Čas zemřít? VII.

29. října 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Čas zemřít?
Madara zůstává náhle sám a musí se naučit ovládat svoji divokou a krvežíznivou podstatu. Jako nově stvořený upír je hladový a těžko ovládá pudy radící mu zavraždit a vysát všechno živé. Sasukeho strýcův osud tíží, ale je pro něj přednější ochránit Naruta, byl tu dřív a mnohé mu dluží.


Madara zůstal stát ve stáji, dokud necítil, že Sasuke s Narutem jsou hodně daleko. Zkoušel svoje smysly. Co všechno dokáže vidět, slyšet a cítit. Byly neskutečné ostré, až ho z toho jímala závrať. Pomalu tomu přivykal. V hlavě se mu rojily myšlenky na jeho osobnost. Kdo sakra je? A jak se jmenuje? Rozešel se po stáji a venku musel užasnout, jak dobře vidí, i když je noc. V krku měl pořád divný a nepříjemný pocit. Potřeboval ukojit žízeň po lidské krvi. Vydal se na průzkum okolí. Najít kořist. Táhlo ho to k vesnici, kde v každém domě cítil nebo slyšel lidi. Když nebyl nepříčetný, dokázal i uvažovat nad tím, aby jeho počínání nebylo nápadné. Zaslechl, jak někdo pořád vykřikoval čísi jméno. Opilec, ale krev měl pěkně rozbouřenou. Bolely ho zuby, jak se špičáky protahovaly. Nebyl na to zvyklý. V mžiku byl za ožralcem a zabořil mu zuby do krku. Zacpal mu ústa dlaní a pil životadárnou tekutinu. Mrtvola mu padla k nohám. Nepříjemné škrabání v krku se ztratilo, byť chuť zůstala. Jakmile jen pomyslel na spící vesničany za nejbližší zdí, sbíhaly se mu sliny. Cítil se plný sil a zdraví. Sebral mrtvolu a vzepřel se touze vypít všechny vesničany do jednoho. Ani nevěděl, proč to úplně dělá, ale třeba na to časem přijde. Šel si prohlédnout dům. Podle vůně v něm často pobýval, a narazil na Sasukeho komůrku, která byla plná sladkého a vábivého pachu Naruta, který vedl někam na jih. Místnosti mu přišly známé, ale přitom neznámé. Procházel jimi a všímal si zajímavých detailů. Až v ložnici se zarazil. Pokud se tomu chlívku dalo tak říkat. V lůžku bylo spousta bláta a vlhko. Jak se to tam mohlo dostat v takovém množství? Přejel po špinavém prostěradle a v mysli mu vytanula myšlenka na sebe samého pod těžkým vozem. Byla rychlá a neuchopitelná. Udělej to, vlastní slova… Postupně, jak procházel statkem, se mu v hlavě objevovaly střípky vzpomínek, ale celistvý obraz byl pořád roztříštěný.
Madara postupem noci sbíral střípky, objevující se na jeho stavení. Záhy přišel na to, že černovlasý mladík byl jeho synovec a Naruto docela fajn poseroutka.
Ráno, když se sluníčko šplhalo přes kopec, seděl Madara na zápraží a přemýšlel, co má dělat. Vůbec netušil, jak teď má naložit s nesmrtelným životem. Sasuke odešel tam, kam měl namířeno, a on tu zůstal. Může vůbec upír pěstovat rostliny? Může, ale nejdůležitější věc byla ta, kde bude brát krev na obživu. Pochyboval, že by někoho z vesnice ukecal, aby mu dělal krevní vak. Spíše by ho chtěli upálit a on by je všechny vyvraždil. Co má dělat?
Nakonec se rozhodl, že zkusí žít jak doposud. Obyčejný statkář, který má na zahradě pod drnem jednoho koně a dvě lidské mrtvoly. Madara postupně zjišťoval, že žít jako upír obyčejný život sedláka není vůbec jednoduché. Musel si dávat pozor, aby ho nikdo neviděl při používání rychlých pohybů. Ale hlavně, kdykoliv se někdo přiblížil příliš blízko. Měl šílené nutkání mu skočit po krku, až si musel zadělávat pusu, aby neviděli, jaké má špičáky. Samozřejmě že dva muže hledali a bábi Chiyo došla na statek dle úmluvy s Narutem. Solidně ji vyplatil, aby se uživila do konce svých dnů a sám se rozhodl pro to nejhorší. Opustit svůj pečlivě vybudovaný statek a všechno, čeho dosáhl. Nemohl tu zůstat. Příliš bažil po krvi svých kamarádů a známých. Bylo bolestivé se vzdávat svého domova. Nemohl jinak. Pod cenou nabídl pozemky sousedům. Byla to tak dobrá nabídka, že obchod se uskutečnil rychle. Madara měl však co dělat, aby se při rozhovoru s nimi udržel a neskočil po nich. Všichni se divili, že chce opustit kraj bez jakékoliv příčiny. Sice dvě záhadná zmizení se zdála být velmi zajímavou spojkou mezi Uchihou a odchodem. Ti podezřívavější si šuškali, že je určitě zabil, ale těla se nenašla. Madara je zakopal hluboko. Sbalil si nevelký tlumok, v kterém měl spoustu mincí za prodej statku a zrna. O moc víc toho nepotřeboval. Jen základní potřeby na cestu jako byl nůž. Jídlo řešit nemusel. Dle Sasukeho slov vydrží přes měsíc. Vydal se směrem na jih a doufal, že mladíci moc neměnili směr. Pach stopy byl skoro neznatelný, takže často šel jen tak naslepo.
