Čas zemřít? II.

24. září 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Čas zemřít?
Naruto si užívá svou odměnu za darování krve a Sasuke svými smysly přijde na to, že nejsou sami a mají společnost. Přemítá, jestli má dát vědě, že o Madarovi ví nebo si to nechat pro sebe. Statkář je stejně troufalý, že si něco takového dovolí a nebojí se, že ho nepůjde vysát… i když klidně by si dal další dávku.


Plavovlasý mladík tál pod Sasukeho doteky jako první sníh. Sténal o přídavek a všemožně se snažil, aby vyšel upírovi vstříc. Kdysi si připadal jako levná děvka, že se tak nabízí svému společníkovi. Ale lehká žena to dělá kvůli penězům, on to dělal z vlastní svobodné vůle.
Madara si div oko nevykoukal, aby na ty dva viděl přes malou škvíru a v matném světle pokoje. Napjaté kalhoty v rozkroku mu říkaly, že se nemůže jen koukat. Byť to bylo dost zvrácené, rozdávat si to s upírem, tak ho ty steny a celé rajcovní představení vzrušovalo.
.
Sasuke masíroval blonďáčkův penis a v pravidelném rytmu stahoval předkožku. Cítil jeho napětí a do uší mu zněly jeho vzdechy. Naruto však nebyl jediný, s kým jejich hrátky něco dělaly. Musel se přemáhat, aby pobaveně nezvlnil rty, když jeho čich zaznamenal mírný závan ještě dalšího roztoužení. Tak vida, jak se hospodář nakonec vybarvil. Bez okolků si rozvázal tkanici kalhot a rovněž se jich zbavil. Teď byli s Narutem oba nazí a on na něj nalehl, aby se mohli otírat jeden o druhého. Mazlili se a laskali, co chvíli se pokojem rozléhaly typické zvuky vášnivých polibků.
.
Naruto se až zalykal, jak příjemné a vzrušující to bylo. Peřina šustila o sto šest a plavovlasý mladík ji svíral v prstech. Vybízel se Sasukemu celým tělem a sténal na celý pokoj. Na mysl mu vůbec nepřišla myšlenka, že by se měl krotit, aby ho hospodář neslyšel. "Sasůů… chci tě uvnitř sebe," zakňučel Naruto nedočkavě.
Statkář nemohl jinak, než vyprostit svoje ztopoření z kalhot a intenzivně se honit. Kdyby ho viděli vesničané, tak ho nechají upálit! A ty dva taky. Měl by být upálený za vícero věcí, než za tohle. Naštěstí to o něm nikdo nevěděl.
.
"V tom případě doufej, že nám ještě zbyl nějaký olejíček," zašeptal Sasuke a otřel se svou tváří o tu Narutovu. Nechtělo se mu odtrhnout, ale nakonec se natáhl pro svou brašnu, aby propátral její obsah. Vytáhl skleněnou lahvičku s vazkým heřmánkovým obsahem. Někdy tím mazal blonďákovy rány po říznutích, když se třeba hůře hojily, ale častěji používal olej na úplně jiné věci. "Máš štěstí, ještě tam trochu je, ale musíme zase někde nějaký sehnat," konstatoval upír a po páteři mu přejela horká vlnka při pomyšlení na Narutovu těsnou dírku. "Roztáhni nohy," přikázal mu necudně.
.
Naruto neváhal a poslušně splnil Sasukeho příkaz. Roztáhl nohy od sebe a dráždivě se honil. Věděl, že se Sasuke i rád dívá. "Doufám, že se do mě nepustíš jako minule upíří rychlostí. Dva dny jsem nemohl chodit," postěžoval si plavovlásek, ale nevypadalo to, že by mu to nějak extra vadilo.
.
"Nevím, v čem je problém, když jsem tě ty dva dny potom nesl," ušklíbl se Sasuke a nalil si pár mililitrů olejíčku na prsty. Se zatajeným dechem s nimi potom zamířil k Narutově vstupu do těla. Pořádně promastil jeho okolí, než si bez okolků našel ukazováčkem cestu dovnitř. "Rozpálený jako plotna," konstatoval s uspokojením.
.
"A ty se divíš? Nemůžu se tě dočkat," zavrněl Naruto a stiskl upírovo zápěstí, aby mohl zatlačit jeho prst hlouběji k tomu místečku, které ho přivádělo k šílenství. "Doufám, že už hospodář spí. Jinak by nás asi vyhodil, že?" zeptal se laškovně a sváděl Sasukeho pohledem.
