Ve stínu pyramid V. - Otevření zlaté klece

22. listopadu 2016 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Ve stínu pyramid
Kisame dostojí svému slibu a pokouší se u faraóna vyjednat pro Sasukeho klíček k otevření zlaté klece. Není to jednoduché, vladce Egypta své syny bezmezně miluje a pustit nejmladšího drobečka mezi vojenskou cházku mu nepřijde jako dobrý nápad. Velitel armády tedy obratně dohodne něco trošku jiného.


Kisame byl u faraóna na poradě. Válku vyhráli, ale stále jejich země byla v nějakém ohrožení. Řešili, jak silně vybavit pevnost v nejsevernější části Egypta. Zabralo jim to dlouhou dobu a poté odpočívali u sklenice vína. Hoshigaki si pamatoval svůj slib a nenápadně faraónovi předhodil téma: "Pane, jakou budoucnost si představujete pro svého mladšího syna?" Na Itachiho se neptal, jeho osud byl jasný.
.
Fugaku pomalu upil ze své číše a chvilku o té otázce přemýšlel. "Rád bych, aby zůstal u dvora v pozici některé z funkcí. Život je pomíjivý a jeden nikdy neví. Kdyby Itachi zemřel předčasně, bude potřeba, aby on usedl na trůn," odpověděl potom uvážlivě, "musí se ale mnohému naučit, má bujnou povahu a je ještě mladý." Tvář mu zbrázdil drobný úsměv. "Navíc mám dojem, že Itachi ho bude k vládnutí potřebovat, má ho moc rád," dodal.
.
"Vaše úvaha je jistě správná, můj pane, ale sám říkáte, že by se měl mnohému naučit. Jenže některé věci ho dokáže naučit jen sám život za zdmi paláce. Mít zdravý úsudek, bystrý rozum a citlivý přístup ho svitky nenaučí. Neuvažoval jste, pane, třeba o tom, že by se mohl začít oťukávat mezi vojáky. Co kdybyste ho nechal nastoupit do armády jako nového rekruta, aby sám poznal, že když se chce někam dostat, něčeho dosáhnout, tak potřebuje všechen svůj um a píli." Kisame nechal doznít svoje slova a pro jistotu dodal: "Samozřejmě mám na paměti, že Sasuke je královský syn, sám bych proto na něj dohlédl."
.
Faraon se zamračil. Právě tahle myšlenka se mu ani trochu nezamlouvala. Věděl, že svým způsobem ne panovníci, ale vojáci vyhrávají války, jenže v dobách, kdy sám bojoval v bitvách, se mnohdy přesvědčil, jaká je to cháska. Hrubiáni se sprostým jazykem, kteří většinou neuměli kromě boje nic jiného, primitivní a neotesaní - právě takoví se dali nejlépe ovládat a měli největší údernou sílu. Poslat mezi ně svého syna by bylo jako poslat lva, nebo spíš lvíče, mezi stádo sviní. "Nechci, aby vstoupil do armády, rozhodně ne jako řadový voják," odtušil, "nejen, že by ho tamní poměry zaskočily, navíc by tam ani nezapadl. Jako syn faraona." Nehledě na to, k jakým úhonám by tam mohl přijít.
.
Kisame to po králově odpovědi neviděl příliš dobře. Jeho návrh se rozsypal jako domeček z karet. Sasuke by opravdu neměl dobré postavení, všichni by si z něho utahovali, jako z rozmazleného princátka. "Jsem si toho vědom, ale kdyby dokázal projít výcvik a vlastními silami se dostat až na vrchol, tak by jistě u mužů získal na nebývalé vážnosti. Také jsem byl kdysi, ještě v armádě vašeho otce, rekrutem a dokázal jsem se vypracovat. Dáte svému synu takovou šanci?"
.
