Pod vlajkou Uchihů XXXI. - Vězení

25. října 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Pod vlajkou Uchihů
Maličký zbytek posádky z mocné Tsukuyomi se tísní v zaplísněné kobce. Smrt jim dýchá na záda a některé už si vzala sebou. Je tohle konec pro nejobávanější piráty z Atlantiku? Vypadá to, že ano. Muži jsou po dlouhé plavbě vysílení, špinaví a hladoví jako psi. Oprátka možná bude vysvobozením.


Madara něžně uložil bratrovo tělo na zem a upravil mu černé prameny vlasů, které se lepily k zpocené chladnoucí pokožce. Hřbetem prstů pohladil líci. Vždycky ho s Fugakem ochraňovali. A i přestože se říká, že ti nejmladší jsou nejvíc rozmazlení, tak to u Izuny nebyla pravda. Byli silná trojka a teď zbyl jen on sám se Sasukem.
"Konečně chcípl?" ohodnotil příchozí Ibiki scénu za železnými mřížemi, "už bylo načase, ještě aby se člověk bál, že od něj něco chytí." Sice piráti to měli z první ruky, ale jeden nikdy neví, kdy na něj sedne nemoc. "Zavolám chlapy, aby ho odtáhli, a vás, bastardi, zítra ráno čeká oprátka, už se těšíte?"
.
Sasuke nenávistně mrsknul pohledem po tom zjizveném chlapíkovi. Ta jeho cyničnost mu lezla na nervy, ty poznámky si mohl odpustit. Jasně, zabili při svých přepadeních spoustu lidí, spoustu královských vojáků, ale zabili je aspoň v čestném souboji a nikdy kolem toho neměli tolik keců. Zato tenhle týpek si je vyloženě vychutnával, vůbec by se nedivil, kdyby to byl on, kdo je bude zítra věšet, vypadal, že by se mu to náramně líbilo.
Nejmladší Uchiha se zničeně posadil a zády se opřel o kamennou stěnu. Brzy bude po všem. Jaké to asi bude po smrti? Opravdu se setká s Itachim a ostatními? Upřímně doufal, že ano… anebo v tom horším případě snad aspoň nebude cítit vůbec nic, ani bolest, ani žal.
.
Madara týpka propaloval zabijáckým pohledem a radši se nevyjadřoval. Když utichl škodolibý smích, tak bylo slyšet jen kapání vody na podlahu a občas pošoupnutí a zachrastění řetězů některého ze zajatců. Ani večer k nim nikdo nepřišel, asi měli za to, že mrtvola nikam neuteče, a když jdou piráti zítra na smrt, tak není potřeba se o ně jakkoliv zajímat.
S prohlubující se noci začínalo být v kobce lezavé chladno. Nejstarší Uchiha se představoval, jak sedí u obrovského ohně, který nádherně hřeje. Nutno říct, že jeho vize vůbec nepomáhala a byl rád, že má na rozdíl od ostatních pirátů alespoň kabát.
.
Sasuke se třásl podobně jako většina dalších námořníků. Kruci, takováhle zima nebyla ani tam na lodi v podpalubí, dřevo přeci jen drželo teplo lépe než kámen, navíc tam se jim podařilo místnost aspoň trošku vydýchat, protože byla menší, zatímco tady neměli šanci. Nepamatoval si, že by mu snad v životě byla větší zima, a to do toho počítal dokonce i tu situaci zhruba před měsícem a půl, kdy je Madara nechal přivázat na půl dne k Mito a následně byli večer s Itachim úplně promrzlí. Tehdy se ale aspoň pak zahřáli horkým čajem, kdežto zde neměli ani vodu, natož snad něco teplého. Začínal uvažovat nad tím, jestli se nepřitulí k Narutovi, ten taky chudák vypadal, že umře na zimnici.
.
Nejstarší Uchiha se pořád díval na bratra, na jeho tvář dopadalo odražené měsíční světlo. Byť měl strhané rysy, tak pořád byl krásný Uchiha. Určitě už mu bylo dobře a nesoužil se. Zatímco oni pořád ještě čekali na svůj konec. Chtělo by to trochu tělesného tepla a ten, s kým by se chtěl dělit a zahřívat, byl Sasuke. Pošoupnul se k němu a bez ptaní si ho přitáhl k sobě.
