Ve spárech vlka III.

4. března 2017 v 9:51 | Ivanitko a Smajli |  Ve spárech vlka
Sasuke se svým chlupatým druhem na návštěvu k Itachimu, který teď žije sám. Společně proberou nebezpečí, které pro Kakashi pro vesnici znamená. Místní babky už cosi šeptají o uhranutí a pomalu o armádě krvežíznivých stvoření číhajících za humny.


Kakashi poskakoval vedle svého lidského partnera a po chvíli se odpojil, aby si mohl jít prohlídnout něco ve vysoké trávě, co ho zaujalo. Chvíli ňufal, než ho našel. Zajíc mu proběhl mezi nohama a pelášil pryč. Vlk se okamžitě vydal za ním a snažil se ho dohonit. Možná by se mu to podařilo, kdyby ušatý uličník znenadání nezměnil směr. Kakashi ho nechal být a rychle doběhl Sasukeho.
.
Sasuke se jeho skotačení musel smát. "Jsi jako neposedné štěně," uculil se a plácl vlka po hřbetě, "občas si říkám, kdo z nás dvou je vlastně mladší." Občas mu však záviděl ty čtyři nohy, Kakashi běhal jako blesk a navíc mu trvalo hodně dlouho, než se unavil. Po několika dalších minutách mladík zaklepal na dveře hlavní budovy Itachiho statečku. Práce na poli už pro tenhle den určitě skončila, takže musel být doma.
.
Itachi seděl v kuchyni a brousil si sekeru. Musí si naštípat dřevo na zimu, aby pěkně vyschlo a v zimě ho zahřálo. Byl tu od Konaniny smrti tak sám, proto ho každá návštěva potěšila. Odložil nářadí a šel otevřít. "Sasuke," rozzářil se, když uviděl bratra, "co tě za mnou přivádí?" Pohladil Kakashiho po hlavě, měl vlka rád. Sice se prvně bál, aby Sasukemu něco neudělal, ale vypadalo to, že ho chce chránit.
.
"Buchty," zazubil se Sasuke a objal se s bratrem, "teda, ne že bych nesl, ale večer se u nás máš stavit, máma peče. S povidlama. Byl jsem dneska pro mouku u krupaře, takže budou obzvlášť dobré." Lákal ho, sám na sladké moc nebyl, ale tajně dával pod stolem nějaké kousky Kakashimu, tomu obzvlášť chutnaly. Kakashi pro něj párkrát přinesl zajíce, ale Fugaku nechtěl ani slyšet, že by měli vařit něco, co bylo původně v tlamě toho vlka.
.
"Opravdu?" zaculil se spokojeně Itachi a jen když si představil máminy buchty, tak se mu sbíhaly sliny. "Samozřejmě dojdu, už se moc těším. Pojď na chvíli dál, jestli nemusíš něco dělat. Je tu hrozně ticho." Vešel dovnitř a za sebou slyšel kromě lidských kroků i cvakání drápů.
.
"Možná by sis měl pořídit psa," navrhl Sasuke, když se posadil naproti Kakashimu ke stolu, "od té doby, co mám Kakashiho, nejsem nikdy sám, všude mě doprovází a je moc hodný." Podrbal šedého vlka na hlavě a usmál se na Itachiho. Nejraději by byl, kdyby se po smrti manželky zase přestěhoval k nim, jenže na druhou stranu měli tehdy společnou komoru, takže by Kakashiho proměny byly dost obtížné.
.
"Uvidím, otec na mě pořád tlačí, abych, jak mi skončí smutek, si co nejdřív našel novou manželku… nevím, moc se mi do toho nechce, i když se mi zdá, že mi pár děvčat z vesnice skrytě nadbíhá," vydechl Itachi znepokojeně. S Konan to nebylo zlé, ale nechtěl, aby se náhodou celá situace opakovala.
.