.
Sasuke s Narutem po celý ten čas putovali dál. Neznámými kraji, novými vesnicemi. Sklizenými lány, šumícími lesy, nehostinnými roklemi, lidnatými městy. Naruta žádné svědomí netrápilo, takže se velmi rychle přes celou tu záležitost dokázal přenést a štěbetal jako vlaštovka, úplně stejně jako dřív. O tom, co se stalo, se slůvkem nezmínil, jako by to byla prostě uzavřená kapitola, a Sasuke mu byl za to vděčný. Sám se ovšem musel do smíchu nutit a pocity jako zvědavost nebo radost velmi pracně vykřesávat. Pořád ho tížilo to, co způsobil. Kolik lidí mohl Madara zabít? Byl zodpovědný za celou vesnici? Babičku Chiyo? Navíc ho bolela ta ztráta. I když se strýcem strávil jenom krátký čas, zvykl si na něj.
Taky občas přemítal, proč se Madara po proměně choval tak divně. Přece nebylo normální, jak byl nepříčetný a nikoho nepoznával. To on určitě neměl, když se proměnil. Nebo ano? Nevzpomínal si přece, co se první den dělo. Možná… možná že se choval stejně. V jedné hospodě se Naruta zeptal, kolik lidí vlastně tehdy našli mrtvých u nich na statku. Snažil se, aby to vyznělo ledabyle, ale byl napjatý. Podle jeho přítele jich bylo pět - matka, otec, dva čeledíni a děvečka. Zabil všechny Itachi? Co když i ON měl někoho na svědomí? Někoho, koho důvěrně znal? Nedokázal tyhle obavy dostat ze své hlavy a projevovalo se to i v jiných věcech, než že se nedokázal pomalu usmát. Naruto si brzy začal stěžovat, že ho zanedbává. Popravdě neměl na sex zrovna náladu, a když už ho blonďáček pracně přesvědčil, chyběla tomu vášeň, dělal to jako stroj.
.
Madara se snažil dohonit Sasukeho co nejrychleji, ale stopa byla slabá a zvláště ve městě byla rychle přebita ostatními pachy. Často cestoval, zkoušel jít různými směry, než poznal, že tudy cesta nevede. Navíc potkával hodně lidí a jejich krev byla silně lákavá a svůdná. Když se ptal na cestu, musel zadržovat dech, aby svou žízeň ovládl. Přesto ukončil po cestě pár životů a vysál několik lidí do poslední kapky. Tu to byl opilec, pak zase zatoulaná dívka v podvečer. Jakmile byla stopa silnější, rozeběhl se kupředu. Posilněn krví dokázal běžet celý den i noc. V poledne se zastavil nahoře na kopci a shlížel dolů do krajiny. Cítil oba mladíky a Sasuke o něm musel určitě vědět. Raději na něj počká.
.
Sasuke zvětřil Madaru zrovna když se s Narutem ukládali ke spánku na pěkné mýtince. Celý ztuhl a srdce se mu prudce rozbušilo. Co tady proboha jeho strýc dělal? Jak je našel? Co po nich chtěl? Vůbec tomu nerozuměl. Vždyť mu řekl, že je nemá sledovat a on mu to odsouhlasil. Mohl si najít spoustu potravy jinde, určitě by nebyl tak hloupý a nepronásledoval by je, kdyby k tomu neměl dobrý důvod. Že by… Sasuke se pomalu ani neodvažoval na to pomyslet… že by si vzpomněl? Rozhodně to musí zjistit. Přemýšlel, jestli nechat Naruta samotného nebo ho vzít s sebou. Nechtělo se mu od něj odejít, jako člověk byl tak zranitelný.
"Naru… ehm… myslím, že máme návštěvu. Pojď se mnou," vyzval svého přítele nakonec.
.
Starší upír vyčkával a díval se do krajiny. Ostrým zrakem a čichem dokázal odhadnout tolik věcí. Na okraji lesa se pohybovaly dvě srny. Měly horkou krev. Špičáky mu při pomyšlení na večeři vyjely z dásní. Musí se uklidnit. Příliš mu nešlo ovládat se za každé situace.
Naruto udiveně poslechl a vydal se za Sasukem. Na jeho otázky se mu moc nechtělo odpovídat a on urputně přemýšlel, jakou návštěvu mají. Poznal siluetu na kopci a naléhavě stiskl Sasukemu ruku, ale ten bez pozastavení šel dál. "Já se bojím," pípl pod kopcem.