Madara za dveřmi nepřestával leštit svoji erekci. Už bylo pozdě, aby jakkoliv zasáhl nebo se stáhnul. I on musí naléhavě něco dodělat, než bude moct jít spát.
.
Sasuke se musel držet, aby nevyprskl smíchy. On přesně věděl, jak se Madara zachoval, a do Narutovy verze to mělo hodně daleko. "To nepochybně," prohodil však rádoby nevinně, "i když… co o něm víme. Třeba by se mu to líbilo, koukat se na nás. Třeba taky dává přednost svému pohlaví…" Na poslední slova položil zvláštní důraz, který nemohl pochopit blonďáček, ale kdosi jiný ano. Sasuke tím jemně Madarovi naznačil, že o něm ví.
.
"O tom silně pochybuju. Víš přece, jací obyčejní lidé jsou. Nejradši by nás nabrali vidlemi v tom lepším případě a v tom horším nás upálil na hranici. Ale teď mi ukaž, že jsem ti nedal svou krev zadarmo." Chtěl pořádnou odměnu za výkony svého těla. Felčaři, zvláště ti městští, rádi pouštěli nemocnému žilou, ale nikdo nemůže vyléčit nemoc takovým způsobem.
Muži přeběhl mráz po zádech. Byl hlupák, když si myslel, že o něm upír vědě nebude. Beztak u toho honění strašně funěl. Co se teď stane? Kdyby mu to vadilo, tak ho přece může vždycky zastavit, ale nechal ho dívat se… Proč dneska šel do hospody…
.
"No, můžeme být rádi, že obyčejní lidé nevědí, kam až sahají moje schopnosti. Kdyby to věděli, nepokoušeli by se nás tak bláhově zlikvidovat," prohodil Sasuke, jako by se bavil s Narutem, ale ve skutečnosti v tom vyslal jasné varování pro Madaru. Statkář prozatím nevypadal, že by se chystal udělat něco z toho, ale co kdyby náhodou. "A teď vystrč zadek, protože mám děsnou chuť tě ušukat, až budeš prosit o smilování," protáhl potom a vyndal mastné prsty z Narutova pozadí. Byl už sám pořádně tvrdý a nažhavený. Zatím ještě potlačoval to zvíře v sobě, ale brzy mu malinko popustí otěže. Jen tak, aby si to pořádně užil Naruto i on.
.
Plavovlasý mladík se natěšeně překulil a dle přání vyšpulil na Sasukeho prdelku. Pokoušel se ji natlačit do Sasukeho klína, ale stál daleko od postele. "No ták, Sasuke, teď jsi říkal, že mě chceš," popohnal ho, aby konečně udělal to, po čem toužil. Dneska bude spát jako zabitý. Ne že by to chtěl doopravdy, ale darování krve a divoký sex ho určitě úplně vyčerpají.
.
"Taky že ano," zavrněl mladý Uchiha a přistoupil blíž k tomu bíle zářícímu pozadí. Roztáhl svému příteli půlky a chlípně se otřel o připravený otvůrek. "Nejradši bych ho do tebe vrazil celý najednou," konstatoval nemravně, "ale obávám se, že bys pak mohl ztratit víc krve, než už jsi ztratil." Chytil svou nedočkavě tepající erekci u kořene a začal ji navádět do Naruta.
.
Naruto zadržel dech a prohnul se v zádech. Sasukeho necudné řeči ho vzrušovaly. Byl jako jeho bůh a každé slovo zákonem. Co nejvíc se snažil přizpůsobit a pojmout do sebe tu tvrdost. "Ještěže ze mě nemůžeš ud-ahh! udělat upíra přes semeno." To už by byl hodně krát přeměněný.
.
Sasuke se tlumeně zasmál. "J-ještě, že nemůžeš mít děti," dodal vlastní variantu, "zajímalo by mě, co by z takového spojení… aaah, sakra… vlastně vzniklo." Zasunul se až po kořen a slastně zavzdychal. To horké sevření kolem tvrdého ptáka ho přivádělo do extáze málem stejně spolehlivě jako pohár krve. Sotva měl dost sebeovládání, aby nechal Naruta přivyknout, než do něj začal bušit.