.
"Hej! Co to děláš?!" zasyčel Sasuke šeptem, protože někteří, ti šťastnější, muži už spali, takže je nechtěl budit. Možná byl tohle poslední spánek, kterého se dočkají. Nic to však neměnilo na tom, že se pokoušel uvolnit ze strýcových paží. Sice pochyboval, že by se teď vzmohl na něco perverzního, v takové morně by se mu snad ani nepostavil, ale co to na něj tedy sakra zkoušel?!
.
"Necukej se, nic ti neudělám," zabručel Madara popuzeně. Neměl moc dobrou náladu a už vůbec ne na nějaké handrkování. "Je zima, zahřejem se," vysvětlil jednoduše a stroze. Vždyť mohl být Sasuke rád, že se s ním chce zahřívat, protože většina ostatních se k sobě moc neměla a to podvyživené vyžle nemohlo vůbec hřát.
.
"Na to zapomeň!" Sasuke původně nebyl jeho nápadem vůbec nadšený, před měsícem ho znásilnil a teď čekal, že bude celý natěšený, aby se s ním mohl objímat?! Jenže jak se škubal a jak ho Madara držel, zjistil, že rychlejším prouděním krve opravdu shromažďují větší množství tělesného tepla. Dokonce zase cítil prsty na nohou… Zaváhal, moc se mu nechtělo s Madarou spolčovat, natož takhle fyzicky, ale nebylo to teď už jedno? Ráno je stejně popraví, nechtěl strávit poslední noc tím, že se bude klepat zimou.
.
Madara vycítil svoji šanci a neustoupil ze svého nápadu ani o píď. Jestli je tohle jejich poslední noc, tak si to musí pořádně užít. Navíc to pískle se nezdálo, ale jakási síla mu v těch jeho pacičkách zbyla. Nedotýkal se Sasukeho nijak perverzně, ale spíše jako člověk, co hledá trochu tepla a příjemné objetí.
.
Nakonec se mladší Uchiha přestal bránit. "Tak fajn, ale jenom kvůli tomu, že zejtra umřeme," upozornil svého strýce, proč hodlá k něčemu takovému svolit, a pohodlněji se uvelebil v jeho náruči. Schoulil se těsně k němu a položil mu hlavu na rameno. Jak rád by se takhle tulil ke svému bratrovi… ale ten byl teď vzdálenější než cokoliv jiné na světě.
.
Starší Uchiha si vychutnával to polodobrovolné přijetí. Brzy se mezi mini vytvořil pěkně prohřátý prostor. Konečně. Mělo to ale i jiné účinky, než že to bylo příjemné. Madara brzy usnul, přece jenom energie nebylo nazbyt a tělo šetřilo, kde se dalo.
.
Na Sasukeho to mělo velmi podobné účinky, přesto usnul až po svém strýci, možná se jen cítil víc v bezpečí, když zaznamenal Madarovo klidné pravidelné oddechování. Ve spánku mu přece nic nemůže udělat. O něco později ho pak následoval aspoň na několik hodin.
~~~
Ráno je vzbudil řinčivý zvuk kovové tyče mlátící do jejich vězení. "Vstávejte, holoto!" Ibiki si liboval v týrání odsouzenců. Klidně je mohl nechat být až do doby trestu, ale tohle byl aspoň budíček.
Madara sebou prudce škubl, jak se mu do uší zařízl ten bodavý zvuk. Zlostně přimhouřil na vysokého muže na druhé straně mříží oči. "Doufám, že taky brzo zhebneš!"
.
Sasuke se trhnutím probral a bolestně zamrkal do brzkého rána. Nejprve nechápal, jak to, že se probudil v mužské náruči, ale následně mu došly události předešlé noci. Ta už však byla pryč, takže se od strýce odtáhl, i když se zachvěl, jak přišel o zdroj příjemného tepla. Ale co, těch pár hodin do popravy už to vydrží… Pohledem zkontroloval, jak jsou na tom ostatní, vypadalo to, že všichni žijí… kromě Izuny, samozřejmě. Srdce mu ihned ztěžklo při pohledu na jeho mrtvé tělo.
.
