Pod vlajkou Uchihů XXXVIII. - Horečka

7. února 2017 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Pod vlajkou Uchihů
Madarův čin samozřejmě nese následky pro celou skupinu. Sasuke dostane horečku a nemůže jít po svých. Navíc Kabuto o něj má starosti, protože u sebe nemá žádné pořádné byliny ani desinfekci. Stýská a to je tak všechno, co může. Snaží se ze všech sil pomoct Sasukemu z jeho tíživé situace.


Ráno Naruto nedonesl nic. Ani v jednom oku se nic nechytilo, byť v okolí byly nové ťapičky. Určitě to bylo tím, že s ním byl kapitán. Byl si tím jist.
Budou si muset po cestě něco ulovit. Kořínky jim stačit nebudou a potřebovali maso. Králíci byli pro sedm lidí málo, byť lepší než nic. Mezi muži koloval pouhý vak s vodou.
.
Sasuke se snídaně neúčastnil, vodu mu musel Kabuto nalít do krku takřka násilím. Na oslovení reagoval chabě nebo vůbec a pro lodního felčara nebylo těžké zjistit příčinu, když mu přiložil dlaň k rozpálenému čelu. Paráda, to se dalo čekat, horečka jako hrom. Ideální v jejich situaci, kdy si nemohl odpočinout na lůžku. Bylo to podobné jako s Hidanem, ale jeho stav aspoň tenkrát nebyl narušený šokem. Kabuto s nepříliš nadšeným výrazem přešel k Madarovi: "Kapitáne, chtěl bych s vámi mluvit." Jako jediný si mohl dovolit trošku dlouhovlasému Uchihovi vynadat, protože doktora Madara bezpodmínečně potřeboval. Muži, respektive jejich síla se dala nahradit, ale lékařů bylo málo.
.
Madara ho neodmítl a poodešel s ním dál, aby je zbytek mužstva neslyšel. Bylo mu jasné, že to, co chce Kabuto probírat, nemusí slyšet všichni. Sotvaže byli dostatečně daleko, otočil se k šedovlasému chlapíkovi a založil si ruce na hrudi. "Co mi chceš.?
.
Kabuto si olíznul rty, aby během té chvilky nějak zformuloval svoje slova v mysli. Nakonec se zhluboka nadechl a zahleděl se kapitánovi pevně do očí. "Jistě chápete, že Sasukeho zranění bylo poměrně dost nežádoucí," odtušil na rovinu, "nevím, jestli máte ponětí o tom, kolik času a především materiálu si vyžádalo jeho léčení… minule. Většinu zásob lihu jsem spotřeboval na Hidanovy rány a z chatrče toho staříka jsem je moc nedoplnil. Pokud nechci dovolit, aby se v Sasukeho těle rozšířila infekce, musím mu to vyčistit dvakrát denně. V tom případě mi zásoby budou stačit tak na pět dní, maximálně na týden, ale přiznám se, že nevím, co budu dělat potom. Nemluvě o faktu, že i naše zásoby sladké vody jsou omezené a bude obtížné srazit horečku bez studených obkladů a odvarů z bylinek. Kromě toho nepředpokládejte, že se bude Sasuke moci zúčastnit dnešního a možná i zítřejšího pochodu." Tohle všechno mu vypověděl s maskou lékařské profesionality, ale v konečném důsledku v tom bylo znát jisté nepatrné obvinění.
.
Madara ho div neprobodával pohledem, protože jeho slova byla pravdivá. Svým chtíčem ovlivnil celou výpravu. Dnes viděl svůj čin v trochu jiném světle. Včera si chtěl prostě jen zašukat a dneska viděl i ty dalekosáhlé následky. Jestli by se vyplnila nejčernější Kabutova předpověď, tak by to mohlo být opravdu vážné. Nechtěl, aby mu Sasuke umřel na sněť nebo něco podobného. Musel si však zachovat tvář. "Budeme pokračovat v cestě jako doposud. Když někde potkáme potůček, tak mu dáš studený obklad. S lihem budeš muset prostě šetřit." Musí se udělat jen to nejnutnější. "Jestli je to všechno, tak se vrátíme a vyrazíme. Nemůžeme otálet dlouho na jednom místě." Zvlášť, když včera je bylo slyšet na všechny strany.
.
