Získat srdce lva LIV. - Nákupy

26. ledna 2017 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Získat srdce lva 3
Občas i nouze vyžene kluky do obchodu s oblečením. Když však jdete s někým, koho milujete, o to je to pikantnější mu nakukovat do kabinky a hodnotit pěkně obtažený zadeček v nových riflích. Jen aby se to nezvrhlo v něco divočejšího.


Shisui se dost otráveně táhl za oběma bratry. Byli vyhoštěni z domu a měli jít prý shánět něco na Vánoce, případně si něco koupit. Nejstarší Uchiha znechuceně sledoval davy lidí, jak někam neustále spěchají a proudí z jednoho konce centra na druhý v lovu na dárečky. Neměl tohle vánoční hemžení rád. Spíše to bylo jako hraní na Indian Jonese nebo seriál Kdo přežije. "Kam vlastně jdeme?" prohodil směrem dopředu, protože neměl o cíli cesty ani tucha.
.
"Napřed jdeme shánět moje džíny," pousmál se Sasuke a ohlédl se na bratránka, "minulý měsíc se mi jedny roztrhly, potřeboval bych nějaký nový."
"No a já zase potřebuju sehnat šálu pro kolegyni z práce," připojil se Itachi, který se ale upřímně řečeno stejně nejvíc těšil na to, jak se bude bráška převlékat v kabině… a oni se na něj možná budou moct i koukat. Sice takhle na veřejnosti si nemohli nic dovolit, ale vidět Sasukeho jen ve spodním prádle bylo vždycky skvělé.
.
Shisui uvažoval velmi podobně jako jeho dlouhovlasý bratranec. Hned se mu o trošku zvedla nálada a kopky našedlého sněhu byly pěknější. Zanedlouho je objala náruč teploučka v obchodním domě. Velmi brzy se sebe sundávali čepice, šály a rozepínali bundy. Zamířili k oddělení s oděvy, kde měli začít řádit v pánském stylu. "Sasuke, co by sis představoval. My ti s Itachim něco najdeme a budeme ti to nosit," nadhodil s nadějí v hlase.
.
"Nemusíš být zas až tak aktivní, já si něco vyberu," ujistil Sasuke svého bratrance, protože tak nějak nepochyboval o tom, že jejich styly oblékání se trochu liší. On rád chodil v tmavém oblečení, které ale nějakým způsobem vypovídalo o jeho povaze, která byla tak trochu rebelská, vzpurná - džíny s dírami nebo nějakým způsobem záměrně odrbané. Nerad nosil věci příliš upnuté, ale taky nesnášel, když na něm oblečení plandalo. Prostě zlatá střední cesta.
.
Oba starší Uchihové nechali Sasukeho kroužit po obchodě a vybírat kalhoty. Nabízeli, že mu budou dělat věšák, ale byli odmítnuti. Nakonec se spokojili jen s tím, že mohli být s ním. Itachi si na chvilku odskočil do dámského oddělení, kde byl hned terčem pokukování nějaké slečny. Moc mu to po chuti nebylo. Okatě se na něj uculovala. Věnoval se hedvábným šátkům různých barev, od decentních, po naprosto šílené kombinace. Vybral jeden v různých odstínech modré, protkaný stříbrnou nitkou, a rychle pelášil za klukama. Jednak aby unikl žádostivým pohledům a nechtěl přijít o bráškovo zkoušení. Přišel akorát včas.
.
Sasuke si zatím vybral dvoje, jedny černé s dírami a jedny šedomodré se zajímavým stínováním. Oboje se mu líbily, takže doufal, že mu padnou, moc si totiž neliboval v dlouhém nakupování, nebavilo ho prolézat uličky a vybírat si, nejradši by to měl rychle za sebou. Taky s velikostmi bývaly občas problémy, protože ač měly teoreticky mít všechny obchody stejné míry, často se stávalo, že v jednom krámě mu seděly kalhoty o číslo menší, ve druhém zase o číslo větší. S úlovkem tedy zamířil ke zkoušecím kabinkám, naštěstí u nich nestály fronty, takže si mohl vybrat jednu volnou, zapadnout do ní a zatáhnout za sebou závěs, aby nedělal striptýz celému obchodu.
.
Zbylí dva kluci se postavili po stranách jako stráž a mezerou mezi závěsem a stěnou Sasukeho nenápadně okukovali.
