Kat I.

18. března 2017 v 7:00 | Ivanitko a Smajli |  Krátké povídky
Sasuke Uchiha, mladík, který se bez zábran pouští do seznamkových vod internetu. Čeká tam však nebezpečí, o němž nám dospělí často říkají. Chtějí nás hlídat i v těchto neuhlídatelných vodách a často zklamou. Černovlásek, ale má za ušima a nechce být jen tak lehce uloven.


Chladné a nevlídné počasí přicházejícího podzimu si žádalo přítulnou společnost a horkokrevnou činnost. Jenže zrovna taková, o kterou měl zájem, nebyla lehce k sehnání. Jak se říká, svět je malý, když člověk zná ty správné cesty. Zatím ho muselo zahřívat jen ústřední topení v domě. Hidan seděl u notebooku a kromě jisté zprávy pro napruženého šéfa si vypisoval s jedním chlapcem. Vypadalo to zatím dobře, chytil se jako rybka na háček.
Jashin: Pošleš mi nějakou fotku?
The little Hedgehog: Když já nevím… nemám žádnou dobrou…
Jashin: Určitě máš, rád bych konečně viděl fajn kluka, s kterým se dobře píše.
The little Hedgehog: Já ale moc nemám ze současnosti… spíš když sem byl mladší :-D
Jashin: Ani momentka na mobil by nebyla?
The little Hedgehog: A neukážeš jí nikomu?
Jashin: Samozřejmě že ne. Bude jenom pro mě.
The little Hedgehog: No tak jo ^.^
Jashin: :3 Pěkný
The little Hedgehog: Dík :-*… ty mi svojí neukážeš?
Jashin: Mám jednu ze včerejška... pošleš mi taky takovou?
The little Hedgehog: Jéé, máš super tetování! Jak - taky takovou? O.O
Jashin: Bez oblečení O:)
The little Hedgehog: Když já nevím… to je divný… bych se styděl :-D
Jashin: Jsi snad malý?
The little Hedgehog: To ne, ale víš co, bojím se, že to někdo uvidí :-D
Jashin: A kdo by to viděl? Je to přece pro mě.
The little Hedgehog: Tak jo… ale nesměj se mi :-D
Jashin: Proč bych se měl smát, taková pěkná fotka a tys mi ji nechtěl ukázat. Měl bys jít dělat modela, určitě by ti to šlo.
The little Hedgehog: Hej, dík, to mi ještě nikdo neřek (jenom tak asi deset dalších pedofilů, úchyle)… a ty fotíš nějak profesionálně?
Jashin: Ne, jen tak pro zábavu, ale tuhle jsem měl nachystanou speciálně pro tebe. Ale ty bys mohl. Možná bych ti mohl odmluvit focení u svého známého.
The little Hedgehog: Fakt???? To bys pro mě udělal? To by bylo super!
Jashin: Pro tebe cokoliv. Jsi mi hrozně sympatický a přijdeš mi, že by sis určitě zasloužil víc pozornosti. Můžu se ho zeptat, jestli by pro mě udělal malou službičku, ale prvně bych tě chtěl vidět naživo. Má vždycky docela dost otázek, když mu dohazuji kšefty. *Kakuzu by se divil, že z něj udělala fotografa*
The little Hedgehog: Aha :-D Hmm… tak jo. Jestli mi to pak domluvíš…
Jashin: Jasně že jo, jakmile mu popíšu, jak jsi fotogenický a vypadáš dobře, určitě tě bude chtít hned vidět.
The little Hedgehog: Dobře :-D A kde se sejdem?
Jashin: Co třeba ta kavárna U Maliny? Říkal jsi, že tam chodíš rád.
The little Hedgehog: To jo… A kdy? ;-)
Jashin: Co třeba zítra ve tři?
The little Hedgehog: Tak fajn, těším se! :-)
Jashin: Bezva, takže domluveno, ježečku ;)
Sasuke se odpojil z chatu a pomalu se rozhlédl po internetové kavárně, odkud si s Hidanem psal. Ruch, který se kolem něj ozýval, mu připadal tak podivně vzdálený, jako by se ho vůbec netýkal. Musí se na zítřek připravit.
.