Čím víc se blížil čas popravy, kterou si odklepli i bez jejich přítomnosti u soudu, tím víc se Madara nemohl smířit s tím, že umře. Ještě nemohl, chtěl žít, byť většina jeho rodiny byla asi mrtvá. V hlavě mu hučelo jako v úle, jak by se mohli dostat ven. Úžasně mu to sepnulo, když dva pořízci společně s Ibikim přišli pro Izunovo tělo. Hodí ho na káru a pak společně s ostatními mrtvolami, které na ně ještě koukali, odvezou za město.
Nejstarší Uchiha nenápadně kopl do Kakuza a pohledem dal znamení Kisamemu. Ve vteřině se na chlapy vrhli a začala mela. Madara se obratně vyhnul ráně dýkou a řetězem, kterým měl spojená zápěstí, začal škrtit toho samozvaného bachaře.
.
Sasuke se nejdřív pořádně leknul, co se to vlastně stalo. Vůbec neměl ponětí o tom, že by snad Madara plánoval nějaký útěk, měl za to, že už je nemůže zachránit nic. Popravdě byl teď trochu na rozpacích. Nemohl samozřejmě říct, že by se tak úplně smířil s myšlenkou popravy, to bylo v šestnácti letech asi nemožné, ale… jestli dnes nezemře, znamená to, že se nesetká s Itachim ani se zbytkem rodiny… A on přece bez brášky nemohl žít. Proto nastalému zápasu jen přihlížel, ale nezapojoval se, ostatně to ani nebylo třeba, protože jakmile zbytek chlapů zavětřil, odkud vítr vane, všichni se vrhli kapitánovi na pomoc. Vojáci zřejmě podcenili jejich stav po dlouhé kruté noci, že přišli jen tři.
.
Když se na zemi válela mrtvá těla, piráti skoro radostně zavýskli, ale to jednodušší měli teprve za sebou. Bylo třeba, aby se dvanáct chlapů tiše vymotalo z vězení, které bylo hned vedle strážnice. Aby měli jakousi šanci, musí se prvně dostat z těch pout. Tiše se proplížili chodbami, na jejichž stěnách plápolalo pár pochodní. Házely na stěny podivné a křivolaké stíny. Byli u místnosti, kde přebývali vojáci mající na starost dohled nad vězením. Rychlé omrknutí situace ukázalo, že uvnitř pochrupuje zavalitý muž. Hidan tiše a nenápadně vklouzl dovnitř. O chvíli později se ozval chrapot a tiché zadunění, jak tělo spadlo na zem. Vyšel ven.
"Pánové, chcete se projít?" pozvedl klíče do výšky.
.
Sasuke si pořád nebyl jistý, jestli udělal dobře, když se k nim připojil. Ale kdyby byl řekl, že chce zůstat ve vězení, nejspíš by ho považovali za naprostého cvoka. Nakonec usoudil, že se přidá, a pak se prostě odpojí, až budou dost daleko od kolonie. Co bude dělat, to ještě sám nevěděl. Pořád cítil v duši tak děsivou prázdnotu, že si nedovedl představit, že by s ní měl dlouhodobě žít, bylo to hrozně bolestivé. Nicméně to teď nechal stranou a soustředil se na narychlo organizovaný útěk. Hidan je obratně zbavoval pout, nenechávali je ale spadnout na zem, aby svým chřestěním nevzbudili pozornost. Jedna věc byla dostat se z kobky a potažmo z vězení, druhá však dostat se z města, když se za pár hodin měla konat poprava.
.
Madara je předběžně rozdělil na dvě skupiny. Bude snadnější proklouznout napůl než ve štrůdlu po dvanácti lidech. Potřebovali se ozbrojit, těch pár dýk a jeden meč, co sebrali mrtvým, jim nepostačí, jestli dojde ke střetu. Navíc kobky byl hotové bludiště. Rozdělili se a snažili tiše proklouznout ven. Brzy ale zjistili, že to nebude tak snadné, protože někde z druhé strany chodby k nim dolehly výkřiky a hluk boje, jak se těch několik mužů dalo v úzkém prostoru do boje.
"Kurva, přišli na nás rychle," zavrčel Madara a dal se do poklusu. Musí co nejrychleji ven a ztratit se v ulicích.
.