"Tak co, Sasuke? Jsou ti nějaké?" zeptal se zvídavě Itachi. "Měl by ses nám ukázat, uděláme ti nestranný názor," přislíbil, i když se mu bráška líbil ve všem a hlavně v ničem.
.
"Jsou mi oboje, i když k těm černým bych asi potřeboval pásek," prohodil Sasuke a zamyšleně si měřil svojí postavu v zrcadle. "Já nevím, co myslíte?" obrátil se ke svým dvěma partnerům a odtáhl závěs, aby na něj dobře viděli. Jejich mínění pro něj bylo ostatně dost důležité, oni s ním budou nejspíš chodit ven nejčastěji.
.
"Vypadáš dobře, ale klidně si můžeš vzít oboje," navrhl Itachi a musel se krotit, aby se díval i někam jinam než na Sasukeho přednosti. Ten zadeček úplně vyzýval k pohlazení.
Shisui to vzal zkrátka, přihnul se k mladému Uchihovi a náruživě mu zašeptal do ouška: "Vem si tyto, máš v nich sexy zadek. Nejradši bych s tebou dělal nějaké perverznosti v kabince."
.
Sasuke se mírně začervenal, když mu to tak Shisui vyložil, kdyby nebylo kolem tolik lidí, asi by nebyl proti. Nebo kdyby aspoň podle barvy jejich vlasů, očí a podobných rysů nebylo na první pohled poznat, že jsou pokrevně spřízněni. "Počkejte, vezmu na sebe ještě ty druhý, ať to můžete porovnat," prohlásil a zatáhl závěs, i když měl dojem, že ty černé sklidí menší úspěch - byly volnější, neobkreslovaly tolik jeho tělesné partie, které se jim tak líbily.
.
Shisui se nerozpakoval a strčil hlavu za závěs, aby mohl bratrance sledovat, jak se vysvléká. Pohled mu okamžitě utkvěl na spodním prádle. Perfektně kopírovalo ty přitažlivé křivky. "Sasuke, myslím, že se nemusíš vůbec oblékat, takhle vypadáš nejlepší," zavrněl spokojeně s výhledem.
.
"No, to víš, že jo," uculil se nejmladší Uchiha, "myslím, že kdybych vyšel z kabinky takhle, asi by mě chytili policajti, že tady budím veřejné pohoršení."
"Já myslím, že někteří lidé by to ocenili, tedy hlavně dámy," přidal se Itachi a jeho hlava se taktéž objevila v kabince, "ale musím s Shisuiem nesouhlasit. Stejně nejlíp vypadáš, když na sobě nemáš vůbec nic."
.
"To je pravda… Itachi, nekoupíme si velkou červenou mašli a neuděláme si doma takové menší předvánoční nadělení? Jednu bych mu uvázal kolem krku." Shisui mu po tom místečku lehce přejel prstem. "druhou bych dal kolem pasu," zopakoval ten pohyb jen na jiném místě, "a poslední bych mu uvázal tady dole," zašeptal hlasem prosyceným hříšností a sjel po tříslech až do Sasukeho klína.
.
"Ty seš pěknej úchyl," zasmál se Sasuke tlumeně a pleskl ho po té nenechavé ruce, "doufej, že tu nikde nejsou kamery nebo tak."
"V kabinkách nebejvají," uklidnil ho Itachi a očima mlsně přejel po bráškově polonahém těle, "náhodou, mně se ten Shisuiův nápad docela zamlouvá. Vlastně docela dost."
"Tak to si nechte zajít chuť, pánové," zvlnil Sasuke rty do sladkého úsměvu, "já přece nejsem žádnej vánoční dárek."
.
"Sasuke, nebuď labuť. Byl bys nádherný dárek… aspoň tu mašličku na krku bys mohl snést a neboj, my bychom si tě rychle rozbalili." Shisui měl na mysli tak spíš stahování oblečení, než stuhy. "Bude to taková menší rolplej, dáreček a obdarovaní."
.
"To jsem teda dopadl, od kluka k Šípkový Růžence, přes kůzlátko až po neživou věc," zakřenil se na ty dva dobráky, zatímco si natahoval černé džíny s dírami, aby se jim předvedl i v těch, "fajn, tak když budete hodní, možná se nad tím zamyslím. Ale teď mi řekněte, jaký ty džíny si mám teda vzít."