"Hmm…" zamumlal Sasuke neurčitě. I jeho jméno už párkrát přišlo ve zmínce o manželství na přetřes, měl dojem, že už mu otec vybírá nějakou vhodnou partii, a obával se, že nejvíc asi uvažuje o Hinatě, dceři druhého nejbohatšího statkáře ve vesnici. Ne že by nebyla hezká, ale on měl Kakashiho a kromě toho věděl, že se Hinata líbí Narutovi.
.
"Ale neboj, ty na to máš ještě času dost," zasmál se Itachi a štípl Sasukeho do tváře, jak se kysele tvářil. "Nedávno jsem na návsi úplně nechtěně vyslechl, jak babča Chiyo vykládá povídačky. Prej máme ve vesnici vlkodlaka a musí si nechat od faráře posvětit vodu, kdyby k ní náhodou přišel. No věřil bys tomu, že ty ostatní babky tomu věřily?"
.
Sasukeho polilo horko a paradoxně zároveň s tím ho zamrazilo v zádech. "No, to… to bych teda nikdy nevěřil," vykoktal a raději ani koutkem oka nepohlédl na Kakashiho, "hrůza, jak jsou staré, tak nemají nic lepšího na práci, než se zaobírat směšnými povídačkami…" Napadlo ho, že se musí zítra za úplňku Kakashiho zeptat, jestli je něco pravdy na té svěcené vodě. Nerad by o něj přišel.
.
"Jenže tím to neskončilo. Nedávno si cosi šeptaly o Kakashim, prej je na vlka moc velký a kdesi cosi. Jestli se někde ve vesnici něco stane, tak za to bude moct určitě on. Ty jejich tlachy, přitom jsem neviděl ochočenější zvíře. Radši ti nebudu už povídat, kam až to s vymýcením obludy dotáhly. Ještě bych tě zbytečně vyděsil, ale aspoň na toho uličníka dohlídni. Lidé ve vesnici jsou občas moc prudcí," zakončil svou řeč Itachi a ohnul se, aby pohladil vlka po hlavě.
.
Sasuke nasucho polkl a starostlivě si přeměřil svého miláčka. Vždyť nikomu nic nedělal, neškodil a nikomu nikdy neublížil. To už i ten Kibův bílý čokl pokousal řezníka, ale Kakashi s vesničany vycházel dobře, respektive oni se nepřibližovali k němu a on zase k nim. Dokonce ani nerušil noční klid nějakým vytím, takže vlastně na něj nemohla být jediná objektivní stížnost. "Jestli mu něco udělají…" zašeptal mladý Uchiha se staženým hrdlem a znepokojeně si přeměřil veliké šedé zvíře.
.
"Kdyby se něco semlelo, tak víš, kde máš hledat útočiště," pronesl Itachi jasně. U otce nebyla jistota, že by vlka nevydal, ale on by ho nikomu nedal. Vždyť to zvíře bylo tak hodné a podezíral Sasukeho, že s ním spí i v posteli.
Kakashi si znechuceně odfrkl a položil si hlavu na packy položené na podlaze. On by jim ukázal, proč ho mají nechat na pokoji.
.
"Díky, bráško," pousmál se Sasuke na dlouhovlasého Uchihu a sklouznul níž ke Kakashimu, aby se s ním pomazlil, "je pro mě moc důležitý." Věděl, že Itachi nemluví do větru, na něj bylo vždycky spolehnutí. Bráška ho miloval víc, než kdy nějakého staršího bratra slyšel milovat mladšího sourozence, ale Itachi byl prostě takový. Proto nechápal, proč se zrovna jemu muselo stát něco takového, ale však si najde novou ženu a bude mít kopu dětí. "Mimochodem, máš všechny slepice? Otec dneska našel jednu roztrhanou, asi u nás řádí kuna…"
.
"Nemusí to být jen kuna," zapřemýšlel Itachi, "mohla to být liška nebo jestřáb, ale jak znám otce, tak to určitě svedl na Kakashiho," drobné přikývnutí mu dalo za pravdu. "On už asi lepší nebude. Pro některé lidi je těžké přijmout něco nebezpečného a nejvíc opředeného temnými povídkami jako je vlk. Ale jednou ho to určitě přejde."
