Ve stínu pyramid III. - Poprvé

18. října 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Ve stínu pyramid
Dlouhé rozloučení mezi oběma milenci jen utvrdilo oba v tom, že jejich vzájemné city jsou trvalé a k završení toho všeho mezi nimi chybí už poslední krůček. Jen princ si není úplně jistý myšlenkou, kterou mu předestřel Kisame, ale co by pro něj neudělal.


Černovlasý chlapec mezitím dlaněmi putoval po Kisameho těle. Po mužné hrudi, kde jenom hmatem zaznamenal další dvě jizvy, které tam předtím nebyly. Naštěstí nijak rozsáhlé, takže jeho zranění nemusela být tak vážná. "Kdyby otec viděl, co mě všechno učíš…" zasmál se tiše do Kisameho rtů.
.
"Tak by mě určitě nepochválil," doplnil za něj velitel armády a mazlivě se otřel o mladíkovy rty. Mohl mít tisíce jiných milenců, s kterými by mohl sdílet lože dle chuti a kdykoliv by se mu zachtělo, ale on si zrovna vybral to nejlepší a nejvzácnější ovoce v celém království. Střežené a opečovávané, jako z Horovy božské zahrady.
.
"Nepochválil" bylo ještě vcelku optimisticky řečeno, Fugaku by velitele nepochybně potrestal a Sasuke mnohokrát uvažoval, jestli to riziko vůbec stojí za to. Tedy… ne že by Kisameho neměl rád, naopak - nebyl si ale jistý, jestli nejedná příliš sobecky, když ho takovému možnému osudu vystavuje. Co kdyby o něj měl přijít? To by nedovolil.
.
"Tak se to nesmí dozvědět," zavrněl Kisame a položil mladíka na lože. Vtiskl mu horký polibek na tvář, na krk a pomalu se posunoval po pokožce k rameni. Rukou objevoval zákoutí jeho ještě chlapeckého hrudníku, břicha, které se mělce nadzvedávalo až ke klínu, kde neodolal a vzal Sasukeho mužství do ruky.
.
"Nhhh," zaševelil Sasuke, jak byla Kisameho ruka veliká a teplá. Bylo to o tolik lepší, než když si to včera dělal sám… stačilo málo, jeho milenec ho jen párkrát promnul a už byl tvrdý jako kámen. Přeci jen ty měsíce odloučení dělaly své a zas tak často sám sebe neprznil. "K-Kisame," vzdychl roztouženě a sám napodobil jeho počin. Malinko se zachvěl, když se jeho horké prsty sevřely kolem té naběhlé masivní chlouby armádního velitele.
.
Hoshigaki se na svých cestách snažil ulevovat svému tělu, které toužilo po spojení s druhým horkým a náruživým tělem. Nyní ho měl přímo pod sebou a jeho úd žádostivě přirážel do mladíkovy ruky. "S-Sasuke, chci tě," zamručel nadrženě a uzurpoval si jeho ústa znovu pro sebe.
.
Mladík ani nemohl odpovědět, protože byl příliš zaměstnán Kisameho jazykem, který mu dravě plenil ústa. Měl pocit, že pokud jeho partner dobýval města stejně, jako teď dobýval jeho, tak musel mít stoprocentní úspěšnost. Zesílil stisk na Kisameho erekci, ne bolestivě, ale tak, aby to pro něj bylo co nejintenzivnější, když ho masíroval a honil. Jemu samotnému se dostávalo stejně kvalitní péče, takže polibky byly nutně prokládány častým sténáním.
.
Kisame si užíval každičkou vteřinu. Přál si, aby to bylo nekonečné a zároveň, aby se mohl co nejrychleji udělat. Byl celý rozpálený, že i Re na své pouti po nebeské báni by se zastyděl. Nijak slasti nevzdoroval. Nechal se jí prostupovat, ovládat. Ponoukala ho k čím dál intenzivnějším počinům až do slastného vrcholu, kdy zasténal princi do úst a potřísnil jeho břicho.
.
Sasuke se trhaně nadechl, když na jeho pokožku dopadla tekutina tak horoucí, až si nebyl jistý, zda ho nepopálí, ale Kisameho sémě pro něj bylo podobně svaté jako sémě Osiridovo. Mazlil se s tou myšlenkou, že to je právě on, kdo Hoshigakiho vzrušil až k výstřiku, už jen to pro něj byl podnět, aby ho brzy následoval. Při svém vlastním vrcholu se prohnul a v náporu slasti se nechtěně zakousl Kisamemu do zápěstí, jak ho muž zrovna hladil po tváři.
