Pod vlajkou Uchihů XXVIII. - Strach

13. září 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Pod vlajkou Uchihů
Sasuke souhlasil s jistými intimnostmi, ale v tváři tvář vzpomínkám se prostě nedokáže uvolnit. Je na Itachim, aby svou lásku dokázal uklidnit tak, aby spolu mohli znovu zahájit sexuální život. Itachiho názor je takový, že by to mohlo jeho bráškovi i pomoct tu hrůzu navždy překonat.


Starší z bratrů to moc dobře zaznamenal a ještě předtím, než vůbec něco začal dělat, se naklonil, aby dal bráškovi uklidňující polibek. "Jsem tu s tebou já, nemáš se čeho bát." Špičkou se otřel o vstup a lehce zatlačil. "Jsi tak nádher-ahh-ný Sasuke…" nořil se dovnitř, "mohl bych s tebou být věčně." Mluvil na něj, byť to bylo obtížné a občas slova prokládal zavzdycháním nebo zadrhnutím.
.
Mladší Uchiha potichu kňučel. Navzdory všemu se jeho tělo protestně stahovalo, protože naposledy, když mu tohle někdo dělal, následovalo vážné zranění. Kvůli tomu, jak se od té křeči nedokázal odprostit, bolela penetrace mnohem víc než obvykle, i když samozřejmě oproti tomu, co zažíval s Madarou, to bylo slabé. Přesto dýchal jako při vytrvalostním běhu a ošíval se, jako by se chtěl vytrhnout. "Auu…"
.
Itachi se ihned zastavil. Omluvně líbal brášku na rty a mručel konejšivá slova. Připadal si jako, když si ho kdysi dávno bral poprvé. Bylo to hodně podobné. Sasuke měl strach z neznáma, byl vyjukaný a stažený. Ale ukázal mu, že se není čeho bát. Bohužel, teď si nebyl jist, jestli byl dobrý nápad s tímto vůbec začínat. Mladý Uchiha byl napjatý, úzký a vyděšený. "Sasu, mám přestat?"
.
"M-možná…" procedil Sasuke mezi zuby. Takhle tváří v tvář bolesti a stresu už jeho rozhodnutí značně kolísalo, třebaže ještě před deseti minutami si byl jistý. "Já nevím," popotáhnul. Itachi v něm byl asi z poloviny, všechno tedy záviselo na následujícím kroku - teď ještě mohli couvnout, ale i pokračovat. Krátkovlasý mladík zarýval prsty do okraje bedny. Zkurvený Madara! Jestli s ním kvůli němu už Itachi nebude moct nikdy spát…
.
Ještě chvíli nechal Sasukemu čas na uklidněnou. "Budeš pořádně dýchat a uvolníš se, a když to i potom nepůjde, tak toho necháme, co na to říkáš?" nabídl bráškovi alternativu, protože to vypadalo, že si nemůže vybrat, jestli to chce nebo ne.
.
Sasuke roztřeseně polknul. "Když to nejde…" vyhrknul a učinil další pokus zklidnit a prohloubit svůj dech, jenže jeho plíce jako by si dělaly, co se jim zachtělo. Úzkostí měl stažené svaly nejen v obličeji, ale i po celém těle, napjatá ramena a zatnuté zuby. Možná by ho měl Itachi praštit tyčí do hlavy a probrat ho teprve, až bude v něm, nedokázal si představit, že se jinak zbaví těch hnusných myšlenek na to znásilnění.
.
"Ššš, Sasu, nemusíš se bát. Já ti přece neublížím." Itachimu bylo jasné, že znásilnění na Sasukem zanechalo následky, které nebyly vidět. Jen ve skrytu čekaly, až nastane jejich příležitost a zachvátily mladíka vlnami paniky. "Broučku, dívej se mi do očí," zkusil to prvně něžně, "mysli na to, jak jsme byli spolu naposledy třeba v Konoze na seníku. Chtěl jsi mě tam hrozně moc a já tebe také. Mysli na všechny chvíle, kdy jsme byli spolu."
.
Sasuke se poslušně zahleděl Itachimu do očí. Ty temné, ale jasné studánky si ho měřily s takovým citem, který se snad mohl vyrovnat akorát tomu jeho. Jak se do nich díval a ony ho každým okamžikem přesvědčovaly o Itachiho lásce, jeho dýchání se velmi pozvolna uklidňovalo a prohlubovalo. Větší přísun kyslíku umožňoval poraněné mysli regenerovat schopnost vybavit si i něco jiného než Madaru a jeho surovost. Itachi mu nikdy neublížil a nikdy by to neudělal.
