Získat srdce lva XLV. - Oslava

10. listopadu 2016 v 19:38 | Ivanitko a Smajli |  Získat srdce lva 3
Zatímco Shisui na oslavě bojuje s Madarovou pozornost. Obdobný, ale mnohem příjemnější boj svádí i Itachi se Sasukem. Dlouhovlasý Uchiha se snaží nepodlehnout, ale je to složité. Kdo by odolal krásnému vilně se tisknoucímu mladíkovi?


"Sasuke," vydechl Itachi překvapeně. Myslel si, že Sasukeho uspí, ale opak byl pravdou. Držel se silou mocí, ale podlehl bratrovi jako můra světelné lampě. Rty se lehce otřel o mladíkovu líci. Mrštným jazykem obkroužil kontury rtů. Nevěděl, jestli si to může dovolit a čekal na jakýkoliv pokyn.
.
Sasuke sice původně neměl v úmyslu vyvolat takovou reakci, ale když už k tomu došlo… vlastně mu to nebylo vůbec proti srsti. Itachiho jemné polštářky byly tak příjemně teplé a vlhké, neměl v nejmenším úmyslu jim vzdorovat, naopak, sám se k svými přitiskl víc a pootevřel je v němém pozvání.
.
Itachi neváhal ani na okamžik a vklouzl horkým jazykem do bráškovy pusy, kde ho znovu a znovu ochutnával a lákal ten jeho ke hře. Rukou si ho k sobě tiskl, až se mezi nimi začalo tvořit žhavé teplo. Mohl by Sasukeho líbat donekonečna.
.
Sasuke mu ochotně polibek opětoval a mazlivě s ním proplétal jazyk ve vášnivém reji. Jakkoliv se mu možná ještě před chvílí chtělo spát, teď se v jeho těle začalo šířit podezřelé horko. Vzal Itachiho obličej do dlaní, jako by se bál, že by mu snad mohl ucuknout.
.
Itachi se nenechal pobízet a opětoval bráškovi líbání plnou vervou, ale potom mu v mysli plápolala neodbytná myšlenka na Shisuie. On pro ně nasazuje krk, aby je zachránil a co oni? On sám se nedokáže udržet na uzdě. Jemně se vymanil z bráškova sevření. "Promiň, Sasuke." Líbl ho na pootevřené rty. "Je mi to blbé si tu s tebou užívat, zatímco Shisui…"
.
Mladší Uchiha trochu zrychleně dýchal a musel vynaložit nemalou sílu vůle na to, aby ovládl svoje vzrušení. "Jasně, já… omlouvám se," hlesl provinile, "nemohl jsem si pomoct, víš. Jsi jako droga." Taky měl výčitky svědomí, ale ne proto, že by si myslel, že Shisuie podvádí. Měli přece ve třech poněkud volný vztah, jak to sám bratranec nazval, a koneckonců, taky mu bylo Itachiho tak nějak líto, že po něm dlouhé roky toužil a nikdy ani nedostal příležitost být s ním v tomhle smyslu sám, což bylo trochu nefér vzhledem k tomu, že oni s Shisuiem si užívali celý rok předtím, než mezi sebe přibrali Itachiho. Ale chápal, že zrovna v téhle situaci, kdy je bratránek v nezáviděníhodné pozici, se to moc nehodí. "Mám jít spát jinam?" navrhl.
.
"Ne, to ne," vyhrkl bezděčně rychle Itachi. Pak se zhluboka nadechl, aby se zklidnil. "Měl jsem jen na mysli líbání. Nechci o tebe přijít." Přitáhl si ho k sobě, aby se to Sasuke náhodou nerozmyslel a neodešel. Kdyby ještě chvíli pokračovali tak si nebyl jist, jestli by dokázal včas stáhnout. Bráška byl příliš lahodné sousto.
.
"Tak dobře," broukl Sasuke a znovu se příjemně uvelebil v Itachiho náruči, ale ještě jednou se natáhl a naposledy ho políbil. "Dobrou noc. Miluju tě," šeptl do jeho měkkých rtů, než klesl zpátky na jeho rameno a zavřel oči. Byl si jistý, že se mu v bráškově objetí bude nádherně spát, a jenom doufal, že Shisui bude mít aspoň pohodlné spaní na dvojlůžku, i když v domě toho největšího bastarda pod sluncem.
~~~