Hidan zavřel chatové okno a samolibě se usmíval. Ta dnešní děcka jsou tak důvěřivá. Člověk jim namaže trochu medu okolo pusy a má je v kapse ani nemrkne. Zítra ho pěkně navnadí a pak si ho odvede domů. Snad nedojde na to, aby musel Kakuza prosit, aby šel dělat fingovaného fotografa. Moc se mu dělit nechtělo a odvést to pískle násilím z veřejného prostranství by bylo problémové. Rozezněl se mu mobil a blikalo tak jméno - Debil. "Bože, dneska už ne," útrpně zaskučel bělovlasý muž a zvednul hovor od šéfa.
~~~
Na druhý den seděl v koutě oblíbené kavárny čtrnáctiletý černovlasý mladík a vesele si pobroukával nějakou melodii. Měl před sebou horkou čokoládu a na židli vedle sebe položený obyčejný tmavý školní batoh, o kterém kdekdo mohl soudit, že je nacpaný učebnicemi a sešity. Ostatně, dnes už bylo dávno po vyučování, aspoň na základní škole, kterou navštěvoval.
Sasuke doopravdy vypadal jako prototyp krásného mladého klučiny, na jehož souměrných a vyvážených proporcích se podepsaly vynikající geny. Sem tam si roztomilým gestem vstrčil havraní pramen za ucho, neustále mu padal do obličeje.
.
Hidan nadával celou cestu do kavárny. Posralo se mu auto a on musel jet městskou. To se může stát jen jemu. Snad to setkání s tím klukem mu pěkně zvedne náladu. Teď když už ví, jak vypadá, tak se mu o něm i zdálo. A bylo to pěkně divoký, až si musel ráno ulevit, aby si nepropíchl peřinu. Ježeček pro něj byl jako horké zboží. Musí ho rychle získat. Vešel do kavárny a lehce našel chlapce u stolu. Páni, vypadal opravdu mladě. Taková čilá a rozmilá rybička. "Ahoj, promiň, že jdu pozdě, ale pos…pokazilo se mi auto."
.
Sasuke k němu zvedl oči od svého šálku a usmál se. Čistě, nevinně, tak jak to umí jenom děti. "Ahoj, to je v poho… sedni si," vybídl staršího muže a zvědavě si ho měřil. Perfektně střižené šaty, byť neformální, dávaly tušit, že bude asi docela za vodou. Poněkud tvrdší rysy v obličeji, vypočítavé fialové oči a velice ulíznuté světlé vlasy. Psali si už tři dny, předevčírem se ho ptal na práci, ale tak nějak tušil, že realitní makléř nebude asi to pravé povolání. Nevypadal jako nějaký typický kravaťák. "Dáš si taky čokoládu? Je vynikající," zazubil se.
.
"Jestli je sladká jako ty, tak si rozhodně dám," zavrkal Hidan podbízivě. Snad nikdy nedonutil žádné pískle k tam rychlému setkání. Vždycky to trvalo několik týdnů, než se nechala ta děcka uvrtat do reálného setkání. Ježek mu šel na ruku, jako kdyby věděl, jak moc to potřebuje. Nevadilo mu to, to samozřejmě ne.
.
Mladý Uchiha se začervenal. "Prosím tě, přeháníš. Ale jinak je vážně super, po celým dni ve škole je to parádní vzpruha. Mimochodem, jak bylo v práci?" zajímal se živě a nabral si trošku té slaďoučké hmoty na lžičku, kterou důkladně olízl. Všiml si, jak ho přitom Hidan upřeně pozoruje, a špičkou jazyka si očistil rty.
.
"Ale šéf prudí a práce je pořád dost," odbyl tohle téma lehce Hidan. Měl pocit, že ho to škvrně provokuje snad schválně, ale přitom dělal jen obyčejné věci. U servírky si objednal vodu a taky čokoládu. Dal by si něco tvrdšího, ale nechtěl ježečka vyplašit. "A jak ses měl ty ve škole?" Děcka milovala, když o ně někdo projevoval zájem.
.
"No… vlastně to byla hrozná nuda," postěžoval si Sasuke, "brali jsme druhou světovou válku v dějáku. Koho to zajímá? Řekni. Copak není mnohem víc vzrušující to, co se děje teď? Víš, třeba ta válka na Arabským poloostrově nebo tak. Co tebe ve škole bavilo za předměty? Mě baví čeština a angličtina a tělocvik." Sasuke se docela hezky rozpovídal, na to, že mluvil s cizím člověkem.