.
"No, to myslím, že by ho Kakashi leda musel zachránit před divokým prasetem nebo jiným vlkem," zasmál se Sasuke, i když to mělo nádech hořkosti. Byl to paradox. Aby mohl být jen s Kakashim, musel by mít vlastní statek. Aby mohl mít vlastní statek, musel by se oženit, takže by stejně jenom se svým miláčkem nebyl. Jejich budoucnost byla značně nejistá.
.
"Otec by měl být rád, že ohlídá tebe. Nikdy jsem neviděl lepšího strážce. Díky němu si na tebe už nikdo ve vesnici nedovoluje, Kiba a ta jeho parta, ne?" vyzvídal Itachi. Občas se mu bráška svěřil se svými obtížení ohledně zapadnutí do vesnického kolektivu dětí. Byli bohatější než ostatní a to bylo často trnem v oku dospělým, kteří své názory přenášeli na potomky.
.
"Jo… no, vcelku ne, akorát dneska si trošku vyskakovali, když jsem šel ke krupaři… chtěl jsem s Kibou konečně srovnat účty, jenže se tam objevil strejda a rozehnal nás," povzdechl si, "tomu by taky bodla nějaká manželka, aspoň by měl něco na práci a neprudil." Madara nebyl zrovna oblíbeným správcem vesnice, ale k jeho dobru musel uznat, že různá opatření, která učinil, držela vesnici nad vodou i v těžkých dobách, kdy král válčil.
.
"Myslím, že je tak protivný, že by ho žádná nechtěla," zasmál se Itachi. Samozřejmě i strýc měl v domě ženu, ale byla to jen hospodyně, která se o něj starala. Docela ji litoval, jestli se k ní choval stejně jako ke všem ostatním, ale asi zřejmě platil dobře, jinak by u něj nevydržela a odešla jinam. "Dal bych si nějakou pečínku, nepůjdeme klást oka na králíky?" navrhl tiše dlouhovlasý Uchiha, protože se to nesmělo.
.
"Mohli bysme," souhlasil Sasuke stejně tiše, "snad nás přitom Asuma nechytí." Asuma byl myslivec, naštěstí žádný velký ras a ke spoustě věcí přistupoval celkem rozumně - respektive že o těch pár kousků drobné zvěře nebo pár soušek dřeva vrchnost nezchudne. Navíc měl za ženu jejich druhou děvečku Kurenai, takže s Uchihy obzvlášť vycházel velmi dobře. Pokud se tedy nepytlačilo ve velkém a zejména na vysoké.
.
"Tak zítra navečer bysme mohli zajít na planinu a zkusit najít nějaké používané nory, co ty na to?" zeptal Itachi nadšeně. Konečně budou moct s bráškou něco podniknout, hlavně, aby se to netýkalo práce na poli nebo na statku.
.
Sasuke se zarazil. Kdykoliv jindy by byl nadšený, ale zítra byl úplněk, jediný den v měsíci, kdy mohl být s Kakashim jako člověk, což prostě nemohl propásnout. "Ehm, no…" kousnul se do rtu, "a co to odložit až na pozítří? Zítra je úplněk, bude moc vidět, někdo by nás mohl zahlédnout…"
.
"Myslím, že nebude svítit o nic víc než dnes nebo pozítří. To máš něco tak důležitého, že nemůžeš?" podezříval svého brášku Itachi. Už dnes mohl v noci chodit po domě bez svíčky a zítra to bude podobný, snad možná jasnější. "Půjdeme z večera, ne o půlnoci," mrkl na něho.
.
"Já vím, ale…" Sasuke si povzdechl, bude muset použít argument, který se dost zásadně tloukl s tím, co prohlašoval ještě před chvílí o babkách ve vesnici. "Víš, co se říká, za úplňku prý v lese ožívá spousta strašidelných bytostí… a vzpomeň si, co říkal minulý měsíc v krčmě jeden z formanů, když šel pozdě z trhu přes les!"
