Iluze mysli

11. prosince 2016 v 7:00 | Ivanitko |  Krátké povídky
Kakashiho narozeniny se blíží, ale samotný Hatake tohle datum rádoby nevnímá a snaží se ho zazdít. Má pocit, že se mu to daří. Hokage mu dal i misi, takže se všem mohl s klidnou duší vyhnout.
Povídka k misi na konoze.cz: Narozeninová FanFiction mise a soutěž!


Vypadalo to jednoduše. Vejít dovnitř, uzmout tu věc a zmizet, jenže… Nebylo by to tak jednoduché, kdyby mezi ním a cílem nestála deset stop vysoká zeď. Navíc ke všemu byl vyslán na misi sám. Prej jednoduchá mise. Cítil však něco, co mu napovídalo, že by měl být opatrný. Podrbal se ve stříbřitě šedých vlasech a povzdechl. Od úst mu šel lehký obláček páry. Určitě měl na masce jinovatku. Byla tu velká zima. Možná, když sebou švihne, tak budu moct jít rychle domů. Navíc proč je uprostřed lesa podivný zdánlivě opuštěný chrám a uvnitř něj temnota. Snášel se pomalu večer, dobrý čas pro tajné ninjovské věci. Musí být obezřetný, co nejtišeji se vyšvihl na vrcholek zdi. Pevná a zdá se, že i nová. Možná to tu nebude opravdu tak opuštěné, jak se zdálo. Přikrčen a kryt divokým listovím zahrady se Kakashi kradl pomalu k budově. Měsíc byl skryt za mraky a nezdálo se, že by měl chuť mu posvítit na cestičku. Shinobi se probojovával zelení až k chrámu. Nebyl nikterak velký, viděl i větší, ale dýchala z něj dost podivná atmosféra. Skoro by řekl, že až taková úlisná a zákeřná. Ticho ho skoro bilo do uší, ani sýček nezahoukal. Podivné napětí zalézalo pod vestu. Kakashi sevřel zbraň v pohotovosti a obezřetně vešel do jednoho z deseti vchodů. Sharingan mu pomáhal odhadnout nebezpečí uvnitř, ale jediné co ho zatím ohrožovalo, byl pohozený košík pod nohama. Myš před ním prchla do škvíry za malou komodou. Něco tu přece jenom žije. Musel postupovat opatrně, co kdyby tu byly nějaké zákeřné pasti? Našlapoval s tichostí pijáka vracejícího se domů, který má tušení, že jej doma čeká nabroušená manželka. Chrám neoplýval nábytkem, za to z něj dýchala zvláštní atmosféra… Shinobi se zarazil, cože to tu vlastně měl uzmout? V té chvíli kdy se zabýval myšlenkou, že něco zapomněl, ho ozářilo jasné světlo, až ho donutilo zamžourat. Jistě se nechal nachytat a dostane kunaiem mezi žebra. Místo toho se ozvalo "Veselé narozeniny, Kakashi!" Okolo překvapeného muže se objevili další shinobi, ale místo nepřátelských výrazů děsivých protivníků se na něj rozesmátě šklebili jeho přátelé z Konohy.
"Fuj, to jsem se lekl. Nemohli jste vymyslet obyčejnější setkání?" zeptal se už uvolněně stříbrovlasý shinobi a schoval zbraň. Velice rychle si všiml několika lahví saké a různorodě zabalených drobných dárků v rukou přátel.
"Ale no ták, Kakashi, narozeniny máš přece jednou za rok," ozval se Asuma a vzal druha kolem ramen. "Přece nás znáš, nenecháme si ujít příležitost pořádně oslavit tvoje narozeniny. Zvláště, když ty nám chceš vždycky zdrhnout, takže dneska jsme si na tebe trochu políčili." Zasmál se a potáhl z cigarety a zavedl Kakashiho ke stolu, kde ho usadil. Pozvedli chutné pitivo a všichni si připili na Hatakeho zdraví.
Kakashi se musel v duchu usmát, nad tím jak jsou jeho kamarádi ujeti. Vážně se kvůli tomu musel krást do chrámu jako zloděj? Posadil se a chtěl všem poděkovat, když ucítil v předloktí prudkou bolest. Šokovaně si měřil ostrou čepel, která mu paži přišpendlila ke stolu. Veselý smích a změnil v temné pochechtávání jeho druhů. Děsivě se na něj dívali a on vycítil, že jeho maso a krev poslouží jako krmě. Zavřel oči.
Hatake sebou prudce škubnul, když otevřel oči znovu. Ležel na nemocničním lehátku pevně připoután koženými popruhy. Omámeně mu spadl pohled na paži, v níž cítil silnou bolest. Do žíly mu vedla infuze s prapodivně se tvářící kapalinou. Kde to vůbec k čertu je?
"Ale ale, koťátko sse nám probudilo," zaševelil hlas od stolu a tvář velmi bledého muže se škodolibě usmála. "Trošku ti dám do ruky výživičky," zasmál se Orochimaru skřehotavě jako podlá stařena. Odložil zkumavku s podivně zapáchajícím obsahem k deseti dalším a vzal do ruky injekci. "Zatím sse to vyvíjí docela dobře, ale to víš, když už tu mám sharingan," špičkami prstů přejel po náplasti zakrývající oko z Uchihy a sevřel šedavé vlasy v hrsti, aby dodal váhu svým slovům, "tak ho nenechám odejít. Vyzkouším na tobě pár pokusů a pak ssi ho vezmu." Vtlačil špičku injekce do kanyly a ďábelsky se pousmál k cukajícímu se tělu: "Teď si pěkně schrupni."
Hatake sebou škubl a procitl. Slepě šmátral okolo sebe, než se mu podařilo rozsvítit lampičku na nočním stolku. Vysíleně si promnul obličej. Noční můra. Poslední dny si snad nějaká bestie na něm vybíjela vztek. Dneska už neusne. Shinobi se rozhodl pro krátkou sprchu, která snad smyje nepříjemný pocit na kůži. Bolela ho pořád ruka, stejně jako v tom snu. Copak to neskončilo? Několikrát zatnul pěst, ale vůbec to nepomohlo. Skoro to vypadalo, jako kdyby palčivost a neústupnost nepříjemného pocitu zesílilo. Znechuceně vyšel ze sprchy. Proč zrovna Orochimaru? Vždyť o něm už dlouhé měsíce nikdo nemluvil. Při návratu do pokoje ho čekalo velké překvapení. Snesly se na něj barevné konfety a nalepily se na zvlhlou kůži. Pokoji vévodil stůl s dobrotami a velkým dortem. Okolo postávali jeho přátelé. Stejní jako v noční můře. Kakashi se hrozně divil, jak sem stihli všechno dotáhnout a není tak náhodou hluboká noc? Všechny otázky okamžitě zahnal přeaktivní Gai a popoháněl svého rivala k dortu. Prej si má něco přát. Hatake si s tím příliš hlavu nelámal. V rozbolavělé ruce mu div netepalo bolestí a když se chystal sfouknout neposedné ohýnky, tak se mu zatmělo před očima.
"Bolí tě to viď," zasyčel Orochimaru rádoby soucitně a necitelně mu vytrhl jehlu z žíly. Nikdy si nepotrpěl na soucit se svými obětmi. Zřejmě jeho oběť už další jedy nevydrží. Vezme si to, po čem už velmi dlouho touží.
Kakashi si připadal úplně unaveně a ruku stěží mohl zvednout. Klesala mu víčka, když se k němu blížil zloduch se skalpelem v ruce. Je tohle konec? Nebyl, brzy si uvědomil, že místo tichého prostoru slyší šum a hovor mnoha lidí. Mžouravě zvedl hlavu a zjistil, že na paži mu leží Gai, s kterým dneska byli na náročné misi a zřejmě ho zmohla únava stejně jako jeho.
"A vida," ozvala se Anko, "oslavenec se konečně vzbudil. Doneste dort!" rozkázala rozjařeně. Trochu se na něj zapomnělo. Sice se domluvili, že v deset popřejí Kakashimu k narozeninám, ale nějak se na to zapomnělo v bujarém veselí a pojídání opékaného masa.
Hatake měl pocit, že se dneska už z ničeho neprobudí. Stále měl pachuť předchozích prožitků na jazyku a jeho mysl byla omámená alkoholem. Jistě je to zase nějaký úskok. Složil pečeť a křikl "Kai!"
Všichni se na něho udiveně zadívali, co vyvádí, ale o pár vteřin později se spustili do pobaveného smíchu. Věděli, že Kakashi nerad oslavuje, ale zkoušet, jestli se třeba nerozplynou, jim přišlo vtipné.
"Dneska nám už neutečeš jako minule," oznámila mu Kurenai potutelně. Pojistili si, aby jim přítel nikam neuniknul. Ostatně hlídalo ho několik skvělých shinobi, kterým by neunikla ani myška. Dnešní noc bude ještě dlouhá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Okami Okami | 13. prosince 2016 v 8:05 | Reagovat