"Ne, tudy ne!" zastavil ho Sasuke a chytil ho za rukáv, aby ho obrátil na druhou stranu, když se chodba rozdvojovala. Sice byl poněkud v útlumu, když ho tudy naposledy vedli, ale měl dobrou paměť a orientační smysl. Určitě odbočovali jinak. Byl celkem překvapený, že jeho strýc nijak neprotestoval a jejich skupinka hned změnila směr. Měli opravdu naspěch a několik dalších chodeb překonali v rekordní rychlosti, až se před nimi objevila těžká dubová brána vchodu do šatlavy. Byla zajištěná velkým a těžkým prknem, které bylo třeba odstranit, aby se dostali ven. Sasuke chtěl pomoct, ale Kisame ho s úšklebkem odstrčil:
"Huš, štěně, ještě si ublížíš."
.
Madara nakoukl za vrata, naštěstí se nikdo v blízkém okolí nepohyboval. Museli pospíchat, protože za zády slyšel přibližující dusot nohou a o chvilku později už někdo zvonil v budově věznice na poplach. Tomu se fakt říká pech. Vypadli ven a rychle pelášili do nejbližší uličky, aby se v nich skryli. To za nimi vyběhli vojáci v uniformě s mušketami v rukou. Neváhali a zkusili je skolit jako divokou zvěř na honu.
.
Nebyl to právě příjemný pocit, být na útěku živým terčem pro bandu ozbrojených nepřátel. Sasuke si nicméně říkal, že pokud ho nějaká kulka šikovně zasáhne, aspoň to bude mít za sebou celkem rychle, bez zbytečného protahování, kterého by se jistě dočkal na oprátce, pokud by neměl to štěstí, že by mu to trhnutí zlomilo vaz. Takhle by byl ušetřen dlouhých mučivých minut dušení. Lidé před nimi s výkřiky utíkali, nikdo se je kupodivu nepokoušel zadržet, asi měli tak strašnou pověst, že se jich báli.
.
A přece to jeden z nich schytal. Na jeho košili vyrašily rudé květy a ohodnotil to velmi sprostým zanadáváním, z kterého by se pohoršil i nejeden všivák z přístavu. Přitiskl si na ránu ruku a běžel s ostatními, protože zůstat pozadu se rovnalo jisté smrti a on chtěl žít.
Madara běžel směrem k okraji města, kde tušil chudinskou čtvrť. V jejích úzkých a špinavých uličkách se chystal schovat a potom co nejrychleji vypadnout nějakým způsobem z města.
.
Vojáci z pevnosti měli jen dvě možnosti - buď na ně střílet nebo je pronásledovat, obojí najednou v podstatě nešlo, protože za běhu nemohli nabíjet pušky. Čím déle se je snažili zasáhnout, tím víc se jim hlouček pirátů vzdaloval, až konečně vzdali snahu je zastřelit a šikovali se, aby další pronásledování mělo nějaký řád. Přinášeli ze skladu další zbraně a střelný prach, pod velením zkušeného plukovníka Hayateho se pak rozdělili na tři skupinky, každá měla za úkol prohledat jednu část přístavního města.
.
Hidan viděl skoro červené hvězdičky před očima a když se mu zdálo, že se špinavá ulice blíží rychle k jeho obličeji, tak ho podržely dvě silně paže. Kisame ho vzal pod paži a pomohl mu najít ztracené síly, aby vydržel, než se někde schovají. Madara vyrazil nějaké dveře a všichni jako velká voda vpadli dovnitř. Ihned za nimi přibouchl a poslouchal, jestli se nepřibližuje dusot vojáků. Setřásli je, ale pořád tu byla možnost, že je někdo práskne a budou v pasti na totata. Za ním se ozvalo bolestné zasténání.
.
Sasuke se prudce vydýchával. Pohledem zkontroloval situaci a oči mu zakotvily na Hidanovi, kterému košile nasákla na levém boku krví. Zjevně schytal kulku, nebylo se čemu divit při té palbě, už takhle byl skoro zázrak, že jich tolik vyvázlo bez škrábnutí. Pokud stíhal sledovat, tak z druhé skupinky měli podstatně méně štěstí a minimálně dva muži padli, oni měli výhodu, že vyrazili jako první.
Kabuto hned přiskočil k světlovlasému pirátovi a vyhrnul mu potřísněnou košili. Rozhlédl se po místnosti po nějaké ploše, kam by si Hidan mohl lehnout, aby se na to pořádně podíval.
.