.
"Asi nejvíc tělocvik." Hlavně tam mohl být surový a rázný. Učitelé ho ještě odměňovali za zápal pro věc. "Jinak to byla nuda. Stejně kromě počítání a čtení toho ze školy moc nepotřebuješ," uchechtl se, "život sám tě naučí, co je potřeba. Třeba sex, to ti ve škole nikdo normálně nevysvětlí. To se musí zažít. Už jsi někoho měl?" Byl docela zvědavý, jestli to pískle někoho mělo.
.
Sasuke zčervenal jako rajské jablíčko a sklopil oči do svého šálku. Bylo vidět, jak je rozpačitý, když neznatelně zavrtěl hlavou, jako by se snad za svou nezkušenost styděl. "Já… no, já ještě… víš, ani nějak… nemůžu, jsem pod zákonem," zamumlal nejistě a nenápadně se rozhlédl kolem, aby se ujistil, že je nikdo neposlouchá. Vypadalo to však, že jim nikdo z kavárny nevěnuje pozornost.
.
Hidana neskonale potěšilo, že mu do rukou padlo takové nedotčené mládě. Ač v duchu skákal radostí, navenek se neprojevoval. "Za něco takového se stydět nemusíš," zvedl Sasukemu obličej, aby na něj viděl. "A navíc zákony jsou tu od toho, aby se mohly porušovat. Proč si zakazovat něco tak příjemného. Jistě už máš aspoň zkušeností sám se sebou."
.
Sasukeho velké něžné tmavé oči chvilku hleděly do těch fialkových duhovek druhého muže, než se mladík stydlivě usmál a maličko přikývl na znamení, že onanii už se několikrát oddával. Vzal Hidana za zápěstí pod záminkou, že chce odtáhnout jeho ruku od své brady, ale poněkud ten dotek prodloužil. Jeho dlaň byla oproti té velké Hidanově ruce docela rozkošně drobná.
.
Bělovlasý muž měl co dělat, aby chlapci okamžitě nepředestřel, co všechno by s ním chtěl dělat, klidně i tady v kavárně. Byl tak nevinný a nepoznamenaný. Za takové zboží by mu Zetsu utrhl obě ruce, aby ho měl. Ale ježeček nebyl na prodej, chtěl ho pro ukojení vlastních choutek. "Jsi tak nezkušený, to se bude fotografovi líbit. Má rád takovou přirozenost. Domluvil jsem ti první focení na dnešek u mě doma. Doufám, že neodmítneš, trvalo mi to dlouho, než jsem ho překecal."
.
"Vážně?" vyjekl Sasuke nadšeně, "doopravdy jsi to zařídil? To je super! Nemůžu se dočkat, ještě nikdy jsem nezažil profesionální focení… teda, samozřejmě jenom když jsme se fotili ve škole nebo ve školce, ale to nebylo ono, tam po nás nikdo žádný pózy nechtěl. Myslíš, že to zvládnu? Já ale…" Vypadalo to, jako by se mladík zarazil a trochu nervózně se ošil. "Já jsem s tím dneska úplně nepočítal… nemám nic dobrýho na sebe," zamumlal zkroušeně, "myslíš, že to tomu tvýmu známýmu nebude vadit?"
.
Myslím, že nebudeš žádné oblečení potřebovat, uchechtl se v duchu Hidan a navenek se sladce usmál. "Ale neboj, to, co máš na sobě, je moc fajn a kámoš kdyžtak něco vymyslí, je hodně přizpůsobivý. Jako pro mě vypadáš kouzelně, jistě se mu to bude taky líbit," ujišťoval ježečka a upil horké čokolády. Fuj, to bylo přeslazený.
.
"Tak fajn," zazářil Sasuke v dalším širokém úsměvu, "jenom musím být tak do sedmi doma, stihneme to? Řekl jsem našim, že jdu ven s kamarádem… jak daleko bydlíš?" Zamíchal si pronikavě vonící hustou tekutinu v hrnečku, než opět snížil její hladinu o centimetr a stejně jako předtím si důkladně olízl plné měkké rtíky.
.