.
"Prej viděl nějakýho ducha, ale tomu vůbec nevěřím. Všechny povídačky jsou vymyšlené, aby se lidi báli a seděli pěkně doma. Navíc měl prý pěkně přihnuto, to i černé větve na cestě potom vypadají jako jedovatí hadi. Copak ty se něčeho bojíš?" Itachi si nepamatoval, že by měl bráška někdy problém s nějakými babskými výmysly.
.
"Prostě jen nechci zbytečně pokoušet osud," zamumlal Sasuke. Samotnému mu přišla tahle výmluva chabá, ale co jiného měl dělat? Nemohl připravit Kakashiho a ani sebe o tak významný večer. "Vždyť je to přece jedno, jestli zítra nebo pozítří… prosím, Itachi, udělej mi to k vůli," zaprosil následně, protože věděl, že tomu bráška neodolá.
.
"Tak dobře, nakonec je to opravdu jedno, kdy si nějakého ušáka chytneme. Třeba nám tady Kakashi pomůže, viď?" naklonil se k ležícímu vlkovi a pohladil ho po měkké srsti. Běhat uměl rychle, jen co je pravda, možná by ho mohli využívat místo loveckého psa.
.
"Jasně, mohl by nám nějakého vyčmuchat, že?" uculil se Sasuke a drcnul do šedého kolosu, aby se překulil na záda a mohl ho drbat na břiše, to měl Kakashi v téhle podobě moc rád, vždycky blaženě hrabal packami ve vzduchu. Celkově byla návštěva u Itachiho příjemně strávenou částí odpoledne.
.
Večer po nakrmení dobytka se rodina Uchihů sešla v jejich rodném stavení. Itachi byl svou matkou olíbán, jako kdyby se neviděli měsíc a ne jeden den. Hned byl zhodnocen jako chudáček podvyživený a byla mu nabídnuta povidlová buchta, na kterou se mladý muž tak těšil.
.
Sasukeho sice sladké pečivo moc nenadchlo, ze slušnosti snědl půlku jedné buchty, přičemž tu druhou půlku nabídl pod stůl Kakashimu, když se nikdo nedíval, ale jinak bylo příjemné sedět v kuchyni u velkého stolu, celá rodina, a povídat si za praskotu dříví v kachlových kamnech.
.
"Itachi, už ses poohlížel po nějaké nové vhodné manželce? Vím, že ti smutek ještě neskončil, ale co třeba Hinata od Hyuugů? Je to moc hodné děvče, pracovité a krásné," řekl Fugaku. Původně chtěl tu stydlivou dívčinu pro svého mladšího syna, ale nakonec, když jeho prvorozený přišel o manželku, tak by si mohl vzít ji.
.
Nikdo, dokonce ani Sasuke, se nijak nepozastavoval nad tím, že je Hinata o šest let mladší než Itachi. Tehdy bylo běžné, že věkový rozdíl mezi snoubenci byl někdy i propastný, i když přeci jen mezi poddanými to nebývalo tak hrozné jako ve šlechtických kruzích. Padesátiletý král jejich země měl za manželku teprve sedmnáctiletou dívku!
.
"Otče, vím, že ti na srdci leží moje blaho," možná hlavně peníze a majetky, "ale rád bych si svoji druhou manželku vybral sám." Itachi neměl zájem se hnát do chomoutu, kdy si Fugaku pískne.
Kakashi pod stolem šťouchl do mladíkovy nohy. Dal by si ještě jednu buchtu. Byly moc dobré, jenže byly tak strašně daleko.
.