Shisui spořádaně nasedl do auta a tvářil se jako nevzornější synovec. V hlavě si promítal plán. Vymyslel si ideální verzi, ale všechno se mohlo pokazit během sekundy. Bude se muset přizpůsobit a být pružný. Nesmí Madarovi dát žádný podnět, aby ho nepodezíral. Takže žádné přehnané hraní na šedou myš nebo na největšího baviče v okolí. Pěkně zapadnout do davu. Ani si nevšiml, že jsou u strýcova domu, až auto s trhnutím zastavilo. Vysedl, podržel tetě dveře a společně s nimi se vydali na zahradu, kde bylo slyšet hlasy lidí a hudbu.
.
Jak se dalo předpokládat, Madara na ničem nešetřil. Vzhledem k tomu, že se výjimečně povedl hezký a celkem i teplý listopadový víkend, konal se firemní večírek z větší části ve venkovních prostorách. Mohl si to dovolit, jeho zahrada byla koneckonců ohromná. Podzimní vzduch byl prodchnutý vůní grilovaného masa a ryb všech různých druhů, na jednom rožni se dokonce opékalo celé prasátko. Na bohatě prostřeném stole byly k dispozici mísy s všemožnými pochoutkami, od ovoce a zeleniny, přes nakládané chuťovky, pečivo a velký výběr sýrů. Zahradní altánek zase posloužil jako provizorní bar - na stolcích byly vyskládané lahve šampaňského, vína, značkové whisky i jiného alkoholu. Řidiči, případně abstinenti, měli pochopitelně i dostatek limonád, minerálek, nealko piva nebo osvěžujícího ledového čaje. Protože se v tuhle roční dobu už stmívalo brzy, byl altánek a větší část zahrady osvětleny nevtíravými lucernami a světýlky. Takový večírek v přepočtu musel vyjít na dost velké peníze, Madara ovšem dobře věděl, že se mu investice vrátí - byla tu spousta obchodních partnerů a lidí, kteří by se jimi mohli stát nebo které si potřeboval naklonit.
Jako správný hostitel prakticky ihned zaznamenal nově příchozí a ústa se mu roztáhla do mlsného úsměvu, bavil se sice dobře, ale teď se bude bavit ještě líp. Omluvil se muži, se kterým právě hovořil, a vydal se přivítat nové hosty. Koutky jeho rtů poněkud klesaly, jak marně hledal za bratrovými zády svého nejmladšího synovce. K čertu, kde je to štěně?!
"Nazdar, brácho," nasadil znovu mírný úsměv a položil Fugakuovi dlaň na rameno, "jsem rád, že jsi dorazil. Mikoto, moc ti to sluší, to aby si tě Fugaku hlídal." Galantně políbil své švagrové hřbet ruky a tmavovláska se potěšeně začervenala. "Shisuii, rád tě vidím," zašklebil se na mladíka a blýskl očima po prázdném prostoru za nimi.
"Madaro, řeknu ti, ty vážně umíš pořádat večírky," prohlásil uznale Fugaku, když přehlédl společnost a vybavení.
"Jen taková menší párty," odtušil Madara.
"Vypadáš báječně," zalichotila mu na oplátku Mikoto a ostatně nijak nepřeháněla. Nejstarší z Uchihů měl na sobě slušivý tmavý oblek, který zvýrazňoval jeho pohledné rysy a dodával mu na eleganci. Bohatá hříva černých vlasů mu spadala do půli zad a lemovala aristokratickou tvář s nečitelnýma uhlovýma očima. Když se trochu pousmál, byl okouzlující a přitažlivý. Všechny ženy na něj hleděly málem zbožně.
"Těší mě, že si to myslíš," ujistil ji Madara a rádoby nevinně se rozhlédl kolem nich: "Kdepak jste nechali Sasukeho a Itachiho? Rád bych je viděl."
.
Mikoto se okamžitě ujala odpovědi: "Sasukemu se udělalo špatně, asi něco snědl nebo tak a Itachiho jsem radši nechala s ním, kdyby se mu přitížilo. I když už je Sasuke dospělý, jsem radši, když na něj Itachi dohlédne, pro jistotu." Uculila se na svého švagra.