Fugaku si promnul spánky. "Nelíbí se mi to. Víte, generále, nečekám, že to muž jako vy může chápat," prohlásil potom a zahleděl se na armádního velitele, "ale člověk má v životě mnoho rolí, které občas není snadné snoubit. Nejsem jen faraon, vládce této země. Jsem také otec. A jako takový nechci vystavovat svého syna příkoří. Vím, jak to v armádě chodí. Nechci tu jiskru, kterou v sobě teď Sasuke má, zadusit tím, že ho pošlu mezi vojáky. Nehledě na to, že by mohl přijít o život. Snad až bude starší."
.
Hoshigaki samozřejmě nechtěl na faraóna příliš tlačit nebo jít proti jeho slovům. Příliš by si tím nepomohl. Nezbývalo než vytáhnout druhou možnost, jak splnit Sasukemu jeho přání. "Ano, je ještě dost mladý. Možná rok, dva budou pro něj lepší počkat. Jen… víte, svěřil se mi. Moc rád by chtěl nabírat nové zkušenosti a dovednosti. Co kdybyste svolil alespoň k tomu, abych ho mohl intenzivně trénovat a případně ho brát sebou při plnění bezpečných úkolů. Samozřejmě, do žádného boje bych ho nevzal. To vám můžu odpřisáhnout." Tohle by přece nemuselo faraóna bolet. Jeho syn bude dlít v paláci a on ho sem tam pod svými ochrannými křídly někam vezme.
.
Faraon zaváhal. "To by mohla být dobrá příprava," uznal po chvilce, "jistě by nebylo na škodu, kdyby se podíval i do odlehlejších částí země, když to tedy nebude jako součást vojska." Zabije dvě mouchy jednou ranou, upokojí Sasukeho touhu po akci a poznávání a zároveň se na cestách mnohému přiučí. "Dobrá tedy," přikývl vážně a nechal si doplnit pohár s vínem, "máte mé svolení brát prince s sebou a trénovat ho. Ovšem!" Zvedl nabádavě ukazovák s královským prstenem a přísněji se na velitele zamračil. "Jestli se mu něco stane, budete se mi osobně zodpovídat. A za jeho život mi ručíte svou hlavou," dodal bez legrace. Kdyby při nějakém tom úkolu přišel Sasuke o život, nechal by Kisameho rozčtvrtit.
.
"Děkuji, pane, budu ho hlídat jako nejvzácnější drahokam boha Hora." Kisame se v duchu radoval. Už se těšil, jak to mladíkovi sdělí sám osobně. Miloval jeho rozzářenou tvář. Jediné štěstí dnes bylo, že se jednání neúčastnil Itachi, kdyby tu byl, tak se rozhodně faraona na nic nezeptá. Sasukeho bratr byl vždy velmi opatrný a na svého sourozence obzvlášť, jak vyrozuměl z povídání mladšího prince.
.
Ještě chvilku spolu popíjeli a probírali některé další věci, které se armády týkaly, výdaje a podobně. Na nebi už dávno zářil měsíc, když byl Fugaku konečně spokojený s výsledky a návrhy, které dali dohromady, a poslal Kisameho spát. Sám byl také dost unavený a těšil se na náruč své milované manželky, která už na něj jistě čekala. Raději si však umínil, že se jí s tím, na co dnes Kisamemu kývl, nesvěří, měla by ještě větší obavy než on.
.
Kisame se tedy snažil tou nejkratší cestou dostat z paláce ven, ale po cestě mu v hlavě bleskl skvělý nápad. Vzal si od sluhy, který ho doprovázel, louč a poslal ho spát, že on sám ven trefí. Chvíli pokračoval v chůzi, než louč vsadil do držadla na stěně a nepozorován se začal plížit faraonovým domem. Povětšinou všichni spali, až na stráže, kterým se obratně vyhnul. U Sasukeho pokojů zaváhal. Má se ohlásit nebo ne? Uznal za vhodné, že vejde tiše. Hlavně nevzbudit ani jednoho z mužů, kteří spali.
.