Kabuto si povzdechl, nebyl si jistý, nakolik jeho slova doopravdy pronikla k Madarově mysli, ale řekl mu to, co říct musel. Vrátil se k mladému Uchihovi a rovnou jeden obklad vyrobil, Sasukeho teplota byla opravdu kritická. Chvilku mu otíral pálící čelo a oční víčka, která byla znatelně zarudlá, nejen od horečky, ale zcela jistě i od pláče. Horší bylo, že vůbec nereagoval, když na něj mluvil, byl úplně mimo. Třebaže jeho zranění nebylo tak vážné jako Hidanovo, měl o něj větší strach, protože dobře věděl, že předtím měl na jeho uzdravení velkou zásluhu i Itachi, zatímco teď se na jeho pomoc nemohl spolehnout. Když byl čas odchodu, pokusil se Sasukeho postavit na nohy, ale jako by manipuloval s hadrovou panenkou.
"Já ho ponesu," navrhl Kisame, když viděl, že to zbědované štěně nebude schopné chodit po vlastních.
.
Kapitán původně chtěl vzít Sasukeho sám, ale když se tak vehementně nabízel, tak proč ne. "Fajn, budeme se střídat," podotkl ke statnému námořníkovi a vyrazili na cestu. Madara směr jejich pochodu stočil na východ, aby konečně dosáhli až k modrým pláním oceánu. Navíc a vzhledem k potřebám Sasukeho bude dobré, když někde potkají nějaké obydlí. Otázkou je, jak dlouho jim to bude trvat. Po dvou hodinách pochodu si od Kisameho přebral mladíka. Skoro to vypadalo, že mu ho snad ani dát nechce, ale neodporoval rozkazu. Madara si Sasukeho přehodil přes rameno jako skolenou zvěř a pokračoval v pochodu.
.
Kisame cítil trošku výčitky svědomí, že včera tomu znásilnění nezabránil. Pravda, loajalita pro něj byla silnější, byl jedním z prvních mužů, které Madara najal do své posádky, provázel Uchihy bezmála tolik let, jako byli na moři. Viděl vyrůstat všechny tři mladíky - Shisuie, Itachiho i Sasukeho, a i když nebyl nijak citově založený člověk, k oběma bráškům přeci jen poměrně přilnul. Proto ho teď mrzelo, když viděl Sasukeho v takovém stavu, a přitom se bil za člověka, který mu to způsobil. Na jednu stranu chápal, že kapitán asi přílišnou empatií taky neoplývá, když takhle vztáhnul ruku na vlastního synovce, ale na druhou mu ho bylo prostě líto.
"Kapitáne…!" ozval se Kabuto lehce nakvašeně, protože takhle Sasukemu spadnul obklad, který mu ponechal na čele.
.
"Co je?" zabručel Madara a otočil se k felčarovi čelem, až mladíkovy ruce zavlály okolo. Dobře vynikly i Sasuke zaschlé krvavé skvrny na tmavých kalhotech. Byť mu je včera stáhnul, tak se potřísnily od krve.
.
"Nemohl byste… ho nést trošku jinak?" nadhodil šedovlasý lékař, sebral ze země přeložený kousek mokrého plátna a pokoušel se ho očistit, "nebo ho dát někomu jinému. Bez tohohle mu tu horečku nikdy nesrazím." Myslel, že mu snad ráno dostatečně vysvětlil situaci.
.
Kapitán s výrazem, že ho to strašně obtěžuje, si mladíka přehodil do náruče, aby tedy vyhověl lékařskému požadavku. Nadhodil si mladíka a jeho hlava mu klesla na rameno. Počkal, než mu Kabuto přiloží znovu obklad a rozešel se.
.
Kisame se záměrně trošku zdržel a chytil Kabuta za paži, aby také zpomalil. Když se ocitli na konci skupinky, ztišil statnější z mužů hlas: "Cos říkal ráno kapitánovi? Je to se Sasukem zlé?" Všimnul si, že malý blonďáček je zaslechnul a připadalo mu, že také zpomalil a špicuje uši. Měl chuť do něj dloubnout, ať si pohne, ale nakonec to neudělal, třeba má jen o Sasukeho taky strach.
.
Naruto se snažil být nenápadný, ale když se ohlédl, tak ho Kisame propíchl nepříjemným pohledem a radši přidal do kroku, ale pořád se držel na doslech. Zajímalo ho, co muži mezi sebou budou řešit. Tajné věci jsou vždycky nejzajímavější a on byl hrozně zvědavý.
