl ze země dýku a zasunul ji do pouzdra. Ještě zkontroloval mělkou rán na boku. Nebylo to nic vážného, ale košili měl dost od krve, i když proti Sasukemu… Teď přicházela ta hloupá část, musel otevřít dveře. Nebál se, čelil už horším věcem. Chodbou se rozlehlo cvaknutí zámku a vrzání otevíraných dveří.
.
Fugaku předtím úplně ztuhnul děsem, protože se zevnitř přestal ozývat synův hlas, co když ho… Nepřestával se s Itachim dobývat do dveří, když ti dva tupouni stáli v chodbě jako dvě tvrdá Y, nakonec jim vůbec k ničemu nebyli. Když konečně zámek povolil, vpadli se starším synem do kajuty jako velká voda. Netrvalo mu moc dlouho se zorientovat, ostatně byla místnost docela malá, takže vše měl jako na dlani - Madaru, který vypadal tak spokojeně jako nažraná kočka vyvalená na zápraží, a Sasukeho bezvládné tělo v posteli. Nevěděl, ke komu se má vrhnout dřív, jestli napřed z Madary vymlátit duši nebo pomoci Sasukemu. Nakonec si vybral první možnost, protože k mladšímu synovi ihned přiskočil Itachi, jak se dalo ostatně čekat. On sám přistoupil ke svému bratrovi, obličej zkřivený vztekem. "Ty hnusný zvracený prase!" zasyčel rozzuřeně, "jak jsi… jak jsi mohl?! Je to tvůj synovec a… a je to ještě skoro dítě!"
.
"Dítě? Pokud vím, tak už je dospělý. Všichni jsme se na tom shodli." Madara vyčkával, protože Fugaku vypadal rozzuřený, že by se i býk v aréně mohl stydět. Dle jeho výrazu počítal s tím, že jen u slovního pokárání to nezůstane. Na otázku, jak to mohl udělat, radši neodpovídal. Rozhodně toho nelitoval, byla to ta nejlepší šukačka, co kdy zažil. Navíc po té dlouhé abstinenci to bylo jako živá voda. Poslední dobou byli v nějak moc slušných přístavech a neměli tam žádné hochy na šukání.
Itachi úplně zesinal, když viděl brášku ležet v tratolišti krve. Vzedmula se v něm šílená zlost, ale na prvním místě byl Sasuke, který potřeboval okamžitě pomoc. "Běžte pro Kabuta, HNED!" rozkázal těm dvěma neschopákům u dveří. "Bráško… bráško, prosím, vzbuď se," Dlouhovlasý Uchiha se snažil probudit mladíka z bezvědomí.
.
"Necelej půlrok!" vyštěkl Fugaku rozezleně, aby mu připomněl, že zas tak dlouho to není, "panebože, vždyť je mu šestnáct, je to ještě kluk! Vždycky mi bylo jedno, že máš radši zadek než kundu, ale tohle, tos, Madaro, přehnal! Sasuke je můj syn!" Příliš se nerozpakoval a jednu svému staršímu bratrovi vypálil. Vlastní rodina, respektive ta nejbližší, byla tím jediným, co dokázalo zlomit a potlačit i to hluboce zakořeněné přesvědčení, že musí dodržovat pravidla hierarchie. Nikdy si nestěžoval, že se Madara stal kapitánem, byl starší a náležela mu tedy větší moc i odpovědnost, ale tím, že vztáhl ruku na Sasukeho, zradil jeho důvěru.
Nejmladší Uchiha nereagoval ani na třesení ani na hlasy, jeho tělo bylo v příliš velkém šoku, než aby mu mozek dovolil probrat se k vědomí a snášet tu přetrvávající bolest. Ležel jako hadrová panenka, krvácel a tváře měl smáčené od slz.
.
Ač nejstarší Uchiha čekal, kdy mu nějaká přiletí, tak nebyl dostatečně rychlý, aby ránu zastavil. Měl pocit, že ho právě do tváře kopl kůň. Něco odporně křuplo a krom bolesti ucítil horkost, která mu tekla z nosu. Druhou ránu, už stihl vychytat a bez rozpaků dal Fugakovi jednu do žaludku. Rvali se jako psi, kapitán nekapitán, bratr nebratr.
Itachi se marně snažil brášku vzbudit. Měl o něj šílený strach, vypadal na umření a vůbec se neprobíral. Co když mu umře? To by nepřežil.
.
Šedovlasý muž spěchal do podpalubí se svým vybavením. Nikdo mu nedokázal nic bližšího říct, jen že ho potřebují. Dokvačil do chodby ke kapitánově kajutě. Z místnosti se ozývaly zvuky nějaké rvačky a něčí žalostné prosby, ať se někdo probere. Když dorazil k otevřeným dveřím, naskytla se mu scéna, kterou rozhodně neviděl denně. V malém pokoji se prali kapitán s důstojníkem, Kisame se je snažil odtrhnout od sebe, zatímco Itachi na posteli svíral v náručí zjevně bezvědomého Sasukeho.