Sasuke ten večer ulehl již brzo, byl dost vyčerpaný, skoro celý den totiž strávili s Itachim na lovu v poušti, chtěli vyzkoušet novou smečku loveckých chrtů a taky jejich otec dostal od kteréhosi sousedního vládce darem párek sokolů. Bráška se mu posledních pár dní zdál tak nějak divný, jako by se mu něco stalo, málo mluvil a vyhýbal se mu pohledem. Odmítal mu však prozradit, co se děje, což ho trápilo. Nakonec si umínil, že to z něj časem dostane, ale dnes na to už neměl sílu, sotva se pořádně vykoupal, už spokojeně chrněl ve svých komnatách.
.
Velitel armády byl zběhlý ve všech činnostech týkajících se boje a i nenápadného přemisťování. Sice jeho postava nebyla dělaná na tichý pohyb, ale zdejší prostředí mu hrálo do karet. Před Sasukeho pokojem si sundal boty a pomalu se přesunul dovnitř. Dveře ho nezradily, ani jediným zavrznutím neupozornily spáče, že je tu vetřelec. Byl skoro u postele, když nohou zavadil o jakýsi předmět, který neviděl, ale zato ten rachot byl pořádně slyšet. O pár sekund později se na něj kdosi vrhl.
.
Sasuke do té doby pokojně spal, ale i jeho nenadálý hluk vytrhl ze snění. V první chvíli samozřejmě neměl ani ponětí, co se děje, jeho oči také nebyly uvyklé tmě, ale dovodil si, že se do komnat vplížil vetřelec. Kakashi už po něm skočil, bylo jeho povinností ho chránit, ale otroci nesměli nosit zbraně, měl jen holé ruce, zato on měl u postele dýku, kterou mu Kisame nedávno věnoval. Bleskurychle po ní hmátl, tasil ji z pouzdra a už už chtěl neznámého muže probodnout, když mu na tvář dopadlo škvírou v závěsech měsíční světlo.
"Kakashi! Pusť ho! To je Kisame!" vyjekl.
.
Muži se zrovna navzájem škrtili, takže než k nim dolehl Sasukeho rozkaz, tak to chvíli trvalo. Odskočili od sebe a prudce dýchali.
Kakashi si Kisameho podmračeně měřil. Naštěstí to v té tmě nebylo vidět, ono ostatně toho vůbec příliš vidět nebylo, jen obrysy. Už se nedivil, původně ho napadlo, že na jeho pána bohové seslali nějaký kolos a on to byl velitel armády. Jak hloupý nápad vstupovat do ložnice v noci a bez předchozího upozornění.
Kisame si promnul krk, princův otrok se teda vůbec nezdál. "Omlouvám se, měl jsem zaklepat," odtušil omluvně a dál pokračoval ve vysvětlení, cože tam v noci dělá: "Byl jsem na poradě u faraóna a trochu se nám to protáhlo do noci. Chtěl jsem využít toho, že jsem tady v paláci a překvapit tě, což se mi opravdu podařilo."
.
"No," připustil Sasuke, kterému teprve teď začala docházet absurdita, ale i nebezpečnost celé situace, "to tedy vážně povedlo… jste oba dva v pořádku?" Kisame měl jediné štěstí, že Kakashi nestačil spustit poplach a přivolat stráže, nebo že on ho nestačil bodnout dýkou mezi žebra, také od toho nebyl daleko. Vstup do jeho komnat, vlastně do kterékoli z královských komnat, byl cizím samozřejmě zakázán a porušení se trestalo. Asi by Kisameho nepopravili, ale taky by mu nikdo nevyčítal, kdyby ho v předpokládané sebeobraně zabil. Zkrátka mohli být všichni rádi, že to dopadlo takhle.
.
"Ano, pane, nic se nestalo," odtušil Kakashi nepříliš potěšeně. Neměl rád, když ho někdo násilím vzbudil, býval pak dost nevrlý, i když před svým pánem se krotil.
"Mně také nic není, i když bych měl dostat za svou hloupost vyčiněno," odtušil Kisame a trochu uvolnil své postavení. "Smím tu zůstat?"