Je mi líto, že pod tak dobrou povídkou není žádný komentář. Přijde mi to smutný a i škoda.

Si nejsem úplně jista, jestli je závěr sen nebo skutečnost, což mi přijde nesmírně fascinující. Jak ve mě hlodá ten nepříjemný pocit "ale co když...".

I když to čtu podruhý, tak je tofovrý :D (což je u tebe a tvých děl častý jev, ale rozhodně si nestěžuju :D )

Nic k vytknutí mne Jashinužel nenapadá. Ale pochválit musím detailnost a popis - jak prostředí, tak psychické stránky.

Taky příjemná změná od dkouhých povídek. Menší oživení - jiná potava, prostředí a taky vůbec nejde o sex. V těchto končinách velice neobvyklé :D.
A taky žádný Uchiha *Zdravim Smajli :D *.
Ne, vpoho. Chápu, že je to její all-time favorite a momentálně píšeš jen/převážně s ní.
-když nepočítám naše mini RP :D -

Každopádně,mé srdíčko plesá. Příjemná změnáaaaa.
*Snad to nezní zle*

2 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 13. prosince 2016 v 8:10 | Reagovat

[1]:To jo je to tak zamotaný, až si člověk není jistý ničím :D, ale pravdou je, že realita je jen to na konci. SPOILER :D :D
Jinak děkuju za velmi příjemný komentář.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.