Shisui stál za Sasukeho rodiči, takže si mohl dovolit si Madaru povážlivě měřit. Bylo mu jasné, že ten bastard čekal jen příležitost zaútočit.
.
V Madarovi se prudce zvedla vlna zklamání. Ksakru! Na toho mazlíka se těšil, na jeho pěknou tvářičku, mladé krásné tělo a hlavně na jeho roztomilou bezmocnost a vyděšenost, až by si ho někde podal. Bylo mu zcela jasné, že Sasukeho údajná nemoc byla nafingovaná, jinak by to byla dost velká náhoda. "Jaká škoda," procedil mezi zuby a na čele se mu utvořila mírná vráska, když nenápadně šlehl zlobným pohledem po Shisuiovi, který v tom měl jistě taky prsty, "snad mu bude brzy lépe. Mrzí mě, že nedorazil, mohl jsem ho… něčím dobrým nakrmit."
.
V Shisuiovi se hnula žluč, ten parchant byl prostě mistr v ovládání slov. Rafinovaně, a pro okolí bezelstně, ho dokázal dráždit. Nejraději by mu skočil po krku a zardousil ho jako králíka k obědu.
"Madaro, ty jsi vždycky tak pohostinný, ale abys to nezakřiknul. Máme s sebou Shisuie a ten svým apetitem vydá za oba mé syny," podotkla Mikoto a obrátila se na svého synovce. "Shisuii, trochu se kroť, ať tady strýčkovi něco zbyde."
"Neměj obavy, teto," ujistil ji mladý muž.
.
"Neměj obavy, jídla je tu všude dost," mávl Madara rukou, ostatně se spíš bál, aby se toho dost snědlo, nerad by polovinu občerstvení vyhazoval, "vezměte si na co máte chuť. Za chvíli bude hotový prase, donesu vám speciální porce, ty svrchní, co mají nejvíc propečenou kůrku, tys to měl vždycky rád, brácho. Mikoto, doufám, že nedržíš nějakou dietu, ale i kdyby ano, dnes na ni zapomeň, jasné? Dejte si něco k pití, skleničky jsou v altánu. Omluvte mě na chvíli, prosím." S těmito slovy je opustil, aby se mohl věnovat i dalším hostům. Nepřítomnost oblíbeného mazlíčka ho dost roztrpčila, ale nesměl to dát najevo.
.
Shisui si oddechl, když se Madara ztratil mezi hosty. Byl hostitel, a proto se nemohl věnovat jen jim, naštěstí. Následoval svého strýce k občerstvení. I když se zařekl, že od svého milovaného strýce nevezme ani sousto do úst, uznal, že bude muset od svého předsevzetí upustit. Na stole číhalo tolik dobrot, že kdyby je měl ochutnat všechny, tak praskne, ale rozhodně to stálo za zkoušku.
.
"Hmm, Madara má fakt styl," zabručel Fugaku, zatímco si na talířek harpunoval kousky vynikajícího rostbífu s křehoučkými nakládanými cibulkami, "je tu víc lidí, než jsem čekal. Podívej se támhle. Zdá se mi to, nebo to je Gatou? Majitel nejúspěšnější realitní kanceláře v republice. Vypadá to, že se dobře baví." Kývl směrem k nevzhlednému chlapíkovi malého vzrůstu, zato ověšeném několika drahými prsteny.
.
Shisui neměl o těchto lidech vůbec žádný přehled. Nikdy se o ně nezajímal a otec ho do toho nenutil, takže jen něco nesrozumitelně zamumlal a přikývl. Víc to ani nešlo, protože do sebe zrovna ládoval vynikající chlebíček. Chutnal božsky a to se ještě nedostal k těm krásným opečeným kouskům kuřecího masa…
.
"Dojdu pro nějaké pití," oznámila jim Mikoto a na chvíli se ztratila. Mezitím se k nim vrátil Madara a podstrčil jim tři porce neodolatelně vonícího masíčka, prohodil pár slov a zase se ztratil, povinnosti volaly. Věnoval se poctivě všem zúčastněným, rozděloval spravedlivě svou pozornost mezi přítomné dámy, kterým se z jeho lichotek podlamovala kolena, a žertoval s muži. Samozřejmě neplácal hlouposti, měl skvělý dar nenásilně natlačit konverzaci tam, kam potřeboval. Získával kontakty, seznamoval lidi, sbíral cenné informace.