.
Kabuto s povzdechem pokrčil rameny. "Naznačoval jsem kapitánovi, že to bylo hodně nezodpovědné. Zlé… no, Hidanovo zranění bylo daleko horší, jenže jsem měl dost lihu, abych ho mohl léčit, zatímco teď mi dochází. A jak znám Sasukeho, nebude se mu moc chtít o uzdravení bojovat, víš, jak vyváděl minule," odpověděl kysele, "Hidanova rána se zacelila, když jsem ji vypálil, Sasukemu bych to na takovém místě dělal jenom opravdu velice nerad jako poslední možnost. Kdyby sebou totiž cuknul, mohl bych mu… dost ošklivě narušit jisté tělesné funkce."
.
"Je to vážně tak zlý?" zeptal se Kisame. Kabuto docela sýčkoval, ale je pravda, že Itachi minule udělal kus práce. "Myslíš, že se z toho dostane? Už minule se chtěl zabít, a kdybychom ho teď neuhlídali… nechtěl bych ho tu někde pohřbívat." Děsivá představa, nerad by to musel realizovat.
.
"Ani já ne," zavrtěl Kabuto hlavou a zachmuřeně se díval na bezvládné tělíčko vepředu v Madarově náruči, "udělám, co budu moct, aby k tomu nedošlo, ale nezáleží to jenom na mně. Minule měl oporu ve svém bratrovi, v důstojníkovi, v Shisuiovi… teď bude mít akorát Hidanovy blbý kecy a kapitána nablízku. To není zrovna růžová prognóza."
.
"Nejsem zrovna citlivý typ, ale budu se ho snažit povzbudit," pronesl pevně Kisame, "nenecháme ho umřít." Rozhodně se postará, aby se to nestalo. Zezadu se mračil na kapitána, hlavního strůjce se hrozné křivdy, která se udála mladíkovi.
.
Kabuto se tlumeně zasmál, pravda, vztahy mezi posádkou občas nebyly úplně idylické, ale přesto drželi při sobě. Ostatně, kdyby byli úplně bez soudržnosti, dávno by Hidana zabili, když je předtím zdržoval. Naruto by mezi nimi taky dlouho nepřežil, hlavně ze začátku, když ho Sasuke musel chránit.
.
Šli celý den až do úmoru. K jejich smůle nikde nepotkali ani potůček, kde by mohli Sasukeho ochladit, proto ten kdo jej nesl, měl pocit, že nese žhavá kamínka. Teplo z něj sálalo i přes oblečení. Madara odložil Sasukeho pod strom. "Najděte místo, kde přenocuje, a ideálně nějakou vodu."
.
Kisame se vydal hledat s Kakuzem, Naruto s Hidanem, na místě kromě Madary a Sasukeho zůstal akorát Kabuto, aby zkontroloval stav mladšího Uchihy. Se znepokojením mu otřel zpocené čelo, za celý den se mladík sotva probral k vědomí. "Vůbec se mi to nelíbí," svěřil se kapitánovi ustaraným tónem.
.
"Potřeboval by trochu zchladit," konstatoval Madara a odhrnul mu mokré vlasy z čela. Mladík vypadal na umření. Kdyby ho někdo probodnul mečem, tak neřekne, ale trošku mu natrhl prdelku. Z toho přece nemusí takhle umírat. Navíc pouštění žilou je v módě, sic to udělal trochu jiným koncem, tak mu v podstatě udělal super službu."
.
"Jo, to by potřeboval," přisvědčil Kabuto a převracel v rukou obklad. Už byl k ničemu, za celý den se tak zahřál, že už vůbec nemohl plnit svoji funkci, "doufám, že najdou tu vodu, horečka ho vysušuje." Opatrně mu sundal opasek, převrátil ho na břicho a stáhnul mu kalhoty. Zároveň zašmátral ve své brašně po desinfekci, teplota nepochybně byla od infekce.
.
Madara mu asistoval při ošetřování. Takhle zblízka to nebylo vůbec pěkné. Rána byla v okolí začervenalá. Sasuke se ani pod dotekem lihu nekroutil. Musel být úplně mimo. Tohle opravdu nechtěl. Oproti tomu, jak se cítil včera, mu dnes bylo Sasukeho i líto. V duchu se modlil, k bohu, který pro něj musel chystat pekelné muka, aby Sasukeho nenechal umřít.