.
"Sss," zasykl Kisame překvapeně. Nečekal, že ho to štěně kousne, ale znal i horší bolesti. Položil se vedle mladíka a nechával ho vychutnat si v klidu vrchol, který jeho oči zastřel omamným závojem. Lehce ho hladil po boku a pozoroval. Měl možnost zhodnotit, jak se změnil. Možná povyrostl o malinký ždibíček a zdál se mu mužnější. Pomalu ztrácel dětské rysy.
.
Černovlasý princ spokojeně oddechoval, bylo to pokaždé tak silné, že ho to na několik chvil vyřadilo z provozu. Jakmile však byl schopen soustředit se i na něco jiného než na dozvuky té slasti, obrátil se na bok, aby na Kisameho dobře viděl. "Díky," špitl zadýchaně a odhrnul si pramínek zpocených vlasů z čela, "bylo to nepopsatelný." Zvlhčil si špičkou jazyka rty a pousmál se.
.
"To spíš já bych měl poděkovat," líbl mladíka na špičku nosu, "že jsi vytrval tu šíleně dlouhou dobu a pořád jsi mě choval ve svém srdci." Kdyby se už viděli jen při oficiálních slavnostech či jednáních, tak by velmi toho všeho litoval.
.
"To se nikdy nezmění," broukl Sasuke přesvědčeně a drze se přivinul statnému muži do náruče. Byla velká a hřejivá, celý se do ní mohl schovat. Blaženě vdechoval Kisameho přirozenou drsnou vůni smíšenou s potem a mužským pižmem, byla to opojná kombinace.
.
"Nechť nad námi bohové drží ochrannou ruku," odtušil Kisame. Měl pocit, že ji občas budou potřebovat, ale ne dnes. Tisknul mladíka k sobě a užíval si jen toho pocitu, že mohou být spolu. O tomhle sníval spoustu nocí, ale prožít to naživo bylo tisíckrát lepší.
.
"Budu se za nás modlit… ale dneska v noci ne, dnes si tě chci užít," konstatoval Sasuke a jedním prstem objížděl výstupky Kisameho klíčních kostí, než políbil jednu z těch nových jizev na jeho hrudi a starostlivě k němu vzhlédl: "Bolelo to?" Byla to hloupá otázka, každé zranění bolí, ale chtěl se ujistit, že jeho milý netrpěl až moc.
.
"Naše odloučení mě bolelo mnohem víc," odpověděl Kisame hrdinsky. Jak už se několikrát přesvědčil, tak na rozdíl od něj byl mladý Uchiha bez poskvrny. Jeho kůže byla dokonalá a nehyzdila, či nezdobila ji žádná jizva. Jako bůh nebes, dokonalý a hodný vzývání.
.
Sasuke se potěšeně zarděl. V někom, kdo byl tak ošlehaný bitvami a životem mezi cháskou vojáků, by v životě nehledal tolik schopnosti zalichotit. Kisame měl ovšem víc stránek než tu, se kterou velel armádě. Ta jiná patřila jemu, jen jemu. "Ale teď si to můžeme vynahradit," zašeptal vroucně a políbil druhého muže na rty.
.
Kisame nebyl proti a stejně láskyplně opětoval mladíkovi polibek. Líbali se a mazlili několik dlouhých minut a postupně jejich nevinné pohyby začínaly být okořeněné vášní a hlazením zakázaných míst. Velitel armády toužil po princi v celé jeho úplnosti. "Sasuke, oddej se mi úplně celý."
.
Černovlásek nasucho polknul. Přemýšlel o tom už mnohokrát, jaké by to asi bylo, kdyby to Kisamemu dovolil. Tyhle věci znal jenom teoreticky od něj, ale neznal nikoho, kdo by se tomu někdy podrobil, aby se s ním podělil o zkušenosti. Nemohl to s nikým ani pořádně probrat, Itachi by se neměl dozvědět o jeho orientaci, mluvit o takových věcech s rodiči bylo vyloučeno a Kakashiho se styděl zeptat. Bál se neznámého, navíc mu to připadalo fyzicky nemožné. Něco tak velkého jako Kisameho úd se nikdy nemohlo protlačit něčím takovým. "Mám strach," přiznal potichu, i když věděl, že to možná Kisame nepochopí. Jak by mohl někdo, kdo se zjevně nebál ničeho, rozumět takové věci jako byl strach?
.