.
"Nějaký rarach," vydechl Naruto a musel se zapřít rukou o stěnu. Sasuke začal docela razantně. Možná ho vyprovokoval až moc. Nechal upíra chvíli řádit a čekal, jestli aspoň trochu zpomalí. Nevypadalo to nadějně. "S-Sasuke, p-prosím zv-volni nebo z-zítra moc p-práce ahh! nezastanu!" snažil se přimět společníka k pomalejšímu tempu. Kdyby jenom putovali, tak nic nenamítá, ale zítra by si měli odpracovat dnešní nocleh.
.
"Hmm, tak to jsem zvědavý, co tomu hospodář řekne… ale neboj. Pokud to tak bude, zastanu i tvojí práci. Nemysli si, že teď hodlám přestat, dávám ti, cos chtěl, ne?" zasupěl Sasuke a v očích mu lehce škodolibě zablesklo. Místo zpomalení svoje pohyby naopak zrychlil a začal nebohého blonďáčka šukat doopravdy po upírsku - tak rychle, že jeho přírazy byly lidskýma očima jen stěží postřehnutelné. Slyšel, jak Naruto vykřikl, musel si dát pozor, aby mu příliš neprodřel sliznici. Pravačkou sklouzl do rozkroku svého milence, aby se o něj mohl postarat.
.
Naruto nemohl vzdorovat něčemu tak intenzivnímu a po chvilince hlasitě vykřikl a celý se stáhl v slastné křeči. Sasuke do něj však nezměněně přirážel, byť skoro zmalátněl a tak tak se držel nahoře. Sasuke ho úplně zničil!
Hospodář za dveřmi také vrcholil. Škoda, že nemá nějakého důvěrníka, kterému by se mohl svěřit, co dneska viděl a zažil. Netušil, že upíři baží i po něčem jiném než je krev. Možná tento byl výjimka, kdo ví. Co nejtišeji zmizel ve svojí ložnici. Věděl, že černovlasý mladík jistě zaznamenal jeho odchod. Musí si promyslet, co bude dělat zítra a jak to s nimi skoulí.
.
Během pouhé půl minutky dospěl Sasuke rovněž s táhlým zasténáním k orgasmu. Jeho upíří sémě naplnilo blonďáčkův zadek. Mladý Uchiha na pár okamžiků strnul ve slastné křeči, než se pomalu z Naruta stáhl. Když se jeho tmavé oči znovu otevřely, setkaly se s blankytnými studánkami svého společníka. Pousmál se na něj. "Doufám, že jsem tě přesvědčil o tom, že ti stojí za to se mnou cestovat," zavrněl a naklonil se k němu, aby mu mohl věnovat horký polibek na rty. Tohle byl opravdu příjemný bonus jejich cesty. Ne že by to dělali každý den, ale minimálně jednou či dvakrát do týdne.
.
"Úplně jsi mě vysál, ty jeden upíre," brouknul Naruto do hebkých rtů. Dneska byl opravdu vysátý mnoha způsoby. Jak skrz krev, tak energie. Překulil se na polovinu postele blíž ke zdi. Pomalu se mu uklidňovalo srdce a padala na něj příjemná únava. "Druhé kolo dneska nebude…" mohutně si zívl, "pojď se ke mně přitulit," špitl prosebně. Sice Sasuke trochu chladil, ale vždy to bylo velmi příjemné.
.
"Jak si přeješ," zašeptal Sasuke a bez okolků obsadil kus lůžka vedle blonďáka. Narutovo se k němu okamžitě přivinul a stulil se u něj. "Myslím, že dneska se nám bude spát jako v nebi," poznamenal černovlásek spokojeně. On sice potřeboval spát mnohem méně než normální smrtelník, ale také tím způsobem dočerpával energii, i když ne tolik jako při pití krve. Každopádně jeho instinkty fungovaly ostře i během spánku, takže byl vždy ve střehu, kdyby se na ně někdo pokusil zaútočit, což však tady snad nehrozilo.
~~~
Ráno mělo pro Madaru pachuť něčeho podivného. Nebál se setkání, jen si nebyl jistý, jak se má chovat. Asi zvolí techniku mrtvého brouka a bude se tvářit, že se vlastně vůbec nic nestalo a nehonil si za zavřenými dveřmi. Šel obstarat zvířata, zatímco jeho hospodyně už dorazila a oznámil jí, že má na statku dva pohůnky. To se bude bábi divit, až nebude chtít Sasuke jíst. A byl docela zvědavý, jestli upír umí vzít pořádně za práci.