Sasuke se povzbudivě usmál na svého bratra. I on by si nejraději vybral podle své vůle nejen dívku, ale také dobu, kdy se bude vdávat, bohužel však něco takového bývalo podle zvyku hlavně v rukou rodičů. A když někteří byli ambiciózní, jako třeba jeho otec… Natáhl se pro druhou buchtu, a protože Mikoto zazářila, že o ně má mladší syn zájem, musel nejprve zase kousek sníst, když se na něj dívala, než teprve podstrčil Kakashimu.
.
V poklidné atmosféře probírali obyčejná témata jako kdy poseéct trávu, obilí či jaká bude asi letos zima. Fugaku se obával holomrazů, kdy by mohli přijít o část ječmene, který se seje na podzim a nedej bože, kdyby omrzly na jaře květy.
"Babky na návsi povídaly, že zítřejší úplněk bude magický a máme radši sedět doma," ozval se Fugaku, "nechceš pro jednou přespat u nás, Itachi?"
.
Sasuke se při těch slovech polekal a honem zvedl k bratrovi hlavu. To by mu udělalo velkou čáru přes rozpočet, protože ačkoliv měli poměrně velké stavení, dokud byl ještě Itachi u nich, spávali spolu v jedné komoře. Kdyby tomu tak mělo být i zítra, nedovedl by si představit, co by s Kakashim dělali, aby jeho proměnu utajili. "Ale tati, to by se musel přestěhovat postel, u mě už druhá dlouho není," připomněl otci rychle.
.
"Zase jsi poslouchal nějaké povídačky, otče. Znáš přece, jaké to s tím jejich klevetěním je. Na jednom konci vesnice si zapíchneš třísku do prstu a na druhém už ležíš v rakvi. Všechno moc zveličují. Budu u sebe doma. Jestli ti to udělá radost, tak slibuju, že v noci nikam nepůjdu," zasmál se Itachi Fugakovým obavám.
"Znáš to, na každém šprochu pravdy trochu," odtušila hlava rodiny, "to platí i pro tebe, Sasuke, ne že se budeš někde v noci toulat."
.
"Jistě," přikývl Sasuke bez zardění, sice lhát otci bylo svým způsobem velice těžké, protože i přes jeho přísnost ho měl rád, ale na druhou stranu věděl, že přece bude s Kakashim a nic se mu stát nemůže. Nehledě na to, že otec chrápal tak, že by se hodně divil, kdyby si snad jeho odchodu z domu všimnul, pokud by si k tomu třeba nehrál na trumpetu. Občas se divil, že se vedle něj matka vůbec vyspí, ale asi si už za všechny ty roky zvykla a nevadilo jí to.
.
O půl hodiny později se Itachi rozloučil s rodinou a odešel domů se vyspat. Teď na začátku podzimu bylo pořád dost práce a i Fugaku svou rodinu rozehnal do postelí, aby mu na druhý den k něčemu byli a nechodili po statku jako mátohy.
Kakashi následoval Sasukeho do komůrky, kde mu skočil do postele a rozvalil se v ní. Už jenom jeden den!
.
"Hele, ty potvoro," rozesmál se Sasuke a rychle zavřel, aby někdo, kdo by procházel chodbou, třeba náhodou neviděl, že Kakashiho pouští do postele, "neděláš si nějaký moc velká nároky? Občas si říkám, kdo má vlastně koho jako mazlíčka." Přešel k lavoru, kde si v čisté vodě umyl obličej, a následně se odstrojil, aby na sebe mohl natáhnout noční košili.
.
Kakashi se v duchu zasmál a chytl do zubů cíp peřiny a přetáhl si ho přes sebe. Tohle by se mu líbilo, mít vlastní postel. Spokojeně vyfoukl vzduch nosem. Trčel mu akorát ocas a hlava. Ještěže neměl blechy, jinak by jich měl Sasuke plné lůžko.
.
"Teda, ty seš hroznej," vyčetl mu Sasuke láskyplně a šťouchl do něj: "Posuň se, ať tu mám vůbec nějaký místo. To jsem dopadl, dělit se o vlastní postel s vlkodlakem. Vsadím se, že takhle ses v lese teda neměl." Vecpal se k šedému vlkovi a zakutal se pod peřinu.