.
Kakuzu, který šel pro Kabuta, se přidal ke Kisamemu. To už se jejich síla převrhla na jejich stranu a dokázali ty dva rozzuřené muže odtrhnout od sebe, a jak vypadali. Fugaku sebou neustále škubal, jak chtěl po svém bratrovi skočit a vymlátit z něj duši. Okolo oka mu nabíhala solidní modřina a košili měl rozervanou.
Madara nevypadal o nic líp. Se zakrváceným obličejem a košilí rudou až ke kalhotám, byl svírán nejsilnějším mužem na lodi. Nos měl lehce zkřivený do boku a oči podlité krví, jak několikrát dostal pořádnou pecku do hlavy.
"Kabuto," zakvílel Itachi nešťastně, "rychle, potřebuje pomoc." Měl pocit, že jeho bráška slábne každým okamžikem. Dýchal tak plytce, že občas měl pocit, že už se nenadechne.
.
Kabuto si připadal zcela zmateně, absolutně mu unikaly souvislosti, sice zaznamenal na palubě nějaký rozruch, ale zrovna vytahoval Sasorimu zhnisanou třísku, tak se o to nezajímal. Rychle přelétl očima oba těžce oddechující muže, typická rvačka, třebaže mezi vysoce postavenými Uchihy zcela neobvyklá, ale to nebylo akutní. Vyslyšel tedy Itachiho zoufalý hlas a sklonil se nad nejmladším Uchihou. Tiše hvízdl, tohle vypadalo na solidní krvácení, a zrovna na takovém místě… Kabuto zamrkal, jak mu došly souvislosti. Takže znásilnění. A podle všeho samotným kapitánem, zajímavé. Okamžitě ale nasadil profesionální masku. "Světlo," syknul k Itachimu, "potřebuju lepší světlo, dones lampu." Prsty nahmatal na Sasukeho krku puls. Byl slabý a plíce taky moc nepracovaly.
.
Itachi rychle sundal z věšáčku lampu a roztřesenými prsty se jí pokoušel zapálit. Snad až na desátý pokus dokázal vykřesat pár jisker a zapálit knot. Povysunul ho, aby hořel větším plamenem. Postavil se tak, aby co nejvíc světla dopadlo na inkriminované místo. Bože, úplně cítil ledový pot a bylo mu špatně od žaludku, když Kabuto začal prohlížet ránu.
.
Kabuto nespokojeně mlaskal. Svěrač byl roztržený hned na dvou místech a do ran se stále tlačilo sperma smíšené s krví. Nelíbil se mu ani Sasukeho stav, srdce pracovalo tak pomalu, že hrozila zástava. Nevěděl, co řešit dřív, ale jako lékař se musel umět rychle rozhodovat. "Kisame!" zavolal na jednoho z námořníků, "dones vědro sladké vody! Kakuzu, ty sem pojď, přidržíš ho." Ze své brašny vytáhl čpavek a podal ho Itachimu. "Prober ho a udržuj při vědomí. Srdce musí pracovat, na klid na lůžku bude čas později."
.
Itachi poslušně přebral hadr s lahvičkou a nalil na ni šílené čpící látku, kterou Sasukemu přiložil k nosu. Kdyby se po tomhle neprobral, tak musí být určitě konec. Měl pocit, že mu látka vyžere oči, ale mělo to účinek. Sasuke sebou zacukal a otevřel oči. Rychle odtáhl látku. "Sasuke, řekni něco, prosím."
.
Nejmladší Uchiha nebyl zrovna rád, bylo mu tak sladce v té heboučké tmě, nechtěl být znovu vržen do té bolesti. Z úst mu vyšlo jen zmučené zakňourání, ta noční můra ještě neskončila?
"Itachi, zajisti mu paže. Opři se o ramena, drž ho v klidu a mluv na něj. Kakuzu, ty máš na starosti nohy, hlavně mu je nech od sebe, ať můžu pracovat. Udržíš ho?" Kabuto udílel rozkazy a chystal si nástroje, které bude potřebovat.
.
Itachi poslechl na slovo. Zapřel se mu silně o ramena, aby sebou ani necukl. "Sasuke, dívej se na mě! Prosím… Sasuke… broučku… no tak, už je po všem," snažil se ho uklidňovat všemožnými slovy, které se mu vydraly na jazyk. Nejradši by svého brášku vzal do náruče a chránil před celým světem.
Madara seděl stejně jako Fugaku na zemi a prudce oddechoval. Nos ho bolel, jako by si ho nechal uřezat a pod ním cítil stále přitékající vlhko. Jeho bratr ho propaloval nenávistným pohledem a on se taky netvářil moc příjemně.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kaage Kaage | 21. června 2016 v 8:34 | Reagovat