.
Sasuke vstával dřív než Naruto, to nebylo nic neobvyklého. Potichu se trošku opláchl u lavoru a oblékl se. Nechtěl blonďáčka budit, takže tiše vyšel z komůrky. V kuchyni hned narazil na malou vrásčitou stařenku, která byla už na první pohled veselá kopa. Co nejzdvořileji odmítl snídani s tím, že mu jídlo po ránu dělá špatně. Bábi nad tím sice nespokojeně kroutila hlavou, ale nutit ho nemohla. Mladý Uchiha se tedy vydal hledat jejich hostitele.
.
Madara obstarával dva statné hnědáky, které odpoledne zapřáhne do vozu a bude s nimi svážet obilí do stodoly. Dneska to vypadalo, že bude krásně. Ne jako ta včerejší sprška. Počká, až sluníčko osuší ranní rosu a může se jít do práce. Zaslechl za sebou zaskřípění podrážky na podlaze a ohlédl se. Na tváři si udržoval pečlivý nicneříkající výraz. Říkal přece, že nic se v noci nestalo. "Dobrý jitro."
.
"Dobré," oplatil mu Sasuke, "hezké ráno, že?" Vzhlédl mimoděk k blankytné obloze, na které se jen tu a tam honilo pár bílých beránků. "Hezké ráno po příjemné noci, to člověka naladí," dodal poněkud uličnicky a jeho tmavé oči se na chvilku zapíchly do Madary. Chlípník jeden, nezdál se. Přiblížil se ke koním a pohladil bližšího valacha po šíji. Krásná zvířata, koně měl moc rád. Když žil ještě doma, často na nich jezdil.
.
"Můžeš ho vyhřebelcovat," odtušil Madara a hodil po Sasukem kartáč, který mladík bravurně chytil. Rozhodl se na ten skrytý význam slov nereagovat. Měl by být obezřetný. Co kdyby mu chtěl vysát krev? Mohl to udělat kdykoliv. A proč nepil Narutovi přímo z krku, jak se to tradovalo? V hlavě mu šrotovalo příliš mnoho otázek. "Jak oschne rosa, tak začneme se žní. Doufám, že jste oba připravení. Není to lehká práce."
.
"Buď bez obav, hospodáři," uculil se Sasuke a hned začal s čištěním koně, který jenom zastříhal ušima. Měl docela štěstí, že se ho zvířata nebála. Slyšel i o takových svého druhu, kteří byli tak vrozeně děsiví zabijáci, že se jich všechno živé kromě lidí stranilo. V něčem bývala zvířata chytřejší než člověk. V jeho případě se to ovšem nedělo a on za to byl vděčný. Pečlivě se zaobíral hezkým hnědákem a něco si sám pro sebe broukal. Byla to změna oproti tomu poněkud chladnému poutníkovi ze včerejší hospody - krev a sex v něm vzbudily dobrou náladu.
.
Madara, leč byl obezřetný, tak byl i zvědavý. Občas se před hřbet koně koukl na Sasukeho, jak umí zacházet s kartáčem a hlavně taky, aby si ho pořádně prohlídl. Včera už se venku šeřilo a uvnitř byly jen lampy, které vydávaly mdlé světlo. Černovlasý mladík byl velice pohledný. Tmavé divoce rozježené vlasy. Bledší pleť bez jediné chybičky. V denním světle měl opravdu pocit, že ho zná nebo někoho jemu podobného. Říkalo se, že upíři jsou velmi pohlední, aby mohli lehčeji zmást svou kořist. "Tvůj společník dojde nebo dneska děláš i za něj?"
.
"Rád bych ho nechal vyspat, má toho za sebou hodně," prohlásil Sasuke klidně, aniž by dal najevo nějaký stud, "neboj, hospodáři, zvládnu v klidu pracovat za dva… když tedy nemám společnost." Jeho zvýšená schopnost práce spočívala především v obrovské síle a rychlosti pohybů, které mohly být pro člověka pouhým okem nezachytitelné. Proto však pracovali s Narutem pouze tam, kde mohli být při práci sami, obyčejně si vyprosili, aby si statkář nedělal starosti a nechal všechno na nich. Muži bývali zpočátku nedůvěřiví, ale když pak večer vylo vše hotovo, nepřestávali se divit.