.
"Oboje."
"Ty první." Shisui se pousmál. "Dva body pro ty první a jeden pro tyto. Myslím, že máš vybráno. Myslím, že i tvoje mamka by mi dala za pravdu. Všiml jsem si, že nemá ty díravé moc ráda."
.
"To je pravda," odtušil Sasuke pobaveně, "ono taky je fakt, že kupovat si v zimě džíny s dírama není právě nejlepší volba. Asi by mi nebyly schváleny." Měl tedy jasno. Za natěšeného dohledu svých partnerů si svlékl černé rifle a nahradil je vlastními, ve kterých sem přišel.
.
"Super, to byl vcelku rychlý nákup, ale tvoje máma říkala, že dřív jak na večeři se vracet nemáme. Máte nějaký nápad, kam se vrtneme teď?" Shisui v tom měl jasno, hlavně žádný oblečení nebo to nepřežije.
.
"Můžem si zajít na kafe," navrhl Sasuke, když zaplatil nákup a společně se svými dvěma milenci odcházel z obchodu, "nahoře mají fajn kavárnu. A neboj, Shisuii, mají i horkou čokoládu pro ty, co zas tolik kofeinu neholdujou."
.
"Super, vidím, že na mě myslíš," pousmál se Shisui a nabral směr ke schodišti a společně vystoupali do patra. Kavárnu nemuseli ani moc dlouho hledat, stačilo jít po čichu. Dostavili se k půltíku, kde měli možnost si vybrat z hodně druhů nápojů. Nejstarší Uchiha nezklamal a dal si horkou hořkou čokoládu.
.
Itachi a Sasuke zůstali při kafi, všichni se pak nasáčkovali k jednomu volnému stolu téměř u zábradlí, odkud měli prima výhled na to, co se děje v přízemí. Mohli tak pozorovat davy lidí s předvánoční nákupní horečkou, což ostatně inspirovalo Sasukeho k otázce: "Už máte všechny dárky nakoupený?" On sám měl, letos je sháněl poměrně včas, aby se vyhnul šílenství na poslední chvíli.
.
"Já jo," zazubil se Itachi a významně na brášku mrkl. Měl pro něj letos nachystané pěkné překvapení a byl si jist, že se mu to bude líbit. Vybíral ho s láskou a jako obvykle to pro něj mělo nějaký bratrský význam.
Shisui se jenom zachmuřil, on sám měl akorát pro Sasukeho rodiče a pořád nemohl přijít na něco vhodného pro oba bratrance. Jedině, že by Sasukemu koupil půl litru gelu a Itachimu velkou krabičku s kondomy. To by byl gól.
.
"Já taky," připojil se Sasuke a trochu vyprskl smíchy, když se obrátil k bratranci. Jak ho znal, určitě by mnoho neprohádal, kdyby si tipnul, jak je tomu v jeho případě. "Shisuii, tebe se radši už ptát nebudu," uculil se na něj vesele a usrkl svého pistáciového latté, "myslím, že by to bylo úplně zbytečný." Vidinu na Vánoce kazil jenom jeden jediný mráček, který jako obvykle představoval jejich strýc Madara. I když mu vyrazili největší trumf z ruky, jistě si zase neodpustí nějaké provokace.
.
"To teda nemusíš a náhodou, ještě je čas. Mám nejmíň sedm dní a při nejhorším na benzínce je vždycky otevřeno. Když mě nic nenapadne, tak dostanete kanystr s benzínem a leštěnku na karoserii." To si dělal samozřejmě srandu, jenže koupit něco smysluplnýho je občas potíž. "Nebo chceš pavouka, Sasuke?"
.
"To se opovaž!" zhrozil se nejmladší Uchiha, "přísahám, že jestli to zas uděláš, tak důsledkem bude otisk mojí boty na tvým zadku!" Doufal, že Shisui není takový pako, aby mu opravdu znovu připravil takovou nadílku. I když u něj člověk nikdy neví, hovadin měl na triku už víc než dostatek, aby něčeho takového byl schopný.
.