"To je normální, když chceš podstoupit věci, které jsi nikdy nedělal," broukl Kisame uklidňujícně a pohladil mladíka po vlasech. "Chci s tebou splynout v jedno tělo, dokázat ji, jak moc po tobě moje tělo touží… prosím," pronesl tiše. Jako velitel armády rozkazoval či přijímal rozkazy od jiných, ale nikdy nikoho o nic neprosil.
.
Sasuke se dlouhou chvíli měřil s Kisamem pohledem. V podstatě se mu ta myšlenka líbila, tedy aspoň v té konotativní rovině. Toužil Kisamemu dokázat, jak vřelý cit k němu chová. Toužil po tom posledním aktu, který by jejich pouto zpečetil. Jen… "Bude to bolet?" Dětinská otázka mu splynula ze rtů dřív, než nad ní stačil zauvažovat. Zastyděl se za svou slabost a odvrátil na okamžik oči, aniž by si uvědomoval, že tím budoucím časem vlastně rozhodl.
.
"Kdybych řekl, že ne, tak budu lhát. Nemůžu ti zaručit, že to bude bezbolestné, protože polovina práce bude na tobě. Musíš se co nejvíc uvolnit a samotný akt bude pak mnohem snazší," pronesl čistě a jasně. Nechtěl princi mazat med kolem pusy. On takové věci nedělal.
.
Mladík přikývl, vlastně něco takového očekával. I když byl uvnitř poměrně vyděšený, nechtěl, aby si o něm Kisame myslel, že je zbabělec. "T-tak dobře…" hlesl roztřeseně, "staniž se." Měli štěstí, že u muže se jeho panictví tolik neřešilo, v podstatě to nebyla v manželství žádná hodnota, na rozdíl od ženy, která musela být panna, pokud se chtěla stát manželkou nějakého významného muže.
.
Kisame se sám pro sebe spokojeně usmál. Konečně princ svolil, možná, že to dlouhé odloučení bylo přece jenom k něčemu dobré. Přemítal, jak to co nejjemněji provést, přece jenom bude muset připravit syna faraona a ne někoho obyčejného. Pohled mu padl na skříň, kde byly vyrovnány lahvičky s masážními oleji. Jistě se mu některý z nich bude hodit. Postupně je otevíral, aby vybral ten správný. Co kdyby vzal nějaký s citronovou trávou? Sasuke by mu potom moc nepoděkoval.
.
"Co tam hledáš?" podivil se Sasuke. Nešlo mu na mysl, že by se teď chtěl Kisame natírat olejem, to jako aby mu voněl, nebo co? Chápal, že chce asi Kisame učinit tuhle chvíli výjimečnou, ale přece to nemusel hnát do takových detailů. I když představa, že by ho měl namasírovat, nebyla zas tak úplně k zahození, moct se dotýkat těch jeho pevných svalů, dívat se, jak se lesknou pod nánosem oleje… Zamrazilo ho příjemně v zádech. Akorát v tom z té druhé strany neměl žádnou praxi, neměl totiž, na kom by si to vyzkoušel.
.
"Něco, co by nám usnadnilo další počiny," odtušil Kisame tajemně a vzal jednu z lahviček. Vrátil se a uculil se. "Lehni si na břicho," rozkázal mladíkovi. I jemu se líbila představa, že se bude smět mladíka dotýkat, pomazlit se s ním a zároveň ho připravit na věci budoucí.
.
Sasuke nijak neprotestoval a pomalu se překulil, neodpustil si však ohlédnout se po svém milenci a upozornit ho: "Kakashi mě ale už dneska olejoval začátkem večera. Myslel jsem, že to máš rád." Pokožka potom vždycky byla vláčná a hladká, připomínala svou hebkostí pavučinu.
.
"Mám, však si také nijak nestěžuji," odtušil Kisame a přiklekl na lůžko. "Použiji olej na tvůj vstup, aby to šlo snadněji, tak se nelekni." Poupravil mladíkovu polohu. Donutil ho kleknout a vyšpulit na něj zadeček. Zkoumavě přejel prsty po té hříšné škvírce a trhaně se nadechl.
.
Mladý princ nabyl ve tvářích odstínu červeného jílu, který používali jejich lidé k barvení. Tohle byla jistě ta nejnecudnější pozice, v jaké se kdy ocitl, navíc se cítil poměrně trapně, že Kisame tak bezostyšně propátrává ta nejskrytější místečka, ta, která považoval za nečistá a nevábná.
.
Kisame prvně nechal mladíka přivyknout, že se těch míst dotýká, než otevřel lahvičku a nechal skanout trochu zlatě zbarvené tekutiny mezi jeho půlky. Rozetřel ji a promašťoval kůži, než se zastavil na svěrači. "Teď se nelekni," broukl a zatlačil ukazovákem na vstup.