.
"Nemáš čeho, ochráním tě," slíbil mu tiše Sasuke, byť sám byl celý obezřetný a ve střehu. Naposledy, když Madaru viděl, byl nepříčetný a nepoznával nikoho a nic. I když věděl, že mu Naruto věří, dál se blonďáčkovi nechtělo. Zůstal s ním tedy stát pod kopcem a upřeně se zahleděl na Madaru. Mohli by spolu sice mluvit takhle na dálku, i když by použili normální sílu hlasu, slyšeli by se, ale pokud mu chce strýc stanout tváří v tvář, bude muset dolů, protože Naruta dál prostě nedostane a nechat ho samotného se mu taky nechtělo.
.
Když se Madara rozešel dolů z kopce, tak se Naruto silněji natiskl ke kamarádovi. Statkář ho děsil a neměl na něj jen dobré vzpomínky. Schovával se za černovlasého mladíka jako za štít. Snad ho doopravdy dokáže ochránit.
Madara zvolil normální tempo chůze, byť by tam dole mohl být ve vteřině. Došel k Sasukemu a kousek před ním zastavil. Cítil v nich silné napětí a obezřetnost. Zvláště z Naruta sálaly úplně vlny a cítil jeho srdce, jak divoce buší. Zachytil jeho pach. Horký a chutný. Špičáky ho naléhavě bodly do dásně. Měl hlad. Musel se však ovládat. "Jsem jiný," začal pomalu, "ale vzpomněl jsem si, Sasuke."
.
Sasuke pocítil směsici pocitů, od obrovské úlevy, že si starší Uchiha vzpomněl, přes zvědavost, jak si vzpomněl, až po lehké rozpaky a starost, že mu bude upírství vyčítat, jakkoliv to bylo jeho přání. "Co… co se stalo?" byla první slova, která ze sebe následně dostal. Potřeboval, aby mu Madara vysvětlil všechno, co se dělo od chvíle, kdy ze svého zranění procitl jako nová bytost. Protože od té doby se choval jako zvíře a on měl pocit, že se to už nikdy nezmění. Popravdě ještě nikdy nikoho nekousnul a nesledoval proměnu jako někdo zvenčí, takže zkušenost s Madarou byla první tohoto druhu a nepříjemně ho překvapila.
.
Starší upír se nadechl, aby měl dost vzduchu k proslovu. Při každém jeho slovu byly vidět delší bílé tesáčky. "Všechno jsem prodal. Nemohl jsem žít s těmi lidmi a vědět, že jsem jich pár zabil." Měl za to, že se Sasuke ptá na to, proč je tady. Kdo ví, jestli nezkusili vykopat čerstvý hrob na louce. Pod koněm tam ležely mrtvoly, které vysál, a ve stáji bylo znát tratoliště krve.
.
"Ne, já myslím… co se stalo, když ses probral? Jako upír? Byl jsi… úplně nepříčetný," hlesl Sasuke skrz ten knedlík, který se mu utvořil v krku, "vůbec jsi ani nemluvil, na nic a nikoho sis nevzpomínal. Myslel jsem… myslel jsem, že tak už zůstaneš. Šel jsi po Narutovi, museli jsme odejít." Neříkal to nijak vyčítavě, spíš věcně, ale pravdou bylo, že jim Madara připravil pěkně nepříjemné chvíle.
.
Madara byl překvapený. To že opravdu udělal? Hm, vysvětlovalo by to, proč rozsápal koně. Myslel si to. Měl jeho krev všude, ale nic si nepamatoval. "Vzpomínám si až na to, že ses mě ptal, jestli vím, kdo jsi. To všechno se stalo předtím?" zeptal se ze zajímavosti a zkoumavě začichal. Narutův pach byl velmi silný, když stál kousek od něj.
.
"Ano," přikývl Sasuke zmateně, "ty si na nic z toho nepamatuješ? Musel jsem tě dokonce připoutat ve sklepě… nevzpomínáš si, jak jsi zabil toho koně? Ani na toho mrtvého vesničana, co jsem ti přinesl? Na nic z toho?" Stahovalo se mu hrdlo. On si také nevzpomínal na svůj první den, a pokud to u Madary bylo stejné… možná, že se tohle dělo všem upírům. Vražedný amok, a teprve až potom paměť.
.
"Ne, nevím. Jen jsem si vydedukoval souvislosti, jinak si nic nepamatuju." Bylo to zvláštní, netušil, že by mohl něco takového dělat, že by ho musel Sasuke spoutat. Madara měl hodně času na přemýšlení. Po proměně si nebyl úplně jistý, jestli se rozhodl správně, že se nechal proměnit. Nové bytí bylo dost zvláštní a jeho životním cílem najednou nebylo mít velké hospodářství, ale krev. Něco, o čem do té doby vůbec nepřemýšlel.
.