"Škoda, já se tak těšil," povzdechl si Shisui hraně a pohled se mu stočil na malou holčičku postávající opodál. Prohlížela si ho, jako by měl na hlavě minimálně svatozář. Když na ni mrkl, tak odběhla o kousek dál. Netušil, ke které matce patří, žádná ji nesháněla. Za chvíli byla u něj znovu, nastavil ruce, chtěl si ji vzít na klín. Malička chvilku váhala, než se k němu rozešla. Na to, že měla ani ne dva roky, tak se vůbec nebála. "Kluci, právě jsem nám adoptoval dítě. Dáš si sušenku? Sasuke, ty tu svoji určitě nebudeš, je sladká." Čmajznul bratranci oplatek, co se dával ke kávě, a dal ho malému prťifousovi.
.
"Shisuii, to se mi nezdá jako dobrý nápad," namítl Itachi a rozhlédl se kolem, jestli nezahlédne nějaké zoufalé rodiče, zuřivě lomící rukama nad ztrátou dítěte, "nevíš, ke komu patří, a ještě by tě mohli mít za úchyla." Koneckonců, oni jako děti byli vedení k tomu, aby si od cizích lidí zásadně nebrali žádné sladkosti a pochopitelně k nikomu cizímu takhle nechodili. "Někdo ji bude shánět a bude si dělat starosti, kam se zaběhla," dodal ještě, když se opět s pochybami zahleděl na bratránka.
"Ale, Itachi, nech ho," zastal se Shisuie Sasuke, který si malou holčičku prohlížel spíš zvědavě než s obavami, "když má rád děti, ať si užije. Třeba bude aspoň sranda, až po něm půjdou rozvášnění rodiče coby po pedofilovi."
.
Malá slečna mu spokojeně seděla na klíně a okusovala sušenku. Vůbec jí nepřišlo na mysl, že by něco takového neměla dělat.
"Jste hrozní, hned malujete čerta na zeď. Vždyť je hodná a mám za to, že se ani neztratila, jen asi její mamina bude mít něco důležitého na práci, třeba probírat pikantnosti s kámoškou."
.
"Jak myslíš," pokrčil Itachi rameny, Shisui byl ostatně sám pánem svého osudu, a jestliže si přijdou rodiče stěžovat, bude to jen a jen na jeho zodpovědnost. Sasuke už se k onomu tématu také nevyjadřoval, neviděl věci sice tak černě jako Itachi, ale bylo mu to celkem jedno, upíjel svoje latté a probíral se starším bratrem nějaké záležitosti.
.
Shisui si hrál s malou, postavil jí z letáčků malé lodičky, sváděli spolu na stolku bitvy a dělali velké lodní plavby.
O tři stolky dál se jedna z matek u stolku začala zajímat, kdeže její dítko lítá a pohledem luxovala okolí, než si všimla, že zpoza Shisuiovy postavy koukají cípy barevných šatiček. Hlavou jí proběhlo všechno možné od úchyláka, zloděje dětí, až po oběť Michiko. Vstala a šla si pro ni. Při bližším pohledu zjistila, že oba zúčastnění baví. "Promiňte, moc se omlouvám, doufám, že vás moje dcera neobtěžovala."
"To je v pořádku, máte hodnou holčičku." Shisui předal malou matce a dal jí do každé ruky jednu lodičku, bez kterých odmítala odejít.
.
"Nechcete si s sebou vzít i jeho?" poukázal Itachi na bratrance. "On je taky takový velký dítě. Mohl by jí dělat staršího bráchu, určitě by si skvěle rozuměli."
Sasuke se při té představě rozesmál, to by byl tedy gól. I té paní se zvlnily koutky: "Ne, myslím, že nám jedno děcko v domácnosti prozatím úplně stačí."
"Škoda," povzdechl si hraně dlouhovlasý Uchiha a podíval se s předstíranou utrápeností na svého mladšího brášku: "Vidíš? Nikdo ho nechce. Sasuke, my se toho Shisuie snad nikdy nezbavíme."
"Ty seš vůl," vyprskl Sasuke smíchy a s ním i mladá maminka, která si zvědavě měřila jejich totožnou barvu vlasů a očí.
"Vy jste bratři?" zeptala se jen tak mimoděk.
"My dva ano," ukázal Itachi na Sasukeho a na sebe, načež kývl hlavou k Shisuiovi: "Tenhle ne, to je spíš takovej genetickej přicmrndálek."
.
"Já ti dám takového genetického přicmrndálka, až ti zle bude. Zapírat vlastní rodinu, to by ti šlo," zpupně odsekl Shisui. Věděl moc dobře, že to myslí ve srandě. "Jsem jejich bratranec," prohodil nakonec k usměvavé paní.