.
Sasuke sebou i přes varování mírně škubnul a zalapal po dechu. Svaly jeho svěrače se instinktivně sevřely kolem Kisameho prstu. Co to proboha dělal?! Bylo to divné. Lehce to pálilo, nebolelo to, ale pohodlné to tedy nebylo. "K-Kisame…" pípnul, "jsi si jistý, že víš, co děláš?"
.
"Samozřejmě. Musím uvolnit tvoje svaly, abych pak mohl do tebe vstoupit svým mužstvím." Prstem prozkoumával prostor za svěračem a ještě přidal trochu oleje, aby to šlo snadno. Volnou rukou mladíka hladil a velmi brzy skončil v jeho klíně, kde se pustil do dráždivého honění.
.
Mladík se nebránil, i když si teda dovedl představit činnosti, které by se mu zamlouvaly víc. Byl svým způsobem hrdý na to, že spí s velitelem armády, ale mít v zadku jeho prst, hmm, to teda mezi jeho nejerotičtější sny nepatřilo. Připadal si jako při nějakém vyšetření, jejich dvorní lékař mu vždycky připadal trochu zvrácený, tomu by se to určitě líbilo. Snažil se soustředit jen na druhou Kisameho ruku, která se činila v jeho klíně. To se mu zamlouvalo podstatně víc.
.
Když povolila prvotní křeč, tak Kisame přistoupil k většímu roztažení a protlačil dovnitř i druhý prst. To už nebylo bráno tak úplně kladně. "Klid, už to brzy bude." Nedodával, že to bude možná ještě horší. Intenzivně se činil, než přistoupil k poslední fázi. Stáhl se a promastil svoje nabujelé ztopoření, které nedočkavě čekalo, až na něj přijde řada.
.
Černovlasý šlechtic se už teď potil. Kisameho prsty byly zhrublé od meče a oproti jeho pořádně silné, jakž takž se jim ale nakonec přizpůsobil. Když se však o jeho poprvé przněný otvor otřel masivní tmavý žalud lesknoucí se olejem, neubránil se zachvění. Preventivně sevřel v hrsti cíp povlečení. Asi by měl něco říct, třeba jak se těší, ale toho nebyl schopný. Tak aspoň zopakovat svolení, je faraónovým synem, egyptským princem! Musí jednat jako potomek královské krve, klidně a rozhodně. "V-v-vstup d-do mě…" vypravil rozechvěle se znatelnou stopou strachu. Ksakru, to se nepovedlo.
.
Kisame slyšel, viděl a cítil, že se princ bojí. Konejšivě ho pohladil po zádech. "Uvolni se, Sasuke," broukl k němu a otíral se, než přistoupil k plnému proniknutí. Zatlačil na zatím nedotčený otvor. Cítil se úplně stejně, jako když dobýval nová území. V krvi mu koloval příval vzrušení a přerývavě dýchal.
.
Sasuke napjal ramena. Snažil se, seč mohl, aby se ta křeč týkala jen horní části těla, ale moc se mu nedařilo. Srdce mu splašeně tlouklo, jak Kisame postupně zvyšoval tlak. Tohle se nepovede, určitě se to nepovede… právě ve chvíli, kdy Sasuke došel k závěru, že ho jeho milenec určitě roztrhne, Kisameho žalud překonal svalový odpor a vnořil se dovnitř, až Sasuke vyjekl napůl bolestí, napůl šokem.
.
Hoshigaki nespěchal. Dával princi dost času, aby si přivykl. Nakládal s ním jako s cukrovou panenkou. Většina těch, co ho znala, by jistě do něj neřekla, že je schopen takové ohleduplnosti a něžností. Sice teď to vypadalo, že chce prince rozpůlit, ale snažil se to dělat něžně.
.
Itachi svého brášku vždycky učil, že když je v nějaké pekelné situaci, má zhluboka dýchat, a Sasuke se o to rozhodně snažil, i když to v kombinaci se všemi těmi pocity znělo spíš, jako by se dusil. Kisameho penis postupoval jeho útrobami sice plíživým tempem, ale zato s úderností beranidla.
.
Velitel armády si mladíka podržel za rameno, aby mu neustále, byť zřejmě neuvědoměle, nešel dopředu a posledních pár centimetrů plynule zdolal. Spokojeně přivřel oči. Princ byl přesně takový, jak očekával. Horký jako písek v poušti a úzký je průrva ve skále. Hladil mladíka po zádech a čekal, než se jakžtakž uvolní.