Všichni se na nějakou dobu odmlčeli. Teď, když byl Madara tady a příčetný, vyvstávaly ještě nové otázky. Sasuke si odkašlal. "Říkal jsi, že jsi prodal statek," nadhodil pomalu, "takže… no… kde teď budeš bydlet?" Začínal mít dojem, že je strýc nevyhledal jenom kvůli tomu, aby mu řekl, že se vzpamatoval. Srdce se mu rychleji rozbušilo, zatímco za svými zády cítil, jak mu Naruto o něco víc stiskl paži. Upřeně na Madaru hleděl a snažil se z jeho tváře vyčíst, co má v úmyslu.
.
"Nemohl jsem tam zůstat. Udělal jsem dost nepěkných věcí, které si vesničané nezasloužili. Jako upír nemůžu být na jednom místě." Madara se odmlčel. Byl tu ještě jeden důvod, proč odešel. Kdyby neměl svědomí, tak klidně postupně vysaje celou vesnici, ale to nechtěl. Byl bestie bažící po krvi. Nová existence mu najednou skýtala nové možnosti žití, které musel postupně objevit, ale sebrala mu ty staré. "Taky jsem chtěl jít s tebou. Jsi můj synovec a já… já jsem si tě za tu dobu, co jsi byl u mne, oblíbil. Můžu jít s tebou?"
Narutovi se tohle vůbec nelíbilo. Madarovi trčely špičáky, které jasně znamenaly, že má chuť někoho zakousnout, děsily ho. Moc dobře tyhle projevy znal. A to má jít statkář s nimi? Ani omylem. Těšil, že ho už neuvidí, a teď chce s nimi? Navíc se bál, že Madara se prostě neudrží a skočí po něm. "Sasuke, já nechci, aby šel s námi."
.
Sasuke nasucho polkl. Měl Madaru rád a neměl by nic proti tomu, aby s nimi putoval, ale… Koutkem oka pohlédl dozadu na svého přítele. Naruto tu byl dřív a hlavně se za něj cítil odpovědný. Kdyby se Madara někdy neuhlídal, nemohl by žít s vědomím, že má na rukou krev svého nejlepšího kamaráda. Zhluboka se nadechl. "Strejdo, já… bych byl moc rád, kdybys s námi šel. Jenže… víš, nemáš k Narutovi takový vztah jako já a bojím se, že by pro tebe bylo moc těžké se uhlídat. Jsi čerstvý upír a pro mě to taky zprvu bylo obtížné, ale věděl jsem, že je Naruto můj přítel a že mu nesmím ublížit. Ty v sobě nic takového nemáš. Jak můžu vědět, že bys ho nezakousl?" vypravil ze sebe ztěžka.
.
"Chápu to," odtušil Madara, docela ho to mrzelo. Plavovlásek byl pro synovce zřejmě hodně důležitý. Podle slov se o něj postaral a to doslova po všech stránkách. Ale i on chtěl teď patřit do Sasukeho života. Neměl totiž žádný domov, žádný cíl, za kterým by šel. A dokud nějaký nenajde, nechtěl se ploužit krajem jen tak. "Ale slibuji, že mu nic neudělám, když mě vezmeš s sebou. A moje slovo má velkou váhu."
.
Mladší Uchiha zaváhal. Za sebe měl samozřejmě jasno, ale jak přesvědčit Naruta? Kromě toho tu byla ještě jedna věc, kterou by museli vyřešit. "Ehm, no… jak to ale chceš dělat s… no, s potravou? Nevypadá to, že by Naruto zrovna toužil po tom, aby tě krmil," zkusil zažertovat, "kromě toho, oba dva by nezvládl uživit." Madara by musel prokázat skutečně velkou schopnost sebeovládání, až by se před ním blonďák řízl, aby dal napít jemu.
.
"To rozhodně. Moje krev patří jen Sasukemu," přisadil si Naruto a z kamarádových slov vyčetl, že on chce Madaru vzít sebou. "Sasuke, ještě si to rozmysli… je to nebezpečné." Nevěřil statkáři ani nos mezi očima. Měl hladový pohled a zuby připravené ke kousnutí. Prohlížel si ho nechutně, jako jídlo.
"Nechci od tebe krev, Naruto," pronesl starší upír, ale lhal si do kapsy, kdyby mohl, tak ho klidně vysaje bez mrknutí oka, "a dokážu se v tomto směru postarat sám o sebe," ujistil synovce. Buď někde někoho zakousne a zahrabe, aby nezanechával stopy anebo se spokojí s nějakou zvěří či koněm. Mají opravdu velkou spoustu krve, a kdyby nějakého vzal s sebou… na chvíli si s tím vystačí. Sice ho to nenasytí, jen ukojí touhu po krvi.
.
Sasuke nerozhodně těkal očima od jednoho k druhému. Hrozně si přál, aby s nimi jeho strýc zůstal, ale taky nechtěl Naruta zradit a přijít o něj, byla to opravdu obtížná volba. Zhluboka se nadechl a obrátil se k blonďáčkovi. "Naru, já bych… moc bych chtěl, aby šel s námi. Je to poslední člen mojí rodiny… no, poslední, který nemá podíl na smrti mých rodičů. Mám ho rád a nechci ho ztratit. Ale nechci ztratit ani tebe. Záleží mi na tobě, to přece víš. Byl bys… byl bys ochotný ušetřit mě volby mezi nejlepším přítelem a členem rodiny?" zaprosil. Věděl, že tahle slova mají tak trošku nádech citového vydírání, protože pokud ho Naruto miloval, pochopitelně by udělal všechno, aby mu vyhověl.