"Určitě vás mají rádi. Já už musím jít, za chvilku mi pojede autobus. Ještě jednou se omlouvám za malou." Pobídla dcerku, aby neznámému pánovi zamávala.
Shisui gesto opětoval. "Nemusíte se omlouvat, nic se nestalo." Sledoval, jak se žena s dítětem v náruči ve společnosti jedné z kamarádek vydala ven. Otočil se zpátky. "Vy se teda nezdáte, chcete udat rodinu na prvním kroku."
.
"Za co nás máš?" odfrkl si Itachi pořád ještě v rámci hry. "Celou rodinu ani náhodou. Jenom tebe."
"No tak, Itachi," mírnil ho Sasuke se smíchem, "nech toho, Shisuie ještě můžeme potřebovat." Odmlčel se a tvář se mu na okamžik potáhla stínem: "Jestli bysme potřebovali někoho z rodiny dát pryč, rozhodně by to nebyl Shisui, ale strejda. Nejlíp ho exportovat na druhý konec zeměkoule."
"Škoda, že tě to nenapadlo dřív," prohodil Itachi ve snaze odlehčit atmosféru, "mohli jsme se mu složit na nějaký výlet do vzdálených končin světa… bez zpáteční letenky."
Sasuke se musel chtě nechtě pousmát. "Nebylo by to špatný, ale bohužel se obávám, že s jeho příjmy by si tu zpátečku mohl koupit bez problémů sám," zavrtěl posmutněle hlavou.
.
"To je pravda… a ještě ke všemu bychom mu měli dát nějaký dárek na Vánoce. Nejradši bych mu zabalil něco jedovatého nebo nebezpečného, ale aby si to mohl vychutnat až doma. Nechal bych ho pomalu trpět, takže kyanid vypadává ze hry." Shisui polemizoval, co by tak bylo nejlepší jako miloučký dárek pro Madaru.
.
Sasuke nebyl příliš nadšen úvahami, co dát tomu hajzlovi pod stromeček. Ani před tím prvním znásilněním ho neměl moc rád, ale teď ho nemohl ani cítit. Nenáviděl ho víc, než by si byl myslel, že je to vůbec možné.
"Mohli bysme mu dát nějaký antivirák," ušklíbl se pak a nadhodil, co ho zrovna napadlo, "byl by to dobrej trolling."
.
"To teda, jo. Už se těším, jak se mu vysměju do tváře, že na nás nic nemá. Otázka je, jestli vůbec tuší, že za tím vším jsme my." Shisui se těšil, až mu pěkně od plic řekne, že si může jít tak akorát sám vyhonit, protože oni mu už nikdy nedovolí sáhnout na jejich miláčka.
.
"Kdo ví. Každopádně, pokud mu dáme antivirák, tak si myslím, že mu to okamžitě docvakne, jestli mu to ještě nedošlo," zazubil se Sasuke. Nebyla to zase tak špatná vidina, moc rád by viděl, jak by se jejich drahý strýček tvářil, až by si rozbalil od nich takový dáreček. Určitě by to bylo k popukání.
.
"Domluveno, už se na to těším. Musím se na něj pozorně dívat, aby mi neunikl ani náznak vzteku. Určitě bude nasranej… kdybychom ho chtěli ještě víc trolit, tak by stačilo na papírek napsat odkaz na stažení Avastu." To by byl gól, kdyby mu to udělali, ale on by si to mohl dovolit, jen u kluků by se asi Fugaku hodně rozčiloval.
.
"To by nám asi u taťky neprošlo," zatvářil se Itachi sklesle, "ani u mamky. Nechápu, že ti dva ho ještě vůbec neprokoukli. Chci říct… táta s ním přece vyrůstal, ne? Jak to, že neví, co je to za bastarda?"
"V mládí se tak zvráceně projevovat nemusel," procedil Sasuke skrz stisknuté zuby, "s cynismem se člověk nerodí. Ale nějaké sadistické sklony určitě měl, nebo aspoň vlohy k něčemu takovému, přece se nemohl takhle zkazit až v dospělosti."
.