.
"Jsi šikovný," ocenil Itachi jeho snahu. Cítil i tam dole, že se malinko přestal tak křečovitě svírat. Pomalu a jemně přejel po Sasukeho hrudi až k podbřišku, kde chtěl vyvolat vlny příjemného vzrušení. Vzal erekci do dlaně a snažil se z ní udělat tvrdé mužství. Miloval ten pocit, že se ho může dotýkat, tam kde to měli všichni zakázané.
.
Itachiho nejnovější počin naopak Sasukeho dech znovu zrychloval - tentokrát ale v pozitivním smyslu, protože v jeho těle vyvolával impulsy slasti, které také působily skvěle proti stresujícím myšlenkám na průběh znásilnění. Pravda, Sasukemu trvalo o něco déle, než se podruhé naplno vzrušil, ale konečně mu opět ze rtů uniklo měkké zavzdychání.
.
Starší Uchiha brášku honil tak dlouho, dokud to slastné kňourání a vzdychání nebylo pravidelné a nestupňovalo se. "Zkusím to znovu," zašeptal mu do ouška a opatrně začal postupně pronikat dovnitř toho roztouženého tělíčka. Snažil se Sasukeho co nejvíc zabavit jinými tělesnými vjemy, aby se nesoustředil jen na jeho ztopoření tlačící se dovnitř.
.
Sasuke se usilovně snažil vnímat jenom Itachiho zkušenou a horkou ruku, ale nebylo to tak jednoduché. Přesto už Itachiho podruhé nezastavil, jenom víc zaryl nehty do dřeva a ze rtů mu unikalo něco mezi sténáním a skučením. Bolestně si uvědomoval každý další centimetr, kterým se do něj Itachi probojoval proti silnému tlaku, a rychlým mrkáním zaháněl slzy, ale nakonec k nesmírné úlevě zaznamenal, jak se bráškova stehna dotkla jeho hýždí.
.
Itachi opravdu měl přestat už někdy na začátku, ale bylo pozdě, vězel v bráškovi až po kořen. V tom nejdokonalejším tělíčku na světě. "Sasuke…" zpola zavzdychal bráškovo jméno. Po chvilce, kdy si byl jist, že se bratr uvolnil, se pomalu rozpohyboval. Nespěchal, dnes nechtěl bráškovi vyšukat duši z těla, protože někomu se to nedávno málem podařilo.
.
Krátkovlasý Uchiha se zase kousal do rtu, tentokrát už měkká tkáň nápor nevydržela a zuby mu zrůžověly krví, ale příliš to nevnímal. Itachi v něm byl tak napasovaný, až se divil, jak se do něj mohl vůbec vejít, což bylo tak paradoxní vzhledem k tomu, kolikrát už spolu spali. Snažil se nesoustředit na ten prozatím ještě bolestivý pohyb v konečníku, a položil dlaň na hřbet Itachiho ruky, která si přidržovala jeho levý bok.
.
Dlouhovlasý Uchiha brášku propaloval žádostivýma očima, kde se i odrážel jeho láskyplný cit k Sasukemu. Nořil se do něj pomalu a opatrně. Avšak neústupně jako zvyšující se příliv. Druhou rukou ho neustále honil a uvnitř útrob se snažil trefit to zázračné místečko, které by bráškovi zpříjemnilo celou věc.
.
Trvalo to asi půl minuty, když sebou Sasuke trhnul a zalapal po dechu. Úplně už zapomněl na účinek té tajuplného uzlinky, která proti bolesti postavila intenzivní impulsy rozkoše. Svářelo se to v něm, jako by se jeho tělo nemohlo rozhodnout, k čemu se spíš přiklonit, jestli svého majitele pořád bolestivě upozorňovat na nepřirozené roztažení análu, nebo vyzdvihnout do popředí ty lepší příjemnější pocity.
.
Itachi poznal, že trefil do správného místa, a už každičký příraz zaměřoval tím směrem, kde se pod vnitřní sliznicí schovávalo něco zvláštního. Trošku přidal na tempu, protože jeho samotného začínalo vzrušení zmáhat a nutkavě po něm chtělo, aby se udělal, aby se rychleji třel a šukal svýho brášku.