.
Vlk se solidárně stáhnul, aby se oba vešli na jednu postel, a položil si hlavu na Sasukeho břicho. Vůbec mu nevadilo, že je pod peřinou úplně celý. Rád se v noci stěhoval podle potřeby, a když mu bylo moc horko, tak ležel vykulený na zemi.
.
I Sasuke už si na tohle uspořádání zvykl a snad by mu bylo i smutno, kdyby musel spát sám. Jednou rukou se probíral Kakashiho hustou srstí na krku a užíval si, že můžou být spolu, i v téhle podobě. Kakashi tak krásně hřál, že ani v zimě neměl nejmenší problém s nočním chladem.
~~~
Kakashi byl v den úplňku neklidný, pořád někde pobíhal a nevydržel na jednom místě. Svrběl ho hřbet a tu zase packa, kterou si okusoval zuby. Prostě jako kdyby mu do kožichu nasypali pytel blech. Pořád se kolem Sasukeho motal a spíš než, pomáhal, tak zavazel.
Fugaku už se na to nemohl dívat. "Sasuke, uvaž ho někde, nebo si něco uděláš. Co to s ním dneska je?" kroutil hlavou.
.
"To nic, tati, asi je jen trošku nervózní," odkašlal si Sasuke, ale uznal, že takového pomocníka by přeci jenom mohl chvilku postrádat a přidřepnul si k vlkovi. "Kakashi, co kdybys na mě počkal támhle na mezi, než skončíme práci?" navrhnul mu v naději, že se tam jeho miláček nějak zabaví a nebude jim překážet. Obzvlášť, když už otce tak popudil. Rozhodně nechtěl, aby ho musel dávat na řetěz.
.
Kakashi sklopil uši a jeho výraz vypadal omluvně. Vždyť on chtěl jen být svému partnerovi na blízku a nemohl za to, že s ním šili všichni čerti, to bylo před úplňkem normální. Se skloněnou hlavou a povislým ocasem se odplížil na určenou mez, kde si lehnul a pozoroval Sasukeho, jak se činí.
.
Sasuke s otcem pokračovali v práci na poli. Mladík to sice nedával tak najevo, ale i jemu v těle kolovalo radostné vzrušení z nastávající noci. Dneska se konečně setká s Kakashim zase v lidské podobě a taky… Po páteři mu přejel příjemný mrazík, když si představit, co dnes budou jako obyčejně dělat.
.
Stříbrosrstý vlk dlouho ležet v klidu nevydržel a odplížil se dál do sadu, kde se bavil chytáním kobylek v trávě. Zabavilo ho to na dost dlouhou dobu. Nejradši by byl svému milému po boku a ještě radši jako člověk. Měl z dneška také radost a dal to pořádně hlasově najevo. Zavyl, ač bylo po poledni a žádný měsíc v dohledu.
.
Mladý Uchiha sebou polekaně škubnul a zahleděl se k sadu. V první chvíli se bál, jestli se Kakashimu něco nestalo, ale vypadalo to, že ne. Obecně na vlka Kakashi málokdy vyl, hlavně v noci mu to Sasuke zakázal, protože mu dal otec jasně na srozuměnou, že pokud je bude budit, jde okamžitě z domu. Jinak dokonce ani neštěkal, to nejspíš ani neuměl.
.
Kakashimu se to líbilo a ještě několikrát svůj tklivý projev zopakoval, než zaběhl do lesa, kde tekl potok s čistou vodou. Chlemtavě se napil a ve větší prohloubenině zaznamenal tmavé pruhy, které se rychle pohybovaly. Začal na mrštné pstruhy číhat. Netrvalo dlouho a měl nohy, hlavu a břicho úplně promočené. Přesto jednoho z nich chytil. Přemítal, jestli ho má sníst, ale rozhodl se, že ho donese Sasukemu. Otřepal se a běžel zpátky.