.
Sasuke si v první chvíli ani neuvědomil, že už Kisame skončil s penetrací, protože se tak soustředil na to, aby ten bolestivý tlak zvládl jakž takž bez větších naříkavých projevů, že mu pár momentů trvalo, než zaregistroval dotek jeho stehen na oblinách svých hýždí. Páni… vážně se to podařilo?! Nemohl tomu vůbec uvěřit. Ne tedy, že by to bylo nějak zvlášť příjemné, popravdě to bolelo a připadal si jako by ho někdo napichoval na rožeň, ale to vědomí, že se Kisamemu zcela oddal, mu pomáhalo.
.
Kisameho napadlo, že by měl mladíkovi trochu ulevit i jiným způsobem a začal ho laskat v klíně. Pro mladého prince byla tohle jistě velká zkouška oddanosti a on si toho byl vědom. Jakmile měl pocit, že už to půjde, tak se pomalu rozpohyboval. Udal by si hned trochu rychlejší tempo, ale pro Sasukeho by to nemuselo být zrovna dobré.
.
Černovlasý chlapec si nebyl jistý, co cítí víc. Jestli bolest, Kisameho mužství bylo přeci jen obrovské a jeho ubohý zadeček roztahovalo dost brutálním způsobem, byť nepochybně nechtěně, nebo slast, kterou kombinovaly jednak psychické pocity, že to opravdu dělá s člověkem, kterého má tak rád, jednak samozřejmě i fyzické doteky. Byla to zmatená směsice všeho možného a nebylo jasně rozpoznatelné, jestli steny, které Sasuke vyluzoval, byly steny rozkoše nebo utrpení. Možná oboje, ale nevypadalo to, že by protestoval.
.
Velitel armády slastně oddechoval, až to znělo jako spokojené bručení najezeného medvěda. Byl si jistý, že princ se už přizpůsobil a šoustal mladíka čím dál rychleji. Brzy se pokojem neslo občasné mlasknutí intenzivního přírazu.
.
Paradoxně měl Sasuke pocit, že byť byly Kisameho pohyby rychlejší a drsnější, bolest ustupovala nebo aspoň zeslábla na úroveň, kdy už mohl vnímat víc slast. Poprvé se trochu pohnul, ne že by vyšel Kisamemu vstříc, ale trošku pohodlněji se uvelebil, do té doby byl křečovitý jako žíla na Fugakově spánku, když se otec rozlítil.
.
Hoshigaki si to užíval podstatně víc než Sasuke, ale později, až to spolu budou dělat víckrát, tak se bude i pro prince příjemnější. Jenže něco mu docela chybělo. S mlasknutím vyklouzl ven a otočil mladíka na záda. Rád se díval do jeho tváře, kde se zračilo čiré vzrušení. Byl to pro něho důkaz, že to dělá dobře. Znovu pronikl do černovláskových útrob a rukama se zapřel vedle jeho boků.
.
Sasuke zvrátil hlavu dozadu a skoro až vykřikl. Něco bylo tentokrát jinak, třebaže tlak jeho útrob byl v této poloze snad jeho vyšší, nynější Kisameho úhel byl… něco se prostě změnilo, uvnitř něj, velitel zasahoval nějaké místečko, které mu do celého těla vysílalo signály tak silné rozkoše, až se divil, že vůbec takovou slast může člověk cítit. "Sladká Hathor!" zakňučel, "dej, ať mě tenhle divoch šuká věčně!"
.
Kisame se musel zasmát, tohle ho opravdu pobavilo a činil se, aby si princ tuhle noc pamatoval navěky jako to nejlepší, co ho v životě potkalo. "Nechť tě vyslyší." Kdyby to jen bylo možné, tak by se klidně činil v tomhle nejsladším aktu tisíce let, ale byli jen ubozí smrtelníci.
.
Mladík se pod statným mužem svíjel jako říční úhoř, až si ho musel Hoshigaki přidržovat za boky. Naprosto bez zábran sténal, hlasitě, procítěně, toužil svému protějšku dát najevo, jak hrozně ho to vzrušuje. Kdyby byl věděl, jakou rozkoš to může přinášet, kývnul by mu na to už dávno! Napínal se jako tětiva luku a každý příraz ho vynášel někam za hranice soudnosti. "Kisame!" zakvílel naléhavě, "už budu!"
.