.
Shisui byl úplně plný. Opékaným plátkem vepřového masa završil své hodovací orgie. Už se do něj nedostalo ani sousto navíc. Při utírání papírovým ubrouskem nenápadně hodnotil situaci na zahradě. Strýc byl plně zaměstnán a toho by se dalo perfektně využít. "Teto, zajdu si opláchnout ruce, tak mě na chvíli omluv."
"Ale jistě, broučku," ozvala se Mikoto, že to bere na vědomí. O kousek dál si všimla přátel a spolu s manželem se tam přesunuli.
Shisui se nenuceným krokem rozešel do domů. V koupelně si očistil ruce, zkontroloval obsah svých kapes a šel občíhnout, kde se strýc nachází. S uspokojením zaznamenal, že právě s někým vášnivě hovoří. Čas pro něj. Nabral směr Madarovy pracovny. Strýc měl dům dlouho, byť ho za ty roky vypiplal do nynější honosnosti a krásy, Shisuiovi nedělalo problém správnou místnost najít. Chodíval tak s otcem, když byl menší. Před dveřmi si pro jistotu nasadil latexové rukavice, aby nikde nezanechal otisky prstů. Nechtěl mu dát jediný důkaz, že to byl on a že to udělal fyzicky. Vzal za kliku a s nespokojením zjistil, že je zamknuto. "Sakra," ulevil si tiše. Nikdo tady nechodil, takže se nebál jiných hostů a místnost byla na odvrácené straně od zahrady. Zalovil v kapse pro svůj oblíbený paklíč a chvíli se šťoural v zámku, než s cvaknutím povolil. Vklouzl dovnitř a zabral místo za dubovým stolem a zapnul počítač. Byl si jist, že Madara používá heslo, a proto celé přihlašování ladně obešel a prolomil se dovnitř. Toto byla ta jednoduchá část. Ze zvědavosti proklikával složky a hledal jejich video. Strejda byl typický konzumní uživatel a měl ho ve složce Videa. Okamžitě ho smazal z počítače i z koše. Hodně dobrý ajťák by to mohl být schopen ještě vybrat z paměti disku a to si nemohl dovolit. Připojil flešku a vypustil vir. Vítězně se usmál, to bude koukat, až se zítra bude chtít na něco podívat. Nebude tam nic, ani systém. Infekce rozežere všechny data na jedničky a nuly a pořádně je zamíchá. Tohle nikdo nespraví, taky vir byl pekelně drahý, ale co by neudělal pro klid v rodině. Do oka mu padl ještě pracovní notebook. Schválně se do něj podíval a nenašel tam kromě pracovních souborů nic navíc. Ještě ho prohledal vnitřním vyhledávačem a žádný soubor s příponou videosouboru tam nebyl. Měl štěstí, Shisui se neštítil zlikvidovat cokoliv, když měl sebemenší podezření. Nechal osobní počítač běžet a chvilku s uspokojením sledoval tu změť, co lítala po obrazovce, než ji vypnul, aby zář monitoru nikoho nepřilákala. Jak tiše vešel dovnitř, tak vyšel ven. Zamkl za sebou, což bylo obtížnější, než odemknout. Schoval rukavice a ještě se stavil v koupelně smýt bílý prášek z jejich vnitřku. Zkontroloval hodinky, čas byl dobrý, a po necelých dvaceti minutách se nenápadně připojil zpět k Sasukeho rodičům.
.
Mikoto se právě bavila v kroužku přítomných dam a už od pohledu bylo jasné, že náměty jejich hovoru jsou ryze ženské - šaty, kosmetika, manželé a podobně. Fugaku tu a tam uzobl z velké mísy ovoce hroznové víno, v ruce skleničku s šampaňským, když ho vyrušil Madara, který k němu přivedl poměrně mladého muže tmavé pleti.
"Fugaku? Rád bych ti někoho představil. To je Darui, mladší poradce Raikageho, primátora města. Zajímalo ho, jak si vede policejní sbor, jestli třeba… nepotřebujete zvýšit rozpočet nebo tak něco," informoval užaslého sourozence a obrátil se k Daruiovi: "Můj bratr je velitel zásahovky, těžko byste našel povolanější osobu. Tráví v práci pomalu i víkendy."