.
Odpoledne už docela pokročilo, takže Sasuke s otcem skončili práci a vydali se zase zpátky domů. Na mezi jim vyběhl vstříc Kakashi s radostným vrcením ocasem a Sasuke se polekal, když viděl, že v tlamě nese úlovek. Byl to jistě parádní výkon a věděl, že ho tím chce Kakashi potěšit, ale před otcem to nebylo zrovna vhodné. Když odmítal ze zvířecí tlamy zajíce a králíky, pochyboval, že by tomu bylo jinak v případě ryb. S obavami se na něj z boku podíval.
.
Rozjívený vlk doběhl k Sasukemu a do rukou mu pustil pěkného pstruha. Byl na sebe hrdý, jen mladík se tvářil divně, že by ho to nepotěšilo?
"Sasuke, doufám, že to nebudeš jíst?" zeptal se Fugaku a založil si ruce na hrudi. Myši od jejich kočky taky nejedl.
.
"Uhm… ne, jasně že ne," ujistil ho Sasuke, ale přesto pochvalně podrbal Kakashiho na hlavě, aby ho nějak odměnil za dobrý lov. Pstruh byl vynikající, i když v sobě měl díry po vlčích zubech, takže kdyby se mu podařilo přinést ho Itachimu, třeba by si ho mohli dát u něj.
.
"Tak mu ho dej," odtušil Fugaku a už bez zájmu se vydal ke statku. Teď je chvíle volna na odpočinek, než nastane večerní krmení a dojení. Musí se podívat, jestli náhodou od včerejška nezbyla nějaká ta buchta. Byly vynikající.
.
Sasuke se za ním schválně loudal, ale když už byl otec daleko, změnil směr a namířil si to nahoru k Itachiho statku. "Dobrá práce, Kakashi, jsi skvělý rybář," zasmál se a plácl vlka po zadku, "nechceš přinést ještě nějakého? Itachi by měl radost."
.
Kakashi miloval, když se mohl Sasukemu zavděčit a dostat pochvalu, takže udělal čelem vzad a zmizel směrem k lesíku, kde předtím viděl pstruhy. Věděl, že v celém potůčku jsou poschovávané rybky, ale v té tůňce byly větší. Neváhal a pustil se do číhání.
.
Nejmladší Uchiha mezitím dorazil ke svému bratrovi, kterému předal Kakashiho úlovek s tím, že ho otec odmítl, což pro něj nebylo zase tak velké překvapení. Přitom pstruh byla výborná ryba, zejména opečený na másle s kmínem to bylo přímo pro labužníky.
.
Vlk se činil, ale ryby si z něj dělaly dobrý den a nešlo to úplně rychle, dle jeho přestav. Nakonec po urputném cákání a chňapání byl odměněn úlovkem. V zubech s ním běžel zpátky. U Itachiho dveří škrábal packou na dřevo, aby mu někdo přišel otevřít.
.
Sasuke ho vpustil dovnitř a pyšně ho předvedl Itachimu, aby bráška viděl, jakého má poslušného a úspěšného mazlíčka. Za odměnu dostal Kakashi vylízat zbytek ještě teplé kuřecí polévky, kterou Itachiho hospodyně Anko připravila k obědu a Itachi nechtěl ten jeden talíř schovávat na zítra.
.
Kakashi se hladově pustil do svého přídělu a hned potom asistoval u vaření, co kdyby ta dobrota spadla na zem. Uchihové by ji určitě nejedli a jemu to nevadilo. Když se nic nestalo, tak věrně seděl u Sasukeho nohy a zcela nelidsky mu tekly sliny od huby.
.
"Bože, Kakashi, to je nechutný, kdyby tě viděla Anko, ta by ti dala," zazubil se Sasuke na velkého vlka, který jen párkrát mrsknul ocasem. Občas si říkal, nakolik má v tomhle těle Kakashi lidskou mysl, respektive nakolik dokáže přemýšlet o tom, co mu řekne.