Brzy se objevil Naruto a ihned hlásil: "Kapitáne, nedaleko je malé jezírko u mýtiny." Mávl rukou směrem, kterým přišli.
.
"Jezírko?" protáhl zamyšleně Kabuto a promnul si bradu. Zatěkal pohledem ke zraněnému Uchihovi, který jenom hořel. "Kapitáne, musíme ho přenést k vodě. Nenapadá mě lepší způsob, než ho namočit celého, bude to spolehlivé ochlazení pro celé tělo," obrátil se rozhodně k Madarovi. Chladový šok bude hlavně možná to jediné, co Sasukeho probere k vědomí, což sice na jednu stranu znamenalo, že bude vystaven realitě, ale na druhou byl vždycky radši, když byli jeho pacienti při smyslech.
.
Kapitán zvedl Sasukeho do náruče a rozešel se za mladým blonďáčkem. Hidana tam nechal, aby počkal na zbytek skupiny. O nějakých tři sta metrů dál skutečné byla skála a pod ní malé kamenité jezírko. Nijak se nezdržoval, společně s Kabutem vysvlékl mladíka do naha a celého ho položili do studené vody. Tohle ochlazení musí zabrat, i kdyby se dělo cokoliv, ale zase ho tam nesmí nechat příliš dlouho.
.
Ten naprosto neočekávaný a prudký přechod teplot byl tak šokující, že se tím částečně přebil ten psychický šok, ve kterém byl Sasuke už od včerejšího večera. Jeho velké tmavé oči, od horečky poněkud zarudlé, se prudce otevřely a mysl ochromená útokem studené vody ho poplašeně probrala k vědomí, aby se mohl tomu nešetrnému zacházení bránit. Vykřikl, jako by ho nabodávali na nože, a začal sebou mrskat.
.
Madara se snažil udržet mladíka v klidu, ale byl solidně zmáčen, jak se Sasuke sveřepě bránil. "No tak, uklidni se, sakra!" Jeho snaha se spíš míjela účinkem, kapitánův hlas byl pro mladého Uchihu spíš něco čemu by se měl bránit, než aby se uklidnil.
Naruto se rozhodl připojit, byť okamžitě dostal cákancem přes obličej. Chytil černovláska za ruku. "Sasuke, pšš, bude to dobré. Uklidni se." Hladil po konejšivě po paži a tváři.
.
Ani jeden z nich však nebyl Itachi, který jediný by snad v takové chvíli dokázal Sasukeho utišit, aby si to nechal líbit. "Krucinál," zaklel Kabuto, když se mu Sasuke vysmeknul a musel po něm honem rychle zase chňapnout, aby si sám ještě neublížil. Nemělo už cenu snažit se nějak šetřit oblečení, byli stejně mokří od hlavy až k patě. "Kapitáne," kývl na Madaru, aby mu naznačil, že musí použít nekompromisnější postup, potřebovali ho aspoň chvilku v té vodě udržet v klidu, tohle se míjelo účinkem, když zároveň vydával takovou námahu.
.
Madara neváhal, shodil kabát, aby mu z něho úplně necrčela voda, a boty. Ty by se sušily hodně dlouho. Sám vlezl do studeného jezírka a nekompromisně přiklekl Sasukeho ve vodě a ruce mu připlácl na hruď a pevně držel, aby s nimi nemáchal všude okolo. Synovec ještě kopal nohama, ale v půl metrové vodě na mělčině, kde ho chladili, už na ně necákal. Teď zbývalo jen vytrvat, než Sasukemu klesne horečka.
.
Kabuto Madaru částečně napodobil, ale vzal si na starost Sasukeho hlavu, aby mu neklesla pod hladinu, nechtěli ho zase utopit. Držel mu ruku na čele, aby přesně odhadl, kdy teplota aspoň trochu ustoupí, nebylo žádoucí ho trápit víc, než bylo nezbytné. Jediné, čeho litoval, byl fakt, že už mu předtím ránu vydesinfikoval, což bylo teď zcela kontraproduktivní a on už měl málo lihu…
Sasuke měl bezprostřední výhled na dlouhovlasého Uchihu, který ho držel. Oči se mu naplnily slzami. "Prosím, už ne… radši mě zabij…" vzlykl, i když zněl jeho hlas poměrně chraptivě, hlasivky byly včerejším řevem značně poznamenané.