.
"Můžeš, vyčiním ti za Kakashiho já, pojď sem," přikázal Sasuke se smíchem, a jakmile k němu Kisame došel, vlepil mu lehký pohlavek. Musel si stoupnout hodně na špičky, aby toho vůbec byl schopný. Ihned poté ho však políbil, čímž předchozí trest vyzněl trochu hluše, ale o to mladíkovi koneckonců šlo.
.
"Jestli mě takhle budeš trestat vždycky, tak to abych se provinil častěji," odtušil Kisame spokojeně a chytil mladíka za boky, aby si ho přitáhl k sobě. Podržel si tu jeho rozkošnou tlamičku a bez uzardění mladíka začal vášnivě líbat.
Kakashi hleděl do země a v duchu bručel nad svým osudem.
.
Sasuke byl svým milencem doslova připravován o dech, on by si takové probuzení klidně nechal líbit častěji. Nakonec se však odtrhl, jednak se potřeboval nutně nadechnout a jednak se bál, že ještě chvilku a vzrušení ze situace začne přerůstat únosnou mez, kdy to ještě mohl ustát. "Že se nestydíš… takhle líbat faraonova syna," zašeptal škádlivě.
.
"Nestydím, protože po něm silně toužím," odtušil Kisame, "ale jestli nemáš nic proti, tak bychom se mohli uložit do postele." Byl docela po dlouhém jednání unavený, skoro jako kdyby ušel několik mil pěšky se zraněným druhem na zádech. Potřeboval odpočinek jako sůl.
.
"Ani v nejmenším," ujistil ho Sasuke a vrátil se zpátky do vyhřátého pelíšku. Ještě v šeru pozoroval, jak se Kisame svléká, obyčejně spali nazí nebo maximálně v bederní roušce, ale spíš úplně bez ničeho. Udělal svému partnerovi vedle sebe místo, lůžko bylo ostatně dost velké a pohodlné.
.
Velitel armády zaujal místo vedle natěšeného mladíka a ihned si ho vtáhl do náruče. "Abych nezapomněl, mluvil jsem s faraonem o tvojí službě v armádě. Zamítl to bez debat," chvilinku počkal, než mladíkovi řekne i druhou polovinu. "Ale mám svolení tě intenzivně cvičit a brát s sebou na méně nebezpečné plnění úkolů, které budu mít na práci. Na začátek to není špatný, co myslíš?"
.
Sasukeho nejprve zklamala ta první část sdělení, ale ta následující mu ihned vlila do žil novou energii. "Vážně?!" zajásal, "no to je skvělý! Pojedeme někam daleko? K hranicím? Ukážeš mi místa bitev? A kdyby se něco semlelo, necháš mě bojovat, viď? Že jo, Kisame?" Už si maloval obrázek, jak se ohání mečem v řeži s nepřítelem vedle svého milovaného. Věděl, že ve skutečnosti by to asi nebylo moc romantické, ale toužil konečně dokázat, že za něco stojí, že ta léta výcviku nebyla k ničemu.
.
"Zpomal, štěně, maluješ si to moc horkokrevně," zasmál se jeho představám, "tvému otci jsem přísahal na svůj život, že se ti nic nestane. Dost si tě cení a svolil jen proto, že jsem slíbil, že ti nikdo nezkřiví ani vlásek. Nerad bych byl o hlavu kratší." Líbl mladíka do vlasů a měl zatraceně silný pocit, že ho tu ráno nedokáže nechat samotného.
.
"Vážně?" podivil se Sasuke upřímně, "a jsi si jistý, že sis nespletl mého otce s mým bratrem?" Nepamatoval si, že by byl Fugaku někdy projevil vyloženě vřelý cit nebo uznání. Ne že by si myslel, že je otec nemá rád, jen neměl ponětí, že mu na jejich zdraví záleží tolik. Naprosto něco jiného to bylo u Itachiho, ten by za něj nejraději dýchal, kdyby to šlo.
.