"Přeháníš," ohradil se Fugaku, kterého to trochu vyvedlo z míry, ale zdvořile potřásl Daruiovi rukou. "Těší mě."
"Potěšení je na mé straně," oplatil mu Darui, "a rád bych vám rovnou pogratuloval k tomu vynikajícímu úspěchu minulý rok. Jak jste zatočili s tou drogovou mafií, to bylo opravdu skvělé. Od té doby poklesla míra zločinnosti ve městě o celých třicet procent."
"Děkuji," přikývl Fugaku, "byl to skutečně obtížný případ, dělali jsme na tom dlouho. Měli velmi… hmm… složitou spleť různých lidí, kteří pro ně dělali." Velmi nepatrně se zamračil a musel se držet, aby poněkud nevraživě nepohlédl synovcovým směrem. "Kdo by si pomyslel, že v samém středu je celá jedna rodina," dodal potom zamyšleně.
"Ano, máte pravdu," souhlasil Darui, "Hyuugové, že? Je to trochu zvrácené. Jsem rád, že je ta chamraď za mřížemi. Odvedli jste velký kus práce." Na okamžik se odmlčel, než nevinně prohodil: "Jak je to s policejním vybavením? Je všechno v pořádku, služební vozy, neprůstřelné vesty…"
Madara nechal ty dva se bavit, určitě měli o čem. Sám pro sebe se zašklebil, večer probíhal dost úspěšně. Měl teď volné pole působnosti, když byli všichni zabraní do konverzace, takže se se svou skleničkou přitočil k Shisuiovi. "Tak co? Bavíš se?" prohodil směrem k němu.
.
"Nebetyčně, nevidíš, jak si to tu užívám," prohodil kousavě Shisui. Hlavně se nesmí nechat vyvést z míry a říct něco co nechce nebo dát strýci důvod, že se něco děje. Tvrdě maskoval svůj vítězoslavný úsměv. Byť by se mu s chutí vysmál do tváře. Cítil se na výši, jak nikdy. Madarova nevědomost byla opojná.
.
Madara se ušklíbl: "Opravdu smůla, že jsi tu sám. Jaká náhodička, že se zrovna Sasukemu dneska udělalo špatně, co? To se mě ten tvůj miláček tak strašně bojí, že má strach se se mnou jen setkat? Já bych ho přece neukousnul… možná." To leda kdyby se mu podařilo ho zatáhnout na chvíli do domu a dostat se mu do kalhot.
.
"Víš co, strejdo? Dej si odchod. Nikdo na tebe není zvědavý. Myslíš si, že svět padne k nohám a ty tvoje tlachy mě moc nezajímaj, protože jsi pěkný zmrd," neudržel se, aby ho nepočastoval peprnějším oslovením. Za tohle by si zasloužil dávku šťávy ze sklenice, kterou držel v ruce. Nesnášel ho… ne, on ho nenáviděl, protože jen zrůda může znásilnit nevinného mladíka dvakrát.
.
"Jak jsi nedůtklivý," uculil se Madara, který se jeho reakcí spíš bavil, než že by se ho nějak zvlášť dotkla, "asi proto, že u sebe nemáš nikoho. Nemrzí tě to? Že ty jsi tady, zatímco oni dva spolu zůstali v domě? Jistě si to tam náramně užívají… nejspíš si to pořádně rozdávají. Bez tebe. Ostatně je ten váš vztah ve třech trochu riskantní, nemyslíš? Co když dá Sasuke jednou přednost Itachimu?"
.
Tohle byla Shisuiova nejtemnější obava, že si Sasuke nakonec vybere jen jednoho z nich a Madara mu to nepěkně připomínal. "Víš, co ti po tom může být? Velký kulový. Sasuke nás oba miluje a zatím to nemíní jinak měnit." Snažil se znít sebevědomě a hrdě. Schválně pevně opětoval oční kontakt.
.
"To jistě," přisvědčil mu Madara, ale znělo to spíš ironicky. Nespouštěl ze synovce oči a naklonil lehce hlavu na stranu, když bez uzardění prohlásil: "Doufám, že ho aspoň pěkně protahujete, minule to ta jeho těsná dírka nějak nevydržela. Tak abych s ním příště neměl stejný problém, opravdu jen… hmm… velice nerad bych mu zase ublížil."