.
Konečně se misky vah převážily na stranu slasti a bolest byla nucena otupit své hrany do snesitelné roviny. Sasuke opět zasténal, ale tentokrát už to bylo hlasitější. Itachiho úhel přirážení a jeho dlaň, která pilně leštila jeho erekci, zbavila pro tento okamžik definitivně jeho mysl traumatizujících vzpomínek. Zůstala jen omamná a sladká mlha rozkoše, které se zvedala v celém Sasukeho těle a napravovala důsledky stresu.
.
Sténání bratrů se mísilo dohromady, oba sdíleli tu samou vášeň. Jen každý v trochu jiném podání. Itachi vida, že se nemusí ničeho obávat, se pustil do Sasukeho se svou typickou vášnivostí, byť samozřejmě dával pozor, aby bráškovi neublížil. Vzdychal do jeho kůže na krku a pak do ouška. Věděl moc dobře, že tohle Sasuke miluje.
.
V nejmenším to nepřipomínalo hrůzostrašný styk s Madarou. Itachiho horký dech způsoboval Sasukemu v oblasti citlivého ucha málem až husí kůži, ovšem takovou, kterou vyvolává vzrušení a rozkoš. Slyšet Itachiho steny a vědět, že se mu to líbí, bylo také nesmírně stimulující, až se Sasuke obával, že se z toho všeho snad zblázní, jak byly nyní jeho smysly přehlcené slastí. Jeho erekce málem tepala, jakou rychlostí v ní teď cirkulovala krev, a v podbřišku se mu rozlévalo horké mravenčení, které se neustále stupňovalo. "Itachi…" vypravil ze sebe udýchaně mladší Uchiha, "tohle… je tak skvělý…!"
.
"To jsem rád," zamručel Itachi a olízl ouško svého koťátka, "protože s tebou je to naprosto božský." Skoro dva měsíce spolu nic neměli. Prvně pár týdnů od porušení zákazu, pak znásilnění… bylo toho na staršího z bratrů moc. Hlavně, když věděl, že nesmí jednu věc, kterou dělal hrozně rád a bráška také. Prudce vyklouzl ven, snažil se vydržet do poslední chvilky a spermatem pokropil bednu, na které ležel bráška.
.
Sasuke zalitoval, že museli dodržet tohle hygienické opatření, ale věděl, že bude lepší, když záhadným způsobem nezmizí lavor sladké vody. Zrychleně oddechoval a měřil si svého staršího bratra ohnivě planoucíma černýma očima. Nakonec byl rád, že to dotáhli až do konce a nepřestali, i když to ze začátku docela dost bolelo. Teď si byl jistý, že příště už snad nebude mít takový problém s Itachim spát… možná se věci vrátí do normálu na všech rovinách.
.
Itachi několikrát promnul svoje mužství v ruce, než z něj vyždímal poslední kapku. Tohle bylo dobré, ale čekala ho ještě nějaká práce. Zvedl pohled k těm černým hloubkám, které si ho měřily a lákaly k sobě. Pousmál se. "Jsi jako žabička." Políbil ho na rozkousané rty a prsty obemkl tvrdou erekci s cílem brášku udělat.
.
Sasuke trošku zaklonil hlavu a hrdelním sténáním dával bráškovi najevo, že se mu to náramně líbí. Pravda, už v téhle místnosti zažili i vášnivější, bouřlivější spojení, ale na druhou stranu po té brutální události byl úspěch, že si to vůbec dokázal Sasuke nějakým způsobem nakonec užívat. Jak se blížil k orgasmu, bylo jeho vzdychání čím dál naléhavější.
.
Starší Uchiha si užíval ten pohled na roztouženého brášku. Rukou kmital tak rychle, že si div nepopálil třením dlaň a aby tomu dal korunu, nahnul se a polaskal nastavené ouško. O nemalou chvíli později uslyšel slastný výkřik a něco teplého mu začalo stékat po ruce. S ještě větším zaujetím se trochu odtáhl, aby si mohl prohlídnout výraz ukojeného Sasukeho.
.