"Udělej se," zamručel Hoshigaki hrdelně a intenzivněji přirazil, až z prince vyrazil rozdychtěné zanaříkání. Bušil do mladíka jako útočné beranidlo a už nikterak nebral ohledy. Popustil svou zvířecí stránku a nechal se jí plně ovládat. Tohle už měli dělat dávno, možná by kvůli tomu snad i jeho úkol uspíšil.
.
Sasuke už měl na krajíčku, déle to nevydržel. Zakřičel rozkoší na celou místnost, až mohl mít Kakashi vedle oprávněnou obavu, jestli ho tu Kisame nevraždí, a kaskáda teplého královského semene se rozlila mezi jejich těly. Už s Kisamem zažil orgasmy, které dosahovaly nebeských výšin, ale tenhle ji snad přesáhl až tam někam k říši bohů.
.
Velitel armády ho následoval o chvilinku později. Svým semenem si označkoval jedno z úžasných nově objevených území a zadýchaně se zastavil. Hladce vyklouzl a rozvalil se vedle. Mladík by jeho váhu nemusel přežít… rozhodně by mu to bylo nepříjemné. Tohle bylo úžasný, skvělý, prostě božský!
.
Egyptský princ se vzpamatovával ze svého prvního sexu. Šlo to těžko, stále se kolem něj a v něm vznášel opar vášně, měl dojem, že se mu slast vkradla až do morku kostí, tam se usídlila a nehodlala se jen tak někam hnout. Teprve po několika dlouhých minutách otevřel Uchiha oči a omámeně se zahleděl do stropu.
.
Kisame si taky vysíleně hověl na lůžku a po chvíli přitiskl mladíka k sobě. Dneska už nikam nepůjde. Slast příliš omámila jeho tělo a to teď chtělo setrvat v Sasukeho přítomnosti co nejdéle. Ráno před rozbřeskem se vrátí zpět do kasáren, tedy pokud na to nebude mít princ jiný názor.
.
Sasuke se spokojeně lísal ke svému statnému milenci. "Bylo to nadpozemský… přiznej se, že jsi polobůh, Kisame, žádný smrtelník takhle milovat nedokáže," zašeptal vrnivě. Neměl sice žádné jiné zkušenosti, se kterými by to srovnal, ale byl o tom přesvědčený. Lepší to přece už být ani nemohlo.
.
Statný milenec v duchu jen spokojeně vrněl díky chvále drobného prince. "Moje matka i otec byli obyčejní lidé," odtušil s úsměvem a pohladil mladíka po paži, kterou si ho přidržoval, "ale tohle je jen začátek. Příště to bude ještě lepší," přislíbil s jistotou. Až si mladík přivykne a sám se začne aktivně zapojovat, tak to bude ještě skvostnější.
.
"Hmm, tak to si asi ani nedokážu představit, ale beru tě za slovo," mrkl na něj Sasuke a položil si hlavu na Kisameho širokou hruď. Chvíli poslouchal, jak mu buší srdce, než špitl: "Dneska v noci se ode mě nehneš ani na krok, viď?" Kvůli obrovskému riziku s ním Kisame málokdy zůstával celou noc, ale dneska měl pocit, že jeho odchod by zkazil tu magickou chvíli.
.
"Do rozbřesku si mě tu můžeš užívat, pak raději půjdu, než se vzbudí celý palác. Dost na tom, že stráže vědí, že se potuluju někde po paláci. Naštěstí nemají ani potuchy, že mě nohy nesou k té nejkouzelnější bytosti pod sluncem." Tiskl si mladíka k sobě. V noci se bůh Re oddával spánku a země měla konečně možnost vychladnout, stejně jako zdi královského domu. Budou jeden druhému předávat teplo.
.
"Dobře," spokojil se Sasuke s touhle myšlenkou a přehodil přes ně oba přikrývku. "Co s Kakashim?" nadhodil o chviličku později. Ve vedlejší místnosti, kam otroka odkázali, nebyla žádná spací rohož, většinou Kisame na noc nezůstával, takže se Kakashi vracel ke svému pánovi. Úplně se mu nechtělo nechávat ho spát na zemi, sice to tak bylo u mnoha otroků, ale Kakashi byl přeci jen výše postavený, byl to osobní otrok prince.
.
"Může spát přece tam, kde vždycky," odtušil Kisame jednoduše. Kakashi o nich věděl všechno a zatím držel jazyk za zuby. Ostatně kdyby promluvil, tak by si to u svého pána nadobro pošramotil, i když by samozřejmě záleželo na okolnostech. Kupříkladu by nesměl lhát faraónovi. Možná by mohl svému dávnému příteli dát nějaký dar na přilepšenou.