.
"Žádný příště už nebude, rozumíš! Jseš pěknej bastard, vzít si někoho násilím a ještě ho týrat těmi svými blbými narážkami. Kéž by ti jazyk upadnul a péro uhnilo. Nic lepšího si nezasloužíš!" zasyčel a výhrůžně se narovnal a nejraději by mu plivl do tváře, jenže tím by upoutal pozornost okolí a o to nestál.
.
"Ale, ale, ale," Madarovi se nebezpečně zablýsklo v očích, "že bych tu někomu šlápl na kuří oko? To si piš, že si ho zase vezmu, jinak víš moc dobře, co čeká tebe, toho tvýho mazlíka i jeho bratra. A už se na to moc těším, to mi věř. Možná když budeš hodný, zařídím to tak, aby ses na to mohl zase koukat, co říkáš? Chtěl bys?"
.
Shisui si jenom skousl ret, takhle se nechat blbě vyprovokovat může jen on. Musí to zahrát do autu, aby si Madara nic nedomyslel, ale ty jeho kecy mu tak pily krev, že by nejradši… grrr. Beze studu a hany začal strýce balamutit. "Budu se dívat, protože nemíním čekat, jak to dopadne."
.
"Ty jsi ale pěkný masochista," zasmál se Madara, načež zlomyslně přimhouřil oči: "Buď to, nebo tě ve skutečnosti vzrušuje, když to někdo Sasukemu před tvýma očima dělá. Řekni, líbilo se ti to, když jsi mohl tenkrát před rokem sledovat, jak jsem si Sasukeho hezky bral a šoustal tu jeho uzoučkou prdelku?"
.
"Jsi odporný… chce se mi z tebe zvracet," ujistil ho Shisui o svém názoru a v duchu se modlil, ať už někdo k nim přijde nebo mu za chvíli skočí po krku. "Mohl by sis ty kecy nechat na jindy. Nikoho to tady nezajímá." Neklidně přestoupl z nohy na nohu. Jeho sebeovládání dostávalo zabrat.
.
"Že by?" ušklíbl se Madara, a dokonce k němu přistoupil o krok blíž. "Škoda, žes u toho nebyl teď naposledy, to by sis přišel na své. Mrskal se jak ryba na háčku. Ale to je dobře, já mám rád, když je to takové… živější, jestli mi rozumíš. Nezklidnil se ani, když jsem ho natrhnul. Bylo to…"
"Madaro, kde se zašíváš?" ozval se odkudsi z altánku bodrý mužský hlas. Nejstarší Uchiha pohlédl tím směrem, načež se ještě jednou podíval škodolibě na Shisuie.
"Bylo to skvělý. Už se nemůžu dočkat, až ho do něj zase strčím," dokončil posměšně a pokynul mu, než odkráčel plnit hostitelské povinnosti.
.
V Shisuiovi to vřelo a držel se jen silou vůle. Díval se na vzdalující se záda Madary a ze zlosti tiskl skleničku tak silně, až mu praskla v ruce. Zasykl bolestí, jak se mu ostré sklo zařezalo do dlaně. "Do prdele. Teď ještě tohle." Odložil střepy nenápadně na prázdný podnos a s ránou plnící se krví se vydal do koupelny, aby si to ošetřit. Opláchl řez s nepohodlím staženým obličejem. Zranění nebylo hluboké. Bude to chtít jen ovázat.
.
Když už byla na zahradě příliš velká tma a zima, přesunuli se hosté ještě na pár hodin dovnitř, málokomu se chtělo přerušovat zábavu. Teprve kolem půlnoci se začali lidé vytrácet a některým se nepletl pouze jazyk, nýbrž i nohy. Spousta z nich si sjednávala taxíka, některé z pánů zachránila jejich alkohol nepijící polovička s řidičským průkazem. Pouze Fugaku, Mikoto a Shisui zůstávali přes noc, protože patřili do rodiny. Fugaku ostatně také nevypadal právě nejstřízlivěji.
.