Sasukeho oči živě jiskřily jako černý oheň, byť měl vzrušením přivřená víčka. Jeho svaly byly zpočátku silně napjaté, zatímco jeho tělo vydávalo mléčně bělavou esenci, a teprve když několik mililitrů oné tekutiny zdobilo Itachiho prsty a částečně i jeho břicho, konečně se zase uvolnil a vychutnával si doznívající vrchol. Bylo to příjemné brnění v podbřišku a horký úžasný pocit v každé buňce.
.
Itachi nechal brášku užívat si vrchol a čistou rukou ho hladil po hrudi a břiše. Bráška je jen jeho, pomyslel si dost majetnicky. Takhle ho smí vidět jen on. Vždycky žárlil na všechny i bez pořádného důvodu, když se ochomýtali kolem. Modlil se, aby jim co nejdřív do cesty přišla nějaká loď a museli někde zastavit v přístavu. A pak už je nic nerozdělí.
.
Sasuke konečně zase naplno otevřel oči a setkal se s Itachiho pohledem. Nemuseli si ani nic říkat, byl si jistý, že Itachi moc dobře rozumí tomu, co pro ně oba dnešní večer znamenal. Byla to poslední překážka, která jim bránila vrátit se po kapitánově činu do starých kolejí, a to se vším všudy. Mladší Uchiha se mírně pousmál a pootevřením poraněných rtů vybídl Itachiho k polibku.
.
Starší Uchiha ochotně uposlechl tu němou výzvu a spojil jejich rty dohromady. Líně a přesto vášnivě ochutnával měkké rty. Špičkou jazyka něžně pohladil prokousnutá místečka. Bráška si sám sobě ubližoval. Přitom teď vypadal moc spokojeně. Přišlo mu, že už dlouho se s ním mazlí. Musí jít taky spát, aby byli na zítřek trochu odpočinutí. Skoro s nechutí se odtáhl.
.
Krátkovlasý mladík sice nerad, ale uznal Itachiho němý pokyn, aby se zvedli. Těch několik kapek spermatu ze svého plochého břicha otřel nejprve hřbetem dlaně, a ruku pak následně o bok bedny, která byla svědkem jejich hříšného, a přesto tak požehnaného spojení. Sklouzl zpátky na nohy, i když byl z celého toho zážitku ještě natolik mimo, že vrávoral jako opilec.
.
Itachi bratra přidržel a natáhl mu kalhoty. "Jsi jako Deidara, když si cucne vína," poznamenal vesele a přitom upravoval jeho pásek a košili. Pak v rychlosti upravil i sebe a za ruku si Sasukeho odvedl ke dveřím. Zhasl a tajným paklíčem zamkl. Nikdo by neměl ani tušit, že tam byli. Potichoučku polehoučku přeběhli do noclehárny, kde se oddali příjemnému ležení a usínání.
.
Sasukemu však ještě dlouho trvalo, než se mu podařilo potlačit všechny ty dojmy natolik, aby mohl usnout. Itachi společně s posádkou mu pomohli z nejčernějších hlubin deprese, ale strach ze sexu bylo něco, čemu ho mohl odnaučit jenom bráška sám. Byl mu vděčný za to, že s ním měl tolik trpělivosti, a zřetelně si uvědomoval, jak strašně ho miluje, protože ho neopustil a vyvedl ho znovu na světlo. Teď už bude všechno dobré. S příjemným pocitem naplňujícím mu mysl se mu konečně podařilo poddat se spánku.
~~~
Ráno Itachi vstal brzy. Měl službu v koši a už za rozbřesku v něm zevlil a vyhlížel lodě na obzoru. Škoda, že neuvidí rozespalého brášku. Vždycky vypadal tak roztomile. Ráno při odchodu si dovolil ho akorát pohladit po líčku. Pusu mu dát nemohl, protože nechtěl, aby ho někdo viděl, a potom by zhoupnutím lůžka mohl to mládě vzbudit. Kouknul dolů. Strýc Izuna zrovna stál u kormidla. Zamával mu a ihned mu bylo odpovězeno přátelským mávnutím.
.
Sasuke ráno spokojeně chrupkal, dokud mu intenzivnější pohyb a hlasitější hovor kolem něj neprozradil, že už je čas vstávat. S mohutným zívnutím se tedy vykutal z pelíšku a protáhl se, aby zahnal noční ztuhlost svalů. Vklouznul do bot, ale už při prvním kroku zasyknul a lehce klopýtl. Sakra, no ovšem - jejich včerejší sex. Těžko mohl čekat, že to bude bez následků, obzvlášť když to ze začátku tak bolelo. Kruci, a co teprve dneska! Snad se mu to podaří uhrát na skřípnutý sval v lýtku nebo tak něco…
.