.
"Budiž, dobrý dojem tedy na mě neudělal," prohodil Madara mnohoznačně. Dělat upíru krevní vak a doprovázet ho po světě. Šoustání s ním mu vadilo zrovna nejmíň. Sasuke byl totiž pěkný, ale kdo dá svou kůži na trh v sázce s krvesajem? Byl na vážkách. "Moje pole jsou rozlehlá. Jistě budeš muset dělat i sám bez jiných lidí. Nemůžu zastat všechno sám." Přemýšlel, jestli má černovlasému mladíkovi zrovna říct, ať večer odejdou.
.
"Výborně," přikývl Sasuke, a když viděl, jak se na něj Madara dívá, provokativně si pomalu olízl rty. Napadlo ho, jestli by v žertu neměl třeba poznamenat, že má velkou žízeň, ale potom to zavrhl. Už takhle to vypadalo, že Madarovi není po chuti mít v domě upíra, kdo by se taky divil. "A co se Naruta týče… vsadím se, že kdybys ho poznal… ehm… trochu blíže, jistě bys byl s jeho… kvalitami velmi spokojený," prohodil poněkud perverzně.
.
"Dá se říct, že mám jiný vkus," poznamenal Madara věcně a zkoumavě si mladíka prohlížel. Ještěže si dal na snídani chleba s česnekem, jistě ho to aspoň ochrání před přímým útokem. Sasuke nevypadal na ten typ, který zabíjí pro zábavu. Kdyby ho chtěl zabít, tak včera měl perfektní příležitost. S kalhoty u kolen a vzrušením v ruce byl poměrně bezbranný. Možná si s lidmi rád hrál. V hlavě se mu rojily různé teze, ale myšlenky mu často bloudily okolo pohlednosti mladíka, příjemné hlasu a živých očí.
.
"Skutečně?" protáhl Sasuke, který se docela bavil. Odložil kartáč a obešel koně, aby mezi ním a dlouhovlasým mužem už nic nebylo. Postoupil o pár kroků blíž a musel uznat, že na něj udělalo dojem, když Madara necouvl a z jeho směru zachytil jenom nepatrný závan strachu, spíše dominovala obezřetnost. "A jaký tedy je tvůj vkus?" otázal se s podmanivým podtónem v hlase. Ani nevěděl, co ho k tomu vede, ale cosi ho prostě k Madarovi přitahovalo. Jeho osobnost, ale kromě ní ještě něco dalšího, čemu sám nerozuměl.
.
Madara věděl, že strach tu nemá místo. Nesmí se chovat jako kořist, byť je v podstatě zranitelný jako čerstvě narozené mládě. Muž viděl, že to pískle používá velmi zajímavé triky. Nevěděl, jak to dělá, ale zase měl ten pocit jako včera. Sílila v něm touha Sasukemu vyhovět a neodmítnout jeho žádost. Věděl, že ho upír musí nějak ovlivňovat, ale špatně se tomu vzdorovalo. "Na vzhledu tolik nezáleží, to spíš na duši. Charakter daného člověka. Nemám moc rád podbízivé typy. Ty, kteří by pro osobní prospěch udělali cokoliv. Spíš preferuji odvahu, sílu jednat a taky umět vzít za práci."
.
"Zajímavé," ušklíbl se Sasuke, ale získal dojem, že Madara zřejmě nemá zájem. Ta včerejší příhoda mohla být ojedinělá, koneckonců, kdo nepociťoval vzrušení při pohledu na sexuální akt, byť pro mnohé tak zvrácený? Ještě jednou si tedy staršího muže přeměřil, než se vrátil ke své práci a dokončil hřebelcování. Jen pár vteřin poté jako by nastražil uši a zahleděl se k bíle natřené hospodářské budově. Měla tlusté zdi, ale přesto zřetelně slyšel Narutův hlas. Jeho přítel právě vstal a sháněl se po něm. Doufal, že mu dojde, že šel už ven. Sám pro sebe se musel smát, když slyšel, jak blonďák kulhá a nadává a slibuje mu pomstu. Často se to po sexu na druhý den stávalo.
.