.
"Klid, Sasuke, nikdo ti nic nedělá," zamručel Madara a nepustil cukající ruce ze svých spárů. Sasuke musel mít solidní horečku, když tak blouznil. Držel ho a sledoval, jak slzičky neustále opouštěly jeho tmavé veliké oči. Byly tak krásné a raněné.
.
"Máš horečku," informoval ho Kabuto, aby mu objasnil, proč mu dělají to, co mu dělají, "je třeba, aby ses zchladil, jinak by to mohlo být velmi nebezpečné… no tak, nemrskej se, Sasuke, vydrž ještě chvilku." Nevěděl, jestli ho mladík vnímá, ale snad bylo lepší, když na něj někdo mluvil, mlčení bylo tísnivé.
.
Kapitán se mluvení už radši neujal. Jeho hlas Sasukeho silně rozrušoval a chtěl, aby chvíli vydržel proceduru v klidu.
K uklidňování se přidal Naruto, který žbleptal jakési nesmysly, ale asi to mělo účinek, protože Sasuke se trochu uklidnil, i když k poddajnému mladíkovi to mělo daleko.
.
Po několika minutách téhle nepříliš příjemné procedury Kabuto uznal, že teplota klesla, možná snad o dobré dva stupně, to bylo dobré. Teď ale pro změnu bylo třeba, aby se příliš nenastydl, to by nadělalo snad ještě víc škody. "Stačí, ven," přikázal a společnými silami vytáhli Sasukeho zpátky na břeh. Rozhodně to bylo snazší než tahat Hidana, oproti němu mladý Uchiha nevážil skoro nic.
.
Dorazil už i zbytek skupiny. V Kisamem hrklo, když viděl Sasukeho nahého. V první chvíli myslel, že mu snad Madara chce něco udělat, ale pak mu došlo, co asi u vody dělali. Navíc byli celí mokří. "Kapitáne, jižním směrem jsme našli příhodné místo k táboření." Kdyby se nevraceli na smluvené místo, tak to byl jenom kousek od místa, kde teď stáli. "Máme rozdělat oheň?" zeptal se informativně, i když mu bylo jasné, že určitě, dle mokrého oblečení jejich kapitána a okolních mužů.
.
Kabuto s Narutem se snažili rychle Sasukeho navléknout do oblečení, protože mu drkotaly zuby. Nevšímali si toho, že byl mokrý, bylo lepší, když na sobě něco bude mít, než když ho ponesou v noci nahého. "Šššt, Sasuke, jen klid," konejšil ho Kabuto, protože mladíkovy ruce je pořád odstrkovaly, jako by se bál, že mu chtějí ublížit, "chceme ti pomoct, budeš zase za pár dní v pořádku, jen klid." Pravda, to byla trochu nadsázka, jeho uzdravení vůbec tak optimisticky neviděl, ale to mu samozřejmě říct nemohl.
.
Kapitán poslal muže na dříví a sám svíjející ho se Sasukeho přenesl na nové místo, kde se Naruto činil. Křesadlem škrtal o sto šest a o chvíli později už kopička doutnala. Měli výhodu v tom, že co sešli z hor, tak nepršelo. Kdyby pořád lilo, tak se neohřejí, ani si nic neupečou. Sice neměli co, ale zítra už opravdu musí něco střelit. Půjde si počíhat na ranní zvěř. Protože v tlumoku kromě koření a bylin nic nebylo.
.
Sasukemu, který se ve studeném jezírku jakž takž probral za celý den k vědomí, se vůbec nelíbilo, že se ho Madara dotýká a někam ho nese, kde s ním zase bude dělat bůhví co. "Nech mě být… prosím, já už nechci… udělám cokoliv, jen mě nech…" kňoural jako vystrašené koťátko.
Kabutovi se moc nelíbilo, že tolik brečí, takový výdej slz znamenal, že jeho tělo spotřebovává hodně vody. Ale snad se teď trochu nalokal v jezeře.
.
Madara položil škemrajícího synovce k ohni tak, aby se příliš nepřipaloval a zároveň na něho nešel kouř. Zdál se být trochu studený, ale jakmile se teploty vyrovnají, třeba to bude v pořádku. Doufal, že studenou lázeň nebudou muset znovu dělat, protože měl pocit, že mu umrznou ve vodě nohy, však je taky zbavil bot a přistrčil k ohni.