Hidanovi jeho usyknutí neušlo, protože stál hned vedle. Velmi podezřívavě se ušklíbl: "Copak, Sasuke, nemáš nějakou křeč… třeba v zadku?" Rozesmál se svému vtípku. Svým hlasem upozornil část posádky, která jim stála nejblíž, že se něco děje. A i kdyby to byla naprostá blbost, tak pro rozptýlení a zábavu každý špicoval uši. "I křeč bych tomu neříkal, spíš vyšukaný zadek. To ti docela brzo pookřálo, když už necháš Itachiho na sebe vlézt."
.
Nejmladší Uchiha zčervenal jako pivoňka. Zatracený Hidan! Taky musel všechno komentovat a rýpat. Původně doufal, že se mu podaří to utajit déle, ale ne že to hned při prvním kroku bude vědět celá posádka… "Drž tu svojí nevymáchanou hubu, Hidane," zavrčel směrem k světlovlasému muži, "teď jsem vstal, asi jsem si skřípnul sval, to se stává, ne? To během dne rozchodím…" Učinil pokus jít co nejnormálněji, ale měl pocit, že mu Itachi včera protáhl zadek kartáčem na boty.
.
"Jistě, normálním lidem se to stát může, ale u tebe to vždycky značí jednu věc a to, že jste si v noci někam s Itachim zalezli a on tě pořádně vymrdal a dle tvojí chůze ti dal pořádně do těla," zazubil a prohrábl si vlasy, aby je měl pěkně připláclé dozadu. Tohle vtipkování na cizí účet miloval. "Navíc jsi rudej jako krvavý biftek, takže mám pravdu," dokončil vítězně.
.
"Jseš úplně vedle!" durdil se Sasuke pobouřeně, nejen nad tím samotným faktem, i když byl pravdivý, ale také nad výběrem Hidanových slov. Jistě, oni s Itachim také používali během sexu ostřejší výrazy, vzrušovalo je to, ale od někoho jiného to znělo tak… pohansky! "Už mě pěkně sereš, natáh jsem si sval, tečka! Ještě jednu poznámku a zavřu ti klapačku sám!" Sasukeho obhajoba byla samozřejmě trochu nevěrohodná vzhledem k tomu, že na jeho tváři by se momentálně dala smažit vajíčka, a muži kolem se vesele pochechtávali, tyhle reakce mladého štěněte byly nejlepší, už se báli, že se jich víc nedočkají, když po tom znásilnění tak dlouho nic mezi bratry neproběhlo.
.
Jo tak natáh…" protáhl Hidan přemítavě, "to je fakt. Když tu tvoji prdelku poctil svou návštěvou, po jakéže to době?" Přemítavě se poškrabával na bradě, a jakože urputně přemýšlel. "Jo už vím, tak měsíc jste určo nešukali." Úplně viděl, jak to v Sasukem vře a čekal, jestli dostojí svým slovům nebo ne.
.
"Já jsem tě varoval!" štěkl po něm Sasuke a bez okolků se na něj vrhnul. I přes bolest, kterou mu způsobovala chůze, dokázal vyvinout překvapivou rychlost, skočil po Hidanovi jako rozlícená puma. Možná jednal poněkud přehnaně, jenže tyhle provokativní poznámky prostě nemohl nechat jenom tak! Na to byla jeho mladá krev příliš horká a zmítaná emocemi.
.
Hidana to poněkud zaskočilo a nechal se srazit na zem. Nečekal, že to Sasuke opravdu udělá. Začal se bránit. On byl huba nevymáchaná a rozhodně se hned tak s něčím nemazal, takže Sasukemu dal pěstí a vůbec se nekrotil.
Kisame stál vzadu a když viděl, jak a kvůli čemu po sobě jdou, tak je šel roztrhnout. Chytil Sasukeho vzadu za límec a trhl s ním dozadu.
.