"Ne, nespletl. Je evidentní, že vás má oba s bratrem rád a záleží mu na vás," Kisame si vzpomněl na Fugakův výraz ve tváři, když mluvil o svém mladším synu, "jsi pro něj jako neposedný plamínek, který je třeba ještě chránit před sfouknutím. Až se rozhoříš v dostatečně silný ohýnek, tak ho můžeš zkusit požádat, abys mohl jít do armády."
.
Tohle Sasukeho zahřálo, osobně by mu to faraon zcela určitě nikdy neřekl, ale slyšet jeho slova i takhle zprostředkovaně bylo milé. Pravda, ne že by jeho názor sdílel, sám o sobě byl přesvědčený, že už je dostatečně starý na to, aby zvládl i náročnější úkoly, ale takovou věc si v jeho věku pravděpodobně myslel každý mladík. "Doufám, že to bude co nejdřív!" vyslovil své naděje a vsadil Kisamemu polibek na holé rameno.
.
"Říká se: Spěchej pomalu," pronesl Kisame s drobným úsměvem, "Prvně dones ovoce své práce a dobrých výsledků a pak teprve můžeš zkoušet ho přimět souhlasit s věcmi, po kterých opravdu toužíš," nabádal ho rozumně, ale jak tušil, tak do zítřka toho moc v Sasukem nevydrží. Je mladý a bujný, chce všechno nejlépe hned a podle svých představ.
.
"Jasně, jasně," přisvědčil Sasuke, i když bylo poznat, že mu Kisameho řeči jdou jedním uchem dovnitř a druhým ven. Nedělal to schválně, to vůbec ne, ale prostě byl příliš nadšený tou novinkou, která před něj v mnoha směrech rozprostírala nadějné možnosti. "Kdy dostaneš nějaký úkol? Vyrazíme někam hned zítra?" vyzvídal na statném veliteli armády, úplně se mu přestalo chtít spát.
.
"Teď dohlížím na výcvik nové armády a na to, aby ta stará nezlenivěla. Takže tebe zařadím mezi šiky, abys nebojoval jen se mnou. Jakmile dostanu vhodný úkol, abych tě mohl vzít s sebou, tak tě určitě vezmu, to se neboj," přislíbil svalnatý muž a něžně hladil mladíka zhrublými prsty po paži, byl tak heboučký.
.
Mladý princ by sice nejraději vyrazil někam hned, nejlépe ještě teď v noci, ale musel uznat, že to asi nepůjde, nějaké vojenské úkoly nepřiděloval otec z rozmaru, nýbrž jen když to bylo třeba. "Už se nemůžu dočkat, až to řeknu Itachimu!" prohlásil, bráška na něj bude určitě pyšný, i když nepochyboval, že si bude zase dělat zbytečné starosti.
.
"Nejsem si jist, jestli to vezme tak, jak si představuješ. Schválně jsem čekal na příležitost, abych se faraóna zeptal na svolení, bez přítomnosti tvého bratra. Dle tvých slov tě má velmi rád a určitě by stál proti těmto věcem. Bez něj bylo snazší faraóna k něčemu přemluvit," vysvětlil Kisame opatrně. Hanět někoho, koho jeho milý má velmi rád, bylo zapeklité.
.
"No jo, tomu věřím," zazubil se Sasuke, "a jsem rád, žes to takhle zařídil… ale až se s tou myšlenkou Itachi smíří, tak určitě bude rád. Až jednou usedne na trůn, aspoň mu budu co k čemu, ne? Rozhodně lepší, než kdybych musel jen dlít v paláci v nějaké nudné funkci, třeba v radě." Popravdě byl odmalička nucen studovat diplomacii, politiku, filozofii a další vědy, ale moc ho to nezajímalo, víc ho to táhlo k vojenství, strategiím.
.