Zvláštní humbuk ve skladišti přilákal jejího majitele. Bělovlasý muž rázně vešel dovnitř, v jedné ruce sekeru a druhou připravenou rozdávat rány. "Co to je tu do prdele za bordel?!" Štěkl po nezvaných návštěvních a mínil je rychle vyprovodit ven, i když měli notnou převahu.
Kakuzu, který byl nejblíž, se mu postavil do cesty. Po přetahované, kdo z koho, to nakonec vyhrál pirát a notně pyskujícího kováře podržel u země. "Co s ním?"
Madara si přeměřil postaršího muže. Jestli chtějí utéct, tak budou potřebovat pomoc, byť i nedobrovolnou. "Pomůžeš nám a ne jako odpověď neznám."
.
Sasuke se lehce zamračil. Tomu chlápkovi mohlo být dobře kolem šedesátky, to byla tedy úroveň, zacházet takhle se starými lidmi… Původně chtěl něco poznamenat, ale pak raději zase pusu zavřel a povzdechnul si. Asi nebylo zbytí, byli v dost nebezpečné a ožehavé situaci, a kdyby je kovář prozradil, byli by zase zpátky v cele, s tím rozdílem, že teď by se k jejich zločinům přidala také vražda tří dalších vojáků a pokus o útěk. Na trestu smrti by to sice už nic nezměnilo, ale možná na jeho provedení ano - přeci jen oprátka byla ještě ta nejmírnější možnost popravy, mnohem horší by bylo upalování, čtvrcení a podobně.
.
"Polibte si, nebudu pomáhat takovým vrahounům jako jste vy!" zavrčel Jiraiya nevrle a snažil se vzpírat pod tíhou statného piráta nad sebou.
"Otče, co se tu děje?" Bez jakéhokoliv neblahého tušení dovnitř vešla žena okolo pětadvaceti let s divoce rozježeným ohonem vlasů.
"Anko, uteč!" snažil se ji varovat kovář, ale bylo to zbytečné.
Kakuzu si velice rychle spočítal, koho bude výhodnější držet. Pustil muže na zemi a uchvátil dívku. Přitiskl ji nůž ke krku, až překvapeně vyjekla.
"Myslím, že nemáš na vybranou… co je ti dražší - tvoje dcera nebo pár věcí, co od tebe budeme chtít?" zeptal se Madara, přestože věděl, jakou uslyší odpověď. Bělovlasý muž se tvářil vyděšeně, když ten hulvát ohrožoval jeho dceru. Sice dle zvyklostí už ji měl dávno provdat, ale byla příliš hubatá, než aby o ni měl někdo skutečně vážný zájem a nakonec po smrti manželky, měl doma někoho, kdo by prozářil jeho dny.
.
Kabuto mezitím shrnul ze stolu veškeré nářadí, až hlasitě zařinčelo. Hidan vypadal, že se každou chvilkou zhroutí, takže s Kisameho pomocí ho položili na provizorní operační místo. Šedovlasý muž tiše hvízdnul, když vyhrnul zraněnému pirátovi košili až do podpaží. Celý bok se mu leskl krví a pořád ještě přitékala nová. Bude muset rychle zasáhnout, i když byl Hidan pořádný pořízek, neměl nekonečné množství životodárné tekutiny. Obrátil ho na okamžik na stranu, aby se podíval, jestli střela prošla skrz nebo v tom horším případě by musel vyjmout kulku zevnitř těla. K jeho úlevě byla i na druhém konci rozšklebená rána, což značilo čistý průstřel. I tak to ale bylo celkem vážné a on u sebe neměl vůbec nic - žádné bylinky, catgut, jehlu, líh… veškeré jeho vybavení spláchlo moře. "Kapitáne, potřebuje pomoc," řekl nahlas směrem k Madarovi, aby ho upozornil na problém člena posádky, "takhle brzy vykrvácí."
.
"Myslím, že jsme si všechno dost vyjasnili," kývl na kováře kapitán, "tvojí dceři se nic nestane, když nebudeš dělat blbosti." Madara na chvíli zauvažoval, jestli by nebylo lepší Hidana hned dorazit, aby to měl rychle za sebou. Jestli do toho dostane nějakou infekci, tak to s ním bude rychlé. Ale on nebyl z těch, kteří by nechali svého muže na holičkách. "Dones mu, co bude chtít. Jestli někoho zavoláš nebo cekneš, že jsme tady, tak tvoje roztomilá dceruška je první, kdo přijde o život."