.
Kabuto ohřál další vodu s bylinkami a donutil Sasukeho vypít horký odvar z lichořeřišnice, ta byla velmi osvědčeným přípravkem proti zánětům a infekcím. Hlavně, že mu klesla teplota, teď ho naopak musí udržet v teple, aby se tělo mohlo pořádně bránit. Docela by potřeboval mu ránu natřít heřmánkovou mastí, ale obával se, že teď už to nebude tak snadné, když je při vědomí.
.
Zbytek mužů se rozesadil okolo ohně a občas některý z nich přihodil větev do plamenů. Jejich žaludky zpívaly píseň hladovou a u některých opravdu nahlas.
"Zítra něco ulovíme," snažil se je Madara uklidnit, "půjdu na číhanou." Za pochodu by toho moc nechytil. Občas vyplašili nějaké to lesní zvířátko, ale to vzalo nohy na ramena a než by zamířil, bylo fuč a on musí mířit přesně.
.
Kabuto pořád přemítal, jestli má dát dnes Sasukemu už pokoj, bylo toho na něj dost, ale tím by riskoval, že se mu rána přes noc zanítí ještě pravděpodobněji, než kdyby s tím nic neudělal. Přeci jen v něm zvítězila lékařská soudnost a vyhrabal dózu s příjemně vonící žlutavou mastí. Zkusil to po dobrém, přidřepl si k mladému Uchihovi a co nejkonejšivěji se pousmál: "Sasuke, otoč se na chvilku, jen ti to zranění ještě rychle natřu a pak už tě nechám spát. Uleví se ti po tom, slibuju."
"Nech mě být… všichni mě nechte být…" zamumlal tiše tmavovlasý chlapec.
.
"Kisame, Kakuzu, pomožte Kabutovi. Sasuke nebude držet," rozkázal tiše, ale pevně. On sám se ho nadržel dnes dost a chtěl co nejvíc prosušit kabát, aby se do něj v noci mohl zabalit.
Oba pořízci poslušně vstali a rozešli se směrem k mladému Uchihovi, který se choulil jako raněné zvířátko. Svou úlohu znali dobře, až moc dobře.
.
"Prosím, ne…" Sasukeho líce už zase zkropily slzy, ale stačil se jenom klopýtavě pokusit o útěk, než ho dvoje silné paže chytily a začaly zbavovat kalhot. Připadal si tak ponížený, dělali si s ním, co se jim zachtělo a kdy se jim zachtělo. Všechny svaly ho hrozně bolely, jak se neustále bránil a rána silně pálila. Vnitřní sliznici měl tak odřenou, až mu připadalo, že mu Madara rozdrancoval útroby nehoblovaným klackem.
"Sasuke, no tak, nic to nebude," uklidňoval ho Kabuto, "tohle nepálí. A nemusíš se stydět, chlapi tě přece znají."
.
Chlapi ho drželi, zatímco se snažil jim marně vykroutit. Než skončila celá procedura, byly tváře mladíka celé mokré. Kisame ho uložil zpátky k ohništi a dost nemile se podíval na kapitána, který sledoval jejich počínání. Něco by nejradši zakousl, kromě něj. Ono nosit byť jen něco přes padesát kilo celý den bylo dost namáhavé a vysilující.
.
I Kabuto byl dost unavený, jen doufal, že bude zítra Sasukemu lépe, dnešní den byl opravdu kritický. V záři plamenů pohlédl rovněž na kapitána. Od spánku až k líci se mu táhnul strup, který se utvořil z rány, se kterou se vrátil po tom znásilnění, asi jak se Sasuke bránil. Na šití to nebylo, jen mu to vyčistil, a dneska už to vypadalo dobře, bylo to v podstatě jen škrábnutí, akorát kolem toho naběhla modřina. Docela rád by byl věděl, co se mu vlastně honí hlavou.
.
Kapitán zrovna na nic nemyslel, poslal vtíravé myšlenky na výlet a jen na sebe nechal působit oranžovou zář plamenů. Rozdělil hlídky a Kisamemu nakázal, aby až půjde spát, probudil i jeho. Půjde něco skolit.