Sasukemu se vůbec nelíbilo, že svalnatý obr přerušil jejich bitku, chtěl dát Hidanovi pořádně po tlamě. "Pusť! Hned mě pusť!" škubal se v ocelovém sevření, ale Kisame byl jeden z nejsilnějších chlapů na palubě, možná nejsilnější po Kakuzovi. Proti němu mohl těžko bojovat, i když by docela rád pokračoval, protože ten ulízanec ho očividně až do téhle doby vůbec nebral vážně. Nevšímal si toho, že mu na košili kape krev z rozbitého rtu, stejně je měl od včerejška celé pokousané. Hidanovi ale taky tekla červená z roztrženého obočí.
.
"No tak, štěně, uklidni se," hudroval Kisame, "počkej, až tě uvidí Itachi. Zase bude prskat a ještě poletí za Hidanem ho dorazit a bude z toho průser." Svíral svíjející ho se mladíka. "Sasuke, vem trochu rozum do hrsti, ten ubožák ti za to nestojí."
"Kdo je tady, do prdele, ubožák!!!" vykřikl pobouřeně Hidan a sbíral se země. Tohle si s ním vyřídí, nikdo si z něho nebude dělat srandu!"
.
Sasukeho hruď se dmula zlostí, ale všechny jeho pokusy pokračovat v obhajování svých slov mu Kisame úspěšně mařil. Nakonec byl nucen rezignovat, i když se mu příliš nechtělo. "Ty," ujistil Hidana a zcela neuchihovsky na něj vyplázl jazyk, "jednou za ty svoje poznámky skončíš bledě." Přestal se zmítat v Kisameho silných pažích a námořník ho pak po nějaké době pustil, zřejmě uznal, že v případě nouze by ho chytil rychle.
.
"Moc si nevyskakuj, princátko, jednou ti to spočítám," zavrčel Hidan nakvašeně, ale pod přísným Kisameho pohledem se ztratil z noclehárny a šupal do jídelny, aby mu Shisui náhodou nesežral příděl. To by potom byl hodně zlý.
"Musíš se od něho nechat vyprovokovat? Víš, přece, že to dělá schválně, zmetek jeden nevychovanej," vytknul Kisame mladému Uchihovi. Takhle po ránu řešit rozmíšky, to mu tak chybělo.
.
"No jo," zahuhňal Sasuke a otřel si krev do rukávu, zas bude muset tu košili vyprat, až bude příležitost. Vzhlédl ke Kisamemu, který byl minimálně o dvě hlavy vyšší a zašklebil se: "Jen nepředstírej, že ty sis od něj dal vždycky všechno líbit, hromotluku, vaše pranice bych nedokázal spočítat ani na prstech." Pravda, byli na lodi i tací, kteří vyhledávali rvačky více než Kisame, ale rozhodně v tomhle nebyl svatoušek, to Sasuke dobře věděl.
.
"To je pravda, ale aspoň nemám za zadkem starostlivého bratra, který šílí jenom z představy, že bych se do něčeho zamotal," oponoval mu okamžitě Kisame a poplácal chlapsky Sasukeho po zádech, až poskočil dopředu. "A teď upaluj nahoru, ať zas kuchař nefrfle, že se trousíme po jednom." I ostatní se rozešli tím samým směrem.
.
Slovo upalovat bylo v Sasukeho případě značně nadnesené, spíš se tam nějakým způsobem dopajdal, zadek ho bolel jako čert. Ani si pro jistotu u snídaně nesedal, zůstal se jen ramenem opírat o stěnu a jedl vestoje. Počastovali se ještě navzájem s Hidanem významným úšklebkem a neslušným gestem, ale nechali se na pokoji, když otestovali svoje síly a na obou to bylo znát. Tyhle střety prostě patřily k životu na lodi, zítra už si nejspíš zase potykají.
.
Madara seděl u snídaně na svém místě s bratrem a příchod synovce zaznamenal ihned. Navíc, když si všimnul, jak divně jde, byl mezi chlapy jako maják, se svou podivnou chůzí. A jak se šklebili s Hidanem na sebe. Evidentně si něco udělali. Kapitán si po chvíli dovodil nějaké souvislosti a zašklebil se. To pískle si už užívá s Itachim. Tak to už bude zdravý a připravený. Bude si ho v nejbližší době muset znovu vzít. A vyšukat ten úzkej zadek, aby zase jemu říkal pane. Rozhodně nebude dál podporovat vztah mezi těma dvěma.
.