Jiraiya neměl na výběr, jen poraženecky sklopil pohled. On, takový slušný člověk, má pomáhat takovým… ani pro ně neměl dost odporné jméno, které by vystihovalo to, jak jimi opovrhoval. On si vydělával pořádnou prací a ne krádežemi a zabíjením nevinných lidí.
.
Kabuto se otočil k bělovlasému kováři. "Potřebuju líh, jehlu, klubko catgutu, sušený heřmánek a řepík, čisté plátno," vyjmenoval starému muži vše, co potřeboval akutně pro Hidanovo ošetření, "prolez všechny apatyky a tržiště." Ještě nevěděl, co s nimi teď bude, ale pokud budou pokračovat v útěku, jako že možná ano, bude potřebovat mnohem víc věcí… ale pro teď musí stačit tohle. Utrhl lem Hidanovy košile a prozatím se snažil přitlačit na ránu aspoň ten, než Jiraiya všechno sežene. Snad světlovlasý muž do té doby vydrží.
Sasuke si nervózně olíznul rty. Tohle všechno bylo šílené, copak jim něco takového mohlo projít? Vojáci určitě budou prohledávat domy obyvatel, byli by blázni, kdyby to neudělali… Jakou měli asi tak šanci, že je nenajdou? Zatěkal očima ke kapitánovi, jestli si to vůbec uvědomuje.
.
"Zkřivíte ji jediný vlas a jste předem mrtví," zavyhrožoval jim a pak Jiraiya poslušně vycouval ze skladu. Tohle mu na stará kolena chybělo. Banda smradlavých pirátů, která si bude diktovat, co má sehnat. Jenže neměl na vybranou.
Madara společně s Kisamem zatarasili dveře, aby náhodou někoho nenapadlo je zvenku otevřít, a poohlédl se po jejich přeživší skupince. Felčar, postřelená tlučhuba, dva pořádní chlapi, mřenka, které se nemůže ani za boha zbavit, a synovec. Nic moc, na to, že velel celé lodi a teď… "Zůstaneme tu přes noc a ráno utečeme z města."
.
Sasuke nadzvedl obočí. Smělý plán, ale pořád nemohl uvěřit, že by jim to mohlo vyjít. I kdyby se dostali z města… pryč vedly jen dvě cesty, po moři nebo do vnitrozemí. Nepadalo v úvahu, že by se jim mohlo podařit zajmout a řídit v sedmi lidech nějakou loď - když navíc jeden z nich byl zraněný a Naruto pořád o lodích nevěděl skoro nic. Přístav byl přísně hlídaný a i přes noc zůstávalo na galeonách a fregatách několik mužů. Jako jediný únik se nabízela divočina, ale neměli žádnou mapu, mnoho míst ve vnitrozemí dosud ještě ani nespatřilo lidské oko… byl by to velice riskantní podnik.
.
Anko se zazmítala v sevření toho odporného piráta. Skoro se jí dělalo mdlo od toho puchu, který se od těch ničemů šířil, a to tu chtěj zůstat až do zítřka?! Neslýchané.
"Moc se necukej, kočičko, nebo by se ti mohlo něco stát," zamručel Kakuzu, ale byl pořád ve střehu. U ženských člověk nikdy dopředu netušil, co udělají. A i když byla něžného pohlaví, tak by se mohla i dost bolestivě bránit a zraněných už měli dost.
"Pusť mě, bídáku!" poroučela si žena a nijak to nepomáhalo.
.
Mladší Uchiha se uchechtl. "Kakuzu, koukám, že máš vkus na takový dračice…" zažertoval, když je tak pozoroval. Trošku nesourodý pár, dívka byla oproti němu značně drobnější, ale to vedle Kakuza asi každý. Vůbec se jí nedivil, že se tak mrskala, jemu samotnému by se to taky zrovna nelíbilo, takže s ní soucítil. Docela ho zajímalo, jak to chce Madara vyřešit v noci, hrozilo nebezpečí, že když budou všichni spát, kovář nebo ta holka přivedou vojáky… někdo bude muset zůstat každopádně vzhůru, aby dával pozor.
.