"To je fakt, mohli bychom se vašeho taťky zeptat. Samozřejmě nějak nenápadně… sice to už bude samo o sobě podezřelé, že se vyptáváme na něj, ale možná by to šlo nějak šikovně zaonačit a převést debatu o něčem normální na to, co nás zajímá. Možná bychom se dozvěděli zajímavý věci. Třeba strýce v mládí šikanovali, proto je takový sadista." Shisui by to rozhodně aspoň vyzkoušel. Líná huba, hotové neštěstí, třeba by se dozvěděli něco, co by se jim moc hodilo v boji proti němu.
.
Sasuke se musel znovu rozesmát. Představa strýce Madary, kterému starší děti ubližují, sice byla ve světle jeho nedávných činů velice přitažlivá, ale k jejich smůle nanejvýš nepravděpodobná. "To je hezký, ale neřekl bych, že by se to moc podobalo pravdě," odtušil potom zamyšleně, "spíš naopak. Buď on někoho šikanoval a vydrželo mu to do dospělosti, nebo se mu zkrátka nikdo nikdy neodvážil postavit a tím pádem nabyl takovýho zatraceného sebevědomí. Můžeme to zkusit, zeptat se taťky, ale i když mě to děsí, Madara je jeho starší brácha. Pochybuju, že by na něj nakydal hnůj."
.
"To je sice pravda, ale když mu to nějak šikovně podstrčíme a ukážeme mu, že nás zajímá jeho vyprávění…" Shisui neměl možnost svou myšlenku dokončit.
"Hele, vy dva, já bych to nechal odležet. Kujete tady spiknutí, hlavně ty, Shisuii. Je mi jasné, že bychom strýce nejradši utopili ve lžičce nějakého vypečeného tajemství, ale bude lepší, když ho necháme být, aby se nadmíru nesnažil zjistit něco o nás." Itachi by Madaru nejraději vymazal z povrchu zemského anebo se minimálně tvářil, že nikdo takový na světě neexistuje.
.
"Itachi má nejspíš pravdu," připustil poněkud neochotně Sasuke. Sice se mu líbila představa, že by se dozvěděli o tom parchantovi nějaké pikantní a nanejvýš trapné informace, ale bylo to taky dost riskantní, jako píchat do vosího hnízda. Madara byl nebezpečný, i když proti nim neměl v ruce žádný důkaz. Nebylo zrovna radno si s ním zahrávat, natož se ho pokoušet dostat na kolena. Nemuselo by se jim to vyplatit. Ale od toho antiviráku nehodlal upustit, měl v plánu si vychutnat aspoň malinké zadostiučinění, když už nejspíš budou nuceni snášet celý Štědrý den hnusné provokace a narážky.
.
Itachi koukl na čas v mobilu. "Myslím, že se klidně už můžeme vrátit domů. Co vy na to? Já mám dopito." Itachi obkoukl zbytek šálku a zjistil stejný stav. Počkal, až se oba kluci k němu připojí, a doprovázeni vánoční výzdobou se snažili vymotat z nákupního centra.
.
Venku je k jejich pramalé radosti uvítalo nevlídné počasí s větrem, který jim metal sněhové vločky do očí a svojí mrazivostí pořádně štípal. "Brr," otřásl se Sasuke, "rychle do auta, nebo se domů dopravíme jako tři ledovce." Naštěstí jim netrvalo dlouho najít vůz a zakrátko už ujížděli za puštěného topení domů.
~~~
"Hladká mouka, vejce, máslo, oříšky…" Shisui luštil recept na jeho oblíbené vánoční cukroví, začal hledat ingredience a přitom zavazel Itachimu, který se snažil vyrobit jiné těsto. "Hladká tu není, nestačila by hrubá?" Hleděl do otevřené skříně, kde bylo uskladněné kde co.
"Shisuii, uhni." Dlouhovlasý Uchiha se podal úplné nový sáček s hladkou moukou a strčil ji do ruky bratranci. "Máš se držet receptu a ne že tam nasypeš něco, co tam není napsané!"
.
Sasuke přičinlivě pomáhal svému staršímu bratrovi při výrobě medem vonící směsi na perníčky. Už sice dvě nebo tři várky pekli dříve, někdy na začátku prosince, ale jak se dalo očekávat, moc dlouho jim sladké cukroví nevydrželo, nejvíc ho pochopitelně sežrali Shisui a potažmo i Fugaku, který si je nosil do práce. Nebylo tedy zbytí a museli se pustit do výroby dalších plechů jedlých figurek a zvířátek. Sasuke sice cukroví nejedl, ale bavilo ho vykrajovat do těsta pomocí formiček roztodivné kreatury.