"To nepochybně. Jednou z tebe bude dobrý voják a velitel, možná budeš mít na starost celou armádu a nahradíš mě," předvídal budoucnost Kisame a docela se mu líbila představa Sasukeho jako generála vojska, jak ho vede do líté bitvy. Jen ty následky. Bude muset přinést nějakou obětinu, aby se jeho milý stále vyhříval v přízni bohů.
.
"Ty starý chlípníku, ty nikdy neumřeš, určitě tě nahrazovat nebudu," zasmál se Sasuke. Z běhu života bylo jasné, že je to nesmysl, ale chtěl tím Kisamemu naznačit, že žádné řeči o umírání od něj nechce slyšet. Už tak měl vždycky strach, když jeho milý odtáhl někam s armádou. I když věděl, jak je statečný a zkušený, pokaždé v tom bylo nemalé riziko.
.
Kisameho potěšilo, že o něho má Sasuke takovou starost a počítá s ním do budoucna. Nechtěl mu vyvracet nesmyslnost jeho představy, ale bylo to milé. "Dobře, beru to na vědomí a teď bysme už mohli spát," vybídnul mladíka, aby ukončili jejich rozhovor a oddali se spánku v hřejivé náruči toho druhého.
~~~
"…pojedu s ním plnit vojenské úkoly, naučí mě spoustu věcí, to bude paráda, ne?" líčil Sasuke nadšeně svému bratrovi hned na druhý den, kdy se spolu po snídani a ranní koupeli na chvíli oddali intenzivním paprskům slunce, zatímco je jejich osobní otroci zase natírali olejem, aby udržovali jejich pokožku pružnou a vláčnou.
.
Itachi měl co dělat, aby na tváři udržel co nejmilejší výraz, i když cítil, jak mu tuhnou rysy. Nebyl ani trochu nadšený! "Hlavně to bude nebezpečné. Navíc si myslím, že dostatečné vojenské vzdělání bys dostal i tady v paláci. Nemusíš kvůli tomu nikam chodit a zbytečně se vystavovat nebezpečí."
.
"Zkušenost je přece lepší než suchá teorie," uculil se Sasuke a nuceně klidně se nadechl, když Kakashiho ruce obkroužily jeho intimní partie. Sice měl Kisameho u sebe celou noc, ale spal jako pařez, na nic vášnivějšího kromě toho líbání nedošlo. Kdyby to tak byly dlaně jeho partnera… měl chuť se proti nim vybídnout, od té doby, co se Kisame vrátil, byl snad ještě nadrženější než dřív.
.
"To je sice pravda, ale jen pokud ti nejde o život, což s tvým přístupem k nebezpečí je jako mluvit do větru, viď?" houkl na bratra, který se evidentně zase vznášel někde ve svých utopických představách. Proč jen se v tom musel objevovat Kisame. Musí je od sebe nějak dostat. Ideálně pokud by to šlo nějak přirozeně, aspoň při prvních pokusech. Kdyby Sasuke sám od sebe nechtěl už Kisameho nikdy vidět, tak by si mohl zamnout ruce.
.
"Ale jdi, nemusíš se bát, Kisame mě ochrání," odtušil Sasuke a raději odstrčil Kakashiho ruce, než by to mohlo mít viditelné následky. Místo dokončení masáže vepředu si lehnul na břicho, aby se jeho osobní otrok mohl činit spíš vzadu, to bylo bezpečnější. "Zaručil se otci vlastním životem, že se mi nic nestane, takže jsem si jistý, že svou roli bude brát zatraceně vážně," dodal, aby brášku uklidnil. Dokonce ho bude nepochybně občas hlídat i tak tělesně, že si to Itachi neuměl představit, ale to si samozřejmě nechal pro sebe.
.
"Tak to doufám, že se svého úkolu zhostí dobře." Itachiho na okamžik napadlo, že by to zkusil udělat tak, aby se Sasuke při nějakém výletu zranil a Kisame by to pak pěkně odskákal, ale nesnesl by tu myšlenku, že za jeho újmou na zdraví by stál on. Ne, musí to udělat jinak.
.