.
Plavovlásek našpulil pusu a nafoukl tváře. Vůbec se mu tohle nelíbilo. On toho upíra sebou nechtěl. Nebude se prostě cítit v bezpečí, byť Sasuke bude stále u něj a věřil mu, že by ho ochránil. Jenže Sasuke na něj tak prosebně hleděl. Chápal, že je pro něj strýc něco nového a důležitého, jenže on na něj neměl dobré vzpomínky. Přebíral jeho roli, byť dělit se o krev teď nemělo smysl, když byl upír, ale určitě s ním bude chtít šoustat a to se mu nelíbilo! Chtěl kamarádovi říct, že ho s sebou nechce, ale Sasukeho oči byly tak smutné, jako by mu viděl do hlavy, co chce říct. "Sasu," pípl nešťastně a zabořil tvář do mladíkova ramene, "já se ho bojím, ale… jestli ho tak moc chceš sebou, tak budiž, ale slib mi jedno. Jednou se mě pokusí napadnout a vyženeš ho, ano?" Naruto byl tak slabý, nemohl Sasukemu prosbu odepřít.
.
Tmavovlasý mladík se pousmál. "Samozřejmě," odpověděl tentokrát bez zaváhání a zároveň pohlédl na Madaru. "Tohle Narutovi slíbím a ty to zároveň ber jako varování, protože i moje slovo má velkou váhu. Neporuším ho. Pokud se ho pokusíš napadnout… nemůžeš s námi dál pokračovat. Platí?" Ještě tak na začátku dne by si vůbec nepomyslel, že dojde k něčemu takovému. Nebyl si jistý, jestli cítí víc radost z toho, že bude mít po dlouhé době zase malou část rodiny, nebo starost, jestli ta část rodiny zvládne dodržovat stanovená pravidla. Taky mu bylo trochu líto, že jedná proti Narutově vůli, ale občas byly v životě situace, kdy se muselo přijít na nějaký kompromis.
.
"Platí," stvrdil jejich úmluvu Madara a docela si oddechl, že ho Sasuke vzal s sebou. Nevěděl by, co má najednou dělat, kdyby byl odmítnut. "Budu činit tak, abych neporušil nás slib." Snad to opravdu dokáže vydržet, protože Naruto voněl hrozně sladce. Nechápal, jak to může Sasuke vydržet. Tisknout se k němu a šukat s ním, aniž by ho zakousl. Jeho svrběly zuby už jen z té představy, jak zanoří zuby do krku a teplá krev mu poteče do úst.
.
"Fajn," přikývl Sasuke a chytil Naruta za ruku, "našli jsme o kus dál pěknou mýtinku. Stmívá se, chceme tam přespat." Pozval tím Madaru, aby se k nim připojil, když mu nabídl druhou volnou dlaň. První noc bude kritická, jeho strýc si bude muset zvyknout pohybovat se a spát vedle teplého lidského těla, které pro něj muselo být velkým lákadlem. Pokud dobře dopadne dnešní noc, mělo by to být ve dne snazší. Aspoň do té doby, než bude mít Madara žízeň.
.
Madara vtiskl ruku do Sasukeho a nechal se odvést na místečko, kde měli mladíci rozložená spací místa a praskal tam rozdělaný oheň. Posadil se tedy k ohni. Neměl nejmenší chuť spát a odložil vedle sebe tlumok. Moc věci v něm neměl. Kupu peněz, které utržil za hospodářství. Nůž, křesadlo. Měl i celtu na spaní, ale používal ji velmi zřídka.
Naruto si neochotně lehl. Připadal si hrozně zranitelně a natiskl se k Sasukemu. Doufal, že všechno bude v pořádku, jak Sasuke sliboval. Když se na statkáře podíval přes záři plamenů, tak viděl, jak mu čouhají špičáky a třpytí se. Otřásl se. Připadal si jako králíček pod dohledem jestřába.
.
Sasuke k sobě blonďáčka ochranitelsky přivinul a konejšivě ho hladil po zádech. Věděl, že se tak obyčejně Naruto cítí v bezpečí, ale tentokrát trvalo mnohem delší dobu, než to zabralo, a jeho přítel usnul. Jakmile cítil jeho pravidelný zpomalený dech, přesvědčil se, že doopravdy tvrdě spí a opatrně se vymanil z jeho objetí. Na obloze, která prosvítala mezi utvořeným kruhem stromových korun, už dávno zářily hvězdy. Oheň dohasínal, zůstaly už jenom řeřavé uhlíky, proto Naruta ještě přikryl i svým pláštěm, začínalo se dělat chladno. Poté si přisednul ke svému strýci, který dosud nezamhouřil oka. "Budeš se muset mnohému naučit," zašeptal tiše, "především jak se ovládat. Tvoje zuby Naruta děsí, měl bys je mít po většinu času zatažené, nemůžu po něm chtít, aby žil pořád ve stresu."