Madara zavedl koně do stáje a začal chystat povoz a potřeby pro sklizeň. Byl docela rád, že na to budou tři. I když Obito, jeho pomocník, zastal hodně práce, tak pořád byli jenom dva a on sám se musel na statku pořádně ohánět. Jak se na dvorku objevil plavovlasý pomocník, tak rozdal úkoly. Byl docela zvědav, kolik práce stihne udělat upír. Slunce mu tedy nevadilo a přitom to byl nejtradovanější vymítací prostředek. Uvázat ke kůlu a nechat slunce, aby ho uškvařilo na prach.
.
Sasuke se pozdravil s Narutem a oba vyšli s Madarou na pole. Dostali od hospodáře srpy a mladý Uchiha si vymínil, že budou s blonďáčkem pracovat na druhé straně pole. Madara se sice tvářil trochu nedůvěřivě, ale nechal je být. Sasuke se svým společníkem se tedy vydaly opačným směrem, dokud nedošli k dalšímu rohu rozlehlého lánu. "Jestli tě ten zadek moc bolí, tak můžeš odpočívat," nabídl Narutovi černovlásek, "nechtěl jsem tě včera tak zmordovat." No, možná trochu ano, ale neměl tak provokovat.
.
"Ne, to nějak dám." Naruto nechtěl vypadat jako simulant, který při prvním náznaku nepohodlí nedělá nic. "Možná budu pomalejší, ale ty určitě zastaneš o hodně víc práce. Asi jako vždycky, že? A nikdo tu v okolí není, kdo by tě mohl vidět?" zeptal se opatrně a rozhlédl se. Svými lidskými smysly toho příliš neobsáhl.
Madara na druhé straně se pustil do díla. Jeho pole byla velká. Zatím byli na tom prvním. Srpem utnul svazek žlutých klasů a odložil bokem. Jakmile měl pěknou kupu, tak ji svázal do snopu a postavil na pole, aby zrno v klasech pěkně prosychalo. Večer ho svezou na hospodářství, a když bude potřeba, tak na druhý den dosuší znovu. Pak už bude čekat jenom výmlat obilí. Kupce už měl smluvené, takže se nemusí bát, že by mu zrno zůstalo doma.
.
"Fajn," přikývl Sasuke a také se rozhlédl kolem. On viděl mnohem dál a taky toho mnohem víc slyšel, ale neomylně poznal, že se zatím nemusejí bát. Nejbližší jim byl Madara na druhé straně pole a jeho hospodyňka ve stavení. Pustil se také do práce a nechal popustit uzdu svým schopnostem. V podstatě zmizel Narutovi z očí, protože jeho rychlost mohl vidět maximálně jako rozmazanou šmouhu, a to ještě jak kdy. O tom, že s ním upír ještě stále je, svědčila jenom hromadící se kupa snopů. Byla škoda, že si takhle nemohli povídat, jenom když se Sasuke třeba na chvíli zastavil. Nechával Naruta pracovat ještě o kus vedle, aby se nepletli jeden druhému pod nohy, zvlášť když ho blonďáček vůbec neviděl. Byl zvědavý, jak se bude Madara tvářit, až se s ním setkají někde ve třech čtvrtinách od jejich strany.
.
Statkář se občas koukl k druhé straně pole, ale moc toho neviděl. Pole nebylo úplně rovné, ale spíš lehce do oblouku a zaznamenal jen žlutou čupřinu, která se tam lopotí. Poledne se blížilo a slunce pražilo, jako kdyby mu snad chtělo do těla propálit díru. Předloktím si otřel zpocené čelo. Lilo z něj jako z konve. Naštěstí jeho uši zaznamenaly vzdálené zvonění kostelíka. Hlásil poledne. Chio jistě už chytá oběd. Ještě chtěl useknout poslední snopeček obilí, ale nějak záhadně před ním zmizelo. Jaký byl jeho údiv, když před ním už nebylo nic k posečení, jen pole se snopci pšenice.
.
Chvilku poté se Sasuke před dlouhovlasým mužem zastavil, takže mu to muselo připadat, jako by právě vyrostl ze země. "Dobré poledne, hospodáři," pozdravil vyjeveného Madaru, "myslím, že jsme hotovi. Pěkná úroda, to se musí nechat. Která další pole jsou tvoje? Jen bych řekl, že Narutovi a tobě by asi prospěl nějaký oběd." Ještě samozřejmě bylo třeba poskládat snopy na fůru, ale musely se ještě nějakou chvíli nechat proschnout. Sasuke byl docela rád, že je tu momentálně Madara na práci sám, protože vysvětlovat tohle někomu nezasvěcenému byla vždycky jistá potíž.