Fugaku, který se od jisté doby choval ke kapitánovi chladně jako k cizímu člověku a ne svému bratrovi, si také neodpustil pohled na mladšího syna. Sám pro sebe se pousmál, přesně, jak si myslel. Dneska v noci se mu nějak špatně spalo, pořád se budil, a měl nezřetelný dojem, že zaslechl ze skladu nějaké tiché sténání. Zaplaťpánbůh, že se Itachi postaral, aby to překonal, na něj byl vždycky spoleh. Těžko by se mu žilo s vědomím, že kvůli Madarovi už Sasuke nikdy nebude mít požitek z tělesného uspokojení, natož když navzdory orientaci obou synů doufal v nějaká vnoučata. Oči mu nechtěně zabloudily také vedle sebe a rysy mu ihned ztvrdly, když zaznamenal bratrův upřený pohled na Sasukeho. "Na to ani nemysli," zavrčel tiše směrem k němu, "už se ho ani nedotkneš!"
.
"Vážně? A jak mi v tom zabráníš?" odpověděl mu stejně nemile kapitán a úkosem se na svého bratra podíval. Teď měl ještě větší chuť si Sasukeho znovu přivlastnit, aby Fugakovi dokázal, že si může dělat, co chce, kdy chce a s kým chce. Takže to určitě provede co nejdřív. Už se těšil. Sice ho od minula trochu brněly od toho řevu uši, ale na další jejich setkání se trošku vybaví. Roubík bude víc než vhodný.
.
"Nedovolím, aby s tebou ještě někdy někam šel. A taky vůbec nečekej, že by to udělal, není žádný hlupák," odsekl Fugaku napruženě, bylo mu zle z té myšlenky, jak Madara dokázal zneužít vlastního synovce. Nehledě na to, že teprve šestnáctiletého. "A pokud by se ti náhodou, i když o tom pochybuju, podařilo zase se s ním zamknout u sebe, tentokrát ty dveře vylámu mečem nebo sekyrou," dodal zcela rozhodným hlasem, "prostě si najdeš jinou oběť, Sasukeho necháš na pokoji, o to se postarám."
.
"Co s tebou, bratře, když jinak nedáš, tak se poohlédnu jinde. Třeba takový Itachi by nebyl vůbec špatný…" protáhl přemítavě. Kdyby si vzal jeho, tak to nebude tak jednoduché, přece jenom byl starší a silnější než to malé štěně, které si myslí, jak není dospělé. "Fajn, příště si vezmu jeho," dokončil myšlenku vážným a rozhodným hlasem. Chtěl, aby mu Fugaku uvěřil, že to myslí vážně.
.
Fugakův obličej zbrunátněl a zlostně se mu blýsklo v očích. "Nevztáhneš ruku ani na jednoho z mých synů, ty úchylná bestie!" zasyčel s vražedným podtónem, "máš v posádce snad dost materiálu, který by byl povolnější… proč si radši nevybereš toho blonďatýho spratka? Mohl bys nás ho aspoň zbavit, když nic jiného. Ale Sasukeho ani Itachiho se nedotkneš!" Klidně by mu ty dveře odpálil, kdyby to bylo nutné.
.
"Nemám zájem šukat kde koho," odbyl ho klidně Madara, "a hlavně ne nějaký vychrtlý otroky, kteří jsou naprosto k ničemu. To Sasuke je naprosto jiná úroveň. Hrdý a nezkrocený. Naruto by mi lízal i boty, kdybych mu to nakázal." Pff, zahazovat se s takovou lůzou, to by mu tak chybělo. Když si může vybrat, tak chce něco kvalitního. Ono ti ubožáci v bordelech, taky nejsou žádná slast, ale když má konečně na dosah úžasné tělo a charakter byl by hřích po něm nesáhnout.
.
Fugaku podrážděně vypustil vzduch nosem, znělo to jako opovržlivé zaržání. Ani trochu se mu nelíbilo, jak se Madara vyjadřuje o jeho synovi. Ne že by řekl něco, co by nebyla pravda, ale z jeho úst to znělo tak… tak nadrženě! Chtivě. "Já tě varuju," zopakoval co nejklidněji, i když se mu vztekem mírně třásl hlas, "nedovolím ti, abys ho znova zprznil." Co to sakra mají v rodině za zvrácený zvyk - být přitahován vlastní krví? Vždyť to bylo hříšné, ale u Sasukeho a Itachiho aspoň věděl, že je to z lásky. Jenže u Madary…
.