.
"Dobře, budu se snažit to ovládnout," pronesl Madara stejně tiše. Jako čerstvému upírovi se mu to zatím zdálo nemožné, kdykoliv jen pomyslel na krev nebo cítil to lákavé bušení srdce blízko sebe, tak mu zuby nekontrolovatelně vyjely ven. Třeba časem, kdy bude cestovat s Narutem, tak si přivykne. Otočil se k Sasukemu a obejmul ho kolem ramen. "Děkuju, že jsi mě vzal s sebou. Změnil se mi najednou celý život."
.
"Já vím," vydechl mladší Uchiha a vděčně se nechal přivinout do strýcovy náruče, "je to těžké. Vzdát se všeho, co člověk do té doby zná… Já to měl asi lehčí. No, jak se to vezme. Lehčí v tom, že jsem neměl na výběr. Nikdo mi nedal zvolit to, v co se proměním, a nemohl jsem ve vesnici dál zůstat. Na druhou stranu…" Tvář se mu potáhla stínem. Madara neměl nikoho, o koho by přišel. Po dlouhá léta žil sám, bez milovaných členů rodiny.
.
"Co se stalo, stalo se. Pomůžu ti najít Itachiho, aby ses dozvěděl, co všechno se tehdy doopravdy stalo." Pohladil mladíka po líci. Zostřenými smysly mohl degustovat každou nuanci Sasukeho pachu. Byl přitažlivý a Madara přemýšlel, jestli je to normální, že ho přitahuje jiný upír nebo to přetrvává z jeho lidského života. Co když je to nějaká podřízenost vůči upírovi, který ho přeměnil?
.
Sasuke se pousmál a přikývl. "Jsem rád, že jdeš s námi," prohlásil, "myslím, že až si na sebe s Narutem zvyknete, bude nám na cestě veseleji." No, tedy, pokud si zvyknou. Měl takový pocit, že u blonďáčka to bude chtít hodně trpělivosti, aby vůbec vzal Madaru na milost. "A taky…" Mladší Uchiha rozpačitě zmlkl a větu nedokončil. Měl pocit, že se nehodí Madarovi vykládat, co jiného ho vedlo k tomu, aby přemluvil Naruta. A k tomu, aby ho proměnil.
.
"A taky co?" zeptal se Madara se zájmem. Byl rád, že je se synovcem. Možná mu pomůže rychleji překonat obtížnosti nového bytí a dá mu nějaké tipy, jak třeba odolat svůdnosti lidské krve. Popravdě měl pocit, že proti tomu nic nemůže být. Pokaždé, když potkal člověka, tak mu hučelo v hlavě a tesáčky ho intenzivně bodaly do dásně.
.
"A taky jsem uvažoval, že bysme někdy mohli… ehm… no, víš co," zamumlal a provinile hodil pohled směrem ke spícímu Narutovi. "Vyzkoušet jaké to je, když… upír s upírem… chápeš, ne?" ošil se. Hrozně ho lákalo zkusit, jaké to může být, když se konečně nebude muset krotit, ani potlačovat přirozenou touhu kousat. Když svůj protějšek nebude moci při sexu zabít.
.
Staršímu upírovi velice rychle došlo, co má Sasuke na mysli. Na jeho tváři se rozlil smyslný úsměv. "Taky bych to rád vyzkoušel." Lehce políbil synovce na tvář. "Už jako člověku ses mi líbil a teď dokážu obsáhnout tebe celého úplně jinak. Mnohem líp." Nápad se mu okamžitě zalíbil a přemýšlel, kdy ho budou moct uskutečnit. "A Naruto?"
.
"No, tak určitě bych to nerad dělal před jeho očima. Ale vždycky si přece můžeme někam zalézt, ne?" nadhodil potichu, "chci říct… jemu se budu taky věnovat, tak jako doteď. Mám ho rád a nechci ho zanedbávat. Ale v tobě je něco, co mě hrozně přitahuje, a kdybys třeba měl zájem, mohli bysme občas…" Výmluvně položil Madarovi dlaň na stehno.
.
"Jsem pro," zavrněl Madara a stiskl Sasukeho ruku, "ale možná bysme mohli počkat, až se situace uklidní. Zvyknu si na Naruta a on na mě. Pak se někde budeme moc zašít." Čekala ho jistě zajímavá budoucnost. Důležité bylo, aby uhlídal sám sebe a neporušil slib. Sasuke by jistě svůj slib dodržel a vyhnal ho.
.
"To jistě," přikývl Sasuke, na moment se odmlčel a pak pokračoval: "Budu tě muset naučit, jak žízni odolávat. Pro začátek mám jednu dobrou radu, i když nevím, jestli jsi to někdy zkoušel. Pokud Naruto začne krvácet a ty budeš mít… no, nezvladatelnou touhu, tak se proměň. V netopýra, jako tenkrát já, pamatuješ? Jako zvíře máš sice stejnou mysl, ale mnohem menší potřeby. Včetně žízně."
.