Hidan uvnitř natěšeně skučel, jak si představoval lákavé rtíky úplně někde jinde. Přemítal, jestli vůbec ježka pustí domů nebo si ho nechá na furt. Velmi lákavá představa. Jenže Pein by mu zase dal za uši, že si doma schovává děcka a potom je ve městě bordel… Nějak už se zařídí. "Je to spíš na okraji města, ale je to tak půlhodinka městskou." Mohl si vzít taxi, ale kdyby se náhodou něco semlelo, tak by bylo lepší, kdyby si je nikdo moc nespojoval, a v narvané městské se lehko ztratí, že cestují spolu. "Tak jestli se chceš fotit, tak za chvilku abysme šli.
.
"Jasně, jenom to dopiju," souhlasil Sasuke a skutečně zvýšil tempo toho dosud občasného loknutí. Mezitím se ještě vyptával Hidana, jak bude focení probíhat, jestli to tomu známému určitě nebude vadit a co za to bude chtít. Taky se zajímal o jeho domov, jestli bydlí v bytě nebo v domě, jestli má domácí mazlíčky a jací jsou sousedé. Popravdě se mu pusa nezastavila a vesele žvatlal s tou krásnou dětinskou naivitou, že na světě neexistuje nic, co by mu snad mohlo ublížit. Konečně dopil svou čokoládu a důkladně jazýčkem očistil šálek, jako by se nemohl té sladké tekutiny vzdát.
.
Bělovlasý muž se musel hlídat, aby se mu ze zírání na toho rozkošného chlapce nepostavil. Příjemně ho lechtalo v podbřišku, když místo pozorného poslouchání přemýšlel nad tím, jak klučinu donutí k jistým věcem. Násilím jde vyřešit úplně všechno. Takže když to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém. "Máš tady trošku čokolády," kývl ke koutku, a když si ho ježeček nedokázal sám olíznout, tak mu ho otřel palcem. Při té příležitosti ozkoušel jeho rty. Byly tak měkoučké. Budou stejně sladké, i když z nich poteče krev?
.
"Děkuju," usmál se Sasuke a neodolatelným gestem si vstrčil neposedný pramen vlasů za ouško, přičemž se na Hidana kradmo uličnicky podíval, jako by spolu sdíleli nějaké tajemství, nejspíš bral budoucí domnělé fotografování jako náramné dobrodružství. "Jestli už máš dopito, myslím, že asi můžeme jít," prohodil potom a společně se starším mužem se zvedl, přičemž si na záda hodil svůj školní batoh. Nápoje se vždycky platily předem, takže už se nemuseli zdržovat placením někde u pultu, rovnou vyšli z kavárny ven, do podzimního počasí.
.
Hidan musel absolvovat cestu městskou zpátky a vytrpět Sasukeho dětské žvatlání. Fakt by už mohl na chvíli držet hubu. No co, za chvíli mu ji zacpe něčím, co ještě v puse určitě neměl. "Stihli jsme to mistrovsky, ještě máme čas, než přijde kámoš s foťákem. Udělej si zatím pohodlí v obýváku a já donesu něco na pití."
.
"Dobře," souhlasil Sasuke a zapadnul do měkké kožené pohovky v barvě slonové kosti. Vůbec byl celý dům dost přepychově vybavený, což svědčilo o velmi dobré finanční situaci, jak ostatně pojal podezření už v kavárně. Z batohu rychle vytáhl malý průhledný sáček s jakýmsi rozdrceným bílým práškem a schoval si ho do kapsy.
.
"Doufám, že si dáš víno," objevil se po chvilce Hidan a zamával lahví a skleničkami. "Neboj, nechci tě opít, ale jen uvolnit, víš. Kámoš nemá moc rád ztuhlý akty a tohle víno ti příjemně rozproudí krev a budeš mít fotky jedna báseň," vrkal Hidan podbízivě a každému z nich nalil skleničku. "Na focení," zvedl pohár.
.
"Na focení," přitakal Sasuke a obřadně si se starším mužem přiťukl. Krátce smočil rty v rubínové tekutině, než sklenku zase odložil, ovšem pustil ji velice nešikovně, takže se převrhla. Rozšiřující se červená skvrna na bílém ubruse byla jistým způsobem morbidně fascinující. "Sakra, promiň… hrozně mě to mrzí," omlouval se kajícně mladík, "mohl bys mi přinést nějaký ubrousky? Utřu to…"
.