.
Vlk se oblízl, ale stejně nepřestal toužebně zírat nahoru. Nemohl si pomoct, pečený pstruh tak božsky voněl! Tisíckrát víc, jak ho cítil člověk. A pak se má krotit, když mu na jeho citlivý čumáček útočí taková bašta.
Itachi se zasmál Sasukeho lamentování a dal Kakashimu aspoň hlavu.
.
Po výborné brzké večeři, ze které samozřejmě na Kakashiho i tak něco zbylo, se Sasuke se svým bratrem rozloučil, musel jít ještě pomáhat doma na statku při obstarávání dobytka a drůbeže. Seběhl s velkým šedým vlkem zpátky dolů a dostal od otce na starosti dojení společně s jejich děvečkou Sakurou.
.
Sakura si samozřejmě nemohla nechat projít mezi prsty tu příležitost strávit s mladíkem společnou chvilku a hned u vstupu do stáje začal vrkat: "Sasuke, dneska bude úplněk. Nechtěl by ses se mnou projít při měsíčku? Já bych sama ven nešla, ale když bys mě doprovodil, tak se budu cítit v bezpečí."
.
"No, víš, popravdě jsem dneska docela unavený," vymluvil se Sasuke, "obávám se, že budu muset přes noc hlavně načerpat sílu." Vzal si vědro a malou stoličku na dojení, než vlezl k jedné z jejich krav do stání a poplácal ji po hřbetě. Byla to klidná krásná stračena, která se zrovna nedávno poprvé otelila.
.
"To je škoda. Já bych se tak ráda prošla a pozítří bys se mnou nešel?" snažila se dál a i ona zabrala místo u jedné z kravek, aby ji mohla podojit. Naštěstí ten vlk byl venku, zvířata byla vždycky neklidná a nechtěla pustit mléko.
.
"No, pozítří… už něco plánujeme s Itachim," odpověděl vyhýbavě Sasuke, ale než se v tom mohla Sakura začít šťourat, rychle dodal: "Možná popozítří by to šlo." Ne že by byl nadšený z navrhované procházky, ale nechtěl, aby ho Sakura z něčeho podezírala.
.
"Bezva, už se moc těším," zaculila se dívka a věnovala se dojení. V duchu zajásala, konečně se jí podařilo, aby ji mladík alespoň na něco kývl. Ona už si ho ohlídá, aby ji nikde nefrnknul. Moc by se za něj chtěla vdát.
.
Sasuke si v duchu povzdechl, bude to muset dneska v noci Kakashimu vysvětlit, aby se potom popozítří nedivil. Společně se jim asi po dvou hodinách podařilo podojit všechny krávy, Kurenai se postarala o drůbež a Fugaku o krmení pro dobytek.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 oxi oxi | 4. března 2017 v 15:20 | Reagovat

Ahoj ,nejdřiv takova prkotina zames zajic ve2vete se zatatku napsano zajit ,hodne mne libilo jak klučina stara o"milačka" aco by stalo kdy  by i bratr pořidil stejneho nebo podelili o Tlapku,pa

2 andaateikaa andaateikaa | 4. března 2017 v 20:01 | Reagovat

[1]: Upozorňuješ na překlep, ale ten tvůj komentář ani nejde pořádně číst. ;)

Těším se na další dílek, čuchám, že bude pěkně živý. :)

3 oxi oxi | 4. března 2017 v 22:07 | Reagovat

(2)ja se omluvam aleCZ jazyk dost težky a občas je složite sformulirovať sve myšlenky .

4 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 6. března 2017 v 14:28 | Reagovat

[1]:Díky za upozornění na chybu, opraveno.
Tak Tlapka se jistě dělit nechce a Itachimu by se možná nějaký pes opravdu hodil.
[2]:JJ bude to nejživější, co si dokážeš představit :d
[3]:V pořádku, třeba ti komentáře pomohou se pěkně procvičit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.