"Dobře, určitě to vyzkouším. Nechci, abys mě odehnal od sebe," ujistil synovce Madara a poškrabal se za uchem. On jaksi ještě nezkoušel se proměnit v netopýra. Ovládl běh a nadlidskou rychlost, dravčí smysly, ale tohle mu uniklo. "Ehm, víš, ale já jsem se ještě nikdy neproměnil. Nevím, jak se to dělá." Sasuke na to musel přijít jistě sám, cítil se trošku zahanben.
.
Sasuke se pousmál. "Je to snadné," ujistil svého strýce, "já jsem na to přišel… no… ehm…" Trochu se styděl za okolnosti, za jakých přišel na tuhle schopnost. "Prostě v ty první dny toho na mě bylo trochu moc," zamumlal zahanbeně, "najednou jsem přišel o rodinu a byla ze mě krvelačná stvůra. Chtěl jsem… to skončit. To bylo předtím, než jsem poznal limity svého těla. Vrhnul jsem se do rokle, a jak jsem padal, najednou jsem se proměnil. Myslím, že to bylo pocitem toho letu. Postupně jsem začal zjišťovat, že stačí, když si pocit létání navodím uměle."
.
"Navodit si pocit létání?" Madara se tedy postavil a snažil se představit si, že letí. Bylo to dost složité. Většinou byl přízemně založený člověk a málokdy o něčem nějak intenzivně sníval. Snažil se seč mohl, ale nešlo mu to. Copak je to tak těžké? Možná by to mohl zkusit jako Sasuke, skočit z nějaké skály. Jenže žádná tu v okolí nebyla "Zkusím skočit ze stromu."
.
"Počkej, ale ne tady… o kus dál, nechci, aby Naruta budilo praskání větví," zarazil ho Sasuke, když jeho strýc zamířil k nejbližšímu stromu. Vzal ho za ruku a poodešli spolu trochu dál do lesa, kde našli jeden příhodný dub. Rozložitý a vysoký, se silnými větvemi, na které se Madara mohl snadno vyhoupnout. "Tak fajn, do toho," vyzval ho Sasuke, "a soustřeď se na ten pocit letu."
.
Starší upír se podíval do větvoví a vyhoupl se nahoru. Mrštně a lehce se vyšplhal nahoru a našel si místečko, kde nebyly větve. Podíval se do hloubky pod sebe. Nebyl si úplně jistý se skokem. Přetrvávaly v něm lidské obavy, že něco takového nemůže přežít. S mrazením v zádech skočil dolů. Země se začala rychle přibližovat a Madara začal lehce panikařit. Co to Sasuke říkal? Soustředit se na pocit letu. Těsně nad zemí měl takový zvláštní pocit po těle a najednou se zvedl do výšky. Páni.
.
Sasuke se široce usmál, když se to Madarovi podařilo. On sám už po tolika zkušenostech neměl problém si navodit úžasný pocit plachtění, takže o vteřinu později se i z něj stal velký černý netopýr a tryskem prolétl kolem o něco většího strýce. Bylo to parádní, miloval pocit lehkosti, to potěšení z toho, jak mu vítr napínal blány a mohl se třepotavě vznášet nad korunami stromů. Tak co, není to prostě skvělé? zapískal, když se k němu Madara ještě trochu neobratně připojil. Chvíli to potrvá, než se naučí plně ovládat všechno, co mu nové tělo poskytuje.
.
Paráda, odpověděl Madara a zamával křídly. Bylo to zajímavé. Vidět všechno z výšky. Občas málem nevybral zatáčku a šmírl křídlem o větev, ale bylo to skvělé. Rychle se snažil metodou pokus omyl naučit, jak správně má létat a vyrovnat se Sasukemu. Páni, bylo to super. Jenom si takhle lítat. Po cestě potkali sovu, která se jim ladně vyhnula.
.
Všechny potřeby jsou takhle snadněji zvládnutelné, vysvětloval Sasuke svému strýci, tohle tělo nemá tak silné tendence útočit, ani žízeň příliš nepociťuje. Na druhou stranu v něm nelze strávit neomezeně času. Až by byla v lidském těle žízeň příliš neodbytná, čímž myslím nutná pro další přežití, donutilo by tě to proměnit se zpátky v člověka.
.
Madara pískl, že rozumí, a rozverně zkusil na Sasukeho naletět, aby ho drápky na zadních nohách šťouchl do zad. Synovec to vzal jako výzvu ke hře a začali se mezi stromy nahánět. Mladík měl výhodu v tom, že už se proměnil nesčetněkrát a létání mu nedělalo problém, kdežto strýc byl nováček. Nakonec Madara zakotvil na stromě a místo, aby se pověsil hlavou dolů, tak se připlácl k tlustější větvi a pískal na Sasukeho.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 29. října 2016 v 16:14 | Reagovat