Když nadešla brzká ranní hodina a temnota se jen nepatrně měnila v šero, tak Madara po zatřesení neochotně otevřel oči. Byl unavený, a kdyby šel lovit jen pro radost, tak se na to vykašle. Sebral pušku, kterou si nachystal už včera a vyrazil někam do lesa na lov.
.
Kisame poslal Hidana na poslední hlídku a sám se uložil na jeho místo vedle Sasukeho, aby se aspoň ještě ty dvě hodinky prospal. Kabuto jim ještě včera večer přikázal, aby ti nejstatnější vzali mladíka vždycky mezi sebe, potřeboval být teď v teple. Nutno podotknout, že ze začátku se to Sasukemu moc nelíbilo, a teprve když usnul, byli schopní ten rozkaz realizovat. Kisame chvilku ještě přemýšlel, jak to asi bude s tím štěnětem vypadat, až se probere, jestli mu bude lépe, ale pak hned usnul, aby dočerpal síly.
.
Madara opatrně a tiše našlapoval lesem. Bylo ještě notně tma a nechtěl se zabít. U okraje lesa bylo světleji. Přemýšlel, kde by se měl usadit a počkat na vysokou, která by mohla jít na ranní pastvu. Zíval na celé kolo a snažil se neusnout, když se usídlil na okraji louky. Pěkně tak, aby velmi mírný větřík odvál jeho pach směrem za něj do hvozdu. Zdálo se mu, že zaspal, a jakmile přistižen sebou samým prudce zvedl hlavu, zaznamenal v šeru zvířecí postavy na druhé straně palouku. Velmi tiše si nachystal zbraň a zamířil. Ani jedna z pasoucích se laní nebyla dobře postavená. Potřeboval, aby se otočily, protože jinak by je nemusel zabít na místě. Po chvilkovém čekání, kdy několikrát musel složit zbraň do klína a uvolnit ruce, aby se mu netřásly, se konečně jedna šla kouknout na nějakou travičku vpravo. Zalícil pušku a klidně dýchal. Stejně jako když před několika dny mířil na vojenského důstojníka. Snad ho nepřítel neuslyší. Prásk! Zdálo se mu, že minul, protože obě zvířata vyrazila k lesu, jen jedna nedoběhla a těsně před hradbou houštiny se složila k zemi.
.
V provizorním táboře však posádka výstřel slyšela, i když trošku tlumeně, a probralo to i ty, kteří doposud spali. Nejprve se lekli, jestli třeba na jejich kapitána nepřipadli královští vojáci a nějakou dobu špicovali uši, ale pak se uklidnili. Jeden výstřel znamenal, že Madara nejspíš mířil na nějakou zvěř, protože kdyby to byli jejich nepřátelé, bylo by střel celé hromobití, na to se dalo spoléhat, ve slepém lovu hrozně plýtvali, stejně jako když je zastihli v těch horách. Asi si to mohli dovolit, byli daleko lépe vybavení než oni a střelného prachu měli k dispozici možná i dobrých pár soudků. Snad byli dostatečně daleko, aby kapitánovu aktivitu neslyšeli také oni, přeci jen se ten zvuk nesl hodně daleko, ale každopádně by to brzy poznali, kdyby to byla pravda.
"Jenom doufám, že něco trefil, mám hlad, že bych snad sežral i podrážky od bot," stěžoval si Hidan, "snad už kurva budeme brzo na tom pobřeží, nejsme žádný suchozemský krysy."
Sasuke zůstal ležet, i když už se probral. Byl stočený do klubíčka a pažemi si objímal kolena. Jeho myšlenky byly ty nejčernější, teď teprve fungovala jeho mysl natolik, aby si vše jasně uvědomoval.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 7. února 2017 v 12:14 | Reagovat

Madaro zklamal jsi mě!
Doufám, že se Sasu uzdraví, je fakt, že minule na to potřeboval Itachiho, ale teď musí držet při sobě!

2 kyuubinka kyuubinka | 19. února 2017 v 10:39 | Reagovat

Ty jo, ten Sasuke to vždycky tak odskáče... :-D:-D To je na pytel. Madara v tomhle díle nezklamal, stále parchant od kosti :-D.

3 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 19. února 2017 v 16:55 | Reagovat

[1]:No nevím, jak Sasuke bude držet při Madarovi, ale Kisame se bude snažit.
[2]:Ukeho úděl není nikdy hezký, co se dá dělat. Madara je prohnilý až ke kosti ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.