"Ty toho naděláš. Kdyby držel dobrovolně, tak si mohl celé to léčení ušetřit," uchechtl se kapitán a vstal. "Neboj, brzy ho to naučím." Nedal Fugakovi další prostor, aby ho peskoval svými výtkami, a rozešel se z jídelny ven. Po cestě neopomenul projít blízko okolo Sasukeho a počastovat ho pohledem, který jasně říkal, co si jeho majitel myslí.
.
Sasuke se zachvěl jako vždycky, když kolem něj kapitán procházel, couvnul a uhnul očima. Jeho přítomnost pro něj byla pořád naprosto stresující, i když naštěstí byl kapitán člověk, kterého bylo nahoře na palubě vidět nejméně, takže se s ním nemusel setkávat nějak moc často. Horší to bylo při jejich pravidelných rodových schůzkách, ale tam se držel Itachiho jako klíště a jeho otec i bratr nedovolovali Madarovi příliš se přiblížit.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 13. září 2016 v 15:05 | Reagovat

Sasu to má těžký stále se přes to nedokáže přenést je mi ho trošku líto :/

Madara je strašnej výšuk měl by si ujasnit to že Sasu není na "hraní" s ním zvšdavej.

Těším se na další díl :-)

2 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 14. září 2016 v 23:03 | Reagovat

Ale no tak. >< Že to provokování Madaru pořád baví. Fakt doufám, že jsou to jenom řeči a neznásilní Sasukeho znovu, to už bych asi nepřežila. Když už mu Itachi tak hezky pomohl. :3 Možná by mohli utéct, ale tak nějak mi to připadá dost nereálně. Navíc s Narutem to bude ještě o dost náročnější. Ale oni zvládnou cokoliv! :D

3 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 15. září 2016 v 21:09 | Reagovat

[1]:Pro Madaru je snad všechno na světě na hraní :D On už jiný nebude. Zákeřný, elegantní, sexuchtivý a vychcaný :D
[2]:Baví, tebe by nebavilo někoho deptat, tím, co ti samotné bylo moc příjemné? :D Naruto je dost velká brzda, jinak by zůstali s Mikoto.

4 Kai Kai | 16. září 2016 v 17:35 | Reagovat

Uf no ještě že mu itachi pomohl. a marada jestli to uděla ještě jednou tak ho fugaku zabyje ať je kapitan  nebo ne. noo snad utečou brzo z lodi. a nebo by se nadarovy mohla stat nějaka nehoda třeba by mu mohl někdo dělem ustřelit koule.
No Snad se jim povede z lodi zdrhout i s narutem... a co se madari tiče tak ať si koupi zrcadlo a  šuka zrcadlo dement jeden uchilnej. NOO jsem moc zvědav jak se to cele vivine... snad už dalši rejp nebudeto by už sasu asi nepřežil. MOc se těšim na pokračovani :-D

5 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 16. září 2016 v 20:59 | Reagovat

[4]:Tak ono zrcadlo bohužel nedisponuje přirozenými otvory, které by Madaru zaujaly a chtěl je používat. Bohužel. :D Ale neboj, jednoho dne se dočkáš velmi zajímavých věcí.

6 Kai Kai | 17. září 2016 v 21:46 | Reagovat

[5]: OOO tak to už se těšim jen at si to madara pořadně vyžere muhahaha. XDs tim zrcadlem si vzpoměl na jeden dil Cyanide & Happiness . tak to se už nemužu dočkat jak si to madara poředně vižere. :-D

7 kyuubinka kyuubinka | 18. září 2016 v 15:10 | Reagovat

Je tady docela zoufalá situace... Člověk tam nemůže udělat krok, aby nezapl nějaké tlačítko, které by ho shodilo do úplných sraček... Nikdo nemůže udělat nic, aby se vyhnul budoucnosti... Asi nezbývá než doufat, že se rychle najde nějaká loď, aby se dostali opět na souš, ale jak nad tím tak přemýšlím, asi to nebude zrovna brzy...

8 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 18. září 2016 v 16:46 | Reagovat

[7]:Madara by potřeboval nějakou zábavu, aby nemyslel na Sasukeho viď? Neboj, ještě se udá hodně věci, které rozdmýchají klidné vody oceánu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.