To je lemra! Hidan v duchu úpěl. Snad ten dnešní večer bude stát za všechno tohle utrpení. "V pohodě, hned pro ně skočím." Zvedl se, aby došel do kuchyně, kde hledal roli s ubrousky. Určitě tu nějakou měl… nebo s ní utíral tu krev minule? Možná, nakonec vzal utěrku a roli toaleťáku. Šel sušit tu pohromu.
.
Sasukemu to ovšem poskytlo dost času, aby obsah průhledného sáčku mezitím vysypal do rudého moku v Hidanově skleničce a prstem ho rychle ve víně rozmíchal, aby se rozpustil. Pak si otřel ukazováček do černých kalhot a vyčkal návratu světlovlasého muže. "Promiň, je mi to fakt moc líto," zopakoval svou omluvu.
.
"Fakt se toho moc nestalo, to se uklidí." Bělovlasý muž na flek natrhal toaleťák a trochu to osušil. Znovu nalil mladíkovi skleničku. "A opatrně nebo mi v té flašce toho moc nezbyde." Hlavně ho ani neožere. Tak jeden flek od vína stačí, další budou od něčeho jiného. Už se rozhodl. Dneska tohle pískle neodejde přes práh jeho domu.
.
"Neboj, už budu dávat pozor," dušoval se Sasuke a sledoval svého společníka, jak se posadil naproti němu do křesla a vzal do prstů svou vlastní skleničku, teď už s poněkud vylepšeným obsahem. Napodobil ho a znovu jen nepatrně usrknul, aniž by se napil doopravdy, na rozdíl od staršího muže, který vypadal, že pro něj pití alkoholu není nic cizího.
.
"Bezva." Lemro jedna nemotorná. Pozvedl skleničku a upil z ní trošku tekutiny. Pronikavě sledoval mladíka, jak se hranou pohárku otírá o rty. Bylo to hrozně erotizující a určitě to ježeček nedělal schválně, o to větší z toho měl potěšení. "Tak mě napadá, jak se jmenuješ, malý ježečku?"
.
Mladík se pousmál. Vlastně čekal, že tahle otázka přijde mnohem dříve a ještě tak v té kavárně by se odpovědi možná vyhnul, ale teď už to nebylo třeba - mohl to Hidanovi klidně prozradit. "Jsem Sasuke," špitl tiše a zahleděl se na světlovlasého muže přes okraj své skleničky s vysokým stonkem.
.
"Sasuke," prohodil Hidan přemítavě. Docela pěkné jméno pro mazlíčka. "Bude z tebe určitě zajímavý model. Chceš si nechat svoje jméno nebo si vybereš nějaké umělecké?" zeptal se bělovlasý muž konverzačně a upíjel po troškách se svojí sklenice. Ještě dá chlapci čas a pak mu ukáže, že volnost ho opustila.
.
"Co bys mi radil?" zeptal se Sasuke nevinně, "určitě už jsi v tomhle zkušený… myslíš, že by se ke mně hodil nějaký pseudonym?" Odložil svou skleničku na konferenční stolek a rozepnul si tmavou mikinu, kterou takhle na podzim nosil, jako by mu bylo dostatečné teplo. Ostatně si tu Hidan udržoval příjemných dvaadvacet stupňů.
.
"Klidně bys mohl používat přezdívku z internetu, Hedžhog. Je to zajímavé a neotřelé." Hidan se přesunul k Sasukemu na pohovku a rádoby zkoumavě vzal mezi prsty pramen vlasů. "jen zkouším, jaký máš vlasy. Oni si potom stajlisti potrpí na kvalitní… A jsi připraven na to, že se staneš středem pozornosti a holky po tobě budou šílet?" pronesl muž a k pramenu si nenápadně přičichl. Libá chlapecká vůně nevinnosti.
.
Sasuke se zvonivě zasmál. "Na to se těším, komu by se to nelíbilo?" prohodil s mladickým nadšením a nijak Hidanovo počínání nekomentoval, jako by si toho ani nevšiml. Dokonce si po chvilce sundal mikinu úplně, měl pod ní sytě fialové tričko s černým potiskem. Věděl, že když se Hidanovi víc rozproudí krev, zaberou prášky rychleji. Aby mu dal příklad, natáhl se opět pro svou sklenku vína a jen velmi drobně z ní upil.
.