."Blablabla, podle receptu to zvládne snad každý." Shisui si všechno dovážil a začal to smíchávat, jenže ingredience vůbec neměly tendenci se k sobě lepit, takže se do toho pustil nakonec ručně. Podařilo se a vytvaroval krásný bochánek, uždiboval z něj hmotu a dělal kuličky na plech. Nakonec na vrchol přitlačil lískový oříšek. Nemohl odolat, aby nezkoušel ojídat těsto z prstů a neopomenul ochutnat od každého hotového.
.
Itachi mu kupodivu ani nevytkl, že je čuně a že prsty se neolizují. Sám to totiž dělal taky, těsto bylo dobré. Jediný, kdo bez námahy odolával svodům cukru, tuku a dalších ingrediencí, byl Sasuke, který tak maximálně párkrát uždibl na zkoušku, ale jinak si spíš jen hleděl své práce. Právě kladl na plech várku roztomilých prasátek, hvězdiček a zvonečků. Měli k dispozici celkem jenom tři plechy, takže se museli s Shisuiem střídat v pečení.
.
"A kdy se to bude moct dát jíst?" Shisui si nemohl odpustit, aby nekroužil kolem hotového cukroví jako mlsný sup. Bylo to mučení, dívat se na horké mňamky a nemoct si vzít. Spálil by si jazyk, to byla naprostá jistota. Jenže on by si tak dal…
"Ať tě to ani nenapadne. Všechno sežereš ještě před Štědrým dnem. Dotkneš se toho a ruce ti urazím," vyhrožoval Itachi. Vysypal další upečený plech na stůl.
.
Sasuke se uchechtl, byl rád, že se ho podobné třenice a rozmíšky netýkaly. Ovšem na druhou stranu si byl jistý, že kdyby se to cukroví dělalo kupříkladu z rajčat nebo ze sýra, rozhodně by si počínal úplně stejně jako Shisui. Šlo jen o to, kdo preferoval jakou chuť a bratránek byl zrovna vysazený na sladké. Nechal tedy ty dva se dohadovat a sám se mezitím chopil válečku, aby si připravil tenkou vrstvu pro další vykrajování.
.
Mikoto je přišla zkontrolovat. Chtěla také pomoci, ale Itachi ji ujistil, že oni to zvládnout a že by si měla konečně také odpočinout, hodit starosti za hlavu. Hodinku si pěkně hověla v obýváku na gauči a na nic aspoň chvíli nemyslela, než si v hlavě promítala nákupní seznam. Vánoce byly za dveřmi a ona ještě potřebovala něco pokoupit. "Tady to voní, hned bych si dala." Pohladila Shisuie na hlavě, právě hypnotizoval chladnoucí cukroví. "Chci zajet do města a potřebovala bych pomocníka, Itachi, kdybys měl čas?…"
"A nemohl bych jet s tebou já?" ozval se Shisui. Potřeboval ještě něco koupit pod stromeček a třeba by mu mohla být teta i nápomocná.
"Jestli chceš, tak klidně."
.
"Prima, takhle to bude lepší, já stejně ještě musím dodělat několik plechů," odtušil Itachi a pohledem zalétl k hroudě perníkového těsta, kterého jako by neubývalo. Protože perníčky byly u nich v rodině docela oblíbené, udělal dvojitou dávku, ale vypadalo to, že toho možná bude až moc.
"Dobře, zlato," přikývla Mikoto a usmála se na něj, načež se obrátila k mladšímu synovi, "a co ty, Sasuke? Nechceš jet s námi?"
"Ani ne, zůstanu tady a pomůžu Itachimu," zavrtěl hlavou nejmladší Uchiha, který byl právě zabraný do vybírání dalšího vykrajovátka, které se mu líbilo - vánočního soba. A navíc se upřímně řečeno děsil těch davů, které musely teď, těsně před Vánoci, v obchoďácích ještě desetkrát zhoustnout.
.
Shisui si umyl ruce a při cestě do pokoje neopomenul ukrást pár voňavoučkých perníčků a schroupat je. Ve skříni vyhrabal nějaké reprezentativnější oblečení, aby Mikoto neřekla, že chodí jako bezďák. V kuchyni počkal na tetu, než se vypraví a zálibně si prohlížel chladnoucí cukroví.