"Co, Sasuke, nemáš chuť? Trocha ženských vnadů by ti nezaškodila," provokoval hromotluk a předváděl na Anko, jak se to dělá. Nutno říct, že jí se to nelíbilo a před křikem je zachránila. Kakuzova dlaň na její puse.
"To by Sasuke určitě rád," zasípal Hidan jízlivě od stolu. On by i snad před posledním vydechnutím měl nějaké připomínky.
"Kakuzu, nedráždi ji, ať nejsou problémy. Až budeme někde daleko, tak si můžeš s nějakou kuchtou, co najdeme, dělat, co se ti zlíbí," zavrčel na něho Madara nebezpečně. To by jim ještě tak chybělo, aby je prozradila.
.
Sasuke pobaveně zavrtěl hlavou. Chudák holka. Měla jediné štěstí, že slíbili, že se jí nic nestane, protože přeci jen to bylo už dlouho, co chlapi neviděli přístav a lehké děvy… Pravda, Hidan byl momentálně indisponován, on sám dával přednost jinému pohlaví, strýc bohužel taky, Kabuta si dost dobře nedovedl představit při sexu a Naruta už vůbec ne, ten by možná ani nevěděl, co se kam strká. "Jo, Kakuzu, a při tvým štěstí bys možná měl na krku i další svatbu," ušklíbnul se a kývl hlavou k tetování na jeho pažích. Bože, při nejbližší příležitosti se od nich oddělí.
.
"Pff, moc si nevyskakuj, pískle. Však on tě ten smích brzo přejde. Pokud vím, tak ty se ničeho podobného dočkat nemůžeš," narážel tím jednak na jeho orientaci, která něco podobného neumožňovala, a jednak na fakt, že Itachi s nimi není a s největší pravděpodobností je mrtvej a někde na dně moře ho ohlodávají krabi.
.
Veškerý náznak jakéhosi úsměvu, který si do té doby lehounce pohrával se Sasukeho rty, se ihned vytratil. Bolest ze ztráty milovaného bratra ho znovu zasáhla v místě, kde předtím bilo jeho srdce… teď tam byla jen prázdná rozdrcená skořápka. Odvrátil od ostatních tvář, kterou mu zbrázdil zoufalý žal. Už neměl nic a nikoho… žádný smysl života.
.
Místností se rozhostilo ticho, které bylo přímo ohlušující. Jen občas bylo protnuto tichým Hidanovým zaúpěním, když Kabuto stiskl ránu více, aby nekrvácela. Minimálně hodinu setrvali v nečinnosti, než se rozlítly dveře a dovnitř vešel Jiraiya obtěžkaný požadovanými věcmi. Prvně pohledem zkontroloval svou dceru, jestli jí nebylo ublíženo, než věci odnesl k polomrtvě ležícímu chlápkovi.
.
Kabuto od něj převzal donesené předměty a překontroloval je. S uspokojením pokývl a hned ho znovu zaúkoloval: "Dej vařit vodu, a až bude horká, udělej výluh, dvě hrsti heřmánku a jedna hrst řepíku." Pak se obrátil zpátky k pacientovi a kývl na Kisameho: "Pořádně ho podrž. Kapitáne, mohl byste také?" Hidan byl pěkný hromotluk, budou určitě potřeba aspoň dva, aby zůstal v klidu. Odšrouboval uzávěr z lahve s lihem a přičichl, vypadalo to dobře.
.
Zatímco se chlapi činili, tak se Naruto přesunul k Sasukemu sedícímu na zemi. Kdyby mu někdy doma někdo řekl, že zažije takové šílenosti jako je otroctví, piráti a život s nimi na moři a nakonec útěk před popravou, kterou si vůbec nezasloužil, bude ho považovat za choromyslného. Podíval se na svého zachránce, který vypadal, že ho něco vnitřně ničí. Něco na jeho hrudi se zalesklo. Světle zelený kamínek, většinou schovaný pod košilí, se při běhu dostal ven. Byl tak hlaďounký, neodolal, aby po něm nepřejel prstem. Tenhle kámen měl nějakou spojitost mezi bratry, ale netušil přesně, jakou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 emmy emmy | 25. října 2016 v 11:29 | Reagovat

Som tak stastna, ze sa im podarilo zdrhnut...este stale maju malu nadej na zachranu :) ...ten privesok co ma Sasuke na krku..nepamatam si ci vydaval nejaku farbu ked bol clovek este na zive a inu ked bol po smrti ..mala by som asi oprasit starsie diely :P .stale dufam v to, ze sa Itachi znenazdania niekde objavi a vsetkych zachrani ;-) ..uz sa tesim na pokracovanie :-D

2 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 25. října 2016 v 15:49 | Reagovat

Aspoň nějaká dobrá správa zdrhli jej! Ale no tak Hidana mi nezabíjej a ten Shisui mě taky zajímá jak to teda je přežijou nebo ne?