Čekala jsem znásilnění, ale že až tak...doufám, že to Madara schytá. Jako mám ho ráda, ale tady mě fakt naštval. Čtu to ve škole, což asi nebyl nejlepší nápad. Skoro jsem se u toho rozbrečela. xD ...Ale jinak skvělý díl, jako vždy. Moc se těším na další a opravdu doufám, že Madara dosáhne řádného potrestání.

2 emmy emmy | 21. června 2016 v 10:59 | Reagovat

Ten Madara je ale previt...zasluzil by si trpiet..cely cas som dufala, ze sa im podari tie dvere vyvalit skor...velmi sa mi pacilo ako sa Fugaku byl za syna...to ma tak pekne zahrialo u srdiecka..a tiez ako tu koment vyssie si rada kratim dlhe chvile vyucovania citanim tvojich poviedok a zrovna dnes mi to bolo osudne..krava triedna mi doslova vysklbla mobil z ruk akurat v tom najlepsiom...ze vraj nedavam pozor...boha ved sa uz neucime a kto dava teraz pozor pri jej trapnych organizacnych kecov ked opakuje stale to siste dokola ..som myslela ze sa rozplacem z ineho dovodu..nastastie mi ho cez prestavku vratila ale celu hodinu som bola v krutom napati z toho ako to bude pokracovat..takmer mucenie :-P ..takze em som sa postazovala prepac a samozrejme sa nemozem dockat dalsieho dieelu :-D

3 Kačí Kačí | 21. června 2016 v 22:31 | Reagovat

I když Madieho mám ráda, teď bych ho nejraději popravila, ale nějak krutě, jako fakt hodně! Vykastrovat, pak stáhnout z kůže, nechat ve slaný vodě, trochu ho popálit a pak bych ho podřízla jako prase, kterým on je, a nechala ho vykrvácet! Tělo bych nechala sežrat žralokům, ty žraloky pak taky zabila a spálila! Já jsem tak nasraná! Myslím, že bych teď nikoho mohla i brutálně zmlátit. Já mám takový rage! Vážně! Ale doufám, že se Sasuke z toho vylíže, prosím prosím. Já bych to nedala, kdyby se mu stalo ještě něco...
A moc si přeji aby se mohli bráškové a Fugaku vrátit za Mikoto a žili jako šťastná rodina. Naruto by tam mohl být s nima. A kde vlastně Naru byl? To mne celkem zajímá. A Madara bude samozřejmě někde v moři s kotvou kolem krku oždibávanej žraloky. Jiný přání vážně nemám a navíc budu mít brzy narozky (*mrk mrk* prosím prosím)
Jsem strašně natěšená na další díl a nemůžu se ho dočkat :D

4 Kai Kai | 22. června 2016 v 20:35 | Reagovat

Grr přerazit mu nos!!! mět tasit šavli vikastrovat ho pak mu useknou ruce a nohy a potom ho hodit žralokum... doufam že ho minimalně  protahnou pod kilem 3x. v každe povidce madaru nenavidim vžicky je to takovy hajzl že by zasloužil popravit hned na začku prventivně. chudak seasku takove zraněni na moři v te době to taky muže velice lechce umřit. doufam že si to madara pořadně schita i kkdyž je kapitan ale popravit ho mužou i tak.