"Opovaž se! S takovou do Vánoc nic nezbyde," varoval ho Itachi, když si všiml, že jeho výrobky jsou ve smrtelném nebezpečí.
Než stihl Shisui odpovědět, došla pro něj Mikoto. "Kluci, dávejte na sebe pozor, nespalte se a my už jedem." Říkala to jen ze zvyku, než aby se opravdu obávala o jejich zdraví.
Nejstarší z mladíků vstal, hodil nenápadný pohled k bratranci a nabral si pár mňamek do zásoby a prchl.
Itachi ho stihl jen přetáhnout utěrkou přes zadek. "Nenažranče!" Odpovědí mu byl veselý smích.
.
Sasuke si odfrkl. "Jako bys ho neznal," mávl nad Shisuiem rukou, ale také se musel pousmát. Než s nimi začal bydlet bratránek, byl to vždycky jejich otec, kdo toho nejvíce spořádal, ale co přišel Shisui, předčil Fugaka na celé čáře. Bylo s podivem, kam vůbec to jídlo dává, když přitom neměl žádnou nadváhu. Sasuke měl občas chuť strčit hlavu pod stůl, když Shisui něco jedl, aby zjistil, jestli to jídlo opravdu končí v jeho žaludku nebo propadává někam na podlahu. Ale zřejmě měl prostě jenom legendární apetit a nadto velmi rychlý metabolismus.
Sasuke začal opatrně skládat vykrojené soby na další plech. Byl ještě pořád horký, jak je rychle měnili, nestačily totiž ani vychladnout. "Kolik bylo vůbec Santových sobů?" zeptal se, když tak koukal na tu pěknou sobí farmu, "že bysme je i pojmenovali…"
."Pokud si dobře pamatuju, tak jich bylo devět: Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donner, Blitzen a s červeným nosem Rudolf." Vypočítal jejich jména Itachi a chystal si poslední těsto na linecké a pudinkové tyčinky. Dneska všechno upečou a zítra cukroví dozdobí, slepí a namočí do čokolády podle potřeby. "Můžeme je udělat, ale hlavně až to bude všechno hotové, tak musíme krabici s cukrovím schovat, jinak se nedožije svátků."
.
"To rozhodně," zazubil se Sasuke a kuchyňským nožem vyrobil všem sobům usmívající se tlamy, i když mu bylo jasné, že to pak při pečení stejně zanikne. Ale takhle bez nabobtnání to ještě vypadalo pěkně. Však je udělá zítra, až je budou zdobit, což ho bavilo ještě víc než samotné pečení, protože tam mohl nechat vyřádit svojí fantazii. Ze zbytku perníkového těsta vyválel ještě malou placku, poslední, a chtěl se chopit formičky, když ho něco napadlo a oním nožem umně vyřízl poněkud nemravnou napodobeninu. "Neupečeme si perníkový penis?" navrhl se smíchem.


Upečou si perníkový penis?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 26. ledna 2017 v 9:04 | Reagovat

:D Fajn myslím, že by byla sranda upéct si perníkový penis :D
Pořád mám pocit, že nebezpečí jménem Madara, není zažehnáno, ale tak uvidíme :)

Doufám, že se jim svátky vydaří a těším se na další díl

2 Káťa Káťa | E-mail | 26. ledna 2017 v 11:37 | Reagovat

Tento díl mi připadal nějak dlouhý, samozřejmě ne že bych si stěžovala :D. Vánoční atmoška dobrá, ale já osobně jsem ráda, že je za námi a vrátí se za dlouho :D.

Myslím si, že Sasuke s Itachim využijí situace, kdy jsou doma sami ;)....Ale měl s ním zůstat Shisui!!! :D

3 Dana Dana | Web | 27. ledna 2017 v 18:51 | Reagovat

Že hošani mají Vánoce je super, to ještě nebudou jen tak obyčejný svátky. A perníkový penis? Proč ne, pro srandu...

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 28. ledna 2017 v 13:37 | Reagovat

[1]:Madara je velký strašák, je třeba se mít před ním na pozoru.
[2]:Možná je to tím, že tam bylo dost popisů a nebyla tam žádná pořádná akce. Ono kdyby se to občas nezdrželo, tak tohle mělo vyjít o Vánocích :D
[3]:Budou to pořádně prohřešené Vánoce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.