.
"No jo, ale…" Sasuke se malinko ošil, "co když to zjistí? Co jsme spolu dělali…" Měl pocit, že by to byl trapas, kdyby Kakashi věděl, co Kisamemu dovolil. Ne že by se za to styděl, ale otec by něco takového považoval za pošpinění. V tomhle světle by asi bylo lepší, kdyby o tom, co mezi nimi proběhlo, Kakashi nevěděl. Jenže měl takový pocit, že to na nich musí být strašně poznat.
.
Kisame pobaveně nadzvedl obočí a tlumeně se rozesmál. "Sasuke, opravdu si myslíš, že Kakashi neví, co jsme tady dělali? Je hned vedle, určitě slyšel každé slovo a navíc mám pocit, že jsem ho viděl, když se šel podívat, jestli jsem tě tu náhodou nezabil, jak jsi křičel slastí." Tohle ho opravdu pobavilo.
.
Sasuke se na něj zděšeně podíval. To jako vážně?! Vůbec si nevšiml, že by sem Kakashi vstoupil nebo třeba nakoukl… Jeho líce okamžitě zase nabraly rudý odstín. "A tos mi nic neřekl?" šťouchl rozhořčeně svého milence do boku. Třeba by se choval nějak důstojněji… no, i když možná ne, ono to popravdě v takové chvíli moc nešlo.
.
"To jsem ti měl po vrcholu místo pěkných slov po vrcholu sdělit, že nás zřejmě viděl tvůj otrok? Sasuke, přece neděláme nic hrozného. Navíc, když ho zavážeš slibem, tak nic nemůže říct," dodal tišeji, aby to neslyšely uši šedovlasého muže, který z jejich debaty musí mít jistě dobrou zábavu.
.
Černovlasý mladík pohodil vzdorně hlavou. Pro Kisameho to bylo snadné, nebyl příslušníkem královského rodu a především nebyl ten, kdo měl rozmrdaný zadek a v něm nemalou dávku semene. Uznal však, že pokud nechce nechat Kakashiho na tvrdé studené podlaze, což nechtěl, musí překonat rozpaky. "No dobře," zamumlal.
.
Kisame políbil prince na čelo. Viděl na něm, že se mu tohle řešení nelíbí. "Velitel musí umět přijmout i takové řešení, které se jemu osobně nezdají, ale pro situaci jsou nejlepším řešením." On už takových udělal spoustu. Někdy se jeho rozkazy neslučovaly s osobním názorem, ale musel tak rozhodnout.
.
Sasuke se smířlivě pousmál. Věděl, že má Kisame pravdu. A koneckonců… Kakashi nebyl z těch, kteří by ho nějak shazovali, ostatně si to ve svém postavení nemohl dovolit. "Ale půjdeš pro něj raději ty," uculil se na Kisameho. Přeci jen byl přesvědčený, že jakmile vstane, bude mít o pár vteřin později ulepená celá stehna, a nechtěl dávat Kakashimu až takové důkazy.
.
Veliteli se ale nechtělo v nejmenším vstávat. Houkl na šedovlasého otroka svým silným hlasem a čekal, až se objeví.
Kakashi chvíli otálel, než vešel, aby to nevypadalo, že stál hned za dveřmi. "Přejete si?" zeptal se úslužně a lehké přítmí krylo jeho nach ve tváři. Ti dva tady teda vyváděli! Nedivil by se, kdyby je někdo slyšel až v zahradách.
"Zhasni lampu a lehni si na své místo," rozkázal Kisame jednoduše a čekal, než tak otrok učiní. O chvilku později místnost zalila úplná tma a bylo slyšet jen tiché kroky muže, který šel spát na svou rohož.
.
Mladý princ se pro jistotu na svého osobního otroka nedíval a pak už tma skryla všechny případné pohledy. Přitulil se ke Kisamemu ještě blíž a nechal se od něj obejmout. Takhle se mu spalo nejlépe, jen se obával, že ráno zaspí, až bude Kisame odcházet. Nikdy ho nebudil, ani když ho o to výslovně žádal! Zato od Kakashiho věděl, že ho vždycky velitel armády chvíli před odchodem pozoruje ve spánku. Drzoun! Ve spánku vypadá určitě hrozně blbě, ale posoudit to nemohl, protože sám sebe pochopitelně neviděl a Kakashi by mu to stejně neřekl, kdyby to tak bylo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotty Lytton Lotty Lytton | Web | 18. října 2016 v 12:36 | Reagovat