5 kyuubinka kyuubinka | 22. června 2016 v 20:50 | Reagovat

Takhle... Já věděla, že to bude brutální, a že mám čekat něco jako v V moci dravce... Ale tohle... Chtělo se mi až brečet, když jsem četla řádek po řádku a bylo to víc a víc brutálnější. Ani nevím, co na to mám říct (spíš napsat)... Cítila jsem při čtení takovou tíseň, jakou jsem u čtení už dlouho neměla. A ten stres u toho marného otevírání dveří... Ssss... R.I.P.

6 Někdokohoznáš Někdokohoznáš | 23. června 2016 v 0:37 | Reagovat

Dobrý díl, velmi reálný, dobře napsaný bez velkých rozborů proč a jak, to se mi líbilo. Takže i velmi emociálně silný. Na téhle povídce se mi nejvíc líbí reálie, miluju dobrodružné příběhy a zrovna piráti se moc často nevyskytují. Je zajímavé, jak se vaše představy o životě na lodi shodují (či neshodují) s mými. A asi jsem zvrhlejší, než jsem si myslela, ale ta scéna se mi dost líbila. Vždycky jsem měla raději záporáky. Sasuke je tu podávaný jako nevinný zajíček a zajíčkům mám chuť kroutit krkem :-D. Klidně i preventivně. Takže Mady jeĎ! Asi se zase odmlčím, (nemyslím si, že se vám ty mé komenty dobře poslouchají),  ale to neznamená, že to nečtu. Těším se na další díl a hlavně na to, jak Itachi ztratí veškeré zábrany a pustí se do toho neurvalce rodinnýho bez ohledu na důsledky.

7 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 23. června 2016 v 21:33 | Reagovat

Jo, vážně ještě žiju... I když mě to samotnou překvapuje... Nom... Komentář ode mě se zpožděním není nic neobvyklýho, takže... Nebudeme řešit. :D Normálně by to ve mně asi ani úzkost nevyvolalo, ale vzhledem k tomu, že jsem to četla ve volných chvílích někdy v úterý a ve středu mezi učením na poslední zkoušky, musím říct, že z toho mám docela trauma. :D Asi to bude taky tím, že málo čtu rejpy... Takový zranění je na lodi asi docela problém, ještě s nulovou hygienou... Meh. :D Ale teď jako pomstu určitě rejpne Fugaku Madaru. :D

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 25. června 2016 v 22:13 | Reagovat

[1]:Njn ve škole se má dávat pozor na jiné věci, ale chápu to, že konec roku dělá své. Tak Madara dostal na budku, co by sis ještě přála.
[2]:Dveře byla opravdu z bytelného masivu, kvalitní práce :D Fugaku měl snad poprvé možnost někoho za Sasukeho znásilnění ztřískat. Vidím, že ve škole s tím občas můžou být obtíže, ještěže to nečetla. to by se divila.
[3]:Svými způsoby potrestání Madary už směle konkureješ Kaiovi :D a to už je co říct. Tohle je opravdu jeden z našich nejbrutálnějších rejpů. A co si jako představuješ k narozeninám? Případně připiš email.
[4]:Jenom zlemneý noc je na tebe málo co? :D Nicméně popravit ho nemůžou, právě protože je kapitán a majitel lodi, takže tak.
[5]:vidím, že to na tebe mělo silný vliv.
[6]:Možná reálný až moc, když to u čtenářů vzbudilo takový ohlas. Je fakn vidět, že to někdo i dokáže okomentovat :D s tím že opravdu nevímkdojsi :D Tak my jsme se tu snažili o co největší realističnost, obě milujeme historické povídky a nebylo nám za těžko dohledat si potřebné informace k ději. Rozhodně komentuj, každý komentář se počítá.
[7]:Pozdě ale přece! To je důležité. Číst něco takové před zkouškou asi nebyl nejlepší nápad. Rejnout Madaru Fugakem je pro mě dost nereálná představa :D :D

9 Kai Kai | 25. června 2016 v 23:53 | Reagovat

[8]: kapitan nakepitan stejně bych ho hechal popravit byt na fugakově mistě a nebo ho přivazat k dělo a vistřelit jakože omilem a byl by pokoj. no ale stejně i když je kapitan tak musi dodržovat kodex a ten porušil takže i když je kapitan tak ho mužou popravit. :-D

10 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 26. června 2016 v 12:08 | Reagovat

[9]:Tak myslím, že pirátský kapitán žádný kodex nemá :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.