"A možná i kluci, v dnešní době je hodně in být homosexuál a šoustat s chlapama. Takový model má pak mnohem větší úspěch už jen z principu… Dal by sis říct s mužským?" zeptal se jen pro formu a dopil sklenici, aby mu nezavazela v ruce, až se pustí do průzkumu toho drobného tělíčka.
.
Mladíkovy rty se zvlnily, jako by ho ta otázka pobavila. "Ne… to asi ne, nic proti gayům nemám, ale stejně mě to prostě táhne k holkám," prohlásil a také odložil skleničku, ze které za celou tu dobu dohromady upil maximálně dva doušky, na malý stolek. Jasnýma tmavýma očima zabloudil k Hidanovi. Vyčkával, jaká bude jeho reakce na skryté odmítnutí, byť ještě neučinil ani nabídku.
.
"Nevíš, o co přicházíš," odfrkl si Hidan, že to zřejmě nebude tak snadné, "nakonec je ti teprve čtrnáct a to se ještě může změnit hodně věcí." On ho naučí mnoha věcem, to se bude ještě to pískle divit. On zbožňoval chlapce, pokud možno co nejmladší. Jejich slzičky a prosby, aby přestal, ho vždycky vzrušovaly k nepříčetnosti. Mělo to jednu nevýhodu, takovéhle zboží se špatně shánělo. "Než dojde kámoš s foťákem, tak si vyberu platbu," oznámil Sasukemu bez zbytečných emocí a podržel si jeho tlamičku. "V téhle branži není moc věcí zadarmo."
.
Sasuke cítil, že tenhle stisk už není rozhodně tak jemný jako předtím v kavárně, Hidan se zjevně začal vybarvovat. Nechal to ovšem bez poznámky, dokonce se ani nezkoušel vytrhnout, jako by vlastně vůbec netušil, o co staršímu muži jde. Dokonale dál ovládal svou roli nevinného chlapce. "Dobře, ale… když já nemám moc peněz," zamumlal starostlivě, "dostávám nějaké kapesné, ale není toho příliš…" Viděl ve fialových očích roztoužený chtíč, až se divil, že se ještě Hidanovi vepředu nenadzvedávají kalhoty. Neměl k tomu zřejmě daleko.
.
Muž se živil nevinností a ještě chvíli sám sebe přesvědčoval, že se bude pást jen očima, ale bylo těžké odolat roztomilému cukrátku. Musel ochutnat. "Neboj, o peníze mi vůbec nejde. Jde to zaplatit i jinak," odtušil a hlas zněl už úplně jinak. Tvrději se vzrušeným podtónem. Naklonil se blíž a jazykem ochutnal chlapecké rty. Chřípí se mu lehce rozšířilo, jak viděl v Sasukeho očích záblesk strachu.
.
"P-počkej, tohle… c-co chceš dělat?" zeptal se Sasuke roztřeseně a malinko se odtáhl, "nevím, jak jinak bych ti zaplatil, nic nemám, ale… n-nemůžeš přece dělat tohle, ř-řekl jsem, že se mi líbí holky a… je mi čtrnáct!" Poposedával si pořád dál od Hidana, který činil vždy přesně opačný pohyb a pronásledoval ho jako svou kořist. Kruci, ten parchant musel být vůči drogám odolnější, než předpokládal.
.
"No a, to je mi fuk. Opovaž se zdrhnout," sykl výhružně Hidan a přidržel si Sasukeho za ruku, aby se mu nevysmeknul. Pevně ho držel, byť se to pískle cukalo. Vjel mu prsty do vlasů a trhnutím mu ji zvrátil dozadu. Přisál se k odhalenému hrdlu a pomalu postupoval nahoru. Tohle bylo podle jeho gusta. Okupovat a brát, co není jeho.
.
"Ne…" šeptal Sasuke plačtivě, "nemůžeš mi nic udělat, na tohle nemám věk a nechci to, přece… přece mě n-nechceš… znásilnit?" Vydechl poslední slovo jako obviňující rozsudek a trhnul zápěstím, které mu svírala Hidanova ruka. Už byl natlačený na jednu z opěrek kožené pohovky a neměl v podstatě kam uniknout. Ideální pozice pro staršího muže.
.
"A nejenom to," zavrněl Hidan spokojeně, "ošukám tě a pořádně si s tebou pohraju," zasmál se Sasukeho protestnému kňourání. Už se těšil, jak bude křičet a brečet, až si ho bude brát. Takhle mladí chlapci byli vždycky útlí jedna radost. Přidržel si klučinu za čelisti, aby ho nekousnul, a drze mu vjel jazykem dovnitř. Lahoda až z toho cítil pnutí v rozkroku.