Jo vzpomněl si ! Já věděla že si vzpomene.

Je to strašné super! Myslím že si na Madaru Naruto nakonec zvykne,taky mu nic jinýho nezbývá že? :-)
Doufám že se Madara naučí svoje upírské choutky ovládat.

Já chci být taky netopýr ^·^

Těším se na pokračování :-) ;-)

2 emmy emmy | 29. října 2016 v 19:15 | Reagovat

Parádny diel..no nakoniec to nebude na škodu, keď sa k ním Madara pripojí...aspoň bude mať Sasuke posilu keď prídu Itachimu na stopu.. celkom mi lahodí predstava spoločnej trojky.. i keď to by si musel Naruto s Madarov viac padnúť do oka.. snáď ich spoločná cesta zblíži :-P ..už sa veľmi teším na pokračovanie :-D

3 Ivanitko Ivanitko | Web | 30. října 2016 v 6:57 | Reagovat

[1]:Vzpomněl si, ale byly to nervy, jestli ano, že? :D Naruto si nezvykne, jako spíše, že bude Madaru tiše trpět. Taky bych nechtěla cestovat v doprovodu orla, kdybych byla myš.
[2]:Madara je určitě jako posila dobrá. Má šarm, charisma a hlavně je dospělý. Takový člověk dokáže zjistit mnohem víc věcí, než dorostené děcko. Trojka MSN by byla asi poslední, co by v životě zažili. Madara by se neudržel a Naruta zakous.

4 Kai Kai | 1. listopadu 2016 v 4:08 | Reagovat

hmm aby si naruto zvikl na madaru a madara na naruta... tak z toho bude do sexu trojka noo snad by jak řiakž naruta nezakous snad možna časem jak se nauči se ovladat... nebo udělaji z naruta taky upira... no jo ale kde by pak vzali krev hmm doporučil bych jim leho nebo gaye ti by museli mit dobrou krev stim všim sportovanim. nooo uvidime snad si na sebe zviknou... snad se z narutem zpřateli a to řikam jen proto že se tu madara chova jako člověk a ne jakototalni hajzl jako všude jinde takle je zatim celkem v pohodě ale at si nemisli že ho jako kladase jen tak přijmu jedno škobrtnuti a skonči s nalekpou hajzla jako v ostatnich povidkach... moc se těšim an pokračovaní. :-D

5 Ivanitko Ivanitko | Web | 1. listopadu 2016 v 20:36 | Reagovat

[4]:To je co, Madara se chová normálně, to se hned tak nevidí :D :D Užívej si to, s tím uličníkem je to jednou tak, podruhé onak, takže tady je celkem v cajku, ale na Naruta má prostě velkou chuť. Doslova po něm slintá.

6 Kai Kai | 1. listopadu 2016 v 21:25 | Reagovat

[5]: no ja madarovi moc něvěřim ale zatim se chova slušně tak že zatim v poho. a slintat po narutovi to by saskemu moc nelibilo XD nooo uvidime jak se to cele vivine. Xd

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.