.
Madara na Sasukeho zíral, jako kdyby padl z višně. On měl za sebou tak slabou čtvrtinu pole a do večera by to s pomocníkem tak akorát stihl. Kdežto teď před sebou viděl úplně sklizené pole. To je upír tak rychlý? Prostě mu nešlo něco takového na rozum a pár chvil stál jako zařezaný. "Ehm, na oběd půjdeme… Pokud teda nepůjdeš s námi, tak ti ukáži další pole." Trochu zkoprněle se rozešel k dalšímu lánu.
.
Sasuke se nechal odvést k dalšímu poli a poslal Naruta s Madarou na oběd. Blonďáček se sice trochu zdráhal, nerad zůstával sám ve společnosti cizích lidí, ale Sasukeho ho šeptem ujistil, že kdyby se něco dělo, stačí jen křiknout a on ho uslyší. Jakmile osaměl, na chvilku odložil srp a zhluboka se nadechl čistého poledního vzduchu nasáklého tolika zajímavými vůněmi. Také mohl žít takhle klidně jako Madara a jeho největší starostí mohla být úroda. Ale ne, osud mu zvolil jinou cestu.
.
Statkář musel horko těžko hospodyni vysvětlovat, proč s nimi nejde i černovlasý mladík. Musel jí domluvit, aby mu nešla s uzlíčkem něco donést. Naštěstí se nechala nakonec přesvědčit a pořádně jim naložila na talíř hrachové kaše. Madara přemýšlel, jak je možné, že se upír neunaví a zvládne tolik práce?
.
Mladý Uchiha se mezitím pustil do druhého pole. Šlo mu to hezky od ruky, i když vedro bylo tedy pořádné. Kdyby byly všechny mýty o jeho druhu pravdivé, pak už by byl dneska spálený na uhel. Přejel si dlaní přes čelo, trochu se potil. Některé lidské věci si jeho tělo zachovalo, pocení, cirkulaci krve a jiné, byť už pro přežití nebyly důležité.
.
Madara poděkoval hospodyni za oběd a vrátil se plavovláskem na pole. Vypadalo to, že se ho to škvrně bojí. Chodí s upírem a bojí se obyčejného člověka. U pole mu div oči zase nelezly z důlků. Sasuke už měl sklizený kus toho největšího pole. Společně to do večera dozajista zvládnou a zítra sklidí zbytek. Normálně sklizeň trvala i celý týden a teď ji bude mít hotovou za tři dny. To budou sousedi koukat.
.
Sasuke zaznamenal obě příchozí osoby už zdálky. Dovázal jeden ze snopů a vydal se k nim, tentokrát normálním tempem, aby těch šoků nebylo na Madaru za jeden den příliš. Už takhle koukal jako čerstvě vyoraná myš. "Už jste tady? Řekl bych, hospodáři, že si se žněmi letos nemusíš dělat starosti. Úroda je bohatá," zkonstatoval a mimoděk se rozhlédl po zlatých záplavách všude kolem. Jak tak stačil postřehnout, byla Madarova pole jedna z těch větších v okolí.
.
"To tedy zřejmě bude." Madara se poškrabal za uchem a přemýšlel. Potřeboval by, kdyby se tu oba mladíci zdrželi na pár dní a pomohli mu s úrodou, ale měl si nechat ve stavení upíra? Byl na vážkách. Už to vypadalo, že chce něco říct, ale nakonec pomlčel. Do večera se rozmyslí, jak s nimi naloží. Kývl k poli. "Ještě nás čeká hodně práce."
.
Mladý Uchiha přikývl. Nepotřeboval dokonce ani odpočinek, aspoň prozatím ne. Včerejší dávka krve ho posílila a sex ho nabil energií. Dokonce si nebyl jistý, zda se mu dnes podaří vůbec usnout. Teď se však spolu s Narutem vrátil ke sklizni a Madaru nechali pracovat raději znovu na druhém konci. Přeci jenom ještě nebylo jisté, zda se mu to zamlouvá nebo ne.
.