"Myslím, že nemusíš mít…" načal Sasuke, ale větu nedokončil, když si všimnul, jak k nim zahradou pomalu a rozvážně kráčí podivná trojice. Postarší statný otrok s dlouhými bílými vlasy, eunuch Jiraiya, který měl na starosti otcův harém, a dvě mladé krásné dívky, které na sobě měly jen dlouhé sukně. Mladší Uchiha si vyměnil tázavý pohled se svým bratrem. Co to mělo být?
.
Itachi se otočil na bok a shlédl na tu podivnost. Tušil jisté nepříjemnosti. Vzhled dívek mu prozrazoval, že patří do otcova harému. Neznal všechny dívky a ženy, které do něj patřily. Nikdy se o to nezajímal. "Jiraiyo, co tu děláš?" zeptal se ihned, jak se k nim dostal otrok na doslech.
.
"Jsem tu na faraónův příkaz," vysvětlil Jiraiya a zdvořile se oběma princům uklonil, "otec vám posílá menší příjemné rozptýlení v horkém dni." Položil na ta slova zvláštní důraz a kývl hlavou k dívkám, které přivedl. Jeho pán dospěl k rozhodnutí, že je nejvyšší čas otestovat jistou… potenci svých synů. Pokud by chtěl Itachiho v blízké době oženit, bylo třeba se ujistit, že bude schopný s ženou spát. Stejně tak Sasuke. Občas se stávalo, že někteří muži, královské krve nevyjímaje, měli v této oblasti potíže a manželské povinnosti nemohli plnit. To byl pak samozřejmě velký problém.
.
Starší princ div neotevřel pusu překvapením. Ten důraz na slovo rozptýlení se mu ani v nejmenším nelíbil. Netušil, co to jeho otce popadlo, ale ani v nejmenším neměl o jednu z dívek zájem. Jeho v duchu opěvovaný klenot ležel na lehátku kousek vedle něj a postrádal typické ženské přednosti.
.
Sasuke ohromením nebyl schopný promluvit. Pochopil správně, že jim otec posílá konkubíny, aby se s nimi vyspali? Nehledě na to, že pro něj něco takového nepřipadalo v úvahu, když měl svého partnera, tak jako tak se mu nepozdávala myšlenka, že by měl souložit se ženou, se kterou už předtím spal jeho vlastní otec. To bylo tak… divné. "A to… musí být?" vykoktal se staženým hrdlem.
.
"Jiraiyo, nemůžeš se vrátit zpátky i s konkubínami? A pokud se otec bude ptát, můžeš ho utěšit, že bychom si rádi sami určili vhodnou dobu toho příjemného rozptýlení." Itachi věděl, že je to velká drzost odmítat faraónův dar, ale ani v nejmenším neměl chuť okoušet ženské tělo, když prahnul po úplně něčem jiném.
.
"Můžu," pokrčil Jiraiya rameny, "ale bude to krajně nezdvořilé, až bych snad řekl - promiňte mi ten výraz, princi - urážející." Vzal obě dívky za paže a přistrčil je blíž, aby si je mohli oba mladí Uchihové lépe prohlédnout. On sám by takové vzácné pouštní květy neodmítl nikdy! Kdyby pro něj ovšem něco takového bylo fyzicky možné, sice se s tím už smířil, ale bylo to o to nepříjemnější, že kastrovací nůž pocítil až poté, co okusil sladkost ženského těla.
.
Itachi rozhodoval všechna pro a proti. Dary od faraóna se prostě neodmítaly. Sakra! V duchu zaúpěl nad škodolibostí bohů, určitě to museli mít na svědomí oni. Zřejmě ho trestali za jeho zvrácenost. Zhluboka vydechl a nasadil chladný tón. "Nech je tedy zde, nemůžeme přeci faraona urazit."
.
Sasuke po svém bratrovi šlehnul šokovaným a nevěřícným pohledem. To myslel vážně?! No, možná kdyby neměl Kisameho, tak by se mu tenhle nečekaný dárek od otce docela líbil, ale takhle?! Nechtěl svého miláčka zradit. Nasucho polknul a zděšeně pohlédl na Kakashiho, který jediný zřejmě věděl o jeho dilematu. Nebo si to aspoň myslel, že jako jediný.