Shisui byl zbytek večera mírně podrážděný. Svářelo se v něm vítězství nad Madarovými důkazy s jeho arogantním chováním. Naštěstí se k němu strýček už nedostal a nemohl jej znovu popichovat svými řečmi. Zbývalo jen pomoct tetě uložit Fugaka, popřát jim dobrou noc a odebrat se do svého pokoje. Napsal ještě Itachimu SMSku, nějak na ni v celém tom dění pozapomněl a tak to napravil. Pozdě, ale přece. Už zbývalo se jen ráno rozloučit a frr domů.
~~~
Sasuke se ráno blaženě protáhl v Itachiho náruči. Bylo mu tak teplo a příjemně, že se mu ani v nejmenším nechtělo vstávat. Jen ležel s hlavou na jeho rameni a poslouchal jeho klidný pravidelný dech. Dlouhovlasý Uchiha měl zřejmě tak nějak automaticky ruku ovinutou kolem jeho pasu a něžně ho k sobě tiskl. Sasuke si byl jistý, že tohle mu nikdy v životě nezevšední a že přesně takhle by se chtěl vždycky probouzet. Možná se mu to za půl roku splní, hrozně se na to těšil.
.
Itachi spal spánkem blažených, než se v jeho náruči něco pohnulo. Tělo to vyhodnotilo jako podnět k probuzení a postupně začalo přicházet k sobě. Procitl, ale ještě nechal oči zavřené. Poslepu si vychutnával intimní blízkost svého brášky. Pohledem zkontroloval, jestli spí, a ty jeho černé kukadlo okamžitě vyhledaly jeho. "Dobré ráno," broukl tiše.
.
"Ahoj, lásko," špitl Sasuke a chvíli si ho jen tak měřil, aby si zapamatoval každý detail toho rozkošného obrazu Itachiho čerstvě po probuzení. Pak se natáhl a bez okolků ho políbil na rty. Dlouze, hebce, mazlivě, ale jazyk vsunul do jeho úst jen na krátkou chviličku, jen aby ho lehce poškádlil. Pak se pohodlně zavrtal zpátky do jeho náruče. "Jak se ti spalo?" zeptal se. Pokud jako jemu, tak přímo božsky.
.
"Naprosto úžasné. Jsi totiž moc příjemné topení a nejradši bych se s tebou tady koulel věky," zavrněl Itachi a zabořil nos do hebkých černých vlásku. Šimraly ho pod nosem, když svého bratra k sobě natiskl. Pak ho něco napadlo. Na chvilku se s nechutí odtáhl od Sasukeho a šmátral na zemi u postele, než zvedl mobil. "SMSka, Shisui napsal." Rozklikl zprávu, byla stručná. Se zářivým úsměvem se obrátil k bráškovi. "Je to v suchu."
.
Sasuke chvilku na svého bratra vyjeveně zíral: "Ne! Děláš si legraci…?" Nemohl tomu uvěřit. Takže Shisui to dokázal?! Zničil Madarovi důkaz o jejich intimním vztahu a ochránil je tak… snad už doopravdy navždycky?! "To je skvělý! Shisui je pašák!" zavýskl nadšeně a ze samé radosti se na Itachiho vrhl, aby ho mohl zlíbat do bezvědomí. Měl v plánu totéž udělat i s bratrancem, jen co se vrátí, ale momentálně nebyl po ruce, takže to odskákal Itachi.
.
"Oh-bohže," zahuhlal Itachi. Měl radost a to hodně velkou. Nic už neohrožovalo jejich vztah a nemuseli se bát, natož dávat Madarovi nějaké splátky. V duchu se jeho dušička tetelila nad tím, jak je jeho bráška šťastný. Opětoval radostné a prudké polibky, až mu docházel dech a musel Sasukeho od sebe odtrhnout. "Ty jsi dravec… nemusíš mě udusit," vytkl mu zadýchaně, ale okamžitě na to s ním znovu spojil rty.
.
"Jdi do háje," doporučil mu Sasuke a v očích mu plály jiskřičky veselí. Znovu a znovu se nořil do jeho měkkých rtů a vůbec se tentokrát nerozpakoval divoce mu ústa plenit svým jazykem. Byl prostě v takové euforii a bylo to tak příjemné, že nemohl přestat a hlavně ani nechtěl. Dokonce se bez rozpaků vyhoupnul nad Itachiho, usadil se mu na klíně a jeho obličej vzal do dlaní, aby mu nemohl ucuknout. Odděloval se od něj, jen když se potřeboval nadechnout.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 emmy emmy | 12. listopadu 2016 v 18:31 | Reagovat