Jak se den blížil k pozdnímu odpoledni, tak Madara zašel domů pro koně. Zapřáhl je do žebřiňáku a jeli sbírat snopy. Nesměla jim na ně padnout rosa, i tak se mu zdálo obilí málo suché a bude třeba je na druhý den před stavením vyskládat. Pořádně si mákli, než všechny snopy posbírali. Měli toho naloženého, jako kdyby na poli byli tři dny. Madara byl hodně spokojený, takhle bude mít úrodu brzy pod střechou a nemusí se bát žádného deště. Rozhodl se. U večeře byli sami. Chio jim nachystala chleba a sýr. Sama šla zaopatřit svoje drobné hospodářství. Statkář se ani neptal, jestli Sasuke bude jíst, a ukrojil skývu chleba jen Narutovi, který vypadal jako hladový potkan.
.
Sasuke s nimi sice seděl u stolu, ale jídla se netkl. Jen velmi zřídka si něco dal, ne kvůli potravě jako takové, spíš kvůli chuti. Občas se třeba napil vína, když byli někde v krčmě, víno mu aspoň barvou připomínalo krev. Oknem stavení sledoval nádherný západ slunce, kdy obloha hrála všemi teplými barvami, od nachové přes krvavě červenou, kterou měl obzvlášť rád, a oranžovou, až k jemným růžovým odstínům. Naruto i během večeře zíval, div si neroztrhl pusu. Včerejší dovádění a dnešní tvrdá práce ho fyzicky odrovnaly, Sasuke by se byl vsadil, že usne hned, jak padne do postele. On možná půjde na noční procházku, zdejší okolí bylo hezké a docela rád by si ho prohlédl i z jiné perspektivy.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 andaateikaa andaateikaa | 24. září 2016 v 13:07 | Reagovat

:3
Já nevím, co psát do komentářů. Pořád bych se opakovala. :D Prostě boží.

2 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 24. září 2016 v 14:29 | Reagovat

*slintá* sakra doufám že jsem si nerozbila mobil.

No ale teď k povídce. Určitě se budu opakovat ale je to boží. Líbí se mi ta obezřetnost z Maradovi strany, nechá si na statku pobíhat upíra je nebezpečný. Naru je sladkej. Povídka je strašně dobře napsaná.

Těším se na další díl.

3 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 25. září 2016 v 12:10 | Reagovat

[1]:Nevadí opakování je matka moudrosti :D A by si rádi slova chvály přečteme znova. Pokud nevíš, co psát, tak ti dám tip. Třeba zhodnoť chování postav v povídce, co se ti líbí*nelíbí*co je prostě divné. I to nám pomáhá.
[2]:Snad ne, na čem by sis to potom četla :D Tak obecně lidé jsou obezřetní nebo se bojí, když kolem poletuje upír.

4 andaateikaa andaateikaa | 25. září 2016 v 16:54 | Reagovat

[3]: pokusím se :D psaní komentářů mi nikdy nešlo :D

5 emmy emmy | 26. září 2016 v 15:45 | Reagovat

bola to lahôdka...zase presne to po čom prahnú moje zvrhlé chúťky :-D .. Madara síce očividne pohrdol mladým živým blondiakom, predsa len asi má moc vyberavý vkus a učaroval mu vždy neodolateľný neživý Sasuke, veď komu nie ..no ja by som blondiaka brala všetkými desiatimi..no ale k veci, už sa teším na pokračovanie :-D

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 26. září 2016 v 19:46 | Reagovat

[5]:Tj Madara jede po tom nejkvalitnějším zboží v okolí. V nouzi nejvyšší by možná nepohrdnul i blonďáčkem, ale to by byla asi jiná povídka :D

7 Kai Kai | 28. září 2016 v 19:03 | Reagovat

Super dil. nevim co mě těši vic par sasu naru nebo to že když si madara něco zkusi tak mu saske urve hlavu. XD moc povedena pokvidka moc se těšim na pokračovani. P.s. mam moc rad par sasu naru ale i kiba naru. :-D

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 28. září 2016 v 21:19 | Reagovat

[7]:Ano, SasuNaru je kánon a je stále v oblibě, takže se ti určitě zvedla náladička :D O KibaNaru možná někdy popřemýšlím.

9 Kai Kai | 29. září 2016 v 11:19 | Reagovat

[8]:Samozřejjmě mě to velice potěšilo. a moc se těšim na pokračovani. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.