.
Starší princ si byl jedním naprosto jist. Ihned, jak návštěva dívčin skončí, bude otec informován o všem, co se tu událo. Zatím nedokázal vymyslet ani jedinou skulinu, která by mu pomohla v útěku. Snad jedině okamžitý záchvat zvracení, i když zrovna z představy, že šoustá ženské tělo, mu nebylo dobře od žaludku.
To už se dívčiny rozdělily a k Itachimu přistoupila ta drobnější s tmavými vlasy vyčesanými do dvou drdůlků.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Káťa Káťa | E-mail | 22. listopadu 2016 v 13:04 | Reagovat

Vsadit ty naše cucáčky do doby Egypta? :D..velice zajímavé a nápadité :D, ale Sasu mi vedle Kisameho připadá hrozně drobounkej a zranitelnej...možná až moc..a Itachi :D to je jasný. .to bude ještě bitka o Sasukeho :D.

Nicméně je to zase něco jiného a líbí se mi to ;)

2 Ivanitko Ivanitko | Web | 23. listopadu 2016 v 16:28 | Reagovat

[1]:Ano, Sasuke je opravdu malý střízlík proti Kisamemu :D Ale časem ho určitě trošku doroste. Egypt je fajn a obě ho se Smajli zbožnujeme.

3 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 23. listopadu 2016 v 22:16 | Reagovat

Super! Ale tak Fugaku si chce vyzkoušet Itachiho a Sasukeho ze sexu jo? Tak to bude zajimavé *škodolibý úsměv* zvlášť když oba přitahují muži. Kisame jako Sasukeho milenec svůj slib dodržel a "nenápadně" faraonovi podstrčil nápad hodit Sasukeho do armády... he he zajímalo by mě jestli Kisame dodrží svůj slib a bude Sasukeho chránit, ale nejspíš by ho měl chránit sám před sebou. Asi by nebylo moc dobré kdyby Sasu nemohl chodit :-D

Těším se na další díl :-)

4 Ivanitko Ivanitko | Web | 24. listopadu 2016 v 16:35 | Reagovat

[3]:Kisame určitě slib dodrží, otázkou je jestli to zvládne i před sebou samým... hm to asi ne, princátko je příliš lákavé soustíčko.

5 Sabaku no Naomi Sabaku no Naomi | 25. listopadu 2016 v 19:21 | Reagovat

No sakra, takový dárek? Kde se to ve Fugakovi vzalo? :D Bráškove asi budou mít dost velký problém a pokud se k Fugakovi dostane, že "neuspěli", tak asi budou mít dost problém. Nevím, proč mě v téhle povídce vůbec ještě něco překvapuje, ale kastrovaný Jiraiya? Co to sakra? :DDD Já nevím, už jenom ta představa... Vážně, co to? :D

6 Ivanitko Ivanitko | Web | 27. listopadu 2016 v 21:27 | Reagovat

[5]:Njn co jiného můžeš provést Jiraiyovi, než že mu odepřeš slasti pozemské :D Chudák to teda tady nevychytal. Tolik křehotinek na dosah ruky a nic k tomu.

7 Kai Kai | 4. prosince 2016 v 14:54 | Reagovat

hmmm co bude sasu dělat s konkubinou ??? v jeho připadě tak maximalně si popovidat XD noo aspon bude moc sasu chodit s kisemem někam na bezpečne mise ale je otazka co vivede itachi ach jo zase komplikace.

8 Ivanitko Ivanitko | Web | 4. prosince 2016 v 16:49 | Reagovat

[7]:S konkubínou může dělat všechno :D Myslím, že mu to úplně nevadí po tělesné stránce, ale když se zaslíbil Kisamemu, tak ho hned tak nezradí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.