yes ...úžas.. som tak rada, že Shisuiovi plán vyšiel a Madara ho pri tom nechytil.. konečne mu vyrazili eso z rúk ...už sa nemôžem dočkať chvíle keď príde na to, že jeho počítač pekne odpálil ťažký vírus :-D.. už len aby sa fešná trojka poučila a dávali si väčší pozor aby nedošlo k podobnej situácií- neželanému odhaleniu :-D ..som zvedavá na pokračovanie..tomu ver :-D

2 Ivanitko Ivanitko | Web | 12. listopadu 2016 v 20:59 | Reagovat

[1]:Ano, konečně se zbavily nepříjemného stínu Madarovy hrozby a konečně si můžou oddechnout, hlavně Sasuke, který hodně trpěl, co kdyby si Madara přece jenom došel pro ty splátky, že :D.

3 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 17. listopadu 2016 v 19:15 | Reagovat

Až teď jsem si všimla že se mi sem nedal můj komentář :-\  Gomen!

Snem strašné řada že se Shis-chanovi povedlo Madarovi tak vypálit rybník :3
Jediné co mi do spokojného vrnění chybí je aby ten Sasukeho "blok" k sexu zmizel. Ano pořád chci aby to do něj jeden z nich strčil ^·^

Ještě jednou Sumimasen za můj pozdní komentář, ale na mou obranu: opravdu jsem si to neuvědomila.

Těším se na další díl :-D

4 Ivanitko Ivanitko | Web | 17. listopadu 2016 v 19:42 | Reagovat

[3]:Pozdě ale přece, takže se nic neděje :D Nemusíš se omlouvat.
Jinak dočkej času jako husa klasu. Ještě má povídka dost dílů, aby došlo i na tvoje přání.

5 Kai Kai | 22. listopadu 2016 v 21:56 | Reagovat

Četl jsem to až ted předtim jsem nejak nestihal.... no super  shisuovi se to povedlo a madara je v haji pochybuju že by měl zalohu ještě někde jinde stim jeho  nafoukanym egem určitě ne. Nooo at si přijde pro spaltku aspon si shisuia itachi vyskouši kastraci škodne. XD A snad se saskemu srati chut k sexu.. ale od ted by si važně měli davat pozor at je zase nenachitaj no ale na druhou stranu už bidli samy a sasu tam bude bydlet taky taže to bude v pohodě. Ale opravdu bych chtěl vudět madaruv vyraz jak zjisti že jeho PC kompletně vymazane  to by musel byt pohled jak se bude tvařit XD nooo snad už stračak madara da konečně na věčne časy pokoj. A na  madaru  ten jazyk chce vytrhnout a rozhodně vykastrovat pro dobro planety. XD noo moc se těšim na pokračovaní. :-D

6 Ivanitko Ivanitko | Web | 23. listopadu 2016 v 16:29 | Reagovat

[5]:|Madara je vyřazen, s něčím takovým určitě nepočítal a měl pocit, že počítač doma je nedobytná pevnost. Výraz Madary by byl určitě k nezaplacení a hlavně to prozření, když ho napadne, kdo to udělal :D

7 Kai Kai | 23. listopadu 2016 v 21:18 | Reagovat

[6]: ha to by chtělo obrazek to by byla zabava no aspon muže zapomenout na ty splatky pokud to přeci jen skusy myslym že z jejich bytu už živi nevijde XD Hmm shidui ma někdy opravdu genialni napady. XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.