Doufám že je Jirayia nepráskl. Prosím ať to Itachi přežije, někde se objeví a zachrání se prosím (ten Hidan a Shisui platí taky)

Těším se na pokračování

3 Ivanitko Ivanitko | Web | 26. října 2016 v 18:43 | Reagovat

[1]:Chryzopras co má Sasuke na krku má barvu pořád stejnou. Je to jen symbol, a barvu určitě měnit nebude, ale Sasuke si myslí, že kdyby Itachi umřel, tak by přece poznal, že je bratr mrtvý.
[2]:Máš teda hodně požadavků :D Ne všechny můžeme splnit.

4 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 27. října 2016 v 13:04 | Reagovat

[3]:: Já vím ale když ono to ani jinak nejde :D nno dobře tak jenom toho Itachiho a shisuie. Hidana nějak přežiju :D

5 Kai Kai | 1. listopadu 2016 v 4:27 | Reagovat

no aspon že zdrhy..no snad to itachi přežil...hmm snad... no uvidime jestli se tam zazračně někdo oběvi třeba itachi nebo někdo jinej... hmm calkam by mě zajimalo jak to bude z narutem jstli tam bude mit nějakou velkeou roli nebo jen pořad takove voděšene štěně... moc se těšim na pokračovaní. :-D

6 Ivanitko Ivanitko | Web | 1. listopadu 2016 v 20:24 | Reagovat

[5]:Naruto je... hm, řekla bych že docela i důležitá postava, která doplňuje příběh. Bez něj by se pár věcí posralo, ale všechno časem.

7 Kai Kai | 1. listopadu 2016 v 21:23 | Reagovat

oo tak to jsem rad že tam naru bude mit  někay duležity misto zatim my opravdiu připada jak viděšene štěně... a to je moje nejoblibenější posava... sice mi asi nejice sedi par naru kiba...nebo spiš kiba naru když je většinou kyba seme XD ale to jsem odbočil. Jsem moc zvědav jak se to cele vivine poslednich par dilu se jim jejich životy zhroutily jako domeček z karet. noo uvidim snad to už bude lepši.. a bylo by super kdybi si naru našel takypartnera hmmm ale koho...  z posadky tam je jediny vihovujici sasu...hmmm no moc se těším na pokračovani :-D

8 Ivanitko Ivanitko | Web | 2. listopadu 2016 v 17:56 | Reagovat

[7]:KibaNaru zatím není v plánu, ale třeba v budoucnu, kdo ví :D O Naruta se neboj, bude věrným psem Sasukeho.

9 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 12. listopadu 2016 v 11:29 | Reagovat

-Naomi zjišťuje, že už má dva díly zpoždění--Naomi se stydí- To je hrozný, když z toho komentování vypadnu a teď absolutně nejsem schopná nic napsat. :'D No, pořád doufám, že to Itachi přežil... Nějak. :D Ale asi bych neměla. :'D Když mně se prostě nelíbí myšlenka, že by se měl Sasuke dát dohromady s Madarou... A ještě ideálně s Narutem za zády. Zbytek ať si klidně umře, ale ten Itachi mě štve. ._. A určitě se jim nějak pokazí i ten útěk... Musela jsem se smát, když Jiraiya prohlásil něco o tom, jak je slušný, trochu paradox, ne? :D

10 Ivanitko Ivanitko | Web | 12. listopadu 2016 v 21:02 | Reagovat

[9]:Paradox, kde se podíváš. Jiraiya rozhodně trošku kecal :D :D to je jasný. Hrozně ráda bych ti něco vyspoilerovala, ale nemůžu. Děj má určitý spád a časem sama vyčteš, jak to s postavami bude. Jinak to, že máš zpoždění, ale doběhneš ho, to tě šlechtí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.