Ten obrázek mě dostal. Sasuke jako egypťan? To vypadá skvěle!! :D

2 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 19. října 2016 v 19:24 | Reagovat

Bože, jim to spolu tak sluší. :3 A je fajn, že tentokrát se Sasuke ani moc nebránil. ^-^ Jenom jsem se musela docela usmívat těm odkazům na Egypstký bohy. Takový nezvyklý. :D A teď je mi Kakashiho líto ještě víc. Musí se cítit hrozně trapně. :D

3 Ivanitko Ivanitko | Web | 19. října 2016 v 19:53 | Reagovat

[1]::D Tj sehnat něco takového je problém.
[2]:Jj snažily jsme se používat mytologii bohů, aby to bylo zajímavější. Jj Kakashiho úděl složitý :D

4 kyuubinka kyuubinka | 22. října 2016 v 15:00 | Reagovat

Teď nevím, co si mám myslet. Jestli je to divný, nebo vtipný :D. Jako teda chudák Kakashi. Jedna z mnoha chvílí, kdy svou práci fakt nevyhmát :D.Ráno asi bude krušné a bolestivé... a asi (si myslím) si někdo s někým promluví, proč tak ječel v pokoji, jestli náhodou "trochu" neblouzní, nebo netrpí náměsičností.

5 Ivanitko Ivanitko | Web | 22. října 2016 v 16:22 | Reagovat

[4]:Tak palác je obrovský, nemuselo ho být slyšet. Kdo ví kolik komnat měl mladý princ k dispozici. :D

6 Kai Kai | 1. listopadu 2016 v 2:09 | Reagovat

tenhle dil mě hodně pobavil :D jak by reagoval faraon kdyby za nim přišel velitel armady a řekl že jeho mlademu sinovi projel zadek XD nebo kdybi u snidaně saske vysvětloval proč nemuže normalně sedět XD. p.s. a jak by reagoval velekněz na takovou modlidbu k hátor XD  moc povedena kapitola a ještě že na chudaka kakasiho nazapoměli. moc se těšim na pokračovani.

7 Ivanitko Ivanitko | Web | 1. listopadu 2016 v 20:26 | Reagovat

[6]:Faraon by pořádně zuřil, ani si to neumíš představit :D Sladká Hathor by určitě nebyla proti a velekněz by možná přidal pár veršů na usmíření.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.