.
Sasuke se začal bránit a vší silou Hidana odstrkoval. Byl to ale pořádný chlap, fyzicky mnohem silnější. Mladík věděl, že ho musí donutit se pořádně zpotit, jedině tak začnou drogy pořádně působit, nic mu proto ani v nejmenším neulehčil. Šil sebou jako žížala, zapíral mu ruce o ramena, zkoušel vyklouznout, a když ani to nepomáhalo, pořádně ho kousl do jazyka, až se jim ústa zalila chutí krve.
.
"Ty jeden zasraný smrade!" štekl Hidan a udeřil mladíka hřbetem ruky do tváře. Zjišťoval škody v puse. Sasuke měl pěkně ostrý zoubky. Odtáhne ho do sklepa, kde si spolu pořádně pohrají. Hlavně si bude jistý, že dětský vysoký hlas nikdo neuslyší. Chytl chlapce surově za paži a vytáhl ho na nohy. Trhl s ním ke dveřím do domu. "Ukážu ti, proč děti nemají chodit s cizími lidmi," uchechtl se. Neušel ani dva kroky, když se mu začala točit hlava. Promnul si oči, ale nepomohlo to. O malinkou chvíli později spadl s hlasitou ránou k zemi.
.
Mladý Uchiha nad ním stál a prudce oddechoval, jednu tvář červenější než druhou. V očích se mu zračil nekonečný odpor, jak tak hleděl na bezvládné tělo na podlaze. Potlačil chuť do něj kopnout, teď ne, teď ještě ne… Rozběhl se zpátky a ze svého batohu vytáhl tenké latexové rukavice, které si okamžitě nasadil. Nepochybně už tu stejně nějakou DNA zanechal, ale neměl žádný záznam v rejstříku, nic, podle čeho by ho někdo mohl dohledat. Postará se, aby ho s Hidanem nespojovalo vůbec nic, proto ostatně psal z internetové kavárny a ne ze svého počítače. Hodil si batoh na záda. Největší problém mu dělalo odtáhnout bezvládné tělo do sklepa, přeci jen měl Hidan dobrých osmdesát kilo, možná ještě víc.
.
Hidan v limbu nevnímal vůbec nic. Naklepávání na schodech necítil, byť byl pomalu jako řízek. V heboučkém spánku si pospal několik hodin, kdy jeho tělo bylo vydáno napospas Sasukemu. Pomalu se probouzel a nebylo mu vůbec dobře. Co se tu vůbec dělo? Měl pocit, jako kdyby byl na nějaké divoké párty, ale on přece nikde nebyl nebo jo?
.
Sasuke měl za těch pár hodin dost času, aby Hidana pevně spoutal a přivázal k židli, i když měl co dělat, aby ho na ni dostal. Použil silnou lepicí pásku, i na jeho ústa. Mezitím se také porozhlédl po domě, hledal důkazy, které by mu pomohly Hidana snáze usvědčit. Našel sice skříň plnou sexuálních pomůcek všeho typu, ale nikde vyloženě nebyla známka toho, že by zneužíval děti. Věděl však, že to tu někde je, takoví jako Hidan mívali své skrýše, své trofeje. Však on to z něj dostane.

 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 18. března 2017 v 20:29 | Reagovat

Sasuke je vychcanej! :D

Strašně se mi to líbí :3

Vůbec nevím co napsat, tak jen: Těším se na další díl :D

2 kyuubinka kyuubinka | 18. března 2017 v 21:36 | Reagovat

Tohle bylo zatím dobrý. Vždycky, když vidím nějaký takovýhle námět, vzpomenu si na klip First of the year od Skrillexe... Sice odbíhám od tématu, ale nějak jsem to potřebovala napsat...
Tipuju, že dál to bude asi maso... Nebo si ve sklepě dají čaj na usmířenou. Možný už je po vlkovi všechno :D

3 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 20. března 2017 v 7:48 | Reagovat

[1]:Sasuke je tady ten nejvychcanější :D
[2]:Ano, po vlkovi musíte čekat nečekané :D  a čaj o áté by mohl být taky... horký a spalující 3:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.